8. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
a to v ustanoveních: a) § 4 odst. 3, kde se stanoví:
"Účetnictví se vede za účetní
jednotku jako celek."
Odůvodnění:
VS ČR nevedla účetnictví za rozpočtovou
organizaci jako celek. V důsledku toho není ve VS
ČR účtováno o přidělených
limitech ani o majetku, nejsou vedeny účetní
deníky, hlavní kniha ani knihy analytické
evidence. VS ČR u vybraných účetních
případů využívala účtárny
generálního ředitelství, která
tak z části účtovala o výdajích
rozpočtových prostředků i ve prospěch
dalších článků VS ČR.
Například na účtu "042 - pořízení
hmotného investičního majetku" je v
účetnictví generálního ředitelství
vykazováno pořízení majetku za cca
183 mil. Kč, který byl vzat do užívání
ostatními články VS ČR. V důsledku
tohoto postupu účetnictví generálního
ředitelství věrně nezobrazuje jeho
skutečné hospodaření ani rozpočtové
hospodaření VS ČR jako celku;
b) § 6 odst. 1, kde se mj. stanoví:
"Účetní jednotky dokládají
skutečnosti, které jsou předmětem
účetnictví (dále jen "účetní
případy"), účetními doklady..."
Odůvodnění:
Ve výstrojní výdejně VS ČR
v Praze 7 je prováděn odprodej výstroje příslušníkům
VS ČR s úhradou v hotovosti bez řádného
vedení příslušného účetnictví
nebo pokladního deníku;
c) § 29 odst. 1, kde se stanoví:
"Účetní jednotky inventarizací
ověřují ke dni řádné
a mimořádné účetní závěrky,
zda stav majetku a závazků v účetnictví
odpovídá skutečnosti."
Odůvodnění:
VS ČR neprovedla v letech 1993 a 1994 inventarizaci majetku,
závazků a pohledávek za celou rozpočtovou
organizaci.
VS ČR - věznice porušily:
1. ustanovení § 6 písm. a) vyhlášky
FMF č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním
majetkem, které stanoví:
"Organizace jsou povinny hospodařit s národním
majetkem s péčí řádného
hospodáře. Jsou povinny zejména:
a) národní majetek zjistit, sepsat, ocenit, pokud
není stanoveno jinak, a vést v předepsané
evidenci podle zvláštních předpisů,
..."
Odůvodnění:
Věznice Brno vedla k 1. 1. 1995 v evidenci stavby v úhrnné
hodnotě 2 153 000,- Kč, přestože byly
v dřívější době zlikvidovány.
Naopak do evidence nebyly zahrnuty v letech 1993 a 1994 dokončené
a zkolaudované stavby v hodnotě 3 899 000,- Kč.
Dále věznice vykazovala rozdílné údaje
v evidenci pozemků oproti údajům vloženým
do katastru nemovitostí celkem o 1 053 m2.
Věznice Mírov k 30. 6. 1995 nevykazovala v účetní
evidenci pozemky, přestože dle výpisů
z katastru nemovitostí má právo hospodaření
k pozemkům o výměře 77 682 m2.
Věznice Pardubice zakoupila hmotný investiční
majetek v hodnotě 18 178,- Kč, ale do evidence zavedla
pouze hodnotu z dílčí faktury ve výši
9 760,- Kč a nákup nezaúčtovala jako
pořízení hmotného investičního
majetku;
2. ustanovení § 3 odst. 3 zákona č.
116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových
prostor, které mj. stanoví:
"Smlouva musí mít písemnou formu
a musí obsahovat předmět a účel
nájmu, výši a splatnost nájemného
a způsob jeho platby..."
Odůvodnění:
Věznice Pardubice nestanovila ve smlouvě o pronájmu
tří garáží firmě RENTIS
s. r. o., výši a splatnost nájemného.
Věznice Valdice nevypracovala dodatek ke smlouvě
o pronájmu nebytových prostor s obchodním
sdružením MIOT, který by stanovil změnu
výše a splatnosti nájemného v závislosti
na dohodnutém zmenšení pronajaté plochy;
3. ustanovení § 45 odst. 1 a 2 zákona č.
92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku
státu na jiné osoby, ve znění pozdějších
předpisů, které mj. stanoví:
"Podniky nemohou uzavírat smlouvy o převodu
vlastnictví majetku..., k němuž mají
právo hospodaření..."
"Výjimky z ustanovení první věty
odstavce 1 může v odůvodněných
případech povolit vláda.",
a současně ustanovení § 7 odst. 3,
vyhlášky č. 119/1988 Sb., o hospodaření
s národním majetkem, které mj. stanoví:
"O přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti
národního majetku, o způsobu naložení
s ním rozhoduje písemně vedoucí organizace
nebo jím pověřený jiný vedoucí
pracovník organizace, případně na
návrh jím zřízené komise jako
poradního orgánu..."
Odůvodnění:
Věznice Ostrov n/Ohří odprodala v letech
1994 a 1995 ze svěřeného majetku soukromým
firmám pásovou brusku za 30 191,60 Kč a zdravotní
přístroje za 100 600,- Kč bez příslušné
výjimky i bez písemného rozhodnutí
vedoucího organizace o neupotřebitelnosti tohoto
majetku státu;
4. ustanovení § 2 odst. 1 zákona č.
229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů
k půdě a jinému zemědělskému
majetku, které stanoví:
"Kromě vlastníka mají právo
užívat půdu jiné osoby jen na základě
smlouvy uzavřené s vlastníkem nebo na základě
smlouvy uzavřené s pozemkovým fondem, není-li
zákonem stanoveno jinak."
Odůvodnění:
Věznice Brno využila celkem 1 706 m2 orné
půdy na parcelách č. 1273 a č. 1427/2
k investiční výstavbě bez souhlasu
pozemkového fondu.
Věznice Mírov nepřevedla do správy
Pozemkového fondu ČR hospodářské
budovy o celkové ploše 235,44 m2 a bez
jeho souhlasu je v roce 1994 pronajala;
5. ustanovení § 9 odst. 1 zákona č.
334/1992 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu, které stanoví:
"K odnětí půdy ze zemědělského
půdního fondu pro nezemědělské
účely je třeba souhlasu orgánu ochrany
zemědělského půdního fondu,
který je nezbytný k vydání rozhodnutí
podle zvláštních předpisů, s
výjimkou případů uvedených
v odstavci 2."
Odůvodnění:
Věznice Brno prováděla v letech 1994 a 1995
na orné půdě investiční výstavbu,
aniž by požádala o odnětí této
půdy ze zemědělského půdního
fondu a investiční práce prováděla
bez souhlasu orgánu ochrany zemědělského
půdního fondu;
6. ustanovení § 10 odst. 1 písm. d) zákona
č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR,
které stanoví:
"Vlastníci a jiní oprávnění
jsou povinni...
d) ohlásit katastrálnímu úřadu
změny údajů katastru týkající
se jejich nemovitostí, a to do 30 dnů ode dne jejich
vzniku a předložit listinu, která změnu
dokládá; tuto povinnost vlastníci a jiní
oprávnění nemají u změn katastru,
vyplývající z listin, které předkládají
příslušné státní orgány
přímo k zápisu do katastru, ..."
Odůvodnění:
Věznice Brno ani v roce 1995 neprovedla vklad do katastru
nemovitostí u staveb "Sklad hořlavých
kapalin", "Nová budova - objekt VIII", "Hala
pro skladování stavebně ubytovacího
materiálu" a "Kotce pro služební
psy", zkolaudovaných a vzatých do používání
v minulých letech;
7. ustanovení § 14 odst. 1 zákona č.
20/1987 Sb., o státní památkové péči,
které stanoví:
"Zamýšlí-li vlastník kulturní
památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci,
restaurování nebo jinou úpravu kulturní
památky nebo jejího prostředí (dále
jen "obnova"), je povinen si předem vyžádat
závazné stanovisko okresního úřadu,
a jde-li o národní kulturní památku,
závazné stanovisko ministerstva kultury."
Odůvodnění:
Věznice Mírov provedla v roce 1993 bez závazného
stanoviska okresního úřadu stavbu "Rekonstrukce
strážních věží" na
objektu hradeb bývalého hradu, který je zapsán
ve státním seznamu nemovitých kulturních
památek. Stanovisko okresního úřadu
bylo dodatečně vyžádáno až
po ukončení kontroly dne 11. 12. 1995;
8. ustanovení § 73 odst. 1 zákona č.
109/1964 Sb., Hospodářský zákoník,
ve znění pozdějších předpisů,
s odvoláním na ustanovení § 761 odst.
1 zákona č. 513/19091 Sb., Obchodní zákoník,
které stanoví:
"Organizace, která vykonává právo
hospodaření s pohledávkou státu, je
povinna pečovat o to, aby všechny povinnosti dlužníka
byly včas a řádně splněny,
popřípadě, aby pohledávka státu
byla včas uplatněna u příslušných
orgánů a aby rozhodnutí těchto orgánů
byla včas vykonána."
Při uplatňování pohledávek
současně porušily ustanovení §
15 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 119/1988 Sb., o
hospodaření s národním majetkem, kde
se stanoví:
"Při výkonu práva hospodaření
s pohledávkou státu je organizace povinna plnit
povinnosti stanovené v § 73 hospodářského
zákoníku."
"Je-li dlužník v prodlení s placením
dluhu, je organizace povinna vyúčtovat a vymáhat
stanovené úroky z prodlení nebo stanovený
poplatek z prodlení, pokud není stanoveno právním
předpisem jinak."
Odůvodnění:
Věznice Pardubice vykázala k 31. 12. 1994 nedořešené
pohledávky ve výši 1 060 477,- Kč. Dlužníci
v prodlení uhradili k 30. 4. 1995 pouze 335 945,- Kč.
Věznice nevymáhala u dlužníků
za tyto pozdní úhrady plateb úroky ani poplatky
z prodlení, pouze na zbytek neuhrazených pohledávek
ve výši 724 532,- Kč podala žaloby k soudnímu
vymáhání dluhů.
Věznice Valdice v roce 1994 uhradila firmě RTS Brno
neoprávněně dvakrát fakturu ve výši
533 114,- Kč a do doby ukončení kontroly
NKÚ nebylo věznicí vymáháno
vrácení zbývajících 252 004,-
Kč.
Věznice Plzeň vypověděla firmě
UNITOP Plzeň nájemní smlouvu pro neplacení
nájmu od 15. 2. 1994 až dne 16. 9. 1994 a k vymáhání
dluhu ve výši 36 717,- Kč přikročila
teprve dne 23. 3. 1995. Obdobně firmě FERDA Plzeň,
která ke dni 30. 6. 1995 dlužila již od roku
1994 na nájemném celkem 562 764,- Kč, věznice
neuplatnila při vymáhání dluhu úroky
nebo poplatky z prodlení;
9. ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) zákona
č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání,
které mj. stanoví:
"Oprávnění provozovat živnost
(dále jen "živnostenské oprávnění")
vzniká...
a) u ohlašovacích živností dnem ohlášení...,"
s odvoláním na ustanovení § 5 odst.
1, které stanoví:
"Živnost může provozovat fyzická
nebo právnická osoba, splní-li podmínky
stanovené tímto zákonem (dále jen
"podnikatel"); státní povolení
k provozování živnosti (dále jen "koncese")
se vyžaduje jen v případech vymezených
tímto zákonem."
Odůvodnění:
Věznice Mírov a Pardubice provozovaly pro podnikatelské
subjekty činnosti, které svou náplní
a rozsahem odpovídaly živnostenskému podnikání.
Věznice Valdice poskytovala soustavné stravovací
služby třetím osobám za úplatu,
zvýšenou o ziskový příplatek.
Věznice provozovaly tyto činnosti bez ohlášení
živnosti a bez příslušného živnostenského
oprávnění;
10. zákon č. 50/1976 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších
předpisů, a to v ustanoveních:
a) § 54, kde se stanoví:
"Stavby, jejich změny a udržovací práce
na nich lze provádět jen podle stavebního
povolení nebo na základě ohlášení
stavebnímu úřadu.",
s odvoláním na § 55 téhož zákona,
kde se mj. stanoví:
"Stavební povolení se vyžaduje... u
staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně
technické provedení, účel a dobu trvání;
stavební povolení se vyžaduje též
u změny staveb, zejména u přístavby,
nástavby a stavebních úprav."
Odůvodnění:
Věznice Brno při investiční akci "Nemocnice
Brno" mimo rozsah stavebního povolení vybudovala
obslužnou komunikaci za 569 180,- Kč, provedla rekonstrukci
objektu č. VIII a administrativní budovy č.
II s celkovými náklady 800 000,- Kč.
Věznice Mírov provedla v roce 1994 stavbu "Terénní
a sadové úpravy včetně kašny"
bez vydání stavebního povolení. Stavební
povolení bylo dodatečně vydáno stavebním
úřadem VS ČR až v závěru
kontroly NKÚ dne 12. 12. 1995;
b) § 103, kde se mj. stanoví:
"Vlastník stavby je povinen dokumentaci skutečného
provedení stavby uchovávat po celou dobu jejího
užívání; ..."
Odůvodnění:
Věznice Brno nezabezpečila uchování
dokumentace skutečného provedení stavby "Psinec
Brno" a ani ke dni ukončení kontroly nepředložila
dokumentaci této stavby, která měla být
součástí kolaudačního řízení
dne 7. 9. 1994 a následně uložena v archivu
investora;
11. ustanovení § 11 odst. 1 zákona č.
576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými
prostředky ČR a obcí v ČR (rozpočtová
pravidla republiky), které stanoví:
"Rozpočtové prostředky mohou být
použity pouze v příslušném rozpočtovém
roce, a to k účelům, na které byly
státním rozpočtem republiky určeny."
Odůvodnění:
Věznice Mírov použila v roce 1993 dodatečně
přidělené neinvestiční prostředky
ve výši 620 865,- Kč na stavbu "Ochranný
val", která však byla založena jako investiční
akce s příslušným stavebním povolením
a kolaudačním rozhodnutím. Dále uhradila
z limitu neinvestičních výdajů část
nákladů na investiční akci "Rekonstrukce
kostela sv.Markéty" v r.1993 ve výši 2
919 834,- Kč, v roce 1994 v částce 1 242
481,- Kč a k 30. 6. 1995 uhradila dalších 842
111,- Kč. Mimo to uhradila v roce 1994 z neinvestičních
prostředků nákup hmotného investičního
majetku za 21 202,- Kč.
Věznice Brno v roce 1994 uhradila část nákladů
investičních akcí při rekonstrukci
objektu č. VIII a administrativní budovy č.
II v souhrnné výši 840 000,- Kč a nakoupila
hmotný investiční majetek celkem za 33 141,50
Kč z neinvestičních prostředků.
Věznice Pardubice hradila z neinvestičních
prostředků akce, které měly charakter
investic, zejména technické zhodnocení objektů
v roce 1993 za 3 089 890,- Kč a v roce 1994 v hodnotě
543 747,- Kč. Dále v r. 1994 uhradila z neinvestičních
prostředků výdaje za projektové práce
ve výši 26 000,- Kč a v r. 1995 nákup
i zhodnocení hmotného investičního
majetku ve výši 37 142,- Kč.
Věznice Ostrov n/Ohří uhradila projektovou
dokumentaci na rekonstrukci čistírny odpadních
vod ve výši 118 650,- Kč z neinvestičních
prostředků.
Věznice Valdice uhradila z neinvestičních
prostředků v r.1993 část nákladů
na investiční akci "Plynofikace kotelny"
v celkové výši 4 999 078,- Kč a v r.
1994 náklady na rekonstrukci objektu č. 39 ve výši
243 400,- Kč. Dále věznice Valdice v roce
1994 uhradila dodavateli dvakrát fakturu ve výši
533 114,- Kč. Přeplatek v roce 1995 neodvedla do
příjmů státního rozpočtu
ve smyslu § 44 odst. 3 vyhlášky MF ČR
č. 205/1991 Sb., ale jeho část ve výši
281 110,- Kč zadržela a použila k úhradě
svých výdajů v roce 1995. Vrácení
zbývající části přeplatku
ve výši 252 004,- Kč nebylo do doby ukončení
kontroly NKU dořešeno.
Věznice Ostrov n/Ohří poskytla v roce 1993
dodavateli zálohu na dodávku zboží ve
výši 36 000,- Kč. Věcné plnění
dodávky a vyúčtování zálohy
bylo provedeno až v roce 1994;
12. vyhlášku MF ČR č. 205/1991 Sb.,
o hospodaření s rozpočtovými prostředky
státního rozpočtu ČR a o finančním
hospodaření rozpočtových a příspěvkových
organizací, a to v ustanoveních:
a) § 4 odst. 2, kde se mj. stanoví:
"Rozpočtová organizace... Veškeré
dosažené příjmy v rámci svého
hospodaření soustřeďuje na příslušném
příjmovém rozpočtovém účtě
a uhrazuje všechny rozpočtové výdaje
jen z příslušných výdajových
rozpočtových účtů zřízených
u banky nebo spořitelny.",
a současně porušily ustanovení §
8 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
které stanoví:
"Vzájemné vyrovnávání
mezi položkami majetku a závazků nebo mezi
položkami nákladů a výnosů nebo
výdajů a příjmů lze provádět
jen v souladu s postupy účtování.",
a to s odvoláním na znění §
42 vyhlášky MF ČR č. 205/1991 Sb.:
"Vzájemná kompenzace příjmů
a výdajů je u rozpočtové organizace
přípustná jen, jde-li o dodatečnou
náhradu dříve vynaložených výdajů
v témže rozpočtovém roce, kterou jiný
subjekt refunduje rozpočtové organizaci výdaje,
které za něho rozpočtová organizace
zaplatila."
Odůvodnění:
Věznice Pardubice pronajímala v období od
1. 1. 1994 do 30. 6. 1995 firmě RENTIS, s. r. o., garáž
v objektu č. 47 bez stanovení výše nájemného
s tím, že nájem bude kompenzován nájemcem
prováděním likvidace blíže neurčeného
množství papírového odpadu z věznice.
Dále pronajímala v roce 1994 a 1. pololetí
1995 firmě INVENTA technické vybavení a inventář
prádelny s tím, že nájemné nebude
hrazeno na příjmový účet VS
ČR, ale bude odečítáno z fakturované
částky za služby poskytované firmou
této věznici. V tomto případě
došlo k neoprávněné kompenzaci výdajů
a příjmů v r. 1994 ve výši 480
000,- Kč a v 1. pololetí 1995 v částce
240 000,- Kč.
Věznice Brno uzavřela v r. 1993 s firmou NELA, s.
r. o., Medlov nájemní smlouvu bez stanovení
výše nájemného. Místo úhrady
nájemného přijala jako kompenzaci kancelářský
nábytek a materiál za 46 709,- Kč a o tomto
účetním případu neúčtovala.
Dále této firmě poskytla bezúplatně
k užívání ubytovnu č. 11 na blíže
neurčenou dobu jako kompenzaci za nezaúčtované
práce, provedené nájemcem při opravách
objektu věznice.
Věznice Plzeň uzavřela v roce 1993 s firmou
FERDA smlouvu o pronájmu objektu č. 5 s tím,
že nájemce předem na objektu provede rekonstrukci
a věznice mu za to nebude do výše vynaložených
nákladů účtovat nájemné.
Obdobnou smlouvu uzavřela i s firmou PRECIOSA s tím,
že nájemné nebude účtováno,
ale kompenzováno provedením oprav nemovitostí
ve věznici. Tím došlo k neoprávněné
kompenzaci příjmů a výdajů
věznice v roce 1993 ve výši 593 328,- Kč,
v roce 1994 v částce 480 000,- Kč a v roce
1995 ve výši 408 000,- Kč. Dále věznice
smluvně pronajala firmě KOVOŠROT, a. s. Plzeň
objekt pro její výrobní činnost s
tím, že nájemné za rok 1993 do výše
548 650,- Kč nebude účtováno, ale
kompenzováno náklady nájemce vynaloženými
v této výši již v roce 1992 na opravy
pronajímané haly a přilehlých prostor.
Ještě v roce 1993 byla dodatkem k této smlouvě
sjednána s firmou další kompenzace nájemného
ve výši 286 520,- Kč za vybudování
části oplocení dvora věznice bez řádného
zaúčtování.
Věznice Valdice uzavřela s pěti soukromými
firmami smlouvy o pronájmu s tím, že nájemné
za rok 1994 ve výši 763 428,- Kč a v roce 1995
v částce 529 353,- Kč nebude účtováno,
ale kompenzováno nájemci provedením sjednaných
služeb, údržbářských a opravárenských
prací;
b) § 10 odst. 2, kde se stanoví:
"Rezervní fond
Prostředků fondu lze použít jen
a) k úhradě rozpočtem zřizovatele
nezajištěných neinvestičních
potřeb s výjimkou přídělu do
fondu odměn,
b) k zabezpečení neinvestičních
potřeb hospodářské činnosti,
c) k úhradě sankcí podle § 12,
d) k úhradě investičních potřeb
ve výši účelově poskytnutých
finančních darů."
Odůvodnění:
Věznice Ostrov n/Ohří uhradila v roce 1993
z rezervního fondu celkem 63 771,- Kč na úhradu
investičních potřeb, přestože
se nejednalo o zdroj z účelově poskytnutého
finančního daru;
c) § 14 odst. 2, odst. 3 písm. a) a odst. 4, který
mj. stanoví:
"Prostředky získané hospodářskou
činností jsou mimorozpočtovými zdroji.
Finanční hospodaření této činnosti
je vedeno odděleně od hospodaření
s prostředky jejího rozpočtu na zvláštním,
k tomu účelu zřízeném běžném
účtu."
"Rozsah a podmínky hospodářské
činnosti stanoví obecně závazný
právní předpis. V případě,
že rozsah a podmínky nejsou takto stanoveny, stanoví
je pro
a) rozpočtovou organizaci zřízenou ústředním
orgánem tento ústřední orgán
po dohodě s ministerstvem financí,..."
"Výdaje na tuto činnost musí být
v plné výši pokryté příjmy
z ní."
Odůvodnění:
Věznice Mírov, Pardubice a Plzeň provozovaly
v letech 1994 a 1995 na smluvním základě
pro soukromé firmy výrobní činnosti
a služby, pro které neměly zřizovatelem
stanoveny rozsah a podmínky. Finanční hospodaření
těchto činností věznice nevedly odděleně
od hospodaření s rozpočtovými prostředky.
Například věznice Plzeň v roce 1994
hradila část režijních nákladů
při provozu knihárny ve prospěch soukromé
firmy ze svého rozpočtu ve výši cca
639 000,- Kč.
Věznice Valdice poskytovala stravovací služby
třetím osobám při stanovení
ziskové přirážky ve výši
20% ceny surovin, ale finanční hospodaření
této hospodářské činnosti nevedla
odděleně od hospodaření s rozpočtovými
prostředky;
d) § 30 odst. 2, kde se mj. stanoví:
"Organizace hospodařící s rozpočtovými
prostředky je povinna při plnění rozpočtu
dbát, aby dosahovala maximálních příjmů
a plnila úkoly hrazené ze státního
rozpočtu republiky nejhospodárnějším
způsobem a aby efektivně využívala rozpočtových
prostředků."
Odůvodnění:
Věznice Brno při realizaci stavby "Věznice
Břeclav" zahrnula do zúčtování
prostředků systémové dotace i neoprávněně
uhrazené položky nárůstu cen ve výši
3 715 175,- Kč, přestože smluvně bylo
s dodavatelem ujednáno, že cena díla je pevná
po celou dobu výstavby. Dále uzavřela ke
smlouvě s firmou PERSEUS dodatek na dodávku vybavení
pro věznici Břeclav, ve kterém se dodatečně
navyšují ceny u již dodaného a věznicí
zaplaceného zboží. V důsledku neodůvodněného
navýšení cen uhradila věznice firmě
navíc 301 601,- Kč.
Věznice Ostrov n/Ohří provozovala v r. 1994
ve vlastním pomocném hospodářství
(dále jen "VPH") ztrátovou rostlinnou
výrobu s vykázanou produkcí 63 265,- Kč,
přičemž jen mzdové náklady na
ni činily 99 261,- Kč a do výsledku hospodaření
nebyly vykázány náklady spojené s
pořízením a vybavením skleníku.
Dále místo spotřeby rostlinných výpěstků
z produkce VPH ve stravovacím zařízení
věznice je odprodávala zaměstnancům
a příslušníkům věznice
v průměru za 46,5% ceny, za kterou nakupovala stejný
sortiment u cizích dodavatelů z rozpočtových
prostředků.
Věznice Pardubice nevyúčtovala firmám,
jimž pronajala část svých objektů,
provozní náklady na spotřebu vody, elektrické
a tepelné energie za rok 1994 ve výši 92 989,-
Kč a za 1. pololetí 1995 ve výši 105
591,- Kč a uhradila je ze svého rozpočtu.
Věznice Plzeň nestanovila v době od 14. 2.
1994 do 28. 1. 1995 firmě RECYKLO, s. r. o., úhradu
nájemného za užívání pronajatých
nebytových prostor o výměře 774 m2;
e) § 46 odst. 1 a 2, kde se stanoví:
"Pokud není stanoveno jinak, hradí rozpočtová
a příspěvková organizace ve vlastních
zařízeních a při zabezpečování
činností uvedených v této části
vyhlášky
a) výdaje na investiční činnost,
b) neinvestiční (provozní) výdaje,
pokud nejsou podle zvláštních předpisů
hrazeny jinými subjekty, a dále s výjimkou
těch výdajů, které je organizace oprávněna
hradit jen z fondu kulturních a sociálních
potřeb."
"Ustanovení odstavce 1 se netýká
rekreačních, kulturních, tělovýchovných
a sportovních zařízení, jejichž
výdaje se hradí podle zvláštních
předpisů plně z fondu kulturních a
sociálních potřeb."
Odůvodnění:
Věznice Ostrov n/Ohří financovala v roce
1994 náklady na rekreační středisko
Nový Fojtov místo z prostředků fondu
kulturních a sociálních potřeb plně
z rozpočtových prostředků určených
na provoz věznice ve výši 466 917,- Kč;
13. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
a to v ustanoveních:
a) § 3 odst. 1 a 2, kde se mj. stanoví:
"Účetní jednotky účtují
o skutečnostech, které jsou předmětem
účetnictví, do období, s nímž
tyto skutečnosti časově a věcně
souvisí..."
"Účetním obdobím je kalendářní
rok."
Odůvodnění:
Věznice Valdice nezaúčtovala do hodnoty hmotného
investičního majetku náklady na rekonstrukci
objektu č. 39 ve výši 243 400,- Kč ani
do doby ukončení kontroly v roce 1995, přestože
objekt byl zkolaudován již dne 22. 6. 1994;
b) § 4 odst. 2, kde se mj. stanoví:
"Účetní jednotky jsou povinny dodržovat
při vedení účetnictví účtové
osnovy a postupy účtování, uspořádání
položek účetní závěrky
a obsahové vymezení těchto položek..."
Odůvodnění:
Věznice Mírov neúčtovala o zálohách
poskytnutých na dodávku hmotného investičního
majetku v roce 1993 ve výši 13 909 859,- Kč
a v roce 1994 ve výši 2 000 000,- Kč na příslušném
účtě "052 - poskytnuté zálohy
na hmotný investiční majetek".
Věznice Olomouc vedla v letech 1993 až 1995 pozemky
nesprávně na účtu "021 - budovy,
stavby, haly" a navíc nevedla hodnotu služebních
psů na příslušném účtě
"124 - zvířata".
Věznice Ostrov n/Ohří nepřevedla v
letech 1993 a 1994 po vydání kolaudačního
rozhodnutí v daném účetním
období z účtu "042 - pořízení
hmotných investic" na účet "021
- budovy, stavby, haly" hodnotu ukončených
a do používání vzatých investic
v celkové hodnotě 7 719 740,- Kč. Dále
po demolici části kotelny JAW v roce 1993 neúčtovala
v souladu s demoličním výměrem o trvalém
snížení hodnoty hmotného investičního
majetku o částku 89 350,- Kč ani v roce 1994.
Rovněž nezavedla hodnotu počítače
ve výši 54 833,- Kč po jeho uvedení
do používání v roce 1993 na účet
hmotného investičního majetku.
Věznice Pardubice zaúčtovala výdaje
na technické zhodnocení hmotného investičního
majetku v roce 1993 ve výši 3 089 890,- Kč
a v roce 1994 ve výši 522 163,- Kč a náklady
na pořízení hmotného investičního
majetku ve výši 87 708,20 Kč místo na
příslušné majetkové účty
nesprávně do nákladů rozpočtové
organizace.
Věznice Valdice u neukončené investiční
akce "Plynofikace kotelny" zaúčtovala
část nákladů ve výši 1
260 000,- Kč místo na účet "042
- pořízení hmotných investic"
přímo na účet "021 - budovy,
stavby, haly" a naopak nesprávně ponechala
i v roce 1995 na účtě "042 - pořízení
hmotných investic" hodnotu rekonstrukce objektu č.
39 ve výši 243 400,- Kč, vzatého do
užívání dle kolaudačního
rozhodnutí již dne 22. 6. 1994;
c) § 7 odst. 1 až 4, kde se stanoví:
"Účetní jednotky jsou povinny vést
účetnictví úplně, průkazným
způsobem a správně tak, aby věrně
zobrazovalo skutečnosti, které jsou jeho předmětem."
"Účetnictví účetní
jednotky je úplné, jestliže účetní
jednotka zaúčtovala všechny účetní
případy týkající se účetního
období."
"Účetnictví účetní
jednotky je vedeno průkazným způsobem, jestliže
účetní jednotka účetní
případy a účetní zápisy
o nich doložila nebo prokázala předepsaným
způsobem a inventarizovala majetek a závazky."
"Účetnictví účetní
jednotky je správné, jestliže účetní
jednotka s přihlédnutím ke všem okolnostem
účetního případu neporušila
povinnosti uložené jí tímto zákonem."
Odůvodnění:
Věznice Brno vedla k 31. 12. 1994 v účetnictví
hmotný investiční majetek v hodnotě
2 153 000,- Kč, který byl v průběhu
roku zlikvidován. Naopak v účetnictví
nevedla hmotný investiční majetek v hodnotě
3 899 000,- Kč, který byl dle kolaudačních
rozhodnutí vzat do používání
v letech 1993 a 1994. Dále věznice v r. 1994 neprováděla
průběžně zápisy do knihy došlých
faktur a v době kontroly byly do ní dodatečně
faktury dopisovány. Například bylo namátkově
zjištěno devět nezaúčtovaných
faktur od firmy Radovan Malachta v celkové částce
1 473 108,60 Kč.
Věznice Mírov nevedla v účetní
evidenci pozemky, přestože dle výpisu z katastru
nemovitostí má věznice právo hospodaření
k pozemkům o celkové výměře
77 682 m2. Dále v účetnictví
této věznice byly k 30. 6. 1995 na účtě
"021 - budovy, haly, stavby" nesprávně
dvakrát započítány hodnoty budov nebo
jejich částí v souhrnné hodnotě
10 505 913,- Kč, a naopak nebyly zaúčtovány
objekty v hodnotě 2 087 128,- Kč. Věznice
nedoložila účetní doklady, na základě
kterých zaúčtovala zálohy stavebním
firmám v souhrnné výši 4,4 mil. Kč.
Věznice Ostrov n/Ohří nezaúčtovala
ani v roce 1994 trvalé snížení hodnoty
hmotného investičního majetku ve výši
89 350,- Kč dle demoličního výměru
z 12. 10. 1993. Dále po dokončení rekonstrukcí
a modernizací objektů v letech 1993 a 1994 rovněž
nezaúčtovala jejich technické zhodnocení
v souhrnné výši 46 791 111,- Kč.
Věznice Plzeň nezaúčtovala do doby
ukončení kontroly v roce 1995 hmotný investiční
majetek v pořizovací ceně 10 503 842,- Kč,
získaný převodem od Ministerstva obrany dne
13. 1. 1995;
d) § 25 odst. 4 písm. a), kde se mj. stanoví:
"Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) pořizovací cenou cena, za kterou byl majetek
pořízen a náklady s jeho pořízením
související, ..."
Odůvodnění:
Věznice Mírov nezaúčtovala do pořizovací
ceny stavby "Střelnice Mírov" náklady
na úhradu za trvalé odnětí půdy
ze zemědělského půdního fondu
v celkové výši 226 575,- Kč;
e) § 29 odst. 1 a 3, kde se stanoví:
"Účetní jednotky inventarizací
ověřují ke dni řádné
a mimořádné účetní závěrky,
zda stav majetku a závazků v účetnictví
odpovídá skutečnosti."
"Umožňuje-li to povaha hmotného majetku
kromě zásob a peněžních prostředků
v hotovosti, mohou účetní jednotky provést
inventarizaci v delší lhůtě, která
však nesmí překročit dva roky. U peněžních
prostředků v hotovosti musí účetní
jednotky provést inventarizaci nejméně čtyřikrát
ročně.",
a současně porušily ustanovení §
6 odst. 3 téhož zákona, které stanoví:
"Účetní jednotky jsou povinny inventarizovat
majetek a závazky podle § 29."
Odůvodnění:
Věznice Brno neporovnala v letech 1993 a 1994 výsledky
inventarizace fyzického stavu hmotného investičního
majetku se stavem v účetnictví. Inventarizační
rozdíly nezjistila a nezaúčtovala, přestože
namátkovou kontrolou NKÚ byly za rok 1993 prokázány
na účtě "022 - stroje, přístroje
a zařízení" nezaúčtované
přírůstky ve výši 145 197,- Kč
a úbytky za 146 327,- Kč, a za rok 1994 na tomtéž
účtě nezaúčtované přírůstky
ve výši 820 591,- Kč. Inventarizaci peněžních
prostředků v roce 1993 i 1994 provedla věznice
pouze jedenkrát.
Věznice Olomouc provedla inventarizaci peněžních
prostředků v roce 1993 pouze dvakrát a v
roce 1994 třikrát.
Věznice Pardubice neprovedla v letech 1993 a 1994 porovnání
skutečného stavu majetku, pohledávek a závazků
se stavem v účetnictví a v rozvaze k 31.
12. 1993 vykázala nižší hodnotu hmotného
investičního majetku oproti inventurním soupisům
majetku o 4 281 746,- Kč a k 31. 12. 1994 o 4 833 905,-
Kč. Obdobně v roce 1994 vykázala i nižší
hodnotu zásob o 20 863 877,- Kč.
Věznice Plzeň nezahrnula do fyzické ani účetní
inventarizace v roce 1994 ukončenou investiční
akci "Oplocení objektu" v hodnotě 286
882,- Kč a část nákladů na
rekonstrukci brány ve výši 452 395,- Kč;
f) § 30 odst. 3, kde se stanoví:
"Inventarizační rozdíly vyúčtují
účetní jednotky do účetního
období, za které se inventarizací ověřuje
stav majetku a závazků."
Odůvodnění:
Věznice Mírov nezaúčtovala manko zjištěné
při inventarizaci v roce 1994 ve výši 55 121,-
Kč ani do doby ukončení kontroly v roce 1995.
Vyhodnocení:
Rozsah porušovaných právních předpisů
a norem, především v oblasti hospodaření
se státním majetkem a na úseku účetnictví
a VS ČR, jejichž nedodržování vyúsťuje
v zkreslení účetní rozvahy a závěrky
této rozpočtové organizace, je důsledkem
systémových nedostatků při zřízení
VS ČR i jejích podřízených
článků. Z výsledků kontrolní
akce vyplývá, že na rozdílu mezi faktickým
a právním stavem v oblasti zřízení
a zabezpečení hospodaření VS ČR
jako rozpočtové organizace se podílelo i
MS. Rovněž úroveň vnitřní
kontroly v resortu na ekonomickém úseku neodpovídá
potřebám a rozsahu příslušné
kapitoly státního rozpočtu.
Výsledky kontroly dále poukazují na nedostatečné
legislativní zabezpečení plnění
povinností zřizovatele u ústředních
orgánů v případě zřízení
rozpočtových nebo příspěvkových
organizací přímo ze zákona. V ustanovení
§ 31 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření
s rozpočtovými prostředky ČR a obcí
v ČR, jsou řešeny pouze případy
zřízení těchto organizací ústředními
orgány, okresními úřady a obcemi.
Ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky MF ČR
č. 205/1991 Sb., upřesňující
plnění povinností zřizovatele v případě
zřízení organizací ze zákona,
se však vztahuje v rámci působnosti této
vyhlášky pouze na provádění §
11 odst. 2, § 13 odst. 2 a § 32 odst. 5 a 6 výše
uvedeného zákona a nikoli na předmětný
§ 31.
Z kontroly vyplynulo, že základní zákonná
rozpočtová pravidla týkající
se dotací nejsou odpovídajícím právně
závazným způsobem konkretizována.
V ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 576/1990
Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými
prostředky ČR a obcí v ČR, se stanoví:
"Na konkrétní akce nebo předem stanovené
okruhy potřeb se poskytují účelové
dotace, a to za podmínek stanovených zásadami
dotační politiky. Mohou být použity
jen na určené účely a podléhají
ročnímu zúčtování se
státním rozpočtem republiky."
Toto ustanovení zákona v zásadě upravuje
režim účelových dotací, neurčuje
však, který státní orgán stanoví
zásady dotační politiky. Zásady, které
stanoví Ministerstvo financí, mohou být z
právního hlediska jen interním normativním
aktem. Tento základní nedostatek právní
úpravy ztěžuje kontrolu, a to zejména
v těch případech, kdy investor poskytne zálohu
vyšší než 10% z ročního objemu
fakturace. Jedná se zejména o ty případy,
kdy dodavatelům staveb byly VS ČR ve věznicích
Mírov a Valdice poskytovány zálohy od 46%
až do 100% fakturovaného ročního objemu
investic.
Dále byly kontrolou zjištěny skutečnosti
nasvědčující tomu, že převod
správy nemovitostí ve vlastnictví státu
od rozpočtových a příspěvkových
organizací na pozemkový fond ČR ve smyslu
ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 229/1991
Sb., o úpravě vlastnických vztahů
k půdě a jinému zemědělskému
majetku, nebyl metodicky a účetně zabezpečen.
V důsledku toho byly zemědělské pozemky
a hospodářské budovy u kontrolovaných
organizací odepisovány z účetnictví
bez průkazných účetních dokladů
o jejich převodu nebo byly dále v účetnictví
vedeny jako vlastní majetek, přestože dle uvedeného
zákona vznikl mezi nimi a Pozemkovým fondem ČR
k předmětnému majetku pouze nájemní
vztah.