Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

3. 1. Vývoj věřitelské pozice státu

Peněžní prostředky státních finančních aktiv uložené na bankovních účtech vzrostly v průběhu uplynulého roku o 2,3 mld. Kč. Tento vývoj ovlivnil zejména pohyb na uspořádacích účtech, kde se jednalo o příjmové operace, jako např. vytvoření rezervy na krytí schodků státního rozpočtu v roce 1997 nebo převod výnosů z emisí státních cenných papírů a prostředků ze státního rozpočtu k úhradě úrokových výdajů a poplatků dluhové služby. Obě tyto příjmové operace se týkaly umořovacího účtu, na kterém byly ve výdajové části mj. realizovány i zpětné odkupy SPP na sekundárním trhu. U ostatních účtů státních finančních aktiv jsou podrobněji specifikovány finanční operace na "zvláštním účtě účelových prostředků". Za zmínku stojí zejména úhrada ve výši 782,1 mil. Kč, která se týkala arbitrážního sporu a následného mimosoudního vyrovnání s jihokorejskou firmou Daewoo Corporation. Analýza celé problematiky je provedena v závěrečné části Zprávy o stavu a vývoji SFAP. Ministerstvo financí tak vyhovělo požadavku NKÚ, který byl k této věci opakovaně uplatňován ve stanoviscích ke zprávám o plnění státního rozpočtu za jednotlivá čtvrtletí roku 1996. Úhrada zvýšených finančních nároků z prostředků státních finančních aktiv nad rámec vymezený usnesením vlády č. 425 z roku 1995 byla odsouhlasena v přijatém usnesení vlády o státním závěrečném účtu ČR za rok 1996.

Vládní pohledávky vůči zahraničí a zahraniční pohledávky převzaté od ČSOB tvoří objemově nejvýznamnější položky státních finančních aktiv. Zvýšení jejich stavu o 1,6 mld. Kč, který dosáhl ke konci roku 1996 celkem 156,6 mld. Kč, bylo ovlivněno zejména přepočtem těchto pohledávek na aktuální kurzy cizích měn (hlavně USD) vůči české koruně. Vývoj obou těchto bloků zahraničních pohledávek se promítá i do plnění státního rozpočtu. Zatímco výdaje státního rozpočtu spojené s nárůstem těchto pohledávek (včetně výdajů na čerpání nových úvěrů) dosáhly v uplynulém roce celkem 212 mil. Kč, pak příjmy ze splátek činily 2 277 mil. Kč. Uvedeným převýšením příjmů nad výdaji však nebylo dosaženo předpokládaného výsledku, se kterým počítal upravený státní rozpočet, a to především výpadkem splátek z Ruské federace v důsledku dohod o jejich restrukturalizaci a odkladu.

Jestliže majetkové účasti státu u mezinárodních bank a tuzemských společností zaznamenaly od počátku roku 1996 jen malou změnu stavu vlivem snížení účasti ČR u Světové banky, k výraznějšímu pohybu došlo u pohledávek z poskytnutých státních půjček a návratných finančních výpomocí. Přírůstek těchto pohledávek, který v průběhu uplynulého roku dosáhl 3,9 mld. Kč, se zcela týkal nově poskytnutých půjček a návratných finančních výpomocí. V porovnání s vývojem v roce 1995, kdy převýšení nově poskytnutých částek nad splátkami od dlužníků činilo až 6,5 mld. Kč, došlo v roce 1996 k příznivějšímu vývoji zejména u státní půjčky na financování výstavby plynárenských vybraných integračních akcí (VIA) na území Ruské federace. Hodnota splátek vyjádřená dodávkami zemního plynu byla o 0,5 mld. Kč vyšší než čerpání této půjčky na úhradu nákladů dodavatelských organizací realizujících 2. etapu výstavby.

Tato část státních pohledávek obsahuje i pohledávku České republiky vůči Polsku převedenou na vnitřní státní půjčku v celkovém rozsahu 1 013 mil. Kč, kterou vybrané české organizace a obce čerpaly na úhradu dodávek polského investičního zboží a služeb pro ekologické účely.

Finanční prostředky poskytnuté formou nových návratných výpomocí ze státního rozpočtu byly v rozsahu 4,7 mld. Kč (splátky cca 1 mld. Kč) směrovány na financování různých rozvojových a sociálních programů - podpora ekologických staveb, modernizace bytového fondu, rozvoj vědy a výzkumu apod.

Mimořádný nárůst (o 19,8 mld. Kč) vykázaly státní záruky za přijaté zahraniční půjčky a vnitřní bankovní úvěry, jejichž stav ke konci roku 1996 je vyčíslen částkou 80,5 mld. Kč, přičemž zahraniční úvěry kryté státní zárukou dosáhly 60,1 mld. Kč, vnitřní úvěry 12,3 mld. Kč a solidární záruky za závazky Slovenska 8,1 mld. Kč. I přes tento výrazný pohyb bylo dodrženo ustanovení § 36 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech (zákon č. 576/l 990 Sb. v platném znění), které opravňuje ministra financí poskytovat státní záruky do výše nepřekračující 8% předpokládaných příjmů státního rozpočtu. Nově poskytnuté státní záruky v celkové výši 34,1 mld. Kč se týkaly zejména akcí ekologického charakteru (financování dodávek řídícího a kontrolního systému a dodávek paliva pro JE Temelín) a rozvoje infrastruktury (modernizace I. železničního koridoru, leasing Airbusů, zlepšení stavu mezinárodních silnic). Např. k financování Programu zlepšení stavu mezinárodních silnic v ČR byla na úvěr poskytnuta státní záruka ve výši 3,7 mld. Kč (včetně úroků a poplatků), přestože vládní usnesení č. 51 z roku 1994 k této věci odsouhlasilo "... využití úvěrů evropských bank do celkové výše úvěru 3,0 mld. Kč se státní zárukou".

Spláceny byly zahraniční půjčky (splátky od akciových společností ČEZ, ČSA a SPT Telecom) i vnitřní bankovní úvěry. Splátky vnitřních bankovních úvěrů (v uváděné výši 1 386 mil. Kč) jsou ve skutečnosti nižší o 900 mil. Kč, které byly rozpočtovým opatřením převedeny na systémovou investiční dotaci pro s. o. České dráhy a použity k předplacení zaručeného úvěru poskytnutého na financování dodávek železničních vozidel. Podle vysvětlení uvedeného ve zprávě bylo Ministerstvo financí vedeno snahou předejít dalšímu úvěrovému zatížení jmenované státní organizace. NKÚ však považuje tento postup za jinou formu realizace státní záruky, neboť fakticky došlo k zaplacení části úvěru z prostředků státního rozpočtu a částka 900 mil. Kč by měla být spíše zařazena do objemu pohledávek z realizovaných státních záruk.

Stavy vnitřních bankovních úvěrů a zahraničních půjček se státní zárukou (včetně solidárních záruk za závazky Slovenska) nepatří do bilance SFAP a jsou vedeny na podrozvahových účtech. Do bilance státních finančních aktiv jsou začleněny jen ty pohledávky, které jsou v případě neschopnosti dlužníka dostát svým závazkům uhrazovány ze státních prostředků v souladu s uzavřenými záručními smlouvami.

Takto realizované státní záruky se v minulém roce zvýšily o 77 mil. Kč, tj. na celkovou částku 1 673 mil. Kč. NKÚ upozorňuje na nesoulad údajů o prostředcích státního rozpočtu použitých na realizaci státních záruk. Zatímco v této části zprávy jsou vyčísleny ve výši 77,4 mil. Kč (za nesolventní akciové společnosti Aero Vodochody - 66,4 mil. Kč a Mitas Praha - 11 mil. Kč), v závěrečném účtu kapitoly Všeobecná pokladní správa je čerpání výdajové položky "vládní záruky" vyčísleno na 90,5 mil. Kč. Tyto prostředky byly dle uvedeného zdůvodnění použity na splácení úvěru a úroků, a to 12,4 mil. Kč za Mitas Praha, 11,7 mil. Kč za První brněnskou strojírnu (obchodní případ Iranshahr) a 66,4 mil. Kč za Aero Vodochody (vývoj a výroba letadel L-159).

Pokud se týká úhrady za První brněnskou strojírnu, a. s. (dále jen "1. BS"), doplňuje NKÚ, že v roce 1995 bylo v souladu s usnesením vlády č. 522 ze dne 13. 9. 1995 "k definitivnímu řešení obchodního případu Iranshahr" odsouhlaseno zrušení státní záruky poskytnuté na úvěr pro 1. BS, včetně její transformace na dotaci (max. do 782,6 mil. Kč). V roce 1995 byla podle údajů Státního závěrečného účtu tato transformace skutečně provedena ve stanovené výši a dle stavu k 31. 12. 1995 nevázly již ve státních finančních aktivech za 1. BS žádné pohledávky. Úhradou 11,7 mil. Kč provedenou v roce 1996 z prostředků VPS tak Ministerstvo financí nedodrželo výše citované usnesení vlády.

Pohledávky z realizovaných státních záruk spolu s pohledávkami z poskytnutých státních půjček a návratných finančních výpomocí budou předmětem kontroly NKÚ v průběhu letošního roku.

3. 2. Vývoj státní zadluženosti

Po vyloučení části emise SPP, která byla určena na krytí budoucího schodku státního rozpočtu na počátku roku 1997 (6 371 mil. Kč), činí státní dluh České republiky celkem 155,2 mld. Kč, tzn. že v průběhu roku 1996 vzrostl o 0,8 mld. Kč. Vnitřní státní dluh se zvýšil o 8 mld. Kč, přičemž se v tomto pohybu promítl růst objemu střednědobých státních dluhopisů a revolvingových emisí SPP (z výnosů nové emise je uhrazena emise splatná) v rozsahu 21,2 mld. Kč. Celkový objem státních dluhopisů, které může Ministerstvo financí vydat na úhradu jistin státního dluhu, činil podle zákona o státním rozpočtu na rok 1996 40 mld. Kč. Ke krytí dočasné neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu v průběhu roku bylo vydáno celkem 9 emisí SPP. Z dostupných údajů uvedených v návrhu státního závěrečného účtu však nelze jednoznačně dovodit, že Ministerstvo financí dodržuje v tomto případě § 36 odst. 1 písm. a) zákona č. 576/90 Sb., který připouští k tomuto účelu vydávat státní pokladniční poukázky až do výše 16 mld. Kč.

Pokračovala přeměna přímých závazků státu u ČNB a u IPB, a. s., do formy státních dluhopisů v celkové výši 13,2 mld. Kč. Výsledkem této tzv. sekuritizace jsou úspory téměř 1,5 mld. Kč dosažené nižším úrokovým zatížením a urychlením úmoru.

Stav zahraničního státního dluhu se snížil o 8,8 mld. Kč a jeho podíl na celkové státní zadluženosti poklesl na 28,5%. U půjček přijatých k podpoře platební bilance i u závazků převzatých z titulu bývalého centrálního devizového zdroje se promítlo snížení o 0,8 mld. Kč vlivem vyúčtovaných kreditních rozdílů ze změn kursu české koruny vůči měnám, ve kterých jsou vedeny. Spláceny byly závazky převzaté od ČSOB v konvertibilních měnách.

Do úhrnu státního dluhu ČR je započítáván i krátkodobý (přechodný) dluh z titulu emise SPP na krytí výsledného rozpočtového schodku za rok 1996 (1,6 mld. Kč). Ministerstvo financí současně předkládá Parlamentu ke schválení návrh zákona o vydání státních dluhopisů na krytí schodku státního rozpočtu. Do doby platnosti tohoto zákona je pokladní výsledek státního rozpočtu financován emisemi SPP. Vzhledem k minimální výši schodku a ke srovnání výše jistiny s objemem úroků, které bude stát splácet, dává NKÚ ke zvážení, zda navrhovaná doba splatnosti emise 15 let není neúměrně dlouhá.

Závěr

Z pohledu souhrnného posouzení vývoje plnění státního rozpočtu ČR v r. 1996 lze konstatovat kolísající trend salda celkových příjmů a výdajů v jednotlivých měsících, který vyústil v deficitní pokladní výsledek státního rozpočtu za celý rok 1996.

Přestože vykázaný schodek představuje pouze 0,3% objemu schváleného a rovněž tak i upraveného státního rozpočtu na rok 1996, nebyl naplněn předpoklad očekávané skutečnosti vyrovnaného státního rozpočtu, který byl základním záměrem rozpočtové a finanční politiky v roce 1996 a výchozím předpokladem při přípravě státního rozpočtu na rok 1997. Z globálního hlediska byl výsledek hospodaření státního rozpočtu o 8,79 mld. Kč horší než výsledek za rok 1995, avšak bez promítnutí vlivu inflace. Po započtení prostředků, které měly tvořit zůstatek zvláštního účtu důchodového pojištění, by schodek státního rozpočtu za rok 1996 dosáhl 5,95 mld. Kč.

I když v průběhu roku docházelo k pohybu na obou stranách státního rozpočtu a jeho úpravy na příjmové straně ve směru snížení příjmů byly do určité míry odůvodněny objektivními příčinami, nelze nevidět, že základní příčinou všech zásadních úprav státního rozpočtu v uplynulém roce, tzn. i na výdajové straně, bylo neplnění zákonem stanovených rozpočtových příjmů, zejména daňových a pojistného.

NKÚ ve svém stanovisku ke Zprávě vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za I. pololetí 1996 upozornil, že i po provedené úpravě státního rozpočtu na základě usnesení vlády č. 441 zůstával v době předložení Zprávy vlády pro zbývající tři měsíce roku úkol dosažení příjmů v hodnotě měsíčního průměru, která výrazně převyšovala skutečně dosažený průměr za předchozích devět měsíců roku (cca o 10,0 mld. Kč). Upozornil i na některé problémy na úseku spotřební daně z tabákových výrobků, daně z příjmů právnických osob a výnosu pojistného na sociální zabezpečení.

NKÚ ve svém stanovisku ke Zprávě vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. - 3. čtvrtletí 1996 opětovně zdůraznil napětí mezi rozpočtovými příjmy a výdaji projevující se v průběhu celého rozpočtového roku 1996, kdy inkasované souhrnné příjmy zaostávaly za předpoklady jejich růstu, za nichž byl objem příjmů ve státním rozpočtu stanoven. Považoval za nezbytné, k odvrácení hrozby rozpočtového deficitu, podpořit restriktivní opatření, které Ministerstvo financí realizovalo v závěru roku na výdajové straně státního rozpočtu, avšak současně doporučil, aby bylo provedeno vyhodnocení důsledků těchto opatření na případné opožďování realizace věcných záměrů u dlouhodobě sledovaných priorit, z nichž rozpočet vychází, konkretizovaných ve schválených investičních programech, v návaznosti na schválený rozpočet na rok 1997. K tomuto svému závěru se opětovně vrací v bodě 8 Poznatků, připomínek, doporučení tohoto Stanoviska.

NKÚ opakovaně zjišťuje porušování účelovosti a časového určení výdajů, zaměňování neinvestičních prostředků za investiční a naopak při úhradě potřeb, porušování principů účelnosti a hospodárnosti ve výdajových operacích. Dochází nadále k nedostatkům ve správě daní a poplatků, k zadržování rozpočtových prostředků, nedodržování kázně při rozpisu rozpočtových ukazatelů, ve výkaznictví a v administrativních postupech, k neoprávněné tvorbě rezerv a daňovým únikům a k porušování zákona o účetnictví. V této souvislosti NKÚ upozorňuje, že dochází k opakování nedostatků a k porušování právních předpisů i těmi kontrolovanými osobami, u nichž tyto nedostatky zjistil již v dříve provedených kontrolách a poukázal na ně ve schválených a ve Věstníku NKÚ publikovaných kontrolních závěrech.

1. Přehled kontrolních závěrů, které byly podkladem pro vypracování stanoviska k vládnímu návrhu státního závěrečného účtu za rok 1996

2. Seznam použitých zkratek

2. 1 Zkratky označující kapitoly státního rozpočtu

2. 2 Ostatní zkratky

Kontrolní závěr z kontroly hospodaření s nemovitým majetkem a prostředky státního rozpočtu kapitoly "Ministerstvo spravedlnosti", vyčleněnými na zabezpečení vybraných ústavů a zařízení Vězeňské služby

Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti NKÚ na rok 1995 pod číslem 95/17 a provedena v období od srpna 1995 do ledna 1996.

Kontrola prověřila stav a způsob hospodaření se svěřeným majetkem státu v období od 1. 1. 1993 do 30. 6. 1995 a s prostředky státního rozpočtu kapitoly "Ministerstvo spravedlnosti", vyčleněnými na zabezpečení činnosti Vězeňské služby České republiky (dále jen "VS ČR") v roce 1994 a 1. pololetí 1995.

Kontrola byla provedena skupinou kontrolujících Odboru obrany a bezpečnosti NKÚ na Ministerstvu spravedlnosti (dále jen "MS") a na VS ČR. Skupinami kontrolujících z Oblastních odborů NKÚ v Brně, Mladé Boleslavi, Olomouci, Pardubicích, Plzni, Sokolově a Šumperku byla provedena kontrola u VS ČR ve věznicích Brno, Mírov, Olomouc, Ostrov n/Ohří, Pardubice, Plzeň a Valdice.

Námitky proti kontrolním protokolům podaly věznice Brno, Pardubice, Plzeň a Valdice, které byly vypořádány vedoucími skupin kontrolujících. O odvolání proti rozhodnutí o námitkách, které podala věznice Valdice, rozhodl senát NKÚ usnesením číslo 95/17/187 ze dne 14. 2. 1996.

Senát NKÚ (ve složení: Mgr. Marie Hošková - předseda, Ing. Jana Krejčová, Ing. Josef Pohl a Ing. Alexandr Růžek - členové) na svém zasedání dne 28. března 1996

schválil usnesením č.95/17/209

kontrolní závěr v tomto znění:

VS ČR byla s účinností k 1. 1. 1993 zřízena zákonem č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži ČR, jako rozpočtová organizace. Jednotlivé věznice jsou v tomto zákoně vymezeny jako základní články této rozpočtové organizace. Zákon dále v ustanovení § 29 současně zrušil Sbor nápravné výchovy ČR (dále jen "SNV ČR") a stanovil, že jeho práva a závazky přecházejí dnem účinnosti tohoto zákona na VS ČR.

Ministr spravedlnosti dne 30. prosince 1992 vydal rozkaz č. 17, kterým stanoví organizační řád VS ČR, a rozkaz č. 18, kterým zřídil podřízené články VS ČR, a to generální ředitelství, 9 vazebních věznic, 20 věznic pro výkon trestu, 4 zotavovny a Institut vzdělávání. MS po účinnosti zákona č. 555/1992 Sb. nevymezilo úplně a jednoznačně práva a povinnosti nástupnické organizace včetně delimitace kompetencí, majetku státu, závazků a pohledávek.

Zejména nebylo zabezpečeno určení nástupnických orgánů a delimitace kompetencí od Ústředních služeb rušeného SNV ČR. Přestože MS bylo známo, že SNV ČR nevedl v účetnictví majetek státu a neoprávněně do konce roku 1992 používal v rozpočtovém hospodaření i vedení účetnictví zvláštních výjimek, neověřilo k 1. 1. 1993 stav v inventarizaci majetku státu, závazků a pohledávek a zavedení tomu odpovídajícího účetního stavu do účetnictví VS ČR. MS rovněž nestanovilo při zřízení podřízených článků VS ČR obsah jejich hlavní činnosti, která bude hrazena z rozpočtových prostředků, ani rozsah a podmínky hospodářské činnosti, jejíž výdaje musí být v plné výši pokryty příjmy z ní.

Po určení organizační struktury VS ČR na základě rozkazů ministra spravedlnosti č. 17/1992 a č. 18/1992 vydal mimo stanovené kompetence generální ředitel VS ČR "Osvědčení o zřízení" podřízeným základním článkům s tím, že jsou zřízeny jako rozpočtové nebo příspěvkové organizace.

Na zabezpečení VS ČR bylo z rozpočtu kapitoly "Ministerstvo spravedlnosti" vyčleněno na rok 1994 celkem 3 338 942 tis. Kč a pro rok 1995 v souhrnu 3 999 127 tis. Kč.

1. MS nesplnilo povinnosti stanovené ustanovením § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů, které mj. stanoví:

"Ministerstva pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České republiky; ... dbají o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě.",

a tím porušilo ustanovení § 31 odst. 2 písm. b), e) a odst. 5 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČR a obcí v ČR (rozpočtová pravidla republiky), které mj. stanoví:

"Zřizovatel vydá o vzniku organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat:

b)... její identifikační číslo; ...

e) vymezení majetku, k němuž má organizace právo hospodaření..."

"Zřizovatel je povinen zabezpečit oznámení o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení, případně zrušení rozpočtové nebo příspěvkové organizace v Ústředním věstníku ČR, a to s uvedením údajů podle odst. 2..."

Odůvodnění:

MS jako orgán státní správy pro vězeňství tolerovalo rozdíl mezi platným právním stavem a skutečností v činnosti a hospodaření VS ČR. V období od 1. 1. 1993 až do října 1995 nezajistilo komplexní právní úpravu činnosti a hospodaření VS ČR, zejména nezabezpečilo včasnou návaznost souvisejících resortních právních aktů na obecně platné právní normy. Dále nezajistilo v rámci své působnosti oznámení v Ústředním věstníku ČR o zrušení SNV ČR a zřízení VS ČR jako rozpočtové organizace.

MS nestanovilo přesně VS ČR rozsah majetku, ke kterému má právo hospodaření, ani jí od doby vzniku nezajistilo přidělení identifikačního čísla. MS při zřízení organizačních článků VS ČR nevymezilo jednoznačně jejich právní a ekonomicko-finanční postavení v této zákonem zřízené rozpočtové organizaci, a to zejména u zotavoven, které do doby zřízení VS ČR hospodařily jako příspěvkové organizace.

2. MS porušilo vyhlášku MF ČR č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu ČR a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací, a to v ustanoveních:

a) § 3 odst. 2 písm. d), kde se mj. stanoví:

"Jako správce kapitoly ústřední orgán především

d) usměrňuje a kontroluje hospodaření s rozpočtovými prostředky v rámci kapitoly..."

Odůvodnění:

MS neprovedlo v letech 1993 až 1995 u VS ČR kontrolu hospodaření s rozpočtovými prostředky. V důsledku toho MS nezjistilo ani neřešilo skutečnost, že VS ČR od svého zřízení nevedla účetnictví o hospodaření rozpočtové organizace jako celku;

b) § 14 odst. 3 písm. a), kde se mj. stanoví:

"Rozsah a podmínky hospodářské činnosti stanoví obecně závazný právní předpis. V případě, že rozsah a podmínky nejsou takto stanoveny, stanoví je pro

a) rozpočtovou organizaci zřízenou ústředním orgánem tento ústřední orgán po dohodě s ministerstvem financí..."

Odůvodnění:

MS nestanovilo po dohodě s Ministerstvem financí rozsah a podmínky hospodářské činnosti, kterou VS ČR skutečně vykonávala;

c) § 16 odst. 1 písm. a) a odst. 4, kde se mj. stanoví:

"Finanční vztah mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací je určen těmito závaznými ukazateli stanovenými zřizovatelem:

a) příspěvek zřizovatele na činnost organizace, ..."

"V návaznosti na závazně stanovené ukazatele v odstavci 1... stanoví zřizovatel příspěvkové organizaci rovněž hospodářský výsledek, tj. rozdíl mezi plánovanými náklady a výnosy, jako základ pro výpočet objemu přídělů do jejích fondů po ukončení hospodářského roku."

Odůvodnění:

MS v roce 1994 poskytlo zotavovnám VS ČR příspěvek na jejich provoz ve výši 16,65 mil. Kč, zvýšený rozpočtovým opatřením na 26,65 mil. Kč, přestože jako příspěvkové organizace nebyly MS zřízeny. Obdobně v roce 1995 MS stanovilo VS ČR závazný ukazatel příspěvku na činnost zotavoven ve výši 28,33 mil. Kč, aniž by jim současně stanovilo hospodářský výsledek.

Vězeňská služba ČR porušila:

1. ustanovení § 6 písm. a) vyhlášky FMF č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, které stanoví:

"Organizace jsou povinny hospodařit s národním majetkem s péčí řádného hospodáře. Jsou povinny zejména:

a) národní majetek zjistit, sepsat, ocenit, pokud není stanoveno jinak, a vést v předepsané evidenci podle zvláštních předpisů, ..."

Odůvodnění:

VS ČR ke dni zřízení nezjistila, nesepsala a následně neocenila veškerý svěřený majetek státu a v důsledku toho ani v roce 1995 nepředložila ucelenou evidenci nemovitého majetku, ke kterému má právo hospodaření. Dílčí evidence majetku byla vedena pouze u podřízených článků VS ČR;

2. ustanovení § 10 odst. 1 písm. d) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR, které stanoví:

"Vlastníci a jiní oprávnění jsou povinni...

d) ohlásit katastrálnímu úřadu změny údajů katastru týkající se jejich nemovitostí, a to do 30 dnů ode dne jejich vzniku a předložit listinu, která změnu dokládá; tuto povinnost vlastníci a jiní oprávnění nemají u změn katastru, vyplývajících z listin, které předkládají příslušné státní orgány přímo k zápisu do katastru, ..."

Odůvodnění:

VS ČR u části nemovitého majetku, ke kterému převzala právo hospodaření k 1. 1. 1993, neohlásila katastrálnímu úřadu ani do konce roku 1995 změny týkající se převodu práva hospodaření k majetku státu od bývalého SNV ČR a jiných organizací;

3. ustanovení § 73 odst. 1 zákona č. 109/1964 Sb., Hospodářský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s odvoláním na ustanovení § 761 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, které stanoví:

"Organizace, která vykonává právo hospodaření s pohledávkou státu, je povinna pečovat o to, aby všechny povinnosti dlužníka byly včas a řádně splněny, popřípadě, aby pohledávka státu byla včas uplatněna u příslušných orgánů a aby rozhodnutí těchto orgánů byla včas vykonána."

U pohledávek současně porušila ustanovení § 15 odst. 1 a 2 vyhlášky FMF č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, kde se stanoví:

"Při výkonu práva hospodaření s pohledávkami státu je organizace povinna plnit povinnosti stanovené v § 73 hospodářského zákoníku."

"Je-li dlužník v prodlení s placením dluhu, je organizace povinna vyúčtovat a vymáhat stanovené úroky z prodlení nebo stanovený poplatek z prodlení, pokud není stanoveno právním předpisem jinak."

Odůvodnění:

U generálního ředitelství VS ČR byly k 30. 6. 1995 zjištěny následující pohledávky, které nebyly včas vymáhány a u nichž nebyly uplatněny úroky nebo poplatky z prodlení:

- za organizací PS Liberec ve výši 118 840,- Kč z roku 1990,

- za firmou Kancelářské stroje Praha ve výši 27 800,-Kč z r.1991,

- za SBD Aero Praha ve výši 4 114,80 Kč z roku 1992,

- za firmou Soukup ve výši 15 480,- Kč z roku 1993;

4. ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů, které mj. stanoví:

"... právnické osoby... jsou povinny zajišťovat odbornou správu písemností vzešlých z jejich činnosti, popřípadě z činnosti jejich předchůdců (včetně písemností došlých); dbají při tom o řádnou spisovou evidenci, o účelné a bezpečné uložení písemností a o jejich řádné vyřazování při skartačním řízení.",

a současně porušila ustanovení § 31 odst. 1 a 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, kde se stanoví:

"Účetní písemnosti a záznamy... ukládají účetní jednotky podle předem stanoveného pořádku odděleně od ostatních písemností do archivu a uschovávají je po dobu dále stanovenou uschovacími lhůtami..."

"Při zániku povinnosti vedení účetnictví... u účetních jednotek, které jsou právnickými osobami, účetní písemnosti přecházejí na jejich právní nástupce; ..."

Odůvodnění:

Kontrolou části finančně ekonomického archivu bylo zjištěno jeho znehodnocení včetně podkladových dokumentů, z nichž část byla tajného charakteru. V archivu VS ČR nebyly nalezeny archivní deníky, soupisky účetních dokladů ani předávací nebo delimitační protokoly, umožňující zjištění výchozího stavu majetku, majetkových práv, závazků a pohledávek po SNV ČR, který měl být k 1. 1. 1993 zaveden do účetnictví VS ČR. Další část archivu s účetními doklady, původně skladovaná v budově č. 16 ve vazební věznici Praha - Pankrác, nebyla orgány VS ČR dohledána;

5. ustanovení § 22 odst. 4 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, které stanoví:

"Právnické osoby, které se nezapisují do obchodního rejstříku, jsou povinny ohlásit svůj vznik, jakož i další údaje nezbytné k přidělení identifikačního čísla a zapsání do registru Českému statistickému úřadu, a to do deseti dnů po svém vzniku. Obdobnou povinnost mají, pokud jde o změnu nebo zánik uvedených skutečností."

Odůvodnění:

VS ČR po nabytí účinnosti citovaného zákona nezabezpečila do konce roku 1995 oznámení orgánům Českého statistického úřadu o zřízení VS ČR ani o zrušení organizací SNV ČR, kterým bylo dříve přiděleno identifikační číslo organizace. VS ČR jako rozpočtová organizace nebyla do ukončení kontroly NKÚ oznámena v Ústředním věstníku ČR a nemá vlastní identifikační číslo. Naopak v ústředním registru organizací byla ještě v roce 1995 vedena Správa SNV ČR s přiděleným identifikačním číslem 00212423. Obdobně byla v roce 1993 na žádost VS ČR v ústředním registru dočasně vedena s přiděleným identifikačním číslem nikdy nezřízená Hospodářsko-technická správa VS ČR. Právní dokumenty, smlouvy, faktury a účetní výkazy nejsou označovány identifikačním číslem VS ČR, ale pouze identifikačním číslem podřízených článků. Výše uvedený stav neodstranila VS ČR ani v roce 1995;

6. zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČR a obcí v ČR (rozpočtová pravidla republiky), a to v ustanoveních:

a) § 11 odst. 1, kde se stanoví:

"Rozpočtové prostředky mohou být použity pouze v příslušném rozpočtovém roce, a to k účelům, na které byly státním rozpočtem republiky určeny."

Odůvodnění:

VS ČR uhradila z rozpočtu roku 1995 část výdajů na mzdy za prosinec 1994, neboť v tomto roce bez souhlasu zřizovatele překročila závazný limit mzdových prostředků. V rozboru hospodaření za rok 1994 vykázala VS ČR potřebu úhrady z rozpočtu roku 1995 za překročený limit mzdových prostředků v roce 1994 ve výši 28 833 tis. Kč, ale ve výkazu čerpání mzdových prostředků za rok 1995 uvádí VS ČR pouze 20 505 tis. Kč. Rozdíl mezi oběma výkazy nebyl zdůvodněn.

VS ČR použila v letech 1993 až 1995 část přidělených systémových dotací na rekonstrukci cizího majetku. Investováno bylo na rekonstrukci objektu fary v Heřmanově Huti, která je majetkem místního římskokatolického farního úřadu. Do konce roku 1995 bylo vynaloženo na tuto akci cca 9,3 mil. Kč, aniž bylo s vlastníkem fary smluvně vyřešeno majetkové vypořádání této dodavatelsky provedené investice. Prostředky účelové dotace byly zúčtovány se státním rozpočtem jako investiční výdaje vložené do státního majetku svěřeného VS ČR;

b) § 31 odst. 1, kde se mj. stanoví:

"Ústřední orgány, okresní úřady a obce (dále jen "zřizovatel") zřizují k plnění úkolů v oboru své působnosti rozpočtové organizace nebo příspěvkové organizace jako právnické osoby."

Odůvodnění:

Rozpočtové a příspěvkové organizace mohou zřizovat pouze ústřední orgány, okresní úřady a obce, a tudíž není možné, aby je zřizoval ve své pravomoci generální ředitel VS ČR. Přestože VS ČR byla zřízena ze zákona jako rozpočtové organizace, vydal její generální ředitel dne 10. 5. 1993 bez právního důvodu "Osvědčení o zřízení" čj. 353/107-93 pro 30 rozpočtových organizací a čtyři příspěvkové organizace uvnitř VS ČR. Zřízení věznic jako rozpočtových organizací a zotavoven jako příspěvkových organizací v rámci VS ČR však není možné vzhledem k ustanovením § 4 odst. 3 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži, které je vymezuje pouze jako články VS ČR;

7. vyhlášku MF ČR č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu ČR a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací, a to v ustanoveních: a) § 14 odst. 3 písm. a, kde se mj. stanoví:

"Rozsah a podmínky hospodářské činnosti stanoví obecně závazný právní předpis. V případě, že rozsah a podmínky nejsou takto stanoveny, stanoví je pro

a) rozpočtovou organizaci zřízenou ústředním orgánem tento ústřední orgán po dohodě s ministerstvem financí, ..."

Odůvodnění:

Generální ředitel VS ČR vydal v roce 1993 nařízení č. 11, o hospodářské činnosti ve VS ČR, ačkoliv je k tomu oprávněn pouze ústřední orgán, v tomto případě MS;

b) § 31 odst. 10, kde se stanoví:

"Rozpočtová organizace je oprávněna čerpat prostředky svého rozpočtu jen do výše stanovené jí pro dané období rozpočtovým limitem.",

s odvoláním na § 38 odst. 3 téže vyhlášky, kde se mj. stanoví:

"Překročení závazných ukazatelů... může rozpočtové nebo příspěvkové organizaci povolit zřizovatel v rámci svého rozpočtu."

Odůvodnění:

VS ČR překročila bez souhlasu zřizovatele v roce 1994 stanovený limit mzdových prostředků o částku 20,505 mil. Kč, kterou uhradila až z rozpočtu 1995;