Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Daň z příjmů fyzických osob

Novela rozpočtových pravidel se promítla i do objemu výnosu daně z příjmů fyzických osob. Kromě srážkové daně (týkající se zejména úroků z úspor na vkladních knížkách a ostatních kapitálových výnosů), která v předchozích letech byla jedinou složkou této příjmové položky státního rozpočtu, do ní od roku 1996 patří i část výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, jež dosud byla celá příjmem místních rozpočtů. Z tohoto důvodu příjmy státního rozpočtu v položce daně z příjmů fyzických osob vykázaly v roce 1996 mimořádný meziroční nárůst o 21,24 mld. Kč, resp. o 250,2%.

S přihlédnutím k sezónnosti v inkasu srážkové daně bylo v průběhu roku 1996 celkové plnění schváleného rozpočtu daně z příjmů fyzických osob přiměřené a inkaso mírně překračovalo odpovídající alikvotní část rozpočtu. Avšak upravený, tj. o 2,4 mld. Kč zvýšený rozpočet nebyl splněn o 1,17 mld. Kč.

Z celkového inkasa této daně k 31. 12. 1996 ve výši 29,73 mld. Kč připadalo 10,30 mld. Kč na daň z příjmů fyzických osob vybíranou srážkou dle zvláštní sazby a 19,43 mld. Kč na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, resp. na její část připadající státnímu rozpočtu. Meziroční nárůst výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou činil +1,81 mld. Kč, resp. +21,3%.

Clo

Částkou 19,68 mld. Kč byl v roce 1996 výnos z cel přibližně uprostřed mezi úrovní schváleného a úrovní upraveného (o 1,3 mld. Kč zvýšeného) rozpočtu. Meziroční nárůst výnosu z cel dosáhl +2,27 mld. Kč, resp. +13,0%, což jsou poměrně vysoké hodnoty s přihlédnutím ke skutečnosti, že již několik let jsou postupně snižovány celní tarify. Stejně jako v předchozích letech byl i v průběhu roku 1996 vývoj příjmů z cel vyrovnaný, s mírně stoupající tendencí.

Silniční daň

Upravený (tj. o 0,1 mld. Kč zvýšený) rozpočet silniční daně byl v roce 1996 splněn přesně na 100,0%. Celkový výnos silniční daně v roce 1996 byl ovlivněn dvěma protichůdně působícími metodickými vlivy, a to ukončením platnosti osvobození od daně pro vozidla splňující emisní limity dle norem "EURO 1" na jedné straně, a zavedením osvobození od daně pro vozidla zabezpečující linkovou vnitrostátní osobní dopravu na straně druhé. Celkový meziroční nárůst 96/95 výnosu této daně činil +0,37 mld. Kč, resp. +9,4%.

Inkaso dálničních poplatků činilo v roce 1996 0,92 mld. Kč, tj. o 2,2% více než v roce předchozím.

Majetkové daně

Celkový výnos majetkových daní (daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí) za rok 1996 činil 3,86 mld. Kč, což představuje 117,0% původního schváleného rozpočtu. Ke splnění upraveného (o 1,0 mld. Kč zvýšeného) rozpočtu chybělo 0,44 mld. Kč, neboli 10,2%. Stejně jako v předchozím roce meziroční nárůst vykázala pouze daň z převodu nemovitostí, a to +0,69 mld. Kč, resp. +24,9%. Tato daň měla také rozhodující podíl na celkovém výnosu majetkových daní, a to 89,8%. Na darovací daň připadlo 7,7% a minimální byl opět podíl daně dědické (2,5%).

Ostatní daňové příjmy

Úhrnný výnos položky ostatní daňové příjmy, zahrnující zejména příjmy minulé daňové soustavy, různé poplatky a kolky, dosáhl v roce 1996 částky 5,51 mld. Kč, tj. úrovně, která - s přihlédnutím ke klesajícímu inkasu příjmů minulé daňové soustavy - je srovnatelná s výnosem v předchozím roce (5,80 mld. Kč).

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

U pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti byl původní schválený rozpočet v průběhu roku 1996 zvýšen o 1,2 mld. Kč, přestože předchozí vývoj inkasa nedával žádné důvody pro provedení úpravy rozpočtu tímto směrem. Celkové inkaso pojistného dosáhlo v roce 1996 úrovně 174,32 mld. Kč, tj. o 5,75 mld. Kč méně než předpokládal upravený rozpočet této položky.

Meziroční nárůst celkového vybraného pojistného činil v roce 1996 +13,0%, což představuje výrazné zpomalení oproti předchozím létům (94/93: +19,3%, 95/94: +18,7%). K poklesu došlo i v absolutní hodnotě tohoto meziročního přírůstku, která činila +20,00 mld. Kč (94/93: +21,02 mld. Kč, 95/94: +24,34 mld. Kč).

I přes určité zpomalení byl v roce 1996 meziroční nárůst výnosu pojistného vyšší než u většiny ostatních příjmových položek státního rozpočtu. Proto i v roce 1996 pokračovala tendence trvalého vzrůstu podílu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti na celkových příjmech státního rozpočtu. Vývoj tohoto ukazatele za dobu trvání nové daňové soustavy charakterizují následující údaje:

Z výše uvedeného celkového inkasa pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti připadalo v r. 1996 168,89 mld. Kč na pojistné vybrané prostřednictvím MPSV a 5,43 mld. Kč na pojistné vybrané prostřednictvím jiných kapitol státního rozpočtu (ministerstev vnitra, obrany a spravedlnosti).

Rozhodujícím důvodem nenaplnění rozpočtu a snížení tempa meziročního nárůstu celkově vybraného pojistného je soustavný nárůst dlužného pojistného. Přírůstky dlužného pojistného jsou přitom rok od roku vyšší, takže k 31. 12. 1996 dosáhlo celkové dlužné pojistné rekordní částky 21,96 mld. Kč. Nápravu této neutěšené situace může zjednat pouze razantní změna zákona, který doposud dlužníky nepřiměřeně chrání a v podstatě jim umožňuje zahrnovat vědomé neplacení pojistného do podnikatelské strategie.

Pro celkový výnos pojistného představuje poměrně značnou rezervu inkaso od skupiny osob samostatně výdělečně činných. Průměrná výše pojistného připadajícího na 1 osobu samostatně výdělečně činnou (1 125 Kč/měs.) představuje pouze necelých 40% průměrného pojistného připadajícího na 1 zaměstnance (2 832 Kč/měs.). Tento nepoměr by bylo vhodné blíže zdůvodnit.

Specifickým problémem na úseku inkasa pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je vyčlenění pojistného na důchodové pojištění z celkově vybraných částek pojistného. Pojistné na důchodové pojištění má na celkově vybraném pojistném rozhodující podíl, v roce 1996 tento podíl činil 76,8%. Na příslušný účet pojistného na důchodové pojištění se však těchto 76,8% z celkově vybrané částky pojistného převádělo vždy dodatečně, až po účetní závěrce za příslušný měsíc, tj. v podstatě s téměř měsíčním zpožděním. Jednalo se průměrně o cca 10 mld. Kč měsíčně, které takto zůstávaly pozdrženy na účtu pojistného na sociální zabezpečení.

Nejasný je rovněž mechanismus, jakým se k celkovému pojistnému vybranému prostřednictvím MPSV přičleňuje pojistné vybrané prostřednictvím ostatních kapitol státního rozpočtu (ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti). Z údajů, jež jsou k dispozici, je možno pojistné vybírané prostřednictvím ostatních kapitol státního rozpočtu kvantifikovat jako rozdíl mezi hodnotami pojistného uváděnými ve čtvrtletních Zprávách vlády o plnění státního rozpočtu České republiky, předkládaných Parlamentu ČR, a stavem na příslušných analytických účtech ČNB. Za jednotlivá čtvrtletí roku 1996 (k poslednímu dni čtvrtletí) představoval tento rozdíl následující hodnoty:

Výsledné číselné údaje by svědčily o výrazných sezónních výkyvech ve výběru této části pojistného, zejména v 1. pololetí. Není však žádný důvod pro to, aby právě v těchto resortech nebyly vybrané částky pojistného stabilní, s mírně stoupající tendencí, stejně jako je tomu v ostatních resortech. Vše svědčí o tom, že nepravidelné jsou opět převody, resp. že příslušné částky pojistného jsou i po několik měsíců zadržovány na účtech jednotlivých kapitol.

Výše naznačené nejasnosti kolem převodů vybraných částek na důchodové pojištění na příslušný účet jsou součástí širšího a zásadního problému fungování tzv. "Zvláštního účtu důchodového pojištění" v souladu s ustanovením čl. XV zákona č. 160/1995 Sb., kterým se doplňuje § 18 zákona č. 576/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky. Tímto problémem se NKÚ zabývá v jiné části svého stanoviska.

Nedaňové příjmy

Nedaňové příjmy jako celek (včetně příjmů z vládních úvěrů) vykázaly za rok 1996 výnos 25,45 mld. Kč, což představuje 86,7% částky uváděné v původním schváleném rozpočtu na rok 1996. Ani upravený (o 0,70 mld. Kč snížený) celkový rozpočet nedaňových příjmů nebyl splněn, jeho plnění dosáhlo pouze 88,8%.

Z jednotlivých nedaňových příjmů došlo k nejvýznamnější změně rozpočtu (snížení o 3,96 mld. Kč) u položky "příjmy z vládních úvěrů", a to z původních 11,64 mld. Kč na 7,68 mld. Kč. I takto výrazně snížený rozpočet však byl splněn pouze na 84,5%. Ke splnění chybělo 1,19 mld. Kč. Nepříznivý vývoj souvisel především s nerealizovanými platbami z Ruské federace, způsobenými jak odkladem splátek jistiny (na základě dohod uzavřených s Pařížským klubem věřitelů), tak s neplněním dohodnutých splátek redukovaných úroků. Plnění příjmů, souvisejících s vybranými integračními akcemi v oblasti plynárenství, bylo téměř přesně na úrovni rozpočtu a překročeny byly rozpočtované příjmy ze splátek vládních úvěrů v rámci deblokací.

Kreditní úroky z prostředků státu uložených u ČNB byly v roce 1996 přibližně na úrovni upraveného rozpočtu. Ve srovnání s rokem 1995 však byly nižší o 0,83 mld. Kč, tj. o 19,0%. Ve směru snížení příjmů státu z kreditních úroků působila změna v systému úročení vkladů státu, provedená ČNB s platností od 1. 7. 1996.

Česká národní banka opakovaně neplnila položku "odvody ČNB", zahrnutou v původním schváleném rozpočtu. NKÚ nepovažuje za dostatečný komentář této skutečnosti jedinou stručnou větu, uvedenou v této souvislosti v návrhu SZÚ, část C ("Odvody ČNB byly s ohledem na systém hospodaření vynulovány".).

O částku 0,82 mld. Kč (o 13,9%) nebyl v roce 1996 splněn rozpočet položky "příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací", který v průběhu roku nebyl významněji upravován.

Výnos ostatních nedaňových příjmů dosáhl v roce 1996 úrovně 10,35 mld. Kč a tato, co do náplně značně různorodá úhrnná položka se stala objemově nejvýznamnějším nedaňovým příjmem státního rozpočtu. Její podíl na celkových nedaňových příjmech dosáhl 40,7%. V návrhu SZÚ, část C chybí - podobně jako u předcházející položky - rozbor příčin neplnění rozpočtu o 1,35 mld. Kč, tj. o 11,6%.

1. 3. Vývoj výdajů státního rozpočtu a účinnost provedených úprav ve výdajové části státního rozpočtu

Celkové výdaje státního rozpočtu v roce 1996 činily 484,38 mld. Kč a v porovnání s výdaji schválenými zákonem č. 305/1995 Sb. byly o 13,26 mld. Kč nižší. V absolutní hodnotě vzrostly výdaje státního rozpočtu proti skutečnosti r. 1995 o 51,64 mld. Kč, tj. o 11,9%.

Během roku byly provedeny úpravy příjmové i výdajové strany státního rozpočtu včetně přesunů uskutečněných v rámci zmocnění v jednotlivých rozpočtových kapitolách. Rozhodující úpravy byly zmíněny v předchozí části 1. 1. Stanoviska. V oblasti výdajů představují všechny provedené změny celkové snížení o 2,14 mld. Kč, tj. o 0,4%. Vzhledem k tomu, že provedenými opatřeními nedošlo ke zhoršení výsledného salda příjmů a výdajů státního rozpočtu, byly úpravy ukazatelů státního rozpočtu schváleny na základě zmocnění daného vládě, resp. ministru financí v § 3 zákona č. 305/1995 Sb. a podle § 13 zákona č. 576/1990 Sb.

V takto upraveném státním rozpočtu nebyly výdaje čerpány v rozsahu 11,12 mld. Kč, který více než sedminásobně převyšuje vykázaný rozpočtový schodek. Jak ze Zprávy vlády k návrhu SZÚ vyplývá, úspor na celkových výdajích státního rozpočtu bylo docíleno především díky vývoji v neinvestiční sféře (vč. transferů domácnostem), jejíž výdaje zůstaly nesplněny celkem o 9,7 mld. Kč, zatímco kapitálové (investiční) výdaje byly ve svém souhrnu nižší o 1,4 mld. Kč. Ve Zprávě vlády však není obsažena podrobnější analýza tohoto rozsahu nečerpaných výdajů, tzn. které rozhodující potřeby, na základě nichž byl rozpočtovými opatřeními rozpočet výdajů upraven, nebyly uspokojeny, z jakých příčin, včetně důsledků nenaplněných nezbytných materiálních a finančních potřeb ve vztahu k funkcím, které mají plnit, a zda a v jaké míře tyto nečerpané výdaje zatíží výdaje státního rozpočtu na rok 1997.

Výsledky hospodaření státního rozpočtu za rok 1996 potvrdily kolísající trend salda celkových příjmů a výdajů v jednotlivých měsících. V lednu (6,9 mld. Kč), červnu (3,8 mld. Kč), červenci (1,9 mld. Kč), září (3,7 mld. Kč), říjnu (1,2 mld. Kč) a prosinci, včetně dodatků k 31. 12. 1997 (1,4 mld. Kč) byl výsledkem rozpočtového hospodaření přebytek, v ostatních měsících čerpané výdaje převýšily dosažené příjmy. Podíl 4. čtvrtletí na celkovém čerpání výdajů v roce 1996 dosáhl 28,3% a byl o 2,8 procentních bodů nižší než v roce 1995 a o 0,8 procentního bodu nižší než v r. 1994. Čerpání výdajů se i v roce 1996 soustředilo, obdobně jako v předchozích letech, do posledního měsíce roku. Výdaje čerpané v tomto měsíci, včetně doúčtování v rámci tzv. dodatků, představovaly 10,6% jejich celoroční výše, avšak tento podíl je v důsledku restriktivních opatření na výdajové straně, přijatých v závěru roku, o 2 procentní body nižší než v roce 1995.

Nečerpání úhrnných výdajů, které proti alikvotě ročního upraveného rozpočtu ke konci listopadu představovalo 19,80 mld. Kč, se v průběhu prosince a dodatkového období snížilo na 11,12 mld. Kč, tzn. na úroveň 2,2% upraveného ročního rozpočtu (ke konci listopadu 4,0%). Rychlý pokles vykázaly neinvestiční výdaje rozpočtových organizací, u nichž průměrné měsíční výdaje v posledním čtvrtletí roku byly o 23,5% nižší než průměrné měsíční výdaje v předchozích třech čtvrtletích, zatímco v roce 1995 byly o 23,1% vyšší. Naproti tomu čerpání příspěvku na činnost příspěvkovým organizacím bylo v hodnotě měsíčních průměrů ve 4. čtvrtletí o 5,3% rychlejší než v předchozích třech čtvrtletích.

Na základě celkových výsledků hospodaření byly ukazatele výdajů stanovené zákonem o státním rozpočtu na rok 1996 (po všech provedených změnách) plněny takto:

- Neinvestiční výdaje rozpočtových organizací byly proti schválenému rozpočtu nedočerpány o 37 117,0 mil. Kč, zatímco proti rozpočtu po všech změnách byly nedočerpány o 4 289,0 mil. Kč.

- Příspěvky na činnost příspěvkovým organizacím byly proti schválenému rozpočtu překročeny o 980,0 mil. Kč, zatímco proti rozpočtu po všech změnách byly nedočerpány o 35,0 mil. Kč.

- Úrokové platby byly proti schválenému rozpočtu nedočerpány o 120,0 mil. Kč a o stejnou částku zůstaly tyto výdaje nedočerpány i proti rozpočtu po všech změnách;

- Dotace, platby a příspěvky byly proti schválenému rozpočtu překročeny o 37 466,0 mil. Kč, zatímco proti rozpočtu po všech změnách byly nedočerpány o 5 221,0 mil. Kč.

V tom:

- dotace podnikatelským subjektům byly proti schválenému rozpočtu nedočerpány o 988,0 mil. Kč, zatímco proti rozpočtu po všech změnách zůstaly nedočerpány o 174,0 mil. Kč,

- dotace občanským sdružením byly proti schválenému rozpočtu nedočerpány o 21,0 mil. Kč, zatímco proti rozpočtu po všech změnách zůstaly nedočerpány o 8,0 mil. Kč,

- ostatní dotace a příspěvky byly proti schválenému rozpočtu překročeny o 1 866,0 mil. Kč, avšak proti rozpočtu po všech změnách zůstaly nedočerpány o 50,0 mil. Kč,

- dotace jiným rozpočtům byly proti schválenému rozpočtu překročeny o 42 391,0 mil. Kč, zatímco proti rozpočtu po všech změnách zůstaly nedočerpány o 200,0 mil. Kč. Úprava (zvýšení) rozpočtu se týkala výhradně dotace územním rozpočtům, jejíž schválený rozpočet byl zvýšen o 42 591,0 mil. Kč (o 252,8%). Dotace byla čerpána ve shodné výši s upraveným rozpočtem. Dotace mimorozpočtovým fondům, která byla směrována do Státního fondu tržní regulace v zemědělství, nebyla úpravami rozpočtu dotčena. Tato dotace byla shodně proti schválenému i upravenému rozpočtu nedočerpána o 200,0 mil. Kč (čerpání na 84,0%),

- platby a příspěvky obyvatelstvu - sociální zabezpečení (včetně prostředků na státní politiku zaměstnanosti) byly proti schválenému rozpočtu nedočerpány o 4 335,0 mil. Kč, zatímco proti rozpočtu po všech změnách byly nedočerpány o 4 725,0 mil. Kč. Z toho výdaje na důchody byly proti schválenému rozpočtu nedočerpány o 4 118,0 mil. Kč, zatímco proti rozpočtu po všech změnách zůstaly nedočerpány o 3 065,0 mil. Kč.

- platby do zahraničí byly proti schválenému rozpočtu nedočerpány o 1 447,0 mil. Kč, avšak ve vztahu k rozpočtu po všech změnách byly nedočerpány o 64,0 mil. Kč.

V úhrnu byly neinvestiční výdaje státního rozpočtu v porovnání se schváleným rozpočtem překročeny o 1 209,0 mil. Kč, avšak proti rozpočtu po všech změnách byly nedočerpány o 9 665,0 mil. Kč.

Investiční výdaje rozpočtových organizací byly proti schválenému rozpočtu nedočerpány o 5 948,0 mil. Kč, zatímco proti rozpočtu po všech změnách byly nedočerpány o 478,0 mil. Kč.

- Investiční dotace a návratné finanční výpomoci poskytnuté příspěvkovým organizacím byly proti schválenému rozpočtu překročeny o 625,0 mil. Kč, avšak proti rozpočtu po všech změnách byly nedočerpány o 506,0 mil. Kč.

- Investiční dotace a návratné finanční výpomoci poskytnuté podnikatelským subjektům byly proti schválenému rozpočtu nedočerpány o 1 445,0 mil. Kč, zatímco proti rozpočtu po všech změnách byly nedočerpány o 365,0 mil. Kč.

- Investiční dotace a návratné finanční výpomoci poskytnuté obcím byly proti schválenému rozpočtu překročeny o 3 284,0 mil. Kč, avšak byly čerpány shodně ve výši upraveného rozpočtu po všech změnách.

- Investiční dotace a návratné finanční výpomoci poskytnuté občanským sdružením byly proti schválenému rozpočtu překročeny o 108,0 mil. Kč, zatímco proti rozpočtu po všech změnách byly nedočerpány o 4,0 mil. Kč.

- Investiční dotace a návratné finanční výpomoci poskytnuté ostatním subjektům byly proti schválenému rozpočtu nedočerpány o 1 022,0 mil. Kč, avšak proti rozpočtu po všech změnách zůstaly nedočerpány o 73,0 mil. Kč.

V úhrnu byly investiční výdaje a dotace včetně obcí celkem proti schválenému rozpočtu nedočerpány o 4 397,0 mil. Kč, zatímco proti rozpočtu po všech změnách byly nedočerpány pouze o 1 427,0 mil. Kč.

Výdaje na vládní úvěry byly proti schválenému rozpočtu překročeny o 609,0 mil. Kč, avšak proti rozpočtu po všech změnách byly nedočerpány o 32,0 mil. Kč.

Z uvedeného vyplývá, že čerpání neinvestičních výdajů ve vztahu k rozpočtu po všech změnách u žádné z uvedených kategorií výdajů nepřekročilo 100,0%, resp. bylo nižší než upravený rozpočet, zatímco ve vztahu k rozpočtu schválenému zákonem č. 305/1995 Sb., ve skladbě výdajů "Celkový přehled státního rozpočtu - Příloha č. 1 k zákonu č. 305/1995 Sb.", byly překročeny výdaje na příspěvky na činnost příspěvkovým organizacím (o 2,3%), dotace, platby a příspěvky (o 17,3%), z toho ostatní dotace a příspěvky (o 16,0%) a dotace jiným rozpočtům (o 234,2%). V rámci dotace jiným rozpočtům byly překročeny výdaje na dotace územním rozpočtům (o 252,8%). Naproti tomu neinvestiční výdaje rozpočtových organizací byly čerpány na 76,1% zákonem (Příloha č. 1 k zákonu č. 305/1995 Sb.) schváleného objemu těchto výdajů, výdaje na úrokové platby na 99,2%, dotace podnikatelským subjektům na 96,4%, dotace občanským sdružením na 98,9%, dotace mimorozpočtovým fondům (Státnímu fondu tržní regulace v zemědělství) na 84,0%, a výdaje na platby a příspěvky obyvatelstvu - sociální zabezpečení (včetně prostředků na státní politiku zaměstnanosti) na 97,3% (tj. -4,33 mld. Kč), z toho na důchody na 96,9% (tj. -4,12 mld. Kč). Výdaje na platby do zahraničí byly čerpány na 32,0% schváleného a na 400,0% upraveného státního rozpočtu (čerpáno 0,48 mld. Kč). V úhrnu byly neinvestiční výdaje čerpány na 100,3% zákonem č. 305/1995 Sb. schváleného objemu.

Čerpáním investičních výdajů a dotací ve vztahu k rozpočtu po všech změnách nebyl rozpočet překročen u žádné z uvedených kategorií. Investiční výdaje a dotace jako celek ve vztahu ke schválenému rozpočtu byly čerpány na 75,5%, avšak investiční výdaje rozpočtových organizací na 80,8%, dotace a návratné finanční výpomoci poskytnuté příspěvkovým organizacím na 104,6%, podnikatelským subjektům na 77,0%, obcím na 144,4%, občanským sdružením na 167,2% a ostatním subjektům na 68,3%.

Jak dále ze Zprávy vlády návrhu SZÚ, část III, bod 1 vyplývá, investiční výdaje a dotace jako celek byly ve vztahu k upravenému rozpočtu čerpány na 97,0%. NKÚ v této souvislosti upozorňuje na nesoulad údajů o objemech investičních výdajů ze státního rozpočtu, kdy do těchto výdajů v rámci schváleného rozpočtu (61,48 mld. Kč) jsou zahrnovány i dotace a návratné finanční výpomoci poskytované obcím, což je v souladu se zákonem č. 305/1995 Sb. (přílohy č. 1, č. 4, č. 5 a č. 6 k zákonu), avšak do upraveného rozpočtu a skutečnosti byly zahrnuty pouze objemy investičních výdajů bez objemů poskytnutých obcím.

Výdaje na vládní úvěry byly čerpány v objemu 4 064,0 mil. Kč, tj. 99,2% upraveného rozpočtu a 117,6% schváleného rozpočtu.

Vývoj struktury skutečných výdajů státního rozpočtu v porovnání se schváleným rozpočtem a rozpočtem po všech změnách ukazuje na změny proporcí v alokaci jednotlivých druhů výdajů (v %):

V Přehledu závazných ukazatelů kapitol státního rozpočtu za rok 1996 - část E návrhu SZÚ, tabulka č. 6b) - uvedené objemy Individuálních investičních dotací (bez kapitoly VPS) ve sloupci "Schválený rozpočet" ve svém úhrnu nesouhlasí s objemem těchto dotací schváleným zákonem č. 305/1995 Sb. (Příloha č. 6 k zákonu č. 305/1995 Sb.), který je o 1 273 300 tis. Kč nižší (17 282 100 tis. Kč - 16 008 800 tis. Kč = 1 273 300 tis. Kč).

Rovněž uvedené objemy systémových investičních dotací (bez kapitoly VPS) ve sloupci "Schválený rozpočet" ve svém úhrnu nesouhlasí s objemem těchto dotací schváleným zákonem č. 305/1995 Sb., který je o 293 200 tis. Kč nižší (32 912 367 tis. Kč - 32 619 167 tis. Kč = 293 200 tis. Kč).

1. 3. 1. Běžné výdaje

1. 3. 1. 1. Transfery podnikům - Neinvestiční dotace

Zákonem č. 305/1995 Sb. byl pro účely neinvestičních transferů podnikatelskému sektoru schválen objem dotací a návratných finančních výpomocí podnikatelským subjektům ve výši 28,456 mld. Kč. Podle Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu ČR za rok 1996 (návrh SZÚ, část E, tabulka č. 4) byla původně schválená výše dotací úpravami státního rozpočtu v průběhu roku snížena na 27,642 mld. Kč a čerpána ve výši 27,268 mld. Kč (98,6%). V porovnání s rokem 1995 bylo poskytování těchto dotací podle záměrů rozpočtové a finanční politiky na rok 1996 omezeno a jejich podíl na celkových neinvestičních výdajích státního rozpočtu (bez transferů do územních rozpočtů) poklesl o 0,9 procentního bodu. Rozsah nečerpaných výdajů proti upravenému rozpočtu na r. 1996 činil 0,374 mld. Kč a ve skutečnosti bylo do podnikatelské sféry poskytnuto o 1,388 mld. Kč méně rozpočtových prostředků než v roce 1995 (snížení o 4,8%).

Obdobně jako v roce 1995 bylo poskytování těchto dotací soustředěno převážně do resortu Ministerstva zemědělství, kam směřovalo 21,7% skutečně poskytnuté částky, Ministerstva průmyslu a obchodu (20,6%) a Ministerstva dopravy a spojů (19,7%). Zatímco objem poskytnutých dotací do resortu Ministerstva zemědělství vzrostl v porovnání s rokem 1995 o 14,4% a do resortu Ministerstva průmyslu a obchodu o 9,4%, objem poskytnutých dotací do resortu Ministerstva dopravy a spojů se o 19,1% snížil. Další prostředky na neinvestiční dotace podnikatelským subjektům byly uvolněny z kapitoly VPS (37,8% z celkové poskytnuté částky), z toho na dotace na tepelnou energii 68,1% (7,02 mld. Kč) a dotace pro Státní fond tržní regulace v zemědělství 10,2% (1,05 mld. Kč). Z této kapitoly byla také poskytnuta dotace určená na podporu malého a středního podnikání, která je poskytovaná prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky (v r. 1996 vyčerpána částka 1,0 mld. Kč), dále pak na podporu exportu byla pro a. s. EGAP a a. s. Česká exportní banka uvolněno v r. 1996 celkem 806,8 mil. Kč, především k dotování pojistných fondů. Za účelem úhrady úrokových rozdílů tuzemských a zahraničních úrokových sazeb obchodních případů bylo a. s. Škodaexport uhrazeno 65,9 mil. Kč a a. s. Přerovské strojírny 15,0 mil. Kč. Na realizaci státních záruk bylo vyčerpáno 90,0 mil. Kč. Z kapitoly VPS byla rovněž poskytnuta dotace výrobním organizacím, které zaměstnávají více než 60% zdravotně postižených občanů (255 mil. Kč).

1. 3. 1. 2. Transfery domácnostem

Podíl této skupiny výdajů zahrnující výdaje na důchody, dávky nemocenského pojištění, ostatní dávky, státní politiku zaměstnanosti a státní vyrovnávací příspěvek (v roce 1996 transformován na sociální příplatek) představoval v roce 1996 31,8% výdajů schváleného státního rozpočtu, 32,0% výdajů rozpočtu po všech změnách a 31,8% skutečně čerpaných výdajů. Na tyto výdaje byl nominálně vynaložen nižší objem rozpočtových prostředků než v roce 1995, avšak v úhrnu za veřejné rozpočty, tzn. včetně dávek státní sociální podpory vyplácených okresními úřady na základě zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, byly výdaje na transfery domácnostem o 23,85 mld. Kč (o 14,8%) vyšší. Proti předpokladům rozpočtu nebylo na tyto výdaje vyčerpáno z veřejných rozpočtů 5,12 mld. Kč (-2,7%), z toho ze státního rozpočtu 4,72 mld. Kč (-3,0%). Nižší čerpání vykázaly všechny druhy těchto výdajů, s výjimkou dávek státní sociální podpory.

Celkový objem výdajů na důchody přesáhl v rozsahu výdajů všech příslušných kapitol, z nichž jsou vypláceny důchody, úroveň roku 1995 o 17,77 mld. Kč (o 16,2%). Podíl výdajů na důchody na celkových transferech domácnostem dosáhl 68,8%, z toho na transferech hrazených ze státního rozpočtu 82,8%, a nárůst výdajů byl ovlivněn uplatněním nového zákona o důchodovém pojištění (zákon č. 155/1995 Sb.) a valorizacemi důchodů od 1. 4. a 1. 10. 1996. Výdaje na nemocenské vzrostly v porovnání s předchozím rokem o 2,24 mld. Kč (o 14,5%), zejména vlivem růstu mezd, z nichž jsou dávky odvozovány, zatímco průměrné procento pracovní neschopnosti se proti r. 1995 zvýšilo minimálně (o 0,04 bodu) a průměrná délka pracovní neschopnosti se prodloužila o 0,58 dne.

Čerpání rozpočtových prostředků vyčleněných na státní politiku zaměstnanosti dosáhlo 2,66 mld. Kč (98,9% upraveného rozpočtu) a proti předchozímu roku tyto výdaje vzrostly o 0,25 mld. Kč. Pokračoval klesající trend výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti. V porovnání let 1995 a 1996 se podíl těchto výdajů na celkových výdajích na politiku zaměstnanosti snížil z 26,3% na 20,9%, zatímco u výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti byl vývoj opačný - výdaje vzrostly z 73,7% na 79,1%. Nárůst výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti, především na podpory v nezaměstnanosti, byl ovlivněn postupným zvyšováním míry nezaměstnanosti ve 2. pololetí 1996 a částečně také růstem částek podpory v nezaměstnanosti v návaznosti na zvýšení životního minima k 1. 10. 1996. Pokles výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti je ve Zprávě vlády návrhu SZÚ odůvodňován snahou o efektivní vynakládání rozpočtových prostředků i dalšími příčinami, např. snížením míry výhodnosti příspěvku na zřízení nových míst poskytovaného zaměstnavateli.

Největší objem výdajů v rámci transferů domácnostem představovaly dávky státní sociální podpory, které byly čerpány ve výši 26,69 mld. Kč, tj. 100,0% upraveného (o 3,2% zvýšeného) rozpočtu. Jak se ve Zprávě vlády uvádí, srovnání s rokem 1995 není možné z toho důvodu, že v roce 1995 byly od 1. 10. vypláceny novým systémem stanoveným zákonem č. 117/1995 Sb. pouze dávky, které nejsou poskytovány v závislosti na příjmu rodin, zatímco rok 1996 je prvním rokem výplaty všech dávek stanovených zákonem.