Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

ÚVOD

I. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

1. Souhrn veřejných rozpočtů

2. Výsledky státního rozpočtu

3. Výsledky hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí

II. PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU

A. Daňové příjmy

B. Pojistné sociálního zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

C. Nedaňové příjmy

III. VÝDAJE VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

1. Hlavní tendence ve vývoji výdajů veřejných rozpočtů

2. Běžné výdaje veřejných rozpočtů

2. 1. Transfery domácnostem

2. 2. Výdaje na veřejnou spotřebu obyvatelstva a státu

2. 3. Neinvestiční dotace podnikům

2. 4. Další běžné výdaje státního rozpočtu

3. Kapitálové výdaje státního rozpočtu

4. Zajišťování likvidity státního rozpočtu

IV. VYČÍSLENÍ PŘEVODU NA ZVLÁŠTNÍ ÚČET DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ VE STÁTNÍCH FINANČNÍCH AKTIVECH

PŘÍLOHY

a) Zpráva o činnosti kontrolních orgánů ministerstva financí a územních finančních orgánů za rok 1996

b) Zpráva o činnosti celních orgánů ministerstva financí v roce 1996

c) Zpráva o opatřeních ministerstva financí v oblasti cen v roce 1996

ÚVOD

Státní rozpočet České republiky na rok 1996 byl schválen Parlamentem České republiky dne 12. prosince 1995 zákonem č. 305/1995 Sb. Zákon stanovil objem jeho příjmů i výdajů ve výši 497,6 mld. Kč. V rámci výdajů státního rozpočtu byla stanovena dotace do rozpočtů okresních úřadů a obcí ve výši 16,8 mld. Kč a dotace do Státního fondu tržní regulace v zemědělství ve výši 1,2 mld. Kč.

Rozpočtová politika v roce 1996 byla zaměřena především na podporu ekonomického růstu, vyjádřenou dalším poklesem daňového zatížení a snížením podílu daňových příjmů na vytvořeném hrubém domácím produktu. Tím, stejně jako snížením sazby pojistného sociálního zabezpečení, byl současně sledován záměr posílení zdrojů, s nimiž disponují podniky a domácnosti. Schválený rozpočet počítal i s výraznějším růstem investičních výdajů.

Dalším cílem rozpočtové politiky v uplynulém roce bylo snížení podílu výdajů veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu a snížení objemu prostředků přerozdělovaných přes státní rozpočet. Toto zaměření zároveň sledovalo rovněž další omezování vlivu státu v ekonomice.

Současně s tím vláda ve schváleném rozpočtu na rok 1996 podpořila oblasti, které považuje za prioritní (týkalo se to např. dopravy, vědy, bezpečnosti, politiky bydlení ap.), na druhé straně přijala některá racionalizační opatření ve veřejném sektoru.

Tak jako v předchozích letech patřilo k hlavním cílům rozpočtové politiky zajištění vyrovnanosti rozpočtového hospodaření a nezvyšování státního dluhu.

Součástí této politiky byl i záměr sblížit tempa růstu příjmů státního rozpočtu s růstem příjmů územních rozpočtů. Novelou rozpočtových pravidel přijatou v roce 1995 tak s účinností od roku 1996 došlo k restrukturalizaci rozpočtového určení daní z příjmů mezi články rozpočtové soustavy.

Ve struktuře výdajů státního rozpočtu a místních rozpočtů došlo ke změnám vlivem některých úprav v sociálním zákonodárství, zejména v důsledku zavedení nového systému dávek státní sociální podpory, jejichž výplatu podle zákona č. 117/95 Sb. od 1. 10. 1995 zabezpečují okresní úřady. Prostředky k úhradě těchto výdajů byly sice tak jako dosud zajištěny ve státním rozpočtu, ale v porovnání s předchozími lety vzhledem ke změně režimu výplat se současně staly součástí příjmů a výdajů rozpočtů okresních úřadů, což vedlo k výraznému zvýšení jejich objemu.

Ve srovnání se záměry rozpočtové politiky došlo v průběhu roku 1996 ke změnám podmínek realizace státního rozpočtu proti původním předpokladům.

Již v první polovině roku se projevily problémy s realizací splátek vládních úvěrů z Ruské federace v souvislosti s výsledky jednání Pařížského klubu věřitelů o restrukturalizaci a odkladu ruských splátek. Výpadek těchto splátek se odrazil v celkové výši příjmů státního rozpočtu. V průběhu II. pololetí se pak začal projevovat i poněkud pomalejší vývoj ekonomiky, než s jakým vláda při sestavování a schvalování rozpočtu na rok 1996 počítala. Oba tyto faktory způsobily, že příjmy se staly limitujícími při plnění státního rozpočtu v průběhu minulého roku.

Po posouzení výsledků za I. pololetí a s přihlédnutím k předpokládanému vývoji v dalších obdobích roku vláda České republiky svým usnesením č. 441 ze dne 28. srpna 1996 rozhodla o úpravě státního rozpočtu na rok 1996. Touto úpravou byly oboustranně sníženy příjmy i výdaje státního rozpočtu o 6,6 mld. Kč v porovnání s objemy stanovenými zákonem č. 305/95 Sb. Objem státního rozpočtu tak byl upraven na výši 491 mld. Kč.

Na straně příjmů státního rozpočtu se úpravy týkaly především původně předpokládaných příjmů z vládních úvěrů, jejichž rozpočet byl s ohledem na situaci ve splácení ruských dluhů snížen celkem o 5 mld. Kč. Současně byly zpřesněny původní úvahy o výnosu některých daňových příjmů, v nich především daně z příjmů právnických osob, která byla snížena o 6,3 mld. Kč; u některých dalších příjmových položek došlo naopak k jejich zvýšení.

Ve výdajích šlo především o plošné snížení neinvestičních i investičních výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol o 5% (celková částka snížení činila 4,2 mld. Kč) a o snížení některých výdajů kapitoly Všeobecná pokladní správa (celkem o 4 mld. Kč). U jiných výdajů, např. u transferů domácnostem, dotací k cenám tepelné energie, dotací okresním úřadům na výplatu dávek státní sociální podpory ap., naopak došlo ke zvýšení rozpočtu.

O provedené úpravě státního rozpočtu a důvodech, které k ní vedly, vláda informovala Poslaneckou sněmovnu v rámci zprávy o plnění státního rozpočtu České republiky za I. pololetí 1996.

Kromě toho si některé další změny v rozpočtovém hospodaření vyžádaly úpravy a korekce, představující zvýšení příjmů i výdajů vládou upraveného rozpočtu v rozsahu 4,5 mld. Kč; tyto změny byly provedeny formou rozpočtových opatření, jejichž důvody byly v zásadě dvojího druhu.

Šlo především o taková rozpočtová opatření, kdy ke krytí konkrétních výdajů státního rozpočtu byly použity nové, nerozpočtované příjmy (např. použití přebytku státního rozpočtu z roku 1995 dle usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu k úhradě plateb státu do pojistného zdravotního pojištění a k úhradě výdajů, spojených s redislokací ministerstva kultury v roce 1996 v celkové výši 1,8 mld. Kč; použití prostředků z finančního vypořádání ústředních orgánů a dalších subjektů a prostředků z finančního vypořádání okresních úřadů a obcí za rok 1995 k řešení jiných potřeb vyplývajících z finančního vypořádání za tento rok v celkové výši 1,4 mld. Kč; využití prostředků odvedených z výnosu za vydobyté vyhrazené nerosty dle horního zákona k financování ekologických opatření ve výši 0,2 mld. Kč).

V jiných případech se jednalo o souvztažné zvýšení příjmů i výdajů státního rozpočtu k financování konkrétních výdajů (např. zvýšení příjmů státního rozpočtu v položkách DPH a clo o cca 0,3 mld. Kč umožnilo posílení výdajů kapitoly ministerstva obrany v souvislosti s uzavřením směnné smlouvy s Polskou republikou na výměnu vojenské letecké techniky a posílení výdajů kapitoly ministerstva vnitra v souvislosti s částečnou úhradou pohledávek České republiky v Ruské federaci prostřednictvím dodávky letounu TU 154 M pro potřeby tohoto resortu; u ministerstva vnitra došlo dále k souvztažnému zvýšení příjmů z pojistného sociálního zabezpečení a výdajů na důchody a ostatní dávky sociálního zabezpečení o cca 0,2 mld. Kč; rovněž příjmy odvedené do státního rozpočtu z prodeje a pronájmu majetku státu okresními úřady ve výši 0,2 mld. Kč byly použity opět k úhradě výdajů okresních úřadů spojených s péčí o svěřený státní majetek).

V rámci úprav byla na výdajové straně státního rozpočtu provedena i řada přesunů, jednak mezi neinvestičními a investičními výdaji, jednak mezi výdaji zahrnutými původně v kapitole Všeobecná pokladní správa a výdaji zahrnutými v ostatních částech rozpočtu. Jednalo se zejména o přesun prostředků zahrnutých původně ve výdajích státního rozpočtu a určených pro územní rozpočty: z nich největší část se týkala prostředků na výplatu dávek státní sociální podpory (celkem 26,7 mld. Kč) a dále účelových prostředků investičního i neinvestičního charakteru, zahrnutých ve schváleném rozpočtu v kapitole Všeobecná pokladní správa (celkem 15,9 mld. Kč).

Úpravy se týkaly většiny rozhodujících příjmových a výdajových položek státního rozpočtu a jsou podrobněji komentovány v dalších částech zprávy ke státnímu závěrečnému účtu.

Ve svém souhrnu tak výše popsané změny, zahrnující úpravy podle usnesení vlády č. 441/96, jakož i další rozpočtová opatření provedená v rámci zmocnění v jednotlivých rozpočtových kapitolách, znamenaly celkové snížení příjmů i výdajů státního rozpočtu o 2,1 mld. Kč, tj. o 0,4% v porovnání s objemy schválenými zákonem č. 305/95 Sb.

Rozpočtová opatření v jednotlivých příjmových a výdajových položkách a úpravy celkových ukazatelů státního rozpočtu byly provedeny na základě zmocnění daného vládě, resp. ministru financí v § 3 zákona o státním rozpočtu na rok 1996 a podle § 13 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice při splnění podmínky, že provedenými opatřeními nedojde ke zhoršení salda příjmů a výdajů státního rozpočtu.

V souvislosti s tzv. kompetenčním zákonem (zákon č. 272/1996 Sb. ze dne 2. 11. 1996, jímž se k témuž dni provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy ČR) došlo v závěru roku ke zrušení 5 dosavadních ministerstev a dalších ústředních orgánů státní správy a ke zřízení 4 nových ústředních orgánů.

V návaznosti na tento zákon - bez dopadu na celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu - byla rozpočtovými opatřeními ministerstva financí provedena změna ukazatelů rozpočtů jednotlivých dotčených kapitol, přičemž byly provedeny přesuny celoročního objemu rozpočtu zahrnujícího všechna rozpočtová opatření provedená ke dni 31. 10. 1996.

Největší změna se týkala zrušení býv. ministerstva hospodářství a přechodu jeho působnosti na celkem 7 jiných ústředních orgánů. Rozhodující část příjmů dosavadní kapitoly ministerstva hospodářství byla převedena na kapitolu ministerstva dopravy a spojů; z celkových výdajů ve výši 9,1 mld. Kč bylo téměř 75% delimitováno do kapitoly ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, z toho u neinvestičních příspěvků na činnost příspěvkových organizací přebralo MŠMT více než 95% rozpočtované částky v souvislosti s přechodem působnosti ve věcech profesní přípravy učňů na povolání.

Podrobněji jsou úpravy rozpočtu v souvislosti s novým kompetenčním zákonem komentovány v hodnotících zprávách o výsledcích rozpočtového hospodaření dotčených rozpočtových kapitol (sešit F).

V následujících částech zprávy je hodnocení plnění jednotlivých oblastí státního rozpočtu prováděno ve vztahu k rozpočtu zahrnujícímu všechny výše uvedené změny.

I. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

1. Souhrn veřejných rozpočtů

Za souhrn veřejných rozpočtů (tj. státního rozpočtu a rozpočtů okresních úřadů a obcí) skončilo běžné rozpočtové hospodaření České republiky celkovým schodkem ve výši 11 mld. Kč. V tom schodek hospodaření státního rozpočtu činil 1,6 mld. Kč a rozpočty okresních úřadů a obcí vykázaly z běžného hospodaření schodek 9,4 mld. Kč. Uvedené výsledky jsou zejména odrazem nižších příjmů státního rozpočtu a překročení výdajů místních rozpočtů.

Příjmy a výdaje souhrnu veřejných rozpočtů byly splněny takto:

Tabulka č.1

Dynamika příjmů veřejných rozpočtů se ve srovnání s předchozími lety snížila. Při růstu hrubého domácího produktu v běžných cenách o 12,9% a růstu výdajů veřejných rozpočtů o 12,1% se snížil podíl výdajů veřejných rozpočtů na HDP ze 42,5% v roce 1995 na 42,2% v roce 1996.

Ve struktuře příjmů veřejných rozpočtů vzrostl ve srovnání s rokem 1995 podíl státního rozpočtu, naopak podíl místních rozpočtů klesl. Odrazil se v tom vliv zákona č. 154/1995 Sb., o změně rozpočtových pravidel, na jehož podkladě bylo upraveno rozpočtové určení daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daně z příjmů právnických osob. Cílem této změny bylo sblížit tempo růstu příjmů státního rozpočtu a místních rozpočtů.

Tabulka č. 2a

v %

V podílech příjmů státního rozpočtu a místních rozpočtů na celkových příjmech veřejných rozpočtů se změna rozpočtových pravidel projevila následovně:

Zatímco do roku 1995 podíl celkových příjmů státního rozpočtu na příjmech veřejných rozpočtů klesal, v roce 1996 došlo proti předchozímu roku ke zvýšení tohoto podílu o 0,4 procentního bodu (u daňových příjmů o 1,3 bodu). U místních rozpočtů, kde do roku 1995 podíl příjmů rostl, se naopak v roce 1996 ve stejné výši podíl celkových i daňových příjmů snížil.

Významným kriteriem hodnocení veřejných rozpočtů je vývoj daňových příjmů a jejich podíl na hrubém domácím produktu (daňová kvóta). Dále uvedené srovnání výnosů daňových příjmů celkem a podle jednotlivých druhů daní v letech 1993 - 1996 zahrnuje daňové příjmy inkasované státním rozpočtem a rozpočty okresních úřadů a obcí (u místních rozpočtů včetně místních a správních poplatků):

Tabulka č. 4

Pozn.: Daňové příjmy bez pojist. na soc. zabezpečení

Daňová kvóta činila v roce 1996 25,2%, zatímco v roce 1995 (při upřesněné výši HDP) to bylo 26,0%.

Podíl zadlužení veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu v letech 1995 a 1996 činil (v %):

Tabulka č. 5

(hrubý dluh veřejných rozpočtů je definován jako součet zadlužení jednotlivých subjektů po konsolidaci)

Poznámka: změny v podílu dluhu na HDP v roce 1995 (proti SZÚ 1995) vyplývají z upřesnění dluhu místních rozpočtů a z upřesnění výše HDP

Podíl dluhu veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu má klesající tendenci nejen vlivem stabilizace státního dluhu spravovaného ministerstvem financí, ale i vlivem růstu hrubého domácího produktu. Zadlužení místních rozpočtů (obcí a okresních úřadů) dosáhlo v roce 1996 celkového objemu 32,4 mld. Kč., tj. 17,5% z celkového objemu dluhů veřejných rozpočtů (v roce 1995 to bylo 13,0%).

2. Výsledky státního rozpočtu

Ve srovnání s údaji schválenými zákonem č. 305/95 Sb. a s vládou provedenými úpravami a dalšími rozpočtovými opatřeními byly v plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 1996 dosaženy tyto výsledky:

Tabulka č. 6

Z uvedených údajů je zřejmé, že skutečně dosažené příjmy státního rozpočtu v roce 1996 byly o 9,7%, tj. o 42,8 mld. Kč vyšší než v předchozím roce; čerpání výdajů předstihlo skutečnost roku 1995 o 11,9%, tj. o 51,6 mld. Kč.

Dosažený výsledek hospodaření byl v důsledku pomalejšího tempa přírůstku rozpočtových příjmů horší než v předchozích letech. Přesto lze celoroční rozpočtové hospodaření v uplynulém roce považovat v zásadě za vyrovnané, konečný schodek 1 562 mil. Kč představuje pouze 0,3% objemu státního rozpočtu schváleného zákonem č. 305/95 Sb.

Celkově dosáhly příjmy státního rozpočtu v roce 1996 výše 482, 8 mld. Kč; v porovnání s původně schváleným rozpočtem tak byly inkasovány na 97,0%, ve vztahu k rozpočtu po všech změnách činí toto inkaso 97,4%. Výdaje byly čerpány celkem na 484,4 mld. Kč, což představuje 97,3% schváleného rozpočtu, resp. 97,8% pokud jde o rozpočet po všech změnách.

Konečný výsledek hospodaření, jímž byl schodek ve výši 1,6 mld. Kč, byl ovlivněn především nižšími rozpočtovými příjmy než vláda předpokládala. Upravený rozpočet příjmů zůstal nesplněn o 12,7 mld. Kč, čerpání výdajů bylo nižší o 11,1 mld. Kč. Schodek rozpočtového hospodaření za uplynulý rok představuje pouze 0,3% objemu státního rozpočtu na rok 1996.

Na příjmové straně státního rozpočtu byl největší propad u pojistného na sociální zabezpečení (-5,8 mld. Kč) a u daňových příjmů (-3,7 mld. Kč); meziročně však pojistné na sociální zabezpečení vzrostlo o 20 mld. Kč a daňové příjmy o 27,7 mld. Kč. Nedaňové příjmy byly vlivem nižšího plnění příjmů z vládních úvěrů nesplněny o 3,2 mld. Kč (a proti roku 1995 poklesly o 4,8 mld. Kč).

Úspor na celkových výdajích státního rozpočtu bylo docíleno především díky vývoji v neinvestiční sféře (vč. transferů domácnostem), jejíž výdaje zůstaly nesplněny celkem o 9,7 mld. Kč. Kapitálové (investiční) výdaje byly ve svém souhrnu nižší o 1,4 mld. Kč.

Při hodnocení průběhu rozpočtového hospodaření se i v roce 1996 potvrdil vyšší podíl posledního čtvrtletí roku na celoročním plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu. Oproti rokům 1994 a 1995 však byl podíl výdajů ve 4. čtvrtletí v hodnoceném roce výrazně nižší, a to i v důsledku opatření přijatých vládou v závěru roku 1996 k zabezpečení vyrovnaného rozpočtového hospodaření. Tato opatření ve svém souhrnu znamenala úspory v rozpočtových výdajích v závěru roku ve výši cca 4,2 mld. Kč (z toho 3,2 mld. Kč představují odklady některých plateb z kapitoly VPS a předčasná úhrada půjček poskytnutých Fondu pojištění vkladů, 1 mld. Kč pak vázání investičních výdajů v kapitole ministerstva dopravy a spojů).

Srovnání průběhu rozpočtového hospodaření v letech 1993 až 1996 je zřejmé z následující tabulky (výdaje v letech 1993 a 1994 jsou uvedeny bez vlivu clearingu se Slovenskou republikou):

Tabulka č. 7

Již v I. pololetí se projevila převaha výdajů nad příjmy a ke konci tohoto období byl vykázán schodek 1 mld. Kč. Po úpravách státního rozpočtu provedených vládou usnesením č. 441/96, které znamenalo snížení jeho příjmů a výdajů o 6,6 mld. Kč, se ke konci 3. čtvrtletí podařilo ještě udržet vyrovnanost rozpočtového hospodaření - byl dosažen přebytek 47 mil. Kč. Tento minimální přebytek se však ukázal jako nedostatečný pro nadcházející závěr roku. V samotném 4. čtvrtletí se totiž obnovil nepříznivý vztah mezi vývojem příjmů a výdajů, takže schodek vykázaný v tomto období se promítl do celoročního výsledku, který znamenal celkový schodek státního rozpočtu za rok 1996 ve výši 1,56 mld. Kč.

V rámci 4. čtvrtletí se tento problém - jak je ostatně pro hospodaření v závěru roku obvyklé - soustředil do měsíce listopadu a prosince. Koncem října vykázalo hospodaření státního rozpočtu ještě přebytek ve výši 1,2 mld. Kč, ten však byl ovlivněn posílením rozpočtu o převod prostředků z přebytku státního rozpočtu za rok 1995 ve výši 1,8 mld. Kč podle rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Koncem listopadu pak již činil rozpočtový schodek téměř 3 mld. Kč. Vlivem zmíněných opatření v uvolňování výdajů v rozpočtové sféře v závěru roku, přijatých vládou v prosinci 1996, byl celoroční schodek snížen na 1,6 mld. Kč.

3. Výsledky hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí

Hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za minulý rok, zahrnující běžné příjmy a běžné výdaje roku 1996, skončilo schodkem 9,4 mld. Kč. Z toho obce vykázaly z běžného hospodaření schodek ve výši 8,8 mld. Kč, okresní úřady vykázaly poprvé od roku 1993, kdy byl zaveden nový systém financování místních rozpočtů schodek 0,6 mld. Kč.

Vývoj jednotlivých položek příjmů a výdajů místních rozpočtů:

Tabulka č. 8

*) další prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu ve výši 1 214 mil. Kč jsou v účetnictví okresních úřadů a obcí zahrnuty v jejich příjmových položkách (k 31. 12. 1995 byly obdobně zúčtovány prostředky ve výši 988 mil. Kč)

Poznámka: změny ve struktuře daňových a nedaňových příjmů v roce 1995 (proti SZÚ) ovlivněny přesunem správních poplatků (2,10 mld Kč) a místních poplatků (1,19 mld. Kč) z nedaňových příjmů do daňových,

- dávky státní sociální podpory v roce 1995 činily 1,95 mld. Kč.

Rozpočtová politika pro rok 1996 v této oblasti vycházela ze záměrů utváření vnitřních proporcí v soustavě veřejných rozpočtů a ze záměru postupného slaďování dynamiky příjmů okresních úřadů a obcí s dynamikou příjmů státního rozpočtu. Nástrojem bylo nové rozpočtové určení některých daní (daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob) stanovené novelou rozpočtových pravidel (zákon č. 154/1995), jak již bylo zmíněno.

Rozhodující část běžných příjmů místních rozpočtů, dosažených v rozpočtovém roce 1996, tvořily především příjmy daňové, tj. daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob a daň z nemovitostí. Proti roku 1995 vzrostly daňové příjmy o 2,8%, tj. o 2 mld. Kč. Proti rozpočtu, který uvažoval s podílem daní na celkových příjmech okresních úřadů a obcí v roce 1996 ve výši 45,2%, činil ve skutečnosti tento podíl 44,9%. Předpokládaný výnos daní nebyl naplněn o 0,3%.

U daně z příjmů fyzických osob, která představuje nejvýznamnější část daňových příjmů místních rozpočtů, došlo proti roku 1995 k poklesu výnosu o 15,4%. Tento pokles byl způsoben především změnou rozpočtového určení u daně ze závislé činnosti, jejíž vliv činil cca 19,4 mld. Kč. Přesto zůstává tato daň největší položkou vlastních příjmů obcí a okresních úřadů.

V souvislosti s novelou rozpočtových pravidel se od roku 1996, vedle dosavadní daně z příjmů právnických osob, kde poplatníkem je obec, nově stala příjmem místních rozpočtů také část daně z příjmů právnických osob, která do konce roku 1995 plynula plně do státního rozpočtu. Podíl rozpočtů obcí na celostátním inkasu činí 20%. Příjem z této daně v roce 1996 tak dosáhl 11,8 mld. Kč. Vzhledem k nižšímu celkovému výnosu této daně však nebyl naplněn ani předpokládaný příjem místních rozpočtů, a to o 1,7 mld. Kč, tj. o 12,8%.

Prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu činily celkem 59,4 mld. Kč. Srovnatelně (po vyloučení vlivu dávek státní sociální podpory v roce 1996 ve výši 26,7 mld. Kč a v roce 1995 ve výši 1,2 mld. Kč) došlo v porovnání s předchozím rokem ke zvýšení dotací do rozpočtů okresních úřadů a obcí o necelých 0,7 mld. Kč. Tyto prostředky představovaly téměř čtvrtinu (24,3%) celkových příjmů místních rozpočtů (po vyloučení mimorozpočtových zdrojů). Včetně dávek státní sociální podpory tento podíl činil 36,8%.

Kromě dotací v rámci souhrnného finančního vztahu ve výši 16,8 mld. Kč, bylo poskytnuto ze státního rozpočtu dalších 42,6 mld. Kč jako předem určené prostředky z rozpočtu kapitoly Všeobecná pokladní správa. Tyto prostředky byly použity především na výplatu dávek státní sociální podpory (ve výši 26,7 mld. Kč) a na další účely, např. k financování individuálně dotovaných staveb v oblasti zdravotnictví, školství, dopravy, ochrany životního prostředí a jako systémové dotace na výstavbu a technickou obnovu vodovodů, kanalizací, čističek odpadních vod, na obnovu památkových objektů, vozidel MHD apod.

Přestože příjmy územních rozpočtů byly proti upravenému rozpočtu překročeny pouze o 0,2 procentní body, na straně výdajů došlo k překročení o 6 procentních bodů, což představuje téměř 9,8 mld. Kč. Schodek hospodaření okresních úřadů a obcí tak přesáhl 9,4 mld. Kč a proti roku 1995 byl téměř trojnásobný.

Uvedené vysoké čerpání výdajů bylo umožněno především zapojením mimorozpočtových zdrojů ve výši 24,4 mld. Kč, z toho použití vlastních fondů činilo 18,7 mld. Kč, úvěry a půjčky a výnosy komunálních obligací 5,7 mld. Kč.

Při hodnocení výsledku rozpočtového hospodaření místních rozpočtů je současně nezbytné přihlédnout i k rostoucí zadluženosti obcí, která ke konci roku 1996 dosáhla již 32,2 mld. Kč a v porovnání s rokem 1995 vzrostla o 9,5 mld. Kč (údaj za rok 1995 je proti SZÚ upřesněn).

Podrobný rozbor hospodaření okresních úřadů a obcí za rok 1996 je uveden v příloze k této zprávě (sešit D, příloha č. 3).

II. PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU

Při plnění hlavních druhů příjmů státního rozpočtu bylo dosaženo následujících výsledků:

Tabulka č. 9

Pozn.:údaje za rok 1995 podle státního závěrečného účtu

Jak bylo řečeno již v úvodu, vývoj příjmů v roce 1996 výrazně ovlivnil plnění a vyrovnanost státního rozpočtu. Rozhodnutím vlády o úpravě státního rozpočtu (usnesení č. 441/96), které reagovalo na situaci v rozpočtovém hospodaření po uplynutí první poloviny roku, byly příjmy sníženy celkem o 6,6 mld. Kč. Rozpočtovými opatřeními realizovanými v průběhu roku však došlo naopak k jejich zvýšení o 4,5 mld. Kč, takže v souhrnu představovaly provedené úpravy snížení příjmů o 2,1 mld. Kč.

Úpravy příjmové stránky státního rozpočtu se odrazily prakticky ve všech příjmových položkách. Změny se týkaly zejména daňových příjmů, které byly sníženy celkem o 2,6 mld. Kč. Z nich pak největší snížení rozpočtem předpokládaného výnosu zaznamenala daň z příjmů právnických osob, a to o 6,3 mld. Kč, tj. téměř o 12%; příčiny tohoto vývoje jsou blíže rozvedeny v další části komentáře. Rozpočet byl dále snížen u spotřebních daní (-1,2 mld. Kč) a u ostatních daňových příjmů, kde pokles o 2,2 mld. Kč představuje 3 0% původně uvažovaného objemu.

Naproti tomu byl v rozpočtu na rok 1996 zvýšen plánovaný výnos daně z přidané hodnoty a daně z příjmů fyzických osob (v obou případech o 2,4 mld. Kč), dále pak u cla (+1,3 mld. Kč) a u majetkových daní (celkem o 1 mld. Kč).

Z ostatních příjmů státního rozpočtu se zejména zvýšení příjmů z pojistného sociálního zabezpečení, k němuž došlo ve výši 1,2 mld. Kč, ukázalo v průběhu dalšího vývoje jako neopodstatněné, když celoroční skutečnost nedosáhla ani původní částky stanovené zákonem o státním rozpočtu na rok 1996 (podrobněji viz dále).

V rámci nedaňových příjmů došlo ke zvýšení zejména u ostatních příjmů státního rozpočtu, zreálněny byly rozpočtované odvody České národní banky a příjmy z kreditního úročení prostředků státu u bank.

Relativně nejvýrazněji se provedené změny dotkly plánovaných příjmů z vládních úvěrů. Zejména v důsledku již zmíněného vývoje ve splátkách těchto úvěrů ze strany Ruské federace byly příjmy z tohoto titulu sníženy v souhrnu o 4 mld. Kč, což reprezentuje cca 34% původně uvažovaných částek.

Vývoj příjmů státního rozpočtu v porovnání s předchozími roky byl ovlivněn změnou v rozpočtovém určení některých daní podle zákona č. 154/95 Sb., jak byla blíže objasněna v předcházejících částech zprávy. Nové dělení celostátního výnosu daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob mezi státní rozpočet a rozpočty okresních úřadů a obcí znamenalo podstatné sblížení meziročních temp daňových příjmů určených do těchto rozpočtů. Daňové příjmy ve státním rozpočtu rostly v létech 1993 - 1995 v průměru o 6,1% a v místních rozpočtech o 40,6%. V roce 1996 oproti předcházejícímu roku vzrostly daňové příjmy státního o 10, 8% a místních rozpočtů o 2,8%.

Celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly 482,8 mld. Kč, tj. o 42,8 mld. Kč více než v roce 1995. V rámci daňových příjmů došlo k dalšímu zvýšení podílu nepřímých daní (daň z přidané hodnoty a spotřební daně). S růstem vyměřovacího základu vzrostla významně i výše pojistného na sociální zabezpečení.

Vývoj příjmů v jednotlivých měsících ukazuje graf:

Graf č. 1

Následující graf znázorňuje strukturu hlavních druhů příjmů státního rozpočtu v roce 1996:

Graf č. 2

A. Daňové příjmy státního rozpočtu

Daňové příjmy byly splněny na 98,7% a dosáhly 283 mld. Kč (v roce 1995 plnění na 100,2%, absolutně 255,4 mld. Kč). Kromě daně z příjmů právnických osob, silniční daně a tzv. dálničních poplatků (poplatky za užívání silnic a dálnic), zůstaly nesplněny všechny rozhodující daňové příjmy.

Struktura daňových příjmů v letech 1995 a 1996 byla následující (v %):

Ve struktuře daňových příjmů jak ve schváleném rozpočtu na rok 1996, tak i ve skutečnosti převažují nepřímé daně - daň z přidané hodnoty, spotřební daně a clo, jejichž podíl přesáhl 67%.

Skladbu daňových příjmů státního rozpočtu a územních rozpočtů v roce 1996 zásadně ovlivnila novela zákona č. 576/1990 Sb. (rozpočtová pravidla), účinná od 1. 1. 1996. Nově bylo 20% výnosu daně z příjmů právnických osob převáděno do územních rozpočtů; u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti závisel procentní podíl částky určené územním rozpočtům na tom, zda šlo o tzv. "magistrátní" města (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň - 70% výnosu daně) či obce ostatní (60% výnosu daně), zbývající výnos plynul do státního rozpočtu.

Na základě této změny rozpočtového určení vzrostl podíl daně z příjmů fyzických osob na celkových příjmech státního rozpočtu.

Schéma štěpení daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti mezi státní rozpočet a místní rozpočty (kam do této změny příslušelo celé její inkaso):

Výsledný podíl státního rozpočtu na skutečném inkasu této daně za rok 1996 dosáhl 35,9%.

Vliv těchto metodických změn rozpočtového určení DPPO a DPFO mezi státním rozpočtem a místními rozpočty charakterizují následující propočty:

pozn.: metodický vliv = propočet

Plnění jednotlivých druhů daňových příjmů je komentováno v další části zprávy. Otázkám daňových nedoplatků a daňové správy vůbec se věnuje část i) této kapitoly.

K jednotlivým daním jsou podány jejich stručné charakteristiky a jsou uvedeny dále v materiálu pod čarou.

a) Daň z přidané hodnoty

[DPH je nepřímou daní, tj. vybírá se z konečné spotřeby, zejména ze zboží a služeb a je obecně uplatňována na všechny dodávky zboží (včetně dovozu) a na poskytování služeb uskutečňované plátcem daně, tj. i na nákupy pro výrobní spotřebu. Výjimky z uplatnění daně jsou stanoveny zákonem jako osvobození od daně nebo se jedná o plnění, která nepodléhají dani. Daň odvádí plátci daně, kteří jsou povinni daň zahrnout do ceny zboží a služeb a odvést ji k 25. dni po skončení zdaňovacího období, ve stejné lhůtě se předkládá daňové přiznání. Zdaňovací období je podle výše obratu buď měsíční nebo čtvrtletní.

Registrovaní plátci daně podávají daňové přiznání za své zdaňovací období, do kterého zahrnuji daň na výstupu (daň v cenách zboží a služeb) a dále uplatňují odpočet daně, tj. od součtu daně na výstupu odečítají daň na vstupu (daň zahrnutou v ceně zboží a služeb nakoupených od plátců DPH). Rozdíl mezi daní na výstupu a na vstupu je buď kladný, pak se jedná o tzv. vlastní daňovou povinnost (zaplacení daně do rozpočtu) nebo záporný, tj. tzv. nadměrný odpočet daně, kdy se tato daň vrací plátci daně.

Sazby daně jsou dvě, základní 22% (průmyslové zboží, některé služby jako veřejné stravování a ubytování, silniční nákladní doprava, zprostředkovatelské služby apod.) a snížená 5% (potraviny, paliva a energie, některé výrobky pro zdravotnictví a některé základní vstupy do zemědělství, většina služeb, zejména tzv. komunální služby - čistírny, prádelny atd.).]

Na dani z přidané hodnoty bylo v roce 1996 vybráno 109,3 mld. Kč, tj. 98% upravené rozpočtované částky. Inkaso v roce 1996 bylo o 14,5 mld. Kč vyšší než v roce 1995 (94,8 mld. Kč).

Podrobné srovnání vývoje daně z přidané hodnoty v letech 1995 a 1996 zachycuje graf:

Graf č. 3

Vývoj výnosu DPH byl obdobný jako v minulých letech. Výnos DPH byl v průběhu roku 1996 ovlivňován sezónními výkyvy s vazbou na konečnou spotřebu.

Tabulka č. 12

V lednovém inkasu byly sice inkasovány efekty poptávky po spotřebním zboží a službách na konci roku 1995, ale celkový výnos DPH za první čtvrtletí ovlivnil zejména cyklus vracení nadměrných odpočtů, tj. v únoru byly vráceny nadměrné odpočty daně vykázané v prosinci roku 1995, které souvisí zejména s pořizováním zásob a investic v závěru roku. Výnos DPH byl za první tři měsíce roku 1996 oproti průměrnému čtvrtletnímu přírůstku nižší o 4,3 mld. Kč, avšak ve srovnání se stejným obdobím roku 1995 o 2,7 mld. Kč, tj. o 13% vyšší. V meziročním srovnání se v 1. čtvrtletí zvýšil výnos DPH vybírané celními úřady o 12,5%, tj. v absolutním vyjádření o 3,4 mld. Kč. Tomuto vývoji odpovídalo i kladné saldo v měsíci únoru, kdy bylo inkaso celních úřadů oproti únoru roku 1995 vyšší o 2,2 mld. Kč, tj. o 26,7%.

Jako tradičně se nejvyšší poptávka po spotřebním zboží soustředila v posledním čtvrtletí. To se odrazilo ve vyšším výnosu DPH v závěru roku, kdy byl přírůstek inkasa DPH oproti průměrnému čtvrtletnímu přírůstku 27,3 mld. Kč o 5 mld. Kč vyšší.

Do určité míry působilo protisměrně částečné omezení růstu objemu dovozu s EU v souvislosti s očekávaným snížením celních sazeb k 1. lednu 1997, vyplývajícím z tzv. "asociační" dohody.

Finanční úřady a celní úřady se podílely na inkasu DPH v letech 1994 až 1996 takto:

Mechanismus této daně a její správy je takový, že obchodní vývoz se uskutečňuje bez daně, zatímco obchodní dovoz je zdaňován (daň vybírají celní úřady) a dovozci (plátci DPH) si uplatňují odpočet této daně (při podání daňových přiznání u finančních úřadů). S ohledem na tento mechanismus daně i přes vývoj obchodní bilance došlo oproti loňskému roku pouze k mírnému zvýšení záporného salda u finančních úřadů o 3,1 mld. Kč. Celní orgány z dovezeného zboží vybraly o 17,6 mld. Kč, tj. o 15,2% více než v roce 1995.

b) Spotřební daně

[Spotřební daně oproti dani z přidané hodnoty, která zatěžuje prakticky všechny výrobky a služby, zatěžují pouze ty skupiny výrobků, které jsou již tradičně zdaňovány z důvodů fiskálních. V podstatě se rovněž jedná o výrobky, u nichž je vysoký stupeň harmonizace při zdaňování ve státech Evropské unie a jejichž rozsah je v podstatě v ČR a v Evropské unii totožný. Jedná se o těchto pět skupin výrobků: uhlovodíková paliva a maziva (především pohonné hmoty), líh a lihoviny, pivo. víno a tabákové výrobky.]

Spotřební daně byly po úpravách rozpočtovány ve výši 61,5 mld. Kč. Celkem bylo v roce 1996 vyinkasováno 61,2 mld. Kč, tj. 99,5% rozpočtovaného výnosu. Celní úřady vybraly 23,6 mld. Kč, podíl spotřebních daní z dováženého zboží tak dosáhl 38,6%. Finanční úřady vybraly 37,6 mld. Kč. Nárůst podílu inkasa celních úřadů (o 13%) ve srovnání s rokem 1995 byl pravděpodobně dán novelou zákona o spotřebních daních (zák. č. 148/1995 Sb.), podle které byla spotřební daň z cigaret zahrnuta do ceny tabákových nálepek (kolků). Tato úprava změnila vznik daňové povinnosti, kterou až dosud bylo vyskladnění či dovoz cigaret. S účinností od 1. 1. 1996 vzniká u cigaret povinnost zaplatit spotřební daň do 60-ti dnů od nákupu tabákových nálepek, které výrobci a dovozci cigaret odebírají u celní správy.

Inkaso spotřebních daní mělo v jednotlivých čtvrtletích roku v zásadě stabilní průběh:

Tabulka č. 14

Podle jednotlivých měsíců:

Graf č. 4

Strukturu výnosu spotřebních daní v roce 1996 podle jednotlivých skupin výrobků včetně srovnání s rokem 1995 dokumentují tyto údaje (v mil. Kč):

Tabulka č. 15

Na celkovém přírůstku spotřebních daní proti roku 1995 o 4, 5 mld. Kč se podílí zejména uhlovodíková paliva a maziva (+2 mld. Kč) a tabák a tabákové výrobky (+2,3 mld. Kč).

Úhrnné inkaso spotřebních daní z lihu a alkoholických nápojů bylo zhruba na stejné úrovni jako v roce 1995.

Daně z příjmů právnických [Daň z příjmů právnických osob je daň důchodového typu, která se platí z rozdílu mezi výnosy (příjmy) a s nimi souvisejícími náklady, které jsou v některých případech omezeny daňovým zákonem. Tento režim se uplatňuje obecně u podnikatelské činnosti, přitom daň je placena zálohově podle poslední známé daňové povinnosti. Obecná sazba daně se ze 45% v roce 1993 snížila na 39% v roce 1996. Z úrokových příjmů, dividendových příjmů a z podílů na zisku se daň vybírá srážkou (při výplatě) ve výši 25%. Provedením srážky je daňová povinnost vyrovnána.] i fyzických osob [Daň z příjmů fyzických osob je daní univerzální, která zahrnuje zdanění příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, příjmů z podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti, z pronájmu a ostatních příjmů. Základem daně je příjem snížený o daňově uznatelné výdaje. Příjmy ze závislé činnosti se snižují pouze o pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Základ daně se dále snižuje o nezdanitelnou částku na poplatníka (v roce 1996 o 26 400 Kč), na dítě (v roce 1996 o 13 200 Kč) a v některých dalších případech. Sazba daně je stanovena klouzavě progresivně od 15% do 40%. Pro rok 1996 bylo první pásmo se sazbou 15% posunuto ze 60 tis. Kč na 84 tis. Kč základu daně. Vybrané příjmy od tuzemských plátců nejsou zejména z důvodu spravovatelnosti daně zahrnovány do celoročního základu daně, ale je z nich srážena daň podle zvláštních sazeb.]