Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Od roku jsou sdíleny společně státním rozpočtem a místními rozpočty daň z příjmů právnických osob a daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Tyto daně z příjmů mají společnou správu prováděnou finančními úřady. Pro správné meziroční srovnání nelze u těchto příjmů vycházet pouze z pohledu, do kterého rozpočtu směřovaly, ale z jejich celkového inkasa.

Celkový výnos daně z příjmů právnických osob klesl z 64,2 mld. Kč v roce 1995 na 60,7 mld. Kč, které byly mezi SR a MR rozděleny v poměru 80 : 20. Meziroční index 1996/1995 tak dosáhl hodnoty 94,6%, absolutní meziroční pokles výnosu u této daně v roce 1996 činil 3,5 mld. Kč.

Hlavní váha meziročního poklesu daně z příjmů právnických osob spočívala v dani placené poplatníky, která byla nižší o 5,4 mld. Kč. Inkaso za rok 1996 dosáhlo 50 mld. Kč a ve srovnání s rokem 1995 (55,4 mld. Kč) došlo k poklesu o 9,8%. Ten byl do určité míry kompenzován (1,9 mld. Kč) daní z kapitálových výnosů, kterou srážejí zvláštní sazbou a odvádějí plátci daně. Ta v roce 1996 činila 10,7 mld. Kč a vzrostla oproti roku 1995 z 8,8 mld. Kč, tj. o 21,9%. Zdaňované kapitálové výnosy tvořily většinou úroky z vkladů právnických osob u peněžních ústavů.

Další daní z příjmů, u které je třeba charakterizovat celostátní výnos, je daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti [Příjmy ze závislé činnosti jsou zejména příjmy z pracovního a obdobného poměru. Stejně jsou posuzovány i funkční požitky. Základem daně je příjem snížený o pojistné sociální a zdravotní, které je povinen platit zaměstnanec. Má-li poplatník v roce pouze příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více zaměstnavatelů, považuje se daň za vyrovnanou srážkou daňových záloh a ročním zúčtováním daňových záloh u zaměstnavatele.]. Finanční úřady za rok 1996 na této dani vybraly 54,1 mld. Kč, tj. oproti roku 1995, kdy bylo inkasováno 45,2 mld. Kč, o 8,9 mld. Kč více. Index této daně dosáhl 119,6%. Z tohoto výnosu bylo určeno do státního rozpočtu 19,4 mld. Kč, tj. 35,9%.

Fyzické osoby byly dále v roce 1996 zatíženy daní z příjmů vybíranou zvláštní sazbou [Daň vybíraná zvláštní sazbou daně - vybírá srážkou tuzemský plátce ve výši zvláštních sazeb z vybraných příjmů, jako např. 15% z úroků z úsporných vkladů (zejména s ohledem na anonymitu vkladů) a z příjmů z příležitostného vedlejšího zaměstnání, 25% z dividend a obdobných podílů na zisku.], ta byla celá příjmem státního rozpočtu. Ty fyzické osoby, které měly příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, platily svou daň na základě přiznání [Příjmy, které se uvádějí do daňového přiznání - daňové přiznání je povinen podat zejména poplatník, který má příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, z pronájmu a příp. ostatní příjmy. Do přiznání uvádí i případné příjmy ze závislé činnosti s tím, že zálohy na daň srážené zaměstnavatelem se započtou na výslednou daňovou povinnost. Přiznání je povinen podat i poplatník, který má pouze příjmy ze závislé činnosti, ale souběžně od více zaměstnavatelů (kromě příležitostných vedlejších zaměstnavatelů, u nichž je daň vyrovnána srážkou daně zvláštní sazbou).] a byla celá určená do příjmů místních rozpočtů.

Obecně lze říci, že vývoj inkasa daní z příjmů právnických osob v roce 1996 byl významně ovlivněn změnami právní úpravy platnými pro zdaňovací období 1995, a to novelami zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákony č. 259/1994 Sb. a č. 149/1995 Sb.

Poslední úpravy zákona o daních z příjmů zásadně ovlivnily a dále ovlivňují výši daně v porovnání s předcházejícími roky. Mezi klíčové úpravy patří zejména - uznání zůstatkové ceny likvidovaného nebo prodávaného majetku do daňových výdajů, zkrácení doby odepisování budov o 5 let, změna režimu placení záloh na daň a možnosti uplatnění slev z daně sražené při výplatě dividend a podílů na zisku. Dalším blokem změn (zákon č. 149/95 Sb.) účinných od roku 1995, resp. 1996, je poplatníkům umožněno postupně odepisovat pohledávky po lhůtě splatnosti splatné do konce roku 1994. K pohledávkám splatným po roce 1994 mohou tvořit poplatníci opravné položky a rezervy na vrub daňových nákladů. Současně se zvýšila hranice pro zařazení hmotného investičního majetku z 10 na 20 tis. Kč a nehmotného majetku z 20 na 40 tis. Kč a v daňovém základu jsou nově zohledňovány výdaje na rekonstrukce a modernizace majetku do 20 tis. Kč. Snížila se maximální sazba daně z příjmů právnických osob o 2%.

Mimo úpravy vyplývající z uvedených zákonů o daních z příjmů ovlivňují do značné míry snižování celkového výnosu následující aspekty. Tvorba zvýšených rezerv a opravných položek na klasifikované obchody peněžních ústavů a enormní nárůst odpisů a odpočitatelných položek od základu daně při investicích významných daňových subjektů. Vzrůstající počet poplatníků uplatňuje daňové ztráty z doby náběhu nové daňové soustavy a značně se snižuje počet poplatníků platících na základě daňového přiznání zálohy na daň. Dochází k celkovému snižování dosahovaných zisků a vzrůstá počet poplatníků využívajících všechny cesty k minimalizaci daňové povinnosti [Podle daňových přiznání za rok 1995, která byla podána a vypořádána se státním rozpočtem v roce 1996 celkové saldo daňových a účetních odpisů činilo 22,1 mld. Kč, ve prospěch daňových odpisů představovalo celkové snížení daňové povinnosti o 9 mld. Kč. Tento trend nadále pokračoval i v roce 1996 a výrazně se podílí na snížení výnosu DPPO.].

c) Příjem státního rozpočtu z daně z příjmů právnických osob

Výnos DPPO v roce 1996 dosáhl 101,4% upravené rozpočtované částky, tj. 48,6 mld. Kč, což je o 0,7 mld. Kč více než představuje celoročně upravená rozpočtovaná částka.

V roce 1995 činilo inkaso DPPO 64,2 mld. Kč, to znamená meziroční pokles příjmů státního rozpočtu o 24,3%, tj. absolutně o cca 15,6 mld. Kč.

Na dani z příjmů právnických osob bylo v jednotlivých čtvrtletích inkasováno:

Tabulka č. 16

Inkaso v jednotlivých měsících dosáhlo:

Graf č. 5

Poznámka: V prvních dvou pracovních dnech měsíce července v termínu splatnosti DPPO za měsíc červen, tj. 1. a 2. července bylo inkasováno 8,5 mld. Kč.

Nerovnoměrnosti v inkasu DPPO vyplývají z platebního kalendáře. Do 1. čtvrtletí připadá vyrovnání daňové povinnosti za rok 1995 u poplatníků, jimž daňová přiznání nezpracovává daňový poradce a kteří neměli povinnost na základě zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ověření účetní závěrky auditorem. Subjekty využívající služeb daňových poradců a povinně podléhající auditu, měly daňovou povinnost vyrovnat k 30. červnu, kdy byl druhý termín pro podání daňového přiznání. Na růst inkasa DPPO ve 2. čtvrtletí roku 1996 má vliv také rostoucí počet subjektů, které cíleně v mezích platné právní úpravy odkládají vyrovnání své daňové povinnosti na pozdější období. Opětovný nárůst inkasa ve 4. čtvrtletí je způsoben souběhem měsíčních, čtvrtletních a pololetních záloh splatných 15. prosince.

d) Inkaso daně z příjmů,fyzických osob do státního rozpočtu

Za rok 1996 činilo celkové inkaso státního rozpočtu z této daně 29,7 mld. Kč (tj. 96,2% upravené rozpočtované částky), z toho 19,4 mld. Kč představuje daň ze závislé činnosti a funkčních požitků a 10,3 mld. Kč činila daň podle zvláštní sazby (zahrnuje zdanění úroků z úsporných vkladů, vkladových účtů, příjmy z držby cenných papírů, z podílu na zisku jiných subjektů a zejména zdanění nižších výdělků od vedlejších zaměstnavatelů a příjmy za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob podle čtvrtletí:

Tabulka č. 17

Průběh inkasa v jednotlivých měsících byl následující:

Graf č. 6

Plánovaný příjem státního rozpočtu z daně ze závislé činnosti 20,3 mld. Kč byl splněn na 95,5%, tj. 19,4 mld. Kč.

Na plnění rozpočtu má vliv růst průměrných mezd, ten se projevuje i v dani z příjmů fyzických osob vyplývající z přiznání. V roce 1996 došlo u daně z příjmů fyzických osob k rozšíření daňového pásma zatíženého nejnižší sazbou daně, ke snížení maximální sazby daně o 2% a k rozšíření příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou (měsíčně od jednoho zaměstnavatele do 5.000 Kč).

Rozpočtový výnos srážkové daně nebyl splněn o 0,3 mld. Kč, bylo však dosaženo vyššího plnění proti roku 1995 o 1,8 mld. Kč, jak naznačuje index meziročního růstu 121,2%.

e) Clo

[Clo je dávka, která se vyměřuje podle sazeb stanovených celním sazebníkem. Dovoznímu clu podléhá všechno dovážené zboží s výjimkou zboží, které je v celním sazebníku výslovně označeno za zboží bez cla. Vývoznímu clu podléhá vyvážené zboží, jen pokud takové clo stanoví celní sazebník. Od cla je osvobozeno zboží, které je při dovozu a vývozu osvobozeno od celní kontroly a zboží, u něhož to vzhledem k jeho konečnému použití vyžaduje obecný zájem. Clo je splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy celní úřad sdělí jeho výši dlužníkovi. Dlužníkem je deklarant nebo v případě nepřímého zastoupení je dlužníkem také osoba, v jejíž prospěch se celní prohlášení činí.]

Rozpočtovaná částka cla 20,3 mld. Kč byla splněna na 19,7 mld. Kč; rozpočtem předpokládaný objem tak byl splněn na 96,7%. Vývoj celních příjmů v průběhu roku byl vcelku rovnoměrný, objemově největší inkaso bylo obdobně jako v roce 1995 dosaženo ve 4. čtvrtletí:

Tabulka č. 18

Porovnání s rokem 1995 potvrzuje, že clo představuje poměrně stabilní a pravidelný příjem státního rozpočtu.

Graf č. 7

Vcelku příznivý vývoj této příjmové položky, i přes neustále se snižující celní sazby, souvisí s vysokým objemem dovozů, zejména u zboží obchodního charakteru. Proti roku 1995 se příjmy ze cla zvýšily o 13%.

Soustavné snižování celních sazeb, které je výsledkem četných mezistátních jednání a dohod, dokumentuje vývoj celní incidence od roku 1993:

Celní orgány se kromě výběru celních příjmů významnou měrou podílely na inkasu ostatních příjmů daňové soustavy pro státní rozpočet. Jejich prostřednictvím byl vybrán rozhodující objem daně z přidané hodnoty a spotřebních daní (viz komentář k těmto příjmům na předcházejících stránkách).

Podíly jednotlivých komodit na celkovém výnosu cla v roce 1996 ukazuje následující graf (kvalifikovaný odhad, seskupení podle položek sledovaných GŘC):

Graf č. 8

Největší podíl na inkasovaném clu měly

Souhrnná informace o celních příjmech a výsledcích činnosti celních orgánů je uvedena v příloze b) této zprávy.

f) Silniční daň

[Silniční daň se platí z vozidel určených nebo používaných k podnikání a k obdobným činnostem. Poplatníky daně jsou fyzické i právnické osoby.

Daň se platí zálohově čtvrtletně, podle skutečného stavu vozového parku v rozhodném období pro výpočet. Pro zálohu splatnou 15. prosince je rozhodný stav vozového parku za měsíce říjen a listopad. Zbývající část daňové povinnosti za měsíc prosinec je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tj. do 31. ledna 1997. Výše uvedené termíny jsou určující pro vývoj inkasa v průběhu roku.]

Dne 30. května 1996 nabyla účinnosti novela zákona o dani silniční, kterou bylo rozšířeno osvobození od silniční daně pro vozidla zabezpečující linkovou vnitrostátní osobní dopravu. Dopad na státní rozpočet v důsledku této právní úpravy se odhaduje na cca 150 mil. Kč.

Celkový výnos silniční daně za rok 1996 dosáhl upravené rozpočtované částky 4,3 mld. Kč. V meziročním srovnání výnos vzrostl o cca 9,5%, což představuje reálné zvýšení inkasa této daně o 0,4 mld. Kč.

Tento nárůst byl způsoben zejména ukončením platnosti osvobození od daně k 31. prosinci 1995 u vozidel splňujících emisní limity stanovené předpisy "EURO 1".

Kromě silniční daně byly inkasovány dálniční poplatky v celkové výši 0,9 mld. Kč, které platí všichni uživatelé dálnic.

Celkem bylo v roce 1996 prodáno 1 703 tis. kusů dálničních nálepek, jejichž výnos činil 829 mil. Kč, z toho 1 578 tis. kusů v hodnotě 400,- Kč za kus (osobní automobily). Čistý výnos z prodeje nálepek roku 1996 je snížen o úhradu provize distributorům a prodejcům a zvýšen o vyúčtování prodeje z roku 1995.

g) Majetkové daně

Celkový výnos majetkových daní (daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí) v hodnoceném období roku 1996 činí 3,9 mld. Kč, což představuje 89,8% upravené rozpočtované částky. Výnos této daně ve stejném období loňského roku byl o 0,7 mld. Kč nižší, což dokresluje index meziročního růstu 119,9%.

Tento vývoj potvrzuje pokračující rozvoj trhu s nemovitostmi. Vývoj daně byl v roce 1996 ovlivněn novelou zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, zákonem č. 96/1996 Sb., který rozšířil spektrum osvobození u daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí, změnil režim zdanění úplatných a bezúplatných převodů nemovitostí.

Výnos daně z převodu nemovitostí byl z části ovlivněn velkým časovým odstupem mezi převodem vlastnického práva k nemovitostem a vyměřením daně.

Strukturu výnosu majetkových daní zachycuje následující koláčový graf.

Graf č. 9

h) Ostatní daňové příjmy

Tato položka zahrnuje daňové příjmy minulé daňové soustavy a různé poplatky. Kromě odvodů ze zisku a daně z obratu obsahuje odvod z objemu mezd, důchodovou daň, daň z literární a umělecké činnosti, správní poplatky, tržby z prodeje kolků, aj. Z tohoto titulu získal státní rozpočet 5,5 mld. Kč. Proti předchozímu roku bylo inkasováno o 0,3 mld. Kč méně, zejména v důsledku nižších příjmů minulé daňové soustavy.

i) Vývoj daňových nedoplatků [Podstatou nedoplatku daně je rozdíl mezi daní (včetně jejího příslušenství), která měla být zaplacena, a skutečně zaplacenou částkou. Daní, která měla být zaplacena, může být nejen daň poplatníkem nebo plátcem přiznaná, ale i daň doměřená finančním úřadem a příslušenství daně (penále, pokuty, úrok, náklady řízení atd.). Uvedené daňové nedoplatky jsou propočteny k 31. 12. příslušných let.] v letech 1993 - 1996

Přehled daňových nedoplatků se netýká pouze daňových příjmů státního rozpočtu, ale i daňových příjmů místních rozpočtů. Důvodem jsou především daně z příjmů společně sdílené státním rozpočtem i místními rozpočty, kde není možné jejich jednotnou správu navzájem oddělit a dále fakt, že až na poplatky jsou všechny daňové příjmy obcí, měst i okresních úřadů vybírány výhradně prostřednictvím finančních úřadů.

Zvláštním typem nedoplatku je tzv. posečkaná daň, jejíž vymáhání je správcem daně odloženo. K 31. 12. 1996 činila posečkaná daň 3,9 mld. Kč a do přehledu nedoplatků není zahrnuta. Specifika celního řízení, zejména efektivní možnost zajistit zboží podléhající clu a zdanění, umožňují relativně omezit nedoplatky vzhledem k celkově vyměřeným, resp. vybraným daním a clu na poměrně nízké úrovni (celková výše nedoplatků na daních a clu v letech 1993 - 1996 činila 3,5 - 7,4 mld. Kč, celní orgány za rok 1996 vyinkasovaly na daních a clu 177 mld. Kč). Nedoplatky evidované celními orgány nejsou obsaženy v následující tabulce a věnuje se jim podrobně zpráva o činnosti celních orgánů v příloze b) k této zprávě.

Přehled vývoje daňových nedoplatků a daňových příjmů (v mld. Kč):

Pramen: Státní závěrečné účty let 1993 - 1995, skutečnost 1996 interní databáze ministerstva financí.

Nedoplatky na daních staré daňové soustavy (platné do 31. 12. 1992) jsou z podstatné části tvořeny nedoplatky na důchodové dani a odvodech ze zisku (mj. pohledávky za tzv. zbytkovými státními podniky, jejichž řešení se věnuje návrh zákona o státním podniku). Většinou jsou nedoplatky na daních staré daňové soustavy objektivně a definitivně nedobytné.

Růst stavu (ani obratu) nedoplatků neznamená snižování účinnosti daňové správy, jak by snad bylo možno povrchně vyvozovat. S prodlužující se historií se zvětšuje prostor pro dohledávání a doměřování minulých daňových povinností daňovou správou. Finanční úřady při kontrolách samozřejmě nesledují jen průběžné plnění "čerstvě" vznikajících daňových povinností, ale zpětně prověřují i minulá léta a doměřují "starší" daňové povinnosti. Přestože počet provedených kontrol od zavedení nové daňové soustavy nevykazuje podstatný nárůst, výrazně se zvýšila jejich účinnost (v roce 1993 dosáhla celková výše doměrků hodnotu 4,4 mld. Kč, v roce 1994 to bylo 13,2 mld. Kč, v roce 1995 pak 15,9 mld. Kč a k 31. 12. 1996 bylo doměřeno 17 mld. Kč). Podrobně se těmito údaji zabývá příloha a) k této zprávě.

Vznik i splácení nedoplatků jsou funkcí mnoha faktorů jak na straně finančních úřadů, tak na straně daňových subjektů. Na straně finančních úřadů jde o zvýšení účinnosti správy (vyhledávací a kontrolní činnost, schopnost vymáhání nedoplatků). Na straně daňového subjektu jde zejména o vývoj daňové disciplíny a solventnosti. V této souvislosti je nežádoucím, a bohužel častým jevem spekulativní platební neschopnost, která je důsledkem platné nedaňové právní úpravy usnadňující záměrné "přesouvání" daňové pohledávky na subjekty bez přiměřené majetkové podstaty. Je nezbytné provést úpravy v Obchodním zákoníku, které zpřísní podmínky zakládání, rozdělování a zánik společností, omezí dispozice se základním jměním a zvýší odpovědnost společníků obchodních společností za závazky vůči státu, zejména daňové.

Racionálně vyjádřit relativní váhu nedoplatků lze pouze kumulovaně, a to výhradně u nově zavedených daní. Pro rozhodující daně nové daňové soustavy podává odpovídající srovnání tabulka srovnávající vývoj kumulativního inkasa hlavních daní nové daňové soustavy se stavy jejich daňových nedoplatků na konci jednotlivých let 1993 - 1996.

Přehled vývoje nedoplatků hlavních daní nové daňové soustavy (v mil. Kč):

Z nedoplatků na všech daních nové daňové soustavy ve výši 32,6 mld. Kč (podle údajů k 30. 6. 1996) bylo celkem 23 mld. Kč řešeno následujícími postupy vymáhacím řízením vedeném správcem daně (9,8 mld. Kč), vymáháno soudně (0,8 mld. Kč), přihlášeno podle zákona o konkurzu a vyrovnání (2,5 mld. Kč) zajištěno na majetku (8,2 mld. Kč) a 1,7 mld. Kč bylo pohledávek nevykonatelných, protože došlo k uplatnění zákonných opravných prostředků vůči platebnímu výměru na daň; u dalších 1,1 mld. Kč pohledávek nebylo k danému datu zahájeno vymáhací řízení a u 8,5 mld. Kč není možné vymáhat z důvodů majetkové nedostatečnosti dlužníka nebo jeho neexistence.

Daňové nedoplatky (jako stavová veličina) souvisejí s dosaženými příjmy státního rozpočtu pouze nepřímo. Na příjmy veřejných rozpočtů má vliv pouze celkový objem všech zaplacených nedoplatků v daném rozpočtovém roce.

B. Pojistné sociálního zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

V roce 1996 příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále příjmy z pojistného) dosáhly v úhrnu za kapitoly státního rozpočtu, které tyto příjmy rozpočtují, tj. MPSV, MO, MV, MSp, celkové výše 174,3 mld. Kč. Přesto, že skutečně inkasované příjmy z pojistného nedosáhly výše upraveného rozpočtu a bylo vybráno méně o 5,7 mld. Kč, vzrostly ve srovnání s rokem 1995 o 20 mld. Kč, tj. o 13%.

Vývoj příjmů z pojistného odráží vývoj vyměřovacích základů, především mezd, a to zejména ve 3. a 4. čtvrtletí, jak vyplývá z rozložení inkasa do jednotlivých čtvrtletí:

Tabulka č. 21

Nižší plnění rozpočtu je především důsledkem nižšího objemu vyměřovacích základů než se předpokládalo při tvorbě rozpočtu na rok 1996 a při jeho úpravě v průběhu roku, dále vyplynulo z nižšího inkasa pojistného od osob samostatně výdělečně činných než předpokládal rozpočet a z dalšího nárůstu dlužného pojistného. Ke konci roku 1996 dosáhlo dlužné pojistné částky 21 985 mil. Kč (od počátku výběru pojistného od roku 1993). Přírůstek dlužného pojistného za rok 1996 činil 8 223 mil. Kč. Nárůst pohledávek na pojistném vyplývá mimo jiné z úpravy dané zákonem č. 241/1994 Sb., podle které orgány vybírající pojistné povolují splátky dlužného pojistného na žádost plátce.

Na inkasu pojistného se podílejí jednotlivé kapitoly:

Z celkového objemu pojistného byla vybrána na vlastním pojistném částka 170 658 mil. Kč, na pokutách částka 30 mil. Kč, penále činilo 3 623 mil. Kč a přirážka k pojistnému 5 mil. Kč. Z vlastního pojistného bylo vybráno za zaměstnance 163 050 mil. Kč, osoby samostatně výdělečně činné zaplatily 7 608 mil. Kč.

V rozdělení podle jednotlivých částí pojistného bylo vybráno (částky včetně příslušenství, tj. i pokuty, penále, přirážka k pojistnému)

Podíl jednotlivých složek je zřejmý z grafického znázornění:

Graf č. 10

Největší část celkového objemu pojistného, téměř 97%, byla vybrána prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí. V roce 1996 odvádělo České správě sociálního zabezpečení pojistné 29,4 tis. velkých organizací za 3 578 tis. zaměstnanců. Malých organizací (s počtem zaměstnanců do 25) bylo evidováno 218,9 tis. s počtem 1 026,5 tis. zaměstnanců. Proti roku 1995 vzrostl počet velkých organizací o 500, počet jejich zaměstnanců se zvýšil o 21,1 tis. Počet malých organizací se zvýšil o 13,3 tis. a současně došlo také k růstu počtu zaměstnanců zde zaměstnaných o 46,3 tis. osob. V roce 1996 poklesl počet osob samostatně výdělečně činných odvádějících pojistné. V lednu 1996 bylo evidováno 596,7 tis. důchodově pojištěných osob, v prosinci již pouze 581,8 tisíc. Podíl nemocensky pojištěných osob samostatně výdělečně činných na celkovém počtu OSVČ klesl z 69,2% v lednu na 62,0% v prosinci 1996.

Průměrné měsíční pojistné (vybírané v kap. MPSV) připadající na jednoho zaměstnance činilo 2 832,- Kč, tj. o 348 Kč více než v roce 1995. Průměrná výše pojistného připadající na 1 osobu samostatně výdělečně činnou byla 1 125,- Kč měsíčně.

Vývoj pojistného v letech 1995 a 1996.

Graf č. 11

Pozn.: údaje podle pokladního plnění státního rozpočtu; v roce 1995 pouze pojistné kapitoly MPSV (pojistné ostatních kapitol činilo celoročně 4,8 mld. Kč)

Podle ustanovení čl. III. zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, se od roku 1996 vede pojistné na důchodové pojištění na samostatném účtu státního rozpočtu a v zákoně o státním rozpočtu se uvádí jako samostatná položka příjmů státního rozpočtu. Schválený rozpočet příjmů z pojistného důchodového pojištění, který činil 136 782 mil. Kč, byl usnesením vlády č. 441 ze dne 28. 8. 1996, o úpravě státního rozpočtu na rok 1996, zvýšen na 137 549 mil. Kč. Skutečné příjmy z pojistného důchodového pojištění dosáhly výše 133 927 mil. Kč, tj. 97,4% upraveného rozpočtu a v jednotlivých kapitolách bylo inkasováno:

Návrh na převod výsledného rozdílu mezi příjmy z pojistného důchodového pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění (včetně výdajů spojených s výběrem pojistného a výplatou dávek) do státních finančních aktiv je podrobně popsán v části IV.

C. Nedaňové příjmy

Nedaňové příjmy zahrnují zejména splátky vládních úvěrů, kreditní úroky z prostředků státu u ČNB, příjmy rozpočtových organizací, pokuty a penále aj. Z rozpočtované částky 28,7 mld. Kč (včetně příjmů z vládních úvěrů) bylo inkasováno 25,5 mld. Kč, tj. pouze 88,7%. Toto nízké plnění vyplývá zejména z nízkých výnosů ze splátek vládních úvěrů.

a) Příjmy z vládních úvěrů

Dosažené příjmy ze splátek vládních úvěrů poskytnutých do zahraničí, z převzatých zahraničních pohledávek od ČSOB a ostatní s nimi související příjmy nedosáhly v roce 1996 objemu uvažovaného v původním ani upraveném státním rozpočtu. Ve srovnání s rokem 1995 byly vyšší jen o 0,2 mld. Kč.

Největší nesplnění rozpočtu bylo vykázáno u příjmů ze splátek vládních úvěrů, kde bylo ovlivněno nerealizovanými splátkami úroků z Ruské federace poté, co na základě dohod uzavřených s Pařížským klubem věřitelů bylo splácení jistiny odloženo. Odklad splátek jistiny a redukce splátek úroků z Ruské federace vedly v roce 1996 k výpadku rozpočtových příjmů o více než 5 mld. Kč a byly jedním z hlavních důvodů úpravy rozpočtu. Ze strany Ruské federace však nebyly splněny ani uzavřené dohody o splácení redukovaných úroků, teprve v závěru roku 1996 byla realizována pouze jedna částečná splátka ve výši 10 mil. USD, tj. 273 mil. Kč.

Naproti tomu nad rámec rozpočtovaných příjmů byla u civilních vládních úvěrů realizována inkasa z deblokací ve výši 657 mil. Kč (zejména z akcí v Egyptě a Barmě) a též splátky konsolidovaného dluhu vůči Vietnamu ve výši 74, 2 mil. Kč v souladu s podmínkami mezivládní dohody podepsané počátkem roku 1996. Příjmy ze splátek speciálních vládních úvěrů byly sníženy na základě parafované dohody s Alžírskem o přerozdělení splátek.

U pohledávek převzatých od ČSOB se nesplnění rozpočtovaných příjmů týkalo rovněž výpadků splátek úroků z Ruské federace, a to v rozsahu 996 mil. Kč. Naproti tomu bylo u těchto pohledávek dosaženo o 368 mil. Kč vyššího inkasa splátek ve volných měnách z titulu bývalého centrálního zdroje (CDZ), které se týkalo hlavně Peru.

Příjmy související s plynárenskými VIA byly realizovány v rámci splácení státní půjčky dodávkami zemního plynu z Ruské federace. Celkové množství dodaného plynu, odpovídající dosaženým splátkám, které v 1. etapě VIA činily 1 571 mil. Kč a v 2. etapě VIA 2 625 mil. Kč, představovalo cca 2,1 mld. m³. S ohledem na skluz ve finančních úhradách z roku 1995 bylo cca 33 5 mil m³ dodávek plynu, tj. cca 551 mil. Kč určeno na konečné vyrovnání pohledávky Slovenské republiky, která se spolupodílela na 1.etapě výstavby VIA.

b) Kreditní úroky

V roce 1996 byly vyúčtovány kreditní úroky z prostředků státu na bankovních účtech ve výši 4 435,1 mil. Kč, což po odečtení daně z příjmů představuje 3 544,4 mil. Kč, tj. 104% rozpočtovaných příjmů z tohoto titulu. Oproti roku 1995 se kreditní úroky po zdanění snížily o 882,4 mil. Kč, tj. o 18,8%.

Z vyúčtovaných kreditních úroků po zdanění tvoří největší část (75,4%) úroky z termínovaných vkladů na účtech státních finančních aktiv. Zvýšení jejich podílu oproti roku 1995 (z 59%, tj. o 16,4 procentních bodů) bylo důsledkem převodu prostředků bilančních účtů rozpočtových přebytků z minulých let na účty termínovaných vkladů, z nichž byly ve II. pololetí 1996 vyúčtovány úroky ve výši 293 mil. Kč. To rozhodujícím způsobem ovlivnilo celkové překročení rozpočtovaných příjmů z kreditních úroků a v návaznosti na to se ve srovnání s rokem 1995 snížil podíl úroků z netermínovaných vkladů na úrokových příjmech (ze 41% na 24,6%).

Změna v systému úročení vkladů státu u ČNB od 1. 7. 1996 vedla ve II. pololetí k celkovému snížení příjmů státu z kreditních úroků o 0,5 mld. Kč. U termínovaných vkladů, kde došlo k výraznému snížení úrokové sazby zejména pro vklady nad 2 roky (o 3,5%), činil tento dopad cca 445 mil. Kč, přičemž ve svém výsledném účinku byl částečně kompenzován (o cca 155 mil. Kč) zvýšením diskontní úrokové sazby ČNB (z 9, 5% na 10,5%). U netermínovaných vkladů státu, kde se úrokové sazby výrazně snížily pro vklady nad stanovený limit 5 mld. Kč (o 4%), odhadujeme dopad z tohoto snížení na cca 50 mil. Kč (po kompenzaci o vliv zvýšeného úročení u vkladů v rámci tohoto stanoveného limitu).

c) Příjmy rozpočtových organizací

Tyto příjmy tvoří odvody příspěvkových organizací, příjmy z činnosti rozpočtových organizací, nahodilé a ostatní příjmy kapitol. Rozpočtem stanovená částka 5,9 mld. Kč byla ve skutečnosti nižší o 16%, bylo vyinkasováno téměř 5,1 mld. Kč. V rámci rozpočtových příjmů jednotlivých kapitol byly realizovány platby za různé práce a služby, penále, vratky a ostatní příjmy.Odvody ČNB byly s ohledem na systém hospodaření vynulovány.

d) Ostatní nedaňové příjmy

Ostatní nedaňové příjmy stanovené rozpočtem včetně rozpočtových opatření ve výši 11,7 mld. Kč, byly splněny na 88,4%; inkaso činilo 10,4 mld. Kč. Tato částka zahrnuje zejména:

Převedené finanční prostředky do státního rozpočtu z minulého roku byly použity na platbu státu do zdravotního pojištění a na posílení rozpočtu kapitoly Ministerstva kultury ČR s účelovým určením k úhradě výdajů potřebných na přemístění sídla ministerstva.

III. VÝDAJE VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

1. Hlavní tendence ve vývoji výdajů veřejných rozpočtů

Výdaje veřejných rozpočtů, tj. státního rozpočtu a rozpočtů okresních úřadů a obcí, se v roce 1996 vyvíjely takto:

Tabulka č.24

Vykázané výdaje veřejných rozpočtů byly v roce 1996 v porovnání s předchozím rokem vyšší o 64,3 mld. Kč, tj. o více než 12%. V podstatě stejným tempem rostly i výdaje státního rozpočtu, výdaje místních rozpočtů byly - srovnatelně s rokem 1995, tj. po vyloučení výdajů na dávky státní sociální podpory - vyšší o 10,2%.

Vývoj výdajů státního rozpočtu v jednotlivých měsících let 1995 a 1996 ukazuje graf:

Graf č. 12

Jak bylo řečeno již v úvodu, došlo v hodnoceném roce k úpravám rozpočtu schváleného zákonem č. 305/95 Sb., které ve svém souhrnu znamenaly snížení jeho výdajů o 2,1 mld. Kč.

Ve struktuře výdajů státního rozpočtu došlo především k přesunům prostředků určených schváleným rozpočtem pro rozpočty okresních úřadů a obcí. Ačkoliv zákon schválil do této sféry pouze dotaci ve výši 16,8 mld. Kč, zahrnoval rozpočet v jednotlivých položkách další prostředky účelově určené pro územní rozpočty v celkovém rozsahu 34,5 mld. Kč. Rozhodující část těchto prostředků byla zahrnuta v kapitole Všeobecná pokladní správa, cca 5,2 mld. Kč pak podle odborné působnosti v ostatních rozpočtových kapitolách. Celkový objem prostředků určených pro územní rozpočty tak představoval částku 51,3 mld. Kč, největší část (25,9 mld. Kč) tvořily výdaje spojené s výplatou dávek státní sociální podpory, zabezpečovanou od 1. 10. 1995 okresními úřady.

V průběhu roku byly prostředky státního rozpočtu do této sféry dále zvýšeny celkem o 8,1 mld. Kč (z toho o 0,8 mld. Kč pro dávky státní sociální podpory) a zahrnuty do souhrnného vztahu vůči rozpočtům okresních úřadů a obcí, který tak dosáhl konečné výše 59,4 mld. Kč. Tento přesun prostředků se projevil ve snížení jak běžných výdajů rozpočtových organizací (zejména v kapitole VPS), tak i výdajů investičních.

Další posílení výdajů se týkalo příspěvků na činnost příspěvkových organizací a ostatních dotací a příspěvků (celkem o 2,9 mld. Kč) a souviselo zejména se zpřesněním výdajů na školství v důsledku změn hospodářsko-právní formy škol a s nezbytností nového rozdělení prostředků mezi rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi a ostatními dotacemi a příspěvky u ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Ve zvýšení příspěvků na činnost se odrazilo rovněž posílení prostředků na údržbu a opravy silnic, a to přesunem z investiční části rozpočtu kapitoly ministerstva dopravy a spojů.

V porovnání s rokem 1995 byly skutečné výdaje státního rozpočtu v roce 1996 vyšší o 51,6 mld. Kč, tj. o 11,9%. Z neinvestičních výdajů zaznamenaly největší růst již zmíněné dotace do místních rozpočtů, které vzrostly celkem o 26,2 mld. Kč (index 178,6) a jejichž vývoj ovlivnil především nový systém výplaty dávek státní sociální podpory podle zákona č. 117/95 Sb. Tyto výdaje byly v rozpočtu na rok 1996 zahrnuty v kapitole VPS a odtud transferovány do územních rozpočtů v celoroční skutečné výši 26,7 mld. Kč (v roce 1995 bylo na tento účel vynaloženo ze státního rozpočtu pouze 1,2 mld. Kč, neboť systém vstoupil v platnost teprve k 1. říjnu). Po vyloučení výdajů na dávky státní sociální podpory byly dotace do místních rozpočtů ve srovnání s předchozím rokem vyšší pouze o 0,7 mld. Kč.

Rovněž příspěvky poskytované na činnost příspěvkových organizací vzrostly proti předchozímu roku o 4,7 mld. Kč, tj. o 11,9%. Ostatní dotace a příspěvky, v nichž převažují prostředky poskytované školám a školským zařízením zřizovaným obcemi (především prostředky na mzdy pedagogických pracovníků, dále výdaje na učebnice ap.) a dotace soukromým a církevním školám a školským zařízením, byly vyšší o 3,3 mld. Kč. Celkem tak prostředky do této sféry vzrostly o více než 16%, zejména v důsledku přechodu dalších škol z rozpočtové sféry do sféry příspěvkové.

Výrazné zvýšení výdajů na dluhovou službu státu, které činí 11,5 mld. Kč, souvisí s plným financováním těchto výdajů z prostředků státního rozpočtu, bez zapojení zdrojů Fondu národního majetku, jak tomu bylo v předcházejících letech; např. v roce 1995 hradil Fond národního majetku převážnou část těchto výdajů (10,7 mld. Kč), zatímco ze státního rozpočtu bylo na tento účel vynaloženo pouze 2,6 mld. Kč.

Naproti tomu transfery domácnostem, zahrnující výdaje na důchody, ostatní dávky sociálního zabezpečení, jakož i výdaje na státní politiku zaměstnanosti, které dosáhly celkové výše 154,0 mld. Kč, vykazují proti předchozímu roku pokles o 1,6 mld. Kč. Srovnatelně s rokem 1995, tj. po zahrnutí těchto dávek, byl však celkový objem těchto výdajů v roce 1996 o 23,9 mld. Kč, tj. o 1 5,2% vyšší než v roce 1995. Při růstu ostatních výdajů sociálního zabezpečení, zejména pak výrazném růstu výdajů na důchody (ty vzrostly proti roku 1995 o celých 16,2%, absolutně o 17, 8 mld. Kč) se zde projevila již dříve komentovaná změna techniky financování dávek státní sociální podpory, které byly podle schváleného rozpočtu na rok 1996 hrazeny přímo z kapitoly Všeobecná pokladní správa.

V souladu se záměry vlády omezit prostředky do hospodářské sféry absolutně poklesl rovněž objem neinvestičních dotací poskytovaných podnikatelským subjektům, který - včetně dotace do Fondu tržní regulace v zemědělství - byl o 1,4 mld. Kč nižší než v roce 1995. Celkem bylo do této sféry uvolněno více než 27 mld. Kč.

Ostatní neinvestiční výdaje rozpočtové sféry byly v porovnání s předchozím rokem vyšší o 6,9 mld. Kč, v tom však výdaje spojené s financováním vládních úvěrů o 3,5 mld. Kč poklesly.

Vyšší čerpání investičních výdajů (ty byly v roce 1996 vyšší o 2,3 mld. Kč) se týkalo především rozpočtových organizací, jimž bylo poskytnuto o 3,5 mld. Kč více než v předchozím roce. Kapitálové transfery příspěvkovým organizacím a podnikatelským subjektům proti roku 1995 poklesly.

Podíl jednotlivých druhů rozpočtových výdajů vynaložených v roce 1996 ze státního rozpočtu je zřejmý z následujících znázornění.

Graf č. 13

Struktura běžných výdajů (bez dotací místním rozpočtům) byla následující:

Graf č. 14

Vzhledem k výše popsanému způsobu financování výdajů na státní sociální podporu poklesl proti roku 1995 zejména podíl transferů domácnostem (loni činil 43,8%). Snížil se i podíl dotací poskytovaných podnikatelským subjektům (loni 8,1%) a výdajů na vládní úvěry (loni 2,1%).

Hodnocení plnění jednotlivých druhů výdajů, prováděné v dalších částech zprávy, je vztaženo k rozpočtu, zahrnujícímu úpravy schválené vládou České republiky usnesením č. 441/96 a další rozpočtová opatření.

Takto upravený rozpočet výdajů byl skutečným čerpáním na 484,4 mld. Kč splněn na 97,8%. Nesplnění stanovených záměrů bylo vcelku rovnoměrně rozloženo mezi jednotlivé výdajové položky a pohybovalo se vesměs v rozmezí do 3% upraveného rozpočtu.

Úroveň rozpočtu na rok 1996 i jeho čerpání byly ovlivněny m. j. převodem některých prostředků nevyčerpaných ze státního rozpočtu v roce 1995, který schválila Poslanecká sněmovna usnesením č. 64 ze dne 2. října 1996 k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 1995. Z celkového vládou schváleného zvýšení rozpočtu představoval tento vliv 1 780 mil. Kč, z toho bylo použito

V rozpočtech okresních úřadů a obcí byl vykázaný růst výdajů (o 29,3%) výrazně ovlivněn výdaji na dávky státní sociální podpory ve výši 26,7 mld. Kč (v roce 1995 činil tento výdaj místních rozpočtů z důvodu náběhu systému pouze 1,2 mld. Kč). Srovnatelně, tedy po vyloučení těchto výdajů, činil reálný růst výdajů okresních úřadů a obcí pouze 10,2%, tj. 13,3 mld. Kč.

Na rozdíl od státního rozpočtu však došlo u územních orgánů k překročení výdajů předpokládaných v jejich rozpočtech. Celkové čerpání jejich výdajů bylo ve skutečnosti o 11,6% vyšší než předpokládal původní rozpočet okresních úřadů a obcí, ve vztahu k rozpočtu po všech změnách bylo toto čerpání vyšší o 6,0%. Vysoké překročení se soustředilo především do oblasti kapitálových výdajů a bylo umožněno zejména nárůstem místního dluhu.

Zákonem schválená dotace byla územním rozpočtům uvolňována v předstihu, celková její výše byla vyčerpána v podstatě již do konce října:

Graf č. 15

Pozn.: Údaje bez prostředků převedených do místních rozpočtů z kapitoly VPS

2. Běžné výdaje veřejných rozpočtů

2. 1. Transfery domácnostem

Výdaje na transfery domácnostem dosáhly v roce 1996 v úhrnu za veřejné rozpočty výše 185,3 mld. Kč, což je ve srovnání s předchozím rokem více o 23, 8 mld. Kč, tj. o 14,8%. Tento objem prostředků zahrnoval výdaje na důchody, další dávky sociálního zabezpečení a výdaje na státní politiku zaměstnanosti, ve sféře místních rozpočtů pak dále výdaje na dávky sociální péče a na nové dávky státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, vyplácené okresními úřady. Podíl této skupiny na celkových výdajích veřejných rozpočtů v roce 1996 činil 31,1%, zatímco v roce 1995 to bylo 30,4%.

V průběhu roku došlo k úpravě rozpočtových ukazatelů v oblasti transferů, zapracovaných ve státním rozpočtu na rok 1996. Největší změna vyplývala z usnesení vlády č. 441/96 o úpravě státního rozpočtu.

Výrazné zvýšení původně uvažovaných výdajů na dávky sociálního zabezpečení o téměř 1,5 mld. Kč si vyžádal především nepříznivý vývoj nemocnosti a růst těchto výdajů v první polovině roku. Naproti tomu podle předpokládaného vývoje výdajů na důchody byly o cca 1 mld. Kč sníženy prostředky určené na jejich výplatu. K výraznému zvýšení - celkem o 822 mil. Kč - došlo i u dávek státní sociální podpory, což ovlivnilo i celkové výdaje rozpočtů okresních úřadů a obcí.

Vyplácení státního vyrovnávacího příspěvku jako samostatné dávky bylo podle platných předpisů ukončeno v lednu 1996, neboť tento příspěvek byl transformován na sociální příplatek a je vyplácen prostřednictvím dávkových pracovišť okresních úřadů a z prostředků určených na dávky státní sociální podpory. Původním způsobem bylo v roce 1996 vyplaceno pouze 553 mil. Kč, a to v případech, kdy na tyto dávky byl uplatněn nárok za dobu platnosti staré zákonné úpravy (např. vyřízení uplatnění sporných nároků, apod.). Tento dobíhající výdaj byl v rozpočtu na rok 1996 zahrnut do ostatních dávek sociálního zabezpečení.

Čerpání uvedených výdajů ukazuje následující tabulka:

Tabulka č. 25

V souhrnu byly výdaje na transfery domácnostem, zahrnuté ve veřejných rozpočtech, splněny na 97,3%.

Proti předpokladům rozpočtu bylo v roce 1996 na uvedených výdajích docíleno úspory v celkové výši 5,1 mld. Kč. S výjimkou dávek státní sociální podpory se nižší plnění týkalo všech skupin těchto výdajů, největší úsporu (-3,1 mld. Kč) vykázalo čerpání výdajů na důchody, ostatní dávky sociálního zabezpečení byly nižší o 1,6 mld. Kč. Ve sféře územních rozpočtů zůstaly o 0,9 mld. Kč nedočerpány dávky sociální péče.

Objem výdajů na transfery domácnostem byl v uplynulém roce ovlivněn především demografickým vývojem, dále pak účinností nového důchodového zákona, vývojem pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz a vývojem nezaměstnanosti. Nejvýznamnějšími zákonnými normami přijatými v roce 1996, které ovlivnily výši a vývoj výdajů na sociální zabezpečení, byl především zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (s účinností k 1. 1. 1996 jsou vypláceny důchody podle ustanovení nového zákona) a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (v roce 1996 byly poprvé vypláceny všechny dávky stanovené tímto zákonem).

Pro zmírnění sociálních dopadů inflačního vývoje (růstu životních nákladů) na příjmově slabé skupiny obyvatelstva došlo v roce 1996 dvakrát ke zvýšení důchodů, a to od 1. dubna (nařízení vlády č. 19/96) a od 1. října (nařízení vlády č. 218/96). Od 1. 10. byly zvýšeny částky životního minima, od kterých se odvíjí výše některých dávek státní sociální podpory a sociální péče.