Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

4. 2 Nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti v ČR se v evropském měřítku řadí k nejnižším. K její nízké úrovni přispívá jak z obecného pohledu vysoká adaptabilita pracovní síly, tak "sociální" ekonomické klima, které dosud umožňovalo při pouze mírně rostoucí produktivitě práce a zpomalení tempa ekonomického růstu zaměstnávat relativně vysoký počet pracovníků. Změna trendu vývoje nezaměstnanosti však byla v roce 1996 již patrná. Průměrná míra nezaměstnanosti se sice proti roku 1995 zvýšila pouze o 0,1 procentního bodu (na 3,05%), avšak její nárůst zejména ve druhé polovině roku byl podstatně výraznější než v předchozích dvou letech. Koncová míra nezaměstnaností v roce 1996 uvedená v grafu odpovídá 186,3 tisícům osob.

Graf 7

Regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti se přes uplatňovaná cílená opatření a programy zvýraznily. V severočeském regionu dosáhla průměrná míra nezaměstnanosti při meziročním nárůstu 0,6 procentního bodu hodnoty 5,1%, v severomoravském byla po poklesu 0,2 bodu na průměrné úrovni 4,95%. Nejvýznamnější objektivní příčinou této vyšší úrovně, v krátkodobém horizontu obtížně odstranitelnou, jsou plošné dopady restrukturalizace. Spolupůsobila omezená dopravní obsluha a sezónnost zemědělských a částečně i stavebních prací. Vlivem subjektivním je relativně nižší schopnost adaptace u osob s nízkou úrovní vzdělání a kvalifikace. Zejména v bývalých pánevních oblastech působí na tyto uchazeče demotivačně i nízká mzdová úroveň, blížící se v oblastech s vysokou poptávkou po práci k úrovni minimální mzdy. Míra nezaměstnanosti vyšší než 7% byla na konci roku v 7 okresech, výrazně nejvyšší byla v okresech Most (9,4%) a Louny (8,2%).

Z hlediska vzdělanosti ve struktuře výrazně převažovali uchazeči o zaměstnání se základním vzděláním a vyučení, kteří dle výsledků výběrových šetření představovali v roce 1996 v průměru 74%, přičemž na celkovém počtu zaměstnaných se tato vzdělanostní kategorie podílela v průměru 51%.

Počet volných pracovních míst registrovaných úřady práce vzrostl v průměru proti předchozímu roku o 8 tisíc, tj. o 9%. Tendence se však po dlouhodobějším nárůstu poptávky po práci mění rovněž k poklesu (k 31. prosinci 1996 bylo registrováno 84 tisíc volných pracovních míst). Při přetrvávající poptávce především po kvalifikované pracovní síle se počet registrovaných uchazečů na 1 volné místo pohyboval okolo průměru 1,6. Od třetího čtvrtletí se začal postupně zvyšovat podíl osob pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti na koncových 50,1%.

V průběhu roku se stále výrazněji projevovaly ekonomicky i sociologicky nepříznivé jevy dobře známé z rozvinutých tržních ekonomik - prodlužování průměrné délky evidované nezaměstnanosti a nárůst počtu i podílu nezaměstnaných absolventů škol. Hlavními příčinami rostoucího počtu dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů byly vedle ekonomických (zpomalení tempa ekonomického růstu, postupující změna vztahu cen práce a kapitálu) důvody spíše subjektivní (zejména adaptabilita v zásadě úměrná vzdělání uchazečů a uplatnění ztížené pro tělesné postižení a z důvodů rodinných - ženy s malými dětmi). Při úřadech práce proto byly úměrně růstu regionálních problémů rozšířeny poradenské, vzdělávací a zprostředkovatelské služby cílené na rozšiřování adaptability nejproblematičtějších kategorií nezaměstnaných.

5. Platební bilance

5. 1. Běžný účet

Běžný účet platební bilance skončil za období roku 1996 podle předběžných údajů ČNB pasivem ve výši 4,5 mld. USD, vlivem deficitu obchodní bilance. Tento deficit byl zčásti pokryt přebytky bilance služeb a transferů, bilance výnosů byla pasivní. Zatímco deficit obchodní bilance se vyvíjel v rámci předpokladů, přebytek bilance služeb v roce 1996 (1,8 mld. USD) nedosáhl úrovně roku 1995 a byl nižší (o 57 mil. USD).

Pasivní saldo obchodní bilance se v roce 1996 dále prohloubilo. Důvodem bylo především nízké tempo růstu vývozu.

Vývoz v běžných cenách v roce 1996 vykazuje hodnoty 595,0 mld. Kč, zatímco dovoz 755,3 mld. Kč. V porovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostl vývoz jen o 3,5% a dovoz o 12,7%.

Záporné saldo zahraničního obchodu dosáhlo 160,3 mld. Kč (ve srovnatelné metodice [V metodice roku 1996, tj. včetně započítání hodnot v rámci aktivního a pasivního zušlechťovacího styku, metodických změn okamžiku započítávání dlouhodobého finančního leasingu u dovozu a propuštění zboží do režimu vývozu.] v roce 1995 činil deficit 95,7 mld. Kč). Přebytek v obchodu se Slovenskem ve výši cca 12,8 mld. Kč (proti přebytku 0,58 mld. Kč v roce 1995) mírně snížil schodek obchodní bilance s ostatními státy (173,0 mld. Kč).

Za základní faktor zhoršující se obchodní bilance lze označit v rámci procesu ekonomické transformace doposud nízkou konkurenční schopnost domácích producentů. Na ní mělo vliv i pokračující zhodnocování reálného efektivního směnného kurzu Kč (meziročně v průměru o 7,2%). Vzhledem k vysokému podílu obchodního obratu, realizovaného prostřednictvím DEM, vystupuje do popředí i faktor oslabování DEM proti USD (v průměru za rok 1996 proti roku 1995 sice jen o 4,9%, podíl k 31. prosinci již o 8,5%).

Dalšími faktory, které působily na obchodní bilanci, jsou:

Přestože dovoz pokračuje vyššími tempy než vývoz, je již patrné snižování vzájemné rozdílnosti s tempem vývozu. Rozdíl mezi ročními tempy růstu vývozu a dovozu zboží se v roce 1996 snížil téměř na polovinu (9,2 procentního bodu proti 18,0 procentním bodům v r. 1995).

Tabulka 6

Pramen: ČSÚ

Zatímco z pohledu teritorií stagnuje vývoz do zemí s vyspělou tržní ekonomikou (99,7% při podílu 63,6% na celkovém vývozu), významněji vzrostl vývoz do rozvojových zemí (107,7%). Větší přírůstky vykazuje vývoz do evropských zemí s tranzitivní ekonomikou včetně zemí SNS (112,2% při podílu 30,3%). Ke zvýšení dovozu došlo ze států s vyspělou tržní ekonomikou (114,5% při podílu 70,3% na celkovém dovozu), ze zemí s tranzitivní ekonomikou včetně zemí SNS se zvýšil nepatrně (103,8% při podílu 23,5% na celkovém dovozu). Největší přírůstky vykazuje dovoz z rozvojových zemí (128,3%).

Ve zbožové struktuře vývozu, v porovnání se stejným obdobím minulého roku, poklesl podíl vývozu surovin, polotovarů a chemických výrobků (SITC 2 + 3 + 5 + 6), naopak vzrostl podíl vývozu strojů a přepravních zařízení (SITC 7) a průmyslového spotřebního zboží (SITC 8). Zvýšil se tedy podíl vývozu zboží s vyšším stupněm zpracování. Proti roku 1995 se zvýšil dovoz strojů a přepravních zařízení (SITC 7). Méně vzrostl dovoz surovin, polotovarů a chemikálií (SITC 2 + 3 + 5 + 6), ještě menší růst byl zaznamenán u dovozu průmyslových výrobků (SITC 8). Zvýšení dovozu odráží hlavně poptávku po investicích do strojního zařízení a nákupu paliv v důsledku delší zimy a růstu cen této komodity na světových trzích.

Tabulka 7

Pramen: ČSÚ

Příznivě se vyvíjely cenové indexy průměrných hodnot dovozu a vývozu a reálné směnné relace. Ve srovnáním s předchozím rokem vzrostly v roce 1996 průměrné hodnoty u dovozu o 2,8% a průměrné hodnoty u vývozu o 3,5%, což znamenalo zlepšení dosahované směnné relace o 0,7 bodu.

Podíl deficitu běžného účtu na HDP se za rok 1996 zvýšil na -8,6% (z -2,9% v roce 1995), podíl kapitálového účtu se snížil na 7,8% (ze 17,4% v roce 1995).

5. 2 Kapitálový účet

Kapitálový účet platební bilance skončil podle předběžných odhadů ČNB k 18. 3. 1997 v roce 1996 aktivem ve výši 110,5 mld. Kč (4,1 mld. USD), přebytek je však podstatně nižší než v roce 1995 (218,3 mld. Kč). Přímé investice skončily přebytkem ve výši 37,7 mld. Kč. Portfoliové investice a ostatní krátkodobý kapitál měly aktivum ve výši 19,7 mld. Kč respektive 20,6 mld. Kč.

Oslabení přílivu krátkodobého kapitálu bylo patrné již na konci roku 1995 jako reakce na sterilizační opatření ČNB v polovině roku 1995.

Dalším významným vlivem na vývoj kapitálových toků bylo rozšíření fluktuačního pásma české koruny v únoru 1996 a restriktivní opatření ČNB v oblasti povinných minimálních rezerv a úrokových sazeb na finančním trhu z června roku 1996.

Tyto zásahy restriktivní politiky se promítly do struktury kapitálového účtu snížením přílivu krátkodobého, spekulativního kapitálu. Objem přílivu dlouhodobého kapitálu klesl z 89,4 mld. Kč na 73,7 mld. Kč.

Graf 8

Devizové rezervy ČNB se v průběhu roku 1996 snížily cca o 1,6 mld. USD ze 14,0 mld. USD (373,0 mld. Kč) na 12,4 mld. USD (339,9 mld. Kč).

Devizové rezervy v celé bankovní soustavě se ve stejném období zvýšily o 0,1 mld. USD a to ze 17,4 mld. USD (462,0 mld. Kč) na 17,5 mld. USD (439,3 mld. Kč). Devizové rezervy u komerčních bank tedy vzrostly.

Ke snížení devizových rezerv ČNB došlo (vedle přímého vlivu platební bilance) také vlivem krátkodobé intervence centrální banky po rozšíření fluktuačního pásma směnného kursu Kč v únoru 1996 (cca 660 mil. USD), dále pak jako důsledek poklesu kurzu DEM vůči USD v průběhu 4. čtvrtletí, protože převážná část devizových rezerv ČNB byla denominována v DEM.

5. 3. Devizový kurs

I po rozšíření fluktuačního pásma na ą7,5% od centrální parity se devizový kurs vyznačoval stabilitou (již 75 měsíců). Pohyboval se většinou v revalvačním pásmu a odrážel poptávku po Kč na devizovém trhu. Na pohybu kursu se zatím neprojevovalo zhoršující se saldo obchodní bilance respektive běžného účtu platební bilance.

Zhodnocování koruny se do jisté míry projevilo nepříznivě u "čistých" exportérů, zvláště do "markové" oblasti, u podniků s vyrovnaným dovozem a vývozem se "nevýhody" zhodnocování Kč vzájemně vykompenzovaly.

Na zhodnocení směnného kursu Kč v květnu až září 1996 mělo patrně vliv aktivní saldo turistiky v bilanci služeb. Na přechodná oslabení směnného kursu Kč měla vliv období před parlamentními a senátními volbami, sestavování vlády a schvalování státního rozpočtu na rok 1997.

Vliv tzv. eurobondů, jejichž emise se zintenzívnily na počátku roku 1997, se v pohybu kursu v roce 1996 viditelně neprosadil.

Graf 9

6. Měnový vývoj

6. 1 Měnové agregáty

Mohutný příliv zahraničního kapitálu, ke kterému docházelo zejména v letech 1994 a 1995, silně omezoval aktivní možnost ČNB ovlivňovat růst peněžní zásoby. S cílem snížit příliv zejména krátkodobého kapitálu, který byl enormním zdrojem růstu peněžní zásoby, a obnovit autonomii domácí měnové politiky, rozšířila ČNB od 28. 2. 1996 pásmo pro fluktuaci směnného kursu z původních ą0,5% na ą7,5%. Došlo zejména k omezení přílivu krátkodobého spekulativního kapitálu ze zahraničí. Přesto v prvních měsících roku 1996 růst peněžní zásoby M2 převyšoval záměry ČNB (meziroční růst o 13 - 17%), neboť pokles zahraničních zdrojů růstu peněžní zásoby byl nahrazován růstem úvěrů tuzemských komerčních bank. Proto ČNB zvýšila od 21. června 1996 diskontní sazbu z 9,5% na 10,5%, lombardní sazbu z 12,5% na 14,0%, REPO sazbu z 11,8% na 12,4% a s platností od 1. srpna 1996 zvýšila také povinné minimální rezervy komerčních bank z původních 8,5% na 11,5% z primárních vkladů.

Zpřísněná protiinflační politika ČNB se začala od července stále intenzivněji projevovat ve vývoji peněžní zásoby i domácích úvěrů, neboť obchodní banky vzhledem k nutnosti zvýšit objem svých povinných minimálních rezerv snížily emisi nových úvěrů a rovněž zužovaly portfolio cenných papírů.

Meziroční tempo růstu peněžní zásoby M2 [Oběživo, korunové vklady a vklady v cizí měně; měnový přehled ČNB (běžný kurz k USD)], které se v průběhu celého 1. pololetí 1996 pohybovalo v rozmezí 18 - 19% (bez vlivu měnově sterilizovaného kapitálového vstupu do SPT TELECOM), se od července (tempo růstu 17,1%) zpomalovalo a na konci roku (v prosinci tempo růstu 9,2%) dokonce výrazně kleslo pod cílové pásmo ČNB. Růst peněžní zásoby tak byl v roce 1996 nejpomalejší za posledních několik let a ke konci roku dosáhla M2 objemu 1105,8 mld. Kč (přírůstek 93,5 mld. Kč). Změna tendence růstu M2 se vzhledem k časovému zpoždění vlivu na inflaci neprojevila v cenovém růstu v roce 1996. Spolu se zachováním úrovně kursu ve stanoveném fluktuačním pásmu však byly vytvořeny příznivé předpoklady pro snižování míry inflace v roce 1997.

Graf 10

Měnová opatření ČNB se prosadila ve zpomalení přílivu zahraničního kapitálu, zejména krátkodobého, což se projevilo v absolutním poklesu celkových čistých zahraničních aktiv (do konce prosince meziročně o 29,5 mld. Kč). Rovněž vývoj pasiva běžného účtu platební bilance měl na měnový vývoj pozitivní vliv, neboť odčerpával poměrně značné platební prostředky. Tvorbu peněz tak v rozhodující míře ovlivnila domácí aktiva (jejich hlavní složku tvoří domácí úvěry), která do konce prosince roku 1996 vzrostla o 110,6 mld. Kč.

Peněžní agregát M1 (souhrn oběživa a likvidních vkladů na viděnou) v meziročním srovnání vzrostl do konce prosince o 22,0 mld. Kč, tj. o 4,9%. Objem oběživa, který se již od druhé poloviny roku 1995 vyvíjí v zásadě stabilními meziročními tempy v rozmezí 20 - 22%, v prosinci meziročně vzrostl o 14,0% (tj. o 14,6 mld. Kč).

Růst celkových korunových vkladů, který se v 1. pololetí 1996 pohyboval v rozmezí 18 - 19,5%, se od července významně zpomaloval a na konci roku činil 8,0%. Tento vývoj byl ovlivněn jak zpomalením růstu vkladů obyvatelstva (v 1. pololetí 1996 v průměru cca 22%, prosinec 15,1%), tak zejména vkladů podniků (v 1. pololetí 1996 v rozmezí 18 - 23%, prosinec 6,7%) a vkladů pojišťoven, které na konci roku činily jen 25,9 mld. Kč a byly tak o 44,5% nižší než v prosinci 1995, což zřejmě souviselo s procesem restrukturalizace jejich aktiv.

Celkový objem netermínovaných korunových vkladů na konci roku v meziročním vyjádření jen vcelku nepatrně vzrostl na úroveň 356,4 mld. Kč (tj. o 2,1%). Došlo jednak ke zpomalení růstu vkladů obyvatelstva (17,2% v roce 1995, 3,1% v roce 1996), které na konci roku dosáhly výše 121,5 mld. Kč, především se však výrazně zvolnila dynamika vkladů podniků (5,9% v roce 1995, 1,4% v roce 1996), jež v prosinci činily 229,8 mld. Kč. Vývoj netermínovaných korunových vkladů obyvatelstva ve 2. pololetí 1996 byl zřejmě ovlivněn poklesem důvěry veřejnosti v banky, který se projevil po pádech menších peněžních ústavů, a z toho vyplývající větší preference spotřeby domácností a vkladů v cizí měně. Nízká dynamika vkladů podnikových pak souvisí s celkovou finanční situací nefinančních organizací.

Rovněž růst korunových termínovaných vkladů se výrazně zpomalil. Do konce roku se sice v meziročním vyjádření zvýšily o 12,2% (tj. o 60,7 mld. Kč) a dosáhly výše 559,5 mld. Kč, až do dubna 1996 se však jejich meziroční růst pohyboval okolo 28%. Výrazně pomaleji rostou nejenom vklady podniků (v prosinci 1996 dosáhly výše 175,9 mld. Kč, tj. meziroční růst o 14,5% proti 46,0% za rok 1995), ale také objemově nejvýznamnější vklady obyvatelstva (v prosinci 1996 dosáhly výše 362,8 mld. Kč, tj. meziroční růst o 19,7% proti 25,0% za rok 1995). Občané tak zřejmě přesouvají část svých dlouhodobých úspor například do výhodně úročených hypotéčních zástavních listů, do nemovitostí či do vkladů v cizích měnách a začínají tak preferovat bezpečnější formy uložení peněz i za cenu nižších výnosů.

Vklady v cizí měně na konci prosince dosáhly celkové výše 85,7 mld. Kč (meziročně poklesly o 1,8 mld. Kč, tj. o 2,1%), a to především vzhledem k výraznému poklesu podnikových vkladů (meziročně o -6,1 mld. Kč, tj. o 11,8%). Naopak u obyvatelstva se opět projevil vyšší zájem o devizové vklady, jejichž dlouhodobá tendence vývoje byla od konce roku 1993 sestupná a po celé 1. pololetí 1996 stagnovaly na úrovni 35,5 - 36 mld. Kč. Od září do konce prosince však vzrostly na 40,1 mld. Kč (meziročně o 4,3 mld. Kč, tj. o 12,0%).

6. 2 Úvěry

Bezprostředním důsledkem opatření ČNB z června 1996, zaměřených na omezení úvěrových zdrojů komerčních bank, bylo razantní snížení růstu úvěrové emise, které se projevovalo již od července. Zatímco od července 1995 až do června 1996 celkové domácí úvěry poměrně dynamicky rostly (v červnu 1996 meziročně až o 17,9%), od 3. čtvrtletí se jejich dynamika výrazně snižovala až na 10,8% v prosinci, kdy dosáhly výše 1029,7 mld. Kč.

Tabulka 8

Domácí úvěry celkem

Pramen: ČNB, vlastní propočet

Čistý úvěr vládě (bez FNM) se do konce prosince meziročně zvýšil o 3,1 mld. Kč, současně však došlo ke zlepšení čisté pozice FNM vůči bankovnímu sektoru o 0,6 mld. Kč.

Korunové úvěry podnikům, které jsou nejvýznamnější složkou celkových domácích úvěrů, se meziročně zvýšily o 8,1% a dosáhly výše 850,6 mld. Kč (jejich meziroční přírůstky však měly od dubna klesající tendenci). Vzrostly tak nižším tempem nejenom v porovnání s M2 (9,2%), ale i s celkovými domácími úvěry (10,8%). Důvod lze spatřovat nejen v restriktivních opatřeních ČNB z konce června 1996, ale i v tom, že komerční banky byly při poskytování úvěrů mnohem obezřetnější. Nelze však posoudit kvalitu těchto půjček, neboť centrální banka již od července 1996 nezveřejňuje objem tzv. klasifikovaných úvěrů.

Omezení úvěrových zdrojů a tedy i poptávky nezúžilo viditelně deficit obchodní bilance. Projevilo se však velice rychle na hospodářské situaci podnikové sféry, která je v důsledku nízké vlastní kapitálové vybavenosti a stavu kapitálového trhu významně závislá na bankovních úvěrech. Souběh vlivu kursové nejistoty, zdražení domácích peněz a omezení úvěrové emise se tak projevil (spolu s dalšími faktory) i v poklesu dynamiky zejména průmyslové výroby.

Objem úvěrů poskytnutých obyvatelstvu od června 1995 prakticky stagnuje a dosáhl v prosinci 1996 výše 3 8,0 mld. Kč (meziroční růst o 7,0%).

Domácí úvěry v cizí měně naopak pokračovaly ve svém dynamickém růstu. Do konce prosince vzrostly o 32,3% a dosáhly výše 128,5 mld. Kč. Jejich meziměsíční přírůstky však měly v roce 1996 klesající trend. Vzhledem k doposud poměrně malým fluktuacím kursu koruny kursové riziko pro příjemce zřejmě není vnímáno jako příliš vážné nebezpečí.

6. 3 Úrokové sazby

S cílem omezit poptávku po nových úvěrech ČNB od počátku roku 1996 svými operacemi na peněžním trhu výrazně ovlivňovala růst úrokových sazeb na mezibankovním trhu depozit. Rovněž zesílená poptávka po zdrojích na tomto mezibankovním trhu, především ze strany menších bank, mající příčinu i v diverzifikaci klientských vkladů mezi peněžními ústavy, přispěla k celkovému tlaku na růst těchto úrokových sazeb. Od ledna 1996 do července 3 měsíční sazba PRIBOR vzrostla o 2,17 procentního bodu a dosáhla úrovně 12,81% p. a. Od srpna se jejich růst zastavil a až do konce roku jejich hladina prakticky stagnovala na úrovni oscilující okolo 12,70% p. a.

Vývoj mezibankovních sazeb s menším zpožděním kopírovaly klientské úrokové sazby bank, a to především sazby kreditní a v podstatně menší míře i sazby debetní. Úrokové sazby z nových úvěrů dosáhly úrovně 13,6% p. a. a do konce roku 1996 vzrostly proti prosinci 1995 o 0,5 procentního bodu. Tento vývoj průměrných úrokových sazeb z nových úvěrů však významněji neovlivnil vývoj průměrných sazeb z celkových úvěrů, které meziročně stagnovaly, resp. nepatrně poklesly z 12,7% p. a. v prosinci 1995 na 12,5% p. a. v prosinci 1996.

Graf 11

Průměrné úrokové sazby z vkladů reagovaly na vývoj na mezibankovním trhu opačně a na konci roku 1996 se proti prosinci předchozího roku snížily o 0,3 procentního bodu na úroveň 6,7% p. a. Tento pokles rovněž souvisí s růstem podílu stavebního spoření, jehož základní úroková sazba bez státní podpory se pohybuje v intervalu 3 - 4,5% p. a., na celkových vkladech.

Relativně vysoké úrokové sazby komerčních bank současně ovlivnily úroveň kursu koruny, který se ve 2. pololetí držel vysoko v revalvační části fluktuačního pásma, neboť přetrvávající úrokový diferenciál (tj. rozdíl mezi tuzemskými a zahraničními úrokovými sazbami) inspiroval zahraniční spekulativní investory k nákupům české koruny a k jejímu krátkodobému ukládání v tuzemských bankách.

Tabulka 9

Reálné úrokové sazby (v % p. a.)

Pramen: ČNB, vlastní propočet

Průměrná roční reálná úroková sazba z úvěrů (kalkulovaná jako podíl nominálních sazeb a nárůstu spotřebitelských cen v průběhu roku) proti roku 1995 poněkud klesla a činila 3,7% p. a. Reálná úroková sazba z termínovaných vkladů (po zdanění) však byla v roce 1996 opět záporná.

Graf 12

Výrazný vzestup výnosů obligací, k němuž došlo v průběhu letních měsíců a který byl založen na očekávání, že úrokové sazby dále porostou, měl pouze dočasnou povahu. Od září se tyto výnosy v zásadě stabilizovaly jako reakce trhu především na stagnaci úrokových sazeb. Průměrná měsíční úroveň výnosu nedaněných 2 a 5letých státních dluhopisů do doby splatnosti vzrostla od června 1995 do prosince 1996 z 8,58% p. a. (2leté státní dluhopisy: index VSD2), resp. 8,72% p. a. (5leté SD; index VSD5) na 10,65% p. a. (2leté SD), resp. 10,46% p. a. (5leté SD).

7. Domácnosti

Údaje o vývoji příjmů a výdajů sektoru domácností jsou zpracovány na základě předběžných propočtů ČSÚ, které dosud nejsou detailně dobilancovány s ostatními sektory systému národních účtů.

Běžné příjmy domácností za rok 1996 vzrostly podle dostupných údajů proti roku 1995 o 16,7%. Mzdy a platy, které v přímé vazbě na strukturu zaměstnanosti tvořily v celkových příjmech rozhodující část (cca 48%), vzrostly o 18,4%.

Základním faktorem generujícím prostředí umožňující zvyšování mezd a platů je velmi nízká míra nezaměstnanosti. Parciálně se v průběhu roku 1996 rovněž projevily i vlivy nátlakových akcí různých profesních skupin. Průměrná měsíční hrubá mzda dosáhla výše 9676 Kč na fyzickou osobu (v podnikatelské sféře 9764 Kč, nárůst o 17,1%, v rozpočtové sféře 9434 Kč, nárůst o 20,6% - mimo jiné i vliv úpravy platů ve státním sektoru, kde je významný podíl osob s vysokoškolským vzděláním). Trvalé zvyšování průměrných mezd a platů lze tedy přičítat nejen žádoucímu růstu ocenění kvalifikované pracovní síly, ale i mzdové nákaze vznikající ze stále výraznější polarizace mezd a platů. Negativem nárůstu mezd ve výrobní sféře, který není plně kryt zvyšováním produktivity práce jsou mzdové nákladové tlaky snižující konkurenceschopnost podniků a působící poptávkově ve vývoji inflace.

Sociální příjmy obyvatelstva vzrostly proti roku 1995 s valorizací životního minima a vlivem zákonných úprav dávek celkově o 17,5%. Průměrný měsíční starobní důchod se zvýšil proti roku 1995 o 17,7% na 4213 Kč.

Disponibilní důchod (finanční prostředky po zdanění, které domácnosti mohou užít na spotřebu a úspory) vzrostl proti roku 1995 o 16,9%.

Výdaje domácností na konečnou spotřebu zboží a služeb se zvýšily o 14,0%. Jejich nárůst, který je významným prvkem vývoje celkové domácí poptávky, je jednak důsledkem růstu mezd, jednak skutečnosti, že domácnosti nebyly dostatečně motivovány k vyšším úsporám nízkými úrokovými mírami u vkladů a problematickou situací některých bankovních institucí. Vklady obyvatelstva vzrostly zejména na termínovaných vkladech a dlouhodobějších úsporách typu stavebního spoření a důchodového a životního připojištění.

8. Kapitálový trh

V roce 1996 na kapitálovém trhu pokračoval proces koncentrace vlastnictví, intenzivně probíhaly diskuse o podobě dozoru, byly zavedeny první nucené správy u vybraných investičních fondů a byly přijaty některé legislativní normy upravující chod kapitálového trhu. Příznivý cenový vývoj na začátku roku vystřídala stagnace a v září a říjnu poměrně intenzivní pokles cen, jehož příčiny byly zřejmě především mimo kapitálový trh (zejména oslabení důvěry v bankovní soustavu, diskuse o devalvaci koruny) a nepochybně nepůsobily pozitivně na velké zahraniční investory. Kapitálový trh tak v roce 1996 zaznamenal celkový růst cenové hladiny o 26,7% (na bázi oficiálního burzovního indexu PX 50). Na druhém veřejném trhu (RM-Systém) vývoj cen vyjádřený indexem PK 30 v zásadě kopíroval vývoj na BCPP.

Graf 13

Ceny dluhopisů se vyvíjely v úzké návaznosti na vývoj úrokových sazeb na peněžním trhu a proti doposud nejvyšší úrovni z konce ledna poklesly do prosince o 1,85%.

Graf 14

Celkový objem obchodů v roce 1996 činil 1123,4 mld. Kč a byl tak téměř 2,2krát vyšší než v roce 1995 (514,4 mld. Kč). Podíl obchodů uskutečněných přes přepážky SCP, které nejsou veřejným trhem, na celkovém objemu obchodů na kapitálovém trhu se prakticky nezměnil (56,1% proti 56,7% za celý rok 1995). Vzhledem ke stále relativně nízkému podílu těch obchodů na oficiálních trzích, kde se vytváří cena cenných papírů na základě kumulace nabídky a poptávky, tak kapitálový trh jen omezeně plní svou základní funkci vytváření spolehlivé ceny kapitálu.

V roce 1996 převažovaly obchody s akciemi a podílovými listy (627,5 mld. Kč, tj. 55,8% z celkového objemu uskutečněných obchodů proti 66,5% v roce 1995) nad obchody s dluhopisy (405,0 mld. Kč, tj. 36,0% proti 29,3% v roce 1995) [Celkem 90,9 mld. Kč, tj. 8,1% z celkového objemu obchodů, činil objem přímých obchodů v RM-Systému, které nelze přesně rozčlenit na akcie a obligace.].

Kapitálový trh nepochybně má rostoucí význam při financování rozvojových potřeb firem. V roce 1996 byly povoleny veřejně obchodovatelné emise akcií a veřejně i neveřejně obchodovatelných dluhopisů určené na zvýšení základního jmění, resp. na získání finančních prostředků pro rozvoj firem v celkovém objemu 41,2 mld. Kč (z toho akcie 23,3 mld. Kč, obligace 17,9 mld. Kč). Za celý rok 1995 byly se stejným určením povoleny emise v celkové výši 20,1 mld. Kč (z toho akcie 7,5 mld. Kč, obligace 12,6 mld. Kč).

9. Veřejné rozpočty

Hospodaření veřejných rozpočtů v úzkém pojetí [Konsolidovaný souhrn státního a místních rozpočtů] skončilo v roce 1996 deficitem 11,0 mld. Kč. Vláda tak poprvé ukončila rok s nižšími příjmy než výdaji, a to u státního i místních rozpočtů. Podstatná část deficitu (cca 85%) šla na vrub místních rozpočtů. Pro státní rozpočet byla v srpnu schválena úprava (snížení příjmů i výdajů o 6,6 mld. Kč), která deficitní hospodaření částečně omezila. Dlouhodobá deficitnost rozpočtů by se projevila jak v měnovém vývoji, tak i na inflačním vlivu domácí poptávky.

Ke změně tendence v hospodaření veřejných rozpočtů vedlo několik faktorů. Mezi ně lze zahrnout nižší než prognózované tempo ekonomického růstu, které se odrazilo ve zpomalení růstu rozpočtových příjmů (především daňových). Spolu s tím působilo snížení daňové kvóty. Tomu však neodpovídaly nároky prosazující se na straně výdajů. Rovněž legislativní úpravy umožňující odsun plateb pojistného na sociální zabezpečení se podílely na snížení příjmů.

Dynamika příjmů i výdajů se zpomalila. Index příjmů veřejných rozpočtů v roce 1996 (109,2%) byl nižší o 3,7 procentního bodu než index HDP v běžných cenách (112,9%). Dynamika výdajů byla v tomto porovnání nižší jen o 0,8 procentního bodu.

Údaje (viz Tabulka 10) jsou očištěny o mimorozpočtové zdroje místních rozpočtů (saldo převodů vlastních fondů, saldo úvěrů, půjček a komunálních obligací). V dalším textu se vychází z takto očištěných údajů.

Veřejné rozpočty v úzkém pojetí

Pramen: MF ČR

*) po vyloučení vlivu použití části rozpočtových přebytků dosažených v letech 1993, 1994 a 1995 na zvýšení příjmů a výdajů SR v následujících letech činí srovnatelná dynamika příjmů VR 95/94 111,7 a 96/95 110,1.

Na celkovém deficitu veřejných rozpočtů za rok 1996 ve výši -11,0 mld. Kč se státní rozpočet podílel -1,56 mld. Kč, místní rozpočty ukončily běžné hospodaření s deficitem 9,44 mld. Kč. Ve výsledku hospodaření místních rozpočtů se odráží pokles dynamiky jejich příjmů a současně snaha i za této situace udržet zhruba stejný podíl výdajů na investice.

Růst příjmů veřejných rozpočtů byl největší měrou ovlivněn růstem daňových příjmů o 9,1% a jejich zpomalující se dynamikou (rozdíl meziročních indexů daňových příjmů činil 3,2 procentního bodu) - viz Tabulka 10 a Tabulka 11.

Mírně vyšší růst byl dosažen u nedaňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení a vládních úvěrů (meziroční index 109,4%).

Tabulka 11

Daňové příjmy veřejných rozpočtů v úzkém pojetí

Pramen: MF ČR

U státního a místních rozpočtů došlo ke změně participace na inkasu daní z příjmu fyzických osob a z příjmu právnických osob podle zákona č. 154/1995 Sb. s platností od 1. 1. 1996.

Trend zvyšování podílu nepřímých daní (DPH a spotřebních daní) na daňovém inkasu pokračoval. Za rok 1996 činil jejich podíl 47,9% proti 46,5% v roce 1995. Jako posílení zdrojů podniků a domácností působila, stejně jako v předchozích letech, snížená daňová kvóta (o 0,8 procentního bodu proti roku 1995, tj. 25,2%).

Růst inkasa pojistného na sociální zabezpečení v roce 1996 (index 113,0%) byl obdobný jako očekávaný růst HDP v běžných cenách, avšak pomalejší než růst průměrných mezd (118,0%). Došlo ke zpomalení jeho dynamiky, což ovlivnily mimo jiné také legislativní úpravy.

Zbývající část příjmů veřejných rozpočtů v úzkém pojetí, tj. nedaňové příjmy včetně příjmů z vládních úvěrů, se vyvíjely vzhledem k celkovým příjmům podproporcionálně (meziroční index 99,3%).

Tabulka 12

Výdaje veřejných rozpočtů v úzkém pojetí

Pramen: MF ČR

U výdajů veřejných rozpočtů dosáhl růst 12,1% a byl o 2,8 procentního bodu nižší než ve stejném období roku 1995. Do struktury výdajů se promítly jak úprava státního rozpočtu, tak další rozpočtová opatření. Z běžných výdajů vzrostly především transfery domácnostem (rostoucí objem dávek nemocenského pojištění a sociálních dávek), zvýšený růst placených úroků byl způsoben výdaji na krytí úroků státního dluhu, které byly v předchozích letech kryty ze zdrojů FNM. Pomalejší růst investičních výdajů souvisel s úpravami rozpočtu na rok 1996.

Vzhledem k vývoji růstu výdajů veřejných rozpočtů a HDP v roce 1996 se jejich podíl snížil pouze o 0,3 procentního bodu (z 42,5% v roce 1995 na 42,2% v roce 1996).

Státní dluh zůstal téměř na stejné úrovni (155,2 mld. Kč), vzrostla však zadluženost obcí (na 33,2 mld. Kč proti 22,7 mld. Kč v roce 1995).

Leden

- 1. 1. účinnost zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelnách a úvěrních družstvech; zákon zakotvuje podmínky, předmět činnosti, členství, obsah stanov družstevní záložny, její fondy a také její zrušení a likvidaci, dále pojištění vkladů členů a působnost Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami,

- 1. 1. účinnost zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon upravuje důchodové pojištění pro případ stáří, invalidity a úmrtí živitele,

- 1. 1. účinnost zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, změny a doplnění se týkají především těchto zákonů: o sociálním zabezpečení, o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o nemocenském pojištění zaměstnanců, o sociální potřebnosti,

- 1. 1. účinnost zákona č. 148/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o spotřebních daních,

- 1. 1. účinnost zákona č. 133/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o dani z přidané hodnoty,

- 1. 1. účinnost zákona č. 305/1995 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 1996, zakotvuje zejména vyrovnaný rozpočet, dotace do rozpočtů obcí a okresních úřadů, výši příjmů podle kapitol státního rozpočtu a rozdělení celkových a investičních výdajů,

- 1. 1. účinnost zákona č. 154/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v ČR (rozpočtová pravidla),

- 1. 1. účinnost zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů. Zákon zakotvuje zejména: podmínky založení a vzniku, postup při rušení, likvidaci a zániku, podmínky hospodaření obecně prospěšné společnosti.

- 1. 1. účinnost zákona č. 241/.... Sb., o zahájení činnosti Vrchního soudu v Olomouci,

- 1. 1. účinnost nařízení vlády, č. 281/1995 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima,

- 1. 1. účinnost opatření ČNB č. 3/1995, o kapitálové přiměřenosti bank, a opatření č. 4/1995, o úvěrové angažovanosti bank,

- 1. 1. účinnost vyhlášky MF č. 295/1995 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů,

- 1. 1. účinnost vyhlášky MF č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků; ceny slouží ke zjištění základu daně z nemovitosti,

- 1. 1. nařízení vlády č. 299/1995 Sb., kterým se vydává celní sazebník, zakotvuje zejména sazby cla stanovené celním sazebníkem a sazby cla ve zvláštních případech, zboží pocházející a dovážené přímo z rozvojových zemí uvedených v příloze se vztahují preferenční sazební opatření, zboží pocházející a dovážené přímo z nejméně rozvinutých zemí uvedených v příloze je bez cla,

- 1. 1. účinnost nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, zakotvuje zejména výši minimální mzdy zaměstnance a povinnost zaměstnavatele doplatit zaměstnanci rozdíl, pokud jeho mzda nedosáhla v kalendářním měsíci výše minimální mzdy,

- 1. 1. účinnost vyhlášky MF č. 274/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška MF č. 176/1993 Sb. o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve znění vyhlášky č. 30/1995 Sb.; bylo uvolněno nájemné z bytů postavených z hypotéčních úvěrů nebo ze stavebního spoření a zvýšen maximální limit věcně usměrňovaného nájemného u nově postavených bytů s účastí veřejných prostředků a u rekonstruovaných a modernizovaných bytů,

- 28. 1. Bankovní rada ČNB rozšířila fluktuační pásmo koruny z 0,5% na 7,5% od středu, který se nezměnil,

Únor

- 1. 2. - platnost sdělení MZV č. 36/1996 Sb., o sjednání Dodatkového protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi ES a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé. Zakotvuje zejména oblasti, v nichž se může ČR zúčastnit rámcových programů, specifických programů, projektů a jiných akcí Společenství,

- 16. 2. Státní dluhopis 11. emise, kupón 9,45%, objem 5 mld. Kč, splatnost 5 let,

Březen

Duben

- 1. 4. účinnost nařízení vlády č. 19/1996 Sb., o zvýšení důchodů v roce 1996, zakotvuje zejména zvýšení důchodů starobních, plných invalidních, částečných invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotčích; starobní důchody byly v průměru zvýšeny o 13%,

- 1. 4. maximální ceny vnitrostátních telefonních služeb se zvýšily v průměru o 11%, ceny mezinárodních služeb se snížily o cca 5%,

- 1. 4. účinnost nařízení vlády č. 70, 71 a 72/1996 Sb., kterými byly zvýšeny platové tarify v rozpočtových a příspěvkových organizacích, ve kterých se odměňování řídí zákonem č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech v platném znění,

- 26. 4. účinnost zákona č. 96/1996 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí; novela zejména rozšiřuje důvody pro osvobození od těchto daní,

Květen

- 17. 5. Státní dluhopis 12. emise, kupón 9,40%, objem 5 mld. Kč, splatnost 2 roky,

Červen

- 1. 6. účinnost zákona č. 94/1996 Sb., o konkursu a vyrovnání (novela zákona); novela obsahuje zejména: zákonnou definici předlužení, nové pojetí ochranné lhůty, mění se postavení správce konkursní podstaty, nově je upravena možnost pokračování v provozu úpadcova podniku,

- 21. 6. ČNB zvýšila diskontní sazbu z 9,5% na 10,5% a lombardní sazbu z 12,5% na 14%,

- 30. 6. Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci ukončilo svoji činnost, jeho působnost přešla podle zákona č. 135/1996 Sb., na Ministerstvo financí,

Červenec

- 1. 7. účinnost zákona č. 142/1996 Sb., obchodní zákoník; změny a doplnění se týkají především obchodního rejstříku, obecné úpravy obchodní společnosti, společnosti s ručením omezeným a akciových společností,

- 1. 7. účinnost zákona č. 148/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o zadávání veřejných zakázek; zákon zpřesňuje negativní vymezení pojmu "veřejná zakázka"; stanoví povinnost a možnost prokazovat kvalifikační předpoklady uchazečů o veřejnou zakázku; stanoví povinnost požadovat jistotu; zavádí dvě nové formy: zjednodušené zadání a veřejnou zakázku malého rozsahu; zákon stanoví archivační povinnost zadavateli,

- 1. 7. účinnost zákona č. 149/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o všeobecném zdravotním pojištění, o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění a zákon o všeobecné zdravotní pojišťovně,

- 1. 7. účinnost zákona č. 151/1996 Sb., kterým, se mění a doplňuje zákon o investičních společnostech a investičních fondech,

- 1. 7. účinnost zákona o 152/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o cenných papírech,

- 1. 7. čisté nájemné v bytech s regulovaným nájemným se zvýšilo v průměru o 25,5%,

- 1. 7. vydán nový "Seznam maximálních cen léků a prostředků zdravotnické techniky" a sníženy maximální obchodní přirážky u léků, dentálních výrobků a kontaktních čoček o 3 body, ceny léků a zdravotnické techniky se zvýšily o 1,8%,

- 1. 7. zvýšeny maximální ceny tepla o 10% výměrem MF č. 01/1996 ze dne 16. 11. 1995, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami,

Srpen

- 1. 8. ČNB zvýšila povinné minimální rezervy z 8,5% na 11,5%,

- 1. 8. zvýšeny maximální ceny zemního plynu a elektrické energie o 15% výměrem MF č. 04/1996 ze dne 14. 6. 1996, kterým se mění a doplňuje seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/1996,

- 16. 8. Státní dluhopis 13. emise, kupón 10,95%, objem 1,8 mld. Kč, splatnost 5 let,

- 28. 8. vláda schválila návrh ministra financí na úpravu státního rozpočtu na rok 1996 (usnesení č. 441/1996),

Září

- 1. 9. účinnost nařízení vlády č. 153/1996 Sb., kterým se stanoví výše úplaty za vzdělávání ve vyšších odborných školách zřizovaných státem a způsobem její úhrady; zákon zakotvuje výši školného za školní rok pro obory: umělecko průmyslové (5 000 Kč), zemědělské, lesnické a hotelové (4 000 Kč), knihovnické, zdravotnické a sociálně právní (2 500 Kč), ostatní (3 000 Kč); školné se ve vyjmenovaných případech může snížit na 50% uvedené výše,

Říjen

- 1. 10. účinnost nařízení vlády č. 218/1996 Sb., o druhém zvýšení důchodů v roce 1996,

- 1. 10. účinnost nařízení vlády č. 219/1996 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima,

- 26. 10. účinnost novely nařízení vlády č. 244/1996 Sb., novelou se prodloužila účinnost zvýhodněné státní podpory k hypotéčním úvěrům na bytovou výstavbu ve výši 4 procentních bodů o jeden rok,

Listopad

- 1. 11. účinnost zákona č. 272/1996 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy ČR; změny se týkají zejména zřízení Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva dopravy a spojů (namísto Ministerstva dopravy), Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (namísto Ministerstva pro ochranu hospodářské soutěže) a Úřadu pro státní informační systém; dále se zrušují Ministerstvo hospodářství, Česká komise pro vědecké hodnosti, Úřad pro legislativu a veřejnou správu ČR,

- 15. 11. Státní dluhopis 14. emise, kupón 11,4%, objem 5 mld. Kč, splatnost 2 roky,

Prosinec

- 13. 12. Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1997 č. 315/1996 Sb., příjmy i výdaje státního rozpočtu byly schváleny ve výši 549,1 mld. Kč, zákon obsahuje objem dotací do rozpočtů okresních úřadů a obcí a stanoví, že Ministerstvo financí může vydat v průběhu roku 1997 státní dluhopisy až do výše 21,5 mld. Kč na úhradu jistin státního dluhu,

- 31. 12. účinnost zákona č. 323/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o správě daní a poplatků.