Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ministerstvo financí ČR

Čj.: 20/36 422/1997

Pro jednání Parlamentu ČR

Předkládá se podle § 17 odst. 4 a 6 a § 17 odst. 4 a 6 a § 18 odst. 5 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Obsah:

A. Vládní návrh usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

B. Ekonomický vývoj České republiky v roce 1996

C. Zpráva k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 1996 - výsledky hospodaření veřejných rozpočtů

D. Přílohy k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 1996

1. Zpráva o stavu a vývoji státních finančních aktiv a pasív

2. Závěrečné účty státních fondů

3. Výsledky hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za rok 1996

E. Tabulková část k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 1996

F. Souhrn závěrečných účtů kapitol za rok 1996

Poslanecká sněmovna

I. schvaluje

státní závěrečný účet České republiky za rok 1996, který vykazuje příjmy 482 816 965 tis. Kč, výdaje 484 379 239 tis. Kč a celkový schodek 1 562 274 tis. Kč;

II. bere na vědomí

1. závěrečné účty státních fondů České republiky za rok 1996,

2. stav státních finančních aktiv České republiky k 31. prosinci 1996 ve výši 233 075 277 tis. Kč a stav státních finančních pasív České republiky ve výši 161 601 508 tis. Kč,

3. výsledky hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí v České republice za rok 1996, které vykázalo příjmy 161 681 326 tis. Kč, výdaje 171 125 068 tis. Kč a schodek hospodaření 9 443 742 tis. Kč, který byl kryt vlastními zdroji. Zůstatky účelových fondů k 31. 12. 1996 činily 10 760 703 tis. Kč;

III. souhlasí

1. s úhradou schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1996 ve výši 1 562 273 705,53 Kč emisí státních dluhopisů podle zvláštního zákona České republiky,

2. s převodem rozdílu mezi příjmy z pojistného na důchodové pojištění a výdaji na výplatu dávek důchodového pojištění, vč. správních výdajů spojených s výplatou důchodů, za rok 1996 ve výši 4 383 963 tis. Kč na Zvláštní účet důchodového pojištění, zřízený ve státních finančních aktivech, ze státních finančních aktiv vytvořených z přebytků rozpočtového hospodaření v letech 1994 a 1995. Převod bude proveden neprodleně po 31. 10. 1997.

Návrh na úhradu schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1996 (bod III/1 návrhu usnesení Poslanecké sněmovny) předkládá vláda České republiky v souladu s ustanovením § 17 odst. 6 zákona ČNR č. 576/90 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice.

Výsledný schodek hospodaření státního rozpočtu za rok 1996 vykázaný ve výši 1 562 273 705,53 Kč je až do rozhodnutí Parlamentu ČR financován emisí státních pokladničních poukázek. Návrh na jeho úhradu emisí státních dluhopisů (střednědobých a dlouhodobých) je možno realizovat na základě § 18 dosud platného zákona Federálního shromáždění bývalé ČSFR č. 530/1990 Sb.

Kromě usnesení o úhradě rozpočtového schodku vydá Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v tomto případě zvláštní zákon o emisi státních dluhopisů na úhradu schodku státního rozpočtu za rok 1996 v rozsahu 1 562 273 706 Kč se splatností do 15 let ode dne účinnosti tohoto zákona. Ministerstvo financí bude pak po dobu 15 let emitovat dluhopisy různých splatností, jejichž úhrnná splatnost nepřekročí zákonem vymezené povolení. Návrh zákona vč. důvodové zprávy vláda předkládá Parlamentu ČR v samostatném bodě.

Realizací navrhovaného řešení se výše střednědobého a dlouhodobého státního dluhu (tj. dluhu se splatností nad 1 rok) zvýší z dosavadních 153,6 mld. Kč na 155,2 mld. Kč, přičemž dluh z titulu emise státních dluhopisů na krytí výsledného rozpočtového schodku za rok 1996 se na celkovém rozsahu střednědobého a dlouhodobého státního dluhu bude podílet jen 1,05%. Odhaduje se, že státní rozpočet bude do úmoru tohoto dluhu vynakládat ročně na úrocích cca 160 až 190 mil. Kč.

Návrh na použití státních finančních aktiv vytvořených z přebytků rozpočtového hospodaření z minulých let k převodu prostředků na Zvláštní účet důchodového pojištění (bod III/2 návrhu usnesení Poslanecké sněmovny) předkládá vláda České republiky v souladu s ustanovením § 18 odst. 6 zákona ČNR č. 576/90 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice.

Povinnost převodu prostředků ve výši rozdílu mezi inkasovaným pojistným na důchodové pojištění a výdaji na výplatu dávek důchodového pojištění za rok 1996 na Zvláštní účet důchodového pojištění vyplývá z novely § 18 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), provedené zákonem č. 160/1995, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění.

Kritériem vyčíslení rozdílu mezi inkasovaným pojistným na důchody a výdaji na výplatu důchodů za rok 1996 ve výši 4 383 963 tis. Kč bylo hledisko legislativní a věcné, tj. co patří do výnosu pojistného na důchodové pojištění a co do výplaty dávek důchodového pojištění a správních výdajů spojených s výplatou důchodů.

Návrh na převod prostředků ve výše vyčíslené částce na Zvláštní účet důchodového pojištění ze státních finančních aktiv vytvořených z přebytků rozpočtového hospodaření v letech 1994 a 1995 vychází z reality, že za rok 1996 nebyl realizován rozpočtový přebytek a že ve státních finančních rezervách jsou uloženy prostředky ve výši 5 451 187 tis. Kč reálně vytvořené z přebytkového rozpočtového hospodaření státu v předchozích letech. Převodem na Zvláštní účet důchodového pojištění dojde k přeskupení prostředků státních finančních aktiv, které jsou v rozhodovací pravomoci Parlamentu ČR, přičemž na účtě státních finančních aktiv vytvořených z rozpočtových přebytků z let 1994 a 1995 zůstane po tomto převodu částka 1 067 224 tis. Kč k financování mise SFOR ve výši 700 mil. Kč (podle usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 201/1996), příp. k dalším účelům. Kromě toho má Parlament ČR ve státních finančních aktivech k dispozici ještě prostředky ve výši 601 411 tis. Kč vzniklé z výsledků rozpočtového hospodaření České republiky před rokem 1993.

Navržené řešení převodu prostředků na Zvláštní účet důchodového pojištění ze státních finančních aktiv vytvořených z přebytků rozpočtového hospodaření z minulých let je vedeno snahou nezvyšovat státní dluh (jeho růst za rok 1996 odpovídá pouze realitě výsledného rozpočtového schodku), což je v souladu se záměry vlády ve stabilizaci jeho absolutní výše na úrovni 158,8 mld. Kč v horizontu roku 2000. Úsporu na úrokových výdajích dluhové služby státního rozpočtu lze odhadnout na cca 490 až 520 mil. Kč ročně.

Vzhledem k tomu, že prostředky státních finančních aktiv vytvořené z rozpočtových přebytků let 1994 a 1995 jsou v České národní bance uloženy na účtě terminovaných vkladů s výpovědí k 31. 10. 1997, navrhuje se realizovat převod příslušné částky 4 383 963 tis. Kč na Zvláštní účet důchodového pojištění až po tomto datu. Předčasný převod by znamenal nižší příjmy z kreditních úroků o 416,5 mil. Kč.

Obsah

Úvod

1. Základní tendence v roce 1996

2. Ekonomický výkon

2. 1 Agregátní poptávka a hrubý domácí produkt

2. 2 Nefinanční podniky a korporace

3. Cenový vývoj

3. 1 Spotřebitelské ceny

3. 2 Produkční ceny

4. Zaměstnanost a nezaměstnanost

4. 1 Zaměstnanost

4. 2 Nezaměstnanost

5. Platební bilance

5. 1 Běžný účet

5. 2 Kapitálový účet

5. 3. Devizový kurs

6. Měnový vývoj

6. 1 Měnové agregáty

6. 2 Úvěry

6. 3 Úrokové sazby

7. Domácnosti

8. Kapitálový trh

9. Veřejné rozpočty

Přehled nejdůležitějších opatření hospodářské a finanční politiky v roce 1996 - Příloha

Úvod

Vývoj české ekonomiky z pohledu ročních makroekonomických indikátorů se za rok 1996 v zásadě nelišil od roku 1995. V průběhu roku však docházelo ke změnám některých trendů i vlivem restrikce domácí poptávky ze strany vlády a centrální banky s cílem udržet stabilitu makroekonomického prostředí.

Makroekonomické prostředí bylo nadále stabilní při relativně rovnoměrném růstu HDP během roku, jednociferné inflaci, nízké úrovni nezaměstnanosti a dlouhodobě stabilním devizovém kurzu. Za základní změny trendů lze označit znatelné zpomalování inflace na bázi spotřebitelských cen od poloviny roku 1996 a zlom v původní tendenci ke snižování míry nezaměstnanosti směrem k jejímu růstu od konce roku 1995. V oblasti veřejných rozpočtů se začala prosazovat tendence státního rozpočtu k deficitu. Relativně rovnoměrný růst HDP byl na druhé straně doprovázen téměř stabilním deficitem běžného účtu v jednotlivých čtvrtletích.

Motorem růstu ekonomického výkonu byla rychle rostoucí domácí poptávka, kde z hlediska tempa a váhy hrály největší roli tvorba fixního kapitálu a spotřeba domácností. Domácí poptávka se stále více orientovala na dovozy, které při zhodnocujícím se reálném efektivním kurzu vytvářely stále tvrdší konkurenční prostředí pro domácí výrobce a vytlačovaly jejich produkci z domácího trhu. Omezoval se prostor jak pro růst domácího outputu, tak i jeho cen. Vzhledem ke struktuře našich zahraničně obchodních vztahů významně přispíval k zostřování konkurence i faktor postupného oslabování DEM vůči USD. Při dosud nedostatečném růstu konkurenční schopnosti domácích výrobců se tyto faktory projevily v deficitu běžného účtu.

Po únorovém rozšíření fluktuačního pásma směnného kurzu centrální banka svými opatřeními z června 1996 zvýšila povinné minimální rezervy komerčních bank a zvýšila i sazby na mezibankovním trhu, čímž zpomalila růst peněžní zásoby a omezila tak zdroje a dostupnost domácích úvěrů. Podobně vláda dále zpřísnila výdajovou politiku ve státním rozpočtu se snahou eliminovat rostoucí sklon veřejných financí ke schodkovosti. Jak měnová tak fiskální restriktivní opatření vedla k viditelnému zpomalení domácí poptávky (zejména investiční) již ve 4. čtvrtletí roku 1996 s vlivem i na tempa dovozu. Nejprve se projevila zpomalením růstu výkonu hlavních produkčních odvětví, zatímco poptávka domácností ještě nezareagovala.

Vzhledem k poklesu míry inflace měřené spotřebitelskými cenami, pohybu cen produkčních a pokračující cenové deregulaci docházelo k dalšímu narovnávání cenových relací.

Vysoká dynamika poptávky domácností dále pokračovala a vytvářela tak prostor pro stále více cenově dostupné produkty z dovozu. To souvisí se situací na trhu práce. Dosavadní mimořádně nízká nezaměstnanost nevytvářela dostatečný tlak na relace průměrných mezd a produktivity práce. Její ojediněle nízká míra souvisí s vysokým ekonomickým růstem, technologickou úrovní kapacit, s úrovní ceny práce a kapitálu, ale i s usazováním vlastnických struktur (dále se zvýšila váha nestátního sektoru) a tomu odpovídajícímu chování podnikového managementu.

Proces skutečné vlastnické transformace ekonomiky, pro nějž již byl potřebný rámec vytvořen, je záležitostí dlouhodobější. Je to proces koncentrace vlastnictví akciového kapitálu umožňující faktickou realizaci vlastnických práv, tedy racionální rozhodování o prioritách rozvoje jednotlivých firem pod ekonomickým tlakem, kdy vlastníci budou spojovat svůj důchod s efektivním provozováním kapitálu a ne s jeho prodejem.

Při hodnocení makroekonomického vývoje roku 1996 je nutné rozlišit krátkodobé a dlouhodobé hledisko.

Restrikce domácí poptávky z hlediska krátkodobého vedla ke zpomalení cenového růstu a působila na směnný kurz Kč směrem ke zhodnocení, i když za cenu snížení dynamiky konjunkturálních ukazatelů produkce.

Z dlouhodobého pohledu bylo významné udržení makroekonomické rovnováhy, což zlepšilo předpoklady pro trvalejší ekonomický růst. Omezování extenzity růstu domácí poptávky s určitým zpožděním povede i ke zpomalení růstu spotřeby domácností a bude vytvářet tlak na rychlejší růst produktivity práce s důsledky pro pokles inflace i růst konkurenční schopnosti.

Vnější prostředí

Ve 3. čtvrtletí 1996 se ve vyspělých zemích v porovnání s předchozím obdobím oživil ekonomický růst, což znamenalo vzhledem k našim silným ekonomickým vazbám na tyto země vytvoření potenciálního prostoru pro růst českého vývozu.

Vysoký růst naší domácí poptávky (zejména investiční a poptávky domácností) nadále udržoval velkou dynamiku dovozu vzhledem k technologické úrovni a dosud relativně nízké (i když zvyšující se) adaptabilitě domácích producentů.

Ve 3. čtvrtletí 1996 ve státech leaderů světové ekonomiky reálně vzrostl HDP, v porovnání se stejným obdobím roku 1995, v USA o 3,3% [údaj za 4. čtvrtletí 1996] a v Japonsku o 3,8%. Ve vybraných státech Evropské unie, seřazených podle významu pro naše zahraničně obchodní vztahy, HDP vzrostl v Německu o 1,7%, v Rakousku o 1,1%, ve Francii o 1,4% a ve Velké Británii o 2,2% [odhad podle The Economist Vol. 342] (Údaje podle Main Economic Indicators OECD - February 1997, The Economist Vol. 342, Number - 8004, obdobně v následujících odstavcích).

Spotřebitelské ceny se v roce 1996 zvýšily v USA o 2,9%, v Japonsku o 0,1%, respektive v Německu o 1,5%, v Rakousku o 1,9%, ve Francii o 2,0% a ve Velké Británii o 2,5%.

Míra nezaměstnanosti v jednotlivých zemích se mění v závislosti na aktuální fázi hospodářského cyklu a ke konci roku 1996 dosahovala v USA 5,3% a v Japonsku 3,3%. V Německu dosáhla 10,9%, v Rakousku 6,7%, ve Francii 12,7% a ve Velké Británii 6,7%. Zatímco v USA, Japonsku, Velké Britanii a Rakousku byl zaznamenám nepatrný pokles, či stagnace, v ostatních jmenovaných zemích nezaměstnanost vzrostla.

Pomalý růst cenových hladin ve vyspělých zemích postupně vytváří náročnější konkurenční podmínky pro naše výrobce jak na zahraničních trzích, tak na trhu domácím.

Vývoj vývozu a dovozu otevřené ekonomiky České republiky se stává stále významnějším faktorem ovlivňujícím tvorbu hrubého domácího produktu a v souvislosti s růstem obchodního obratu mezi okolními státy je domácí ekonomika více závislá na konjunkturálních výkyvech v zemích významných obchodních partnerů.

1. Základní tendence v roce 1996

Růstové tendence české ekonomiky zachycují vybrané ekonomické indikátory:

Pramen: ČSÚ, ČNB

Předběžně ČSÚ vyčíslil hrubý domácí produkt ve stálých cenách za rok 1996 proti předchozímu roku vyšší o 4,4%.

V průběhu roku byla dynamika ekonomického výkonu v podstatě rovnoměrná (1. čtvrtletí 1996 růst o 4,6%, 2. čtvrtletí o 4,6%, 3. čtvrtletí o 3,6%, 4. čtvrtletí o 4,7%). Podíl nestátního sektoru na tvorbě HDP se zvýšil o 8,2 procentního bodu na 74,7%.

Produkce průmyslu vzrostla o 6,8%, od poloviny roku se však dynamika zpomalovala. (Prodloužením této tendence je i pokles meziročního outputu v lednu až únoru 1997 o 4,7%). Ve stavebnictví, kde došlo na počátku roku 1996 k poklesu výkonu, se v dalším období růstové tendence obnovily, i když roční růst nedosáhl tempa předchozího roku. (Obdobný pokles, způsobený vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek lze pozorovat i v lednu až únoru 1997, a to dokonce o 9,9%).

I přes trvalý růst jednotkových mzdových nákladů [Jednotkové mzdové náklady vyjadřují objem mezd připadající na fyzickou jednotku produkce; jejich růst je dán podílem indexu nominálních průměrných mezd a indexu reálné produktivity práce.] lze inflační vlivy charakterizovat jako převážně poptávkové. Nepotvrdilo se očekávání prudkého růstu cen potravin v polovině roku. Hladina spotřebitelských cen se v roce 1996 zvýšila o 8,6% (prosinec 1996 proti prosinci 1995).

Míra inflace za rok 1996 (průměrná hladina spotřebitelských cen v roce 1996 proti průměru předchozího roku) činila 8,8% a byla nejnižší z celého transformačního období.

(Tendence ke zpomalování cenového růstu pokračuje ještě znatelněji i na začátku roku 1997. Meziroční nárůst cen se v březnu 1997 zpomalil na 6,8%, klouzavá míra inflace klesla na 8,4%.)

Průměrný počet nezaměstnaných za rok 1996 činil 160,7 tisíc osob, což odpovídalo průměrné míře nezaměstnanosti 3,05%. Míra nezaměstnanosti v prosinci dosáhla 3,52%, v meziročním porovnání se zvýšila o 0,6 procentního bodu. (I zde v roce 1997 tendence pozvolného zvyšování míry nezaměstnanosti pokračuje. Po zvýšení o 0,5 procentního bodu v lednu 1997 proti předchozímu měsíci, v únoru stagnovala a dosáhla 4,06%, v březnu se sezónně snížila na 3,92%.)

Průměrná mzda za celou ekonomiku se v roce 1996 zvýšila o 18%, tedy o téměř shodné tempo jako v roce 1995. Z toho v průmyslu o 17,4%, ve stavebnictví o 15,3%.

(V lednu až únoru 1997 se růst průměrných mezd v průmyslu a stavebnictví zpomalil a dosáhl 112,9%, respektive 110,3%. Odpovídajícím způsobem se však nevyvíjela produktivita práce, která v průmyslu dosáhla indexu 99,3% a ve stavebnictví dokonce jen 92,6%. Nůžky mezi mzdami a výkonem se tedy značně rozevřely.)

Záporné saldo běžného účtu koncem roku 1996 dosáhlo 4,5 mld. USD (tj. 121,5 mld. Kč), přičemž čtvrtletní přírůstky byly relativně shodné. Podíl deficitu běžného účtu na HDP činil -8,6%. Na druhé straně se při udržení úrokového diferenciálu neustále v průběhu roku dynamizoval příliv zahraničního kapitálu, takže na konci roku dosáhl podíl kapitálového účtu na HDP 7,8%. Devizové rezervy ČNB se snížily o 1,6 mld. Kč, dopad z výsledku platební bilance byl mírný ve výši 0,83 mld. USD (z toho 0,66 mld. USD se odhadují intervence ČNB, které následovaly bezprostředně po rozšíření fluktuačního pásma).

Deficit obchodní bilance (podle celní statistiky) se ke konci roku 1996 prohloubil na 160,3 mld. Kč. Přitom proti stejnému období minulého roku se vývoz zvýšil o 3,5%, dovoz vzrostl o 12,7%. (Podle informace ČSÚ deficit obchodní bilance ke konci února 1997 dosáhl 27,2 mld. Kč, meziročně tak činí zhoršení 10 mld. Kč. Přitom index dovozu se zpomalil na 109,1%, index vývozu klesl až na 99,3%.).

Směnný kurz české koruny vůči koši USD a DEM byl nadále relativně stabilní. Nominální vyrovnanost kurzu vůči centrální paritě trvá již 75 měsíců. Tento vývoj je velice významný pro stabilitu vnitřního cenového vývoje. Po rozšíření fluktuačního pásma na +-7,5% od centrální parity se směnný kurz kromě počátečních výkyvů neustále držel v pásmu zhodnocení.

Příjmy veřejných rozpočtů v úzkém pojetí [Konsolidovaný souhrn státního a místních rozpočtů] činily 585,1 mld. Kč, výdaje 596,1 mld. Kč. Sklon ke schodkovosti se projevil v deficitu hospodaření těchto veřejných rozpočtů a dosáhl -11,0 mld. Kč (z toho deficit -1,6 mld. Kč ve stáním rozpočtu). Deficit veřejných rozpočtů v širokém pojetí [Konsolidovaný souhrn státního rozpočtu, místních rozpočtů, zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů, FNM, Pozemkového fondu a SFA] byl nižší: -7,3 mld. Kč, v podílu na HDP -0,5%. Podíl výdajů veřejných rozpočtů v širokém pojetí na HDP se dále snížil o 0,1 procentního bodu na 45,6%.

Přísné řízení státního dluhu a jeho udržení na v podstatě stejné nominální výši (zvýšení o 0,8 mld. Kč na 155,2 mld. Kč) se promítlo v jen mírném růstu absolutní výše dluhu veřejného. Podíl veřejného dluhu na HDP klesl ze 17,3% v roce 1995 na 16,4%.

(Ve sklonu k deficitu státního rozpočtu se na počátku roku 1997 neprojevila viditelná změna. Schodek ke konci března dosáhl 8,5 mld. Kč, tedy o 1,8 mld. více než v únoru, s nutností emitovat státní pokladniční poukázky. To vedlo ke zvýšení státního dluhu, který ke konci února činil 166,1 mld. Kč.)

2. Ekonomický výkon

2. 1 Agregátní poptávka a hrubý domácí produkt

Pro rok 1996 byl charakteristický prudký růst domácí poptávky a mírnější růst poptávky zahraniční (vývoz zboží a služeb). Přitom růst zahraniční nabídky (dovoz zboží a služeb) byl podstatně rychlejší než nabídky domácí (hrubý domácí produkt).

Objemově nejvýznamnější nárůst domácí poptávky se týkal spotřeby domácností a byl založen především na rychlém růstu příjmů domácností. Nejrychleji rostoucí složkou domácí poptávky byla tvorba fixního kapitálu. Tento růst však nebyl rovnoměrný. Zatímco v prvních třech čtvrtletích byl ve stálých cenách vykázán růst o 18,7% (proti stejnému období předchozího roku), v posledním čtvrtletí činil růst pouze 2,8%, což souviselo s opatřeními ČNB k omezení domácí poptávky. Z celoročního pohledu byla míra investiční aktivity vysoká (podíl tvorby hrubého kapitálu na HDP v běžných cenách v roce 1996 činil podle odhadu 32,6%, v předchozím roce 31,0%). Odrážela potřeby probíhající restrukturalizace a modernizace ekonomiky. Na tvorbě hrubého kapitálu (hrubých investicích) se v roce 1996 podílely hrubé národní úspory 72% (v předchozím roce 90%) a zahraniční úspory 28% (v předchozím roce 10%). Podíl hrubých národních úspor na HDP se přitom snížil z 24,9% v roce 1995 na 22,3%.

Spotřeba vlády ve stálých cenách po poklesech v předcházejících letech v roce 1996 ve stálých cenách mírně vzrostla především vlivem růstu výdajů zdravotních pojišťoven. Kvantifikace ročních výsledků jsou uvedeny v tabulce:

Tabulka 2

Agregátní poptávka a nabídka

Pramen: ČSÚ

Domácí kapacity procházejí fází restrukturalizace a nebyly schopny pokrýt domácí poptávku v její dynamice, rychle se měnící struktuře a rostoucích kvalitativních požadavcích (týká se zejména zboží investičního charakteru, ale i spotřebního zboží). Z tohoto důvodu se domácí poptávka výrazněji orientovala na dovozy. Dynamika zahraniční poptávky (vývoz zboží a služeb), daná zejména současným mírným ekonomickým růstem našich obchodních partnerů a úrovní konkurenční schopnosti domácích výrobců, byla relativně nízká. Záporné saldo čistého vývozu se v roce 1996 dále prohloubilo.

Graf 1

Ekonomický růst pokračoval v podstatě rovnoměrně i v průběhu roku 1996. Hrubý domácí produkt ve stálých cenách vzrostl o 4,4%, tedy méně, než byl předpoklad makroekonomického rámce státního rozpočtu na rok 1996 (4,8%).

Vývoj hrubého domácího produktu byl odvětvově diferencovaný. Nejrychlejší růst byl zaznamenán v odvětvích obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (o 21,0% v běžných cenách) a u ostatních tržních služeb (o 18,9%). K významnému poklesu došlo v peněžnictví a pojišťovnictví (o 12,6%) s vlivem na inkaso daně z příjmu právnických osob. Strukturální změny jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka 3

Struktura tvorby hrubého domácího produktu podle činností

v % z běžných cen

Pramen: ČSÚ

Podíl nestátní sféry na tvorbě hrubého domácího produktu v roce 1996 dosáhl 74,7% při meziročním nárůstu o 8,2 bodu.

Masivní tvorba fixního kapitálu v roce 1996, spolu s procesem postupného usazování vlastnických struktur, jsou předpokladem pro zvyšování produktivity práce a další pokračování růstu ekonomického výkonu, ale i pro rozšiřování domácí nabídky strukturálně odpovídající domácí a zahraniční poptávce. Tyto faktory se však zatím v růstu konkurenční schopnosti viditelně neprojevily.

2. 2 Nefinanční podniky a korporace

Dosavadní vývoj nefinančních podniků a korporací se v letech 1994 až 1996 vyznačoval trvalým, i když nerovnoměrným růstem výkonu.

Tento růst byl ovlivňován proměnným a v roce 1996 zostřeným vnitřním i vnějším konkurenčním prostředím, v němž sehrálo významnou roli další zhodnocení reálného efektivního kursu Kč a oslabení DEM vůči USD (více než dvě třetiny obchodu je realizováno v markových oblastech).

Oslabená marka posílila německý export. Zlevnění dovozů do ČR prohloubilo konkurenční tlak importérů na naše výrobce a omezovalo cenový růst tuzemské produkce na domácím trhu, hlavně cen průmyslových výrobců.

Snížená a na kvalitu výrobků náročná zahraniční poptávka, zejména v nejbližších státech, omezila v roce 1996 odbytové možnosti našeho vývozu, a tím do jisté míry limitovala sortimentní, cenový i výsledný objemový růst české produkce (celkové přizpůsobení marketingových strategií našich výrobců obchodnímu a spotřebitelskému klimatu důležitých vývozních trhů je stále nedostatečné).

Zásahy ČNB vyúsťující ve zdražení úvěrů i znesnadnění jejich dostupnosti se též promítly do finanční situace podniků a korporací.

Za rok 1996 byl zjištěn meziroční pokles celkového hospodářského výsledku (před zdaněním v běžných cenách) u větších nefinančních podniků a korporací o 37,2% (na 65,2 mld. Kč). Za 4. čtvrtletí 1996 byla za celý soubor nefinančních organizací vykázána ztráta ve výši 7,6 mld. Kč, což meziročně představuje zhoršení o 18,9 mld. Kč (Tabulka 4).

Tyto výsledky za rok 1996 kontrastují s vývojem v předchozích letech, kdy hospodářský výsledek vzrostl v roce 1994 oproti roku 1993 víc než dvojnásobně a v nejsilnějším růstovém roce 1995 se dále meziročně zvýšil o 26,9% až na výši 103,7 mld. Kč.

Tabulka 4

Hospodářský výsledek nefinančních podniků a korporací před zdaněním v mld. Kč

Pramen: ČSÚ

Hospodářský výsledek neztrátových jednotek v roce 1996 meziročně poklesl o 14,9% (na 125,8 mld. Kč). Ztrátové jednotky vykázaly negativní hospodářský výsledek, který proti roku 1995 vzrostl o 37,3% (ztráta dosáhla 60,6 mld. Kč).

Snížení tvorby zisku souvisí se schopností podniků a korporací v rámci zákonných možností vytvářet rezervy, a tím "optimalizovat" svou daňovou povinnost.

Pokles hospodářského výsledku je způsoben především celkovými hospodářskými výsledky průmyslu, jehož podíl na hospodářských výsledcích nefinančních podniků a korporací od roku 1993 trvale klesá. Příznivěji v tomto smyslu až do poloviny roku 1996 působil zpracovatelský průmysl se stále vzrůstajícím podílem na hospodářských výsledcích.

Výkony v běžných cenách v roce 1996 ve srovnání s rokem 1995 vzrostly o 10,8%, avšak při růstu výrobní spotřeby o 13,2% s výsledným růstem účetní přidané hodnoty pouze o 6,0% (nezahrnuty zisky a ztráty z držby, daně na výrobky snížené o subvence atd.).

Nadále přetrvávaly potíže větších podniků ve včasnosti plateb. Ve 2417 případech byly podniky v prvotní platební neschopnosti (tj. jejich dluhy po lhůtě splatnosti byly vyšší než jejich pohledávky po lhůtě splatnosti, a to celkem o 39,9 mld. Kč). Ve srovnání se stavem ke konci roku 1995 se tato zadluženost zvýšila o 2,1 mld. Kč, tj. o 5,5%.

Zisk po zdanění poklesl o 14,9% (na 76,7 mld. Kč), odpisy vzrostly o 12,4% (na 123,7 mld. Kč) a prodej hmotného a nehmotného majetku vzrostl o 11,4% (tj. na 28,4 mld. Kč.).

I přes zhoršující se finanční situaci pokračovala intenzivní investiční činnost, a to i přes znatelné zpomalení ve 4. čtvrtletí.

Konečný stav odpisovaného hmotného a nehmotného investičního majetku meziročně vzrostl o 5,9% a dosáhl výše 2,35 bil. Kč. Zásoby vzrostly o 3,0% tj. na 358,9 mld. Kč.

Ve svém celku nefinanční podniky a korporace vykázaly v roce 1996 slabou ziskovou orientaci a nízkou rentabilitu. Jejich nedostatečné zaměření na tvorbu zisku, nevýrazná racionalizace a efektivnost výroby i vývozu napovídají, že proces vlastnické restrukturalizace ještě zdaleka není dokončen.

Průmysl

Dynamický růst průmyslové výroby z roku 1995 pokračoval až do července roku 1996. Následné měsíce provázené zpomalením růstu vedly k 6,8% meziročnímu přírůstku produkce roku 1996 (ve stálých cenách).

V roce 1996 bylo dosaženo 81,1% objemu výroby roku 1990, což je zřetelné potvrzení růstu proti roku 1993, kdy výroba poklesla až na 68,3% objemu výroby roku 1990.

Růst průmyslového výkonu vycházel především z růstu produktivity práce. Její meziroční zvýšení dosáhlo v roce 1996 reálně 9,5%. V předchozím roce byl nárůst o 10,6% a v roce 1994 vzrostla o 5,2%.

Graf 2

Průměrná měsíční mzda v roce 1996 se meziročně zvýšila nominálně o 17,4% (reálně o 7,9% při růstu spotřebitelských cen o 8,8%).

Proces snižování zaměstnanosti pokračoval. Průměrný evidenční počet zaměstnanců průmyslu v roce 1996 meziročně poklesl o 3,9%.

Stavebnictví

V roce 1996 došlo proti předchozímu roku k dalšímu růstu stavební výroby o 4,7% (ve stálých cenách roku 1994). Tříleté období růstu vedlo v roce 1996 k dosažení 98,4% objemu stavební výroby roku 1990 (stálé ceny, rok 1990 = 100).

Graf 3

Průměrná měsíční mzda za rok 1996 vzrostla proti roku 1995 nominálně o 15,3%, reálně o 6,0%. Produktivita práce se zvýšila o 5,8% (ze stálých cen). Průměrný evidenční počet zaměstnanců poklesl o 1,6%.

Doprava

Celkové tržby za prodej vlastních výkonů a zboží za rok 1996 vzrostly ve stálých cenách o 10,8%.

Tempo růstu výkonů jednotlivých druhů dopravy se značně lišilo. Tržby v železniční dopravě vzrostly o 2,7% a v silniční dopravě o 7,7%. Vedlejší i pomocná činnost v dopravě, včetně tržeb z činnosti cestovních kanceláří, vzrostla o 30,2%.

Vedle poklesu výkonu osobní a nákladní letecké dopravy o 5,6% došlo k snížení výkonu zejména u říční dopravy o 24,8%. Pokles byl způsoben zrušením přeprav energetického uhlí do Chvaletic, snížením počtu přepravních zakázek a zamrzlou labskou vodní cestou.

Zemědělství

Zemědělská produkce v roce 1996, vyjadřovaná celkovými tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb zaznamenala meziroční růst o 0,3% (ve stálých cenách u zemědělských podniků zapsaných v obchodním rejstříku s výměrou nad 1000 ha zemědělské půdy a za vybrané zemědělské podniky s vysokou koncentrací živočišné výroby).

Vzhledem k mírnému růstu produkce spíše stagnovala, avšak na úrovni posttransformačního zjevně růstového roku 1995 (první meziroční zvýšení produkce o 5% ve stálých cenách roku 1989).

Za toto období průměrná měsíční mzda vzrostla o 13,7% při poklesu průměrného počtu zaměstnanců o 5,0%.

3. Cenový vývoj

Růst cen byl v roce 1996 určován stále výrazněji dynamickým růstem domácí poptávky při vysoké zaměstnanosti, rychlém růstu příjmů domácností a trvajícím přílivu zahraničního kapitálu. Jako další hlavní faktory cenového růstu působily dlouhodobá tendence přibližování domácí cenové hladiny k úrovni světových cen při relativně stabilním nominálním směnném kursu i pokračující deregulace cen a obdobné administrativní zásahy do cenového vývoje. Oba tyto faktory přispívají k postupnému usazování tržních relací cen a formují strukturu domácí poptávky. Nákladový tlak mezd se výrazněji neprosadil.

Inflaci v roce 1996 je možno charakterizovat jako mírnou a setrvačnou. Možnosti snižování inflace byly omezovány tím, že je v podstatě již anticipován cenový růst okolo 8 - 10% na straně nabídky i poptávky. Měnová opatření, zaměřená i v roce 1996 na výrazné zpomalení dynamiky domácí poptávky (peněžního agregátu M2), se projevují zmírněním růstu spotřebitelských cen se zpožděním až v počátku roku 1997.

3. 1 Spotřebitelské ceny

Konkrétní měsíční vývoj spotřebitelských cen v průběhu roku 1996 byl vedle trhem určovaných pohybů (při opakování obvyklých sezónních výkyvů) výrazně formován také administrativními zásahy do cen. Jejich rozsah byl v roce 1996 zatím největší po daňové reformě v roce 1993.

V lednu 1996 bylo zvýšení cen ovlivněno úpravou spotřební daně u tabákových výrobků a pohonných hmot, zrušením regulace žákovského jízdného, zvýšením zákonného pojištění motorových vozidel, růstem věcně usměrňovaných cen vodného a stočného, pohonných hmot a jízdného v autobusové dopravě. V dubnu byly zvýšeny maximální ceny telekomunikací, v červenci nájemného a tepla, v srpnu elektřiny a plynu. Tato jednotlivá centrální opatření by se (při izolovaném pohledu jen na ty druhy zboží a služeb, kterých se změna cen přímo týká) projevila zvýšením hladiny spotřebitelských cen o 2,8% (v roce 1994 o 1,8%, 1995 o 1,7%), z toho vliv zvýšení regulovaných cen rozhodnutím ministerstva financí činil 1,99%. Skutečný vliv na růst úhrnného indexu spotřebitelských cen však byl podstatně menší, neboť skokové zvýšení cen některých komodit vyvolalo změny ve struktuře poptávky a omezilo prostor pro růst ostatních cen. Současné propočty ukazují, že "administrativní vliv" je v průběhu tří měsíců utlumen v jiných cenách zhruba z poloviny původního rozsahu.

Graf 4

Celkově se v průběhu roku 1996 (prosinec 1996 proti prosinci 1995) zvýšily spotřebitelské ceny o 8,6%, z toho nejvíce vzrostly ceny ve skupinách vzdělávání o 37,9% (zejm. vliv zvýšení žákovského jízdného), a bydlení o 13,5% (zvýšení regulovaných cen nájemného, tepla, zemního plynu a elektrické energie). Ceny ve skupině potraviny, nápoje, tabák sezónně kolísaly (v červenci a srpnu došlo i k poklesu), celkově za rok 1996 vzrostly o 7,9%.

Životní náklady v prosinci 1996 byly proti stejnému měsíci předchozího roku vyšší u zaměstnanců o 8,5%, u důchodců o 9,2%.

Míra inflace (zvýšení průměrné hladiny spotřebitelských cen běžného roku proti průměrné hladině spotřebitelských cen předcházejícího roku) v roce 1996 činila 8,8%. Tato inflace byla mírnější, než předpokládal makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 1996 (9,3%).

3. 2 Produkční ceny

Ceny průmyslových výrobců byly v prosinci 1996 proti stejnému měsíci předchozího roku vyšší o 4,4%, ceny stavebních prací o 11,2%, ceny zemědělských výrobců o 6,8% a ceny tržních služeb o 5,5%.

Růst průměrných nominálních mezd (který působí na ceny producentů) trvale předstihuje reálnou produktivitu práce. Neustále se tak zvyšují jednotkové mzdové náklady, tj. zvětšuje se objem nominálních mezd připadající na fyzickou jednotku produkce.

Tabulka 5

Pramen: ČSÚ, propočty MF ČR

Z tabulky je patrné, že inflační tlak mezd v průmyslu i ve stavebnictví v roce 1996 pokračoval s vyšší intenzitou než v předchozím roce.

Rozsah poptávky po průmyslové produkci a konkurence na straně nabídky (včetně konkurence s dovozy) však vymezily prostor jen pro mírný růst cen průmyslových výrobců. Mzdový tlak se tedy bezprostředně v plném rozsahu neprosadil (byl zčásti kompenzován úsporami jiných nákladů a brzdil růst zisku). To se stává rizikem pro cenový pohyb v dalším období.

Na rozdíl od průmyslu se růst mezd prosadil v růstu cen stavebních prací. Tvrdost konkurenčního prostředí zde nebyla tak výrazná.

Graf 5

Z dlouhodobějšího pohledu byl růst cen u finálních prodejců (spotřebitelské ceny, ceny stavebních prací) rychlejší než u průmyslových a zemědělských výrobců. To podporuje hypotézu, že míra inflace (vyjádřená spotřebitelskými cenami) byla určována spíše tahem domácí poptávky po spotřebním zboží a službách.

4. Zaměstnanost a nezaměstnanost

4. 1 Zaměstnanost

Zaměstnanost byla v průběhu roku 1996 v zásadě stabilizovaná na vysoké úrovni. Počet zaměstnaných se podle výsledků výběrových šetření pracovních sil pohyboval kolem 5,1 mil. osob, to znamená proti roku 1995 nárůst o cca 0,4%. Přírůstek reprezentuje zejména příliv nových pracovních sil. Oproti roku 1995 došlo k poklesu obecné míry ekonomické aktivity v průměru o 0,2 procentního bodu na 62,6%. Tento nevýrazný, avšak setrvalý trend poklesu ekonomické aktivity obyvatelstva (podíl zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let) však signalizuje nastupující změny tendencí ve vývoji zaměstnanosti, které i po odečtení vlivu rostoucího počtu studentů bude nutno brát v úvahu pro další období. (Trend je ještě výraznější u obyvatelstva v produktivním věku, zejména u žen, a to i přes klesající natalitu.)

Graf 6

Struktura zaměstnanosti podle postavení v hlavním zaměstnání se v průběhu roku 1996 oproti roku 1995 zásadně nezměnila. Přírůstek počtu podnikatelů se proti předchozímu roku snížil (+0,3 proti +1,5 procentnímu bodu v roce 1995) a tato kategorie představovala 11,9%. Stabilizoval se počet osob v zaměstnaneckém poměru a jejich podíl představoval průměrných 86,3%. Úbytek členů produkčních družstev (-0,2 procentního bodu proti -0,7 v roce 1995) znamenal snížení jejich podílu na cca 1,8%.

V některých odvětvích či oblastech byl strukturální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle doplňkově řešen zaměstnáváním cizích státních příslušníků. Jejich počet proti roku 1995 vzrostl o 28,1% na 143,2 tisíc ke konci roku 1996. Převažovali občané SR (50,4%) podléhající pouze oznamovací povinnosti, z ostatních, pracujících v ČR na základě individuálních povolení, bylo nejvíce (29,4%) ukrajinských státních příslušníků.

Počet cizinců se živnostenským listem se koncem roku pohyboval kolem 45 tisíc.