I. Obecná část
Navrhovaná úprava představuje další
realizační krok schválené koncepce
daňové politiky směřující
ke snížení daňového zatížení
poplatníků u přímých daní
při respektování trvalé priority fiskální
politiky, kterou je vyrovnaný státní rozpočet.
Dále úprava sleduje postupnou harmonizaci právní
úpravy s legislativou Evropského společenství,
jako jednoho ze základních předpokladů
pro členství v Evropském společenství.
Návrh obsahuje rovněž úpravy, které
by měly omezit možnosti legálního vyhnutí
se daňové povinnosti a tím přispět
ke stabilizaci výnosů daně z příjmů,
zejména u právnických osob.
Nejdůležitější úpravy představují:
- snížení sazby daně u právnických osob
- zvýšení odpisu starého bloku pohledávek (splatné do 31. 12. 1994)
- valorizaci odčitatelných položek u fyzických osob a posun pásem daňové sazby u fyzických osob
- odstranění rozdílu ve zdanění mezi příjmy plynoucími českým daňovým
rezidentům z ČR a z ciziny
- zahrnutí úroků plynoucích právnickým osobám do obecného základu daně
- sjednocení sazby daně u úrokových výnosů z vkladů fyzických osob a depozitních certifikátů fyzických osob vydaných na jméno
- omezení uznávání ztráty z prodeje cenných papírů
- limitování vstupní ceny pro uplatňování odpisů a nájemného u osobních automobilů
- prodloužení doby pronájmu při pořízení
osobních automobilů na finanční leasing
Snížení obecné sazby daně z příjmů
právnických osob ze 39% na 35% využijí
všichni poplatníci vykazující základ
daně. Výrazné snížení
sazby daně by současně mělo omezit
snahy po transferech zisku do zemí s nižší
sazbou daně. Státy Evropského společenství
také preferují nižší sazbu daně
společností před snižováním
daně cestou zužování daňového
základu.
Počínaje rokem 1995 je umožněno provádět
odpis starého bloku pohledávek (splatných
do 31. 12. 1994), a to maximálně ve výši
10% ročně. Nominální hodnota těchto
pohledávek dosahuje částky cca 220 mld Kč.
Postupný odpis pohledávek má z fiskálního
hlediska význam pouze pro poplatníky vykazující
základ daně. Výsledky výběrových
šetření ukazují, že skutečný
dopad nepřevyšuje 2/3 maximálního propočtu.
Tato skutečnost spolu se snížením sazby
daně na 35% umožňuje provést zvýšení
odpisu počínaje rokem 1998 na 20% ročně.
Touto úpravou se rovněž naplňují
úkoly přijaté vládou na podporu proexportní
politiky.
V zájmu postupné likvidace starých pohledávek
je dále navrženo umožnit až jednorázový
odpis pohledávek, které vznikly do konce roku 1990
zahraničně obchodním společnostem
(bývalým podnikům zahraničního
obchodu) za dlužníky ze zemí, vůči
kterým bylo uplatněno embargo OSN nebo které
byly rozvráceny válečnými konflikty
a pohledávky jsou tak zcela nedobytné. Snížení
výnosu daně z příjmů se odhaduje
na částku 100 mil Kč. Ozdravění
bilancí dotčených poplatníků
by mělo pozitivně ovlivnit jejich celkovou revitalizaci
a napomoci tak i výrobním podnikům v oblasti
zahraničně-obchodní činnosti.
Valorizace základní nezdanitelné částky
(z 28 800 Kč na 31 320 Kč), odčitatelné
položky na dítě (z 14 400 Kč na 15 720
Kč) a prodloužení daňových pásem
u fyzických osob (o cca 8,8%) zajistí, aby v důsledku
inflace nedocházelo meziročně ke zvýšení
daňového zatížení srovnatelných
příjmů. Z nominálních příjmů
se tím výše zdanění snižuje.
Zahrnováním vybraných druhů příjmů,
u nichž je jinak v ČR uplatňovaná srážková
daň (25%), které plynou českým daňovým
rezidentům ze zahraničí do samostatného
základu daně, který bude zdaňován
sazbou daně odpovídající výši
srážkové daně uplatňované
na obdobné příjmy z ČR, se zajistí
stejné zdanění téhož druhu příjmu.
U poplatníka - fyzické osoby - bude ponecháno
na vůli zda tyto příjmy přičte
k ostatním příjmům v rámci
daňového přiznání nebo je zahrne
do samostatného základu daně, zpravidla podle
toho, co pro něj bude výhodnější.
Dividendové příjmy plynoucí tuzemským
poplatníkům ze zahraničí jsou dosud
součástí obecného základu daně
a při využití zápočtu daně
zaplacené v zahraničí jsou tyto příjmy
zdaňovány vyšší sazbou než
činí srážková daň z obdobných
příjmů plynoucích z tuzemska. Zabezpečení
rovného zdanění by nemělo snížit
příjmy státního rozpočtu v
částce vyšší než 20 mil. Kč.
Zahrnování úroků do obecného
základu u podnikatelských subjektů odpovídá
standardnímu řešení v zemích
ES. Dosavadní uplatňování srážkové
daně z úrokových příjmů
od bank a některých dalších tuzemských
subjektů ve výši 25 % bylo při přechodu
na novou daňovou soustavu zvoleno z důvodu spravovatelnosti
a okamžitého zajištění daňového
výnosu. Negativní signály o důsledcích
nestejného zdanění srovnatelných produktů
a činností potvrzují nezbytnost sjednotit
režim zdanění uplatněním obecné
sazby daně také na úrokové výnosy
u právnických osob a fyzických osob - podnikatelů.
Pro zachování plynulého inkasa daně
z příjmů bude i nadále uplatňována
srážková daň, která se však
bude započítávat na celkovou daňovou
povinnost právnické osoby, popř. podnikající
fyzické osoby. Z toho vyplývá, že u
poplatníků - právnických osob, kteří
vykáží základ daně, bude konečné
zdanění ve výši obecné sazby
daně (navrhuje se 35%), naopak u poplatníků,
kteří vykáží daňovou ztrátu,
bude sražená daň považována za
přeplatek na dani s možností jeho vrácení,
pokud nebude použit na úhradu jiných daňových
povinností. U fyzických osob, zejména s přihlédnutím
k anonymitě vkladů, bude srážkou z úroků
daň vyrovnána a nadále se tyto příjmy
nebudou zahrnovat do daňových přiznání,
kromě úroků, které se váží
k dluhopisům a vkladům u bank realizovaných
z obchodního majetku podnikající fyzické
osoby.
Propočet předpokládaného dopadu této
úpravy je spojen s velkým rizikem, neboť mezní
hodnoty možných dopadů činí -
9,3 mld Kč, respektive + 3,7 mld Kč. Snížení
výnosu daně z příjmů až
o 9,3 mld Kč (předpokládané inkaso
daně vybírané srážkou z úrokových
výnosů právnických osob za rok 1998)
by nastalo v případě, že úrokové
výnosy by realizovali pouze poplatníci vykazující
daňovou ztrátu. Naopak zvýšení
inkasa by nastalo v případě, že všichni
dotčení poplatníci vykazují základ
daně. Za předpokladu, že podíl poplatníků
s úrokovými příjmy, kteří
vykazují ztrátu, nebude vyšší než
20 %, měla by navržená úprava zvýšit
rozpočtové příjmy v částce
cca 1,3 mld Kč. Ta se však projeví až
ve fiskálním roce 1999 při podávání
daňových přiznání za rok 1998.
Snížení sazby daně u úrokových
výnosů z depozitních certifikátů
v držení fyzických osob na 15%, tj. jako u
úroků z vkladů fyzických osob bude
uplatňováno pouze v případě
uvedených cenných papírů vydaných
na jméno a za předpokladu, že držitelem
po celou dobu platnosti bude fyzická osoba. Úplnému
sjednocení sazeb u úrokových výnosů
brání existující anonymita vkladů.
Omezit možnosti legálního vyhnutí se
daňové povinnosti by měly napomoci zejména
tyto úpravy:
- zákonné pojistné (na zdravotní a sociální pojištění a příspěvek na politiku zaměstnanosti) uznávat jako náklad snižující základ daně zaměstnavatele až v okamžiku zaplacení
- ztrátu z celkových prodejů cenných papírů za zdaňovací období uznávat pouze do výše příjmů z celkových prodejů cenných papírů
- u prodeje směnek, které nejsou veřejně obchodovatelnými cennými papíry neuznávat vůbec ztrátu z prodeje
- limitování vstupní ceny osobních automobilů pro uplatnění odpisů nebo nájemného při finančním leasingu (600 000 Kč)
- finanční leasing osobních automobilů
prodloužit ze 3 na 4 roky.
Ostatní úpravy by měly přispět
k jednoznačné interpretaci zákonné
úpravy.
Navrhovaný zákon není v rozporu s ústavním
pořádkem České republiky, s mezistátními
smlouvami, kterými je Česká republika vázána,
ani s obvyklými zásadami, kterými se řídí
zahraniční právní systémy,
zejména států ES.
Finanční dopad
V úhrnu lze odhadnout, že realizace navržených
úprav v zákoně o daních z příjmů
bude znamenat snížení celoročního
výnosu na daních z příjmů v
částce - 13,4 mld Kč oproti předpokládanému
výnosu při zachování současné
úpravy.
Z toho připadá na :
- snížení daňové sazby u právnických osob - 6,2 mld Kč
- zvýšení základní nezdanitelné částky u fyzických osob - 2,3 mld Kč
- zvýšení odčitatelné položky na vyživované dítě - 0,6 mld Kč
- prodloužení daňových pásem u fyzických osob - 1,6 mld Kč
- zahrnování úroků do základu daně u právnických osob a fyzických osob podnikatelů +1,3 mld Kč
- zvýšení odpisu starého bloku pohledávek - 4,3 mld Kč
- odpis pohledávek u zahraničně obchodních společností (bývalé podniky zahraničního obchodu) - 0,1mld Kč
- snížení hranice pro srážkovou
daň při závislé činnosti u
vedlejších zaměstnavatelů +0,4 mld Kč
S ohledem na režim placení záloh vycházející
s poslední známé povinnosti, se změny
v roce 1998 projeví v úhrnu pouze v částce
9,5 mld Kč, z toho snížením příjmů
státního rozpočtu o 6,9 mld Kč a místních
rozpočtů o 2,6 mld Kč. V plném rozsahu
- jak vyrovnání daně za rok 1998, tak nové
běžné zálohy - se změny projeví
až v roce 1999. Dopady do veřejných rozpočtů
vycházejí ze stávajícího rozpočtového
určení daně z příjmů.
II. Zvláštní část
K bodu 1 a 26
AD-biomasa - Bioplyn a dřevoplyn jsou jen dvě z
několika technologických možností energetického
využití biomasy. Další možnosti (např.
výroba dálkového tepla spalováním
biomasy či výroba elektřiny při spalování
biomasy) jsou též ekologicky šetrné a
jsou prakticky využitelné. Omezení energetického
využití biomasy jen na bioplyn, event. dřevoplyn
by tedy zakládalo obtížně zdůvodnitelnou
nerovnost. Protože vlastní výroba bioplynu
nemusí nutně znamenat jeho energetické využití,
navrhuje se zpřesnění tak, aby bylo vyloučeno
obcházení zákona a aby se daňová
úleva vztahovala jen na ekologicky šetrné technologie.
K bodu 2
Současná úprava § 4 odst. 1 písm.
k) zákona osvobozuje stipendia plynoucí ze státního
rozpočtu pouze tehdy, plynou-li ze státního
rozpočtu ČR. Tím však zakládá
nerovnost mezi stejným druhem příjmů
plynoucím z tuzemska a ze zahraničí, proto
se navrhuje doplnění stávajícího
ustanovení tak, aby se dotčené ustanovení
vztahovalo i na tento druh příjmů plynoucí
ze zahraničí.
K bodu 3
Navržená změna ustanovení § 4 odst.
1 písm. u) zákona má zabránit tomu,
aby si poplatník nejdříve (bez omezující
lhůty) obstaral bytové potřeby a teprve následně
obdržel odstupné. Proto bylo navrženo stanovit
lhůtu jednoho roku i před přijetím
odstupného, jako lhůtu, ve které jsou ještě
zachovány zákonem požadované podmínky.
K bodu 4
Navrhované znění doporučuje rozšířit
osvobození i o příjem z penále z přeplatku
pojistného , který příslušná
zdravotní pojišťovna vrátila poplatníkovi
po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí
o vrácení přeplatku na pojistném,
neboť to má stejný charakter jako úroky
z přeplatků zaviněných správcem
daně a orgány sociálního zabezpečení,
které jsou od daně již podle stávajícího
znění osvobozeny.
K bodu 5
Navrhuje se osvobodit příjem fyzické osoby,
která dar podle § 25 odst. 1 písm. t) zákona
obdržela v souvislosti s podnikáním nebo jinou
samostatnou výdělečnou činností
především jako reklamní dar od obchodních
partnerů, a to s přihlédnutím k nepatrnosti
jeho výše a zbytečné administrativě
spojené se správou daně z takového
příjmu.
K bodům 6, 13, 23, 36, 86, 92, 97, 98, 99 a 111
Zahrnování úroků do obecného
základu u podnikatelských subjektů odpovídá
standardnímu řešení v zemích
ES. Dosavadní uplatňování srážkové
daně z úrokových příjmů
od bank a některých dalších tuzemských
subjektů ve výši 25 % bylo při přechodu
na novou daňovou soustavu zvoleno z důvodu spravovatelnosti
a okamžitého zajištění daňového
výnosu. Postupný rozvoj kapitálového
trhu dává jasné signály pro navrhovanou
změnu, která výrazně přispěje
k naplňování jednotného podnikatelského
prostředí.
Pro zachování plynulého inkasa daně
z příjmů bude i nadále uplatňována
srážková daň, která se však
bude započítávat na celkovou daňovou
povinnost právnické osoby, popř. podnikající
fyzické osoby. Z toho vyplývá, že u
poplatníků - právnických osob, kteří
vykáží základ daně, bude konečné
zdanění ve výši obecné sazby
daně (navrhuje se 35 %), naopak u poplatníků,
kteří vykáží daňovou ztrátu,
bude sražená daň považována za
přeplatek na dani s možností jeho vrácení,
pokud nebude použit na úhradu jiných daňových
povinností. U fyzických osob, zejména s přihlédnutím
k anonymitě vkladů, bude srážkou z úroků
daň vyrovnána a nadále se tyto příjmy
nebudou zahrnovat do daňových přiznání,
kromě úroků, které se váží
k dluhopisům a vkladům u bank realizovaných
z obchodního majetku podnikající fyzické
osoby.
K bodu 7
Jedná se o upřesnění textu, neboť
stávající úprava nemá řešit
pouze případy, kdy dochází k fyzickému
vrácení přeplatku, ale i případy,
kdy došlo k zahrnutí příjmů či
výdajů do základu daně za zákonem
stanovených podmínek, které se však
v dalších zdaňovacích obdobích
změnily.
K bodu 8
Zdaňování příjmů ze
závislé činnosti zvláštní
sazbou daně uplatňované od počátku
zavedení daňové reformy bylo odůvodněno
nutností zjednodušit správu daně cestou
minimalizace počtu daňových přiznání
u poplatníků s příjmy ze závislé
činnosti, kteří kromě příjmů
od jednoho plátce (zaměstnavatele) mají v
průběhu zdaňovacího období
pouze nižší příjmy (do 5 000 Kč
v měsíci) od dalších plátců.
Současná úroveň správy daní
umožňuje vybírat daň z příjmů
fyzických osob ze závislé činnosti
i z nižších příjmů od vedlejších
plátců na základě přiznání
k dani. Za účelem větší rovnoměrnosti
zdanění příjmů všech poplatníků
v jednom ročním základu daně progresivní
sazbou daně se navrhuje snížení měsíční
hranice pro uplatnění konečné srážkové
daně zvláštní sazbou 15 % na 2 000 Kč
měsíčního výdělku.
K bodu 9
Jde o doprovodné opatření v návaznosti
na navrhované omezení vstupní ceny při
odpisování osobních automobilů - viz
body 53 a další. V případě, že
osobní automobil má k dispozici zaměstnanec
pro soukromé účely, by ocenění
jeho zdanitelného příjmu (1% ze vstupní
ceny vozu měsíčně) mělo nadále
vycházet ze vstupní ceny bez omezení částkou
600 tis. Kč.
K bodu 10
Úprava je nezbytná pro řádné
zdaňování příjmů umělců
i sportovců, pokud by deklarovali, že jsou v pracovním
poměru.
K bodům 11, 21, 34, 41, 44, 45, 46, 54, 59, 60, 66,
77, 82, 95, 96, 100, a 105
Jedná se o legislativně technická opatření
navazující na předchozí legislativní
úpravy.
K bodu 12
Úroky z prodlení a poplatek z prodlení se
vzhledem ke svému úvěrovému charakteru
zdaňují podle § 8 odst. 1 písm. g) zákona.
Navrženou úpravou dojde k posílení právní
jistoty poplatníků.
K bodům 14, 17, 24, 103 a 104
Účelem je, aby vybrané druhy příjmů,
které plynou daňovým rezidentům ze
zahraničí (u nichž je, pokud plynou z ČR,
uplatňována srážková daň),
byly zahrnuty do samostatného základu daně.
Tento samostatný základ daně bude zdaňován
sazbou daně odpovídající výši
srážkové daně uplatňované
na obdobné příjmy z ČR. Zajistí
se tak stejné zdanění téhož druhu
příjmů bez ohledu na to, zda plyne z ČR
nebo ze zahraničí a u poplatníka - fyzické
osoby - bude ponecháno na vůli zda tyto příjmy
přičte k ostatním příjmům
v rámci daňového přiznání
nebo je zahrne do samostatného základu daně,
zpravidla podle toho, co pro něj bude výhodnější.
Dividendové příjmy plynoucí tuzemským
poplatníkům ze zahraničí jsou dosud
součástí obecného základu daně
a při využití zápočtu daně
zaplacené v zahraničí jsou tyto příjmy
zdaňovány vyšší sazbou než
činí srážková daň (25%)
z obdobných příjmů plynoucích
z tuzemska.
K bodu 15
Doplnění je navrhováno vzhledem k ustanovení
§ 5 odst. 3 zákona tak, aby bylo zcela nepochybné,
že u příjmů podle § 8 zákona
nelze uplatnit ztrátu. Jde o legislativní zpřesnění.
K bodu 16
Navržená úprava obsahuje legislativní
zpřesnění možnosti postupného
uplatňování výdajů i k příjmům
z podílů na likvidačním zůstatku
a vypořádacího podílu a dále
možnosti uplatnění daně z převodu
nemovitostí jako výdaje, pokud byla zaplacena v
jiném zdaňovacím období.
K bodům 18, 19, 20, 22 a 110
Navrhovaná úprava nezdanitelných částek
ze základu daně fyzických osob na poplatníka
a na dítě zvyšuje tyto nezdanitelné
částky o 8,8 %.
U zaměstnanců se navrhovaná úprava
projeví již ve výši měsíčních
daňových záloh srážených
z mezd v průběhu roku 1998, u poplatníků
podávajících daňová přiznání,
popř. u části zaměstnanců v
důsledku ročního zúčtování,
se projeví až v roce 1999.
K bodu 24 a 106
Navrhuje se prodloužení hranice daňových
pásem o cca 8,8% při zaokrouhlení všech
pásem tak, aby při přepočtu roční
sazby na měsíční sazbu pro výpočet
daňových záloh z příjmů
je umožněno "umořovat" daňovou
ztrátu za předpokladu, že byla vyměřena.
Vzhledem k tomu, že jednotlivé podílové
fondy nemohou mít právní subjektivitu (jejich
vykázaný základ daně je součástí
základu daně investiční společnosti,
která je spravuje), nejsou tudíž poplatníkem
a nelze jim vyměřit ani daňovou povinnost
ani daňovou ztrátu.
V zájmu eliminování nerovných podmínek
se navrhuje, aby bylo možno i těmto podílovým
fondům zohlednit záporné výsledky
jejich hospodaření z předchozích let.
Navržený režim umožní jednotlivým
podílovým fondům "umořit"
ztráty z hospodaření, a to maximálně
ve třech letech následujících po vykázání
ztráty. Důvodem tříleté lhůty
je vyloučit promlčení v případě
nesprávně vykázané ztráty z
hospodaření, která byla promítnuta
v základu daně investiční společnosti.
K bodům 28 a 31
K zajištění jednotných podmínek
zdanění dividendových příjmů
(včetně vypořádacích podílů
a podílů na likvidačním zůstatku)
bez ohledu na to, zda je zdroj v zahraničí nebo
v tuzemsku se navrhuje zdanění ve výši
25%, tj. ve stejné výši jako činí
zdanění tuzemských dividend. Změna
zdanění je promítnuta i v navazujících
ustanoveních.
K bodu 29
Dosavadní sazba daně se navrhuje snížit
o 4 body.
K bodům 32 a 33
Jedná se o rozdělení dvou skupin osob, které
zařazujeme pod tzv. svobodná povolání.
Na jedné straně se jedná o výkonné
umělce a sportovce (daňové nerezidenty),
kteří podléhají zdanění
na základě určitého výkonu
podaného na našem území, a na druhé
straně se jedná o právníky, lékaře,
architekty (daňové nerezidenty), kteří
mohou působit jak nezávisle, tak i v zaměstnání.
Vzhledem k tomuto odlišnému daňovému
zacházení je potřeba rozlišit tyto dvě
skupiny již v rámci ustanovení o zdroji příjmů,
aby nevznikaly pochybnosti při stanovování
daňové povinnosti.
K bodu 35 a 87
Navrhuje se zpřesnění definice stálé
provozovny s cílem zvýšení právní
jistoty poplatníků a doplnění, že
takto definovaná stálá provozovna odpovídá
definici pojmu stálá základna uváděného
v mezinárodních smlouvách o zamezení
dvojího zdanění.
K bodům 37 a 51
Navrženou úpravou se sjednocuje postup u poplatníků
účtujících soustavě jednoduchého
i podvojného účetnictví.
K bodu 38
Dosavadní znění umožňuje poplatníkům
dvojí postup v případě stanovení
nepeněžního příjmu u pronajímatele
za situace, že nájemce uhradí změny
na najaté věci, které sice mají povahu
technického zhodnocení, ale nepřesahují
finanční limit stanovený v § 33 zákona
a tudíž mohou být jednorázovým
daňově uznatelným výdajem. Podle současného
znění lze nepeněžní příjem
realizovat buď v roce ukončení nájmu
nebo již v roce dokončení prací. Navrhuje
se ve prospěch pronajímatelů, aby se tyto
výdaje považovaly za nepeněžní
příjem až po ukončení nájmu.
K bodu 39
Navrhuje se doplnění, které umožní
správcům daně zamezit daňovým
únikům při obchodování za ceny,
které se výrazně odchylují od cen
sjednávaných v běžných obchodních
vztazích i v případech, kdy spojení
obchodních partnerů je založeno jinak než
kapitálově či personálně, anebo
jestliže obchodní transakce mezi kapitálově
či personálně spojenými osobami jsou
realizovány prostřednictvím třetí
osoby, jejíž zapojení do obchodního
řetězce nemá jiný podstatný
ekonomický účel než zkrátit daňovou
povinnost. Jde např. o prodeje v tuzemsku za velmi nízké
ceny ziskového poplatníka ztrátovému
poplatníkovi nebo za velmi vysoké ceny ztrátového
poplatníka ziskovému poplatníkovi anebo nákupy
zboží a služeb za velmi vysoké ceny v
porovnání s obvyklými cenami od poplatníků
se sídlem nebo bydlištěm ve státech
s nízkým nebo neexistujícím zdaněním
zisku ("daňové ráje").
K bodu 40
V dosavadní právní úpravě je
zajištěna srovnatelnost vykazovaného základu
daně stálou provozovnou se základem daně
tuzemského poplatníka s obdobnou činností.
Navrhuje se obdobný postup i při vykázání
daňové ztráty u stálé provozovny.
K bodu 42
Navrhuje se upřesnění, že nelze uplatnit
zůstatkovou cenu nebo její část jako
daňový výdaj, pokud se jedná o likvidaci
v souvislosti s budováním nových stavebních
děl.
K bodu 43
Navrhuje se, aby příspěvek na sociální
zabezpečení, příspěvek na státní
politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné
zdravotní pojištění byly daňově
uznatelným nákladem u poplatníků účtujících
v soustavě podvojného účetnictví
jen tehdy, pokud byly skutečně zaplaceny a to nejpozději
do termínu pro podání daňového
přiznání. Cílem této úpravy
je, aby základ daně u zaměstnavatele nebyl
snižován v případech, kdy jsou sice
pojistné a příspěvek zaměstnavatelem
zaměstnancům sraženy, ale přitom nejsou
odvedeny.
K bodům 47, 49, 52 a 54
Za účelem vyloučení spekulativních
prodejů cenných papírů s cílem
minimalizovat základ daně se navrhuje uznávat
ztráty z prodejů cenných papírů
pouze v rozsahu výnosů realizovaných z jejich
prodeje za zdaňovací období. Pokud z těchto
prodejů vznikne ztráta, bude ji možné
uznat jako ztrátu v dalších letech, ale jen
oproti zisku z obchodování s cennými papíry.
Uvedená úprava je v souladu s principy zdaňování
uvedenými ve studii "Základní daňový
zákoník". Tento režim by neplatil pro
směnky, které se z důvodů snadné
zneužitelnosti (nejde o veřejně obchodovatelné
cenné papíry) navrhuje uznávat jen do výše
příjmů.
Právo opce se navrhuje uznávat jako daňový
výdaj až v případě jeho prodeje,
a to jen do výše příjmů z prodeje,
při respektování časové ceny
opce v souladu s účetními předpisy.
Současný režim uplatňování
ceny opce v základu daně při jejím
prodeji, který je shodný s režimem účetním,
umožňuje snadné a přitom legální
se vyhnutí daňové povinnosti.
K bodu 48
Navržená úprava slouží k posílení
právní jistoty, že daňově uznatelným
výdajem je i daň z převodu nemovitosti zaplacená
druhým z manželů při prodeji nemovitosti,
která byla v bezpodílovém spoluvlastnictví
manželů.
K bodu 50
Navrhovaná úprava umožní zahraničně
obchodním společnostem odepsat do nákladů
nedobytné pohledávky, které vznikly do konce
roku 1990 za zahraničními dlužníky se
sídly převážně v zemích,
vůči kterým bylo uplatněno embargo
OSN, které jsou rozvráceny válečným
konfliktem nebo jejichž ekonomická situace neumožňuje
dluhy splácet, a to buď jednorázově
nebo postupně.
Jde o legislativně technické upřesnění
k zabránění pochybností, kterým
se potvrzuje, že nelze pro účely stanovení
základu daně uplatňovat pohledávky,
které byly již v minulosti účetně
odepsány a jsou pouze vedeny na podrozvahových účtech.
K bodům 52 (písm. zf)) a 56
Podle platného znění zákona se za
daňový výdaj (náklad) nepovažují
výdaje na restaurování uměleckých
děl, která mají charakter samostatných
movitých věcí (toto neplatí pro provozovatele
galerií, muzeí a výstav). Přitom při
prodeji těchto uměleckých děl se daňově
uzná jako výdaj pouze jejich pořizovací
cena maximálně do výše prodejní
ceny. Navrhovaným ustanovením se umožňuje
všem poplatníkům, aby při prodeji za
cenu, ve které budou promítnuty i výdaje
na jejich restaurování, bylo možno vedle ceny
pořízení uplatnit i tyto výdaje. Do
konce roku 1996 byly výdaje na restaurování
uměleckých děl daňově plně
uznatelné a proto se režim uznatelnosti vázaný
na prodej navrhuje omezit počínaje rokem 1997.
K bodům 53, 62, 64, 70, 72 a 73
Navrhuje se limitovat u osobních automobilů daňově
uplatnitelné výdaje (náklady) ať již
ve formě odpisů nebo nájemného (při
finančním leasingu). Tímto způsobem
se odstraňuje neodůvodněné zvýhodnění
poplatníků, kteří používají
luxusní osobní automobily, a to nejen pro služební
účely.
Smyslem navrhovaných ustanovení je zároveň
sjednotit podmínky pro všechny formy pořízení
osobních automobilů a současně do
určité míry negovat výhody zákonné
možnosti používat služební vozidla
i pro soukromé účely. Zároveň
se navrhuje prodloužení minimální doby
trvání finančního leasingu osobních
automobilů, a to ze 3 na 4 roky, tj. na stejnou dobu po
kterou lze osobní automobily odpisovat. Navrhovaná
úprava je dalším krokem ke sjednocení
podmínek při zdaňování podnikatelských
subjektů ve formě obvyklé i v zahraničí
(např. Francie, Kanada, Slovensko).
Toto opatření by se mělo pozitivně
ovlivnit i vývoj obchodní bilance, neboť dvě
třetiny oficiálně dovezených osobních
vozů jsou pořízeny formou finančního
leasingu.
Dále se navrhuje omezit daňové úniky
u podnikatelů, ke kterým dochází při
finančním leasingu tím, že je předmětný
majetek po ukončení finančního leasingu
odkoupen do soukromého vlastnictví a následně
při prodeji je využit časový test pro
osvobození příjmů od daně.
K bodu 55
Demonstrativní výčet daňově
neuznatelných výdajů se navrhuje doplnit
i o výdaje související s příjmy
vyňatými ze zdanění podle mezinárodních
smluv. Nejedná se o věcnou změnu.
K bodu 57
Vymezení odpisovaného majetku se navrhuje doplnit
o byty a nebytové prostory, tzv. "jednotky",
které jsou samostatně prodávány do
vlastnictví fyzickým i právnickým
osobám včetně zápisu v katastru nemovitostí,
a to podle zákona, kterým se upravují některé
spoluvlastnické vztahy k budovám a některé
vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům.
Navržené doplnění umožní
tyto jednotky posuzovat pro účely odpisování
i provádění technického zhodnocení
jako jednotlivý hmotný majetek. Jedná se
o ustanovení ve prospěch poplatníka. Navrhuje
se legislativně upřesnit kategorie odpisovaných
zvířat v návaznosti na doplnění
účetních předpisů. Toto zpřesnění
je dosud řešeno pouze vysvětlivkami k zákonu.
S ohledem na obsažný výčet hmotného
majetku se navrhuje nové uspořádání
vymezeného hmotného majetku.
K bodu 58
Obsahovou náplň "zřizovacích
výdajů" vymezují účetní
předpisy, včetně limitu pro jejich odpisování.
Dosud zákonem o daních z příjmů
byla stanovena pouze doba odpisování, a to ještě
rozdílně oproti účetním odpisům
(daňově 8 let, účetně maximálně
5 let). S ohledem na nepatrný význam zřizovacích
výdajů, navrhuje se zrušit speciální
úpravu pro účely stanovení základu
daně a využít ustanovení § 24 odst.
2 písm. v), které stanoví, že jsou uznatelným
výdajem v tomto případě účetní
odpisy. Návazně na systematiku nově vymezeného
hmotného majetku se navrhuje v souladu s doporučením
Legislativní rady vlády obdobné uspořádání
i vymezení nehmotného majetku.