Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

K bodu 61

Jedná se o legislativní upřesnění zákona, že hmotný a nehmotný majetek se pro účely zákona posuzuje jako celek i když je ve spoluvlastnictví více poplatníků.

K bodu 63

K zabránění pochybností, co se rozumí právem k hospodaření se navrhuje doplnit odkaz na konkrétní právní předpis na vyhlášku o hospodaření s národním majetkem, která jej vymezuje.

K bodům 64 a 65

Opravy a technické zhodnocení nejsou součástí pořizovací ceny, ale měly by být zahrnuty do vstupní ceny v případě, že jde o nemovitost úplatně pořízenou v době kratší než pět let před jejím vložením do obchodního majetku nebo před zahájením pronájmu. U majetku pořízeného ve vlastní režii by mělo být umožněno uplatnění reprodukční pořizovací ceny, jestliže byl majetek pořízen v době delší než pět let před vložením do obchodního majetku nebo zahájením pronájmu obdobně jako je tomu u majetku pořízeného úplatně.

K bodu 67

Navrženou úpravou ustanovení se řeší návaznost na předchozí legislativně-technická opatření.

Dále se řeší skutečnost, že účtové osnovy neřeší všechny případy účtování dotací na pořízení hmotného majetku, a to u právnických osob účtujících v soustavě podvojného účetnictví. Proto se v zájmu sjednocení postupů při stanovení vstupní ceny hmotného majetku, na jehož pořízení byla použita poskytnutá dotace, navrhuje pro daňové účely toto ustanovení upravit.

K bodu 68

Ustanovení se upřesňuje v tom smyslu, že za zůstatkovou cenu se považuje rozdíl mezi vstupní cenou a celkovou výší odpisů i tehdy, když poplatník do výdajů zahrnul pouze poměrnou část odpisů nebo v některých obdobích uplatňoval výdaje procentem z příjmů. Zůstatkovou cenou bude tedy vždy rozdíl mezi vstupní cenou a celkovou výší vypočtených (nikoli daňově uplatněných) odpisů. Úprava navazuje na obecné ustanovení § 24 odst. 3.

K bodu 69, 71 a 72

V souladu s vymezením nepeněžních příjmů u vlastníků (pronajímatelů) v případech, kdy nájemce provede na najatém majetku technické zhodnocení (v § 23 odst. 6) je správci daně požadováno doplnit ve vazbě na tento příjem režim zvýšení ceny majetku pronajímatele. Navržené ustanovení jednoznačně vymezuje způsob ocenění technického zhodnocení a současně i zdaňovací období, ve kterém je vlastník povinen zvýšit o jeho hodnotu svůj majetek. Tímto ustanovením je řešen nejen problém technického zhodnocení provedeného nájemcem nad rámec nájemného, ale i technického zhodnocení, kterým se plní nájemné (tj. nepeněžně).

K bodu 74

Navrženou úpravou se rozšiřuje okruh poplatníků, kteří pokračují v odpisování započatém původním vlastníkem.

K bodu 75

Dosavadní úprava neobsahovala postup při uplatňování odpočtu od základu daně z titulu pořízení nového majetku v případech, kdy poplatník takovýto majetek zařazuje do souboru movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením.

K zachování jednotných podmínek se navrhuje, aby bylo možno odpočet uplatnit na vymezený majetek bez ohledu na to, zda je evidován jako samostatný předmět nebo jako součást souboru.

K bodu 76

Navrhovaným doplněním se sjednocují podmínky pro uplatnění odpočtu na reinvestování pro nájemce u majetku najatého formou finančního leasingu v rozsahu platném v současné době pro ostatní poplatníky.

K bodu 78

Navržená úprava umožňuje uplatnění odčitatelné položky pouze jedním z manželů, pokud jde o hmotný majetek pořízený v rámci bezpodílového spoluvlastnictví.

K bodu 79 a 115

Účelem navrhovaných úprav uvedených ustanovení je sjednotit podmínky u všech poplatníků (fyzických i právnických osob) pro poskytnutí snížení daně na žádost, pokud zaměstnávají stanovený počet pracovníků se změněnou pracovní schopností.

Vzhledem k odlišnému způsobu zdanění příjmů poplatníků - společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností - se navrhuje v § 39 zdůraznit, že pro účely snížení daně z titulu zaměstnávání zdravotně postižených osob, lze poskytnout toto snížení i společníkům veřejné obchodní společnosti a komplementářům komanditní společnosti, jestliže tyto společnosti takové osoby zaměstnávají.

K bodu 80

Navržené znění legislativně upřesňuje způsob uplatnění slevy na dani ve výši jedné poloviny z daně sražené podílníkům pro jednotlivé podílové fondy.

K bodu 81

Upřesňuje se výčet příjmů plynoucích z držby cenných papírů. Některé z dosud uvedených cenných papírů již pozbyly platnosti (např. investiční kupóny). Ze zdanění sazbou 25% vyjímá úrokové příjmy fyzických osob z vkladových listů - viz. bod 83.

K bodu 82

Zdanění uvedených příjmů u právnických osob působilo značné problémy, a to s ohledem na související zásadu, že na příjmy zdaňované srážkou nelze uplatnit výdaje na ně vynaložené. Tato zásada se velmi negativně projevuje např. u chovatelů koní, kteří mají výhru zdaněnu srážkou ve výši 20% bez možnosti uplatnit náklady související s chovem koně, včetně bezprostředních nákladů souvisejících s konkrétním závodem (startovné, doprava, krmení, atd.). Obdobně je poukazováno na příjmy z veřejných soutěží. Ostatní příjmy uvedené v tomto ustanovení se u právnických osob téměř nevyskytují (výhry v loteriích, sázkách, z reklamních soutěží). Navrhuje se nadále uplatňovat srážku u těchto příjmů pouze jsou-li příjemci fyzické osoby.

K bodu 83

Cílem snížení výše sazby srážkové daně z úrokových příjmů fyzických osob z vkladových listů na jméno a vkladů jim naroveň postaveným je zvýšení spořivosti občanů. Snížená sazba se sice vztahuje i na vkladové listy a vklady jim naroveň postavené zahrnuté v obchodním majetku poplatníka, ten však zahrne dosažené úrokové příjmy do příjmů podle § 7 zákona a v souladu s ust. § 36 odst. 6 novely započte sraženou daň na celkovou daňovou povinnost.

K bodům 84 a 85

S ohledem na navržené zdaňování dividendových příjmů plynoucích ze zahraničí se navrhuje, aby i tyto příjmy, pokud jsou dále vypláceny společníkům, byly posuzovány stejně jako příjmy z tuzemska.

K bodům 88 až 91

Jedná se o legislativně technické úpravy spojené se změnou kurzu "střed" na "směnný kurz" České národní banky.

K bodu 93

Jde o doplnění z důvodů odstranění legislativních pochybností v návaznosti na zahrnování úrokových příjmů u právnických osob do obecného základu daně.

K bodu 94

Tato úprava navazuje na zvýšení hranice z 6 000 Kč na 10 000 Kč, do které poplatník nepodává přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Jedná se o legislativní úpravu.

K bodu 101

Navržená úprava vymezuje povinnost plátce daně oznámit odvod zajištěné daně správci daně.

K bodu 102

Ustanovení navazuje na úpravu zahrnutí vybraných příjmů plynoucích našim rezidentům ze zahraničí a zároveň se rozšiřuje tak, aby správce daně měl podklad pro vyměření ztráty a kromě toho měl podklad i poplatník pro její případné uplatnění v dalších letech.

K bodu 107 a 108

Navržená úprava je odůvodněna nutností odstranit dosavadní nesrovnalosti ve vybírání daně nebo zálohy na daň tuzemskými plátci u poplatníků, kteří mají příjmy ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí podléhající tamtéž zdanění.

K bodu 109

V souvislosti úpravou ustanovení § 38g odst. 2 uvedenou v zákonu č. 316/1996 Sb., tj. zvýšení hranice příjmů, do které nemusí poplatník s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků podávat přiznání k dani, je zapotřebí realizovat stejnou změnu v náležitostech prohlášení poplatníka obsažených v § 38k odst. 5 písm. a) zákona.

K bodům 112 až 114

Navrhovaná procesní ustanovení o předkládání daňových přiznání investičními společnostmi vytvářejícími podílové fondy, vymezení daňové ztráty u těchto investičních společností a stanovení celkové daně, navazují na navrhovaný způsob "umořování" záporného hospodářského výsledku u jednotlivých podílových fondů.

Zákon o daních z příjmů již časově neomezuje podávání dodatečného daňového přiznání na nižší daňovou povinnost ku, se navrhuje odpisovat v odpisové skupině 1 "jen" programové vybavení a tím jednoznačně stanovit, že se jedná o standardní programy, systémové programy, uživatelské programy a programy na zakázku včetně dat dodávaných současně s těmito programy (např.Infomapa). Dodávaná data, která nejsou součástí programu, (např.: literární díla, statistické údaje) na různých nosičích by se odpisovala jako knihy, tj. ve druhé odpisové skupině.

K bodu 117

Zákonem č. 316/1996 Sb., byla položka (3-27) doplněna o přístroje, které byly přeřazeny do druhé odpisové skupiny. V jejich vymezení bylo omylem vypuštěno slovo "plynů", které se navrhuje doplnit.