(1) Pro schválení návrhu v území,
ve kterém nebylo dokončeno scelování,
se nevyžaduje souhlas vlastníků půdy
dotčené pozemkovou úpravou.
(2) Proti rozhodnutí o schválení návrhu v území, ve kterém nebylo dokončeno scelování, mohou účastníci podat opravný prostředek k soudu 4h).
__________________
4h) § 250l a násl. občanského soudního
řádu.
(3) V případě, že osoba odmítne převzít peněžitou náhradu, okresní pozemkový úřad zabezpečí složení příslušné peněžité částky do úschovy soudu
4a).
(4) Součástí rozhodnutí o schválení
návrhu je též ustanovení o poskytnutí
peněžité náhrady podle § 9d odst.3.
(5) Jestliže v pozemkových úpravách
vznikne v celkové bilanci za obvod pozemkových úprav
přebytek zemědělské půdy, jde
o půdu ve vlastnictví státu.
Pokud není stanoveno jinak, postupuje se v řízení
o pozemkových úpravách v území
s nedokončeným scelováním podle ostatních
ustanovení tohoto zákona.".
31. V § 10 odst.1 se v prvé větě
mezi slova "náklady na" a slovo "vypracování"
doplňuje slovo "přípravu a", za
slova "vyhotovení geometrických plánů"
se doplňují slova "popřípadě
nového souboru geodetických informací, peněžité
náhrady poskytované okresním pozemkovým
úřadem podle tohoto zákona (§ 6 odst.10,
§ 8 odst.18 a § 9d odst.3)" a za slovo "pozemků"
se doplňují slova "výstavbou nebo obnovou
polních cest".
32. V § 10 se za odstavec 2 připojuje odstavec
3, který včetně poznámky č.5a)
zní:
"(3) Na nákladech spojených s údržbou společných zařízení ve vlastnictví obce se podílejí účastníci v rozsahu stanoveném obcí 5a).
____________________
5a) § 14 odst.1 písm.i) zákona č.367/1990
Sb., o obcích (obecní zřízení),
ve znění pozdějších předpisů".
33. § 12 písm. f) zní:
"f) poskytuje údaje o bonitovaných půdně
ekologických jednotkách pro stanovení ceny
pozemků na zemědělské půdě,
pokud tyto údaje nejsou již součástí
katastru nemovitostí,".
Dosavadní poznámka č.9 se vypouští.
34. V § 12 se připojují nová
písm. i) a j), které včetně poznámky
č.11) znějí:
"i) zajišťuje změny map bonitovaných
půdně ekologických jednotek (§ 8 odst.8)
pro účely jednotného vedení a aktualizaci
údajů o bonitovaných půdně
ekologických jednotkách v číselném
a mapovém vyjádření,
j) je příslušný k úhradě nezbytných nákladů spojených s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků 11).
____________________
11) § 21a zákona č.229/1991 Sb.".
35. § 13 písm.c) zní:
"c) uděluje osvědčení o odborné
způsobilosti k projektování pozemkových
úprav podle § 8a odst.2,".
36. V § 13 se na konci písmena d) vypouští
čárka a připojují se slova "a
zabezpečuje jednotné vedení a aktualizaci
údajů o bonitovaných půdně
ekologických jednotkách,".
37. V § 13 písm.f) se slova "odst.4"
nahrazují slovy "odst.6" a na konci textu se
slova "ve znění zákona č.93/1992
Sb." nahrazují slovy "ve znění
pozdějších předpisů".
38. Za § 14 se vkládá nový §
14a, který zní:
Používá-li se v tomto zákoně
pojem výměra či plocha pozemku, rozumí
se tím vyjádření plošného
obsahu průmětu pozemku do zobrazovací roviny
v plošných metrických jednotkách.".
Zákon č.455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání (živnostenský zákon),
ve znění zákona č.231/1992 Sb., zákona
č.591/1992 Sb., zákona č.273/1993 Sb., zákona
č.303/1993 Sb., zákona č.38/1994 Sb., zákona
č.42/1994 Sb., zákona č.136/1994 Sb., zákona
č.200/1994 Sb., zákona č.273/1995 Sb., zákona
č.286/1995 Sb., zákona č.94/1996 Sb., zákona
č.95/1996 Sb. a zákona č.147/1996 Sb., se
mění a doplňuje takto:
1. V § 3 odst.3 písm.v) se na konci textu mění tečka na čárku a za písmeno v) se připojuje písmeno x), které včetně poznámky č.23e) zní:
"x/ projektování pozemkových úprav 23e).
__________________
23e) § 8a zákona č.284/1991 Sb., o pozemkových
úpravách a pozemkových úřadech,
ve znění pozdějších předpisů.".
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů
České republiky vyhlásil úplné
znění zákona České národní
rady č.284/1991 Sb., o pozemkových úpravách
a pozemkových úřadech, jak vyplývá
z pozdějších zákonů.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
I. Obecná část
Na základě zmocnění uvedeného
v § 19 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě
vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku, ve znění
zákona č.42/1992 Sb., zákona č.93/1992
Sb., zákona č.39/1993 Sb., zákona č.183/1993
Sb., nálezu Ústavního soudu č.131/1994
Sb., nálezu Ústavního soudu č.166/1995
Sb., nálezu Ústavního soudu č.29/1996
Sb. a zákona č.30/1996 Sb. (dále jen "zákon
o půdě"), byl přijat zákon č.284/1991
Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových
úřadech, jímž byly pozemkové
úřady zřízeny, stanovena jejich náplň
činnosti a upraveno řízení a organizování
pozemkových úprav.
Tento zákon byl novelizován zákonem č.
38/1993 Sb. (úplné znění zákona
bylo vyhlášeno pod č. 221/1993 Sb.). Novelou
se stanovily potřebné podmínky pro urychlené
vytváření ucelených hospodářských
jednotek jak pro okamžité zájemce o provozování
soukromého hospodaření na půdě,
tak i pro vlastníky, kteří půdu pronajali
transformovaným zemědělským družstvům
nebo nově vzniklým zemědělským
podnikům. Pro tyto účely bylo převážně
využito institutu zatímního bezúplatného
užívání (v menším počtu
časově omezeného nájmu) a vlastníkům
založeno přechodné užívací
právo k pozemkům jiných vlastníků
do doby provedení pozemkových úprav.
Při provádění pozemkových úprav
se výrazně projevují důsledky nepřehlednosti
vlastnických vztahů vzniklých jako následek
porušení kontinuity zápisů vlastnických
vztahů v pozemkových knihách a nezávaznosti
zápisů o vlastnických vztazích v pozdější
evidenci nemovitostí. Nejasnosti v majetkoprávních
vztazích byly znásobeny neprováděním
majetkoprávního vypořádání
s vlastníky ve spojitosti zejména s investiční
výstavbou. Tyto negativní jevy katastr nemovitostí
podle zákona č. 344/1992 Sb. neodstranil, protože
převzal veškeré údaje z předchozí
evidence nemovitostí včetně chybných
údajů a nepřesností. V důsledku
toho je v řadě případů obtížné
zjistit skutečného vlastníka pozemku a jeho
pobyt. Přitom jde o základní údaje,
jejichž přesné zjištění
je podmínkou řádného provedení
pozemkových úprav.
Řízení o pozemkových úpravách
je negativně ovlivněno i skutečností,
že většina zemědělské půdy
je ve vlastnictví osob, které samy nehospodaří
a mnohdy v místě pozemků nebydlí.
Přitom zákon o pozemkových úpravách
předpokládá jak projednávání
věcného řešení, tak jeho odsouhlasení
s vlastníky. Nenaplnění těchto podmínek
brání pokračování v řízení
o pozemkových úpravách.
Zákon doposud upravuje některé procesní
otázky specificky, ale v převážné
části odkazuje na obecné předpisy
o správním řízení. V důsledku
aplikace obecných ustanovení správního
řízení na odchylné poměry řízení
v pozemkových úpravách, vyznačující
se zejména nadměrným množstvím
účastníků a z nich pak značným
počtem účastníků neznámých
a těch, jejichž pobyt není znám, dochází
ke značným časovým prodlevám
v řízení a k podstatnému zvýšení
vynakládaných peněžních prostředků.
Tento stav především při komplexních
pozemkových úpravách, kdy se řeší
celé katastrální území mnohdy
i s více než tisícem účastníků,
je příčinou vzniku neřešitelných
situací kdy nelze v řízení dále
pokračovat. Má-li být naplněn smysl
pozemkových úprav a nezbytné uspořádání
majetkoprávních vztahů promítnuto
do katastru nemovitostí, je potřebné přijmout
odpovídající úpravu v otázkách
procesu řízení tak, jak je obsaženo
v návrhu novely.
Doplněním podmínek pro udělování
osvědčení k výkonu projektování
pozemkových úprav přímo do zákona
(§ 8 odst. 2) se reaguje na obecnou snahu zjednodušit,
zhospodárnit a liberalizovat udělování
oprávnění k výkonu určitých
odborných činností.
Zákon o půdě se nevypořádal
s dlouhodobě neřešeným chaotickým
právním stavem v cca 450 katastrálních
územích, vzniklým v různých
stadiích přerušeného a nedokončeného
scelovacího řízení podle scelovacího
zákona č. 47/1948 Sb. a předcházejícího
vládního nařízení č.
171/1940 Sb., o scelování hospodářských
pozemků a o jiných úpravách pozemkové
držby, a rovněž s důsledky nedokončeného
přídělového řízení
z pozemkových reforem. Přesto je na pozemkových
úřadech požadováno fyzickými
a právnickými osobami, zejména obcemi, aby
tento nejasný stav vyřešily v pozemkových
úpravách, když se tak nestalo ani v souvislosti
se založením katastru nemovitostí. Pozemkové
úřady uznávají opodstatněnost
takovýchto požadavků, ale doposud nemají
k dispozici právní prostředky, jejichž
pomocí by mohly problémy z nedokončeného
scelování, popřípadě nedokončeného
přídělového řízení,
vyřešit. K využití jejich oprávnění
rozhodovat o výměně a přechodu vlastnických
práv k pozemkům v pozemkových úpravách
podle zákona o půdě jim brání
současně platný postup stanovený zákonem
o pozemkových úpravách. A protože tento
stav je výsledkem bývalé agrární
politiky státu, řešení dlouhodobě
nashromážděných problémů
se neobejde zase bez aktivního zásahu státu
do majetkových vztahů v katastrech. Věcnou
podstatou spadá problém do zákona o pozemkových
úpravách, který svým způsobem
navazuje na bývalý již zrušený
scelovací zákon. Proto se i příslušné
ústřední orgány státní
správy (hospodářství, vnitra, spravedlnosti,
financí, zeměměřictví a katastru),
Nejvyšší zastupitelství a Nejvyšší
soud shodly, že možné racionální
řešení je takové řešení,
které by vycházelo z novelizace a doplnění
zákona o pozemkových úpravách, jež
by realizovaly pozemkové úřady.
Obdobná úprava se v rámci zemí Evropské
unie nevyskytuje, protože jde o řešení
specifických problémů vyplývajících
z historického vývoje na území České
republiky. V jednotlivých zemích Evropské
unie není zatím problematika pozemkových
úprav srovnatelná s našimi podmínkami,
neboť vychází z odlišných právních
tradic a poměrů těchto zemí, kde na
rozdíl od naší republiky jsou vlastnické
vztahy stabilní a jejich kontinuita nebyla přerušována.
S ohledem na vývoj vlastnických a užívacích
vztahů v uplynulých 45 letech v naší
republice není možno okamžitě provést
úpravu pozemkového práva v úplném
pojetí jako v zemích Evropské unie. Teprve
až po ukončení ještě probíhajícího
procesu restituce a transformace bude možno přikročit
k nové komplexní hmotně právní
i procesní úpravě pozemkového vlastnictví
a pozemkových úprav.
Realizace ustanovení vyplývajících
z navrhované novely vyvolá nároky na finanční
prostředky ze státního rozpočtu, a
to ve spojitosti zejména s řešením nedokončeného
scelování (viz blíže bod 28). Řešení
předpokládá peněžní vyrovnání
náhrad státem jen v případě
alternativy I § 9d. Skutečnou výši může
stanovit až pozemkový úřad z podkladů
pro řešení pozemkových úprav
v konkrétním území. Výši
prostředků pro řešení těchto
případů lze celkově odhadovat jen
na základě šetření počtu
katastrálních území, které
jsou nedokončeným scelováním dotčeny.
Jde celkem o zhruba 450 takových území. Orientačně
se výše potřebné částky
odhaduje na 300 mil. Kč, přičemž se
však nebude jednat o jednorázově vynakládanou
částku. Čerpání finančních
prostředků bude postupné podle počtu
dotčených katastrálních území
s nedokončeným scelováním, ve kterých
v jednotlivých následujících letech
budou realizovány pozemkové úpravy.
II. Zvláštní část
K Čl.I:
K § 3
Navržená úprava nového ustanovení
odst.3 zabrání, aby z pozemkových úprav
byly vyloučeny pozemky, k nimž bylo zřízeno
právo náhradního užívání
a v současnosti jsou zastavěné. Podle dosavadní
úpravy nebylo možno zastavěné pozemky
v náhradním užívání zahrnout
do pozemkových úprav a tím realizovat ustanovení
odst. 2 § 22 zákona o půdě, podle kterého
náhradní užívání zaniká
provedením pozemkových úprav.
Novelizovanou úpravou odst.5 se umožňuje rozšířit
obvod pozemkových úprav i mimo katastrální
území dotčené pozemkovými úpravami,
pokud tím bude dosaženo vytvoření účelnějšího
a funkčního uspořádání
pozemků v obvodu pozemkových úprav. Umožnit
takový postup si vyžaduje řešení
důsledků liniových staveb jako jsou komunikace,
železnice, vodní toky, pozemkové parcely s
trvalými porosty (sady, chmelnice, atd.), které
byly zřizovány bez zřetele na vlastnické
hranice pozemku a hranice kat. území.
K § 4
Postup pozemkových úřadů v řízení
o pozemkových úpravách uvedený v §
8 a v § 9 tohoto zákona nelze dodržet v území
kde nebylo dokončeno přídělové
řízení, neboť přidělené
pozemky není možno identifikovat podle čísla
parcel, polohy a výměry. Proto je možno užít
zmíněná zákonná ustanovení
jen přiměřeně podle daných
okolností. Pokud by v důsledku upřesnění
nebo rekonstrukce přídělu vznikl v celkové
bilanci přebytek zemědělské půdy,
je třeba upravit vlastnický vztah k této
půdě obdobným způsobem jako je tomu
v případech upravených v § 9g odst.
5.
K § 5
Postavení obce jako samostatného právního
subjektu podle zákona č.367/1990 Sb., o obcích
(obecní zřízení), ve znění
pozdějších předpisů, vyžaduje,
aby obec byla vždy účastníkem řízení
o pozemkových úpravách, a to i tehdy, když
nevlastní pozemky. Tato potřeba vyplývá
i ze skutečnosti, že podle zákona společná
zařízení vybudovaná v rámci
pozemkových úprav přecházejí
do vlastnictví obce, pokud nedojde k jiné dohodě.
V řízení o pozemkových úpravách
je značné množství účastníků
a nemalý počet těch, kteří
nejsou známi nebo jejichž pobyt není znám.
Tato okolnost souvisí s tím, že v předchozím
období nebyl kladen důraz na přesnou evidenci
vlastnictví k pozemkům a ani nebylo postupováno
způsobem určeným občanským
zákoníkem v případě opuštění
majetku. V současné době se většinou
nedá došetřit a rozlišit, kdy jde o vlastníka
neznámého nebo o vlastníka, jehož pobyt
není znám. Podle správního řádu
musí správní orgán ustavit těmto
osobám opatrovníka. V zájmu ochrany práv
zmíněných osob opatrovník nesmí
souhlasit s nedodržením pravidel posuzování
přiměřenosti kvality a výměry
vyměňovaných pozemků ve smyslu vyhlášky
č.427/1991 Sb.
Dosavadní praxe vyžaduje, aby byl upraven postup řízení
o pozemkových úpravách v případech,
kdy v průběhu pozemkových úprav vlastník
zemře a dědictví není projednáno.
Navrhuje se proto s ohledem na nutnost zachování
kontinuity řízení, aby účastníky
řízení byli dědicové, kteří
podle sdělení soudu neodmítli dědictví.
K § 6
Podle dosavadního znění odst.1 tohoto ustanovení
se řízení zahajuje na návrh některého
z účastníků řízení,
zatímco podle jeho odst.2 okresní pozemkový
úřad zahájí řízení
až poté, uzná-li důvody návrhu
za opodstatněné. Navrhovaná úprava
vypuštěním odst.1 odstraní rozpor mezi
dikcí obou odstavců.
Ze znění odst.5 se vypouští slovo "obec",
protože v novelizovaném znění §
5 odst. 1 se obec nově uvádí jako účastník
řízení. Nové označení
uvedených orgánů odpovídá jejich
označení v příslušných
nových nebo novelizovaných právních
předpisech.
S ohledem na dosavadní ustanovení o zahájení
řízení podle § 6 odst. 1 a 2 a ustanovení
§ 30 správního řádu bylo nejasné,
zda lze zastavit řízení o pozemkových
úpravách, nebylo-li již účelné
dále v něm pokračovat. Proto se tato otázka
výslovně upravuje v odstavci 7.
Doplnění odstavců 8 a 9 vyžaduje potřeba
zajistit osobám pověřeným vykonávat
činnosti pro pozemkové úpravy oprávnění
vstupovat nebo vjíždět na pozemky. Dochází
často ke konfliktům s některými vlastníky
pozemků, kteří většinou, aniž
uvedou konkrétní důvody, odmítají
těmto osobám vstup, popř. vjezd na svůj
pozemek. Současně je upraveno řešení
náhrad majetkové újmy, kterou mohou osoby
při výkonu činnosti pro pozemkové
úpravy způsobit vlastníkům nebo jiným
osobám. Nepředpokládá se, že
by peněžní náhrady na majetkovou újmu
vzniklou ve spojitosti s výkonem činnosti pro pozemkové
úpravy vedlo ve svém důsledku ke zvýšení
nároků na poskytnutí finančních
prostředků ze státního rozpočtu,
neboť okresní pozemkový úřad
bude uplatňovat náhradu těchto nákladů
vůči odpovědnému subjektu.
Jestliže výsledek pozemkových úprav
má sloužit i pro obnovu katastrálního
operátu vyhotovením nových souborů
geodetických a popisných informací ve smyslu
ust. katastrálního zákona, navržená
právní úprava v odst. 10 umožňuje
pozemkovému úřadu vyhotovit podle potřeby
katastrálního úřadu i podklady pro
obnovu souboru geodetických informací katastru nemovitostí
pro území vyloučená z pozemkových
úprav podle § 3 tohoto zákona. Navrhovaná
úprava sleduje hospodárnější
využití státem vynakládaných
prostředků, jak pro pozemkové úpravy,
tak pro obnovu katastrálního operátu.
K § 7
V dosavadním ustanovení odst. 1 se využívá
textu legislativní zkratky uvedené v § 3 odst.
5 "obvod pozemkových úprav". Dále
se navrženou úpravou odstraňují pochybnosti
ohledně povahy úkonů o určení
obvodu a formy pozemkových úprav tak, aby bylo zřejmé,
že nejde o správní rozhodování.
K § 8
Změna odstavce 2 souvisí s novou úpravou
oprávnění k výkonu projektování
pozemkových úprav uvedenou v novém §
8a.
Výsledky pozemkových úprav slouží
i k obnově katastrálního operátu a
proto s tím související šetření
a zeměměřické práce, které
jsou podkladem pro návrh pozemkových úprav,
musí odpovídat ustanovení zvláštního
předpisu, kterým je vyhláška č.190/1996
Sb.
Novelizovaná úprava o stanovení nároků
vlastníků pozemků v pozemkových úpravách
a projednání námitek proti jejich stanovení
navazuje na novou úpravu obsahu a závaznosti katastru
nemovitostí. Protože do katastru nemovitostí
byly převzaty všechny údaje evidence nemovitostí,
včetně nepřesností vyplývajících
z nedostatečně prováděné aktualizace
jejích údajů, nelze přihlížet
k případným námitkám proti
výměře zjištěné zaměřením
skutečného stavu v terénu.
V zájmu obecné informovanosti občanů
o změnách, resp. budoucích změnách
ve vlastnických a užívacích vztazích
k pozemkům, které jsou předmětem pozemkových
úprav, bylo nutno promítnout do právní
úpravy i vyznačení zahájení
pozemkových úprav v katastru nemovitostí.
Novelizací navržený postup urychlí a
zhospodární průběh pozemkových
úprav. S ohledem na to, že během pozemkových
úprav může dojít i ke změně
cenových předpisů, je v novelizovaném
znění jednoznačně stanoveno, že
cena pozemků se řídí podle cenového
předpisu platného ke dni vyložení nároků
ve smyslu ust. odst. 5.
Základním prvkem pro určení ceny pozemku
je stanovení plošného zastoupení bonitovaných
půdně ekologických jednotek na oceňovaném
pozemku ve smyslu cenového předpisu. Pozemkové
úřady s údaji bonitovaných půdně
ekologických jednotek tedy pracují, ale žádný
právní předpis doposud neobsahuje jejich
pojmové vymezení, a to i přes to, že
se již v současné době zavádějí
tyto údaje, zejména pro účely daňové
reformy, do katastru nemovitostí. Z hlediska věcného
obsahu údajů bonitovaných půdně
ekologických jednotek a jejich využití při
pozemkových úpravách bylo proto po dohodě
s MF a ČÚZK pojmové vymezení zařazeno
do novely zákona o pozemkových úpravách.
Navržená změna odst. 11 přesněji
formuluje dosavadní znění. Poslední
věta z tohoto odstavce se vypouští z důvodu,
že zákon neřeší situaci, kdy nedojde
k dohodě pozemkového úřadu se sborem
zástupců při rozhodování o
zatímním užívání.
Stejně jako v průběhu trvání
zatímního užívání se mohou
změnit okolnosti, za kterých bylo založeno,
může dojít k jejich změně i v
případech řešených prostřednictvím
časově omezeného nájmu podle §
19 odst. 4 zákona o půdě. Jde sice o pojmově
odlišné instituty, oba však ve své podstatě
shodně zakládají v řízení
o pozemkových úpravách určitému
subjektu přechodné užívací právo
k pozemku jiného vlastníka. Je proto třeba
umožnit změnu i tohoto užívacího
institutu, změní-li se podmínky, za kterých
byl správním rozhodnutím založen.
Zpracovatel návrhu pozemkových úprav je povinen
v průběhu jeho zpracování projednávat
navrhovaná opatření s vlastníky pozemku.
Pro ochranu zájmu a práv vlastníků
v průběhu zpracovávání návrhu
pozemkových úprav se novelizovaným ustanovením
odst. 13 zakládá povinnost pozemkovému úřadu,
aby svolal všechny vlastníky, pokud o to požádá
jejich 1/3 nebo sbor, je-li zvolen, a zabezpečil projednání
jejich připomínek nebo námitek k řešení
pozemkových úprav.
Dosavadní postup v řízení o pozemkových
úpravách podle správního řádu
je vzhledem ke značnému počtu účastníků
řízení časově náročný
a ve většině případů neumožňuje
rychlý a hospodárný průběh
pozemkových úprav a někdy znemožňuje
jejich dokončení. Proto bylo třeba stanovit,
že souhlasy účastníků uvedené
v průběhu řízení jsou závazné
až do jejich skončení, a to i pro jejich případné
právní nástupce. Rovněž bylo
nezbytné upravit, jak postupovat v případech,
kdy účastník řízení
nemá zájem na součinnosti s pozemkovým
úřadem, ale podle zákona bez jeho souhlasu
k určitým úkonům nelze v řízení
dále pokračovat.
Navržená úprava odst. 16 rozšiřuje
možnost použít pro zřízení
společných zařízení vedle půdy
ve vlastnictví státu i pozemky ve vlastnictví
obce, pokud již k těmto účelům
dříve sloužily, byť i na jiném
místě (např. polní cesty).
V mnoha případech pro výstavbu tzv. liniových
staveb na zemědělské půdě stavební
úřady důsledně nevyžadovaly majetkoprávní
vypořádání dotčených
pozemků s jejich vlastníky a spokojily se pouze
se souhlasem jejich uživatelů (bývalé
zemědělské organizace). Tento stav nebyl
doposud vyřešen. Navazuje-li taková stavba
na souvislou plochu zemědělských pozemků,
které byly pojaty do obvodu pozemkových úprav,
nabízí se možnost řešit poskytnutí
náhrad dotčeným vlastníkům
v rámci pozemkových úprav, a to z pozemků
ve vlastnictví státu, budou-li s tímto postupem
vlastníci souhlasit.
Polní cesty vedené v dřívějším
pozemkovém katastru byly často ve spoluvlastnictví
více osob. Tyto cesty jsou převážně
již zrušeny a neexistuje jejich spojitost s dalším
pozemkovým vlastnictvím jejich spoluvlastníků.
Někdy již spoluvlastník nevlastní jiné
pozemky. V katastru nemovitostí jsou ovšem zmíněné
pozemky, včetně jejich spoluvlastníků,
stále evidovány. Za tohoto stavu se ukazuje jako
racionální postup umožnit zrušení
a vypořádání zmíněných
spoluvlastnických podílů v pozemkových
úpravách.
Finanční vyrovnání nároků
vlastníků ve smyslu předkládané
novely nebude běžným způsobem řešení
a ke krytí potřebné finanční
částky ve spojitosti s tímto vypořádáním
postačí dosavadní finanční
zdroje vyčleněné pro účely
pozemkových úprav.
K § 8a
Odborná způsobilost k projektování
pozemkových úprav byla udělována na
základě zkoušek zvláštní
způsobilosti podle zákona č. 50/1976 Sb.
a vyhlášky FMTIR č. 8/1983 Sb., ve znění
vyhlášky SKVTIR č. 186/1990 Sb., o oprávnění
k projektové činnosti.
Zákon o pozemkových úpravách v §
8 odst. 2 zmocňuje Ministerstvo zemědělství
stanovit podmínky k udělování oprávnění
k projektování pozemkových úprav,
a to obecně závazným právním
předpisem. Protože stanovení takových
podmínek je zásahem do práv a svobod občana,
mělo by se tak stát zákonem. Proto se z hlediska
legislativního procesu pro stanovení těchto
podmínek využívá novelizace zmíněného
zákona.
Při posuzování odborné způsobilosti
je důraz kladen zejména na dosažené
vzdělání, jímž se rozumí
vysokoškolské vzdělání na vysoké
škole zemědělské nebo technické
a délku odborné praxe v projektování
(2 roky praxe v činnostech při projektování
pozemkových úprav). Obecné podmínky
udělení oprávnění pro projektování
pozemkových úprav jsou stanoveny v souladu s právní
úpravou této problematiky pro jiné obory
činností. Kromě povinností a práv
osob, kterým bude osvědčení udělováno,
se stanoví i pravidla, pro jeho odnětí. Závažné
nedostatky v činnosti osoby, jíž bylo osvědčení
uděleno, je třeba spatřovat zejména
v postupu, který by byl v rozporu se zákonem a vyhláškou
o jeho provádění č. 427/1991 Sb.,
jestliže by zpracovaný návrh opakovaně
vykazoval závažné odborné nedostatky
mající vliv na jeho kvalitu nebo pokud by se při
řešení návrhu neposuzovaly skutečnosti
objektivně a nedbalo se práv účastníka
řízení.
K § 9
Navržená a doplněná ustanovení
tohoto paragrafu upřesňují postup pozemkových
úřadů při schvalování
návrhu pozemkových úprav a rozhodování
o přechodu vlastnických práv k pozemkům
s cílem tento postup zracionalizovat a specificky upravují
i otázku doručování rozhodnutí
pozemkového úřadu. Vzhledem ke značnému
množství účastníků řízení
v pozemkových úpravách bylo by technicky
značně obtížné a finančně
velmi náročné každému jednotlivému
z nich doručit rozhodnutí s kompletně vypracovaným
a schváleným návrhem pozemkových úprav.
Proto se umožňuje připojit k příslušnému
rozhodnutí jen ta část schváleného
návrhu, která se týká konkrétního
účastníka řízení.
Schválený návrh pozemkových úprav
je závazným podkladem pro rozhodnutí o výměně
nebo přechodu vlastnických práv a jeho obsahem
je vázán nejen správní orgán,
ale i účastníci řízení,
popř. jejich právní nástupci. K dosažení
tohoto záměru je třeba, aby tento dokument
byl zaznamenán v údajích katastru nemovitostí,
který je veřejný. Potom každý,
kdo o údaje z katastru požádá, bude
informován o tom, že u předmětného
pozemku nastanou změny podle schváleného
návrhu.
K dosažení ochrany výsledků schválených
pozemkových úprav má sloužit i opatření
o vyloučení možnosti odvolání
proti rozhodnutí o výměně, popřípadě
přechodu vlastnických práv k pozemkům.
Podle dosavadní úpravy má příslušný
správní orgán povinnost všechna navržená
opatření projednávat s vlastníky pozemků
v průběhu řízení a k přijetí
těchto opatření musí vlastníci
pozemků vyslovit souhlas. Navíc mají možnost
se proti rozhodnutí o schválení pozemkových
úprav odvolat, popřípadě požádat
o jeho přezkum v rámci mimořádných
opravných prostředků, či cestou soudní.
Vydané rozhodnutí o přechodu vlastnických
práv má tedy sloužit již jen jako doklad
o vlastnických vztazích a pro převzetí
výsledků pozemkových úprav do katastru
nemovitostí. Proto vyloučení možnosti
podat odvolání proti rozhodnutí o přechodu
vlastnických práv k pozemkům podle schváleného
návrhu není omezením práv účastníků,
neboť tito je již mohli uplatnit v první fázi
správního rozhodování. Připuštěním
odvolacího prostředku proti zmíněnému
rozhodnutí by se zásadně narušila pravomocně
ukončená, časově a finančně
náročná první etapa řízení
o pozemkových úpravách. Vznikl by další
složitý proces, ve kterém by s ohledem na časový
odstup a již uskutečněné změny
podle schváleného návrhu, zejména
v držbě pozemku a provedených vlastnických
změnách, které na sebe navzájem navazují,
nebylo možno obnovit výchozí stav platný
před zahájením pozemkových úprav.
Promítnutí nového právního
stavu do katastru nemovitostí ve smyslu schváleného
návrhu vyžaduje specifickou úpravu doručování
rozhodnutí o přechodu vlastnických práv
k pozemkům vlastníkům. S tím souvisí
rovněž úprava, podle které v případě
neprojednaných dědictví do doby vydání
rozhodnutí o přechodu vlastnických práv,
budou předmětem dědictví již
pozemky nově evidované v katastru nemovitostí
v souladu se schváleným návrhem, namísto
původních pozemků zůstavitele.
S ohledem ke značné časové a finanční
náročnosti řízení o pozemkových
úpravách je snahou zabezpečit, aby do doby
realizace uspořádání změn vlastnických
práv podle schváleného návrhu, se
případnými následnými právními
úkony nezmařil výsledek pozemkových
úprav. Proto se zavádí stanovení povinnosti
uvádět v listinách o nabytí vlastnictví
nebo jiného oprávnění i údaje
podle schváleného návrhu. Tyto údaje
poskytne pozemkový úřad. Ze stejného
důvodu se omezuje dispoziční právo
vlastníka nakládat samostatně s jednotlivými
pozemky, popřípadě s jejich částmi,
bez souhlasu pozemkového úřadu.
Zástavy váznoucí na pozemcích nemohou
být překážkou pro provedení pozemkových
úprav. Proto bylo v zákoně doplněno
ustanovení o tom, že zástavní právo,
které vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových
úprav, přechází na pozemek získaný
zástavcem podle schváleného návrhu.
Zástavní věřitel má možnost
se k přechodu zástavy na nový pozemek vyjádřit
v průběhu řízení jako jeho
účastník ve smyslu § 5.
K § 9a
Úpravou odst. 2 se odstraňuje dosavadní nejasnost
o tom, kdy lze vytyčit pozemky a ujmout se hospodaření
podle schváleného návrhu pozemkových
úprav.
Je-li třeba již v průběhu pozemkových
úprav realizovat některá opatření
pro zabezpečení hospodářské
činnosti nebo k ochraně jiných veřejných
zájmů v daném území, která
budou společnými zařízeními
pozemkových úprav, umožňuje se v odst.
5 jejich provedení ještě před schválením
návrhu pozemkových úprav. Takto však
bude možno postupovat jen se souhlasem všech dotčených
vlastníků.