K § 9b až § 9h
Navržená úprava se snaží řešit
nepřehlednost ve vlastnických a užívacích
vztazích k půdě, způsobenou nedokončeným
procesem scelování pozemků zahájeného
podle vládního nařízení č.
171/1940 Sb., o scelování hospodářských
pozemků a o jiných úpravách pozemkové
držby, doplněné vládním nařízením
č. 208/1943 Sb. nebo později podle zákona
č.47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských
úpravách pozemků (scelovací zákon),
který zmíněná vládní
nařízení zrušil a nahradil. Úprava
zákona a vládního nařízení
byla v základních rysech shodná.
Vlastní scelovací řízení prováděla
soustava úřadů k tomu účelů
vytvořených (např. oblastní a zemské
komise). Základními úseky řízení
byla fáze předběžná, hlavní
a závěrečná. Předběžné
řízení zahrnovalo zejména obchůzku
a označení hranic scelovacího obvodu, zjištění
dosavadního držebního stavu a sestavení
a vyložení rejstříku držebností,
ocenění jednotlivých nemovitostí,
rozhodnutí o námitkách odhadů pozemků
a proti rejstříku držebností. Hlavní
řízení zahrnovalo vypracování,
projednání a provedení projektu společných
zařízení a stanovisko účastníků
k tomu, kde a jaké pozemky mají být přiděleny,
stanovení náhradních pozemků, peněžitých
vyrovnávacích částek a vypracování
scelovacího plánu, odevzdání náhradních
pozemků do prozatímního užívání
přímým účastníkům,
a to bez jejich souhlasu, vyložení scelovacího
plánu a rozhodnutí o námitkách proti
plánu a potvrzení a provedení scelovacího
plánu. Rozhodnutí, kterým byl potvrzen scelovací
plán, byla oprávněna vydat oblastní
komise a nebylo proti němu odvolání (§
63 odst.3 scelovacího zákona).
Po potvrzení scelovacího plánu nebylo možno
žádat "za navrácení v předešlý
stav" dokonce ani "za obnovu řízení".
Pokud oblastní komise scelovací plán nepotvrdila,
nebylo možno s ohledem na citované ustanovení
§ 63 odst. 2 a 3 scelovacího zákona považovat
scelovací řízení za ukončené.Vyhláška,
kterou se oznamovalo zakončení scelovacího
řízení, spolu s potvrzeným scelovacím
plánem, měla být pak publikována v
Úředním listě II. Na základě
potvrzeného scelovacího plánu měly
být provedeny zápisy nových právních
vztahů do pozemkových knih.
Přibližně ve 450 katastrálních
územích, zejména na Moravě, započaté
scelování nebylo zcela dokončeno a kolem
r. 1950 došlo k celkovému útlumu prací.
Příčiny nedokončeného scelovacího
řízení spočívaly hlavně
ve změně poměrů ve společnosti
a postupné socializaci na vesnici, mající
výraz ve sdružování pozemků,
což souviselo s potlačováním vlastnického
práva k půdě.
Převážná část scelovacích
prací skončila v etapě hlavního řízení
předáním pozemků do zatímního
užívání, bez provedení závěrečných
prací. Vznikla tak situace, že skutečná
držba v přírodě nesouhlasila se stavem
pozemkové knihy a pozemkového katastru. Protože
nové vztahy v držbě po provedeném scelování
nebyly právně konstituovány v pozemkové
knize, nebyly ani později k dispozici žádné
podklady, podle nichž by bylo možno právní
vztah po scelení zapsat do evidence nemovitostí
zakládané od r. 1964. Pozemkové knihy byly
využitelné jen u pozemků nepojatých
do scelení.
Nedokončeným řízením podle
uvedených zákonů byl v mnoha katastrálních
území u pozemkové držby vytvořen
stav, kdy s vlastnickým právem k určitému
pozemku bylo spojeno užívací právo k
pozemku jinému. Vzniklé problémy se dále
prohlubovaly, neboť státní orgány např.
v dědickém řízení, popř.
při převodu nemovitostí, nepostupovaly shodně,
a to ani v jednotlivých katastrálních územích.
Uznávaly podle místních a dobových
názorů za vlastníka někdy vlastníka
původního pozemku, jindy uživatele pozemku
nově přiděleného při scelování.
Ve spojitosti se zakládáním evidence nemovitostí
od r. 1964 podle zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci
nemovitostí, byla snaha o řešení zmíněných
problémů prověřováním
a potvrzováním scelovacích operátů
tehdejšími ONV a jejich zapsání do evidence
nemovitostí. Z právního hlediska sice šlo
o nouzový postup, ale ani ten nebyl ve všech případech
uskutečněn. Naopak většina nedokončeného
scelování zůstala nadále nedořešena.
V období socialistického užívání
pozemků se důsledky tohoto stavu neprojevovaly tak
výrazně, neboť pro plánované
hospodářství byl podstatný stav uživatelský
a nikoliv stav vlastnický.
Do katastru nemovitostí byl k 1. 1. 1993 převzat
úplný stav evidence nemovitostí, aniž
došlo k vyřešení zmíněných
problémů. Jejich důsledky jsou překážkou
uspořádání vlastnických vztahů
k půdě ve smyslu zákona o půdě
a zákona o přechodu některých věcí
z majetku České republiky do majetku obcí
č. 172/1991 Sb.
Současný právní stav lze charakterizovat
tak, že v některých případech
a) je v katastru nemovitostí zapsán stav po scelení,
i když toto nebylo právoplatně dokončeno
způsobem požadovaným předpisy o scelování,
b) je v katastru nemovitostí zapsáno vlastníkům
nebo jejich právním nástupcům vlastnictví
k pozemkům, s nimiž původně vstupovali
do scelování a jejichž vlastnictví bylo
nesporné. Z takto zapsaných vlastníků
někteří dosud užívají
náhradní pozemky převzaté ze scelování
(jde zejména o zastavěné pozemky, zahrady).
Tam, kde v minulosti státní orgány považovaly
nesprávně uživatele za vlastníka a stanovily,
že na právního nástupce takového
uživatele přechází vlastnické
právo, nebo, že uživatel nabyl vlastnictví
vydržením, svědčí nabývací
titul též ve prospěch vlastnictví těchto
osob. Tak vznikl stav, že v řadě případů
uplatňuje vlastnické právo k témuž
pozemku nebo jeho části současně více
osob. Podle platného právního řádu
by mohl rozhodnout o tom, kdo z osob zapsaných v katastru
je skutečným vlastníkem pozemku, pouze soud.
Zmíněný stav je zcela neřešitelný,
zejména při uplatňování vlastnických
práv k pozemkům, protože v dotčených
katastrálních územích již nelze
obnovit vlastnický stav platný před scelováním,
ani dokončit scelovací řízení,
neboť již neplatí předpisy, podle kterých
bylo prováděno, ale převážně
nejsou dochovány ani úplné listinné
doklady - scelovací operáty. V důsledku všech
provedených změn v daných územích
(dědění, převody, investiční
výstavba apod.) by obnova jakéhokoliv stavu vedla
ještě k většímu právnímu
chaosu ve sledované oblasti než je nyní.
Na základě platné právní úpravy
lze těžko nalézt obecné řešení,
které by uspokojilo nároky všech dotčených
osob. Přitom vyřešení daného
problému se dožadují dotčené
osoby jak u pozemkových úřadů, tak
i u katastrálních úřadů. Pokud
se v ojedinělých případech obrátily
s požadavkem na řešení k soudu, jsou tyto
případy většinou ještě nerozhodnuty.
Ministerstvo zemědělství proto předložilo
příslušným zainteresovaným resortům
(hospodářství, vnitro, spravedlnost, finance,
ČÚZK), Nejvyššímu soudu a Nejvyššímu
zastupitelství varianty možného řešení
problému. Jako přijatelné řešení,
kterým by se předešlo dalším průtahům
a nekonečným soudním sporům ve věci,
považuje většina zmíněných
orgánů za nejracionálnější
takové řešení, které by vycházelo
z doplnění zákona o pozemkových úpravách
a které by realizovaly pozemkové úřady.
Pro tyto případy je v § 9b odlišně
upraven předmět a obvod pozemkových úprav
tak, aby bylo možno do pozemkových úprav zahrnout
všechny pozemky, které byly předmětem
scelování, tedy i pozemky nyní již zastavěné.
Je ponecháno na pozemkovém úřadě,
aby případně vyloučil z pozemkových
úprav ty pozemky, které pro dosažení
jejich účelu nejsou třeba.
Dále se zákonem uznává vlastnictví
k pozemkům podle stavu nedokončeného scelování,
je-li zapsáno v katastru nemovitostí.
Stanovení nároku v § 9c je jednou z nejspornějších
otázek, neboť se týká změn pozemků
zemědělských na pozemky stavební,
popřípadě zahrady či jiné pozemky
s trvalými porosty. Proto otázka, zda má
být upřednostněno oceňování
pozemků s ohledem na jeho druh (kulturu) podle současného
stavu nebo podle stavu před scelováním se
ponechává v souladu s požadavkem Ministerstva
financí na posouzení pozemkovým úřadem
podle konkrétních podmínek.
Navržená úprava v odstavci 2 umožňuje
poskytnutí náhrady těm osobám, které
do scelování vložily pozemky, aniž obdržely
pozemky náhradní,je-li potřebná výměra
pozemků v obvodu pozemkových úprav k dispozici.
Pro případ, že v katastru nemovitostí
je k témuž pozemku nebo jeho části vyznačeno
vlastnictví několika osobám, vychází
návrh v § 9d ze zásady, že vlastníkem
pozemku je osoba (právní nástupce), která
pozemek nepřetržitě užívá
od doby jeho převzetí ve scelování.
Neužívá-li pozemek žádná
z osob vyznačených v katastru, předpokládá
se, že vlastníkem pozemku je ta osoba, které
svědčilo vlastnické právo před
scelováním. Osobám, jimž nebude uznáno
vlastnictví podle uvedených kriterií, se
navrhuje poskytnout náhrada v peněžité
formě nebo v jiném pozemku podle jeho druhu před
zahájením scelování.
Dalším problémovým okruhem je řešení
případu, kdy osoba užívá náhradní
pozemek ze scelování za svůj pozemek vložený
do scelování, který je dosud v jeho vlastnictví
a na užívaném pozemku má umístěnou
vlastní stavbu, nebo jde o pozemek s trvalým porostem,
ale v katastru nemovitostí je stále vlastnicky evidována
osoba, jíž svědčilo vlastnické
právo před scelováním. V § 9e
se navrhuje řešení, které upřednostňuje
ochranu zájmu osob, které nepřetržitě
užívají náhradní pozemek ze scelení.
Se zřetelem na již popsaný chaotický
stav ve vlastnických a užívacích vztazích,
upravují se v § 9f nároky i v případech,
kdy došlo k vykoupení nebo vyvlastnění
předmětných pozemků podle stavebního
řádu.
S ohledem na popsanou složitost řešených
případů jsou v § 9g stanoveny i podmínky
pro schválení návrhu odchylně, než
je obecně vyžadováno v řízení
o pozemkových úpravách.
Návrh pamatuje i na řešení otázky,
kdy osoba odmítne převzít peněžitou
náhradu, jakož i na případy, kdy při
řešení vztahů v celkové bilanci
půdy za obvod pozemkových úprav vznikne přebytek
zemědělské půdy. Vychází
se z toho, že vlastníkem takovéto půdy
má být primárně stát. Tuto
půdu lze potom využít v následném
řešení pozemkových úprav.
Navrhovaný způsob řešení zmíněného
problému je značným zásahem do vlastnických
práv občanů chráněných
ústavním pořádkem České
republiky a Listinou práv a svobod. Protože při
řešení jednotlivých případů
nelze vyloučit námitky a nesouhlas toho kdo by se
cítil být poškozen, vychází navržená
úprava z předpokladu, že objektivním
odvolacím orgánem proti rozhodnutí o schválení
návrhu pozemkových úprav bude soud.
K § 10
Doplňuje se, že do nákladů na zpracování
pozemkových úprav patří i náklady
na jejich přípravu a nový soubor geodetických
informací v území, která jsou z pozemkových
úprav vyloučena (bude-li v rámci pozemkových
úprav pořizován), a dále se rozšiřuje
okruh nákladů hrazených státem v souvislosti
s úpravou vyplývající z novely (§
6 odst.10, § 8 odst.18, § 9d odst.3). Dosavadní
úprava neobsahuje způsob úhrady nákladů
spojených s údržbou společných
zařízení ve vlastnictví obce. Proto
se v souladu s požadavky praxe umožňuje obci,
aby stanovila rozsah, v jakém se účastníci
budou podílet na úhradě těchto nákladů.
K § 12
Úprava působnosti pozemkových úřadů
pod písmenem f), i) a j) navazuje na předchozí
novelizovaná ustanovení zákona a upřesňuje
působnost podle zákona o půdě.
K § 13
Okruh působnosti ústředního pozemkového
úřadu se upřesňuje ve smyslu úprav
zákona podle jeho novelizace.
K Čl. II:
Projektování pozemkových úprav je
činnost, jejíž výsledek je podkladem
pro správní rozhodování a promítá
se do sféry občanskoprávních vztahů.
Důsledky této specifické činnosti
mají široký dopad v celém zájmovém
území pozemových úprav a při
jejich výkonu musí být brán zřetel
na právní úpravu danou tímto zákonem.
Svojí povahou jde o činnost, která naplňuje
jen některé znaky živnosti, a proto se doplňuje
do § 3 odst. 3 živnostenského zákona jako
další činnost, která není živností.
/Změny a doplňky jsou vyznačeny tučným
písmem a podtrženě, (nahrazované
a vypouštěné stávající
znění je uvedeno v kulatých závorkách
kurzívou)/
Česká národní rada se usnesla na tomto
zákoně:
Zákon upravuje řízení o pozemkových úpravách a zřízení a funkci pozemkových úřadů 1).
_________________
1) Např. § 9 a § 19 odst.2 a 3 zákona
č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a jinému zemědělskému
majetku, ve znění pozdějších
předpisů.
Pozemkovými úpravami 2) se uspořádávají vlastnická práva k pozemkům a s nimi související věcná břemena, pozemky se jimi prostorově a funkčně upravují, scelují nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost pozemků a vyrovnání jejich hranic. Současně se jimi vytvářejí podmínky k racionálnímu hospodaření, k ochraně a zúrodnění půdního fondu, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability.
_________________
2) § 19 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb.
(1) Předmětem pozemkových úprav jsou
všechny pozemky v určitém území
bez ohledu na dosavadní způsob využívání
a existující vlastnické a užívací
vztahy k nim, pokud nejsou podle odstavce 2 z pozemkových
úprav vyloučeny.
(2) Z pozemkových úprav jsou vyloučeny pozemky
určené pro obranu státu, pro těžbu
vyhrazených nerostů 2a), hřbitovy, pozemky
zastavěné a určené k zastavění
2b), pozemky chráněné podle zvláštních
předpisů 2c).
(3) Pozemky, k nimž trvá právo náhradního
užívání2e), nejsou vyloučeny
z pozemkových úprav.
((3))(4) Pozemkové úpravy se
provádějí zpravidla pro celé katastrální
území. (,které tvoří
obvod pozemkových úprav.)
((4) Nebrání-li to účelu pozemkových
úprav nebo je-li to v zájmu jeho dosažení,
může být obvod pozemkových úprav
určen i jinak, než je uvedeno v odstavci 3, přičemž
ale nepřesáhne původní katastrální
území.)
(5) Nebrání-li to účelu pozemkových úprav nebo je-li to v zájmu jeho dosažení, může být rozsah území dotčeného pozemkovými úpravami (dále jen "obvod pozemkových úprav") určen tak, že do obvodu pozemkových úprav mohou být zahrnuty i sousední pozemky z jiných katastrálních území, bude-li tím dosaženo účelnějšího tvaru a funkčního uspořádání pozemků v obvodu pozemkových úprav. Jde-li o katastrální území různých okresů, okresní pozemkový úřad /§ 11 písm. a)/, který zahájil řízení o pozemkových úpravách, zahrne předmětné pozemky do obvodu pozemkových úprav po dohodě s okresním pozemkovým úřadem, v jehož okrese se příslušné pozemky nacházejí.
____________________
2a) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb. (úplné znění s působností pro Českou republiku č.439/1992 Sb.).
2b) Vyhláška č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů.
2c) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
2e) § 22 odst.2 zákona č.229/1991 Sb.
(1) Pozemkové úpravy se provádějí
zpravidla formou komplexních pozemkových úprav
v rozsahu § 2. K urychlenému vytvoření
půdně ucelených hospodářských
jednotek se pozemkové úpravy provádějí
formou jednoduchých pozemkových úprav 2d).
(2) Jednoduchou pozemkovou úpravou se rozumí i upřesnění nebo rekonstrukce přídělů půdy přidělěné ve smyslu dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. a č. 28/1945 Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č.46/1948 Sb. Při upřesnění nebo rekonstrukci přídělu půdy postupuje okresní pozemkový úřad po projednání s přílušným katastrálním úřadem přiměřeně podle § 8 odst. 5, 6, 7, 9, 10 a 11, § 9 odst.3 a § 9g odst.5.
____________________
2d) Vyhláška ministerstva zemědělství
České republiky č.427/1991 Sb., kterou se
stanoví náležitosti návrhu pozemkových
úprav a pravidla posuzování přiměřenosti
kvality a výměry vyměňovaných
pozemků.
(1) Účastníky řízení
o pozemkových úpravách (dále jen "účastníci")
jsou:
a) vlastníci pozemků zahrnutých do pozemkových
úprav (dále jen "vlastníci pozemků"),
b) další fyzické a právnické
osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva
k pozemkům mohou být pozemkovými úpravami
přímo dotčena,
c) stavebník, je-li provedení pozemkových
úprav vyvoláno v důsledku stavební
činnosti(.),
d) obce, v jejichž územním obvodu jsou
nebo s jejichž územním obvodem sousedí
pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav
(dále jen "obce").
(2) Účastníka řízení,
který není znám nebo jehož pobyt není
znám, zastupuje v řízení o pozemkových
úpravách opatrovník 2f). Opatrovník
není oprávněn za účastníka
udělit souhlas k nedodržení pravidel pro posuzování
přiměřenosti kvality a výměry
vyměňovaných pozemků podle zvláštních
předpisů 2d).
(3) Zemřel-li vlastník pozemku, který
je předmětem pozemkových úprav a soud
o dědictví pravomocně usnesením ještě
nerozhodl 2g), jsou účastníky řízení
pozemkových úprav dědici, kteří
podle sdělení soudu neodmítli dědictví.
((2))(4) Vlastníci pozemků
si zvolí na dobu provádění pozemkových
úprav sbor zástupců (dále jen "sbor"),
který zastupuje vlastníky v rozsahu činností
uvedených v odstavci 5, popřípadě
jedná za vlastníky na základě a v
rozsahu jejich zplnomocnění. V případě
jednoduchých pozemkových úprav lze od volby
sboru upustit.
((3))(5) Pro případ, že
bude sbor zvolen, je jeho dalším nevoleným
členem vedoucí okresního pozemkového
úřadu /§ 12 písm. a)/ nebo jím
pověřený pracovník pozemkového
úřadu a zástupce obce. Sbor zvolí
ze svého středu předsedu, který svolá
schůze sboru a řídí jeho jednání.
((4))(6) Počet členů
sboru stanoví pozemkový úřad v rozsahu
5 až 15 členů podle celkového počtu
vlastníků a podle rozsahu řešeného
území.
((5))((7) Sbor spolupracuje při zpracování
návrhu pozemkových úprav, posuzuje jeho jednotlivé
varianty a navrhovaná opatření, vyjadřuje
se k podaným připomínkám, odsouhlasuje
návrh pozemkových úprav a spolupracuje při
realizaci schválených pozemkových úprav.
((6) Sbor svolá všechny vlastníky, požádá-li o to nejméně 1/3 vlastníků nebo příslušný pozemkový úřad.)
_____________________
2f) § 16 odst.2 zákona č.71/1967 Sb.
2g) § 175a odst.3 a § 175q zákona č.99/1963
Sb., občanský soudní řád, ve
znění pozdějších předpisů.
((1) Řízení o pozemkových úpravách
zahajuje okresní pozemkový úřad /§
11 písm. a)/ na návrh některého z
účastníků řízení
nebo z vlastního podnětu.)
(1) Podnět k zahájení řízení
o pozemkových úpravách může okresnímu
pozemkovému úřadu podat účastník.
((2) Před zahájením pozemkových
úprav posoudí okresní pozemkový úřad
důvody, naléhavost a účelnost provedení
pozemkových úprav. Uzná-li důvody
za opodstatněné, zahájí řízení
o pozemkových úpravách.)
(2) Řízení o pozemkových úpravách
zahájí okresní pozemkový úřad
na základě podnětu účastníka,
pokud shledá, že důvody, naléhavost
a účelnost provedení pozemkových úprav
jsou opodstaněné; v opačném případě
vyrozumí účastníka o důvodech,
pro které řízení o pozemkových
úpravách nezahájil. Okresní pozemkový
úřad může zahájit řízení
o pozemkových úpravách i bez podnětu
účastníka.".
(3) Komplexní pozemkovou úpravu musí okresní
pozemkový úřad zahájit vždy,
pokud se pro to vysloví vlastníci pozemků
nadpoloviční výměry zemědělské
půdy řešeného katastrálního
území.
(4) Zahájení řízení o pozemkových
úpravách oznámí okresní pozemkový
úřad všem účastníkům
řízení veřejnou vyhláškou.
(5) Oznámení o zahájení pozemkových
úprav podle odstavce 4 se vyvěsí po dobu
15 dnů na úřední desce okresního
pozemkového úřadu a obcí, v jejichž
územních obvodech jsou pozemky zahrnuté do
pozemkových úprav. Poslední den této
lhůty je dnem doručení.
(6) Okresní pozemkový úřad písemně
vyrozumí o zahájení řízení
též (orgány geodézie a kartografie,
územního plánování, referáty
životního prostředí, stavební
úřady a obce, v jejichž územních
obvodech jsou pozemky zahrnuté do pozemkových úprav)
příslušný katastrální
úřad, orgán územního plánování,
stavební úřad, orgán ochrany zemědělského
půdního fondu, orgán ochrany přírody,
vodohospodářský orgán a orgán
státní správy lesů. Dotýká-li
se řízení o pozemkových úpravavách
zájmů chráněných předpisy
o obraně a bezpečnosti státu, o péči
o zdraví lidu a jiných zájmů chráněných
zvláštními předpisy 3), okresní
pozemkový úřad doručí vyrozumění
i dalším dotčeným orgánům
státní správy.
(7) Na řízení o pozemkových úpravách
a rozhodování v něm se nevztahují
lhůty pro rozhodování podle správního
řádu 3a).
(8) Okresní pozemkový úřad zastaví
řízení odpadl-li důvod, pro který
řízení zahájil, nebo jestliže
se v průběhu pozemkových úprav vyskytly
takové překážky, pro které nelze
v řízení pokračovat.
(9) Osoby pověřené okresním
pozemkovým úřadem mohou po předchozím
písemném oznámení vstupovat a vjíždět
na pozemky a vykonávat činnost pro pozemkové
úpravy v době a nezbytně nutném rozsahu,
které vyplývají z pověření,
nestanoví-li zvláštní předpis
jinak.
(10) Vznikla-li vlastníkovi nebo oprávněnému
uživateli pozemku majetková újma v důsledku
výkonu činnosti pro pozemkové úpravy,
má právo na náhradu v penězích;
nahrazuje se skutečná škoda a to, co poškozenému
ušlo. Náhradu poskytuje stát; právo
na náhradu majetkové újmy musí být
uplatněno u okresního pozemkového úřadu,
jde-li o polní kultury, nejpozději do 30 dnů
ode dne jejího vzniku, v ostatních případech
do jednoho roku ode dne jejího vzniku, jinak zaniká.
Nedojde-li k dohodě o náhradě a její
výši, rozhoduje soud.
(11) V katastrálním území, v kterém je zahájeno řízení o pozemkých úpravách, jejichž výsledek bude sloužit i pro obnovu katastrálního operátu 3b), může okresní pozemkový úřad na základě žádosti katastrálního úřadu v dohodnutém rozsahu zajistit vyhotovení podkladů pro obnovu souboru geodetických informací katastru nemovitostí 3b) včetně odpovídající dokumentace výsledků měření pro území, která jsou dle § 3 odst.2 z pozemkových úprav vyloučena. Při vyhotovování podkladů o nemovitostech důležitých z hlediska obrany státu 3c) je povinnost řídit se ustanoveními příslušných předpisů.
_____________________
3) Např. zákon č.135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č.104/1974 Sb., zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č.138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, zákon ČNR č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), zákon č. 61/1977 Sb.,o lesích, ve znění zákona č.229/1991 Sb., zákon č.309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší).
3a) § 49 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
3b) Zákon České národní rady č.344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č.89/1996 Sb.
3c) § 2 odst.6 zákona č.344/1992 Sb.
(1) Okresní pozemkový úřad svolá
úvodní jednání, na kterém seznámí
účastníky s účelem a cílem
pozemkových úprav, určí (rozsah
území dotčeného pozemkovými
úpravami) obvod pozemkových úprav
a formu pozemkových úprav. Na určení
obvodu a formy pozemkových úprav se nevztahuje správní
řád 10).
(2) Na úvodním jednání se zvolí
sbor (§ 5 odst.(2)(4)).
(1) Okresní pozemkový úřad zajistí
odborné zpracování návrhu pozemkových
úprav (dále jen "návrh") u zpracovatele.
Náležitosti návrhu stanoví zvláštní
předpis 2d).
((2) Zpracovatelem návrhu mohou být pouze právnické
nebo fyzické osoby, které mají oprávnění
k projektování pozemkových úprav.
Podmínky pro udělení oprávnění
k této činnosti stanoví ministerstvo zemědělství
České republiky (dále jen "ministerstvo")
obecně závazným právním předpisem.)
(2) Zpracovatelem návrhu mohou být pouze fyzické
osoby, které mají k této činnosti
věosdčení podle § 8a. Jménem
právnické osoby může zpracovávat
návrh jen fyzická osoba, která má
k této činnosti osvědčení.
(3) Orgány uvedené v § 6 odst.6 jsou povinny
v dohodnutých termínech poskytnout okresnímu
pozemkovému úřadu bezúplatně
potřebné údaje a informace nezbytné
pro řízení o pozemkových úpravách
a pro vypracování návrhu.
((4) Okresní pozemkový úřad zabezpečí
vypracování soupisu nároků vlastníků
pozemků podle výměry a ceny původních
pozemků. Tento soupis předloží vlastníkům
pozemků k odsouhlasení a vyloží jej
po dobu 15 dnů na určeném obecním
úřadě. Připomínky k soupisu
posoudí okresní pozemkový úřad
v dohodě se sborem a stanoví další postup.)
(4) Podkladem pro návrh komplexních pozemkových
úprav je zaměření předmětů,
které zůstanou obsahem souboru geodetických
informací katastru nemovitostí i po ukončení
pozemkových úprav a dalších polohopisných
prvků potřebných pro zpracování
návrhu pozemkových úprav, s geometrickým
základem a přesností podle zvláštního
předpisu 3d), nejsou-li již se stejnou kvalitou
geometricky a polohově určeny v katastru nemovitostí.
Je-li to na základě posouzení okresním
pozemkovým úřadem účelné,
vyhotovuje se tento podklad i pro návrh jednoduchých
pozemkových úprav. Výsledky zeměměřických
činností, které mají tvořit
podklad pro návrh pozemkových úprav, musí
být ověřeny fyzickou osobou, které
bylo uděleno úřední oprávnění
podle zvláštního předpisu 3e).
((5) Pro účely pozemkové úpravy
se cena pozemků stanoví podle obecně závazného
cenového předpisu, pokud se vlastníci nedohodnou
jinak.)
(5) Okresní pozemkový úřad zabezpečí
vypracování soupisu nároků vlastníků
pozemků podle jejich výměry a ceny. Tento
soupis vyloží po dobu 15 dnů na místně
příslušném obecním úřadě.
Výpis ze soupisu nároků o pozemcích
zahrnutých do obvodu pozemkových úprav a
jejich ceně zároveň doručí
vlastníkům, jejichž pobyt je znám. K
tomuto soupisu nároků mohou vlastníci uplatnit
námitky ve lhůtě určené okresním
pozemkovým úřadem; k námitkám
proti opravám výměr pozemků vyplývajícím
ze zaměření obvodu pozemkových úprav
v terenu se nepřihlíží. Námitky
projedná okresní pozemkový úřad
se sborem, je-li zvolen, popřípadě s katastrálním
úřadem, jde-li o námitky proti údajům
z katastru nemovitostí. Vlastníci musí být
o vyřízení námitek písemně
vyrozuměni. Na jejich projednání a vyřízení
se nevztahuje správní řád
10).
(6) Okresní pozemkový úřad předloží
katastrálnímu úřadu seznam parcel,
které jsou dotčeny pozemkovými úpravami,
za účelem vyznačení zahájení
pozemkových úprav v katastru nemovitostí.
(7) Pokud se vlastníci pozemků nedohodnou
o způsobu stanovení ceny jinak, stanoví se
cena pozemku podle cenového předpisu platného
ke dni vyložení soupisu nároků podle
odstavce 5.
(8) Základem pro ocenění zemědělského
pozemku podle platného cenového předpisu
jsou bonitované půdně ekologické jednotky,
evidované v číselných a mapových
podkladech. Bonitovaná půdně ekologická
jednotka vyjadřuje pětimístným číselným
kódem hlavní půdní a klimatické
podmínky mající vliv na produkční
schopnost zemědělské půdy a její
ekonomické ohodnocení. Ministerstvo zemědělství
stanoví vyhláškou charakteristiku bonitovaných
půdně ekologických jednotek a postup pro
jejich vedení a aktualizaci.
((6))(9) Vlastníkům pozemků
navrhne zpracovatel v návrhu k vyčlenění
scelené pozemky tak, aby odpovídaly jejich původním
pozemkům výměrou, přiměřeně
stejnou kvalitou (cenou a vzdáleností) a dle možnosti
i stejným druhem pozemku (kulturou), při současné
optimalizaci organizace půdního fondu v řešeném
území ve smyslu § 2. Pravidla pro posuzování
přiměřenosti kvality a výměry
vyčleňovaných pozemků stanoví
zvláštní předpis 2d).
((7))(10) V průběhu pozemkových
úprav okresní pozemkový úřad
v zájmu urychleného vytvoření a využití
půdně ucelených hospodářských
jednotek přidělí vlastníkům
pozemků do jejich zatímního bezúplatného
užívání scelené pozemky navrhované
k výměně vlastnických práv
(dále jen "přidělení do zatímního
užívání"). Tyto pozemky zůstávají
i nadále předmětem pozemkových úprav.
Zatímní užívání zanikne
výměnou vlastnických práv k předmětným
pozemkům, nejpozději ukončením komplexních
pozemkových úprav.