Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

B. Regionální a lokální rozhlasové vysílání

V období od 1. 2. 1996 do 30. 9. 1996 se neuskutečnilo žádné licenční řízení.

V září t.r. Rada vyhlásila licenční řízení pro oblast severní Moravy (kóta Praděd, kmitočet 93,3 MHz/20 kW) s uzávěrkou podání žádostí 4. 10. 1996. Do licenčního řízení se přihlásilo 17 žadatelů, z toho 11 stávajících provozovatelů rozhlasového vysílání, kteří tímto žádají o rozšíření pokrytí své stanice, 1 stávající provozovatel zamýšlí šířit odlišný program a 4 žadatelé jsou noví.

V období od 1. 2. 1996 do 30. 9. 1996 Rada pokračovala v rozhodování o první skupině žádostí o územní rozšíření licence (přidělení dalšího kmitočtu). V návaznosti na lednová rozhodnutí Rada celkově vyhověla žádostem 11 provozovatelů, žádosti sedmi provozovatelů zamítla a jednomu provozovateli Rada povolila zkušební vysílání.

Tab. č. 6 - Dokrývací kmitočty

a) Seznam provozovatelů, kterým Rada přidělila další (dokrývací) kmitočet

b) Seznam provozovatelů, kterým Rada žádost o další (dokrývací) kmitočet / kmitočty zamítla

c) Seznam provozovatelů, kterým Rada povolila zkušební vysílání

Další rozsáhlou skupinou žádostí o územní rozšíření licence, doručených k 10. 9. 1996, se Rada bude zabývat v následujícím období. O územní rozšíření mají provozovatelé enormní zájem, který výrazně převyšuje počet disponibilních kmitočtů.

Tab. č. 7 - Žádosti o přidělení dalšího (dokrývacího) kmitočtu doručené k 10.9.1996

STŘEDNÍ ČECHY

JIŽNÍ ČECHY

ZÁPADNÍ ČECHY

SEVERNÍ ČECHY

VÝCHODNÍ ČECHY

JIŽNÍ MORAVA

SEVERNÍ A STŘEDNÍ MORAVA

ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ V SÍTI ROZHLASU PO DRÁTĚ

Rada zahájila s JUDr. Ladislavem Faktorem správní řízení o udělení pokuty za provozování rozhlasového vysílání v síti rozhlasu po drátě bez oprávnění, neboť jmenovaný v tomto vysílání pokračoval, ač uplynula doba platnosti příslušné licence. Její opětovné udělení by předpokládalo vypsání licenčního řízení. Rada však došla k závěru, že s ohledem na technickou zastaralost zařízení pro tento typ vysílání není již vhodné takové licence udělovat.

K dalším změnám u tohoto typu vysílání nedošlo.

Rada pracuje beze změn ve složení zvoleném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky 9. července a 2. listopadu 1994. Mandát Rady má dle § 3 odst.2 zákona č.103/1992 Sb. končit po šesti letech, tj. dny 9. července a 2. listopadu 2000. Funkční období předsedy a místopředsedů Rady je dle § 6 odst. 1 zákona č.103/1992 Sb. tříleté a končí dnem 22. září 1997, resp. 9. ledna 1999.

Členy Rady jsou:

PhDr. Marie Hakenová, narozena 20. 9 1948, dramaturgyně, Praha

Bohuslav Hanuš, narozen 24. 12. 1932, technik, Praha, od 22. 9. 1994 předseda Rady

JUDr. Zdena Hůlová, narozena 13. 4. 1957, právnička, Praha, od 9.ledna 1996 1. místopředsedkyně Rady

Josef Josefík, narozen 2. 9. 1949, podnikatel, Olomouc

PhDr. Jindřich Kabát, narozen 24. 4. 1953, psycholog, Praha

RNDr. Josef Musil, CSc., narozen 21. 7. 1939, chemik, ekolog, Dobříš, od 9.ledna 1996 2. místopředseda Rady

Jiří Novotný, narozen 1. 7. 1936, filmový historik, Zlín

Mgr. Petr Štěpánek, narozen 7. 6. 1958, hudebník a publicista, Hradec Králové, od 9. ledna 1996 3. místopředseda Rady

PhDr. Oldřich Tomek, narozen 26. 2. 1951, historik, Praha.

A. Stanoviska a návrhy k zásadám státní politiky vysílání

Tato kompetence Rady, zrcadlově přenesená z někdejších federálních předpisů (kompetenční zákon, tj. zákona č.136/91 Sb., o rozdělení působnosti mezi ČSFR, ČR a SR ve věcech tisku a jiných informačních prostředků, zákona o vysílání) a kompetencí (mj. Federální rada pro rozhlasové a televizní vysílání), byla výrazem ambice formulovat na úrovni všech tří tehdy existujících republik nejprve zásady MEDIÁLNÍ politiky a teprve poté z nich vycházející zákony. Tento záměr se bohužel nepodařilo zrealizovat, ani po dobu trvání federace, ani od vzniku samostatné České republiky, a to z politických i časových důvodů, jakož i pro jeho náročnost. Tak jako v mnoha jiných oborech se i zde proto postupovalo "odzadu" metodou dílčích kroků přijímáním jednotlivých zákonů a jejich novel.

Rovněž zásady státní politiky České republiky VE VZTAHU K VYSÍLÁNÍ nebyly jako samostatný ucelený dokument dosud formulovány a přijaty; z hlediska této kompetence Rady tudíž nebylo k čemu dávat stanoviska a návrhy, nepočítáme-li stručné partie ve vládních prohlášeních či některé dílčí materiály. Tato situace byla kromě výše popsaných momentů způsobena i faktem, že po vzniku Rady byla oblast elektronických médií vyňata z působnosti ministerstva kultury a přesunuta na Radu, aniž by však byla Rada zahrnuta mezi ústřední orgány státní správy s obvyklými kompetencemi. Na úrovni vlády tak neměla tato oblast žádné zastoupení a pouze nepřímo šlo dovozovat, že určité aktivity může snad vyvíjet ministr kultury v rámci své působnosti pro tisk a tiskové agentury. Takto vznikl v uplynulém volebním období např. návrh nového tiskového zákona, který zahrnul i některé otázky rozhlasu a televize. Pro svou problematičnost i z časových důvodů však nebyl minulým Parlamentem projednán.

Absence legislativní iniciativy na úrovni vlády vedla k tomu, že od r. 1992 vznikaly mediální předpisy poslaneckou iniciativou. Tato cesta sice zkrátí proces přípravy a projednávání, zvyšuje ale zároveň riziko chyb, mezer a nedostatečného propojení s jinými právními předpisy.

Rada sice měla možnost takto vznikající návrhy připomínkovat, ale při minimálním personálně právním zajištění a v časovém stresu, k němuž při vzniku novel pravidelně docházelo, nebylo ani při této participaci možné odhalit všechna hrozící úskalí nových právních úprav.

Situace by se měla zásadněji změnit přijatou novelou kompetenčního zákona, který s účinností od 1. 11. 96 svěřuje opět celou oblast sdělovacích prostředků, s výjimkou věcí, upravených zvláštními právními předpisy, ministerstvu kultury ČR. Zejména oblast mediální legislativy a zahraničních styků tak dostává odpovídající zastřešení, aniž by byla dotčena dosavadní samostatná působnost Rady, která tak bude mít možnost podílet se dle předpokladu příslušné litery zákona na vytváření zásad státní politiky ve vztahu k vysílání i na případných návrzích nových zákonů.

Podle § 9 zákona č. 103/92 Sb. totiž "vláda ČR a orgány státní správy ČR spolupracují s Radou ve věcech vysílání a jsou zejména povinny, jde-li o věci vysílání, vyžádat si vždy stanovisko Rady a v mezích své působnosti poskytnout Radě potřebnou součinnost". Předpokládáme proto intenzivnější spolupráci zejména s resortem kultury, a to i na poli přistoupení ČR k existujícím mezinárodním úmluvám a dosažení kompatibility právního řádu ČR s komunitárním právem ES v této sféře.

Nezbytná však bude i součinnost s dalšími ústředními orgány, a to např. v technických otázkách, souvisejících s příchodem nových technologií vysílání (DAB, DVB aj., viz i dále písm. B).

Radě se dosud ne vždy podařilo získat k připomínkám návrhy zákonů se související problematikou. Nabízí se tak otázka, zda by nebylo možné zařadit ji mezi pravidelná připomínková místa.

Ve sledovaném období byl Radě zaslán k připomínkám návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů (návrhem byly mj. obnoveny některé kompetence ministerstva kultury v oblasti médií).

Vzhledem k výše zmíněnému Rada neměla k tomuto návrhu zásadní připomínky.

B. Tvorba plánu využití kmitočtů

Při současném stavu obsazení kmitočtového spektra v ČR není možno pořídit zcela přesný soupis volných kmitočtových pozic, které by bylo možno nabídnout žadatelům o vysílání. Je to dáno tím, že až na výjimky uvedené v této zprávě jsou kanálové pozice s vyššími výkony již přiděleny, takže lze hospodařit pouze s malými výkony, určenými pro lokální pokrytí.

U těchto kmitočtů je však nutno použít obrácený proces, kdy se nejprve na základě konkrétní žádostí pro danou lokalitu vyhledá (zpravidla měřením) volné místo ve spektru, potom je třeba vyhodnotit vliv na stávající síť (rušení), vliv na letecký provoz a provést mezinárodní koordinaci. Teprve při kladném výsledku těchto tří podmínek je možno uvažovat o využití kmitočtů pro vysílání.

Podrobněji bude systém hospodaření s kmitočty popsán ve smyslu usnesení č.2/1996 z 25.9. 1996 Stálé komise pro sdělovací prostředky v termínu do 31. 1. 1996.

Stěžejní činností Rady v oblasti správy kmitočtového spektra v prvních třech čtvrtletích roku byl výběr, koordinace a vydání kanálů pro televizní vysílání. Rada přidělila následující počty nízkovýkonných převaděčů:

pro program ČT1 - 25 převaděčů

pro program ČT2 - 96 převaděčů

pro program Premiéra - 28 převaděčů.

Rada řeší průběžně požadavky České televize na přidělení televizních převaděčů především pro posílení sítě programu ČT2.

Největší zájem o budování nových převaděčů projevuje televize Premiéra, která předává podklady k mezinárodním koordinacím v tzv. vlnách. Technický odbor úřadu Rady se v současnosti zabývá již 4. vlnou žádostí. V některých lokalitách, kde ještě nejsou vybudovány výkonné vysílače, žádá Premiéra o další převaděče.

Vzhledem k pokrytí signálem TV NOVA jsou požadavky této televizní stanice na televizní převaděče minimální.

Z důvodu k plánovanému vysílání digitálního rozhlasu T-DABu (viz níže) se průběžně řeší opuštění některých televizních kanálů (tímto úkolem se společně zabývají Český telekomunikační úřad, Testcom a úřad Rady). Jedná se o televizní kanály č. 12 na celém území České republiky a kanály č. 6, 7, 8, 9, 10 v příhraničních oblastech, které by byly napadeny polským vysíláním T-DABu v III. televizním pásmu. Tyto změny postihnou zejména televizní stanici NOVA, která převážně vysílá v tomto televizním pásmu. V případě zavádění T-DABu se jedná o mezinárodní proces, ke kterému se připojila i Česká republika a případné kmitočtové přesuny jsou v tomto případě v souladu se zákonem možné.

Rada se v současnosti zabývá i vyhodnocením a možností přidělení dalších tzv. dokrývacích kmitočtů pro rozhlasové vysílání.

Dokrývacím kmitočtem se rozumí kmitočet o nižším vyzářeném výkonu (řádově stovek Wattů), který je většinou notifikován na méně významné kóty (výjimkou mohou být méně osídlené, popřípadě velmi členité terény, kde je potřeba zasáhnout z vyšší nadmořské výšky větší území). Žádosti o dokrývací kmitočty se třídí podle druhu (charakteru) licence a pokrytí základního vysílače v závislosti na požadavku dokrytí oblasti.

Pokud se naskytne realizovatelný požadavek nové koordinace dokrývacího kmitočtu, úřad Rady zahajuje ve spolupráci s ČTÚ potřebné kroky k jeho koordinaci.

Během letošního roku Český rozhlas prezentoval návrh na vysílání stanice ČRo 2 - Praha na VKV. Vysílání na středních vlnách je zastaralé a nesplňuje podmínky kvalitního stereofonního a nerušeného příjmu. Proto Český rozhlas usiluje o doplnění středovlnné sítě programu ČRo 2 vysílači v pásmu VKV. Chce toho docílit přerozdělením vlastních kmitočtů programů Radiožurnál, Vltava a regionálních studií tak, že budou využity kmitočty, které se překrývají s jinými. Tímto způsobem lze vyšetřit několik kmitočtových pozic, na kterých je možno okamžitě začít vysílání programu ČRo 2 - Praha. Takto se podaří pokrýt část významných zalidněných aglomerací. Pouze v několika městech žádá Český rozhlas o přidělení nových malých dokrývacích kmitočtů s dosahem několika kilometrů okolo vysílače, pro zkvalitnění intenzity signálu v hustě osídlených městech.

Perspektivy digitálního vysílání

V současné době jsme svědky rychlého rozvoje pozemního digitálního rozhlasového vysílání. Mezinárodní kmitočtové koordinace se zúčastnila i Česká republika a pro tento provoz jsou k dispozici příslušné kmitočtové pozice ve 12. televizním kanálu a v pásmu L. Státní exekutiva v řadě sousedních států (např. i v Polsku a Maďarsku) ustavila tzv. DAB fórum, které je složeno z řady institucí a koordinuje zavádění tohoto druhu provozu. Bohužel v ČR se tak zatím nestalo a tato situace se začíná velmi negativně projevovat např. při dalších mezinárodních jednáních. Rada se zatím snaží alespoň o realizaci vzájemných kontaktů mezi jednotlivými subjekty a o zvýšení informovanosti (konference "Digitální rozhlas" v listopadu t. r. v Pardubicích), avšak je toho názoru, že bez zásahu ze strany exekutivy není možné postupovat dále optimálním způsobem.

Testcom připravil na objednávku ČTÚ návrh scénáře zavádění systému T-DAB v ČR. V tomto materiálu je navržen postup po jednotlivých krocích. Materiál bude podroben oponentuře koncem listopadu a po schválení by se mohl stát výchozím materiálem pro práci DAB - fóra, pokud toto bude ustaveno.

Dalším novým druhem provozu, na kterém se ve světě intenzivně pracuje, je systém pozemního digitálního televizního vysílání DVB.

Práce v tomto oboru nejsou tak daleko jako v případě DAB, nicméně i zde je potřebné stanovit základní přístup ČR k této problematice. Jednou z možností je (v případě úspěšného jednání s resorty obrany) využít zbývající kanály pátého televizního pásma (tj. nad kanálem 60). Zde by např. bylo možno sestavit tzv. jednofrekvenční síť, která by mohla na jediném kanále přenášet celoplošně čtyři televizní programy. Je zřejmé, že by šlo o obrovskou úsporu spektra, které by postupně bylo využitelné pro další programy nebo další služby. K realizaci tohoto systému je však třeba ještě uskutečnit řadu přípravných prací. Protože se připravují první mezinárodní jednání o koordinaci kmitočtů, je nezbytné zadat práce na příslušné studii, která by představovala první krok na této cestě. Podle názoru Rady by tuto studii mohl vypracovat Testcom, jehož pracovníci jsou v oboru nejlépe informováni.

C. Udělování a odnímání licencí

(1.2.1996 - 30.9.1996)

a) řízení o udělení licence

Vzhledem k tomu, že převážná část plánu práce Rady v tomto období byla věnována řízením o registracích a rušení licenčních podmínek u držitelů licencí (na základě zákona č.301/1995 Sb.), neuskutečnilo se žádné nové licenční řízení.

V rámci již zahájeného licenčního řízení na lokální televizní vysílání byly po koordinaci kmitočtů uděleny další tři licence na tento typ vysílání.

Lokální televizní vysílání

Počet žádostí: 76 (41 subjektů)

Veřejná slyšení: 28. - 31. 3. a 5. 4. 1994

Do 31. 1. 1996 uděleno 48 licencí (viz Zpráva Rady za období 1. 2. 1995 - 31. 1. 1996), 7 licencí zamítnuto a 2 žadatelé odstoupili.

Licence udělené 30. 7. 1996:

Local TV plus, s.r.o. (Local TV Brušperk)

Local TV plus, s.r.o. (Local TV Kravaře)

Local TV plus, s.r.o. (Local TV Velká Polom)

b) řízení o odnětí licence

Rada rozhodla o odnětí licencí následujícím subjektům:

Kabel Plus Severní Morava, a.s. (Kabel Plus Ostrava) - lokální televizní vysílání v Ostravě (na vlastní žádost)

Kabel Plus Jižní Morava, a.s. (Kabel Plus Znojmo) - lokální televizní vysílání ve Znojmě (na vlastní žádost)

Radio Venkow, s.r.o. (Radio Lhota) - rozhlasové vysílání v Plzni a okolí) - zahájeno řízení o odnětí licence z důvodu nedodržení zahájení vysílání ve stanoveném termínu, řízení bylo zastaveno.

Tab. č. 8 - Vydaná správní rozhodnutí v řízeních o licencích

D. Řízení o registracích

Následující přehledy dokumentují časový postup Rady v řízeních o registraci kabelového a satelitního vysílání.

Tab. č. 9 - Registrace k oprávnění šířit televizní vysílání prostřednictvím satelitu

P = rozhodnutí Rady o dalším přerušení řízení

A = registrace udělena

Z = registrace odmítnuta

R = revokace usnesení Rady