Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Tab. č. 10 - Registrace oprávnění šířit vysílání prostřednictvím kabelových rozvodů

Všechna data se týkají roku 1996.

P = rozhodnutí Rady o dalším přerušení řízení

A = registrace udělena

Z = registrace odmítnuta

R = revokace usnesení Rady

ZP= zpětvzetí přihlášky

*/správní poplatek byl vyměřen, ale nezaplacen, registrace zamítnuta

Tab. č. 11 - Vydaná správní rozhodnutí o registraci

E. Kontrola dodržování zákonnosti ve vysílání

Kontrola dodržování zákonností ve vysílání jednotlivých televizních a rozhlasových programů sleduje zajištění souladu programových služeb jednotlivých provozovatelů se zákony a licenčními podmínkami. Vychází z formulace povinností provozovatelů, daných ustanoveními § 4 až 9 zákona č. 468/1991 Sb. a příslušnými ustanoveními zákona o regulaci reklamy. Kompetence Rady je v této věci dána zvl. § 2, odst. 1, písm. f) zákona č.103/1992 Sb.

Základní východiska kontrolní činnosti:

1. kontrola je prováděna zásadně až po odvysíláni příslušného programu nebo pořadu

2. kontrola je prováděna u všech obdobných typů vysílání za použití stejné metodiky (stejná frekvence kontroly, stejná nebo obdobná základní kritéria hodnocení např. u celoplošných stanic)

3 frekvence a hloubka kontroly závisí na typu vysílání (nejčastější je u celoplošných, terestriálně šířených stanic, nejméně častá u lokálního vysílání pro omezený okruh diváků nebo posluchačů)

4. zjištěné nedostatky při namátkové kontrole se ověřují novou kontrolou

5. návrh sankce je vždy věcí individuálního posouzení Rady

6. kontrolovaný subjekt má právo seznámit se se způsobem a výsledky kontroly nahlédnutím do příslušných podkladů, a to i v případě, že správní řízení nebylo zahájeno.

7. výsledky kontrol jsou důležitým podkladem pro rozhodování o znovuudělení, rozšíření nebo prodloužení licence, příp. udělení nové licence v dané lokalitě

8. veřejnost má právo být informována o případných sankcích a jejích důvodech.

Hlavními tematickými okruhy jsou v souladu s příslušnými ustanoveními zákona:

- objektivita a vyváženost informací

- ochrana dětí a mladistvých, násilí na televizní obrazovce

- dodržování omezení v oblasti reklamy a sponzoringu

- dodržování programové skladby. vysílacího schématu a licenčních podmínek.

Kontrola se provádí:

a) pravidelně, případně nepřetržitě (u vytypovaných pořadů a při vysílání reklamy a sponzoringu celoplošných rozhlasových a televizních stanic).

b) namátkově, příp. v dlouhých intervalech (u regionálního a lokálního vysílání), dle předem stanoveného, nezveřejňovaného rozpisu

c) na základě podnětu nebo stížnosti (tisk, dopisy aj.).

E1. Záznamy vysílání a získávání prvotních údajů o vysílaném programu

Zákonodárce ponechal na praxi a na rozhodnutí Rady samé, zda bude zcela samostatně monitorovat vysílání (tj. pořizovat z něj záznamy), nebo zda bude využívat oprávnění dle § 22 zákona o vysílání vyžádat si v případě potřeby záznam odvysílaného pořadu od provozovatele vysílání, příp. kombinovat oboje.

V praxi je pouze nepatrná část vysílaných rozhlasových a televizních pořadů kontrolována a analyzována z přímého vysílání (již vzhledem k nutnosti opakovat některou část pořadu to není obvyklé), převážná část je analyzována ze záznamu vysílání.

Kontrola se opírá jednak o záznamy vysílání dodané provozovateli vysílání (především u lokálních a regionálních stanic), jednak o záznamy pořizované pracovníky úřadu Rady (především u celoplošných stanic).

Celková délka pořadů zaznamenaných programovým odborem od začátku února do začátku července 1996 činila 1045 hodin vysílání.

Od začátku července zaznamenává některé televizní pořady na smluvním základě společnost A-Connect (jako vedlejší produkt tzv. politického monitorování - viz níže) v celkové délce 72,5 h záznamů měsíčně.

E2. Poslech a analýza vysílání, návrhy opatření

V zásadě je tato činnost prováděna pracovníky úřadu, v případě tzv. politického monitorování a reklamy je prvotní analýza prováděna externími pracovníky dle zpracovaného software.

U kontinuálních denních záznamů vysílání (používají se zatím převážně pro lokální a regionální vysílání - viz příloha č. 6) je proveden tzv. minutový rozbor vysílání a popis vysílacího schématu stanice. Analýza se pak soustředí zvláště na:

- hodnocení podílu mluveného slova a hudby

- uvádění programových typů, které byly součástí projektu nebo jsou obsaženy v licenčních podmínkách (zpravodajství, publicistika, regionální informace a kultura ap.)

- hudební formát stanice (dle projektu/skutečný)

- dodržování ustanovení zákona vztahujících se k reklamě/sponzoringu

- odlišnost vysílání všedního dne/víkendu, návrh opatření,

Jednorázová kontrola tzv. denního záznamu vysílání nemusí být dostatečně průkazná zvláště z hlediska některých kvalitativních charakteristik (může zaznamenat odchylku v rámci jednoho dne). Při zjištění nedostatků je proto vždy nutná opakovaná kontrola.

Analýza jednotlivých pořadů (používáno převážně u celoplošného vysílání) se soustřeďuje zejména na:

- identifikaci možného porušení příslušného ustanovení zákona

- srovnání s dosavadní praxí, příp. judikáty

- frekvenci a minutáž problematických scén a kontext, ve kterém se vyskytly

- posouzení z hlediska vysílacího času, množství repríz ap.

- případný návrh na další odborné posouzení, návrh opatření.

Analýza jednotlivých pořadů je používána zejména u pořadů, které by mohly být v rozporu s příslušnými ustanoveními § 4 a 5 zákona o vysílání.

E3. Sankce za porušení zákona a problémy jejich aplikace

Před uložením peněžité sankce (jako de facto poslední možnosti postihu) Rada vždy problematický pořad nebo jeho část shlédne a teprve poté o případném postihu rozhodne. Při určení výše pokuty přihlíží v souladu se zákonem k rozsahu a dosahu vysílání a předpokládané výši bezdůvodného obohacení.

Přesto, že snahou Rady je maximální možná unifikace a kvantifikace prováděné analýzy, nelze zřejmě nikdy zcela vyloučit odlišné pohledy na stejný pořad, a to zejména v případech, souvisejících s propagací násilí nebo u pořadů, kde se má posoudit jejich způsobilost ohrozit psychický a mravní vývoj dětí a mládeže. Individuální a obecné meze tolerance mohou být odlišné, právě tak jako vkus. Prvek subjektivity tu nelze nikdy zcela vyloučit, ale jeho rizika jsou snížena právě tím, že Rada je kolektivním orgánem a rozhodnutí je průsečíkem více názorových proudů.

Z tohoto hlediska je posuzování programových otázek a případné rozhodování o sankci devítičlenným kolektivním orgánem minimálně stejně významné, jako rozhodování o udělení licence.

Dlužno připomenout, že Rada není povolána hodnotit uměleckou hodnotu díla.

Rozhodování o případných sankcích za porušení zákona o vysílání je v případě programových otázek velmi citlivou záležitostí, zvláště v zemi, ve které po dlouhá léta neexistovala faktická svoboda projevu a kde je zřejmě právě proto každý takový zásah postiženými subjekty či komentátory vykládán okamžitě a automaticky jako cenzura. Prostor pro polemiky o aplikaci příslušných částí zákona je dán i tím, že tato ustanovení jsou - celkem logicky - formulována poměrně obecně. Rada se proto i zde snaží reflektovat veřejný zájem a sledovat v maximální míře veřejné mínění.

To je sice v mnoha otázkách roztříštěné, ale co se televizního vysílání týče, lze dnes již jednoznačně zaregistrovat sílící negativní postoj k problému nazvanému násilí na obrazovce.

Masivní nástup tzv. akčních (a stylově podobných) filmů byl v období těsně po příchodu komerční televize vnímán spíše jako příjemná změna; nyní se, ve spojení s varováním dětských pedagogů a psychologů tento přistup mění na kritický. Sílí volání části laické i odborné veřejnosti po zpřísnění právních norem ohledně pořadů, zobrazujících násilí. Řada iniciativ a petic se obrací i přímo na Parlament. Je však otázkou, nakolik lze znormovat ještě přípustnou mez násilí zákonem. Nejde přitom jen o fiktivní násilí ve filmech, ale o reálné děje, zachycované ve zpravodajství mnohdy s přemírou krve, brutality a přílišným naturalismem. Zastánci opačného názoru taková tvrzení často odmítají poukazem na právo veřejnosti na informace a potřebu vidět svět takový, jaký skutečně je, bez růžových brýlí někdejšího socialismu.

Rada je toho názoru, že cesta právních norem tu je jen jednou z cest, navíc nedokonalou: jak bylo již výše naznačeno, přesně normovat zřejmě nelze. Vedle úvah o zpřísnění hodiny, odkdy lze vysílat pořady pro dospělé či o zavedení speciálních TV-čipů by zde mnohem významnější roli měly sehrát jiné, mimoprávní mechanismy, které by svým souběžným působením mohly lépe docílit sledovaného účinku. Hovořit se dá zaprvé o autoregulačních mechanismech, ať již uvnitř médií samých (rozhodování nákupců a programových pracovníků, etické kodexy - např. Kodex České televize) či institucionálně zastřešených (např. Rada pro reklamu). Za druhé se nabízejí ekonomické mechanismy, které by mohly mít mimořádnou sílu: dle dostupných informací v některých západních zemích významní klienti coby zadavatelé reklamy pro televizi odmítají spojení své inzerce s problematickými (příliš drastickými) pořady. Za třetí, občanské aktivity - tlak veřejnosti na vedení televizí a státní i nestátní instituce. Konečně za čtvrté, zároveň i výchova a rozhodování o výběru pořadů v domácnostech samotných, zaměřené na pokles sledovanosti pořadů určitého typu. I při veškerých snahách rodičů nelze však zcela zamezit tomu, aby některé pořady pro dospělé sledovaly i děti (podobné platí i pro určité pořady a problematické dospělé osoby). O to větší je tedy zodpovědnost provozovatelů vysílání, resp. generálních a programových ředitelů.

Alibistické ospravedlňování násilných scén na televizní obrazovce "zájmem diváků" je proto nezodpovědné.

E4. Archivace pořadů úřadem Rady

V archivu úřadu Rady jsou uchovávány vybrané zpravodajské a publicistické pořady, pořady, které byly nebo jsou předmětem různých soudních řízení, pořady, u nichž bylo zjištěno porušení zákona, pořady vztahující se k činnosti Rady a k mediální problematice vůbec aj. Ve sledovaném období bylo archivováno celkem:

Významným nástrojem kontrolní činnosti, poskytujícím mj. možnost zobecnění, srovnání a statistik jsou databáze programů jednotlivých provozovatelů vysílání. Z kapacitních a finančních důvodů je v současnosti zpracovávána pouze databáze rozhlasových programů (viz níže).

E5. Výsledky provedených kontrol

Kontrola soukromých provozovatelů rozhlasového vysílání

Od 1. 2. do 30. 9. 1996 byla kontrolována a analyzována programová skladba vysílání pěti stanic provozovatelů rozhlasového vysílání s licencí a vysílání deseti stanic provozovatele ze zákona.

Zároveň pokračovala tvorba databáze programů rozhlasových stanic, jejíž vytvoření umožní průběžnou kontrolu vysílání dle jednotných standardů.

Tab. č. 12 - Záznamy vysílání - soukromé stanice

Kontrola vysílání veřejnoprávních rozhlasových stanic

Tab. č. 13 - Záznamy vysílání - ČRo

Na základě usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky byl v únoru t.r. proveden monitoring regionálních studií Českého rozhlasu a následná analýza vybraného vzorku vysílání. Následně byla u některých studií provedena opakovaná kontrola.

Analýza byla provedena standardním postupem, kterým programový odbor úřadu Rady zpracovává vysílání i u dalších rozhlasových stanic.

Vzhledem k tomu, že v předchozím období nebylo vysílání regionálních studií Českého rozhlasu podrobeno rozsáhlejší programové analýze, závěry postrádaly možnost dlouhodobého srovnání a trendů vývoje.

Tento metodický nedostatek byl zčásti překlenut tím, že byly srovnány jednotlivé vysílací dny (všední dny/víkendy) různých regionálních studií. K analýze bylo využito rovněž srovnání s údaji z databáze programů soukromých rozhlasových stanic.

Analýzu zpracovávali dva pracovníci programového odboru, regionální studio v Hradci Králové přitom oba, a to jak vysílání všedního dne, tak i víkendové.

Závěry z monitoringu:

- analýzou vysílání regionálních studií Českého rozhlasu v jednotlivých dnech měsíce února t.r. a srovnáním tohoto vysílání s příslušnými právními předpisy a statutem Českého rozhlasu nebyly ve sledovaných dnech a studiích zjištěny závažné odchylky od veřejnoprávního charakteru vysílání, tak, jak je v těchto dokumentech specifikováno,

- jako méně vyhovující charakteru veřejnoprávního regionálního vysílání (zvláště co do pestrosti programových typů) bylo charakterizováno pouze vysílání regionálního studia v Plzni,

- ve dvou případech analýza vysílání odhalila vysílání skryté reklamy (regionální studio Hradec Králové a regionální studio Plzeň).

Komplexní materiál včetně závěrečného vyhodnocení a tabulek byl předán po ukončení akce k dispozici Stálé komisi pro sdělovací prostředky.

Databáze rozhlasových stanic nyní obsahuje podrobnou analýzu programové skladby celkem 53 rozhlasových stanic provozovatelů s licencí (z nichž pět již nevysílá) a 10 stanic provozovatele ze zákona. Zbývá analyzovat celkem 30 soukromých stanic (z nichž šest již bylo kontrolováno před změnou licence) a veřejnoprávní stanici Vltava.

Komplexní jednorázová analýza rozhlasového vysílání všech stanic provozovatelů s licencí bude realizována z rozhodnutí Stálé komise pro sdělovací prostředky ze dne 25. 9. 1996 v období listopad 1996 - leden 1997. Poté bude třeba pravidelně (nejlépe dvakrát ročně) analyzovat změny, k nimž může docházet.

Zjištěné nedostatky ve vysílání

Nedostatky v programové skladbě - kontinuální záznamy vysílání

Rádio Sprint, s.r.o./Rádio Sprint, 27. 3. 1996

Byly zjištěny nedostatky v dodržování formátu vysílání, jak je formulován v licenci. Radě byl předložen návrh upozornit provozovatele na zjištěné nedostatky. Rozhodnuto o opakování kontroly.

V plus P, s.r.o./Rádio Prácheň, 28. 3. 1996

Bylo zjištěno nedodržení formátu rádia. Radě předložen návrh upozornit provozovatele licence na nedodržení základní specifikace programu tak, jak je uvedena v licenci. Rozhodnuto o opakování kontroly.

Milan Rašík/Radiohrad, 19. 4. 1996

Při opakovaném kontrolním monitoringu bylo zjištěno, že zaslaný záznam vysílání není úplný. Radě bylo navrženo upozornit provozovatele, že by to mohlo být považováno za porušení povinnosti provozovatele podle § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 468/91 Sb.

Barrandov FM, a.s./Rádio Limonádový Joe, 27. 5. - 22. 6. 1996

Na základě několika podnětů (údajná propagace násilného a agresivního jednání) byly namátkově přímým odposlechem kontrolovány některé úseky vysílání, nebyly však zjištěny nedostatky takového charakteru, které by mohly být považovány za porušení povinností uložených provozovateli. Kontrolní odposlech živého vysílání bude opakován.

Medes, s.r.o./Rádio Rokko 8. 7. 1996

Kontrolní monitoring zkušebního vysílání přímým odposlechem v měsíci červenci a srpnu opakovaně prokázal zhoršenou kvalitu vysílání. Provozovatel současně oznámil, že je z technických důvodů nucen omezit vysílání z původních 24 hodin na dobu od 8.30 do 16.30 hodin, a to do 30. 9. 1996. Ani tato úprava vysílacího času (včetně programové skladby) nebyla dodržována. Zaměstnanci úřadu Rady proto navštívili rozhlasové studio Rádia Rokko a provedli kontrolu způsobilosti zařízení k řádnému vysílání. Poté bylo zahájeno správní řízení o odnětí licence. Řízení dosud není ukončeno.

Rádio Sprint, s.r.o./Rádio Sprint, 14. 8. 1996

Záznam zaslaný provozovatelem byl po technické stránce natolik nekvalitní, že nebylo možné provést celkovou analýzu programové skladby vysílání, a tím i kontrolu plnění lhůt k nápravě dle rozhodnutí Rady. Provozovatel byl telefonicky informován o možné technické závadě při pořizování záznamu vysílání a byl od něho vyžádán nový záznam.

Televizní zpravodajství a publicistika - jednotlivé pořady

CET 21, s.r.o./TV Nova, 14. 7. 1995, pořad Sekta, s.r.o. z cyklu Na vlastní oči

Jiří Voráček z Dianetického centra - pobočky tzv. scientologické církve - v Praze si dne 27. 8. 1996 v pěti bodech, z nichž v kompetenci Rady je jediný, stěžuje na uvedený pořad, a to pro jeho údajnou neobjektivnost. Jak vyplývá z příloh stížnosti, jiný stěžovatel již v téže věci neuspěl v občanském řízení soudním. Rada přesto požádala provozovatele o vyjádření, stěžovatele o tom informovala a předběžně mu sdělila, jaké má kompetence, s tím, že s obsahem vyjádření provozovatele jej seznámí.

CET 21, s.r.o./TV Nova, Snídaně s Novou

Ve dnech 29. 1. - 2. 2. proběhla analýza pořadů Snídaně s Novou. Záměr: Ověřit dodržování projektu a vysílacího schématu. Ve sledovaném období nebyly zjištěny závady.

CET 21, s.r.o./TV Nova, 7.2. 1996, Na vlastní oči

Z podnětu starosty města Železná Ruda a občanů města programový odbor analyzoval publicistický pořad Bílé chůvy, odvysílaný v rámci pořadu Na vlastní oči. Starosta města poukazoval na nevyvážené a neobjektivní zpravodajství. Rada doporučila obrátit se na provozovatele vysílaného pořadu, jelikož v tomto případě nemohla postupovat jinak.

CET 21, s.r.o./TV Nova, 10. 2. 1996, Televizní noviny

Na základě upozornění diváka proběhla analýza zpravodajského šotu, kde byla zpráva o šíření syfilidy doplněna ilustračními záběry na pacienty. Rada upozornila provozovatele a doporučila používat v těchto případech rozostřené záběry. Na pokračování podobných případů upozornily další dvě stížnosti diváků z 9. 9. a 16. 9. 1996. Stěžovatelé byli informováni o původním upozornění.

Česká televize/ČT 1 a CET 21, s.r.o./TV Nova - vyváženost televizních ekologických pořadů

Ve dnech 9.4. - 6.5.1996 proběhlo monitorování ekologických pořadů na ČT 1 a TV Nova. Ke všem sledovaným pořadům byl zpracován analytický rozbor z hlediska objektivity a vyváženosti a celková výsledná zpráva. Podnětem byla stížnost ministra životního prostředí F. Bendy na pořady ČT Nedej se! Rada vydala své stanovisko k celé záležitosti (viz příloha č. 3).

Česká televize/ČT 1, pořad Karanténa, únor - květen 1996

Strana demokratické levice podala dne 26. 3. 1996 stížnost na nevyváženost koncepce pořadu, představujícího v předvolebním období politické strany, vybrané podle údajných voličských preferencí. SDL si stěžovala na nerovnost šancí. Programový odbor na základě měření délky promluv zjistil zvýšenou míru zasahování moderátorů do vystoupení některých opozičních stran a zastoupení stran i s nižšími preferencemi (SD-LSNS) v pořadu. Rada odkázala stěžovatele na Radu České televize, jejímž prostřednictvím především (podle § 4 zákona č. 483/1991 Sb.) se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu programů ČT, když Rada sama nemá přiměřený zákonný nástroj k případnému zásahu.

CET 21, s.r.o./TV Nova - 10. 4. 1996, Televizní noviny

Stížnost Vladimíra Stehlíka z 29. 4. 1996 na neobjektivnost až nepravdivost či zavádějící charakter informací o činnosti a stavu hospodaření firem Poldi Ocel a Bohemia Art byla postoupena k vyjádření provozovateli. Rada dne 10. 9. posoudila vyjádření provozovatele (které obdržela 23. 8.) a poté odpověděla stěžovateli, že s ohledem na neexistenci práva na odpověď v právních předpisech, na jejichž dodržování Rada dohlíží, nezbývá než jej odkázat na cestu občanského nebo trestního práva.

CET 21, s.r.o./TV Nova, 30. 4. - 22. 5. 1996, Televizní noviny

Stížnost Orbisu na údajně neobjektivní kampaň, poškozující jeho dobré jméno, není řešitelná prostředky, které má Rada k dispozici ze zákona, pokud nepřistoupí ke krajní sankci, tj. odnětí licence. Stěžovatel byl odkázán na cestu soudní.

CET 21, s.r.o./TV Nova, pořad Sedm dní, období před volbami

Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa zaslala dne 27. 5. 1996 stížnost na zvýhodňování některých politických stran v pořadu "7" čili Sedm dní v předvolebním období; úřad Rady sdělil stěžovateli, že zákon č. 103/1992 Sb. sice ukládá Radě dohlížet na dodržování právních předpisů upravujících vysílání, dbát na rozvoj plurality v něm a nezávislost jeho provozování, nicméně zákon č. 468/1991 Sb. k tomu Radě dává jediný nástroj - odejmout licenci, žádnou přiměřenější sankci neumožňuje. Rada proto působí na vyváženost a objektivitu ve vysílání spíše nepřímo, a to zveřejňováním výsledků měření délky promluv osob ve vybraných zpravodajských a publicistických pořadech.

CET 21, s.r.o. /TV Nova, 17. 7. 1996, pořad Kněží z cyklu Na vlastní oči

Patriarcha Církve československé husitské se veřejně ohradil proti neobjektivním výrokům účastníků pořadu, úřad Rady požádal provozovatele o vyjádření, které zatím neobdržel. Stěžovatele informoval o svých kompetencích, v jejichž rámci může zasahovat, odkázal stěžovatele na schůdnější a účinnější cestu soudní.

Podprahové sdělení ve vysílání

CET 21, s.r.o./TV Nova, před a po 4. 7. 1995, znělka zpravodajského pořadu Právě dnes

Šéfredaktor Moravskoslezského večerníku opakovaně upozornil ve svém listě a následně i Radu na podprahové sdělení ve znělce pořadu Právě dnes. Na své výzvy provozovateli k vysvětlení účelu nedostal odpověď, zato znělka byla urychleně upravena, úřad Rady přes liknavost ze strany provozovatele získal původní verzi znělky, kterou dal expertně vyhodnotit dvěma psychologům (klinickému psychologovi a současně předsedovi psychoanalytické společnosti, dále vysokoškolskému učiteli psychologie na FSV UK v Praze) a právníkovi (řediteli universitního Ústavu autorského práva při PF UK v Praze a vicepresidentovi Rady pro reklamu). Podprahová sdělení byla ve vysílání zakázána až novelou zákona o vysílání č. 301/1995 Sb., a to bez jakékoli přiměřené sankce za nedodržení zákazu, kromě odebrání licence. Přes morální rozhořčení a odsouzení prvním z expertů (s odkazem na odsouzení manipulace vědomím formou vkládání podprahových sdělení do filmů v nacistickém Německu norimberským tribunálem) nebyla nalezena právně schůdná cesta k zákroku, když k nápravě došlo ještě před podnětem Radě.