Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

2. 2

Možná rizika výběru pojistného a naplňování plánu předpokládaných příjmů Pojišťovny

Mezi rizika, kterými může být výběr pojistného a naplňování plánu příjmů Pojišťovny v roce 1997 ohroženo m. j. patří:

1. Nenaplnění předpokladů opřených o současně dostupné informace o růstu mezd a platů, o nízké míře nezaměstnanosti či o očekávaném přírůstku počtu pojištěnců Pojišťovny. Tyto ukazatele se však mohou také vyvíjet příznivěji než je předpokládáno a ve srovnání s plánem pro rok 1997 působit na příjmy Pojišťovny pozitivně.

2. Nedovýběr pojistného, ke kterému dochází zejména:

* pro častou (provozní či dočasnou) platební neschopnost zaměstnavatelů, kteří při ní neplatí především pojistné na všeobecné zdravotní pojištění včetně té jeho části, kterou jsou povinni podle zákona srážet z platu svým zaměstnancům (a kterou velmi často sráží, ale neodvádějí),

* pro málo účinné prostředky exekuce vůči dlužníkům zdravotního pojištění, které vedou ke zdlouhavému a finančně náročnému vymáhání pohledávek od neplatících zaměstnavatelů i osob samostatně výdělečně činných,

* pro bankroty podniků a firem, při kterých stávající konstrukce zákona o konkursu a vyrovnání odsouvá vyrovnání pohledávek zdravotního pojištění až za vyrovnání pohledávek zaměstnanců, finančních úřadů a věřitelských bankovních institucí, a který umožňuje, aby dlužné pojistné bylo uhrazeno pouze poměrnou částkou ze zbylých prostředků (zbudou-li na ostatní přihlášené věřitele),

* pro nepřiznávání skutečných výší platů zaměstnanců zaměstnavateli a malý počet kontrolních pracovníků Pojišťovny zajišťujících provádění kontrol u zaměstnavatelů,

* pro možnost vyhýbat se kontrolám bez nebezpečí sankcí, např. nepřijímáním oznámení o kontrole, nedosažitelností, nepředkládáním požadovaných dokladů, záměrnou nepřítomností účetního, apod.,

* pro umělé snižování vyměřovacích základů pro výpočet pojistného osobami samostatně výdělečně činnými zvyšováním režijních nákladů a nákladů na dosažení, zajištění a udržení zisku,

* pro chybné poukazování pojistného zaměstnavateli jiné zdravotní pojišťovně za zaměstnance, kteří v průběhu zaměstnání změnili zdravotní pojišťovnu a nesplnili oznamovací povinnost vůči zaměstnavateli (riziko bude významné při častějších přechodech klientů zaměstnaneckých pojišťoven k Pojišťovně),

* pro odvolávání se dlužníků proti vystaveným platebním výměrům a pro odsouvání plateb dlužného pojistného z důvodu odvolání přesto, že odvolání nemá odkladný účinek,

* pro možnost úniku z plateb dlužného pojistného převedením majetku zadlužené společnosti s ručením omezeným na společnost novou a ponecháním všech dluhů na původní společnosti (obdobou je vytváření holdingových společností).

3. Ztráta příjmů z pojistného při pracovní neschopnosti

* zaměstnanců, kteří podle příslušných ustanovení zákona neplatí pojistné na zdravotní pojištění v době trvání jejich pracovní neschopnosti pro nemoc, úraz, nebo karanténu a pod., přičemž procento i délka vystavených pracovních neschopností v posledních letech významně narůstá,

* osob samostatně výdělečně činných, které podle příslušných ustanovení zákona nemusí dodržet minimální vyměřovací základ v měsíci, v němž jsou po celý měsíc uznány práce neschopnými.

4. Opomenutí či nedostatky platných znění zákonů upravujících provádění všeobecného zdravotního pojištění:

* zákon č. 550/1991 Sb. ve znění zákona č. 54/1995 Sb.

* definuje chybně tzv. spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných (ve srovnání se zákonem o daních z příjmů); jiné spolupracující osoby než manželka a děti, hradí namísto pojistného vypočteného z převedených příjmů (po odečtení výdajů) pouze minimální pojistné; spolupracující osoby, za které je plátcem pojistného stát, opět kromě manželky a dětí, neplatí z převedených příjmů pojistné žádné,

* vymezuje osoby celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let nebo alespoň o dvě děti do 15 let tak, že stát za ně platí pojistné jen pokud nemají příjmy ze zaměstnání a ze samostatné výdělečné činnosti; pokud takové příjmy mají, poskytuje jim zákon č. 592/1992 Sb. výhodu, že jak u příjmů ze zaměstnání, tak u příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nemusejí dodržet minimum; pokud taková osoba podniká a vykazuje hospodářskou ztrátu, neplatí za ni pojistné nikdo;

* zákon č. 592/1992 Sb.

* vylučuje z plateb pojistného platby ze závislé činnosti plynoucí z ciziny,

* umožňuje, aby stát neplatil pojistné za některé skupiny osob, které nejsou schopny pojistné platit a na kterých nelze jeho platbu ani vymáhat (např. chovanci psychiatrických léčeben, kteří nepobírají důchod ani sociální dávky, osoby, které byly propuštěny z vězení a byla jim soudem nařízena ochranná ústavní léčba apod.) a za které Pojišťovna přesto musí poskytování zdravotní péče hradit,

* umožňuje, aby osoba samostatně výdělečně činná zahrnula mezi své výdaje při stanovení vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění také zaplacené zálohy na zdravotní pojištění a doplatky pojistného (které do výdajů pro daňové účely patří), což umožňuje spekulace a přináší ztráty na pojistném.

5. Ztráty z přerozdělení pojistného při rušení zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, které v době před ukončením své činnosti neodvádějí zákonem stanovené částky ve prospěch zvláštního účtu pro přerozdělování pojistného.

HODNOCENÍ RIZIK A VÝŠE JEJICH FINANČNÍHO DOPADU

Stupnice hodnocení výše uvedených rizik:

1 - méně pravděpodobné

2 - pravděpodobné

3 - velmi pravděpodobné

Závěr

Finanční dopady uvedených rizika jsou částečně zahrnuta do kvalifikovaných odhadů předpokládaných vyměřovacích základů pro stanovení výše pojistného na všeobecné zdravotní pojištění jednotlivých kategorií pojištěnců Pojišťovny a do předpokládaných příjmů Pojišťovny z výběru a přerozdělování pojistného pro rok 1997.

Finanční kvantifikace uvedené v hodnotící tabulce rizik je možno také chápat jako částky, o které by příjmy Pojišťovny mohly být v roce 1997 vyšší, pokud by k dopadu výše uvedených rizik nedocházelo.

2. 3

Ostatní nezdaňované příjmy Pojišťovny v roce 1997

1. PŘÍJMY Z PŘIRÁŽEK K POJISTNÉMU vyměřovaných Pojišťovnou v roce 1997 pravděpodobně budou činit 12 mil. Kč.

2. PŘÍJMY Z POKUT A PENÁLE předepisovaných Pojišťovnou v roce 1997 pravděpodobně budou činit 250 mil. Kč. Předpoklady o výši tohoto druhu příjmů se opírají o znalost a analýzy dosahované skutečnosti v letech 1994 až 1996.

3. PŘÍJMY Z FINANČNÍCH UMÍSTĚNÍ, kterými jsou mj. příjmy z běžných účtů, termínovaných vkladů, dluhopisů a z držby cenných papírů firmy Precioza a. s., by v roce 1997 mohly dosáhnout částky 175 mil. Kč. Protože v současné době nelze přesně odhadnout výši úrokových sazeb v roce 1997, predikce vychází ze současných sazeb.

4. PŘÍJMY Z ŘÍZENÍ O NÁHRADU ŠKODY zavedených proti právnickým nebo fyzickým osobám, které způsobí úraz nebo onemocnění pojištěncům Pojišťovny, dosáhnou v roce 1997 pravděpodobně částky 180 mil. Kč.

5. PŘÍJMY Z OSTATNÍCH NEZDAŇOVANÝCH ČINNOSTÍ (z prodeje číselníků, metodik, tiskopisů, formulářů, nepotřebných zásob, vedení centrálního registru pojištěnců ČR a další) pravděpodobně v roce 1997 dosáhnou částky cca 25 mil. Kč.

2. 4

Ostatní zdaňované příjmy Pojišťovny v roce 1997

1. PŘÍJMY ZE SMLUVNÍHO POJIŠTĚNÍ A PŘIPOJIŠTĚNÍ zahrnují příjmy z připojištění osob pro případ nutného a neodkladného léčení v důsledku úrazu nebo náhlého onemocnění při pobytu v cizině, ze smluvního zdravotní pojištění pro osoby pobývající na území ČR, které nejsou zahrnuty do účasti na všeobecném zdravotním pojištění. Plán přijatého pojistného ve výši 190 mil. Kč - stejně tak jako příjmy z finančního umístění ve výši 10 mil. Kč - je odvozen z expertních odhadů vycházejících ze zkušeností z provozování uvedených typů pojištění za poslední tři roky.

2. PŘÍJMY POJIŠŤOVNY Z OSTATNÍCH ZDAŇOVANÝCH ČINNOSTÍ získávané z nájmů, komerčního prodeje metodik a číselníků, z ubytovacích služeb a dalších činností pravděpodobně dosáhnou v roce 1997 pravděpodobně částky 14 mil. Kč.

2. 5

Rekapitulace příjmů Pojišťovny v roce 1997

Závěrečné shrnutí předpokládaných příjmů Pojišťovny z výběru a přerozdělení pojistného a z ostatních nezdanitelných i zdanitelných činností Pojišťovny v roce 1997 je uvedeno v následujícím stručném přehledu.

3.

Výdaje Pojišťovny

V souladu s platným zněním zákona č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, za podmínek stanovených nařízením vlády č. 149/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České republiky 117/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a jeho prováděcími předpisy a podle platného znění zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, výdaje Pojišťovny budou v roce 1997 zahrnovat úhrady:

* věcných dávek preventivní, diagnostické, léčebné a rehabilitační zdravotní péče, poskytovaných pojištěncům Pojišťovny jimi zvolenými praktickými i odbornými lékaři a ostatními zdravotnickými pracovníky ve smluvních

* ambulantních zdravotnických zařízeních,

* společných léčebných a vyšetřovacích složkách,

* nemocnicích poskytujících základní i specializovanou lůžkovou péči,

* odborných léčebných ústavech,

* věcných dávek lázeňské a ozdravenské péče, poskytovaných pojištěncům Pojišťovny na doporučení lékaře jako součást léčebného procesu, vyžaduje-li to jejich zdravotní stav,

* léčiv a prostředků zdravotnické techniky, poskytovaných pojištěncům Pojišťovny ve smluvních zdravotnických zařízeních nebo používaných při jejich léčení nebo vydávané jim zařízeními lékárenské péče, resp. výdejnami, na recepty a poukazy vystavené lékaři podle zvláštních předpisů,

* dopravy nemocných pojištěnců Pojišťovny, vyžaduje-li to jejich zdravotní stav,

* náhrad cestovních nákladů lékařů za cesty k nemocným při výkonu návštěvní služby a pojištěnců Pojišťovny do smluvních zdravotnických zařízení, vyžaduje-li to jejich zdravotní stav,

* nutného a neodkladného léčení Pojištěnců v cizině do výše nákladů spojených s takovým léčením na území ČR,

* věcných dávek zlepšujících zdravotní péči o pojištěnce Pojišťovny a to z účelového fondu Pojišťovny, zřízeného pro tyto účely v souladu s platnými právními předpisy, pouze však do výše prostředků do tohoto fondu přidělených,

* věcných dávek zdravotní péče poskytovaných v rámci smluvního zdravotního pojištění a pojistných plnění cestovního zdravotního připojištění,

* úhradu správních, provozních a investičních nákladů na činnost Pojišťovny v rámci schváleného rozpočtu.

Výdaje Pojišťovny budou v roce 1996 realizovány:

* ze Základního fondu zdravotního pojištění,

* z Účelového fondu, zřízeného v souladu se zákonem souhlasem Správní rady Ústřední Pojišťovny,

* z Fondu smluvního zdravotního pojištění a cestovního zdravotního připojištění,

* podle Rozpočtu správních a provozních nákladů Pojišťovny a investic.

3. 1

Výdaje ze základního fondu zdravotního pojištění

Následující tabulkové přehledy o výdajích Pojišťovny v roce 1997 jsou koncipovány ze tří základních hledisek: z hlediska výdajů, které budou v roce 1997 vynaloženy na poskytovanou strukturu věcných dávek zdravotní péče (tabulky č. 6 - 9), z hlediska výdajů, které bude nezbytné v roce 1997 vynaložit na zabezpečení zdravotních potřeb pojištěnců Pojišťovny (tabulky č. 6, 10 a 11 a) a z hlediska výdajů, které budou v roce 1997 čerpány sítí zdravotnických zařízení za jimi ovlivněnou spotřebu věcných dávek zdravotní péče (tabulka č. 11 - 12).

Za předpokladu, že nedojde k neočekávanému působení rizik uvedených v úvodní části tohoto Zdravotně pojistného plánu (např. ke zvětšení osobního rozsahu zdravotního pojištění v připravovaném zákonu o zdravotním pojištění, k neúměrnému zvýšení cen zdravotních výkonů při vydání nového Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, k dalšímu rozšiřování sítě zdravotnických zařízení na základě zásahů Úřadu pro hospodářskou soutěž a pod.), Pojišťovna očekává, že její výdaje ze Základního fondu zdravotního pojištění na úhradu pojištěnci čerpaných věcných dávek zdravotní péče dosáhnou v roce 1997 sumy 69 113 mil. Kč a v přepočtu na jednoho pojištěnce Pojišťovny 8 861.- Kč (viz tabulka č. 6). Uvedené výdaje tak budou v roce 1997 o 8,8% vyšší, než v roce 1996. Realizace těchto výdajů Pojišťovny - stejně tak jako naplňování jejích příjmů - nebude probíhat v jednotlivých čtvrtletích roku 1997 rovnoměrně. Na úhradu věcných dávek zdravotní péče, které budou poskytnuty pojištěncům Pojišťovny zdravotnickými zařízeními v I. pololetí roku 1997, bude nezbytné vynaložit o cca 2 018 mil. Kč více, než ve druhém pololetí roku (viz tabulka č. 7). Na úhradu zdravotních výkonů, poskytnutých pojištěncům Pojišťovny ambulantními zdravotnickými zařízeními (včetně ambulantních zařízení nemocničních), bude v roce 1997 vynaloženo cca o 5 000 mil. Kč více než na úhradu zdravotních výkonů poskytnutých jim lůžkovými zdravotnickými zařízeními (viz tabulka 8a, 8b). Také výdaje na jeden lázeňský pobyt v roce 1997 oproti roku 1996 vzrostou, a to o 10% (viz tabulka č. 9) a výdaje na léčiva a prostředky zdravotnické techniky o cca 4,3% (viz tabulka č. 6). Zvýšení výdajů na věcné dávky zdravotní péče se projeví nárůstem předpokládaných ročních výdajů na 1 pojištěnce dané věkové skupiny a tím i na celou věkovou skupinu a souhrnně i na všechny pojištěnce Pojišťovny (viz tabulka č. 10). Zvýšením výdajů na 1 pojištěnce Pojišťovny se zvýší úhrady poskytované z finančních prostředků Základního fondu zdravotního pojištění Pojišťovny zdravotnickým zařízením (viz tabulka 11a, 11b). Podíl ambulantních zdravotnických zařízení na výdajích Základního fondu zdravotního pojištění Pojišťovny (včetně jimi předepsaných léčiv a prostředků zdravotnické techniky) bude činit cca 32,51%, stomatologických (nelůžkových) zařízení 7,34%, lůžkových zdravotnických zařízení (včetně jimi předepsaných léčiv a prostředků zdravotnické techniky) 54, 42% a ostatních zdravotnických zařízení 4,24% (viz tabulka č. 12).

Výpočty, kalkulace, predikce a analýzy (viz např. tabulka č. 13) obsažené v následujících tabulkách a grafech vychází

* z dostupných údajů o množství věcných dávek zdravotní péče poskytovaných pojištěncům Pojišťovny v minulých obdobích,

* z demografických údajů, znalostí o výskytu nemocí a zdravotních rizik v populaci a z údajů získaných z registru pojištěnců Pojišťovny,

* z míry využívání zdravotnických služeb dané nemocností pojištěnců Pojišťovny, potřebou jednotlivých druhů zdravotní péče a dostupností existující infrastruktury zdravotnických zařízení s místní, regionální i nadregionální působností,

* z bilancí jednotlivých okresních pojišťoven VZP ČR a zejména pak z výpočtů nákladů vynaložených jednotlivými okresními pojišťovnami na jejich standardizovaného kmenového pojištěnce,

* z platného finančního ohodnocení zdravotních výkonů uvedených v Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami,

* z trendu cen léčiv a prostředků zdravotnické techniky uvedených v Seznamu léčiv a prostředků zdravotnické techniky,

* z potřeby finančních rezerv pro případy vzniku zvláštních zdravotních rizik a pro případné výkyvy v množství prováděných zdravotních výkonů.

Celkový přehled o předpokládané struktuře výdajů Pojišťovny na věcné dávky zdravotní péče v roce 1997 je uveden v tabulce č. 6.

KOMENTÁŘ k tabulce č. 6

Ve sloupci A tabulky jsou vyjmenovány hlavní druhy věcných dávek zdravotní péče, které budou pojištěncům Pojišťovny poskytovány zdravotnickými zařízeními v roce 1997

(včetně nákladů na předpokládané nákupy drahých a vzácných zahraničních léčiv realizovaných přímo Ústřední pojišťovnou pro jmenovité pojištěnce, na dopravu nemocných a jejich cestovní výdaje a na náklady léčení v cizině).

Ve sloupci B tabulky jsou pro možnost srovnání uvedeny předpokládané výdaje Pojišťovny na jednotlivé druhy věcných dávek zdravotní péče v roce 1996.

Údaje jsou získány kvalifikovaným odhadem z vývoje nákladů Pojišťovny na zdravotní péči v prvním pololetí roku 1996 a změn očekávaných v druhém pololetí.

Ve sloupci C tabulky jsou uvedeny předpokládané celkové výdaje Pojišťovny na jednotlivé druhy věcných dávek zdravotní péče v roce 1997. V řádku 21 sloupce C jsou uvedeny předpokládané celkové výdaje Základního fondu zdravotního pojištění Pojišťovny v roce 1997 ve výši 69 113 mil. Kč. Z porovnání údajů ve sloupci B a C je zřejmé, že v roce 1997 se podíl Pojišťovny na celkových výdajích na zdravotnictví oproti roku 1996 zvýší (mj. pro vyšší podíl jejích pojištěnců na poskytované zdravotní péči) pravděpodobně o 7 212 mil. Kč, t. j. o 11.65%.

Při výpočtech předpokládaných výdajů na jednotlivé druhy zdravotní péče byly brány v úvahu jak celkové příjmy Pojišťovny v roce 1997, tak i předpokládané počty pojištěnců a jejich věková struktura. Provedené kalkulace jsou opět korigovány podle nákladů vynaložených na zdravotní péči v I. pololetí 1996. Ve sloupci C jsou pro přehlednost předpokládané výdaje Pojišťovny na ambulantní zdravotní péči rozčleněny na výdaje za ambulantní péči poskytovanou nelůžkovými a lůžkovými zdravotnickými zařízeními. Ze součtu údajů (uvedených v řádku 7 a 9) je zřejmé, že ve prospěch lůžkových zdravotnických zařízení bude v roce 1997 pravděpodobně připsáno 34 480 mil. Kč, zatím co ve prospěch ambulantních zdravotnických zařízení pouze 15 478 mil. Kč (řádek 8).

Ve sloupci D tabulky jsou uvedeny předpokládané průměrné výdaje Pojišťovny na jednoho pojištěnce v roce 1996, ve sloupci E tabulky v roce 1997 ve výši 8 861.- Kč. Oproti roku 1996 se výdaje Pojišťovny na jednoho pojištěnce v roce 1997 také zvýší pravděpodobně o cca 714.- Kč, t. j. o 8,8%.

Ve sloupci F tabulky je uveden index nákladů na jednoho pojištěnce mezi rokem 1995 a 1996 v procentech.

Tabulka č. 6: Předpokládaná struktura výdajů Pojišťovny na věcné dávky zdravotní péče v roce 1997

Přehled o vývoji struktury výdajů Pojišťovny na věcné dávky zdravotní péče v jednotlivých čtvrtletích roku 1997 je uveden v tabulce č. 7 a znázorněn v grafu č. 6.

KOMENTÁŘ k tabulce 7.

Jak již bylo uvedeno, čerpání věcných dávek zdravotní péče a tím i výdajů Pojišťovny není v jednotlivých čtvrtletích roku stejnoměrné. K nejvyšším výdajům (s výjimkou lázeňské péče) dochází ve 2. čtvrtletí roku, k nejnižším (s výjimkou lázeňské péče) ve 3. čtvrtletí. Čísla uvedená ve sloupci F korespondují s údaji uvedenými v tabulce č. 6, sloupec C, řádek 1, 9, 15 - 17, 18, 19 a 20.

Přehled o základní struktuře zdravotních výkonů, které bude potřeba poskytnout v roce 1997 v rámci ambulantní a lůžkové zdravotní péče je uveden v tabulkách č. 8a a 8b.

KOMENTÁŘ k tabulce č. 8a a 8b.

Ve sloupci A tabulek jsou uvedeny hlavní skupiny zdravotních výkonů, které budou v roce 1997 poskytovány pojištěncům Pojišťovny ambulantními zdravotnickými zařízeními (tabulka 8a) a lůžkovými zdravotnickými zařízeními (tabulka 8b).

Ve sloupci B tabulek jsou uvedeny předpokládané počty zdravotních výkonů, které budou pojištěncům Pojišťovny v roce 1997 pravděpodobně poskytnuty v ambulantní i lůžkové zdravotní péči.

Z číselných údajů uvedených v řádku 13 je zřejmě, že v roce 1997 bude pojištěncům Pojišťovny v ambulantní zdravotní péči velmi pravděpodobně poskytnuto 476 092 tis. zdravotních výkonů (z toho nejvíce klinických vyšetření a laboratorních výkonů) a v lůžkové zdravotní péči 46 551 tis. zdravotních výkonů (z toho nejvíce laboratorních vyšetření, léčebných výkonů a klinických vyšetření).

Ve sloupci C tabulek je uvedeno procentní zastoupení hlavních skupin zdravotních výkonů ve spektru činností ambulantních a lůžkových zdravotnických zařízeních.

Ve sloupci D tabulek jsou uvedeny předpokládané výdaje na hlavní skupiny zdravotních výkonů, které budou pojištěncům Pojišťovny v roce 1997 pravděpodobně poskytnuty v ambulantní zdravotní péči v hodnotě 23 835 mil. Kč (řádek 13) a v lůžkové zdravotní péči v hodnotě 18 838 mil. Kč.

Ve sloupcích E tabulek je uveden pravděpodobný procentní podíl dané skupiny zdravotních výkonů na celkových příjmech ambulantních a lůžkových zdravotnických zařízení.

Zatímco hlavními zdroji příjmů ambulantních zdravotnických zařízení (tj. i ambulancí nemocnic) budou klinická vyšetření, laboratorní vyšetření, zobrazovací diagnostika a léčebné výkony, hlavními zdroji příjmů lůžkových zařízení budou opět ošetřovací dny a výkony intenzivní péče.

Tabulka č. 7: Předpokládaná struktura výdajů Pojišťovny na věcné dávky zdravotní péče v jednotlivých čtvrtletích roku 1997

Tabulka č. 8a: Předpokládaná struktura zdravotních výkonů poskytnutých v ambulantní zdravotní péči v roce 1997, včetně ambulantních činností nemocnic

(bez zvl. účt. materiálu a dalších účt. položek)

Tabulka č. 8b: Předpokládaná struktura zdravotních výkonů poskytnutých v lůžkové zdravotní péči v roce 1997

(bez zvl. účt. materiálu a dalších účt. položek)

Přehled o předpokládaných nákladech na věcné dávky lázeňské péče, která bude poskytnuta pojištěncům Pojišťovny v roce 1997, je uveden v tabulce č. 9.

KOMENTÁŘ k tabulce č. 9

Ve sloupci A tabulky jsou uvedeny hlavní indikační skupiny nemocí pro poskytování věcných dávek lázeňské péče, v řádku 13 je připojena ozdravenská péče, která je podle Zdravotního řádu a indikačního seznamu navrhována lékaři dětem, které takový druh péče potřebují.

Ve sloupci B tabulky jsou uvedeny předpokládané počty pojištěnců, kteří se v roce 1997 zúčastní lázeňské péče.

Předpokládá se, že v každé indikační skupině bude lázeňská péče poskytnuta dvěma skupinám účastníků, lišícím se druhem úhrady lázeňské péče. Účastníkům příspěvkové lázeňské péče budou hrazeny pouze lázeňské procedury, účastníkům komplexní lázeňské péče nadto i náklady na ubytování, stravování a případně i na dopravu.

Ve sloupci C tabulky je uveden procentní podíl pro danou indikaci lázeňsky léčených pojištěnců z celkového počtu Pojišťovnou vyslaných účastníků lázeňských pobytů.

Ve sloupci D tabulky jsou uvedeny průměrné výdaje Pojišťovny v roce 1996 na jeden lázeňský pobyt, ve sloupci E tabulky předpokládané výdaje v roce 1997.

Průměrné výdaje na jeden lázeňský pobyt jsou vypočteny z podílu výdajů na příspěvkovou i komplexní lázeňskou péči a z výdajů na komplexní lázeňskou péči. Meziroční nárůst výdajů na jeden lázeňský pobyt bude činit cca 1500.- Kč, tj. 10%. Nejdražší lázeňskou léčbou budou v roce 1997 zřejmě léčebné pobyty pro choroby nervové - cena za jeden pobyt = cca 24 340.- Kč.

Ve sloupci G tabulky jsou uvedeny předpokládané celkové náklady Pojišťovny na poskytování věcných dávek lázeňské péče v roce 1997, které budou pravděpodobně činit 1 850 mil. Kč.