Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

3. 1 Spotřebitelské ceny

Konkrétní měsíční vývoj spotřebitelských cen v průběhu tří čtvrtletí roku 1996 byl vedle trhem určovaných pohybů (při opakování obvyklých sezónních výkyvů) formován také administrativními zásahy do cen.

V lednu 1996 bylo zvýšení cen ovlivněno úpravou spotřební daně u tabákových výrobků a pohonných hmot, zrušením regulace žákovského jízdného, zvýšením zákonného pojištění motorových vozidel, růstem věcně usměrňovaných cen vodného a stočného, pohonných hmot a jízdného v autobusové dopravě. V dubnu byly zvýšeny maximální ceny telekomunikací, v červnu ceny benzinu, v červenci nájemného a tepla, v srpnu elektřiny a plynu. Tato jednotlivá opatření by se (při izolovaném pohledu jen na ty druhy zboží a služeb, kterých se změna cen přímo týká) projevila zvýšením hladiny spotřebitelských cen o 2,7% (ve stejném období roku 1995 jen 1,6%). Skutečný vliv na růst úhrnného indexu spotřebitelských cen však byl podstatně menší, neboť skokové zvýšení cen některých komodit bylo provázeno změnami ve struktuře poptávky a omezilo prostor pro růst ostatních cen. Současné propočty ukazují, že "administrativní vliv" je v průběhu následujících tří měsíců utlumen v jiných cenách více než z poloviny původního rozsahu.

V neregulované oblasti nastalo tržní zvýšení cen především u mlýnských, těstárenských a pekárenských výrobků, mléka a mléčných výrobků a u cigaret a tabákových výrobků.

Vývoj spotřebitelských cen je vyznačen v grafu:

Celkově se v průběhu tří čtvrtletí 1996 (září 1996 proti prosinci 1995) zvýšily spotřebitelské ceny o 6,9%, z toho nejvíce vzrostly ceny ve skupinách vzdělávání o 35,2% (zejm. vliv zrušení žákovského jízdného), a bydlení (zvýšení regulovaných cen nájemného, tepla, zemního plynu a elektrické energie). Ceny ve skupině potraviny, nápoje, tabák sezóně kolísaly (v červenci a srpnu došlo i k poklesu), celkově za devět měsíců vzrostly o 5,4%. Za deset měsíců vzrostly spotřebitelské ceny od počátku roku o 7,5%.

Při meziročním porovnání se stejným měsícem předchozího roku se hladina spotřebitelských cen zvýšila v září o 8,9% (z toho nejvíce vzrostly ceny ve skupinách vzdělávání o 36,0%, bydlení o 13,6% a odívání o 10,4%), v říjnu meziroční zvýšení činilo 8,7%.

Životní náklady v září 1996 byly proti stejnému měsíci předchozího roku vyšší u zaměstnanců o 8,7%, u důchodců o 9,7%.

Klouzavá míra inflace (zvýšení průměrné hladiny spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměrné hladině cen za předcházejících 12 měsíců) v záři 1996 činila 8,7% (v říjnu rovněž 8,7%).

Predikce do konce roku

Cenový vývoj je stabilizován, nejistotu představují pohyby cen potravin. Míru inflace za rok 1996 vláda odhaduje mezi 8,8 až 9,1% se středem intervalu 9,0% (v rozpočtu na rok 1996 bylo uvažováno s mírou inflace 9,3%).

3. 2 Produkční ceny

Ceny průmyslových výrobců byly v září 1996 proti stejnému měsíci předchozího roku vyšší o 3,9% (v říjnu o 4,1%), ceny stavebních prací o 11,1% (říjen 10,7%), ceny zemědělských výrobců o 12,0% (říjen 8,3%) a ceny podnikatelských tržních služeb o 5,6% (říjen 6,9%).

Růst průměrných nominálních mezd (který působí na ceny producentů) trvale předstihuje reálnou produktivitu práce. Neustále se tak zvyšují jednotkové mzdové náklady, tj. zvětšuje se objem nominálních mezd připadající na fyzickou jednotku produkce.

Tabulka 3

Pramen: ČSÚ, propočty MF ČR

Z tabulky je patrné, že vyvolaný inflační tlak mezd za devět měsíců roku 1996 pokračoval v průmyslu s podobnou intenzitou jako v předchozím roce (vývoj produktivity práce ve stavebnictví byl ovlivněn mimořádně tuhou zimou). Poměrně mírný růst cen průmyslových výrobců však ukazuje, že mzdový tlak se bezprostředně v plném rozsahu neprosazuje, může však vyvolat cenový pohyb se zpožděním.

Míra inflace (vyjádřená spotřebitelskými cenami) je určována spíše tahem domácí poptávky (vlivem růstu příjmů a tedy spotřeby domácností). Tuto hypotézu podporuje i dlouhodobější porovnání rychlejšího růstu cen u finálních prodejců (spotřebitelské ceny, ceny stavebních prací) s pomalejším růstem cen průmyslových a zemědělských výrobců (viz následující graf):