4. Zaměstnanost a nezaměstnanost
4.1 Zaměstnanost
Zaměstnanost v České republice je poměrně
vysoká a v zásadě stabilizovaná. Počet
zaměstnaných se v průběhu prvních
tří čtvrtletí 1996 pohyboval kolem
5,1 mil. osob. V letním období (červen -
srpen) bylo podle výsledků výběrových
šetření ČSÚ zaměstnáno
5 103 tisíc osob, to znamená oproti srovnatelnému
období roku 1995 nárůst o 0,2%.
Ve struktuře představovali zaměstnanci cca
86%, podnikatelé 12% a členové produkčních
družstev 2%. O poměrně stabilizovaném
prostředí na trhu práce svědčí
míra ekonomické aktivity obyvatelstva pohybující
se v průběhu roku 1995 a prvních tří
čtvrtletí 1996 mezi 62 a 63%.
V některých odvětvích je strukturální
nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovní
síle doplňkově řešen, na základě
individuálních povolení či kontraktů,
zaměstnáváním cizích státních
příslušníků. Ke konci září
1996 bylo v ČR evidováno celkem 143,4 tisíc
zahraničních pracovníků (z toho 50,8%
slovenských a 29,7% ukrajinských státních
příslušníků).
Predikce do konce roku
Do konce roku vláda předpokládá zmírnění
tempa strukturálních přesunů, přetrvávající
poptávku po kvalifikované pracovní síle
a pokračování celkového mírného
přírůstku zaměstnanosti do celkových
0,6% koncem roku.
4. 2 Nezaměstnanost
Průměrná míra nezaměstnanosti
se v průběhu 1. - 3. čtvrtletí 1996
proti stejnému období roku 1995 snížila
jen o 0,06 procentního bodu na 2,97%. Koncová míra
nezaměstnanosti uvedená v následujícím
grafu v září odpovídá 169 tisícům
osob, v říjnu 175 tisícům. Z hlediska
struktury z nich představují v průměru
cca tři čtvrtiny uchazeči o zaměstnání
se základním vzděláním a vyučení
v oborech neodpovídajících poptávce.
Proti předchozímu roku vzrostla nabídka volných
pracovních míst v průměru o cca 10
tisíc (k 30. září byl registrován
stav volných pracovních míst 102,9 tisíc),
poptávka však byla především po
kvalifikované pracovní síle. Počet
registrovaných uchazečů na 1 volné
místo se pohyboval okolo průměru 1,5. Ve
třetím čtvrtletí se začal postupně
zvyšovat podíl osob pobírajících
příspěvek v nezaměstnanosti na koncových
49,1%.
Regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti
se přes uplatňovaná opatření
a programy rovněž zvýrazňují,
neboť v okresech s nejvyšší mírou
nezaměstnanosti se kumulují nepříznivé
faktory, v krátkém časovém horizontu
obtížně odstranitelné. Jedná
se zejména o lokální dopady restrukturalizace,
zvláště útlumu hornictví, špatné
dopravní podmínky, sezónnost zemědělských
a stavebních prací a nízkou úroveň
kvalifikace. Míra nezaměstnanosti vyšší
než 5% byla na konci sledovaného období ve
14 okresech, výrazně nejvyšší v
okrese Most (9,09%) a Karviná (7,50%).
V průběhu roku se začal výrazněji
profilovat ekonomicky i sociologicky nepříznivý
jev známý z rozvinutých tržních
ekonomik - prodlužování průměrné
délky evidované nezaměstnanosti. Tento fakt
rovněž úzce souvisí se skutečností,
že největší počet uchazečů
o zaměstnání má pouze základní
vzdělání a/nebo nižší přizpůsobivost
- a to jak z důvodů objektivních (zdravotní,
rodinné důvody, doprava), tak subjektivních.
Predikce do konce roku
Do konce roku 1996 vláda očekává převážně
sezónní nárůst počtu nezaměstnaných,
doprovázený výraznějším
růstem počtu zdravotně handicapovaných
občanů. Ke konci roku lze očekávat
míru nezaměstnanosti kolem 3,3%.