§ 31
(1) V rámci hrazené péče se dispenzární péče poskytuje pojištěncům zdravým, ohroženým a nemocným v těchto skupinách:
a) dětem do jednoho roku,
b) vybraným dětem od jednoho roku věku chronicky nemocným a ohroženým poruchami zdravotního stavu, a to v důsledku nepříznivého rodinného nebo jiného společenského prostředí,
c) vybraným mladistvým,
d) těhotným ženám ode dne zjištění těhotenství,
e) ženám, které používají hormonální a nitroděložní antikoncepci,
f) pojištěncům ohroženým nebo trpícím
závažnými onemocněními.
(2) Pojištěnce do dispenzární péče
zařazuje podle odborných kritérií
jeho registrující lékař, který
odpovídá za účelnost a koordinaci
dispenzární péče. Pojištěnec
může být dispenzarizován pro jednu diagnózu
pouze u jednoho ošetřujícího lékaře.
(3) Nemoci, u nichž se poskytuje dispenzární
péče, časové rozmezí dispenzárních
prohlídek a označení specializace dispenzarizujícího
lékaře stanoví Ministerstvo zdravotnictví
vyhláškou.
§ 32
(1) Výdej léčivých přípravků
a prostředků zdravotnické techniky upravují
zvláštní předpisy [Zákon č.
20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
pozdějších předpisů. Vyhláška
MZ ČR č. 61/1990 Sb., o hospodaření
s léky a zdravotnickými potřebami, ve znění
vyhlášky MZ ČR č. 427/1992 Sb.].
(2) Jestliže lékárna nemá předepsaný
léčivý přípravek k dispozici
a nelze takový léčivý přípravek
v době platnosti předloženého lékařského
předpisu (výpisu) obstarat, nebo je-li nezbytné
jeho okamžité vydání, nahradí
je v souladu se zvláštním předpisem
[§ 8 odst. 7 vyhlášky MZ ČR č.
61/1990 Sb. znění vyhlášky MZ ČR
č. 427/1992 Sb.] jiným léčivým
přípravkem hrazeným stejným způsobem.
(3) Příslušná zdravotní pojišťovna
může půjčovat některé
prostředky zdravotnické techniky; o zapůjčení
prostředků zdravotnické techniky vede evidenci.
Vydání prostředků zdravotnické
techniky nebo jejich zapůjčení zaznamená
předepisující lékař do zdravotní
dokumentace nemocného.
§ 33
(1) Lázeňskou péči, včetně
určení stupně naléhavosti, poskytovanou
jako nezbytnou součást léčebného
procesu, doporučuje ošetřující
lékař, potvrzuje revizní lékař
a hradí příslušná zdravotní
pojišťovna. Návrh na lázeňskou
péči podává na předtištěném
formuláři zdravotní pojišťovny
registrující praktický lékař
nebo ošetřující lékař
při hospitalizaci.
(2) Nemoci, u nichž lze lázeňskou péči
poskytnout, indikační předpoklady, odborná
kritéria pro poskytnutí lázeňské
péče podle odstavců 4 a 5 u jednotlivých
nemocí, délku léčebného pobytu
a indikační zaměření lázeňských
míst (indikační seznam pro lázeňskou
péči) stanoví Ministerstvo zdravotnictví
vyhláškou.
(3) Lázeňská péče se poskytuje
a hradí jako komplexní lázeňská
péče nebo příspěvková
lázeňská péče.
(4) Komplexní lázeňská péče
navazuje na ústavní péči nebo specializovanou
ambulantní zdravotní péči a je zaměřena
na doléčení, zabránění
vzniku invalidity a nesoběstačnosti nebo na minimalizaci
rozsahu invalidity. U účastníků nemocenského
pojištění se poskytuje v době jejich
dočasné neschopnosti k práci. Pojištěnce
předvolá k lázeňské péči
zařízení lázeňské péče.
Pacient v prvém pořadí naléhavosti
je k nástupu na lázeňskou péči
předvolán nejpozději do jednoho měsíce
od data vystavení návrhu, případně
po dohodě ošetřujícího, revizního
a lázeňského lékaře je přeložen
do zařízení lázeňské
péče přímo ze zařízení
ústavní péče. V druhém pořadí
naléhavosti je pacient předvolán nejpozději
do tří měsíců, děti
a dorost do šesti měsíců ode dne vystavení
návrhu. Komplexní lázeňská
péče je plně hrazena zdravotní pojišťovnou.
(5) Příspěvková lázeňská
péče je poskytována především
pojištěncům s chronickým onemocněním
v případech, kdy nejsou splněny podmínky
uvedené v odstavci 4. Zdravotní pojišťovna
hradí pouze vyšetření a léčení
pojištěnce. Tato péče může
být poskytnuta jednou za dva roky, nerozhodne-li revizní
lékař jinak.
(6) Dětem a dorostu do 18 let se lázeňská
péče poskytuje podle odstavce 4, pokud není
na žádost rodičů poskytována
podle odstavce 5. Přeložení pojištěnce
ve věku do 18 let ze zařízení ústavní
péče do zařízení lázeňské
péče revizní lékař neposuzuje.
(7) U nemocí z povolání a jiných poškození
na zdraví z práce se lázeňská
péče poskytuje podle odstavce 4, jestliže ji
doporučil nebo indikaci potvrdil příslušný
odborník pro nemoci z povolání.
§ 34
(1) Zdravotní péči poskytovanou jako nezbytnou
součást léčebného procesu na
doporučení ošetřujícího
lékaře dětem a mladistvým do 18 let
v dětských odborných léčebnách
a ozdravovnách hradí zdravotní pojišťovna.
Návrh na zdravotní péči v odborných
dětských léčebnách a ozdravovnách
podává na předtištěném
formuláři zdravotní pojišťovny
registrující praktický lékař,
praktický lékař pro děti a dorost
nebo ošetřující lékař
při hospitalizaci. Návrh potvrzuje revizní
lékař příslušné zdravotní
pojišťovny; revizní lékař neposuzuje
přeložení pojištěnce z nemocnice
do odborné dětské léčebny.
(2) Nemoci, u nichž se dětem a mladistvým do
18 let poskytuje zdravotní péče v odborných
dětských léčebnách a indikační
zaměření těchto léčeben
(indikační seznam pro zdravotní péči
v odborných dětských léčebnách)
stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.
V případech, kdy se indikace k léčbě
v dětských odborných léčebnách
překrývají s indikacemi k léčbě
v lázeňských léčebnách,
rozhoduje o vhodnosti léčby v lázeňském
zařízení či dětské odborné
léčebně ošetřující
lékař, který péči doporučil.
Délka léčebného pobytu v odborných
dětských léčebnách se řídí
zdravotním stavem nemocných a rozhoduje o ní
vedoucí lékař léčebny.
(3) Dětem od 3 do 15 let zdravotně oslabeným
vlivem nepříznivého životního
prostředí, dětem se zdravotními problémy
spojenými s nesprávným životním
stylem a dětem v rekonvalescenci, jejichž zdravotní
stav nevyžaduje specializovanou léčbu v dětské
lázeňské nebo dětské odborné
léčebně, se poskytuje na návrh ošetřujícího
lékaře potvrzený revizním lékařem
zdravotní pojišťovny péče v ozdravovně.
Délka pobytu v ozdravovně zpravidla nepřesahuje
21 dnů; delší pobyt je možný pouze
se souhlasem revizního lékaře.
§ 35
Závodní preventivní péče zabezpečuje ve spolupráci se zaměstnavatelem prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů. Hrazená péče zahrnuje:
a) zdravotní výkony provedené v rámci první pomoci;
b) periodické preventivní prohlídky zaměstnanců vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, zaměstnanců na rizikových pracovištích, zaměstnanců, jejichž činnost může ohrozit zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných osob a zaměstnanců, u nichž je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost, v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem [§ 12, 13 a 14 směrnic Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ, ve znění směrnic č. 17/1970 Věst. MZ ČSR, reg. částka 2/1968 Sb. a částka 20/1970 Sb.],
c) mimořádné prohlídky nařízené ze zdravotních důvodů [§ 11, 12, 13 a 14 směrnic Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ, ve znění směrnic č. 17/1970 Věst. MZ ČSR, reg. částka 2/1968 Sb. a částka 20/1970 Sb.];
d) dispenzární prohlídky osob s hlášenou
nemocí z povolání a osob, u kterých
vlivy pracovních rizik působí i po ukončení
expozice riziku [§ 12 odst. 8 směrnic Ministerstva
zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ, ve znění
směrnic č. 17/1970 Věst. MZ ČSR, reg.
částka 2/1968 Sb. a částka 20/1970
Sb.].
§
36
(1) Zdravotní pojišťovna hradí dopravu
pojištěnce na území České
republiky, popřípadě na území
Slovenské republiky, pokud tak vyplývá z
dohody mezi vládou České republiky a Slovenské
republiky, do smluvního zdravotnického zařízení,
ze smluvního zdravotnického zařízení
do místa trvalého nebo přechodného
pobytu nebo do ústavu sociální péče,
mezi smluvními zdravotnickými zařízeními
a v rámci smluvního zdravotnického zařízení,
a to v případě, že zdravotní
stav pojištěnce podle vyjádření
ošetřujícího lékaře, který
tuto dopravu indikuje, neumožňuje dopravu běžným
způsobem bez použití dopravní zdravotní
služby. Pokud k onemocnění došlo v místě
přechodného pobytu, je doprava ze zdravotnického
zařízení do místa trvalého
pobytu, které je vzdálenější
než místo přechodného pobytu, hrazena
jen tehdy, pokud to podle vyjádření ošetřujícího
lékaře nezbytně vyžaduje zdravotní
stav pojištěnce. Doprava se provádí
vozidly smluvní dopravní zdravotní služby.
Je-li ošetřujícím lékařem
indikován doprovod pojištěnce, hradí
zdravotní pojišťovna, která hradí
dopravu pojištěnce i dopravu doprovázející
osoby, a to ve stejném rozsahu, jako dopravu pojištěnce.
(2) Dopravu podle odstavce 1 hradí zdravotní pojišťovna
ve výši odpovídající vzdálenosti
nejbližšího smluvního zdravotnického
zařízení, které je schopno požadovanou
zdravotní péči poskytnout.
(3) V mimořádných případech nebo v případech, kdy
a) je to ekonomicky výhodnější, hradí zdravotní pojišťovna na základě indikace ošetřujícím lékařem a schválením revizního lékaře i nezbytnou leteckou dopravu,
b) hrozí nebezpečí z prodlení, hradí zdravotní pojišťovna náklady i jinému dopravci; o takové dopravě rozhoduje ošetřující lékař,
c) jde o osobu pohybující se převážně
na vozíku pro tělesně postižené
a je indikována doprava ze zdravotních důvodů
dopravní zdravotní službou, hradí zdravotní
pojišťovna dopravu i jinému dopravci, pokud tuto
dopravu zajišťuje dopravním prostředkem
speciálně upraveným pro převoz osob
na vozíku pro tělesně postižené;
o takové dopravě rozhoduje ošetřující
lékař.
(4) Vyžaduje-li to nezbytně zdravotní stav
pojištěnce a je-li bezprostředně ohrožen
jeho život, hradí zdravotní pojišťovna
na území České republiky dopravu transfúzních
přípravků, speciálních léčivých
přípravků, tkání a orgánů
k transplantaci, jakož i dopravu lékaře nebo
jiného zdravotnického pracovníka ke specializovanému
a nezbytnému výkonu.
§ 37
(1) Ze zdravotního pojištění se hradí
indikovaná doprava lékaře a ostatních
zdravotnických pracovníků za pojištěncem.
(2) Pokud se pojištěnec, který má nárok
na dopravu podle § 36, rozhodne pro dopravu soukromým
vozidlem a pokud ošetřující lékař
takovou dopravu schválí, má pojištěnec
nárok na náhradu cestovních nákladů.
§ 38
Hrazená péče zahrnuje posuzování
dočasné neschopnosti k práci nebo ke studiu
ošetřujícím lékařem a
posuzování skutečností, které
jsou podle § 127 zákoníku práce důležitými
osobními překážkami v práci,
a obdobné výkony u žáků a studentů.
§ 39
Hrazená péče zahrnuje i prohlídku
zemřelého pojištěnce, pitvu [Vyhláška
Ministerstva zdravotnictví České socialistické
republiky č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí
a o pohřebnictví.], dopravu k pitvě a
dopravu z pitvy do místa, kde k úmrtí došlo,
popřípadě do místa pohřbu,
je-li stejně vzdálené nebo bližší
než místo, kde osoba zemřela. Hrazená
péče nezahrnuje pitvu prováděnou podle
zvláštního předpisu [§ 105 a
§ 115 odst. 1 trestního řádu] a
dopravu k ní a od ní.
§ 40
(1) Zdravotní pojištění provádějí tyto zdravotní pojišťovny:
a) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky [Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.],
b) resortní, oborové, podnikové, popřípadě
další pojišťovny [Zákon České
národní rady č. 280/1992 Sb. ve znění
pozdějších předpisů.].
(2) Zdravotní pojišťovny jsou povinny uhradit
zdravotnickým zařízením, popřípadě
jiným subjektům (§ 17 odst. 4), které
v souladu s tímto zákonem poskytly zdravotní
péči pojištěncům, tuto poskytnutou
péči ve lhůtách sjednaných
ve smlouvě (§ 17). Pokud není mezi zdravotní
pojišťovnou a zdravotnickým zařízením,
popřípadě jiným subjektem poskytujícím
zdravotní péči smlouva sjednána, jsou
zdravotní pojišťovny povinny poskytnutou zdravotní
péči uhradit nejdéle do 15 kalendářních
dnů ode dne přijetí faktury.
(3) Zdravotní pojišťovny jsou povinny bezplatně
vydat svým pojištěncům průkaz
pojištěnce nebo náhradní doklad. Průkaz
nebo náhradní doklad nezletilého pojištěnce
nebo osoby zbavené způsobilosti k právním
úkonům vydá příslušná
zdravotní pojišťovna zákonnému
zástupci.
§ 41
(1) Zdravotní pojišťovny kontrolují využívání
a poskytování zdravotní péče
hrazené ze zdravotního pojištění
v jejím objemu a kvalitě včetně dodržování
cen u smluvních zdravotnických zařízení
a pojištěnců.
(2) Kontrolní činnost provádějí
prostřednictvím informačních dat v
rozsahu stanoveném zákonem a činností
revizních lékařů. Další
kontrolní činnost provádějí
odborní pracovníci ve zdravotnictví způsobilí
k revizní činnosti (dále jen "odborní
pracovníci").
(3) Revizní lékaři posuzují odůvodněnost léčebného procesu se zvláštním zřetelem na jeho průběh a předepisování léčivých přípravků, prostředků zdravotnické techniky a na posuzování potřeby lázeňského pobytu jako součásti léčebné péče. Revizní lékaři a další odborní pracovníci dále kontrolují, zda
a) poskytnutá péče odpovídá péči vyúčtované zdravotní pojišťovně,
b) byly vyúčtovány pouze ty výkony, léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky, které je zdravotní pojišťovna povinna uhradit,
c) rozsah a druh zdravotní péče odpovídá zdravotnímu stavu pojištěnce.
Pokud kontrola prokáže neoprávněnost
nebo nesprávnost vyúčtování
zdravotní péče, zdravotní pojišťovna
takovou péči neuhradí. Pokud kontrola prokáže,
že pojištěnci byl předepsán léčivý
přípravek v rozporu s omezeními stanovenými
v příloze č. 2 tohoto zákona a zdravotní
pojišťovna tento léčivý přípravek
zařízení lékárenské
péče uhradila, má příslušná
zdravotní pojišťovna právo na úhradu
zaplacené částky za takový léčivý
přípravek zdravotnickým zařízením,
kde byl léčivý přípravek předepsán.
(4) Ke splnění úkolů uvedených
v předchozích odstavcích jsou revizní
lékaři a odborní pracovníci oprávněni
vstupovat do zdravotnických zařízení.
Výkon činnosti revizního lékaře
a odborných pracovníků nesmí narušit
prováděný léčebný výkon.
Zdravotnické zařízení poskytuje zdravotní
pojišťovně nezbytnou součinnost při
výkonu kontroly, zejména předkládá
požadované doklady, sděluje údaje a
poskytuje vysvětlení. Přístup ke zdravotnické
dokumentaci se umožňuje pouze revizním lékařům
nebo odborným pracovníkům; tito pracovníci
mají přístup ke zdravotnické dokumentaci
pouze v rozsahu odpovídajícím kontrole.
(5) Revizní lékaři vykonávají
kontrolní činnost především v
oboru, ve kterém získali specializaci.
(6) Revizní lékaři vykonávají
kontrolní činnost v pracovněprávním
vztahu ke zdravotní pojišťovně, který
je sjednáván na základě výběrového
řízení.
(7) Revizní lékaři nesmějí
vykonávat kontrolní činnost ve zdravotnickém
zařízení, jehož jsou zaměstnanci,
vlastníky, spoluvlastníky, provozovateli, členy
statutárního orgánu, nebo kde se zřetelem
na jejich vztah ke kontrolovaným osobám nebo k předmětu
kontroly jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti.
Revizní lékaři jsou povinni bezprostředně
po tom, co se dozví o skutečnostech nasvědčujících
jejich podjatosti, oznámit to zdravotní pojišťovně,
pro kterou vykonávají kontrolní činnost.
§ 42
(1) Zdravotní pojišťovny podléhají
kontrole státních orgánů České
republiky.
(2) Na kontrole zdravotních pojišťoven se podílejí
též jejich pojištěnci. Na vyžádání
pojištěnce je zdravotní pojišťovna
povinna písemně poskytnout jedenkrát ročně
údaje o zdravotní péči uhrazené
za tohoto pojištěnce v období posledních
12 měsíců.
§ 43
(1) Za nesplnění oznamovací povinnosti podle
§ 10 může příslušná
zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci
pokutu až do výše 10 000 Kč a zaměstnavateli
až do výše 200 000 Kč. Při nesplnění
oznamovací povinnosti zaměstnavatelem uloží
pokutu pouze zaměstnavateli.
(2) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne kdy zdravotní
pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací
povinnosti plátcem pojistného, nejdéle však
do tří let od doby, kdy oznamovací povinnost
měla být splněna.
(3) Při opakovaném nesplnění oznamovací
povinnosti může být uložena pokuta až
do výše dvojnásobku uložené pokuty.
(4) Při opětovném nesplnění
povinnosti podrobit se preventivní prohlídce podle
§ 12 písm. e), nebo při porušení
povinností podle § 12 písm. i) až k),
nebo byl-li pojištěnec předčasně
propuštěn z ústavní péče
pro soustavné hrubé porušování
domácího řádu ústavního
zdravotnického zařízení, může
příslušná zdravotní pojišťovna
uložit pojištěnci pokutu až do výše
500 Kč. Zdravotní pojišťovna může
dále uložit pokutu až do výše 5 000
Kč pojištěnci, který se při poskytování
zdravotní péče prokázal jejím
průkazem pojištěnce, přestože v
té době jejím pojištěncem nebyl.
Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušná
zdravotní pojišťovna zjistila porušení
nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však
do tří let ode dne, kdy k porušení nebo
nesplnění povinnosti došlo.
(5) Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny,
která ji uložila.
§ 44
(1) Příslušná zdravotní pojišťovna
může vyměřit přirážku
k pojistnému zaměstnavateli, u něhož
došlo v uplynulém kalendářním
roce k opakovanému výskytu pracovních úrazů
nebo nemocí z povolání ze stejných
příčin [Příloha č.
III odst. 3 vyhlášky Českého úřadu
bezpečnosti práce a Českého báňského
úřadu č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci
pracovních úrazů a hlášení
provozních nehod (havárií) a poruch technických
zařízení, ve znění vyhlášky
Českého úřadu bezpečnosti práce
a Českého báňského úřadu
č. 274/1990 Sb.] a v důsledku toho i ke zvýšení
nákladů na zdravotní péči,
s výjimkou těch pracovních úrazů
nebo nemocí z povolání, jejichž příčina
je nezjištěna nebo k nimž došlo ohrožením
zvířaty nebo přírodními živly
anebo v důsledku protiprávního jednání
třetích osob.
(2) Příslušná zdravotní pojišťovna
vyměří zaměstnavateli podle odstavce
1 přirážku k pojistnému až do výše
5% z podílu na jím hrazeném pojistném
všech zaměstnanců.
(3) Platební výměr na přirážku
k pojistnému za kalendářní rok lze
vystavit nejpozději do 30. června kalendářního
roku následujícího po roce, v němž
došlo ke skutečnostem uvedeným v odstavci 1.
Přirážka k pojistnému se platí
jednorázově na účet příslušné
zdravotní pojišťovny.
(4) Zaměstnavatelé jsou povinni příslušné
zdravotní pojišťovně zasílat kopie
záznamů [Příloha č. 1 vyhlášky
Českého úřadu bezpečnosti práce
a Českého báňského úřadu
č. 110/1975 Sb., ve znění vyhlášky
Českého úřadu bezpečnosti práce
a Českého báňského úřadu
č. 274/1990 Sb.] o pracovních úrazech,
a to najednou za uplynulý kalendářní
měsíc, vždy nejpozději do pátého
dne následujícího měsíce. Při
nesplnění této povinnosti může
příslušná zdravotní pojišťovna
uložit zaměstnavateli pokutu až do výše
100 000 Kč.
(5) Zdravotnická zařízení, která
jsou oprávněna k uznávání nemocí
z povolání, jsou povinna zasílat příslušné
zdravotní pojišťovně kopie hlášení
nemocí z povolání.
(6) Pokud jde o splatnost přirážky k pojistnému,
způsob jejího placení, její vymáhání,
promlčení a vracení přeplatku na přirážce
k pojistnému, postupuje se stejně jako u pojistného.
§ 45
(1) Na rozhodování zdravotních pojišťoven
ve věcech týkajících se přirážek
k pojistnému a pokut a ve sporných případech
ve věcech placení pojistného, penále,
vracení přeplatku na pojistném a snížení
záloh na pojistné se vztahují obecné
předpisy o správním řízení
[Zákon č. 71/1967 Sb., o správním
řízení (správní řád).].
Zdravotní pojišťovny rozhodují platebními
výměry, které jsou vykonatelné podle
předpisů o řízení ve věcech
občanskoprávních. O odvolání
rozhoduje rozhodčí orgán zdravotní
pojišťovny.
(2) Rozhodčí orgán se skládá
z jednoho zástupce zdravotní pojišťovny,
jednoho zástupce Ministerstva zdravotnictví České
republiky, jednoho zástupce Ministerstva práce a
sociálních věcí České
republiky, jednoho zástupce Ministerstva financí
České republiky, tří zástupců,
které určí ze svých členů
Správní rada zdravotní pojišťovny,
a tří zástupců, které určí
ze svých členů Dozorčí rada
zdravotní pojišťovny. Rozhodčí
orgán je schopen se usnášet, je-li přítomno
více jak dvě třetiny členů.
K platnosti rozhodnutí je třeba nadpoloviční
většiny přítomných členů.
K prvému jednání svolá členy
rozhodčího orgánu ředitel zdravotní
pojišťovny. Na tomto prvém jednání
si členové rozhodčího orgánu
zvolí ze svého středu předsedu, který
nadále svolává a řídí
jednání rozhodčího orgánu.
(3) Rozhodčí orgán může odstraňovat
tvrdosti, které by se vyskytly při uložení
pokuty nebo vyměření penále nebo přirážky
k pojistnému. Proti rozhodnutí o odstranění
tvrdosti není přípustný opravný
prostředek.
(4) Rozhoduje-li rozhodčí orgán v prvém
stupni, použijí se obdobně ustanovení
správního řádu o rozkladu.
(5) Pravomocná rozhodnutí zdravotních pojišťoven
podle odstavce 1 jsou přezkoumatelná soudem podle
zvláštních předpisů.
§ 46
(1) Zdravotní pojišťovny jsou vedle provádění zdravotního pojištění podle tohoto zákona oprávněny provádět rovněž smluvní zdravotní pojištění pro
a) osoby, které nejsou pojištěnci podle tohoto zákona,
b) pojištěnce ke krytí zdravotní péče
přesahující rámec hrazené péče,
včetně léčení v cizině.
(2) K provádění smluvního pojištění
podle odstavce 1 je třeba povolení podle zvláštního
zákona [Zákon ČNR č. 185/1991 Sb.,
o pojišťovnictví, ve znění zákona
č. 320/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb. a
zákona č. 149/1995 Sb.].
§ 47
(1) Příslušná zdravotní pojišťovna
má právo na náhradu škody vůči
třetím osobám, jestliže vynaložila
náklady na péči hrazenou ze zdravotního
pojištění v důsledku jejich zaviněného
protiprávního jednání vůči
osobám účastným zdravotního
pojištění. Tato náhrada je příjmem
fondů zdravotní pojišťovny.
(2) Pro účely náhrady škody jsou zdravotnická
zařízení povinna oznámit příslušné
zdravotní pojišťovně úrazy a jiná
poškození zdraví osob, kterým poskytla
zdravotní péči, pokud mají důvodné
podezření, že úraz nebo jiné
poškození zdraví byly způsobeny jednáním
právnické nebo fyzické osoby. Oznamovací
povinnost mají i orgány Policie České
republiky, státní zastupitelství a soudy.
Oznamovací povinnost podle tohoto odstavce se plní
do jednoho měsíce ode dne, kdy se ten, kdo skutečnost
oznamuje, o ní dozvěděl.
(3) Pro účely náhrady škody jsou orgány
hygienické služby povinny poskytnout na vyžádání
příslušné zdravotní pojišťovně
zprávy o výsledcích epidemiologických
a jiných šetření, která jsou
tyto orgány povinny provádět podle zvláštních
předpisů.
(4) Pro účely náhrady škody jsou orgány
státního odborného dozoru nad bezpečností
práce a technickými zařízeními
a orgány státní báňské
správy povinny poskytnout na vyžádání
příslušné zdravotní pojišťovně
výsledky vyšetřování příčin
smrtelných, těžkých a hromadných
pracovních úrazů a nemocí z povolání.
(5) Pro účely náhrady škody se údaje
podle předchozích odstavců poskytují
bezplatně.