3. 3. Ministerstvo práce a sociálních
věcí
Vládním usnesením č. 341 ze dne 15.
června 1994 bylo Ministerstvu práce a sociálních
věcí v bodě 2 ve spolupráci s ministrem
vnitra, přednosty okresních úřadů,
primátory měst Plzně, Brna a Ostravy a primátorem
hlavního města Prahy uloženo:
- - nadále vytvářet podmínky pro zřízení
1 000 funkčních míst terénních
sociálních pracovníků oddělení
péče o rodinu a děti, okresních a
obvodních úřadů a funkční
místa průběžně v letech 1994
až 1996 naplňovat,
- - nadále vytvářet podmínky pro zřízení
250 funkčních míst kurátorů
pro mládež,
- - v dalších vybraných lokalitách s
výskytem vysoké koncentrace dětí a
mládeže ohrožených sociálně
patologickým vývojem experimentálně
zavést funkci sociálního asistenta a po vyhodnocení
experimentu případně postupně zavádět
tuto funkci do systému sociální práce.
a) terénní sociální práce
Zvyšování počtu terénních
sociálních pracovníků oddělení
péče o rodinu a děti okresních úřadů
i zvyšování počtu kurátorů
pro mládež zabezpečuje oddělení
sociálně právní ochrany dětí
a rodiny odboru sociální politiky. Na základě
analýzy počtu řešených případů
v jednotlivých okresech a po konzultacích se zástupci
okresních úřadů byl na léta
1994 - 1996 vypracován návrh na zvýšení
počtu pracovníků oddělení péče
o rodinu a děti a kurátorů pro mládež,
přičemž se vychází i ze specifik
jednotlivých okresů. Současně je též
magistrátům měst Brna, Ostravy a Plzně
a magistrátu hlavního města Prahy doporučeno
konkrétní zvýšení počtu
pracovníků. Tímto způsobem došlo
v roce 1994 ke zvýšení počtu pracovníků
referátů sociálních věcí
okresních úřadů o 265 pracovníků
a v roce 1995 o cca 310 pracovníků. V současné
době pracuje na okresních úřadech
přibližně 1 300 terénních sociálních
pracovníků v oddělení péče
o rodinu a děti, 300 kurátorů pro mládež
a 138 sociálních kurátorů (pro dospělé).
V průběhu roku 1994 byla poprvé v České
republice zavedena nová forma terénní sociální
práce - práce na ulici (street work), orientovaná
na starší děti a mládež. Jejím
posláním je ochrana ohrožených skupin
mládeže před sociální patologií,
nabídka pozitivních alternativ, orientace směrem
ke zdravému životnímu stylu, výchova
k toleranci jiných postojů a názorů.
Nově zavedená funkce sociálního asistenta
se orientuje na děti staršího školního
věku a mládež odmítající
institucionální nabídky a trávící
svůj volný čas převážně
na ulici. Sociální asistent vyhledává
a kontaktuje skupiny i jednotlivce v jejich přirozeném
prostředí, tj. na ulicích, diskotékách,
v hernách, v rockových klubech apod.
V uplynulých dvou letech vykonávalo dosud funkci
sociálního asistenta celkem 24 osob (22 mužů,
2 ženy). Výběr lokalit pro jejich působení
nebyl prováděn direktivně "shora"
podle určitého klíče, nýbrž
podle zájmu, který v připomínkovém
řízení k Programu sociální
prevence projevili přednostové okresních
úřadů. V současné době
vykonává tuto funkci celkem 22 pracovníků
(jeden je pracovníkem nestátního sdružení,
dva zaměstnanci městského úřadu
a ostatní jsou zaměstnanci OkÚ) v těchto
lokalitách - Most, Brno, Ostrava, Náchod, Jaroměř,
Pardubice, Hradec Králové, Příbram,
Klatovy, České Budějovice, Kladno, Plzeň,
Jablonec n. Nisou, Karlovy Vary, Frýdek-Místek (2
pracovníci), Chrudim (2 pracovníci), Uherské
Hradiště, Praha 9, Louny a Liberec.
Již dnes se ukazuje, že tato nová forma sociální
práce se osvědčila. V následujících
letech považujeme za žádoucí napojení
této terénní formy sociální
práce na centra komunitní práce, krizová
centra pro děti a mládež, střediska
Diakonie a jiných nestátních subjektů
zabývajících se shodnou problematikou.
b) sociální práce s pachateli trestné
činnosti
Stejným usnesením uložila vláda v bodě
4 ministru práce a sociálních věcí
ve spolupráci s ministrem spravedlnosti koncipovat do 31.
března 1995 systém kontinuálního resocializačního
(průběžně nápravného)
působení ve fázi výkonu trestu a po
výkonu trestu a prohloubit spolupráci sociálních
kurátorů se sociálními pracovníky
vězeňské služby při vypracovávání
individuálních programů znovuzačlenění
propuštěných do občanského života.
Ke splnění tohoto úkolu zpracovalo MPSV ve
spolupráci s MS a s odborníky z teorie a praxe "Informaci
o kontinuální sociální práci
s pachateli trestné činnosti", se kterou
se vláda seznámila dne 5. dubna 1995.
c) speciální pracoviště sociální
prevence
V bodě 5 téhož usnesení vlády
bylo uloženo přednostům okresních úřadů,
primátorům měst Plzně, Brna a Ostravy
a primátorovi hlavního města Prahy stabilizovat
a rozšiřovat existující specializovaná
pracoviště sociální prevence a podle
potřeby je zřizovat v dalších městech
a okresech (obvodech).
V průběhu roku 1994 a 1995 vznikla specializovaná
pracoviště sociální prevence na více
než 30 okresních úřadech (magistrátech
měst). Tato oddělení spojují zpravidla
výkon agendy sociálního kurátora a
kurátora pro mládež, přičemž
další agendy oddělení jsou podle místních
podmínek a potřeb různé (např.
protidrogový koordinátor, sociální
asistent, poradce pro národnostní menšiny,
psycholog, právník). Činnost těchto
oddělení je mj. orientována na organizaci
preventivních programů v oblasti kriminality, gamblingu,
zneužívání drog a na komunitní
práci, linky důvěry, metodickou činnost
směrem k azylovým domům, městským
a obecním úřadům, spolupráci
s nestátními subjekty apod. V souladu s programem
sociální prevence je prioritou v práci těchto
oddělení práce kurátora s mládeží,
některá z těchto pracovišť se angažovala
i v ověřování institutu narovnání
mezi pachatelem a poškozeným.
3. 4. Ministerstvo spravedlnosti
a) legislativní oblast
- - Ministerstvo spravedlnosti v legislativní oblasti splnilo
úkol uložený usnesením vlády
č. 341 ze dne 15. června 1994, když zpracovalo
návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., ve znění
pozdějších zákonných úprav,
trestní zákon, zákon č. 141/1961 Sb.,
ve znění pozdějších zákonných
úprav, o trestním řízení soudním
(soudní řád), zákon ČNR č.
283/1991 Sb., o Policii ČR, zákon č. 189/1994
Sb., o vyšších soudních úřednících
a zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí
svobody. Uvedený zákon byl schválen Poslaneckou
sněmovnou Parlamentu dne 29. června 1995 a publikován
pod č. 152/1995 Sb.,
- - v zákoně je zakotven nový druh trestů
"obecně prospěšné práce"
jako alternativní trest k trestu odnětí
svobody. Nově bylo doplněno ustanovení §
40 trestního zákona, upravující mimořádné
zmírnění trestu odnětí svobody,
- - nově je zakotven do oddílu čtvrtého
institut "zločinné spolčení"
jako významný represivní prvek v boji
proti organizovanému zločinu,
- - novelizován byl zákon č. 141/1961 Sb.,
trestní řád, zavedením institutu "narovnání",
jakožto jedné z forem odklonu umožňujícího
soudu rozhodnout o něm a zastavit trestní stíhání
obviněného,
- - je zpracováno paragrafové znění
návrhu zákona o výkonu trestu odnětí
svobody. Zákon sleduje komparaci světových
trendů a našich podmínek při výkonu
trestu odnětí svobody a prohloubení integrační
funkce výkonu trestu ve smyslu začleňování
odsouzených do společnosti,
- - jakožto základ budování probační
služby vznikla v rámci institutu vyšších
soudních úředníků koncepce
probačních úředníků.
Tato služba je podmínkou k praktickému zajištění
institutu probačního charakteru v širším
slova smyslu, což míří k vhodnějšímu
zacházení s vybranými pachateli trestných
činů. Pro účely vzdělávání
probačních úředníků
bude využita nedávno zřízená
resortní justiční škola v Kroměříži,
která poskytuje tříleté pomaturitní
studium.
b) oblast soudnictví a státního zastupitelství
- - těžiště preventivní práce
v oblasti soudnictví a státního zastupitelství
spočívá v rychlosti, správnosti a
přesnosti rozhodování, v zachovávání
všech procesních náležitostí a
věcně bezchybném zdůvodnění
rozhodnutí. Tato činnost orgánů
státního zastupitelství a soudů je
veřejností velmi pozorně sledována.
Z toho vyplývá, že důsledné dodržování
právního řádu a přesvědčení
o kvalitní justici je důležitým předpokladem
preventivní práce,
- - soudci a státní zástupci prováděli
právně výchovnou činnost v oblasti
právní osvěty, především
v obvodech okresních a krajských soudů a
státních zastupitelství. Jednotlivé
akce byly zaměřeny zejména na ty oblasti
trestné činnosti, které jsou závažným
problémem (trestná činnost proti majetku,
násilná trestná činnost, zejména
s rasovým kontextem, ublížení na zdraví,
trestné činy spáchané mladistvými
pachateli a trestná činnost páchaná
pod vlivem alkoholických nápojů a dalších
návykových látek),
- - na uvedenou problematiku trestné činnosti byla
zaměřena i hlavní líčení
s veřejností, spojená s následnými
besedami v některých závažných
případech trestné činnosti.
c) Vězeňská služba ČR
- - ve Vězeňské službě ČR
byl ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních
věcí vytvořen systém kontinuálního
resocializačního působení,
- - programy přípravy odsouzených na propuštění
z výkonu trestu nejsou v potřebném rozsahu
realizovány. Důvodem je chybějící
úprava zákona o výkonu trestu (v současné
době je návrh zákona zpracován), nedostatečná
ubytovací kapacita věznic a nedostatečný
oběh investičních i provozních prostředků,
- - resocializační programy aplikované
ve výkonu trestu odnětí svobody byly hodnoceny
pozitivně, jejich realizaci je nutno věnovat ze
strany odboru výkonu vazby a trestu GŘ Vězeňské
služby ČR zvýšenou metodickou pozornost,
- - průběžně je plněn úkol
systematického zajišťování vhodné
pracovní příležitosti pro vězně
a zlepšování spolupráce s úřady
práce, církvemi, charitativními institucemi,
zájmovými sdruženími občanů
a nevládními organizacemi. Připravována
je dohoda o spolupráci s nadací "Klíč".
Ke zvýšení zaměstnanosti odsouzených
je připravován materiál, který bude
v prvém čtvrtletí roku 1996 předložen
vládě ČR,
- - ve spolupráci s Ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy, Fakultou tělesné
výchovy a sportu UK Praha a Fakultou tělesné
výchovy UP Olomouc, byl splněn úkol zpracovat
koncepci využití sportu při resocializaci
odsouzených,
- - postupně je realizována koncepce zacházení
s mladistvými pachateli. Odbor výkonu vazby
a trestu GŘ Vězeňské služby ČR
harmonizuje spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních
věcí a Ministerstvem školství, mládeže
a tělovýchovy v rámci koordinační
skupiny pro harmonizaci postupu jednotlivých subjektů
při řešení příčin
a důsledků sociálně patologických
jevů mládeže,
- - průběžně je realizován projekt
schválený Ministerstvem spravedlnosti "Soubor
protidrogových opatření ve výkonu
trestu odnětí svobody",
- - průběžně je připravována
ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví koncepce
výkonu ochranného léčení
v návaznosti na výkon trestu odnětí
svobody, v souvislosti s přípravou návrhu
nového zákona o výkonu trestu odnětí
svobody.
d) vědecko-výzkumná oblast
Prevence kriminality na místní úrovni.
Byla zpracována teoreticko-metodická publikace k
preventivnímu působení na místní
úrovni včetně seznámení s preventivními
programy uplatňovanými v zahraničí.
Ve vybrané lokalitě byl zkoumán strach z
kriminality ve vazbě na konkrétní výskyt
trestné činnosti a byly zpracovány mapy kriminality,
s cílem konkretizovat potřeby situační
prevence. Na úrovni městských úřadů
byl proveden průzkum využívání
stávajících právních možností
pro preventivní působení a byla uskutečněna
metodická příprava vybraných pracovníků
městských a obvodních úřadů
některých lokalit, které projevily zájem
o praktickou realizaci preventivních aktivit.
Vyhodnocení užití institutu podmíněného
zastavení trestního stíhání.
V roce 1995 proběhlo anketní šetření
u pracovníků justičních orgánů
a dále analýza a vyhodnocení relevantních
spisových materiálů. Úkol trvá.
Problematika a možnosti uplatnění alternativních
trestů.
Pracovníci právní skupiny Institutu pro kriminologii
a sociální prevenci se podíleli na přípravě
příslušných legislativních úprav
včetně zpracování srovnávací
studie navrhovaných úprav právního
řádu ČR se zahraniční praxí.
Úkol trvá.
Stav a trendy ve vybraných oblastech sociální
patologie mající vztah k mládeži v České
republice.
Jedná se o dvouletý úkol. V roce 1995 byly
řešeny vstupní dílčí úkoly
(výzkum extremismu mezi mládeží, hodnotové
orientace pražské mládeže ve vztahu k
lidským právům, problematika týraných
dětí), byla navázána spolupráce
s policejními orgány při zkoumání
obecné a mravnostní trestné činnosti
ve vztahu k mládeži. Úkol trvá.
Vyhodnocení účinnosti prostředků
preventivního působení zakotvených
v trestním řádu a vypracování
návrhu jejich budoucího promítnutí
do nového zákona o trestním řízení.
Úkol byl rozšířen ve smyslu analýzy
a vyhodnocení účinnosti veškerých
legislativních úprav trestního zákona
a trestního řádu. Proběhla matematicko-statistická
analýza dat a obsahová analýza pramenů.
Prvá část úkolu, významná
především obecně z hlediska metodického
přístupu, bude uzavřena počátkem
roku 1996, ve druhé fázi se předpokládá
posouzení právních a preventivních
aspektů některých nových institutů
trestního zákona a trestního řádu.
3. 5. Ministerstvo zdravotnictví
V rámci resortního rozpočtu plnilo v roce
1995 úkoly související s prevencí
kriminality tvorbou právních norem (zdravotní
řád, zákon o podmínkách poskytování
zdravotní péče).
a) osvětová činnost
Propagace v rámci boje proti kouření, alkoholismu
a drogám byla realizována ve spolupráci s
Národním centrem podpory zdraví a následně
se Státním zdravotním ústavem formou
osvěty (billboardy, výchovně vzdělávací
akce, informační materiály).
b) plánované rodičovství a sexuální
výchova
Zásady správné sexuální výchovy
byly zveřejňovány formou osvětových
a výchovných akcí. Formou dotací bylo
podpořeno rozšíření poraden v
rámci center ochrany nenarozeného života. Tato
centra zahájila svoji činnost již v 15 městech
České republiky.
c) krizová zařízení pro děti
a mládež
Finančně i metodicky byla podpořena občanská
sdružení a záchranná pracoviště
pro děti a mládež v krizových situacích
(např. Linka bezpečí, Bílý
kruh bezpečí) při realizaci preventivně
zaměřených projektů. Projekty se týkaly
např. resocializace prvotrestaných dívek,
pomoci traumatizovaným obětem trestných činů.
Ministerstvo zdravotnictví zpracovalo metodiku peer programů
zaměřených na zdravotně sociální
prevenci (např. AIDS) a postupně ji ve spolupráci
s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
zavádí do škol. Ve spolupráci s Ministerstvem
spravedlnosti a Ministerstvem práce a sociálních
věcí byla dokončena příprava
resocializace zejména prvotrestaných dívek
ve věznici Řepy. Ve spolupráci s Národním
centrem podpory zdraví a následně s Ústavem
veřejného zdravotnictví a preventivního
lékařství 2. lékařské
fakulty UK je vytvářen monitoring dětských
úrazů včetně otrav.
3. 6. Ministerstvo obrany
V souladu s usnesením vlády ČR č.
341 ze dne 15. června 1994 zpracovalo Ministerstvo obrany
Koncepci a program prevence kriminality. Na základě
usnesení resortní Komise pro prevenci sociálně
patologických jevů byla v průběhu
roku 1995 rozšířena o oblast protidrogové
prevence a 22. listopadu 1995 schválena ministrem obrany.
Úkoly prevence kriminality jsou plněny v souladu
s touto koncepcí a programem. V letošním roce
byly především zabezpečovány
aktivity v primární prevenci, i když nebyla
opomíjena ani prevence sekundární a terciární.
Vzhledem k tomu, že hlavními subjekty preventivních
aktivit na všech stupních řízení
jsou velitelé, byla pozornost věnována jejich
přípravě. Byl zabezpečen odborný
kurz výcviku sociálně-psychologických
dovedností, byly distribuovány a jsou připravovány
publikace k otázkám vojenských trestných
činů, k prevenci drogových závislostí.
Byl zpracován videopořad k prevenci drogových
závislostí. Pro nastávající
vojáky v základní službě je připravována
příručka "Deset kapitol o vojně",
která si klade za cíl stručně informovat
o průběhu vojenské základní
služby (práva a povinnosti vojáků, vojenská
kázeň, denní řád apod.). V
prevenci sociálně patologických jevů
je využíváno vojenského tisku - pro
vojáky v základní službě (Magazín)
i pro vojáky z povolání (Výběr
statí, "A" Report).
Na prevenci kriminality se podílí rovněž
Vojenská policie, především formou besed
s vojáky v základní službě, kontrolní
činností apod. Úkoly v této oblasti
plní i další složky resortu (odbor pro
styk s veřejností, odbor vojenských škol
a vzdělávání, odbor vojenského
zdravotnictví). Pokračuje realizace projektu zaměřeného
proti majetkové kriminalitě - ochrana majetku technickými
prostředky.
Skupiny humanitní služby, které již působí
v Armádě České republiky, věnují
mimo jiné pozornost prevenci sociálně patologických
jevů, především šikaně.
Problému šikanování je v resortu věnována
trvalá pozornost. Armádní výzkumy
neustále dokazují, že tento negativní
jev je zde velmi rozšířen a boj proti němu
bude záležitost dlouhodobá. Zapojuje se do
něj i Svaz vojenské mládeže, který
ve spolupráci s 2. armádním sborem vyvíjí
aktivitu " Šikaně stop" zaměřenou
především na využívání
peer programu ve vojenském prostředí.
4. 1. Priority Ministerstva vnitra
1. Ministerstvo vnitra se prioritně soustředí
na koncepční a metodickou pomoc při realizaci
činností v oblasti prevence kriminality na místní
úrovni.
2. Zpracovat koncepci spolupráce s nevládními
organizacemi v oblasti prevence kriminality a pomoci obětem
trestných činů.
3. Na základě analýzy vývoje kriminality
v České republice bude formulovat hlavní
směry prevence kriminality v oblasti legislativní,
koncepční, metodické a výkonné
pro následující období.
4. Soustředěná pozornost bude věnována
sociálně patologickým jevům mezi
mládeží (kriminalita, projevy rasismu a
xenofobie, gambling, prostituce, gangy).
5. V oblasti propagačně informační
akcentovat působení na veřejnost prostřednictvím
sdělovacích a dalších prostředků
s cílem posílit osobní zodpovědnost
za bezpečnost vlastní i svého okolí.
6. V oblasti činnosti Policie ČR propracovat
metody situační prevence. Zkvalitnit práci
policistů informační a vzdělávací
přípravou na preventivní činnost a
na pomoc obětem trestných činů.
7. V rámci grantového systému Ministerstva
vnitra finančně podporovat projekty řešící
problematiku prevence kriminality.
Na realizaci Programu sociální prevence a prevence
kriminality požaduje MV 31,5 mil. Kč ze státního
rozpočtu na rok 1996.
4. 2. Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy
1. V oblasti výchovně-vzdělávací
činnosti je prioritou optimalizovat podmínky
a průběh vzdělávání
v celém kontextu působení školy
jako vzdělávací instituce a důležitého
sociálního prostředí. Dítě
zde buduje své postavení ve společnosti,
přejímá sociální role, získává
představu a poznatky o sociálních vazbách
a životě společnosti.
2. V oblasti výchovy mimo vyučování
je prioritou zabezpečení dostatečné
nabídky hodnotných aktivit pro volný čas,
podpora občanských sdružení dětí
a mládeže, Domů dětí a mládeže
pro volný čas, sportovní činnosti
mladých lidí a uměleckých škol.
3. V oblasti pedagogicko psychologického poradenství
je prioritou zabezpečit:
- - včasnou depistáž a diagnózu příznaků
odchylného vývoje dětí a mládeže
a vytvoření podmínek pro rychlé zjednání
nápravy a odstraňování příčin
(pedagogičtí pracovníci, školní
psychologové),
- - vytvoření dostatečné sítě
zařízení poskytujících odborné
pedagogicko psychologické poradenské služby
za spolupráce všech zúčastněných
subjektů (pedagogicko psychologické poradny, střediska
výchovné péče, diagnostické
ústavy a linky důvěry).
4. V oblasti ústavní a ochranné výchovy
rozšířit a zkvalitnit síť těchto
školských zařízení, a to zvýšením
počtu lůžek, snížením počtu
dětí ve výchovných skupinách,
individualizací výchovné péče,
snížením útěkovosti.
Na realizaci Programu sociální prevence a prevence
kriminality požaduje MŠMT 42 mil. Kč ze státního
rozpočtu na rok 1996.
4. 3. Ministerstvo práce a sociálních
věcí
1. V rámci služeb zaměstnanosti:
- - i nadále zvýšená péče
při zprostředkování zaměstnání
občanům, kteří mají ztíženou
možnost uplatnění na trhu práce (zákon
č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti),
- - vypracování návrhu na zintenzívnění
spolupráce příslušných odborných
pracovníků - poradců pro nezaměstnané
se ztíženou možností uplatnění
na trhu práce s pracovníky středisek (oddělení)
sociální prevence, sociálními kurátory
a sociálními asistenty v regionech v oblasti sociální
prevence.
2. V oblasti sociální práce:
- - završení personálního posílení
terénních sociálních pracovníků
oddělení péče o děti a rodinu
okresních úřadů a kurátorů
pro mládež v souladu s usnesením vlády
č. 341 ze dne 15. června 1994,
- - rozšíření funkce sociálního
asistenta do dalších lokalit a plynulé zařazení
této sociální služby do systému
sociální práce v České republice,
- - zavádění systému kontinuální
sociální práce s pachateli trestné
činnosti do práce všech sociálních
kurátorů.
Na realizaci Programu sociální prevence a prevence
kriminality nepožaduje MPSV ze státního rozpočtu
na rok 1996 žádné finanční prostředky.
4. 4. Ministerstvo spravedlnosti
1. V legislativní oblasti budou pokračovat
práce na přípravě návrhu rekodifikace
trestního zákona a trestního řádu
a příprava návrhu zákona o částečném
odškodňování obětí trestné
činnosti.
2. V oblasti soudů a státních zastupitelství
bude těžiště preventivní práce
spočívat v rychlosti, správnosti a přesnosti
rozhodování, v zachovávání
všech procesních náležitostí a
v bezchybném a přesvědčivém
zdůvodňování rozhodnutí. Bude
pokračovat vytváření probační
služby včetně výchovy vhodných
pracovníků pro tuto oblast.
3. V oblasti vězenství bude prioritním
úkolem v roce 1996 dotvořit ucelený systém
kontinuálního resocializačního působení
na odsouzené, včetně jejich přípravy
na propuštění z výkonu trestu odnětí
svobody, v úzké součinnosti s Ministerstvem
práce a sociálních věcí. Dalším
úkolem je zkvalitnit integrační péči
o odsouzené, zejména o odsouzené mladistvé
pachatele a o pachatele s psychopatickými rysy.
4. V oblasti vědecko-výzkumné práce
budou hlavními úkoly vypracování
Koncepce probační služby v justici, metodická
pomoc lokalitám při rozvíjení jejich
vlastních preventivních aktivit, včetně
posuzování preventivních projektů
vzniklých na místní úrovni, úkoly
na úseku trestní politiky ve vztahu k prevenci a
výzkumná činnost zaměřená
na otázky patologických jevů u dětí
a mládeže a možnosti jejich předcházení.
Na realizaci Programu sociální prevence a prevence
kriminality požaduje MS 10 mil. Kč ze státního
rozpočtu na rok 1996.
4. 5. Ministerstvo zdravotnictví
1. Podílet se na prevenci kriminality ve sféře
primární zdravotní péče, tzn.
v linii prvotního kontaktu pacienta se zdravotnickým
zařízením. Zvýšit citlivost zdravotnické
veřejnosti na případy latentní kriminality,
především na týrání dětí
nebo mentálně postižených, šíření
pohlavních chorob atd.
2. Podporovat vznik krizových center a obdobných
zařízení nabízejících
radu a pomoc ve složitých životních situacích
a zařízení zaměřených
na pomoc rizikovým skupinám především
mládeže.
3. Vytvářet takové typy programů
zdravotní prevence, které by předcházely
vzniku rizikového chování.
4. Podporovat relevantní občanské iniciativy,
které vedou k posílení aktivní
úlohy občana při zachování
vlastního zdraví.
5. Vytvořit předpoklady pro léčbu
nezletilých a mladistvých toxikomanů.
Na realizaci Programu sociální prevence a prevence
kriminality požaduje MZ 4,5 mil. Kč ze státního
rozpočtu na rok 1996.
4. 6. Ministerstvo obrany
1. Rozpracovat koncepci sociálně patologických
jevů do činnosti vojsk. Sjednotit a zefektivnit
působení všech odpovědných složek
resortu obrany v této oblasti. Zkvalitňovat činnost
všech subjektů podílejících se
v resortu obrany na výchově a procesu adaptace mladých
lidí na vojenskou službu. Odbornou přípravu
velitelů a ostatních vedoucích pracovníků
zaměřit na "umění jednat s lidmi".
2. Výzkumnou činnost zaměřit
na odhalování příčin vzniku
sociálně patologických jevů v armádě
a navrhovat účinnější postupy
v jejich prevenci. Využívat zkušeností
armád demokratických států.
3. U příslušníků Armády
České republiky rozvíjet zdravý životní
styl. Podporovat aktivní využívání
volného času - významnou složku
primární prevence sociálně patologických
jevů.
Na realizaci Programu sociální prevence a prevence
kriminality požaduje MO 12 mil. Kč ze státního
rozpočtu na rok 1996.
1. Zintenzívnit propagační a informační
kampaň o významu uskutečňování
preventivních aktivit na místní úrovni
pro omezování kriminality.
2. Vytvořit model organizace preventivní práce
na místní úrovni, tento model ověřit
na omezeném počtu měst. Města budou
vybrána na základě daných podmínek,
které vyhlásí Republikový výbor
pro prevenci kriminality. Výsledky posoudí odborný
tým jmenovaný Republikovým výborem
pro prevenci kriminality.
3. Zpracovat systém finanční podpory preventivním
aktivitám na místní úrovni ze státního
rozpočtu.
4. Zpracovat koncepci propojení činností
jednotlivých resortů v oblasti prevence, a to především
s důrazem na metody a formy spolupráce na úrovni
místa (např. města).
5. Zpracovat realistickou nabídku spolupráce
státních institucí s institucemi města
při realizaci preventivních programů.
6. Vytvářet otevřenou databázi
informací o pozitivních a negativních zkušenostech
z preventivních programů.
7. Na základě analýzy vývoje kriminality
a dalších sociálně patologických
jevů formulovat náměty a možné
směry preventivního působení a zajišťovat
podmínky jejich realizace.
8. Vyjadřovat se ke všem zákonům,
které by mohly mít vztah k prevenci kriminality.
9. Vyhodnotit plnění vládního usnesení
č. 341 ze dne 15. června 1994 k Programu sociální
prevence a prevence kriminality - aktuální stav
a východiska do roku 1996 a připravit podklady pro
nový dlouhodobý program v této oblasti.
10. Projednávat vynakládání finančních
prostředků na realizaci komplexních programů
sociální prevence a prevence kriminality na místní
úrovni z rozpočtů jednotlivých resortů
v kooperaci s místními zdroji.
V průběhu zpracovávání předkládaného
materiálu se došlo k následujícím
závěrům:
1. Prevence se stává významným
společenským tématem. Přetrvává
však nejasnost v chápání jejího
obsahu a tendence ke státnímu paternalismu. To se
projevuje jak v přenášení plné
odpovědnosti za organizaci, řízení
a financování preventivních opatření
na stát, tak i v přeceňování
preventivního významu represe. Současně
je nedoceňována úloha občanů
a místních zastupitelstev při iniciování,
organizování a financování preventivní
činnosti.
2. Předpoklad pro koordinaci v oblasti sociální
prevence a prevence kriminality na úrovni resortů
zastoupených v Republikovém výboru pro prevenci
kriminality je v zásadě splněn. Mechanismus
informačních vazeb mezi orgány zabývajícími
se problematikou sociálně patologických jevů
není po vertikální ani po horizontální
úrovni systémově propracován.
3. Ingerence státu do preventivně zaměřených
programů je zatím jak po metodické, tak po
koordinační i finanční stránce
nezbytná, přičemž dlouhodobým
cílem je decentralizace preventivních programů.
4. Programy prevence kriminality a sociálně patologických
jevů, včetně prevence zneužívání
drog, se překrývají a nelze je navzájem
jednoznačně specifikovat. To se odráží
i v oblasti projektování a financování
těchto programů.
5. Při plánování využití
účelově vázaných finančních
prostředků na programy sociální prevence
a prevence kriminality mají resorty sklon z těchto
zdrojů zajišťovat aktivity, které by měly
být financovány z běžného rozpočtu
resortu.
Je tedy nezbytné vytvořit systém propojení
meziresortních orgánů zabývajících
se problematikou prevence sociálně patologických
jevů a systém sdružování a
využívání finančních,
materiálních a personálních zdrojů
na realizaci preventivních programů. To se ostatně
týká i zajištění takových
programů na místní úrovni. V rámci
těchto opatření je nutné jednoznačně
stanovit povinnosti a odpovědnosti orgánů
státní správy na jednotlivých úrovních,
včetně hodnotících mechanismů.