Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

III. Hodnocení ekonomické části

HZP měla k 31. 12. 1995 celkem 293.184 pojištěnců, t. j. 2,8% z celkového počtu pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění. Svoji činnost vyvíjí na severní Moravě ve čtyřech pobočkách a má nejvyšší počet pojištěnců na jednoho zaměstnance. Její ekonomickou situaci proti většině jiných zaměstnaneckých pojišťoven do určité míry ovlivňuje aktivní saldo z přerozdělení a to v průměrné měsíční výši 3,6 mil. Kč, t. j. 2,2% z průměrného výběru pojistného. Bankovní úvěr ve výši 88 mil. Kč byl nejvyšší ze všech zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven (proti roku 1994 však došlo k jeho snížení o 65 mil. Kč).

Celkové závazky HZP převyšovaly celkové pohledávky o 208,4 mil. Kč, přitom ve lhůtě splatnosti o 294,8 mil. Kč. Po lhůtě splatnosti byly pohledávky (bez ostatních pohledávek) vyšší než závazky o 84,9 mil. Kč (závazky po lhůtě splatnosti jsou nulové). Veškeré pohledávky HZP činí 302 Kč na jednoho pojištěnce (průměr 387 Kč).

Investice na vlastní činnost činily 24 mil. Kč, t. j. 1,2% z výnosů po přerozdělení (průměr 1,5%).

HZP vytváří rezervní fond pravidelnými příděly finančních prostředků. Rezervní fond tak činil k 31. 12. 1995 61 mil. Kč (požadovaná minimální výše 3% průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění představuje 46,7 mil. Kč). Majetek HZP původně vedený v rezervním fondu byl převeden do nově vytvořeného fondu vlastního majetku. Rezervní fond nebyl v roce 1995 použit k doplnění základního fondu zdravotního pojištění.

V roce 1995 provedla HZP 281 kontrol ve smluvních zdravotnických zařízeních, kdy byl zjištěn neoprávněně vykázaný finanční objem ve výši 7,3 mil. Kč.

Ze srovnání údajů zdravotně pojistného plánu s údaji ve výroční zprávě jsou zřejmé vyšší hodnoty dosažené ve skutečnosti a to ve všech položkách s výjimkou počtu pojištěnců, který je nižší o 10% než předpokládal plán. Výnosy po přerozdělení dosáhly 107%, náklady na zdravotní péči 117% proti hodnotám uvedeným v plánu. Procento nákladů na provoz plánované ve výši 7% bylo splněno na 4,9%.

Zdravotně pojistný plán byl ve vztahu k dosažené skutečnosti postaven v podstatě reálně. Zásadní porušení schváleného zdravotně pojistného plánu nebylo zjištěno.

IV. Závěr

Výroční zpráva včetně účetní závěrky za rok 1995 se doporučují schválit.

I. Úvod

Moravská zdravotní pojišťovna (dále jen MZP) byla zřízena ke dni 1. října 1992. Podle výroční zprávy MZP vytvořila dostatečnou síť smluvních zdravotnických zařízení podle koncentrace trvalého pobytu pojištěnců. Nejhustší síť proto byla vytvořena na severní a střední Moravě v okresech Kroměříž, Nový Jičín, Vsetín a Olomouc.

Výroční zpráva i účetní závěrka byly předloženy Ministerstvu zdravotnictví ve stanoveném termínu včetně auditů k účetní závěrce a k výroční zprávě, které jsou pozitivní. Výroční zpráva včetně účetní závěrky byly schváleny správní i dozorčí radou MZP.

Dne 14. června 1996 požádala Revírní bratrská pokladna o sloučení s Moravskou zdravotní pojišťovnou ke dni 1. srpna 1996 s podmínkou, že bude poskytnuta návratná finanční výpomoc na úhradu závazků Moravské zdravotní pojišťovny ve výši 147 mil. Kč.

II. Hodnocení zdravotní péče

Kontrolní systém provádí odbor kontroly a byl zaveden směrem k plátcům pojistného i k poskytovatelům zdravotní péče. Kontrolní činností byla ušetřena částka za neoprávněně vykázanou zdravotní péči ve výši 7 509 tis. Kč. Zdravotní politika byla prováděna v rozsahu Zdravotního řádu. Do 30. 4. 1995 byly propláceny i některé nadstandardy, jako byla např. plná úhrada dětské výživy, antikoncepce, nebo některé stomatologické výkony.

Z celkového počtu pojištěnců byla nejpočetnější věková skupina byla mezi 40 - 44 lety. Nejdražší věková skupina byla mezi 45 - 49 lety. Celkové náklady na zdravotní péči činily 96% z celkových výnosů po přerozdělení. Nejdražší byla ambulantní péče, z toho nejvíce činili ambulantní specialisté.

Průměrné náklady na zdravotní péči na jednoho pojištěnce byly 5 501,- Kč (průměr 6 915 Kč). Největší náklady na jednoho pojištěnce byly u skupiny pojištěnců od 60 let výše.

V soustavě smluvních zdravotnických zařízeních nebyla zastoupena LSPP, což v případě klientely soustředěné do jedné oblasti je nutné považovat za nedostatek.

Počet pojištěnců připadající na jedno smluvní zdravotnické zařízení

III. Hodnocení ekonomické části

MZP měla k 31. 12. 1995 celkem 155.760 pojištěnců t. j. 1,5% z celkového počtu pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění a svoji činnost vyvíjí celkem v 11 pobočkách na území severní a střední Moravy. Její chod ovlivňuje do určité míry určitý měsíční příděl (cca 1 mil. Kč) prostřednictvím přerozdělovacího mechanismu (u většiny zaměstnaneckých pojišťoven jde o odvod finančních prostředků).

Ve všech dosažených hodnotách na jednoho pojištěnce se MZP pohybovala zhruba na průměru ostatních zdravotních pojišťoven s výjimkou veškerých pohledávek, kdy částka připadající na 1 pojištěnce byla zhruba dvakrát vyšší než činí průměr. Celkové závazky MZP převyšovaly její pohledávky o 27 mil. Kč, přitom ve lhůtě splatnosti byly vyšší o 13,9 mil. Kč. Závazky po lhůtě splatnosti byly vyšší než pohledávky (bez ostatních pohledávek) o 13,7 mil. Kč. Závazky po lhůtě splatnosti činily 50,8 mil. Kč, t. j. v průměru na jednoho pojištěnce 326 Kč (průměr 251 Kč). Bankovní úvěr činil 30 mil. Kč.

Podíl investic na vlastní činnost činil 1,2% z celkových výnosů po přerozdělení (průměr 1,5%), investice do zdravotnictví nebyly poskytnuty.

Rezervní fond ve výši 23,7 mil. Kč je tvořený hmotným majetkem MZP a jeho čerpání ve výši 7,4 mil. Kč bylo z důvodu odpisů, škod a prodejem majetku.

Z výroční zprávy a účetní závěrky dále vyplývá vysoký nárůst závazků po lhůtě splatnosti (včetně bankovních úvěrů a přechodných účtů pasiv) proti roku 1994 o 503%.

Plnění zdravotně pojistného plánu na rok 1995 ve vztahu ke skutečnosti je ve všech položkách nižší z důvodu nižšího než plánovaného stavu pojištěnců (85,6%). Proti hodnotě uvedené v plánu stouply pouze náklady na poskytnutou zdravotní péči (na 113,9%). Náklady na provoz bez investic plánované ve výši 7% byly splněny na 6,3%.

IV. Závěr

Výroční zpráva včetně účetní závěrky za rok 1995 se doporučuje schválit.

I. Úvod

Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank a pojišťoven (dále jen OZP) byla založena dne 15. září 1992.

Výroční zpráva i účetní závěrka byly předloženy Ministerstvu zdravotnictví ve stanoveném termínu včetně auditů k účetní závěrce a k výroční zprávě, které jsou pozitivní. Výroční zpráva včetně účetní závěrky byla schválena správní i dozorčí radou OZP.

II. Hodnocení zdravotní péče

Kontrolní systém byl zaveden ve vztahu k plátcům pojistného i ve vztahu k poskytovatelům zdravotní péče. Pravidelná revizní činnost ušetřila v roce 1995 celkem 9,15% z částky vykázané poskytovateli zdravotní péče. Zdravotní politika byla realizována dle Zdravotního řádu.

V celkovém počtu pojištěnců k 31. 12. 1995 byly nejvíce zastoupeny ženy ve věkové skupině 20 - 24 let, což je dáno vyšší zaměstnaností žen v bankovním sektoru. Nejnákladnější byla skupina pojištěnců mezi 45 - 49 lety. Náklady na zdravotní péči činily 95% z celkových výnosů po přerozdělení. Nejdražší byla ambulantní péče, z toho nejvíce činili ambulantní specialisté.

Celkové náklady na zdravotní péči na jednoho pojištěnce byly 6 369 Kč (průměr 6 915 Kč). Největší náklady na jednoho pojištěnce byly u skupiny pojištěnců od 60 let výše.

V soustavě smluvních zdravotnických zařízení byly zastoupeny všechny požadované složky zdravotní péče.

Počet pojištěnců připadající na jedno smluvní zdravotnické zařízení

III. Hodnocení ekonomické části

OZP měla k 31. prosinci 1995 celkem 204 607 pojištěnců, t. j. 1,9% z celkového počtu pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění. Svou činnost vyvíjí na celém území republiky v šesti pobočkách. Její ekonomickou situaci ovlivňuje odvod vysoké části vybraného pojistného (44,4%) ve prospěch jiných zdravotních pojišťoven prostřednictvím přerozdělovacího mechanismu. Výnosy celkem po přerozdělení v přepočtu na 1 pojištěnce byly nižší o 22% ve srovnání s rokem 1994, celkové náklady však stouply o 5,5%. U výnosů jde o nejvyšší pokles ve vztahu k roku 1994 ze všech zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven a je zřejmě daný m. j. výše zmíněným vysokým odvodem v rámci přerozdělování.

Saldo výnosů a nákladů na jednoho pojištěnce k 31. 12.1996 činilo -159 Kč (průměr -341 Kč). Vynaložené náklady na úhradu zdravotní péče na jednoho pojištěnce činily 531 Kč měsíčně (průměr 576 Kč měsíčně).

Saldo celkových závazků (bez úvěrů) a celkových pohledávek činilo -17,8 mil. Kč. Závazky po lhůtě splatnosti byly nepatrné a činily 224 tis. Kč. Průměrná výše všech pohledávek na jednoho pojištěnce k 31. 12. 1995 činila 708 Kč (průměr 387 Kč). Pohledávky po lhůtě splatnosti byly nulové.

Rezervní fond ve výši 322 mil. Kč byl v roce 1995 tvořen hmotným majetkem. K 31. 12. 1995 měla OZP blokovány na účtě finanční prostředky k naplnění rezervního fondu ve výši 3% průměrných ročních výdajů základního fondu.

Náklady na investice na vlastní činnost činily 5,5% (průměr 1,5%) a do zdravotnictví 1,03% (průměr 0,06) v propočtu k celkovým výnosům po přerozdělení a byly tak jedny z nejvyšších mezi zdravotními pojišťovnami. Rovněž tak i stav nedokončených hmotných investic (177 mil. Kč) byl výjimečně vysoký. Bankovní úvěr stoupl o 12,5 mi. Kč proti roku 1994, t. j. o 18%.

OZP má v současné době nejnižší počet pojištěnců na jednoho zaměstnance a to přesto, že v roce 1995 došlo k nárůstu zaměstnanců o 42% proti údaji uvedenému v pojistném plánu na rok 1955. Náklady na provoz stouply o 34% proti hodnotě uvedené v plánu a promítly se v nich zejména úroky z dlouhodobého úvěru ve výši 5,6 mil. Kč a dále odpisy za magnetickou rezonanci, původně zakoupenou jako dar pro VFN v Praze 2, ale podle rozhodnutí správní rady přeúčtované do majetku OZP.

Při srovnání výroční zprávy na schválený zdravotně pojistný plán na rok 1995 je nutné konstatovat, že plán nebyl postaven ve vzájemných vazbách příliš reálně. U příjmů po přerozdělení, kdy skutečnost dosáhla 83,4% plánu, stav pojištěnců činí 102,8% plánu, náklady na zdravotní péči 137,5% hodnoty uvedené v plánu. Procento nákladů na provoz ve vztahu k příjmům po přerozdělení je 7%, ve vztahu k celkovým výnosům po přerozdělení, jak je srovnáváno u ostatních zdravotních pojišťoven, však činí 7,8%.

IV. Závěr

Výroční zpráva včetně účetní závěrky za rok 1995 se doporučuje schválit.

I. Úvod

Zaměstnanecká zdravotní pojišťovna ATLAS (dále jen ZP ATLAS) byla založena dne 15. října 1992. Jde o regionální pojišťovnu, která doposud zajišťovala služby pro pojištěnce zejména z okresů Zlín, Uherské Hradiště, Vsetín a Kroměříž.

Výroční zpráva i účetní závěrka byly předloženy Ministerstvu zdravotnictví ve stanoveném termínu. Nebyl však předložen audit k účetní závěrce a k výroční zprávě. Výroční zpráva včetně účetní závěrky byla schválena správní radou ZP ATLAS, chybí stanovisko dozorčí rady.

Ke dni 30. června 1996 došlo ke zrušení ZP ATLAS jejím sloučením s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou na základě povolení vydaného Ministerstvem zdravotnictví dne 12. června 1996.

II. Hodnocení zdravotní péče

Kontrolní systém byl uplatňován ve vztahu k plátcům pojistného i poskytovatelům zdravotní péče. Úspěšnost revizní činnosti se pohybovala mezi 2,8 - 3,2%. Zdravotní politika byla do 30. 4. 1996 postavena na poskytování nadstandardní péče v rámci preventivních programů, po tomto datu pouze v rozsahu Zdravotního řádu.

Z celkového počtu pojištěnců k 31. 12. 1995 nejvíce pojištěnců bylo ve věkové skupině 40 - 44 let. Nejnákladnější věková skupina byla mezi 45 - 49 lety. Celkové náklady na zdravotní péči činily 92% z celkových výnosů po přerozdělení. Nejdražší byla lůžková péče, což je rozdíl oproti ostatním zdravotním pojišťovnám.

Průměrné náklady na zdravotní péči na jednoho pojištěnce byly 5 834 Kč (průměr 6 915). Největší náklady na jednoho pojištěnce byly u skupiny pojištěnců od 60 let výše.

V soustavě smluvních zdravotnických zařízení nebyla zastoupena lékařská služba první pomoci, což je nutné považovat v případě klientely soustředěné do jedné oblasti za nedostatek.

Počet pojištěnců připadající na jedno smluvní zdravotnické zařízení

III. Hodnocení ekonomické části

ZP ATLAS měla k 31. 12. 1995 celkem 96 648 pojištěnců, t. j. 0,9% z celkového počtu pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění. Její ekonomickou situaci m. j. ovlivnil poměrně vysoký odvod vybraného pojistného v rámci přerozdělovacího mechanismu a to ve výši 15,3%.

Saldo výnosů a nákladů na jednoho pojištěnce činilo + 82,- Kč (průměr -341 Kč), ve srovnání s ostatními zdravotními pojišťovnami byly nižší náklady na zdravotní péči na jednoho pojištěnce a činily 486 Kč (průměr 576 Kč). Náklady na provoz bez investic činily 6,5% z celkových výnosů po přerozdělení.

Saldo pohledávek a závazků po lhůtě splatnosti se v roce 1995 proti roku 1994 zvýšilo téměř trojnásobně. Celkové pohledávky činily 41 mil. Kč a celkové závazky 109 mil. Kč. Závazky po lhůtě splatnosti vůči zdravotnickým zařízením činily 62 mil. Kč, t. j. 654 Kč na jednoho pojištěnce. Bankovní úvěr činil v roce 1995 8 mil. Kč (r. 1994 15 mil. Kč).

Zdravotně pojistný plán na rok 1995 byl postaven příliš optimisticky pokud šlo o počet pojištěnců a tak dosažená skutečnost činí 60% plánu. V poměru k této nižší skutečnosti jsou hodnoty dosažené u ostatních položek.

IV. Závěr

Výroční zpráva včetně účetní závěrky za rok 1995 se doporučuje schválit.

I. Úvod

Zaměstnanecká zdravotní pojišťovna Škoda (dále jen ZP Škoda) byla založena dne 15. října 1992 z důvodu zabezpečení všeobecného zdravotního pojištění pro zaměstnance Škoda, a. s. a jejich rodinné příslušníky a bývalé zaměstnance.

Výroční zpráva i účetní závěrka byly předloženy Ministerstvu zdravotnictví ve stanoveném termínu včetně auditu, který je pozitivní. Správní i dozorčí rada ZP Škoda výroční zprávu a účetní závěrku schválily.

II. Hodnocení zdravotní péče

Kontrolní činnost je zmíněna pouze ve vztahu ke kontrole poskytovatelů zdravotní péče a ušetřila 700 tis. Kč. Zdravotní politika byla uplatňována v souladu se Zdravotním řádem se zdůrazněním preventivních programů.

V celkovém počtu pojištěnců nejvíce byla zastoupena věková skupina mezi 15 - 19 lety, což je rozdíl oproti jiným zdravotním pojišťovnám, daný zřejmě skladbou zaměstnanců a učňovským dorostem. Nejnákladnější věková skupina byla mezi 45 - 54 lety. Celkové náklady na zdravotní péči činily 95% z celkových výnosů po přerozdělení. Nejnákladnější byla ambulantní péče, z toho nejvíce ambulantní specialisté.

Průměrné náklady na jednoho pojištěnce činily 6 533 Kč (průměr 6 915 Kč). Největší náklady na jednoho pojištěnce byly u skupiny pojištěnců od 60 let výše.

V soustavě smluvních zdravotnických zařízení byly zastoupeny všechny požadované složky zdravotní péče.

Počet pojištěnců připadající na jedno smluvní zdravotnické zařízení

III. Hodnocení ekonomické části

ZP Škoda měla k 31. 12. 1995 85 746 pojištěnců, t. j. 0,8% z celkového počtu pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění. V rámci přerozdělovacího mechanismu odvedla ZP Škoda 4,5% z vybraného pojistného ve prospěch jiných zdravotních pojišťoven.

Saldo výnosů a nákladů v přepočtu na jednoho pojištěnce činilo + 17 Kč (průměr -341 Kč). Vynaložené náklady na zdravotní péči na jednoho pojištěnce se pohybovaly zhruba na průměru dosaženém u ostatních zdravotních pojišťoven a činily 544 Kč (průměr 576 Kč). Náklady na provoz (bez investic) z celkových výnosů po přerozdělení činily 5% (limit 7%) a byly tedy jedny z nejnižších v rámci zaměstnaneckých pojišťoven.

Celkové saldo pohledávek a závazků činilo -18,5 mil. Kč. Veškeré závazky ZP Škoda k 31. 12. 1995 byly ve lhůtě splatnosti a činily 848 Kč na jednoho pojištěnce (průměr 774 Kč), závazky po lhůtě splatnosti ZP Škoda neměla. Průměrná výše všech pohledávek na jednoho pojištěnce činila 633 Kč (průměr 387 Kč), a je o 11,7% nižší než v roce 1994.

V roce 1995 nebyly čerpány žádné bankovní úvěry.

Podíl investic na vlastní činnosti činil 0,5% z celkových výnosů po přerozdělení (průměr 1,5%), investice do zdravotnictví poskytnuty nebyly.

Ve vztahu ke schválenému zdravotně pojistnému plánu na rok 1995 je dosažená skutečnost nižší u stavu pojištěnců (78%) a tím i u výnosů po přerozdělení. Vyšší než plánované jsou náklady na zdravotní péči (105,3%).

Rezervní fond je od vzniku pojišťovny tvořen jejím hmotným majetkem a převodem zůstatku základního fondu zdravotní péče v jednotlivých létech na základě roční uzávěrky. Rezervní fond v roce 1995 čerpán nebyl a jeho stav byl k 31. 12. 1995 ve výši 40 035 tis. Kč.

Vzhledem k aktivnímu saldu mezi výnosy a náklady a k neexistujícím závazkům po lhůtě splatnosti k 31. 12. 1995 je možné konstatovat, že ZP Škoda skončila rok 1995 s velmi dobrým hospodářským výsledkem (přebytek 1 408 tis. Kč).

IV. Závěr

Výroční zpráva a účetní závěrka za rok 1995 se doporučují schválit.

I. Úvod

Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra České republiky (dále jen ZP MV) byla založena dne 1. října 1992 z důvodu zabezpečení všeobecného zdravotního pojištění pro zaměstnance Ministerstva vnitra ČR, příslušníky Policie ČR, včetně zvláštních útvarů, příslušníky Hasičského záchranného sboru, příslušníky a zaměstnance tajných služeb, příslušníky a zaměstnance Vězeňské služby ČR.

Výroční zpráva i účetní závěrka za rok 1995 byly předloženy Ministerstvu zdravotnictví ve stanoveném termínu a to včetně auditu, v němž je konstatováno, že účetní závěrka byla sestavena na základě účetnictví vedeného v zásadě v souladu s platnými předpisy s výjimkou průkazného doložení stavu investičního majetku.

Správní rada výroční zprávu a účetní závěrku schválila, dozorčí rada ji schválila s výhradou, že budou odstraněny nedostatky zjištěné auditem.

II. Hodnocení zdravotní péče

Kontrolní systém byl uplatňován ve vztahu k plátcům pojistného a poskytovatelům zdravotní péče a jsou jím prováděny kontroly výběru pojistného a kontroly poskytovatelů, což přineslo úsporu 73,5 mil. Kč.

Zdravotní politika kladla důraz na preventivní složky péče o profesně nejvíce exponované pojištěnce.

V celkovém počtu pojištěnců nejvíce byla zastoupena věková skupina mezi 40 - 49 lety, která rovněž byla nejnákladnější. Celkové náklady na zdravotní péči činily 96% z celkových výnosů po přerozdělení. Nejnákladnější byla ambulantní péče, z toho nejvíce činily ambulantní specialisté.

Průměrné náklady na zdravotní péči na jednoho pojištěnce činily 6 839 Kč (průměr 6 915 Kč). Největší náklady na jednoho pojištěnce byly u skupiny pojištěnců od 60 let výše.

V soustavě smluvních zdravotnických zařízení byly zastoupeny všechny požadované složky zdravotní péče.

Počet pojištěnců připadající na jedno smluvní zdravotnické zařízení

III. Hodnocení ekonomické části

ZP MV měla k 31. 12. 1995 celkem 459 904 pojištěnců, t. j. 4,3% z celkového počtu pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění. Proti roku 1994 došlo k nárůstu pojištěnců o 58%. V rámci přerozdělovacího mechanismu odvedla ZP MV 23,3% z vybraného pojistného ve prospěch jiných zdravotních pojišťoven. Jde o jeden z nejvyšších odvodů, který značně ovlivňuje celkový výsledek hospodaření této pojišťovny (odvod představuje 178,- Kč měsíčně na jednoho pojištěnce).

Saldo výnosů a nákladů v přepočtu na jednoho pojištěnce činilo -146 Kč (průměr -341 Kč). Vynaložené náklady na zdravotní péči na jednoho pojištěnce měsíčně se pohybovaly zhruba na průměru dosaženém u ostatních zdravotních pojišťoven a činily 570 Kč. Náklady na provoz (bez investic) z celkových výnosů po přerozdělení činily 6,2% (limit 7%) v roce 1994 činily 7,9%.

Celkové saldo pohledávek a závazků činilo -152 mil. Kč. Veškeré závazky ZP MV ve lhůtě splatnosti byly 394 mil. Kč, t. j. na jednoho pojištěnce 857 Kč (průměr 774 Kč), závazky po lhůtě splatnosti 42 mil. Kč, t. j. na jednoho pojištěnce 92 Kč (průměr 251 Kč). Průměrná výše všech pohledávek na jednoho pojištěnce činila 618 Kč a je tedy ve srovnání s průměrem (387 Kč) dosaženým u všech zdravotních pojišťoven podstatně vyšší (387 Kč). V roce 1995 nebyly čerpány žádné bankovní úvěry.

Podíl investic na vlastní činnosti činil 2,9% z celkových výnosů po přerozdělení (průměr 1,5%) a byl tedy jeden z nejvyšších mezi zaměstnaneckými pojišťovnami, investice do zdravotnictví při tomto propočtu činily 0,1%.

Ve vztahu ke schválenému zdravotně pojistnému plánu na rok 1995 je dosažená skutečnost nižší u stavu pojištěnců (98%). Výnosy po přerozdělení dosáhly 129% a náklady na zdravotní péči 159% při srovnání na schválený zdravotně pojistný plán.

Rezervní fond je od vzniku pojišťovny tvořen jejím hmotným a nehmotným investičním majetkem a zčásti převodem finančních prostředků. Rezervní fond v roce 1995 čerpán nebyl.

IV. Závěr

Výroční zpráva a účetní závěrka za rok 1995 se doporučují schválit.

I. Úvod

Stavební zdravotní pojišťovna (dále jen ZP Stavební) byla založena dne 1. listopadu 1992. Převážnou část pojištěnců tvoří zaměstnanci, kteří pracují v oboru stavebnictví.

Výroční zpráva i účetní závěrka byly předloženy Ministerstvu zdravotnictví ve stanoveném termínu včetně auditu, který je pozitivní.

II. Hodnocení zdravotní péče

Kontrolní systém byl uplatňován ve vztahu k plátcům pojistného a k poskytovatelům zdravotní péče. Zdravotní politika byla uplatňována v souladu se Zdravotním řádem.

V celkovém počtu pojištěnců nejvíce byla zastoupena věková skupina mezi 40 - 49 lety. Nejnákladnější věková skupina byla mezi 40 - 54 lety. Celkové náklady na zdravotní péči činily 101% z celkových výnosů po přerozdělení. Nejnákladnější byla ambulantní péče, z toho nejvíce činily ambulantní specialisté.

Průměrné náklady na jednoho pojištěnce činily 5 706 Kč (průměr 6 915 Kč), z toho nejvyšší náklady na jednoho pojištěnce byly u skupiny pojištěnců od 60 let výše.

V soustavě smluvních zdravotnických zařízení byly zastoupeny všechny požadované složky zdravotní péče.

Počet pojištěnců připadající na jedno smluvní zdravotnické zařízení

III. Hodnocení ekonomické části

ZP Stavební měla k 31. 12. 1995 celkem 138.560 pojištěnců, t. j. 1,3% z celkového počtu pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění. Proti roku 1994 došlo k nárůstu pojištěnců o 43%. V rámci přerozdělovacího mechanismu odvedla ZP Stavební 30% z vybraného pojistného ve prospěch jiných zdravotních pojišťoven. Jde o jeden z nejvyšších odvodů, který negativně ovlivňuje celkový výsledek hospodaření této pojišťovny (odvod představuje 202 Kč měsíčně na jednoho pojištěnce).

Saldo výnosů a nákladů v přepočtu na jednoho pojištěnce činilo -31 Kč (průměr -341 Kč) a vzhledem k vysokému odvodu v rámci přerozdělení je možné tento výsledek hospodaření hodnotit jako uspokojivý. Vynaložené náklady na zdravotní péči na jednoho pojištěnce měsíčně činily 476 Kč (průměr 576 Kč). Náklady na provoz (bez investic) z celkových výnosů po přerozdělení činily 5,6% (limit 7%) a byly tedy jedny z nejnižších v rámci zaměstnaneckých pojišťoven.

Celkové saldo pohledávek a závazků činilo -76 mil. Kč. Tento rozdíl byl kryt zůstatky na bankovních účtech k 31. 12. 1995 ve výši 57 mil. Kč. Veškeré závazky ZP Stavební ve lhůtě splatnosti byly 99 mil. Kč t. j. na jednoho pojištěnce 716 Kč (průměr 774 Kč), závazky po lhůtě splatnosti byly nulové. Průměrná výše všech pohledávek na jednoho pojištěnce činila 164 Kč a je tedy podstatně nižší ve srovnání s průměrem dosaženým u všech zdravotních pojišťoven (387 Kč). V roce 1995 ZP Stavební nečerpala žádné bankovní úvěry.

Podíl investic na vlastní činnosti činil 1,8% z celkových výnosů po přerozdělení (průměr 1,5%). Tyto investice představovaly především vybudování informačního systému pojišťovny. Do zdravotnictví ZP Stavební v roce 1995 neinvestovala.

Ve vztahu ke schválenému zdravotně pojistnému plánu na rok 1995 dosažená skutečnost odpovídá nižšímu dosaženému počtu pojištěnců než uváděl plán (plnění na 78%). Výnosy po přerozdělení dosáhly 84% hodnoty uvedené v plánu, náklady na zdravotní péči 103%. Z těchto údajů vyplývá, že zdravotně pojistný plán byl postaven v podstatě reálně.

Rezervní fond je od vzniku pojišťovny tvořen jejím hmotným a nehmotným investičním majetkem. Rezervní fond v roce 1995 čerpán nebyl.

IV. Závěr

Výroční zpráva a účetní závěrka za rok 1995 se doporučují schválit.

I. Úvod

Revírní bratrská pokladna v Ostravě (dále jen RBP) byla založena dne 1. 2. 1993 s cílem zabezpečit všeobecné zdravotní pojištění především pro zaměstnance zakládajících organizací.

Výroční zpráva i účetní závěrka byly předloženy Ministerstvu zdravotnictví ve stanoveném termínu včetně auditu, který je pozitivní. Výroční zpráva včetně účetní závěrky byly schváleny správní i dozorčí radou RBP.

II. Hodnocení zdravotní péče

Kontrolní činnost byla uplatňována ve vztahu k plátcům pojistného (přínos 5,6 mil. Kč) a dále ve vztahu k poskytovatelům zdravotní péče (přínos 1,6 mil. Kč).

Zdravotní politika byla zaměřena na specifika zakladatelských subjektů, kteří zaměstnávají pracovníky vystavené vysoké zátěži a rizikovosti práce. Z tohoto důvodu byla činnost RBP zaměřena na preventivní programy. Po novele pojišťovacích zákonů bylo poskytování nadstandardů zrušeno.

V celkovém počtu pojištěnců nejvíce byla zastoupena věková skupina mezi 10 - 14 lety a 5 - 9 lety, což se vymyká průměru. Nejnákladnější věková skupina byla mezi 45 - 59 lety. Celkové náklady na zdravotní péči činily 94% z celkových výnosů po přerozdělení. Nejnákladnější byla ambulantní péče, z toho nejvíce činily ambulantní specialisté a stomatologové.

Průměrné náklady na jednoho pojištěnce 5 807 Kč (průměr 6 915 Kč). Největší náklady na jednoho pojištěnce byly u skupiny pojištěnců od 60 let výše.

V soustavě smluvních zdravotnických zařízení byly zastoupeny všechny požadované složky zdravotní péče.

Počet pojištěnců připadající na jedno smluvní zdravotnické zařízení

III. Hodnocení ekonomické části

RBP měla k 31. 12. 1995 celkem 205 255 pojištěnců, t. j. 1,9% z celkového počtu pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění. Proti roku 1994 došlo k nárůstu pojištěnců o 24%. V rámci přerozdělovacího mechanismu získala RBP 136 mil. Kč, t. j. 12% z hodnoty vybraného pojistného.

Saldo výnosů a nákladů v přepočtu na jednoho pojištěnce činilo -38 Kč (průměr -341 Kč). Vynaložené náklady na zdravotní péči na jednoho pojištěnce měsíčně činily 484 Kč (průměr 576 Kč). Náklady na provoz (bez investic) z celkových výnosů po přerozdělení činily 6,4% (limit 7%).

Celkové saldo pohledávek a závazků činilo + 42 mil. Kč. Veškeré závazky RBP ve lhůtě splatnosti byly 90 mil. Kč (průměr na jednoho pojištěnce 441 Kč), závazky po lhůtě splatnosti činily 17,8 mil. Kč (průměr na jednoho pojištěnce 87 Kč). Průměrná výše všech pohledávek na jednoho pojištěnce činila 733 Kč a je tedy podstatně vyšší ve srovnání s průměrem dosaženým u všech zdravotních pojišťoven (387 Kč). V roce 1995 RBP čerpala bankovní úvěr ve výši 85 mil. Kč (jde zejména o zůstatek dlouhodobého úvěru na investice). Proti roku 1994 však došlo ke snížení bankovního úvěru o 53 mil. Kč.

Podíl investic na vlastní činnosti činil 1,8% z celkových výnosů po přerozdělení (průměr 1,5%). Do zdravotnictví RBP v roce 1995 investovala částku 127 tis. Kč.

Ve vztahu ke schválenému zdravotně pojistnému plánu na rok 1995 dosažená skutečnost odpovídá nižšímu dosaženému počtu pojištěnců než uváděl plán (plnění na 94%). Výnosy po přerozdělení dosáhly 117% hodnoty uvedené v plánu, náklady na zdravotní péči 130%.

Rezervní fond je od vzniku pojišťovny tvořen jejím hmotným a nehmotným investičním majetkem.

IV. Závěr

Výroční zpráva a účetní závěrka za rok 1995 se doporučují schválit.

I. Úvod

Regionální zaměstnanecká zdravotní pojišťovna Brno (dále jen REZAPO) byla založena dne 10. listopadu 1992 a v roce 1995 vyvíjela svoji činnost prostřednictvím sedmi oblastních poboček v Brně, Blansku, Břeclavi, Olomouci, Uherském Hradišti, Znojmu a Žďáru nad Sázavou.

Výroční zpráva i účetní závěrka byly předloženy Ministerstvu zdravotnictví ve stanoveném termínu včetně auditu, který je pozitivní. Výroční zpráva včetně účetní závěrky byly schváleny správní i dozorčí radou REZAPO.

II. Hodnocení zdravotní péče

Kontrolní systém byl uplatňován ve vztahu k plátcům pojistného i poskytovatelům zdravotní péče a ušetřil celkem 17,5 mil. Kč. Zdravotní politika byla uplatňována v souladu se Zdravotním řádem.

V celkovém počtu pojištěnců nejvíce byla zastoupena věková skupina mezi 15 - 24 lety a 0 - 4 roky. Toto je rozdíl oproti jiným zdravotním pojišťovnám. Nejnákladnější věková skupina byla mezi 45 - 54 lety. Celkové náklady na zdravotní péči činily 103% z celkových výnosů po přerozdělení. Nejnákladnější byla ambulantní péče, z toho nejvíce činili ambulantní specialisté.

Průměrné náklady na zdravotní péči na jednoho pojištěnce byly 6 679 Kč (průměr 6 915 Kč). Největší náklady na jednoho pojištěnce byly u skupiny pojištěnců od 60 let výše.

V soustavě smluvních zdravotnických zařízení byly zastoupeny všechny požadované složky zdravotní péče.

Počet pojištěnců připadající na jedno smluvní zdravotnické zařízení

III. Hodnocení ekonomické části

REZAPO měla k 31. 12. 1995 celkem 152.804 pojištěnců, t. j. 1,4% z celkového počtu pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění. Proti roku 1994 došlo k nárůstu pojištěnců o 29%. V rámci přerozdělovacího mechanismu získala REZAPO finanční prostředky ve výši 3,8% z hodnoty vybraného pojistného.

Saldo výnosů a nákladů činilo -74 mil. Kč, to je v přepočtu na jednoho pojištěnce -510 Kč (průměr -341 Kč). Vynaložené náklady na zdravotní péči na jednoho pojištěnce měsíčně se pohybovaly zhruba na průměru dosaženém u ostatních zdravotních pojišťoven a činily 557 Kč. Náklady na provoz (bez investic) z celkových výnosů po přerozdělení činily 4,7% (limit 7%) a jsou tedy nejnižší v rámci zaměstnaneckých pojišťoven.

Celkové saldo pohledávek a závazků činilo -87 mil. Kč (v roce 1994 -7 mil. Kč). Závazky REZAPO ve lhůtě splatnosti činily 1058 Kč na jednoho pojištěnce a byly tedy téměř trojnásobné než činil průměr u zdravotních pojišťoven. Závazky po lhůtě splatnosti činily 430 Kč (průměr 251 Kč). Průměrná výše všech pohledávek na jednoho pojištěnce činila 917 Kč a je tedy vyšší ve srovnání s rokem 1994 o 63% (průměr dosažený u všech zdravotních pojišťoven činil 387 Kč). Z těchto zjištěných výsledků hospodaření vychází, že v roce 1995 došlo k určitému zhoršení ekonomické situace REZAPO ve srovnání s rokem 1994. Jednou z příčin zřejmě budou i zvýšené náklady na zdravotní péčí vynaložené průměrně měsíčně na jednoho pojištěnce, které v roce 1995 stouply o 25% ve srovnání s rokem 1994.

REZAPO v roce 1995 nečerpala žádné bankovní úvěry.

Podíl investic na vlastní činnosti činil 0,9% z celkových výnosů po přerozdělení (průměr 1,5%). Do zdravotnictví REZAPO v roce 1995 investovala částku 127 tis. Kč.

Ve vztahu ke schválenému zdravotně pojistnému plánu na rok 1995 dosažená skutečnost je nižší u počtu pojištěnců než uváděl plán (plnění na 88%). Výnosy po přerozdělení dosáhly 114% hodnoty uvedené v plánu, náklady na zdravotní péči 129%. V plánu uvedené procento nákladů na provoz bez investic ve výši 7% činí ve skutečnosti jak je již uvedeno výše 4,7%.

Rezervní fond je od vzniku pojišťovny tvořen jejím majetkem a jeho stav byl k 31. 12. 1995 ve výši 20.528 tis. Kč.

IV. Závěr

Výroční zpráva a účetní závěrka za rok 1995 se doporučují schválit.

I. Úvod

Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE (dále jen ZP M-A) byla založena 1. června 1993. Svoji činnost vyvíjela v roce 1995 prostřednictvím pěti poboček v Kladně, Olomouci, Brně, Berouně a Prostějově.

Výroční zpráva i účetní závěrka byly předloženy Ministerstvu zdravotnictví ve stanoveném termínu včetně auditu, kterým je vyjádřeno schválení s výhradou možných důsledků nedostatečně přesného zobrazení dohadných položek v účetnictví. Výroční zpráva včetně účetní závěrky byly schváleny správní i dozorčí radou ZP M-A.

II. Hodnocení zdravotní péče

Kontrolní systém byl uplatňován ve vztahu k plátcům pojistného i poskytovatelům zdravotní péče a ušetřil 68 mil. Kč. Zdravotní politika byla uplatňována v souladu se Zdravotním řádem. Od 1. 5. 1995 došlo k výrazné restrikci v poskytování nadstandardních služeb, ale do 30. 11. 1995 zůstal finanční příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě a na pobyty alergických dětí u moře.

V celkovém počtu pojištěnců nejvíce byla zastoupena věková skupina mezi 15 - 24 let s převahou žen. Nejnákladnější věková skupina byla mezi 45 - 54 lety a 15 - 19 lety. Celkové náklady na zdravotní péči činily 99% z celkových výnosů po přerozdělení. Nejnákladnější byla ambulantní péče, z toho nejvíce činili ambulantní specialisté.

Průměrné náklady na jednoho pojištěnce 5 326 Kč (průměr 6 915 Kč). Největší náklady na jednoho pojištěnce byly u skupiny pojištěnců od 70 let výše.

V soustavě smluvních zdravotnických zařízení byly zastoupeny všechny požadované složky zdravotní péče.

Počet pojištěnců připadající na jedno smluvní zdravotnické zařízení

III. Hodnocení ekonomické části

ZP M-A měla k 31. 12. 1995 celkem 173 934 pojištěnců, t. j. 1,6% z celkového počtu pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění. Proti roku 1994 došlo k nárůstu pojištěnců o 22%. V rámci přerozdělovacího mechanismu odvedla ZP M-A 3,1% z hodnoty vybraného pojistného ve prospěch jiných zdravotních pojišťoven.

Saldo výnosů a nákladů v přepočtu na jednoho pojištěnce činilo -273 Kč (průměr -341 Kč). Vynaložené náklady na zdravotní péči na jednoho pojištěnce měsíčně činily 444 Kč (průměr 576 Kč). Náklady na provoz (bez investic) z celkových výnosů po přerozdělení činily 5,3% (limit 7%) a byly tedy jedny z nejnižších v rámci zaměstnaneckých pojišťoven.

Celkové saldo pohledávek a závazků činilo -87 mil. Kč. Veškeré závazky ZP M-A ve lhůtě splatnosti činily 616 Kč na jednoho pojištěnce (průměr 774 Kč), závazky po lhůtě splatnosti 265 Kč (průměr 251 Kč). Průměrná výše všech pohledávek na jednoho pojištěnce činila 379 Kč (průměr 387 Kč).

V roce 1995 ZP M-A nečerpala žádný bankovní úvěr.

Podíl investic na vlastní činnosti činil 1,2% z celkových výnosů po přerozdělení (průměr 1,5%). Do zdravotnictví investice poskytnuty nebyly.

Ve vztahu ke schválenému zdravotně pojistnému plánu na rok 1995 je dosažená skutečnost nižší u počtu pojištěnců než uváděl plán (plnění na 93%). Výnosy po přerozdělení dosáhly 107% hodnoty uvedené v plánu, náklady na zdravotní péči 118%. Plánovaná tvorba rezervního fondu ve výši 6,7 mil. Kč nebyla splněna z důvodu deficitu v základním fondu.

IV. Závěr

Výroční zpráva a účetní závěrka za rok 1995 se doporučují schválit.

I. Úvod

Zdravotní pojišťovna CRYSTAL (dále jen ZP Crystal) byla založena dne 6. září 1993 z podnětu Asociace sklářského a keramického průmyslu a Odborového svazu zaměstnanců podniků sklářského, bižuterního a keramického průmyslu. Svoji činnost v roce 1995 vyvíjela prostřednictvím dvou poboček v Novém Boru a v Plzni a osmi jednatelství.

Výroční zpráva i účetní závěrka byly předloženy Ministerstvu zdravotnictví ve stanoveném termínu včetně auditu, který je pozitivní. Výroční zpráva včetně účetní závěrky byly schváleny správní i dozorčí radou ZP Crystal.

II. Hodnocení zdravotní péče

Kontrolní systém byl uplatňován ve vztahu k plátcům pojistného i poskytovatelům zdravotní péče. Zdravotní politika byla uplatňována v souladu se Zdravotním řádem se zdůrazněním preventivních programů.

V celkovém počtu pojištěnců nejvíce byla zastoupena věková skupina mezi 45 - 49 lety. Nejnákladnější věková skupina byla mezi 55 - 59 lety a 70 - 79 lety. Celkové náklady na zdravotní péči činily 99% z celkových výnosů po přerozdělení. Nejnákladnější byla ambulantní péče, z toho nejvíce činili ambulantní specialisté.

Průměrné náklady na jednoho pojištěnce činily 5 641 Kč (průměr 6 915 Kč). Největší náklady na jednoho pojištěnce byly u skupiny pojištěnců mezi 55 - 59 lety a 70 - 79 lety.

V soustavě smluvních zdravotnických zařízení byly zastoupeny všechny požadované složky zdravotní péče.

Počet pojištěnců připadající na jedno smluvní zdravotnické zařízení

III. Hodnocení ekonomické části

ZP Crystal měla k 31. 12. 1995 celkem 37.353 pojištěnců, t. j. 0,4% z celkového počtu pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění. V rámci přerozdělovacího mechanismu odvedla ZP Crystal 14% z hodnoty vybraného pojistného ve prospěch jiných zdravotních pojišťoven. Jde o poměrně vysoký odvod, který představuje na jednoho pojištěnce měsíčně 76 Kč z vybraného pojistného.

Saldo výnosů a nákladů v přepočtu na jednoho pojištěnce činilo -386 Kč (průměr -341 Kč). Vynaložené náklady na zdravotní péči na jednoho pojištěnce měsíčně se pohybovaly pod průměrem dosaženým u ostatních zdravotních pojišťoven a činily 470 Kč (průměr 576 Kč). Náklady na provoz včetně odpisů z celkových výnosů po přerozdělení činily 7,9% (limit 7%). (Stejným způsobem je tento ukazatel hodnocený u ostatních zdravotních pojišťoven.) V textu výroční zprávy je však uveden další údaj a to "provozní náklady celkem včetně fondů souvis. s provozem", u nějž je hodnota odpovídající 6,5% ve vztahu k celkovým výnosům po přerozdělení.

Celkové saldo pohledávek a závazků činilo -36,5 mil. Kč a v poměru na jednoho pojištěnce -978 Kč bylo jedno z nejvyšších.

Poměr závazků a pohledávek ve lhůtě a po lhůtě splatnosti v propočtu na jednoho pojištěnce nelze uvést, protože ZP Crystal jako jediná ze všech zdravotních pojišťoven ve výroční zprávě uvádí, že toto sledování neumožňuje její informační systém. Znamená to tedy, že tato zdravotní pojišťovna nemá přehled o jednom z nejdůležitějších kritérií, kterým jsou závazky vůči zdravotnickým zařízením po lhůtě splatnosti. Tyto závazky po lhůtě splatnosti uvádí pouze jako odhad s tím, že činí 1/4 z celkových závazků t. j. 9 mil. Kč. Průměrná výše všech pohledávek činila na jednoho pojištěnce 111 Kč (průměr 387 Kč). V roce 1995 ZP Crystal nečerpala žádný bankovní úvěr.

Podíl investic na vlastní činnosti činil 1,5% z celkových výnosů po přerozdělení (průměr 1,5%). Do zdravotnictví investice poskytnuty nebyly.

Ve vztahu ke schválenému zdravotně pojistnému plánu na rok 1995 je dosažená skutečnost nižší u počtu pojištěnců než uváděl plán (plnění na 75%). Výnosy po přerozdělení dosáhly 96% hodnoty uvedené v plánu, náklady na zdravotní péči 109%. Rezervní fond je tvořen majetkem a k 31. 12. 1995 činil 12 mil. Kč. Plánovaná tvorba rezervního fondu nebyla splněna z důvodu deficitu v základním fondu.

IV. Závěr

Výroční zpráva a účetní závěrka za rok 1995 se doporučují schválit.

I. Úvod

Mendlova zdravotní pojišťovna (dále jen MEZP) byla založena 10. června 1994. Je jedinou zdravotní pojišťovnou v ČR, která je členem Světové asociace zdravotních pojišťoven.

Výroční zpráva i účetní závěrka byly předloženy Ministerstvu zdravotnictví ve stanoveném termínu. Výroční zpráva byla auditem schválena, účetní závěrka byla schválena s výhradou z důvodu, že fyzickou inventurou nebylo provedeno ověření hmotného investičního majetku.

Správní rada MEZP výroční zprávu a účetní závěrku schválila, dozorčí rada ji schválila s těmito nejzávažnějšími výhradami:

- podíl provozních nákladů na celkových výnosech po přerozdělení činí 17,5%, což výrazně přesahuje úroveň dosahovanou u ostatních pojišťoven. Obdobná situace je u čerpání nákladů na investice

- dosažená skutečnost v roce 1995 se podstatně liší od zdravotně pojistného plánu na rok 1995.

Mendlova zdravotní pojišťovna nedosáhla k 1. květnu 1996 zákonem stanoveného počtu 50.000 pojištěnců a nesplnila tak povinnost stanovenou v článku IV zákona ČNR č. 60/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Podle vyjádření Centrálního registru pojištěnců vedeného u Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky měla MEZP k 1. květnu 1996 20.701 pojištěnců. Nesplnění zákonem stanovené povinnosti má za následek ve smyslu cit. zákona, že MEZP se zrušuje a vstupuje do likvidace.

II. Hodnocení zdravotní péče

Kontrolní systém byl uplatňován ve vztahu k plátcům pojistného i poskytovatelům zdravotní péče a ušetřil téměř 2 mil. Kč. Zdravotní politika byla uplatňována v souladu se Zdravotním řádem.

V celkovém počtu pojištěnců nejvíce byla zastoupena věková skupina mezi 0 - 4 roky (!), což se zcela vymyká průměru. Nejnákladnější věková skupina byla mezi 40 - 44 lety a 20 - 24 lety, nejnižší náklady jsou vykazovány u pojištěnců od 75 let výše. Celkové náklady na zdravotní péči činily 64% (!) z celkových výnosů po přerozdělení. Nejnákladnější byla ambulantní péče, z toho nejvíce činili ambulantní specialisté.

Průměrné náklady na jednoho pojištěnce 4 679 Kč (průměr 6 915 Kč). Největší náklady na jednoho pojištěnce byly u skupiny pojištěnců od 60 let výše.

V soustavě smluvních zdravotnických zařízení je k počtu pojištěnců uzavřen neodůvodnitelně vysoký počet smluv s Lékařskou službou první pomoci a naopak žádná smlouva se zdravotnickým zařízením komplementu.

Počet pojištěnců připadající na jedno smluvní zdravotnické zařízení

III. Hodnocení ekonomické části

MEZP měla k 31. 12. 1995 celkem 7.289 pojištěnců. V rámci přerozdělovacího mechanismu získala MEZP 45% z hodnoty vybraného pojistného.

Saldo výnosů a nákladů v přepočtu na jednoho pojištěnce činilo +1317 Kč (průměr -341 Kč). Vynaložené náklady na zdravotní péči na jednoho pojištěnce měsíčně se pohybovaly značně pod průměrem dosaženým u ostatních zdravotních pojišťoven a činily 390 Kč (průměr 576 Kč). Náklady na provoz (bez investic) z celkových výnosů po přerozdělení činily 17,4% (limit 7%) a byly tedy nejvyšší ze všech zdravotních pojišťoven.

Celkové saldo pohledávek a závazků činilo -6,4 mil. Kč. Závazky MEZP ve lhůtě splatnosti činily 1520 Kč na jednoho pojištěnce (průměr 774 Kč), závazky po lhůtě splatnosti MEZP neuvádí. Průměrná výše všech pohledávek na jednoho pojištěnce činila 647 Kč (průměr 387 Kč).

V roce 1995 MEZP nečerpala žádný bankovní úvěr.

Podíl investic na vlastní činnosti činil 10,6% (!) z celkových výnosů po přerozdělení (průměr 1,5%). Do zdravotnictví investice poskytnuty nebyly.

Ve vztahu ke schválenému zdravotně pojistnému plánu na rok 1995 je dosažená skutečnost nesrovnatelně nižší ve všech položkách než uváděl plán (např. skutečnost u stavu pojištěnců činí 8,8% proti hodnotě uvedené v plánu). Je nutné konstatovat, že tento zdravotně pojistný plán byl postaven zcela nereálně.

IV. Závěr

Výroční zpráva a účetní závěrka za rok 1995 se doporučují schválit s výhradou z těchto důvodů:

- nebylo provedeno ověření stavu hmotného investičního majetku fyzickou inventurou

- MEZP nedodržela stanovený podíl provozních nákladů na celkových výnosech po přerozdělení ve výši 7%. Čerpání těchto provozních nákladů činilo 17,5%.

I. Úvod

Česká národní zdravotní pojišťovna (dále jen ČNZP) byla založena 24. června 1994 s cílem vybudovat celorepublikovou zdravotní pojišťovnu. Na základě uzavřené smlouvy s Podnikem výpočetní techniky, a. s. získala více než 200 kontaktních míst po celé republice s kvalifikovaným personálním obsazením, které vyvíjejí činnost též jako pobočky či jednatelství zdravotní pojišťovny s tím, že tato pracoviště jsou označena jako pracoviště ČNZP. Její systém ve vztahu k pojištěncům je založený na individuálních účtech, který umožňuje pojištěncům kontrolu vykazované zdravotní péče. ČNZP používá bonifikaci ve snaze pozitivně motivovat pojištěnce k odpovědnosti za zdraví a k snižování nákladů na zdravotní péči. Bonus zohledňuje roční zůstatek na osobním účtu jednotlivce a je přiznáván jen v případě příznivé roční bilance ČNZP.

Výroční zpráva i účetní závěrka byly předloženy Ministerstvu zdravotnictví ve stanoveném termínu včetně auditu, který je pozitivní. Výroční zpráva včetně účetní závěrky byly schváleny správní i dozorčí radou ČNZP.

II. Hodnocení zdravotní péče

Kontrolní systém byl založen na bázi motivace a tzv. bonusů k úhradě poskytnuté zdravotní péče. Byl uplatňován ve vztahu k plátcům pojistného i poskytovatelům zdravotní péče. Zdravotní politika byla uplatňována v souladu se Zdravotním řádem.

V celkovém počtu pojištěnců nejvíce byla zastoupena věková skupina mezi 15 - 24 lety. Nejnákladnější věková skupina byla mezi 40 - 49 lety a 20 - 24 lety. Celkové náklady na zdravotní péči činily 82% z celkových výnosů po přerozdělení. Nejnákladnější byla ambulantní péče, z toho nejvíce činili ambulantní specialisté.

Průměrné náklady na jednoho pojištěnce 4 997 Kč (průměr 6 915 Kč). Největší náklady na jednoho pojištěnce byly u skupiny pojištěnců od 60 let výše.

V soustavě smluvních zdravotnických zařízení není uvedena žádná nemocnice, lékařská služba první pomoci ani záchranná služba, což považujeme za výrazný nedostatek.

Počet pojištěnců připadající na jedno smluvní zdravotnické zařízení

III. Hodnocení ekonomické části

ČNZP měla k 31. 12. 1995 celkem 111.916 pojištěnců, t. j. 1,1% z celkového počtu pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění. Proti roku 1994 došlo k nárůstu pojištěnců o 822%. V rámci přerozdělovacího mechanismu získala ČNZP 5% z hodnoty vybraného pojistného.

Saldo výnosů a nákladů v přepočtu na jednoho pojištěnce je velmi příznivé činí + 702 Kč (průměr -341 Kč). Vynaložené náklady na zdravotní péči na jednoho pojištěnce měsíčně činily 416 Kč (průměr 576 Kč) a jejich výše je zřejmě pozitivně ovlivněna důslednou kontrolní a revizní činností proplácených úhrad za poskytnutou zdravotní péči. Náklady na provoz včetně odpisů (bez investic) z celkových výnosů po přerozdělení byly v rámci limitu a činily 7%.

Celkové saldo pohledávek a závazků činilo -57 mil. Kč. Veškeré závazky ČNZP ve lhůtě splatnosti činily 739 Kč (průměr 774 Kč), závazky po lhůtě splatnosti byly nulové. Průměrná výše všech pohledávek na jednoho pojištěnce činila 227 Kč (průměr 387 Kč).

V roce 1995 ČNZP nečerpala žádný bankovní úvěr.

Podíl investic na vlastní činnosti činil 1% z celkových výnosů po přerozdělení (průměr 1,5%). Do zdravotnictví investice poskytnuty nebyly.

Z důvodu spolupráce s PVT a. s. připadalo v roce 1995 na jednoho pracovníka ČNZP 3.996 pojištěnců (průměr za zaměstnanecké pojišťovny je 980 pojištěnců).

Ve vztahu ke schválenému zdravotně pojistnému plánu na rok 1995 je dosažená skutečnost podstatně nižší a to ve všech položkách uváděných v plánu. Důvodem tohoto nesplnění je skutečnost, že plán byl sestavován v srpnu 1994, tzn. v době, kdy ČNZP nebyla ještě zapsána do obchodního rejstříku a nezahájila svoji činnost. K 31. 12. 1995 činila tedy skutečnost u počtu pojištěnců 39% plánu na rok 1995, k 1. 1. 1996 však již šlo o 70%. Plánované provozní náklady na rok 1995 ve výši 7% byly dodrženy.

IV. Závěr

Výroční zpráva a účetní závěrka za rok 1995 se doporučují schválit.