4.4. ČRo 6 - RSE
ČRo 6 Rádio Svobodná Evropa je od 6. 11.
1995 novou celoplošnou stanicí Českého
rozhlasu jako společný projekt Českého
rozhlasu, Rádia Svobodná Evropa, Hlasu Ameriky,
NBC a Deutsche Welle. U jejího zrodu stály tři
myšlenky: 1) prohloubit politické vysílání,
aby se v něm důkladně projevily zahraniční
názory na nás i na okolní svět, 2)
realizovat tuto ideu co nejlaciněji, 3) pro její
naplnění využít už existující
české vysílání zahraničních
rádií. Zrod stanice byl poněkud zkomplikován
postojem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Do konce roku 1995 ČRo 6 vysílal na stávající
síti vysílačů Svobodné Evropy
na frekvenci 1287 kHz a v Brně 1485 kHz, a to ve všední
dny od šesti hodin ráno do půlnoci, v sobotu
a v neděli od 12 hodin do půlnoci.
Jednotlivé zmíněné stanice si v rámci
celodenního programu "šestky" zachovávají
svou identitu. Ve všední den dodává
české vysílání Svobodné
Evropy kolem osmi vysílacích hodin svých
pořadů. Čtyřmi hodinami se podílí
slovenské vysílání Svobodné
Evropy, takže český posluchač je podrobně
informován o dění na Slovensku a slovenský
o tom, co se děje v českých zemích.
Přes pět hodin pořadů zajišťuje
Český rozhlas, o zbytek času se dělí
Hlas Ameriky, BBC a Deutsche Welle. O víkendu zaplní
české vysílání Svobodné
Evropy šest hodin, slovenské tři, Český
rozhlas a zbývající stanice po hodině
a půl. Každou celou hodinu si posluchač nového
okruhu může vyslechnout desetiminutové zprávy.
Oboustrannou výhodu představuje čerpání
zpráv jak z informací Svobodné Evropy, tak
i Českého rozhlasu. Bloky hlavních politických
pořadů jsou složeny především
z analýz, komentářů, poznámek
a panelových diskusí k aktuálním tématům.
Zúčastněn rozhlasové stanice, sídlící
nadále v zahraničí, zajišťují
především americký, britský a
německý pohled na světové a domácí
dění, o pohled ruský a francouzský
se dělí Svobodná Evropa s Českým
rozhlasem. V dvouhodinovém odpoledním živém
vysílání mohou nejen redaktoři, ale
prostřednictvím telefonu i posluchači, oslovit
osobnosti politického, ekonomického i kulturního
života. Ve vnitropolitických pořadech je mnoho
místa věnováno regionům, především
konkrétní činnosti místních
samospráv, ČRo 6 se rovněž zabývá
otázkami občanské společnosti, zákony
v České republice, naší minulostí
i vědou ve společenských souvislostech. Důležitou
roli hraje v našem programovém schématu ekonomika,
od informací přes rozbory až po servis pro
podnikatele. Opomenuty nejsou ani otázky ekologické.
Vysílají se také kursy angličtiny
a němčiny. Již v prvních týdnech
vysílání Rada ocenila vysokou úroveň
zpravodajství, publicistiky i jazykové kultury této
stanice.
4.5. Studia Českého rozhlasu (RS ČRo)
Přehled o programech a problematice studií Českého
rozhlasu tvoří Příloha č. 12.
Na tomto mstě se Rada vyjádří k otázkám
studií ČRo obecně a s výhledem do
budoucna ve smyslu své přednesené zprávy
o regionálních studiích stálé
Komisi pro sdělovací prostředky na jednání
v Harrachově dne 31. 1. 1996.
Postavení studií ČRo
V závěru roku 1995 vzhledem k událostem ve
Studiu ČRo Hradec Králové vyvstala potřeba
vymezit (patrně novým způsobem) postavení
a činnost RS ČRo. V zamyšlení o činnosti
a postavení studií ČRo je třeba předem
oddělit dvě rovnocenné části:
a) výrobu programů pro celoplošné vysílání,
b) výrobu programů pro region.
Dle názoru Rady právě vinou neujasněnosti
tohoto rozdělení mohou vznikat problémy,
které přerostou rámec studia. Je tedy naprosto
nutné, aby vedení ČRo metodiku výroby
pořadů a jejich zaměření zřetelně
formulovalo. Rada si je ovšem vědoma, že není
snadné formulovat tyto věci obecně způsobem,
který bude možno aplikovat na každý konkrétní
případ. Přesto však je třeba,
aby alespoň v základních pojmech bylo toto
rozdělení konstatováno a aby tak bylo učiněno
jasným a srozumitelným dokumentem, jehož jednotlivé
body bude možno aplikovat na každodenní praxi.
Uveďme několik příkladů:
1) Na významné akce politické, kulturní,
sportovní nebo společenské, jež se v
regionu odehrávají (a které mají celorepublikovou
platnost), je nutno reagovat dvojím způsobem: jednak
výrobou pořadu, jenž je předem určen
pro celoplošné vysílání (přímý
přenos koncertu, sportovního utkání
apod., případně jiným typem pořadu,
který akci zprostředkuje celorepublikově),
dále pak kratšími nebo delšími
pořady výhradně regionálního
charakteru, jež budou akci předem propagovat, rozebírat
její detaily a posléze komentovat).
2) U publicistických pořadů, které
se týkají lidí v regionu (nebo hostujících
osobností se vztahem k regionu) a které mají
celorepublikovou platnost, musí být předem
specifikováno jejich využití. Je-li pořad
určen např. pro stanici Praha, může
být jen ve výjimečných případech
opakován v regionálním vysílání.
Pořady by měly mít tak vyhraněný
charakter, že jejich použit v obou typech vysílání
je prakticky vyloučeno.
3) Zpravodajství je nutno rozdělit na zpravodajství
s celorepublikovým významem (včetně
zpráv ze zahraničí) a zpravodajství
regionální. První typ zpráv by bylo
vhodné přebírat od celoplošných
stanic. Druhý typ zpráv pak musí mít
vysloveně místní charakter: to znamená
i rozšířené spektrum témat. Do
regionálního zpravodajství nesporně
patří nejen prezentace politických, kulturních,
sportovních a společenských aktualit z regionu,
nýbrž například i zpravodajství
o pracovních příležitostech, o nabídce
zboží a služeb, o dopravní situaci a povětrnostních
podmínkách. Sem patří bezesporu i
"černá kronika". Často slýchané
argumenty, že v regionu se toho málo děje (zvláště
o víkendu), nelze akceptovat.
4) Prezentace hudby by měla být striktně
rozdělena podle účelu. Je-li hudba nezbytným
doplňkem zpravodajství a publicistiky, je možné
vysílat (z důvodů větší
přitažlivosti) nahrávky běžné
včetně zahraničních. Avšak v
případech speciálních hudebních
pořadů, vysílaných pouze pro region,
by mělo být pravidlem, že dramaturgie vyhledává
především nahrávky, jejichž autoři,
interpreti či výrobci jsou spojeni s regionem. Zde
není na místě soupeření s regionálními
komerčními stanicemi, jejichž hudební
dramaturgie se neliší od celoplošných
stanic.
5) U literárních pořadů je jejich
určení ještě markantnější.
Určovat, zda pořad bude vysílán celoplošně
nebo regionálně, nelze až po natočení
pořadu. Je-li pořad určen pro regionální
vysílání, pak musí být od počátku
zcela jasné, kdy a k jakému účelu
bude použit, jak zapadne do celkové programové
skladby.
6) Ať se to studiím ČRo líbí
nebo ne, je zřejmé, že mezi jejich posluchače
patří především lidé starší.
Snaha o snížení věkové hranice
posluchačů nemá velkou naději na úspěch
a může být prosazována jen zvolna, v
delším časovém plánu. Regionální
studia jsou poslouchána především staršími
lidmi, kteří chtějí slyšet právě
to, co se děje v jejich blízkosti. Často
hraje roli i zvyk, nebo neochota přelaďovat. Posluchači
vyšší věkové kategorie často
poslouchají jen jednu stanici - a bývala to v minulosti
právě ta regionální ČRo. Nebylo
by vhodné měnit charakter stanice natolik, aby je
to odradilo.
7) Krajové odlišnosti musí hrát ve vysílání
regionální stanice jednu z nejdůležitějších
rolí. To se týká jednak hudební složky
(folklor, dechovka, příp. jiné žánry
krajově oblíbené), dále pak národnostních
a etnických menšin, sociálních odlišností
(vyšší nezaměstnanost), ekologických
problémů apod. Také otázky kriminality
v regionu by měly být reflektovány velmi
často.
8) Při volbě, který pořad má
být vyroben pro regionální vysílání,
musí být brán v úvahu celoplošný
program, který je na této vlně vysílán
ve večerních a nočních časech.
Pokud jsou pořady Prahy, vysílané večer
a v noci na této frekvenci, typově nebo tématicky
podobné těm, které v průběhu
dne vysílá regionální studio, může
to mít negativní vliv na reakci posluchačů.
5. Vybrané obasti programu
5.1. Vysílání hudby
Na rozdíl od předchozího hodnoceného
roku, roku 1994, kdy se Rada zabývala hudebním vysíláním
podrobněji, soustředíme se na stručnou
charakteristiku hudebního vysílání
na jednotlivých stanicích.
Na stanici Radiožurnál je vysílána převážně
populární hudba - plní vesměs roli
výplně mezi publicistikou, zpravodajstvím
a dalšími mluvenými pořady. Přibližně
čtvrtinu vysílacího času tvoří
pořady, o nichž se dá říci, že
jsou na hudbě postaveny. Výběr skladeb je
důsledně veden vytipovaným vzorkem posluchačů,
hlavně pokud jde o věk. Řádově
se tento vzorek dá vymezit 25 - 45 lety. Jde tedy o hudbu
zčásti retrospektivní (především
nahrávky z šedesátých a sedmdesátých
let), ale i o nahrávky současné, jež
této věkové kategorii konvenují. Vysloveně
komerční hudba, zvláště pak módní
nahrávky typu "techno" a rapové zaměření
v souladu s veřejnoprávním principem vysílány
nejsou. Dramaturgie se snaží plnit svůj vlastní
závazek: vysílat alespoň z padesáti
procent nahrávky tuzemské, to znamená českou
hudbu nebo české verze skladeb zahraničních.
Daří se jí to někdy méně,
někdy více. Jako nedostatek se dá hodnotit
malá pestrost žánrová a rytmická.
Stává se často, že v řadě
za sebou následují nahrávky podobného
typu. Škála vysílaných interpretů
by mohla být daleko širší, chybějí
ze především nové české
nahrávky, které ještě nevešly do
obecného povědomí. Dramaturgie by měla
ve větší míře hledat, objevovat
a představovat jednak nová jména nové
zajímavé nahrávky začínajících
interpretů, dále pak upozorňovat na starší
kvalitní nahrávky, které byly rozhlasovými
stanicemi v minulosti z nějakého důvodu opomíjeny.
Rada se domnívá, že nelze argumentovat nedostatkem
kvalitních českých nahrávek. Na rozdíl
od komerčních stanic totiž může
a musí Radiožurnál vysílat nejen "žebříčkové"
písničky, ale i ty skladby, jež jsou na albech
vždy trochu ve stínu, a pro sovu nekomerčnost
se málo vysílají. Bylo by jistě potřebné,
aby vedení stanice požádalo o pomoc odborníky
(kritiky a publicisty), kteří by opomíjené
nahrávky doporučovali.
Na stanici Praha je (na rozdíl od ČRo 1) pestrost
vysílané populární hudby větší:
v programu se pravidelně objevuje nejen dechovka, ale i
žánry oblíbené u náročnějších
posluchačů, například jazz. Větší
počet vysloveně hudebních pořadů
dává možnost uplatnění názoru
hostujících vyhraněných osobností,
jejichž osobní výběr zpestřuje
repertoáru stanice. Stejně jako v případě
Radiožurnálu však zatím zcela nefunguje
archiv, z něhož je možno vybírat. Není
příliš rozsáhlý a vyhledávání
skladeb je příliš složité.
Vysílání populární hudby na
stanici Vltava je omezeno na náročnější
typy skladeb, což odpovídá jejímu zaměření.
Často se objevuje jazz, šanson a zpívaná
poezie. Rozšíření spektra nahrávek
však i zde pokládáme za možné a
potřebné. O vážné hudbě
na stanici Vltava viz s. 25.
V roce 1995 se ukázalo, že představa studií
ČRo o dramaturgii vysílané populární
hudby není jednotná. Na jedné straně
si studia z pochopitelných důvodů hodlají
ponechat právo vysílat i zahraniční
hity, na druhé straně jsou někdy do programu
zařazovány nahrávky místní,
jejichž kvalita i působnost neodpovídá
zájmu posluchačů, například
instrumentální skladby tzv. vyššího
populáru. V těchto případech přežívá
vžitý způsob práce: do programu se prosazují
nahrávky, jejichž autory nebo interprety jsou sami
zaměstnanci studia nebo jejich přátelé.
5.2. Vysílání pro národnostní
menšiny
Vysíláním pro menšiny je naplňována
litera zákona o Českém rozhlasu, a to paragrafu
2 o rozvíjení kulturní identity národnostních
a etnických menšin v České republice.
Podobně jako v předchozích letech mělo
nejvyšší roční stopáž
vysílání pro polskou menšinu (celkem
5875 minut, o 505 minut více než v roce 1994). Na
přípravě pořadů se podílí
přirozeně nejvíce Studio ČRo v Ostravě.
Počtem odvysílaných minut se na druhé
míso řadí pořady pro menšinu
slovenskou (4698 minut, o 94 minut více než v roce
1994). Vysílání ve slovenštině
připravují různá studia a ČRo
1 - Radiožurnál. Zvláštním typem
pořadu je Klub dorozumění na Regině
Praha, kde se slovensky vysílá každé
sudé úterý (17,10 - 17,30). Třetí
největší roční stopáž
mělo vysílání pro romskou menšinu
(celkem 2460 minut). V klubu dorozumění Reginy Praha
se česky a romsky vysílá každé
liché pondělí.
Vysílání pro německou menšinu
mělo v roce 1995 také větší stopáž
oproti roku 1994 (2080 minut, zvýšení o 80
minut). V Klubu dorozumění se česky a německy
vysílalo každé liché úterý.
Pro další národnostní menšiny,
tj. maďarskou, ukrajinskou a chorvatskou, se vysílalo
ve vybrané pravidelné dny prostřednictvím
pořadu Klub dorozumění pro každou z
menšin v roční stopáži 520 minut,
což bylo o 80 minut pro každou menšinu více
než v roce 1994. Shodná stopáž ve stejném
pořadu se vysílala pro menšinu vietnamskou,
zde však zvýšení oproti roku 1994 činilo
celkem 260 minut. V roce 1995 vznikl nový pořad
Šalom aljechem pro pražské židovské
obce, který vysílala Regina Praha v počtu
celkem 780 minut. Pro úplnost je třeba dodat, že
Regina Praha vysílá také pro anglicky mluvící
turisty Radio Prague Calling, které je posloucháno
také americkou komunitou v Praze.
Při celkovém pohledu na vysílání
pro národnostní menšiny možno konstatovat
jednak významnější zvýšení
počtu odvysílaných minut, jednak celkovou
větší pestrost tohoto vysílání.
Zvláštní pozornost vyžaduje vysílání
pro romskou menšinu. Problémem zůstává
nedostatečná znalost skutečného dopadu
tohoto vysílání.
5.3. Centrum dopravních informací
Myšlenka zajistit pohotové a přesné
informování o otázkách dopravy všech
rozhlasových a televizních stanic z jednoho centra
našla své naplnění v Centru dopravních
informací (CDI) v Praze. CDI, které poskytuje zpravodajství
z celého území České republiky,
zřídily na základě dohody silničního
provozu. CDI pracuje nepřetržitě po dobu 24
hodin, trvalou obsluhu zajišťují pracovníci
Policejního prezidia. technickou stránku zajišťuje
Český rozhlas.
V roce 1995 sídlilo CDI na pracovišti Českého
rozhlasu. Pro svou práci využívá technické
a programové prostředky výpočetní
techniky Českého rozhlasu, které představuje
zejména komplexní zpravodajský systém
BASYS. Komunikační prostředky, jako např.
vysílačky, poskytla Česká policie.
Informačními zdroji CDI jsou např. jednotlivé
útvary policie (dopravní, cizinecká a pohraniční)
a další organizace zainteresované na bezpečnosti
silničního provozu (ÚAMK, ČESMAD).
Informace CDI zahrnují jak aktuální informace
o situaci na silnicích a hraničních přechodech,
tak dlouhodobé informace na téma objížďky,
uzavírky a prognózy rušivých vlivů
na silniční provoz na hlavních tazích.
Zpravodajský servis zahrnuje policejní informace,
které vyžadují širokou publicitu, od pátrání
po pohřešovaných osobách a odcizených
vozidel až po změny ve vystavování cestovních
dokladů.
Služby CDI využívají všechna celoplošná
rádia a televize a také řada regionálních
studií. Mezi uživatele patří dále
Česká televize i televize NOVA, Radio VOX, Frekvence
1 a další. K velmi dobrým příkladům
využití patří bezesporu víkendové
vysílání oblastní Zelené vlny
studia ČRo Regina Praha. Uživatelé jsou připojeni
pomocí datových linek a technické nároky
na koncového uživatele tak vyžadují modem
a osobní počítač. Po dohodě
s Českou policií byla přijata zásada,
že uživatelé dostávají informace
zdarma, podílejí se však na provozních
nákladech CDI. Tím je zajištěna velká
dostupnost informací i pro ty, kteří neposlouchají
Český rozhlas. Je zřejmé, že
včasná informovanost umožní okamžitě
reagovat na vzniklou dopravní situaci a zabránit
tak zbytečným materiálním škodám
nebo úrazům. Proto lze servis CDI, poskytovaný
Českým rozhlasem a Českou policií,
považovat za typickou veřejně prospěšnou
činnost.
5.4. Zahraniční vysílání
Také v roce 1995 provozoval ČRo zahraniční
vysílání na základě jednoročního
kontraktu s Úřadem vlády ČR. Podařilo
se stabilizovat personální obsazení i programovou
skladbu. Vysílání se skládalo z sedmnácti
půlhodinových denních pořadů,
šířených na krátkých vlnách
ze dvou vysílačů v Litomyšli a jednoho
vysílače v Rimavské Sobotě na Slovensku.
Vysílacími jazyka zůstaly i nadále
čeština, němčina, francouzština,
angličtina a španělština. Od poloviny
roku vysílalo Radio Praha znovu (a to po dvaceti letech)
živě zpravodajství. V roce 1995 se zahraniční
vysílání připojilo k mezinárodní
počítačové síti Internet a
začalo této sítě aktivně využívat.
Počet míst, na které se zpravodajství
rozesílalo, vzrostl z počátečních
30 na více než 1200 v prosinci 1995. Největší
zájem byl o texty v angličtině a češtině.
Zpravodajství si lze v jednom z pěti jazyků
subskribovat na e-mailové adrese: cr@radio.cz. Na konci
roku 1995 zřídilo Radio Praha také svoji
Home Page na adrese: http://www. radio.cz/. Programy Radio Praha
- Vysílání do zahraničí byly
od 6. února 1995 k dispozici v satelitním proudu
společnosti World Radio Network z Londýna. Tím
se Radio Praha stalo první stanicí v České
republice vysílající svůj program
ze satelitů. V síti WRN Radio Praha vysílá
prozatím anglicky pro Evropu a pro Severní Ameriku.
Dvakrát týdně Radio Praha připravovalo
příspěvky pro krajanské rozhlasové
stanice v Melbourne a Sydney, a to v rozsahu od 3 do 15 minut.
Mimo jiné Radio Praha vyrobilo na 400 pořadů
pro zahraniční partnery a česká zastupitelství,
a to jak česky, tak v jiných jazycích na
objednávku.
V roce 1996 Radio Praha plánuje zahájení
vysílání přes satelity v češtině
pro Severní Ameriku a němčině pro
Evropu. Kromě toho hodlá Radio Praha pronajmout
subnosný kmitočet satelitu na celých 24 hodin
v Evropě. V Internetu plánuje Radio Praha rozšířit
svoji databázi a vstoupit do World Wide Web. V roce 1996
také proběhne soutěž pro děti
v kreslení na témata z českých dějin.
Vítězné obrázky, vystavené
v Národním technickém muzeu, se stanou součástí
databáze v Internetu.
3. srpna 1996 Radio Praha oslaví šedesát let
své existence.
6. Vybrané mimoprogramové aktivity
6.1. Festivaly
Festival PRIX BOHEMIA RADIO 1995
Festival rozhlasové tvorby Prix Bohemea Radio se konal
ve dnech 2. - 5. října 1995 v Poděbradech
pod záštitou prezidenta České republiky
Václava Havla. Vyhlášeny byly čtyři
soutěžní kategorie: rozhlasová reportáž
(mezinárodní soutěž), hudební
pořad, zábavný pořad, rozhlasová
reklama. Přihlášené pořady posuzovaly
odborné poroty a ty také vyhlásily výsledek.
Festivalu se v roce 1995 dostalo (na rozdíl od předešlých
let) výrazně větší propagace
a to jak ve vysílání Českého
rozhlasu, tak v tisku i ve vysílání České
televize i TV Premiéra. Prestiž festivalu se zvýšila
účastí celé řady osobností
z kulturního i politického života. Součástí
tohoto výjimečného setkání
rozhlasových tvůrců bylo letos poprvé
vyhlášení posluchačské ankety
RADIO 1995 o nejlepší moderátory celoplošných
a lokálních stanic a nejoblíbenější
rozhlasový pořad. Uskutečnilo se historické
setkání a diskuse zástupců Českého
rozhlasu a soukromých rádií. Celkový
přehled pořadů, kterými se ČRo
v roce 1995 účastnil festivalů a soutěží
tvoří Příloha č. 15.
6.2. Hudební vydavatelství Českého
rozhlasu
Rok 1995 byl pro začínající vydavatelství
nelehkou zkouškou, jak se uplatnit v konkurenci mnoha dalších
vydavatelů a získat si dobré jméno
i přízeň posluchačů českého
rozhlasu. Mnohé tituly, jež vyšly v rámci
Edičního plánu pro rok 1995, splňují
vysoká umělecká kritéria kladená
na zvukové záznamy českého rozhlasu
a jsou dokladem vysoké kulturnosti mnoha generací
českého národa i profesionality svých
tvůrců. Jako příklad uveďme historickou
nahrávku opery Bedřicha Smetany Libuše z r.
1949, vynikajícím způsobem zrekonstruované
digitální technikou. Toto CD, bylo prvním
ze "Zlaté řady Českého rozhlasu".
Česká varhanní tvorba tří staletí
zazněla na CD "Památné varhany Čech
a Moravy", příznivci Symfonického orchestru
Českého rozhlasu dočkali nových nahrávek
operních předeher G. Rossiniho, Honeggerova Letního
pastorale, Novákovy Slovácké suity a Lašských
tanců L. Janáčka za řízení
vladimíra Válka. Album K. Růžičky
"nikdy nejsi sám" s rozhlasovým Big Bandem
je dokladem, že Český rozhlas disponuje skvostným
archivem i v oblasti jazzu. Ojedinělá nahrávka
slavných pochodů J.P. Sousy spojenými dechovými
orchestry armády České republiky a Hradní
stráže vydaná k 50. výročí
ukončení 2. světové války se
úspěšně prodává i v zahraničí.
značný ekonomický úspěch měla
Dechovková hitparáda. K doplnění obrazu
činnosti vydavatelství třeba uvést
ještě titul "Naši prezidenti", jež
je zvukovou podobiznou všech devíti dosavadních
prezidentů Československa a České
republiky od roku 1919 do roku 1995.
Celkem bylo vydáno 18 novinek a 2 tituly v koprodukce (Vážná
hudba 5, Jazz: 3, dechovka 6 titulů, Pop music: 2 Hudební
pořady a mluvené slovo: 4).
V edičním plánu pro rok 1996 je celkem 22
titulů (8 titulů soudobé české
hudby, 2 - 3 volné tituly). Po personální
stránce pracuje vydavatelství pouze se dvěma
(!) zaměstnanci.
6.3. Symfonický orchestr Českého rozhlasu
je jedním ze tří stálých pražských
profesionálních těles. Za dobu své
existence postupně dosáhl velmi vysoké profesionální
úrovně. Těleso je významným
reprezentantem Českého rozhlasu a nemalou měrou
se podílí na jeho propagaci. Již jedenáctým
rokem stojí v čele orchestru šéf dirigent
Vladimír Válek, který má osobní
zásluhu na současné umělecké
úrovni tělesa. V roce 1995 orchestr vystoupil v
České republice celkem na 28 koncertech, z čehož
11 koncertů se uskutečnilo v rámci vlastního,
stoprocentně vyprodaného abonentního cyklu
v Rudolfinu. Kromě vlastních koncertů vystoupil
orchestr i pro jiné pořadatele, mezi nejvýznamnější
se řadí Pražské jaro, Pražský
podzim, Festa a další.
V roce 1995 uskutečnil SOČR dva zahraniční
zájezdy, a to v březnu do Paříže
a v červenci do Itálie. Jeden Koncert v Itálii
řídil bulharský dirigent J. Kovatchev, všechny
další Vladimír Válek. Veškerá
vystoupení orchestru byla přijata zahraničním
publikem s ovacemi a všechny odborné recenze byly
vysoce pozitivní. Orchestr se představil nejen s
tradičními hodnotami české hudby,
ale i se světovým repertoárem. Za zmínku
stojí společný koncert s renomovaným
ruským houslistou Sergejem Stadlerem v Itálii.
V rámci studiové provovýroby pro český
rozhlas natočil SOČR celkem 31 skladeb. Čeští
skladatelé jsou zastoupeni A. Dvořákem, L.
Janáčkem, V. Novákem, M. Vackem, J. Rutem
a J. K. Vaňhalem. Jako významný dramaturgický
počin lze hodnotit natočení CD pro firmu
Clarton, na němž je poprvé nahrána kantáta
Antonína Dvořáka Americký prapor a
píseň Old Folks at Home. CD je doplněno autorovou
suitou A dur a Te Deum. Pro Českou televizi natočil
orchestr 6 populárních skladeb pro pořad
"Top of Classic", který slouží popularizaci
vážné hudby pro nejširší diváckou
veřejnost. Orchestr nepochybně patří
mezi nejznámější a nejkvalitnější
evropské rozhlasové orchestry. jeho příspěvky
do sítě EBU znamenají vždy významné
dramaturgické obohacení. V roce 1996 čeká
SOČR řada prestižních zahraničních
turné, mezi něž patří zájezd
do Japonska, Švýcarska, Rakouska. 1. října
1996 oslaví orchestr 70 výročí svého
založení.
6.4. Dismanův rozhlasový dětský soubor
Českého rozhlasu
Rok 1995 byl pro Dismanův soubor (DRDS) rokem jubilejním
- 15. září uplynulo 60 let od jeho založení.
Miloslav Disman, vynikající pedagog a erudovaný
rozhlasový tvůrce, osobně stál v čele
souboru až do roku 1973. V letech 1973 až 1990 jej vedl
režisér Jan Berger. Od září 1990
jsou jeho sbormistry Zdena a Václav Fleglovi. Vyvrcholením
oslav bylo setkání bývalých členů
Dismanova souboru, které se uskutečnilo v sobotu
7. října 1995 v hotelu Pyramida v Praze 6. Český
rozhlas při této příležitosti
pořídil záznam hlavního programu.
Během umělecké sezóny 1995/1996, obdobně
jako v minulých desetiletích, byla činnost
souboru koncipována jako všestranná kulturní
dílna, v níž se děti setkávají
s nejrůznějšími formami umění
a získávají základní znalosti
a dovednosti ve stěžejních oborech, které
souvisejí s mluveným projevem, tvořivou dramatikou
a publicistikou. Příprava členů souboru
je zčásti směřována přímo
k tvorbě vlastních rozhlasových pořadů,
zejména pak pro programový okruh ČRo 2 -
Praha, který je nyní přímým
zřizovatelem souboru. Tak jako v minulých desetiletích
členové DRDS interpretují dětské
role v rozhlasových hrách. Na sklonku roku 1995
byla současnými členy Dismanova souboru -
opět po plných šedesáti letech od historického
nastudování M. Dismanem - pořízena
kompletní rozhlasová nahrávka Máchova
Máje. Nad tento rámec se soubor intenzivně
věnuje scénickým realizacím - během
jediné sezóny byly uvedeny tři premiéry,
uskutečnilo se několik desítek představení
v Praze i na zájezdech, včetně zahraničního
turné do Belgie a Holandska. K nejúspěšnějším
titulům současného jevištního
repertoáru DRDS patří dětská
opera Hanse Krásy Brundibár (dosud téměř
60 repríz), nastudování kompletního
Máchova Máje a montáž shakespearovských
textů s názvem Shakesappeal. Úzké
kontakty s francouzským souborem Les Mauvaises Herbes vyústily
po vzájemných výměnách vlastních
divadelních představení ve společné
scénické projekty. Soubor také trvale spolupracuje
s různými uměleckými agenturami, dabingovými
a televizními studii. Firma Music Entertainment natočila
s dětmi s DRDS CD Děti z Bullerbynu (režie
Karel Weinlich). Vlastní diskografii z posledních
let (soubor často natáčel zejména
v padesátých a šedesátých letech)
tvoří nahrávka dětské opery
Hanse Krásy Brundibár z roku 1993 a titul Bumtarata
na vrata.
6.5. Dětský pěvecký sbor
Dětský pěvecký sbor (DPS) má
v Českém rozhlase od svého poválečného
znovuobnovení v roce 1945 nezastupitelní místo.
Soubor se tehdy stal ve velmi krátké době
v oblasti hudební kultury Československa významným
pojmem. Po celé půlstoletí byl inspirativní
studnicí českých skladatelů a díky
jemu se zrodily stovky vynikajících sborových
skladeb. Proto se v jubilejním roce 1995 obrátili
sbormistři sboru zejména ke třem osobnostem,
v jejichž celoživotní tvorbě představují
skladby pro dětské sbory mimořádné
místo: ke skladatelům M. Ebenovi, I. Hurníkovi
a J. Hanušovi. Vedle koncertního sboru Dismanova pěveckého
sboru se na vysílání za plné účasti
publika podílí také přípravné
oddělení DPS. Tradičními se staly
jarní a vánoční koncerty sboru, pořádané
v roce 1995 v Rudolfinu a v Národním muzeu. Je třeba
zdůraznit i mimořádný výchovný
přínos sboru, který působí
na vkus dětí a pěstuje jejich estetické
a společenské cítění.
7. Problematika organizace a řízení Českého
rozhlasu
7.1. Organizační struktura ČRo
O vývoji organizační struktury ČRo
projednávají předchozí Výroční
zprávy. Nová organizační struktura
Českého rozhlasu, platná od 1. 1. 1995, tvoří
přílohu č. 7.
7.2. Image Českého rozhlasu
Celkové image rozhlasu vedle programové složky
významně ovlivňuje jeho technické
vybavení, struktura řízení a zapojení
do mezinárodního systému. Český
rozhlas je členem European Broadcasting Union (Evropská
unie televizních a rozhlasových institucí
- EBU), spolupráce s EBU je pak těžištěm
činnosti Mezinárodního oddělení
ČRo. V roce 1995 Český rozhlas vstoupil do
mezinárodní počítačové
sítě INTERNET. ČRo 1 začal plně
využívat výhod služby Radio Data System,
který do budoucna poskytne posluchačům celou
řadu servisních vylepšení. (Již
v této době plně funguje automatické
přelaďování VKV frekvencí ČRo
1 u těch rozhlasových přijímačů,
které jsou vybaveny dekodérem R.D.S. V praxi to
znamená, že autorádio se při cestě
Českou republikou plynule přelaďuje po VKV
frekvencích).
V roce 1995 český rozhlas přistoupil ke změně
svého loga. Svá loga posléze získaly
i jednotlivé programové okruhy.
7.3. Úsek rozhlasové techniky
Úsek techniky Českého rozhlasu procházel
v roce 1995 reorganizací, která byla zaměřena
na změnu struktury, změnu organizace řízení
a zvýšení efektivity úseku jako celku.
V rámci reorganizace byly spojeny některé
organizační celky a následně byly
zřízeny čtyři provozní odbory:
odbor provozu vysálání, odbor realizace ve
studiu, odbor realizace v terénu, odbor technické
péče. V rámci kanceláře technického
ředitel ČRi byly zřízeny technickým
ředitelem přímo řízené
referáty: ekonomický, telekomunikací a referát
nových technologií. Celkový počet
pracovníků úseku techniky byl zredukován
k 1. lednu 1996 na 175.
Mimo standardní služby výše zmíněných
složek byly v roce 1995 prováděny následující
zásadnější akce:
- byly rekonstruovány vysílací komplexy VP2
(Praha) a VP3 (Vltava), kde bylo využito pro ČRo netradiční
koncepce a využití akustických materiálů
ve studiích a režii;
- byla zprovozněna stanice pro rekonstrukci historických
zvukových snímků SONIC SOLUTION, včetně
unikátního systému NO NOISE;
- společně se společností France Telecom
byla vybudována satelitní digitální
distribuční stereofonní trasa do všech
studií ČRo na území České
republiky; tato trasa rovněž umožňuje
jednosměrný přenos dat a dálkové
řízení koncových audio zařízení;
- v průběhu celého roku byl vlastními
silami úseku techniky vytvářen počítačový
síťový program pro objednávání,
plánování a vyhodnocování služeb
techniky systémem ON-LINE s přímým
připojením do jednotlivých redakcí;
- bylo provedeno měření dosahu vysílacích
prostředků sloužících k šíření
modulace jednotlivých okruhů ČRo a zahájena
příprava pro efektivnější využití
přidělených kmitočtů tak, aby
bylo možné využit FM vysílačů
pro celodenní šíření programu
ČRo 2;
- z iniciativy vedení úseku techniky a vedoucího
Úřadu rady pro RTV byly započaty přípravy
pro založení České komise pro DAB (Digital
Audio Broadcasting), kde bude mít ČRo dominantní
úlohu při zavádění nového
typu šíření modulace rozhlasového
vysílání.
Pro nadcházející období byly provedeny
přípravy následujících akcí:
- rekonstrukce produkčních pracovišť v
Karlíně (studio A a B);
- vybavení dvou nových VKV přenosových
vozů (VW Transporter) tak, aby bylo možné jejich
autonomní využívání pro živé
vysílání, včetně přenosu
modulace vlastními mobilními prostředky,
- rozšíření přenosu modulace
satelitní trasou na jednotlivé vysílače
pro ČRo 1 - ČRo 3;
- vybudování přepisových pracovišť
pro Archivní a programové fondy ČRo na bázi
digitální pracovní stanice s realizací
výsledného záznamu na CD-R;
- vybudování vysílacího a produkčního
pracoviště v budově Dykova;
- modernizace pracovišť pro zahraniční
vysílání a ČRo 6.
Zároveň se úsek techniky společně
s dalšími divizemi Českého rozhlasu
účastní na přípravě
výstavby nového komplexu v ulici Římská,
kde budou nové koncipovaná vysílací
pracoviště, včetně potřebného
technologického zázemí. Rovněž
zde bude vybudován nový plně digitální
přepojovač modulací a satelitní vysílací
středisko. V nových provozech se plánuje
opuštění standardní technologie 1/4"
magnetofonového pásu a její nahrazení
novým perspektivním digitálním médiem
MOD (magnet-optický disk) a editační digitálním
systémem. V předstihu jsou zaváděna
digitální zařízení v oblasti
reportážní techniky a pořizování
zvukových snímků přímo v terénu
(např. nahrávky historických varhan apod.).
7.4. Úsek výpočetní techniky
Úsek výpočetní techniky Českého
rozhlasu je odpovědný za podporu tvůrčích
i rutinních činností všech útvarů
a studií čRo v oblasti řízení,
zpravodajství a publicistiky, plánování
výroby a vysílání, programových
fondů, sociálně - ekonomických agend
a dalších činností souvisejících
s provozem a využitím výpočetní
techniky. Činnost jednotlivých odborů v roce
1995 vycházela z plánu hlavních úkolů
úseku, z rozdělení investičních
prostředků a operativně se přizpůsobovala
potřebám ČRo. Mezi hlavní úkoly
patřilo dokončení počítačových
sítí studií ČRo, zajištění
vícenásobného přístupu do zpravodajského
systému BASYS ze studií ČRo a výběr
nového systému pro zpracování sociálně
- ekonomických informací.
Odbor provozu výpočetní techniky zajišťoval
rutinní zpracování ekonomických agend:
mzdy, personalistika, účetnictví, honoráře,
evidence majetku. Od 1. 1. 1995 začal rutinní provoz
Centra dopravních informací (CDI) a do povinností
pracovníků útvaru přibyl styk s českou
policií a více než deseti odběrateli
informací CDI. Za technický stav prostředků
výpočetní techniky a počítačové
sítě ČRo odpovídá Odbor
technické péče. V roce 1995 spolupracoval
při tvorbě lokálních počítačových
sítí se všemi studii ČRo a při
zapojování těchto lokálních
sítí do rozlehlé sítě WAN ČRo
(Wide Area Network). V roce 1995 byla přestavěna
část počítačového sálu
útvaru na učebnu pro SAP R/3 a spolupracováno
na přípravě rekonstrukce budovy Vinohradská.
Odbor databází a operačních systémů
řeší nejzávažnější
úkoly z oblasti výpočetní techniky
v ČRo. Vytváří koncepce, navrhuje
systémová řešení, jak programová,
tak i technická, a podílí se na jejich realizaci.
Vykonává funkci správce WAN sítě
čRo, správce systému FIS a školí
se na funkci správce systému SAP R/3. Mezi hlavní
činnosti Oboru projektování sociálně
ekonomických informací v oblasti mezd a účetnictví
patřila podpora Ekonomického úseku při
práci se systémem FIS. V současné
době se realizuje přímé připojení
tohoto systému a honorářové agendy
se spolupracující bankou. Odbor je hlavním
garantem útvaru výpočetní techniky
za implementaci systému SAP R/3. Velké úsilí
Odboru projektování a analýz programu
bylo věnováno vytvoření systému
AIS, jeho naplnění aktuálními daty
a zavedení do běžného provozu. V oblasti
naplnění AIS ostrými daty ČRo byly
zavedeny všechny číselníky, například
130 000 hudebních a slovesných snímků.
Pracovníci průběžně školí
uživatele výpočetní techniky, pomáhají
při zahájení nového vysílání
ČRo 3 - Vltava, zajišťují přenos
dat mezi ČRo, Statistickým úřadem
a českou poštou v problematice neplatičů
rozhlasových poplatků. Odbor regionálních
studií se sídlem v ČRo Brno se věnoval
především úpravám SRS podle požadavků
uživatelů, dále převodům dat
a zaškolování uživatelů a správců
SRS ve studiích ČRo. Činnost Odboru evidence
práv byla zaměřena na zpracování
dat, tvorbu statistik výkonů ve vysílání
a spolupráci s ochrannými organizacemi OSA a Intergram.
Zpracování dat pro úhrady reprízného
za okruhy Praha, Vltava a Radiožurnál probíhalo
v souladu s uzavřenými smlouvami. V Odboru evidence
práv také zpracovává podklady pro
potřeby ČSÚ, UNESCO, mezinárodní
hudební výměny a pro potřebu útvarů
ČRo. Spolupracoval dále na řešení
28 sporů a úhradách reprízného.
8. Hospodaření Českého rozhlasu
8.1. Vývoj ekonomiky Českého rozhlasu
V roce 1994 byla dokončena příprava reformy
vnitřního ekonomického systému v českém
rozhlasu. Rok 1995 úspěšně ověřil
základní principy této reformy. Jestliže
v roce 1994 ještě v zásadě přetrvával
v Českém rozhlasu ekonomický systém
z minulých let, tak roku 1995 se již v praxi realizoval
nová pravidla ekonomického řízení.
Základní princip těchto nových ekonomických
pravidel spočívá na decentralizovaném
řízení procesů v ČRo prostřednictvím
ekonomických nástrojů za respektování
specifických podmínek veřejnoprávního
sdělovacího prostředku v prostředí
české republiky. Nová ekonomická pravidla
byla zavedena do ověřovací praxe od 1. ledna
1995. Záměrem bylo prověřit v roce
1995 funkčnost celého systému a postupně
odstranit jeho podstatnější nedostatky. V roce
1996 jsou ekonomická pravidla doladěna do takové
míry, aby od roku 1997 fungoval v čRo perspektivní
ekonomický řídící systém,
který se bude dále pružně rozvíjet,
a který bude tvořit základní osu ekonomických
procesů.
Značná pozornost, kterou ČRo věnoval
v posledních dvou letech ekonomice, mnohdy zdánlivě
na úkor jiných, zejména tvůrčích
činností, se projevila v narůstající
ekonomické efektivnosti. Rok 1993 skončil účetní
ztrátou cca 21,5 mil. Kč a relativní platební
neschopností ve výši zhruba 46 mil. Kč,
kterou se podařilo vyrovnat teprve v červnu následujícího
roku. V roce 1994 činila ztráta cca 6,4 mil. Kč,
přičemž ČRo zůstal mírně
solventní. V roce 1995 se již podařilo dosáhnout
zisku a současně trvale narůstala spolehlivá
platební schopnost ČRo.
Na úspěšném hospodaření
ČRo v roce 1995 se podílely tři faktory:
Prvním z nich byla kampaň na snížení
neplatičů rozhlasových poplatků, která
proběhla v prvním čtvrtletí. Druhým
faktorem bylo vydání zákona o rozhlasových
a televizních poplatcích a zvýšení
rozhlasových poplatků z dvaceti na pětadvacet
korun od 1. dubna 1995. Třetím faktorem byla postupná
změna ekonomického chování ČRo.
Dosažený efekt umožnil ČRo zahájit
tvorbu sociálního systému a současně
vytváření rezerv, které mohou do budoucna
vyrovnávat ekonomické výkyvy a vytvářet
prostor pro rozšířenou reprodukci. Uvedené
skutečnosti vytváří postupně
podmínky pro dobrou konkurenceschopnost ČRo ve všech
oblastech jeho činnosti.
8.2. Charakteristika hospodaření ČRo v roce
1995
Při praktickém použití se nová
pravidla ekonomického řízení ukázala
jako funkční. Některé nedostatky a
nepřesnosti v konstrukci systému, které se
v průběhu roku 1995 projevily, byly odstraňovány.
Změna ekonomického chování ČRo
se projevila již při přípravě
ekonomických pravidel. Systém totiž umožňuje
postupně odhalovat neekonomické přístupy,
chyby ve vazbách uvnitř pracovních procesů
i mezi procesy navzájem, motivuje vnitropodnikové
divize i zaměstnance k respektování ekonomiky
jako kontinuální součásti jakéhokoliv
tvůrčího procesu. Nový ekonomický
systém vyvolal spontánní zájem o informační
toky zcela jiného charakteru než v předchozí
době, neboť komplexní a pohotové informace
umožňují správně ekonomicky reagovat.
Zavedením ekonomických pravidel dostalo i vnitropodnikové
účetnictví novou roli. Zatímco dříve
bylo účetnictví a základní
výstupy z něj cílem, při uplatnění
nového ekonomického řízení
se stalo základním kamenem pro dodávání
informací. Stejně tak se změnily potřeby
rychlosti přísunu informací. Namísto
účetních sestav zpracovávaných
se značnou zpětnou platností vznikla potřeba
informací v reálném čase. Z toho důvodu
byl v průběhu roku 1995 vyhledáván
takový řídící ekonomický
systém, který by odpovídal nejenom těmto
požadavkům, nýbrž i ekonomické
koncepci v budoucnosti. Výběrové řízení
na vyhledání odpovídajícího
softwaru a vhodné partnerské firmy trvalo zhruba
půl roku. Výsledkem je postupné zavádění
komplexního řídícího ekonomického
softwaru SAP R/3, jehož principem je jednota tvůrčích,
řídících a ekonomických procesů
v reálném čase. Zavedení všech
potřebných modulů SAP R/3 do rutinního
provozu předpokládá ČRo od roku 1997.
Nový ekonomický systém prověřil,
jak řečeno výše, úspěšný
hospodářský výsledek ČRo v
roce 1995. Konkrétní číselné
přehledy hospodaření obsahuje Příloha
č. 2, audit příloha č. 3.
8.3. Komerční aktivity Českého rozhlasu
Komerční aktivity provozované Českým
rozhlasem zajišťují důležitý
doplňkový zdroj financování činností
Českého rozhlasu. do komerčních (obchodních)
aktivit zahrnujeme:
- prodej reklamních časů,
- zajišťování sponzoringu, spoluprací a koprodukcí,
- pronájmy studií a techniky,
- prodej produkce vydavatelství ČRo,
- prodej licencí pro vydavatelské účely,
- přetáčení pro posluchače a instituce,