Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Uvedené úkoly zajišťovalo do 28. 2. 1995 obchodní oddělení ČRo se 7 pracovníky. Od 1. 3. se toto oddělení spojilo s bývalým odborem TIPA (Tisk, informace, programová analýza) a vznikl Odbor marketingu a Public relations (OMPR), který zastřešuje od 1. 3. i veškeré komerční aktivity ČRo. Plán výnosů pro odbor stanovil zajistit celkem 100.750 tis. Kč (z toho reklama měla činit 98.000,- tis. Kč). U komerčních aktivit s výjimkou reklamy se mělo podle plánu získat 2.750 tis. Kč. Dobrou celoroční prací se podařilo v těchto aktivitách několikanásobně překročit plán a zajistit celkem 13.901 tis. Kč se podařilo získat pouze 54.855 tis. Kč. Reklamu ČRo exkluzivně prodává na základě smlouvy agentura INTEI Media (od 1. 1. 96 přejmenována na R-media). Pokles příjmů z reklamy postihl většinu subjektů na reklamním trhu a byl zapříčiněn celkovou nepříznivou situací na trhu reklamy. S výjimkou prodeje reklamních časů (Intei - R-media) byly všechny ostatní aktivity zajišťovány přímo odborem OMPR.

Mezi nejúspěšnější komerční činnosti zcela jistě patří vydavatelská činnost ČRo a sponzoring. O aktivitách vydavatelství ČRo viz též s. 33. Významné překročení plánu výnosů bylo zaznamenáno i u pronájmu studií a přetáčení pořadů. V roce 1996 by odbor měl dosáhnout výnosů ve výši 75.685 tis. Kč při plánovaném počtu 35 pracovníků. Pokud nedojde k významným změnám v oblasti reklamního trhu nebo k zásadním legislativním úpravám, považuje Rada tento plán za reálný a splnitelný.

8.4. Problematika reklamy

Přípustný rozsah reklamy byl původně stanoven zákonem ČNR č. 484/91 Sb. o Českém rozhlasu na jedno procento denního vysílacího času. Na konci roku 1995 přijal Poslanecká sněmovna Parlamentu závažné rozhodnutí, kterým byl tento limit změněn s platností od 1. 4. 1996 na pouhé 0.2 procenta denního vysílacího času. Tento krok významně zasáhl do rozpočtu Českého rozhlasu v době, kdy již byl připraven a schválen a nebýt prozíravosti vedení ČRo, který velikostí rozpočtové rezervy do jisté míry tento krok předvídalo, mohl se ČRo stát náhle deficitním.

I když Rada českého rozhlasu opakovaně vyjádřila názor, že podstatné snížení času věnovaného reklamě by jí z programových hledisek nikterak nevadilo, považujeme za potřebné upozornit na to, že rozhodování o změnách zákonů v této oblasti významně mění výnosové položky Českého rozhlasu, a proto je potřebné přistupovat k nim obezřetně, s daleko větším předstihem, a také tyto změny provádět současně s navýšením základních výnosových zdrojů - tedy rozhlasových poplatků. Ačkoli členové Parlamentní komise pro sdělovací prostředky opakovaně souběh těchto dvou kroků připouštěli, s platností od 1. 7. 1996 se v ročním vyjádření zhruba o 60 milionů Kč sníží českému rozhlasu příjem z reklamy, aniž by byla ke stejnému datu upravena výše rozhlasového poplatku.

8.5. Problematika rozhlasových poplatků

Rozhlasové poplatky jsou základním výnosovým zdrojem ČRo. Rada považuje za dobré, že se ve spolupráci s poslaneckou sněmovnou Parlamentu a vládou podařilo dosáhnout zvýšení rozhlasových poplatků a možnost uplatnit sankce a neplatiče. Rada ovšem zároveň upozorňuje, že zákon o rozhlasových a televizních poplatcích sice sankce za jeho porušení stanovuje, avšak nedává žádnou reálnou možnost k fyzické kontrole jeho dodržování. V předchozím odstavce Výroční zprávy byla doložena vzájemná souvislost mezi základním výnosovým zdrojem ČRo - rozhlasovými poplatky a zákonem povoleného reklamního času, který byl pro ČRo pronikavě snížen. Považujeme proto za nutné upozornit na nutnost novelizace paragrafu 4 Zákona 252/94 Sb o rozhlasových a televizních poplatcích. Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby tuto novelu vydala s platností k 1. 1. 1997, a aby v ní výše poplatku byla stanovena tak, aby příjmy českého rozhlasu v roce 1997 plně odpovídaly předpokládanému a Radou schválenému rozsahu činnosti. Předpokládáme, že rozhlasový poplatek by měl být zvýšen na úroveň 36,- Kč. Doporučujeme zároveň, aby byl výše citovaný zákon doplněn o paragraf, který stanoví automatické meziroční zvyšování poplatku v závislosti na státem uznané inflaci. Takové posupné zvyšování poplatku o velmi malé částky, známé například ze Spolkové republiky Německo, je podle našeho názoru pro občany přijatelnější, než skokové zvyšování jednou za tři až pět let, které navíc podstatně znesnadňuje plánování na víc než jeden rok dopředu.

8.6. Plán a rozpočet ČRo rok 1996

Rozpočet Českého rozhlasu na rok 1996 spolu s komentářem obsahuje Příloha č. 4.

8.7. Pronájem a prodej nemovitostí

Ze zákona vyplývá pro Radu ČRo povinnost sledovat hospodaření Českého rozhlasu včetně sledování pronájmů a prodeje budov. V roce 1995 vyslovila Rada souhlas prodejem následujících prostor podle předložených návrhů kupních smluv:

1) Na svém mimořádném zasedání 18. září 1995 s prodejem RS Pankrác firmě NIKO

2) Na zasedání 30. října 1995 s prodejem rekreační chaty Tisá.

Dále Rada vyslovila 15. 5. 1995 souhlas s odprodejem účelového zařízení Těšov formou výběrového řízení.

Všechny realizované prodeje byly doplněny před schválením Radou podrobnou analýzou. Vzhledem k závažnosti problematiky prodeje RS Pankrác připojuje Rada ke své zprávě jako přílohu 10 obsáhlý podrobnější materiál.

Otázku pronájmu řešila Rada v roce 1995 v jediném případě a to ve formě souhlasu s předloženou nájemní smlouvou na nebytové prostory v ČRo Plzeň na zasedání 29. 5. 1995.

Oproti roku 1994 schvalovala Rada mnohem menší počet pronájmů i prodejů, což souvisí se skutečností, že většina nutných realizací podobného typu proběhla právě v roce 1994.

9. Výhledy v činnosti Českého rozhlasu na rok 1996 a následující léta

Rada ČRo považuje rok 1996 za rok dotvoření programových změn a optimalizace programového schématu a za počátek investičních přestaveb nemovitostí ČRo zásadního významu, které ovlivní vysílání ČRo po roce 2000.

K hlavním úkolům vedení Českého rozhlasu v roce 1996 proto patří:

- uskutečnit prodej RS Pankrác

- začít realizovat plánované investice

- udržet dominanci ČRo mezi rozhlasovými subjekty v České republice

- dořešit skladbu programů Studií ČRo v regionech

- stabilizovat situace Studií ČRo

- usilovat o vytvoření okruhu ČRo 4 - programu pro mladé posluchače

- pokračovat ve spolupráci s Českou televizí

- vzhledem k celospolečenské situaci věnovat zvýšenou pozornost vysílání pro romskou národnostní menšinu

- dosáhnout takové optimalizace frekvencí ČRo, po které by mohl být šířen program ČRo 2 i v denních hodinách (6 - 18 hod.) prostřednictvím (byť nedokonalé) sítě VKV

- pokusit se zefektivnit vybírání rozhlasových poplatků v vyvíjet tlak na takovou formu návrhu zákona o rozhlasových a televizních koncesionářských poplatcích, kterou by se jejich výše automaticky upravovala a státem uznanou inflaci a řešila možnost kontroly neplatičů rozhlasových poplatků.

Rada považuje za velmi potěšitelné, že ve spolupráci s poslaneckou sněmovnou Parlamentu a vládou podařilo Českému rozhlasu vyřešit některé klíčové otázky. Nadále přetrvávají některé další problémy, jejichž řešení není v možnostech českého rozhlasu ani jeho Rady a musí na ně odpovědět vláda Parlament. Patří k nim nepochybně

- přijetí zákona o neziskových organizacích;

- řešení otázky monopolů a.s. České radiokomunikace a České pošty;

- řešení otázky vysílacích sítí takovým způsobem, aby byla ve všech regionech zachována možnost kvalitně celý den slyšet všechny stanice ČRo.

Rada Českého rozhlasu (dále jen "Rada") je ve smyslu zák. č. 484/1991 Sb. orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tvorby a šíření programů Českého rozhlasu, není však součástí Českého rozhlasu. Je spojovacím článkem mezi parlamentem České republiky a Českým rozhlasem a v této roli zastupuje zájem veřejnosti. Kontrola programu je vnější a následná, t.zn. že Rada nezasahuje do přímého řízení Českého rozhlasu, záležitostí ekonomických, provozních a personálních (kromě úkolů vymezených zákonem).

Čl. I. Účel řádu

1. Jednací řád Rady stanoví pravidla pro jednání, rozhodování a volby v Radě.

2. Rozvíjí při tom základní ustanovení o Radě, vyplývající ze zákonů České národní rady

č. 484/1991 Sb. o českém rozhlasu, zejména jeho §§ 4, 5, 6, 7, 8 a 9 a

č. 36/1993 Sb. o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, zejména jeho čl. I, § 5 a čl. V, odst. 1.

3. Pokud v tomto jednacím řádu není jednoznačně určen postup jednání, rozhoduje o něm Rada ad hoc, a to nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů.

Čl. II. Úkoly Rady

1. Rada provádí kontrolu tvorby a šíření programů Českého rozhlasu (dále jen "Čro"). Tato kontrola je vnější a následná. Rada ji provádí jednak sama, jednak pomocí odborných expertiz, které zadává, reaguje také na písemné neanonymní podněty posluchačů. Při získávání informací o názorech na úroveň programu a vysílání využívá Rada veřejných setkání s rozhlasovými tvůrci, posluchači a p.

2. Rada jmenuje a odvolává generálního ředitele ČRo a na jeho návrh ředitele rozhlasových studií; generálnímu řediteli stanovuje plat.

3. Rada při svých jednáních vyžaduje od generálního ředitele ČRo pravidelné zprávy o aktuální problematice ČRo.

4. Rada schvaluje rozpočet a závěrečný účet ČRo na základě zprávy nezávislého auditora.

5. Rada schvaluje Statut ČRo navržený generálním ředitelem.

6. Rada zřizuje ruší regionální rozhlasová studia ČRo s výjimkou rozhlasových studií v Plzni, v Českých Budějovicích, v Praze, v Ústí nad Labem, v Hradci Králové, v Brně a v Ostravě.

7. Rada (příp. na základě analýz ekonomických a právních expertů) dává generálnímu řediteli předchozí souhlas ke zcizení nemovitostí ČRo nebo jejich částí, či k jejich zatížení nebo pronájmu na dobu delší 3 měsíců.

8. Rada kontroluje, zda ČRo plní ustanovení zákona č. 36/1993 Sb. § 5 odst. 3 a 4, týkající se ochrany autorských práv a užití děl. Kontrolu provádí Rada na základě předložených smluv mezi ČRo a ochrannými organizacemi autorskými, výrobci a uživateli.

9. Rada rozhoduje o stížnostech týkajících se generálního ředitele.

10. Rada předkládá poslanecké sněmovně parlamentu České republiky výroční zprávu o své činnosti a o činnosti a hospodaření ČRo.

Čl. III. Postavení Rady

1. Rada je spojovacím článkem mezi parlamentem české republiky a Českým rozhlasem a v této roli zastupuje zájem veřejnosti. rada není součástí ČRo.

2. Rada je ze své činnosti odpovědna poslanecké sněmovně parlamentu České republiky.

3. Partnerem Rady v ČRo je generální ředitel ČRo, který je Radě odpovědný ze zákona. Ostatní zaměstnanci ČRo jsou odpovědni řediteli, který za ne a jejich činnost Radě odpovídá. Personální, provozní a ekonomické otázky jsou v pravomoci ředitele (kromě kompetencí, které zákon určuje Rady) a Rada uplatňuje své požadavky na ČRo jeho prostřednictvím.

Čl. IV. Usnášení a volby v Radě

1. K platnosti usnesení a voleb je třeba, aby pro ně hlasoval nadpoloviční většina všech členů Rady, t. j. nejméně pět. Výjimkou je rozhodnutí o odvolání generálního ředitele ČRo před uplynutím jeho funkční doby, k jehož platnosti jsou nutné hlasy alespoň dvou třetin všech členů Rady, t. j. šesti.

2. Hlasuje se obvykle aklamací. Předsedající hlasuje též. Jestliže o to pořádá některý člen Rady, hlasuje se tajně hlasovacími lístky. Hlasovat tajně hlasovacími lístky se musí při volbě ředitele ČRo a při rozhodování o odvolání ředitele před uplynutím jeho funkčního období.

Čl. V. Předsednictvo Rady

1. Předsednictvo Rady je tříčlenné a tvoří jej předseda a dva místopředsedové, které Rada volí ze svého středu.

2. Jeden člen předsednictva je zvolen mluvčím Rady pro jednání se zástupci sdělovacích prostředků.

3. Volbu předsedy Rady řídí věkem nejstarší z těch členů Rady, kteří nejsou kandidováni.

4. Předseda či některý z místopředsedů Rady může být odvolán před koncem funkčního období na základě rozhodnutí nadpoloviční většiny všech členů Rady při tajném hlasování.

5. Předseda a místopředsedové se podle vlastní dohody střídají v řízení jednání.

6. Předsednictvo vystupuje jménem Rady při oficiálních jednáních v parlamentu české republiky i při jiných významných příležitostech.

7. Mezi zasedáními Rady je předsednictvo oprávněno jednat jménem Rady. Svá rozhodnutí předloží ke schválení nejbližšímu zasedání Rady.

Čl. VI. Jednání Rady

1. Rada jedná podle potřeby, nejméně však dvanáctkrát do roka.

2. K právoplatnému jednání Rady je potřebí přítomnosti nadpoloviční většiny členů, t. j. nejméně pěti. Všichni členové Rady musí být prokazatelně pozváni. Nepřítomný člen nemůže svůj hlas delegovat.

3. Sídlem Rady je Praha. Rada se může podle potřeby rozhodnout, že bude zasedat na jiném místě, na příklad v některém mimopražském studiu ČRo.

4. Na svém zasedání Rada rozhoduje o místě a času příštího jednání, pokud není určeno schváleným harmonogramem.

5. Mimořádné zasedání může svolat předseda Rady. Pokud o svolání mimořádného zasedání požádají nejméně tři členové Rady, předseda je svolat musí.

6. Jednání Rady je uzavřené.

7. Rada může do svých jednání přizvat podle potřeby hosty, experty a poradce. O jejich přizvání rozhodne Rada hlasováním.

8. Ředitel ČRo má ze zákona právo zúčastňovat se zasedání Rady. Pokud bude Rada jednat o otázkách volby či odvolání ředitele nebo o stížnostech týkajících se ředitele, požádá ho, aby po dobu tohoto jednání nevyužil svého práva účastnit se zasedání.

9. Program jednání navrhuje předseda nebo jeho zástupce. Své návrhy programu mohou předložit i jednotliví členové Rady. Program každého jednání musí být schválen většinou. Generální ředitel ČRo má právo navrhnout bod programu týkající se jeho kompetence.

10. Předsedající řídí rozpravu, udílí slovo, předkládá otázky k hlasování, prohlašuje jeho výsledek a diktuje do zápisu.

Čl. VII. Kompetence Rady

1. Rada se pravidelně informuje o tvorbě a šíření programu ČRo i o hospodaření ČRo.

2. Potřebné interní informace programového, organizačního a ekonomického charakteru získávají členové Rady prostřednictvím svého předsedy od generálního ředitele ČRo.

3. Jednotliví členové Rady jsou povinni respektovat usnesení, přijatá většinou. Jestliže některý člen Rady chce zveřejnit svůj odlišný názor, může tak učinit pouze jako soukromá osoba.

4. Podněty, stížnosti a připomínky, které nespadají do kompetence Rad, předává Rada generálnímu řediteli ČRo. Pokud Rada uzná za potřebné připojit k materiálu své stanovisko, učiní tak formou upozornění nebo doporučení.

5. Rada má právo vystoupit v ČRo, aby seznámila veřejnost se svými stanovisky.

6. Jménem Rady mohou ve sdělovacích prostředcích vystupovat pouze členové předsednictva, nebo člen rady, jenž byl usnesením Rady tímto úkolem pověřen.

Čl. VIII. Sekretariát Rady

1. Sekretariát Rady se zřizuje v Praze.

2. Jeho struktura, personální a materiální vybavení i jeho úkoly budou předmětem zvláštního statutu, který není součástí tohoto řádu.

3. Členové sekretariátu jsou v pracovně-právním vztahu k ČRo. Činnost sekretariátu je hrazena z prostředků ČRo.

Čl. IX. Výroční zasedání Rady

1. Jedenkrát do roka se Rada schází k výročnímu zasedání.

2. Úkolem výročního zasedání je komplexní zhodnocení činnosti Rady za poslední rok. Předsednictvo připraví jako úvod do diskuse stručnou výroční zprávu.

3. Povinností Rady je při výročním zasedání zhodnotit práci předsednictva a rozhodnout, zda se přistoupí k odvolání a nové volbě předsedy nebo některého z místopředsedů. Toto rozhodnutí se vykoná tajně lístky.

4. Dalším úkolem výročního zasedání je zhodnotit činnost ředitele v uplynulém roce.

Čl. X. Komise Rady

1. Rada se může usnést, že některé otázky a návrhy svěří k projednání komisím, které si k tomu účelu zvolí.

2. Komise mohou být trvalé nebo ad hoc.

3. Do komisí mohou být Radou jmenováni kromě členů Rady i experti, odborní poradci a zástupci veřejnosti.

4. Komise pořizuje zápis o svém jednání a shrne výsledky svých porad v návrzích, které předkládá Radě.

Čl. XI. Zápis ze zasedání Rady

1. O každém zasedání Rady bude vyhotoven zápis obsahující údaj, jakým způsobem bylo zasedání svoláno, jeho místo a den, jména účastníků, jméno předsedajícího a zapisovatele, předměty a pořad jednání, podstatný obsah rozpravy, otázky předložené k hlasování a výsledek hlasování.

2. Zápis diktuje předsedající po každém jednotlivém projednaném bodu zapisovateli (členu sekretariátu nebo pověřenému členu Rady). Na závěr schůze se zápis přečte a hlasováním schválí.

3. Usnesení Rady musí být jasně formulované a úkoly termínované a kontrolovatelné.

4. K zápisu připojí všechny předlohy a písemné návrhy, případné zprávy komisí. Připojí se též eventuální stížnost na Radu nebo jejího člena (členy).

5. Protesty a odchylná stanoviska mohou být přiloženy k zápisu jen tehdy, jestliže byl v zasedání vysloven návrh je přiložit a byly předány předsedajícímu před skončením zasedání.

6. Originál zápisu se uloží v sekretariátu Rady, kopie zápisu se odešle do 14 dnů všem členům Rady.

7. Zápisy jednání Rady jsou kdykoliv k nahlédnutí všem poslancům Parlamentu České republiky.

Čl. XII. Hospodaření Rady

1. Rada hospodaří podle vlastního rozpočtu. Rozpočet se připravuje jednou ročně a nejméně jednou ročně kontroluje. Rozpočet připraví a kontrolují určení členové Rady. Tento rozpočet není součástí tohoto řádu.

Čl. XIII. Platnost řádu

1. Znění této novely jednacího řádu Rady Českého rozhlasu bylo schváleno usnesením Rady ze dne 6. března 1995. tímto dnem nabyl tento jednací řád platnosti.

2. Stejným dnem pozbývá platnosti dosavadní jednací řád Rady ze dne 22. března 1993.

VÝVOJ NÁKLADÙ

VÝVOJ MZDOVÝCH NÁKLADÙ

Mzdové náklady stanovené rozpočtem na rok 1995 čerpal ČRo na 106,8%. V porovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostly tyto náklady o 9,0%. Limit mezd dodržely všechny divize. Průměrný výdělek vzrostl ve srovnání s rokem 1994 o 19%. Na tomto nárůstu se takřka stejnou měrou podílel pokles počtu pracovníků a meziroční nárůst mzdových nákladů. V roce 1995 měl ČRo celkem v přepočtu na plnou pracovní dobu 1603 zaměstnanců.

VÝVOJ VÝNOSÙ

Náklady na jednu minutu vysílání

Náklady na minutu vysílání vycházejí z celkových skutečných nákladů programových divizí a celkového počtu skutečně odvysílaných minut v roce 1995.

Výše nákladů na jednu minutu vysílání u studií ČRo je ovlivněna náklady na výrobu pořadů pro celoplošné stanice. To se týká zejména ČRo BRNO, OSTRAVA a PLZEŇ. Ekonomickou situaci ČRo REGINA PRAHA ovlivňuje skutečnost, že pro toto studio zajišťuje některé režijní činnosti ČRo Praha (mzdy, stravování, účetnictví atd.), tudíž tyto náklady na rozdíl od ostatních studií ČRo REGINA PRAHA nezatěžují.

Základní výsledek hospodaření

Dr. Luboš Holý

auditor

č. dekr. 371

Vedení Českého rozhlasu předloží Radě ČRo rozborový materiál k výsledkům hospodaření roku 1995. Budou v něm komentovány číselné údaje, které pokládám za objektivní a doložené.

Rok 1995 v historii Českého rozhlasu nebyl rokem z ekonomických hledisek jednoduchým, nicméně jedno je jisté a pozitivní. I když nový koncesionářský poplatek Kč 25 měs. byl uplatněn až od dubna 95, postačilo to k tomu, že byla odbourána ztrátovost a bylo dosaženo zisku /před zdaněním/ 77,9 mil. Kč

Interpretace, že totiž změna zmíněné sazby byla jedinou ovlivňující skutečností, je přespříliš zjednodušující a tudíž nevystihující. Je to současně výsledkem pružnějších zásad vnitropodnikového řízení /které se mohou promítat i do programové pestrosti/. Stačí tu uvést dva vystihující údaje, že totiž proti rozpočtu bylo dosaženo výnosů o 8,1 % vyšších, zatímco náklady celkem byly vyšší jen o 0,8 %.

Skutečnost, že za poslední měsíc roku 95 byl zisk od počátku roku snížen o 15 mil., souvisí s tím, že do účetnictví byl včleněn i doběh nákladů, které se věcně roku 95 týkají /je to v souladu se zákonem o účetnictví/.

Z rozborových údajů vyplyne rovněž skutečnost, že se v roce 1995 podařilo rasantněji než kdykoliv dříve snížit četnost posluchačů "černých". I tu to není jen přírůstek výnosů, protože to vyvolávalo nezanedbatelné náklady účtované poštou.

Nicméně složitost ekonomického vývoje v roce 1995 a přechod od několikaleté /byť mírné a tvrdě regulované/ ztrátovosti k dosažení zisku před zdaněním vedlo vedení Českého rozhlasu k zadání speciálně daňového auditu, jehož provedení je spojeno s prodloužením definitivní lhůty pro předložení daňového přiznání maximálně do 30. 6. 96.

Rada Českého rozhlasu tedy může projednat a zhodnotit dosažené výsledky roku 1995 /a to i na základě tohoto nezávislého stanoviska/, nemůže ale zatím projednat použití, rozdělení dosaženého hospodářského výsledku, protože daň z příjmu podle daňového přiznání je poslední, závěrečnou nákladovou položkou roku 1995.

Ke zhodnocení dosažených výsledků nutno konstatovat, že na základě systematického ověřování v měsících od listopadu 95 do března 96 by bylo možné se vyjádřit bez výhrad, alespoň - s ohledem na rozsah a četnost hospodářských operací - bez výhrad podstatnějšího rázu. Přesto ale auditor jednu výhradu vyslovit musí /formálně s ohledem na § 30, odst 3 zákona 563/91.

Jde o inventarizaci, a to konkrétně hmotného inv. majetku výhradně v Praze. Inventarizace na všech regionálních studiích proběhly, proběhly i v Praze, ale tu nebyl ještě u zbytku dokončen proces dohledání a zúčtování. Samozřejmě se tak dodatečně stane a po zúčtování rozdíly nebudou podstatněji ohrožovat hospodaření v roce 1996.

Na základě tohoto souhrnného stanoviska doporučuje auditor Radě Českého rozhlasu rozborové materiály ČRo projednat s tím, že po proúčtování daňového přiznání bude možno rozhodnout i o použití hospodářského výsledku.

O postupném ověřování rozborovaných výsledků je zpracována podrobnější důvodová zpráva, která zahrne i auditorovu činnost poradenskou ve prospěch ČRo.

V průběhu roku 1994 vypracoval Český rozhlas zcela nová Pravidla ekonomického řízení. Cílem nového ekonomického systému bylo zejména zprůhlednění hospodaření jednotlivých vnitropodnikových útvarů. Veškeré podstatné náklady byly dovedeny do útvarů, které jsou jejich nositelem. Tím se vytvořilo prostředí, v němž je každý útvar odpovědný za své ekonomické počínání a jeho výsledky.

Nový systém ekonomického řízení byl uplatněn v praxi s účinností od 1. ledna 1995. Na jeho základě byl na rok 1995 vypracován vyrovnaný rozpočet jak celého ČRo, tak jednotlivých divizí. Nový způsob řízení ekonomiky přenesl odpovědnost za souhrnné hospodaření divizí na jejich vedoucí. Vytvoření systému rovnováhy nákladů a výnosů prostřednictvím vnitropodnikových dotací motivovalo divize k ekonomickému chování.

Při zavedení systému do ověřovacího provozu se projevily různé nedostatky. Na základě souhrnu poznatků, které byly zjištěny v prvním pololetí 1995, byla vypracována upravená Pravidla ekonomického řízení platná pro rok 1996. Podle takto upravených pravidel byl zpracován rozpočet na rok 1996.

Proces tvorby rozpočtu proběhl opět ve třech samostatných fázích. V první etapě byly rozděleny prvotní výnosy ČRo na rok 1996. V centrální správě byly ponechány výnosy určené k pokrytí takových nákladů, které nemohou útvary buď ovlivnit vůbec, nebo jen v malé míře. Rozúčtování těchto nákladů by znamenalo značné zvýšení administrativních činností bez potřebného efektu. Ostatní výnosy byly rozděleny mezi jednotlivé divize ČRo.

Ve druhé etapě proběhlo uzavírání vnitropodnikových smluv, při němž si jednotlivé divize ujasnily, jaký objem zdrojů nad rámec přidělených prvotních výnosy získají od jiných útvarů, nebo kolik prostředků budou potřebovat na úhradu za vyrobené pořady nebo poskytnuté služby.

Ve třetí etapě již všechny divize znaly konečný objem prostředků, který mají pro rok 1996 k dispozici. Na základě toho zpracovaly svůj konečný rozpočet. Na tomto základě byl vypracován konečný rozpočet Českého rozhlasu na rok 1996, který je uveden v příloze.

Rozpočet ČRo na rok 1996 je opět vyrovnaný, a to jak z hlediska celku, tak v jednotlivých divizích.

V průběhu roku 1996 proběhne poslední doplňování pravidel tak, aby od roku 1997 měl Český rozhlas koncepční řídící ekonomický systém.

Rozpočet nákladů a výnosů ČRo dle divizí pro rok 1996