Členové Rady se také zúčastňovali
tiskových konferencí Českého rozhlasu.
K osobním kontaktům členů Rady s veřejností
a pracovníky rozhlasu slouží kancelář
Rady se stanovenými návštěvními
hodinami. Předsednictvo Rady pracovalo v roce 1995 ve stabilizovaném
složení: MUDr. Zdeněk Susa, místopředsedkyně
PhDr. Květoslava Neradová a místopředseda
PavelScheufler. Na Výročním zasedání
dne 5. 2. 1996 Rada volila nové předsednictvo, resp.
starému dala svou důvěru a zvolila jej i
pro další období.
2.6. Rozpočet a financování Rady Českého
rozhlasu
V roce 1995 Rada neudržela vyrovnaný rozpočet.
Rozpočet byl překročen výdaji za expertizy
(ve výši 244 800,- Kč). Protože však
ostatní položky nebyly celé vyčerpány,
celkový schodek činí 177 100,- Kč.
K otázkám výdajů za expertízy
je třeba podotknout, že s vedením ČRo
došlo k dohodě o racionálním využívání
expertíz a koordinaci jejich zadávání.
Rada opět dává Parlamentu ke zvážení
možnost, aby expertízy byly financovány přímo
Parlamentem.
Celkový přehled o hospodaření rady
obsahuje Příloha č. 11.
3. Kontrola plnění programových záměrů
Českého rozhlasu
3.1. Zásadní otázky
Rada Českého rozhlasu v souladu se zákonem
a svým Jednacím řádem věnovala
prvořadou pozornost tvorbě a šíření
programů Českého rozhlasu. Své otázky
obdobně jako v předchozích letech soustředila
do následujících bodů:
a) Zasahuje program Českého rozhlasu žádoucím
způsobem všechny skupiny obyvatel (věkové,
etnické, národnostní či jiným
způsobem menšinové) a činí tak
vyváženě?
b) Je zpravodajství a publicistika na stanicích
Českého rozhlasu objektivní, vyvážené,
nezávislé?
c) Nezasahují do programu Českého rozhlasu
komerční vlivy nad rámec daný zákonem?
d) Nevybočují programy Českého rozhlasu
z norem etických, neakcentují rasistické,
šovinistické tendence, pornografii?
e) Nedochází k projevům nedovolené
reklamy?
f) Podporuje program ČRo vhodným způsobem
vlastenectví, úctu k minulosti, úctu ke stáří,
k národnostním a jiným menšinám,
úctu k názorové pluralitě, pomoci
bližním?
g) Splňuje ČRo v dostatečné míře
svou vzdělávací a osvětovou funkci?
h) Je v ČRo vhodně pěstován a volen
jazyk, nedochází k prohřeškům
proti jazykové kultuře?
i) Věnuje ČRo dostatečnou pozornost popularizaci
vědy oproti šíření pseudovědeckých
názorů?
j) Zabývá se ČRo v dostatečné
míře a vhodným způsobem otázkám
prevence drogové závislosti?
k) Zabývá se ČRo v dostatečné
míře stavem kriminality, působí vhodně
na právní povědomí občanů?
ad a) Prostřednictvím celoplošných okruhů
a studií ČRo zasahuje vysílání
ČRo všechny skupiny obyvatel. Nejnižší
poslechovost vykazují průzkumy u posluchačů
ve věku 14 - 19 let. Řešením může
být uvažovaný okruh pro mladé posluchače
ČRo 4.
ad b) Zpravodajství a publicistika jsou jedním ze
základních pilířů moderních
médií; mají poskytnout posluchačům
objektivní, vyvážené, přesné
a včasné informace a přispívat k utváření
vlastních postojů. Zpravodajství a publicistika
se věnuje především sanice ČRo
1 a ČRo 6, ve vymezených časech také
ČRo 2 a ČRo 3, jak to odpovídá zaměření
těchto stanic. Rada v roce 1995 a stejně jako v
předchozích letech průběžně
sledovala základní kritéria objektivity,
vyváženosti, přesnosti a včasnosti prezentovaných
zpravodajských informací a neshledala v tomto směru
podstatnějších závad. Zpravodajství
a publicistika vysílané ČRo jsou nezávislé
a v celkové proporci i objektivní a vyvážené.
c) Komerční vlivy nemohou do programové činnosti
přímo zasahovat, protože je kompetenčně
oddělena otázka rozhodování o programu
(záležitost šéfredaktorů a rozhodování
o komerčních klientech (záležitost šéfredaktora)
a rozhodování o komerčních klientech
(záležitost obchodního oddělení).
Komerční aktivity ČRo, které se jakýmkoliv
způsobem projevují ve vysílání,
splňují kritéria zákonných
norem pro tuto oblast, zejména zák. č. 36/93
Sb., zák. č. 468/91 Sb.,zák. č. 301/91
Sb. a zákon č. 40/95 Sb. Veškeré komerční
aktivity ČRo jsou řádně podloženy
smlouvami, které před uzavřením z
hlediska zákonných norem posuzuje právník
ČRo. Programy (pořady) ČRo nevznikají
na základě komerčních vlivů.
Pokud se pro některý pořad či akci
ČRo podaří zajistit partnera, spolupořadatele
či sponzora, neznamená to, že by partneři
měli vliv na obsah, rozsah či dramaturgii pořadů.
ČRo ani Rada ČRo dosud nezaznamenaly žádnou
žalobu či stížnost na komercializaci svého
vysílání. Je třeba také podotknout,
že ČRo ze zásady nemá podbízivý
charakter komerčních rádií. Podle
příkladu všech evropských veřejnoprávních
rozhlasů se ČRo snaží o přátelský,
komunikativní i kontaktní projev, nikoliv však
lacině podbízivého charakteru.
ad d) Pokud považujeme za etickou normu standardní
úzus evropských veřejnoprávních
médií, pak programy ČRo tyto normy bezvýhradně
respektují. Rasistické a šovinistické
tendence a projevy pornografie nebyly v programech ČRo
zaznamenány. Neexistuje také stížnost
dotýkající se uvedených projevů.
ad e) Skrytá reklama je definována v zákoně
40/95 Sb. Rada ČRo konstatuje, že dosud se nepodařilo
ve vysílání ČRo prokázat ani
jeden případ skryté reklamy. Po snížení
povoleného procenta reklamy (z 1% na 0,2% vysílacího
času) připravil generální ředitel
zvláštní materiál o kryté reklamě.
ad f) Uvedené hodnoty Rada považuje za charakteristické
pro vysílání veřejnoprávního
rozhlasu a možno konstatovat, že na ČRo 2 a ČRo
3 jsou nedílnou součástí vysílání.
Umělecká díla, která tyto stanice
vysílají, obsahují většinou silný
etický náboj a jsou tak živou zvukovou expozicí
plurality, snášenlivosti, vzájemného
porozumění, vlastenectví, úcty k minulosti
a k práci předků. Také ČRo
1 podporuje úctu k odkazu minulosti, k menšinám
a názorové pluralitě v pořadech typu
Takoví jsme byli, kulaté stoly Radiofora, ve vysílání
pro národnostní menšiny. Jako příklad
charitativního působení možno uvést
pořady ČRo 2 z cyklu Člověk volá
člověka. Konkrétně např. pořad
"Nohy pro Janu" o beznohé dívce z Blanska,
které místní charitativní sdružení
sbíralo peníze na auto s ručním ovládáním,
znamenalo, že po odvysílání pořadu
zaslali posluchači stanice Praha na Janino konto do Blanska
během týdne na 22.000,- Kč. Značný
význam měla také popularizace dárcovství
krve (akce typu "Daruj krev s Českým rozhlasem").
ad g) ČRo podle názoru Rady splňuje v dostatečné
míře svou osvětovou a vzdělávací
funkci.
ad h) Jazykovou kulturou se všechny stanice ČRo průběžně
zabývají ve spolupráci se vzdělávacím
oddělením ČRo. Prohřešky proti
jazykové kultuře jsou monitorovány a soustavně
odstraňovány. Objektivní pohled na úroveň
jazykové kultury v programech ČRo nabízejí
posudky odborných expertů.
ad i) Popularizace vědy
Ve výčtu kvalitních pořadů
je třeba zmínit na prvním místě
pořad Studio 2001, který nevysílá
jen zajímavá témata ze světa informatiky,
vědy a řízení, ale také systematicky
podporuje talentované studenty. Prostřednictvím
národní soutěže středoškolských
projekty vyhledává studio 2001 společně
s asociací Amavet a ve spolupráce s Akademií
věd ČR nové talenty pro budoucí špičková
řešení ve vědě a technice. Autoři
nejlepších prací mohli v létě
1995 odletět na mezinárodní výstavu
vědeckého mládí ESI v Kuvajtu. Populární
pořad Meteor vyzval na jaře 1995 své posluchače
ke spolupráci při sčítání
labutí. Mimořádný ohlas této
výzvy a aktivita posluchačů Meteoru podstatnou
měrou přispěly k úspěchu této
vědecké akce. meteor rovněž založil
novou tradici tím, že čestným titulem
"Kniha Meteoru" ocenil tři vynikající
populárně-vědecké publikace, vydané
nakladatelstvím Makropulos. Velmi výrazným
počinem v oblasti popularizace vědy s širokým
posluchačským ohlasem byla expedice "Africká
odysea", o níž pojednává zvláštní
oddíl zprávy (s. 24). Na žádost Rady
byl vedením ČRo zpracován komplexní
materiál "Propagace vědy (včetně
prezentace pavědy) ve vysílání ČRo",
předaný 24. 1. 1996. Tento materiál obsahuje
Příloha č. 16.
ad j) Otázkám prevence drogové závislosti
věnuje ČRo mimořádnou pozornost, viditelně
zesílenou v roce 1996. Konkrétně třeba
uvést kampaň Děti a drogy (Víte, co
dělá vaše dítě) prezentované
na všech okruzích, či publicistický
pořad Děti a drogy.
ad k) Stavem kriminality a právním povědomím
občanů se Český rozhlas běžně
zabývá podle jednotlivých událostí
tak, jak je přináší život společnosti.
Ke zvyšování právního vědomí
může výrazně přispět řada
právních rubrik.
ad l) Těžiště ekologické tématiky
ve vysílání ČRo je na stanici ČRo
2 - Praha. Průměrně každé tři
týdny přinášel populárně
vědecký týdeník Meteor materiál
o světových trendech v ochraně životního
prostředí od Olgy Rýparové, novinářky
českého původu působící
v Kolíně nad Rýnem. Její materiály
přinášejí někdy méně
obvyklé pohledy, ale vždy jsou velmi inspirativní,
neboť postihují situaci ve vyspělých
zemích a v zemích s vyšší kulturou
ekologického myšlení. Jednou měsíčně
býval zařazen rozsáhlejší příspěvek
od stejné autorky také do odpoledního publicistického
bloku. Meteor průběžně zařazoval
i další ekologická témata, vycházejí
z aktuálních domácích problémů
(Těžbě zlata v České republice,
vlci nebo psi v Beskydech, seriál o fauně jižní
Moravy...). ekologická tématika se uplatňovala
i v četbách Meteoru (např. čtyřdílné
nahlížení do Wilsonovy práce Rozmanitost
života...). Problematika životního prostředí
se také někdy objevovala ve vysílání
dobrého jitra (přímé reportáže
z Novomlýnských nádrží, Macochy...),
v pořadu Svět, věda a my a v Pondělníku
o vědě a zdraví.
3.2. Expertizy Rady ČRo a kontrola programu
Obdobně jako v předchozích letech vychází
Rada při hodnocení Českého rozhlasu
v rovině programové ze zadaných expertiz.
Program Českého rozhlasu jako celek lze na základě
těchto prací i vlastního poslechu označit
za velmi dobrý i když s jistými výhradami.
Mezi chválou literární a dramatické
redakce a některých publicistických pořadů
i celkové úrovně zpravodajství se
v expertizách objevovala stále tvrdší
a nekompromisnější kritika takřka všech
pořadů, jejichž tvůrci se sdružovali
pod označením Rádio Mana (jež je ovšem
pojmem nepřesným a matoucím). Tato experimentální
tvorba se stala natolik závažným problémem,
že jí byla věnována mimořádná
pozornost - včetně expertiz zaměřených
přímo na projevy tohoto "rádia".
Přesto, že došlo k názorové shodě
mezi Radou a vedením Českého rozhlasu v tom
smyslu, že pořady tohoto typu na stanici Praha (a
zvláště do odpoledního vysílání)
nepatří, vedení Českého rozhlasu
přistoupilo k ráznějšímu řešení
až počátkem roku 1996.
Během roku 1995 došlo též k některým
změnám programových schémat, když
největší diskusi vyvolaly změny v programu
Českého rozhlasu 3 - stanice Vltava. Na podzim 1995
vstoupil do života další vysílací
okruh veřejnoprávního rozhlasu - Český
rozhlas 6. Vzhledem ke krátké době jeho existence
se ho expertizy dotkly jen letmo, nicméně jednoznačně
v pozitivním duchu.
Expertizy K. Lukeše (v počtu 17) se zaměřovaly
na publicistiku a zpravodajství, tedy především
na Český rozhlas 1 a později též
Český rozhlas 6. Mapovaly obsah vzdělávacích
pořadů. Úroveň zpravodajství
považoval expert za velmi dobrou. Kritizoval některé
chyby moderátorů, zamyslel se nad vhodností
zařazování telefonátů posluchačů
do pořadu Radiofórum, který označil
za nejkvalitnější pořad Českého
rozhlasu 1. Pokud srovnával vysílání
Českého rozhlasu s komerčním, hodnotil
veřejnoprávní stanice velmi kladně.
K vysílání Českého rozhlasu
2 se vyjádřil především jako
kritik pořadů "rádia Mama" a poukazoval
na nevhodnost tohoto typu vysílání na stanici
Praha.
Expertizy V. Karfíka (v počtu 11) se zaměřovaly
na literaturu a tedy především na ČRo
2 a ČRo 3. Kladně hodnotil literární
redakci za šíři výběru. Doporučoval
zvýšit podíl literárních pořadů
na stanici Praha. Zamýšlel se také nad novým
programovým schématem Českého rozhlasu
3 a doporučil ustoupit od "klipové" skladby
programu.
Expertizy J. Štroblové se zaměřovaly
na dramatickou tvorbu a literární pořady.
Zabývaly se tvorbou pro mládež i pro dospělé.
Podrobněji rozebíraly konkrétní pořady
a konstatovaly celkově dobrou úroveň. Autorka
vyslovila redakcím uznání za široké
spektrum uváděných děl a upozornila
také na pozoruhodnou tvorbu mimopražských redakcí,
uplatněnou na celostátních okruzích.
Expertizy V. Volkové se zaměřovaly
na odpolední vysílání Českého
rozhlasu 2. Byly velmi kritické k pořadům
"rádia Mama", podrobně uváděly
obsah těchto pořadů a poukazovaly na jejich
nevhodnost a často urážlivý postoj k
posluchači.
Expertizy J. Vohryzka (v počtu 2) se vyjadřovaly
převážně k pořadům pro
národnostní menšiny. Několik expertiz
studentky K. Koucké vyjádřilo pohled
mladého posluchače na stanici Praha.
Při hledání odpovědí na své
otázky v rovině programové rada samozřejmě
vychází i z vlastního poslechu. V roce 1995
se členové Rady mnohem častěji než
v předchozích letech seznamovali s vybranými
bloky pořadů na magnetofonových záznamech,
které si Rada vyžádal prostřednictvím
generálního ředitele. Touto časově
náročnou formou si nicméně členové
Rady mohli učinit úsudek i o pořadech, které
bezprostředně nesledovali v okamžiku jejich
vysílání a v neposlední řadě
mohli po prostudování záznamu o pořadu
kvalifikovaněji diskutovat, aniž by byli odkázáni
na expertní posudek.
Na základě zhodnocení všech expertiz
Rady, vlastního poslechu členů Rady a s přihlédnutím
k expertizám dalším, zadaných vedením
ČRo, je možno konstatovat, že proti úrovni
většiny programů ČRo (pokud jde o kulturu,
zpravodajství a vážnou hudbu) nejsou zásadnější
námitky.
3.3. Výzkumy poslechovosti
Z průzkumu veřejného mínění
uskutečněného na konci roku 1995 vyplynulo,
že si občané na Českém rozhlasu
cení nejvíce jeho nezávislosti, serióznosti,
a pohotovosti. Navíc je Český rozhlas nejposlouchanější
rozhlasovou sítí v České republice.
Denně naladil v roce 1995 některou z veřejnoprávních
stanic každý třetí občan České
republiky, alespoň jednou týdně poslouchá
programy Českého rozhlasu každý druhý.
Díky ČRo 1 (stanici Radiožurnál), ČRo
2 (stanici Praha), ČRo 3 (stanici Vltava), ČRo 5
(studiím Českého rozhlasu v osmi regionech)
a nově též ČRo 6 (Rádiu Svobodná
Evropa) má každý posluchač možnost
výběru z nejrůznějších
rozhlasových žánrů a forem. Denně
ČRo v průměru odvysílal 11.280 mnut
původních programů, nepočítaje
v to české, francouzské, německé,
anglické a španělské vysílání
ČRo 7 - Vysílání do zahraničí
(Radio Praha).
Trvajícího zájmu posluchačů
dosahuje ČRo podle názoru rady právě
tím, že setrvává na nejdůležitějších
principech svého vysílání, to jest
na objektivitě a úplnosti přinášených
informací a na faktu, že celková kultura vysílání
není v zásadě podbízivá. Dobré
posluchačské ohlasy ČRo tedy Rada nechápe
jako důkaz komercializace vysílání,
ale odraz moderně uplatňovaných forem tvorby
a šíření programů. Názory,
že se Český rozhlas poněkud zpronevěřuje
svému poslání veřejnoprávního
média a že v jeho vysílání zaznívají
také komerčnější tóny,
byly v roce 1995 - na rozdíl od roku 1994 - ojedinělé.
Nejvyšší poslechovost a stabilnost v zájmu
posluchačů (a to i ve srovnání s komerčními
stanicemi) vykazuje 1. program - ČRo 1 (Radiožurnál).
Rada se v roce 1995 soustředila zejména na hlubší
analýzu programové skladby 2. programu ČRo,
stanici Praha. Věnovala také větší
pozornost analýzám mimopražských studií.
Stejně jako v letech minulých se největší
sledovanosti těšily zpravodajsko-publicistické
programy a programy rodinného typu, vyznávající
tradiční etické a kulturní hodnoty.
Je zřejmé, že Český rozhlas je
posluchači chápán jako významný
prvek stability, serióznosti, objektivnosti a pohotovosti.
Přehled poslechovosti tvoří jednu z příloh
zprávy.
Ve druhém pololetí roku 1995 se Rada několikrát
zabývala otázkami a argumenty posluchačského
ohlasu zejména v souvislosti se změnami na ČRo
3, na odpoledním vysílání ČRo
2 a v koncepci studia Hradec Králové. Rada nepovažuje
soutěž v popularitě a argumenty poslechovosti
za nejdůležitější kritérium
hodnocení; za mnohem závažnější
považuje dodržování statutu veřejnoprávního
média. zájem Českého rozhlasu na získávání
co nejširší posluchačské obce je
ovšem třeba podporovat právě pro veřejnoprávní
charakter jeho vysílání, neboť takové
vysílání zpravidla nese významný
kulturní a etický náboj, svou objektivitou
a nestranností takové významně působí
na veřejné mínění. Rada považuje
za přirozené, že případná
částečná ztráta posluchačské
přízně je vyvažována kvalitou
a obecnou společenskou prospěšností
programů veřejnoprávního média.
Případný pokles poslechovosti veřejnoprávního
rozhlasu (i televize) nemůže být a priori považován
za důkaz špatné programové koncepce,
neboť veřejnoprávnímu rozhlasu ze zásady
- jak již řečeno výše - nepřísluší
v této rovině soutěžit. Nicméně
míru poslechovosti je třeba sledovat a vyhodnocovat
pokles i vzestup.
Rada se domnívá, že teoretickým otázkám
výzkumu poslechovosti ve veřejnoprávních
médiích by měla být v následujících
letech věnována zvýšená pozornost.
Jedná se o otázky, které mj. položil
vedoucí výzkumného odboru BBC, Petr Menneer,
inspirován torontským celosvětovým
seminářem Výzkum veřejněprávních
médií:
Mají veřejněprávní média
v dnešním světě široké nabídky
právo na existenci? Jaká je specifika role veřejnoprávních
médií, jak definovat "veřejný
zájem"? Existují dostatečně jasná,
objektivní a spolehlivá kritéria, která
zdůvodní raison d etre veřejněprávního
vysílání?...
Peter Menneer zpracoval návrh dvaceti indikátorů,
které by - za pomoci dat ve většině
médií běžně dostupných
- dokázaly na podobné otázky kvalifikovaně
odpovídat. Jeho návrh vychází z pěti
základních hledisek: univerzálnosti dosahu,
kvality, různorodosti produkovaných pořadů,
podpory národní identity a ekonomické náročnosti.
do soboru navrhovaných ukazatelů zahrnuje:
a) týdenní dosah média i jeho dílčích
stanic a dobu týdně věnovanou jejich poslechu
v celku populace i jednotlivých sociodemografických
skupinách
b) podíl nereprízovaných pořadů
v celkové týdenní produkci, rovnoměrnost
posluchačských hodnocení pořadů,
názory veřejnosti na kvalitu, spolehlivost, nestrannost,
úroveň vysílaných žánrů
i míru, ve které respektuje důstojnost a
morálku
c) všestrannost programových schémat, podíl
zpravodajství a publicistiky v nejposlouchanějších
obdobích dne, pozornost - měřenou poslechovostí
- věnovanou různým žánrům
a zpravodajství a publicistice zvlášť
d) podíl domácí a cizí produkce za
celou instituci i její dílčí stanice,
srovnání poslechovosti vlastních a cizích
pořadů jako odpověď na otázku,
zda je domácí produkce pro posluchače dostatečně
přitažlivá
e) ekonomickou náročnost vysílání
měřená vybranými poplatky a dobou,
kterou veřejnost "konzumu" vysílání
věnuje, ekonomickou náročnost jednotlivých
stanic s ohledem na cenu hodiny vysílání
a velikost posluchačských základen. Řada
ukazatelů je podle Menneera ovšem smysluplná
pouze ve srovnání se soukromým sektorem.
Výsledků výzkumů poslechovosti v ČRo
v roce 1995 podává Příloha č.
5.
4. Charakteristika programových okruhů
Někdejší stanice ČRo 1 - Radiožurnál,
ČRo 2 - Praha a ČRo 3 - Vltava se jasně deklarují
jako části jednoho celku, jako "Český
rozhlas 1, Český rozhlas 2 a Český
rozhlas 3" a nově Český rozhlas 6 a
toto označení se již ve veřejnosti vžilo.
V terminologii "regionální studia" se
přistoupilo k označování jako "studia
Českého rozhlasu", což lépe vystihuje
podstatu těchto zařízení a neevokuje
pocit čehosi okrajového, co je mimo centrum dění.
4.1. ČRo 1 - Radiožurnál - 1. program Českého
rozhlasu
Ve formátu ČRo 1 nedošlo v roce 1995 k tak
výrazným změnám oproti přelomu
let 1993/94, kdy vzniklo velké množství nových
zpravodajských a publicistických relací a
zmenšil se podíl hudby. Prohlubování
zpravodajsko-publicistického charakteru stanice se nicméně
projevilo zejména zavedením větších
bloků zpravodajských pořadů i do pozdně
večerních časů.
Celkový podíl slova v programu ČRo 1 vzrostl
z asi 40% v roce 1993 na více než 55% v roce 1995.
V časech hlavní sledovanosti stoupal podíl
mluveného slova i více, zejména dopoledne.
Počet vlastních pracovních míst ČRo
1 se v roce 1995 snížil ze 120 na 118. Nově
byly na stanici zřízeny funkce hudebního
dramaturga a marketingového manažera.
Charakteristika některých pořadů
Pojetí Ozvěn dne v 7:00, 12:00, 18:00 a 23:00 se
v roce 1995 výrazně nezměnilo. Samozřejmostí
se stal většinový podíl zvukových
záznamů a autorských příspěvků
ve zpravodajských relacích. Rychlost a operativnost
zpravodajství ČRo 1 výrazně zlepšilo
umístění počítačů
se zpravodajským systémem BASYS přímo
na vysílací pracoviště. Moderátoři
tak vstupují prostřednictvím BASYSu jiný
zpravodajský materiál. Akceschopnost parlamentního
zpravodajství zkvalitnilo vybavení studia v Parlamentu
počítačem napojeným na BASYS.
Základní struktura zpravodajského Ranního
Radiožurnálu vytvořená v roce 1994 se
osvědčila a zůstala v roce 1995 beze změn.
V hledání formátu Dopoledního Radiožurnálu
se prosadil model pravidelného týdenního
rozvrhu moderátorů, kteří sami odpovídají
za dopolední program a spolupráci s jednotlivými
redakcemi. Nejčastějším programovým
typem je tzv. Téma dne, ke kterému jsou přizváni
odborníci; svými vstupy přispívají
regionální a zahraniční zpravodajové.
v odpoledním vysílání se zlepšila
aktuálnost zpravodajství. Je patrná snaha
vysílat přes polovinu příspěvků
přímými vstupy zpravodajů. Novinkou
Odpoledního Radiožurnálu se stal pravidelný
týdenní pořad "Takoví jsme byli",
který posluchačům předkládá
zpravodajské archivní materiály z doby od
třicátých let až po nedávnou
minulost. Za nejlepší pořad stanice Rada a
její experti považují Radiofórum.
Vysílání sportovních magazínů
bylo rozšířeno na dopolední půlhodinu
každý všední den. do vysílání
se více prosadily přímé zpravodajské
vstupy ze sportovních utkání. Ve večerním
vysílání si udržovaly dobrou úroveň
pořady pro slovenskou i romskou národnostní
menšinu.
Nové pořady
Domácí a zahraniční redakce ČRo
1 začaly od října 1995 připravovat
dva dvacetiminutové přehledy tisku denně
a dva čtyřicetiminutové publicistické
souhrny týdně pro ČRo 6 - Rádio Svobodná
Evropa. Ve druhé polovině roku začala zpravodajská
směna ČRo 1 připravovat zvláštní
zpravodajské relace také pro ČRo 3 - Vltava.
V čase po poledních Ozvěnách dne byly
zavedeny nové pořady. Pondělní pořad
"Dva na jednoho" je pojat jako příjemné
nekonfrontační povídání, které
z lidské stránky přibližuje přední
osobnosti politického, společenského a kulturního
života. Protikladem je čtvrteční pořad
"O kom se mluví", ve kterém host čelí
čtvrt hodiny mnohdy i nepříjemným
otázkám moderátora. V další čtvrthodině
volají posluchači do vysílání
své názory na to, jak a o čem je host přesvědčil.
Úterní pořad "Včera, dnes a zítra"
je založen na zprostředkování zkušeností
zahraničních zpravodajů ČRo. Předvíkendový
Hudební telegraf se stal týdenním zpravodajsko-hudebním
souhrnem dění na domácí i zahraniční
scéně populární hudby. O víkendu
nahradil pořad "Styl (95)" věnovaný
životnímu stylu dřívější
"Armádní magazín", připravovaný
redaktory ministerstva obrany. Pořad "Takoví
jsme byli" je zmíněn výše. Nedělní
knihovničce podle názoru Rady ublížilo
nahrazení herce Josefa Sommera hlasatelem. ČRo 1
- Radiožurnál se také rozhodl vyplnit mezeru
v dosavadním vysílání pořadů
s náboženskou tematikou Do nového pořadu
"Doteky víry" jsou zváni náboženští
představitelé, kteří v živém
vysílání hovoří s telefonujícími
posluchači nejen o otázkách duchovního
života.
V roce 1995 v ČRo 1 definitivně skončil přímý
podíl hudebních vydavatelství na hudebních
pořadech. Tyto pořady byly ekonomicky výhodné,
ale jako program sledovaly hlavně zájem vydavatelství.
Kvalitativně novým pořadem se staly "Rádiohity",
připravované na základě podkladů
Nadace pro rozvoj české populární
hudby. Jde o reprezentativní pořadí nejhranějších
písniček v českých rádiích.
Tento pořad připravuje a premiérově
vysílá ČRo 1 a postupně ho reprízuje
už kolem dvaceti soukromých rádií. ČRo
1 - Radiožurnál spojil s touto nadací i další
aktivitu - soutěž a pravidelný měsíční
pořad "Hledáme české hvězdy".
Jeho účelem je dát příležitost
začínajícím českým skladatelům
a interpretům a podpořit tak rozvoj české
populární hudby.
4.2. ČRo 2 - Praha - 2. program Českého rozhlasu
se deklaroval jako klasický typ "rodinné stanice",
která má pobavit, poučit i potěšit
mluveným slovem a hudbou všech žánrů
širokou posluchačskou obec. Skutečná
definice "rodinné stanice" je však velmi
obtížná a Radou často diskutovaná.
Nepochybně nelze pro jednu stanici získat posluchače
všech věkových skupin, je těžké
sjednotit na jednom programu celou rodinu včetně
mladistvých. V současné době je možné
považovat za optimální takovou charakteristiku,
která vymezuje rodinnou stanici tím, že žádný
z jejích pořadů není po některou
z věkových skupin zásadně nepřijatelný.
Radikální změna vysílacího
schématu ČRo 2 se realizoval již od 1. června
1993 a poté periodicky docházelo k dalším
úpravám, realizovaným vždy v důsledku
vyhodnocení posluchačského ohlasu. K některým
významnějším úpravám v
roce 1995 došlo na počátku měsíce
října. Podle šéfredaktora stanice znamenal
rok 1995 pro Prahu stabilizaci posluchačské obce.
ČRo 2 si totiž udržuje třetí místo
v žebříčku poslechovosti rozhlasových
stanic s převahou posluchačů staršího
a středního věku, a to i přesto, že
je v rozhlasově nejdůležitějších
částech dne odkázán na stále
méně atraktivní středovlnné
vysílání. Přes kritické výhrady,
které Rada měla k odpolednímu vysílání
ČRo 2 po tři čtvrtletí (zmiňované
v jiné části zprávy), lze říci,
že programové změny ke konci roku 1995 přinesly
skutečně pozitivní výsledky při
dotváření celkového výrazu
vysílání a jeho obsahové a žánrové
vyváženosti. Během roku se program stanice
vskutku stabilizoval, pouze v určité části
odpoledního vysílání všedního
dne pokračovalo hledání optimálního
tvaru a pokračovalo ovšem takřka tři
čtvrtletí. Pokud jde o konkrétní typ
programů, který podle názoru Rady může
v odpoledním vysílání někomu
chybět, lze uvést například krátkou
povídku nebo tzv. vyšší populár.
Vybrané pořady
V hudebním vysílání je nutné
vyzvednout především prestižní
akci s významem pro celý ČRo a to přípravu
a přímý přenos jazzového koncertu
EUROBIGBANDU (EBU Public Jazz Concert) z divadla ve Slaném
18. listopadu 1995. ČRo 2 vysílala také 15.
setkání jazz-blues-rockových zpěváků
"Vokalíza" i AGHARTA PRAGUE JAZZ FESTIVALU 1995.
Unikátní nahrávka společného
koncertu čínské operní zpěvačky
song Fenghuyn Vojtové a bubeníka Alana Vitouše
(Song Fengyun a Alan Vitouš Live) získala nejen jednu
z hlavních cen Prix Bohemia Radio 1995, ale i stříbrnou
cenu na Mezinárodním rozhlasovém festivalu
v Šanghaji. Koncertní sezóna Big Bandu Radio
Praha v pražském hotelu Jalta přinesla kultivovanou
hudební zábavu v podobě moderního
velkokapelového jazzu a soudobé populární
hudby. Na jednotlivých koncertech, které přitahovaly
zájem odborné (i zahraniční) veřejnosti,
vystoupila jako hosté řada špičkových
interpretů. V květnu 1995 se uskutečnil přímý
přenos z oslav 50. výročí ukončení
2. světové války na náměstí
v Plzni. V listopadu byl společně s Českou
televizí realizován společný projekt
60 let Elvise Presleyho. Mezi 3. červnem a 13. zářím
1995 se ve spolupráci se Správou Pražského
hradu a Domem armády uskutečnilo odvysílali
13 přímých přenosů promenádních
koncertů ze zahrady Na valech Pražského Hradu.
V rámci měsíce francouzské kultury
na vlnách Českého rozhlasu přinesl
ČRo 2 několik pozoruhodných hudebních
pořadů např. stylový večer
francouzské populární hudby Soirée
de France, Galantní doteky aneb České inspirace
francouzskou hudbou a Francouzské šansony včera
a dnes.
K nejpopulárnějším rozhlasovým
zábavným pořadům vůbec patří
tobogan s různými významnými hosty
a průvodcem Tomášem Slámou. Jeho kvalita,
až na drobné výtky týkající
se úrovně některých rozhovorů,
je nadprůměrná. Tři a půl hodiny
swingové hudby, humoru a písní pod vedením
Ferdinanda Havlíka se vysílají každý
měsíc z imaginárního prostoru rozhlasové
vinárny U zlatého ježka. cenným programovým
počinem bylo znovuzavedení archivních zábavných
programů ze Zlatého fondu Českého
rozhlasu.
V oblasti publicistiky je třeba zvlášť
vyzdvihnout páteční přímé
přenosy rozhovorů se známými osobnostmi.
Na konci roku 1995 už měl seriál sedmdesáté
pokračování. Připomeňme, že
začínal 2. září 1995 ve vilce
manželů Zátopkových, 30. prosince 1995
uzavíral rok rozhlasový režisér Karel
Weinlich. Význam cyklu Člověk volá
člověka byl zmíněn již na jiném
místě Zprávy. Měsíčník
Noc-turné je netradičním pohledem do divadelního
zákulisí. V roce 1995 se osobitým způsobem
posluchačům představilo Divadlo ABC, Divadlo
na Starém Městě, Dejvické divadlo,
Viola, Horácké divadlo v Jihlavě, Severomoravské
divadlo v Šumperku, Naivní divadlo v Liberci a Středočeské
divadlo v Kladně. K velmi sledovaným náleží
přímé přenosy z českých,
moravských a slezských měst v rámci
Dobrého jitra, přibližující všechny
oblasti života regionů. Z oblasti kultury je třeba
z řady realizací vyzdvihnout pořad Zelené
peří, který každý první
čtvrtek v měsíci uvádí mladé
básníky. Autorsky pořad připravuje
a texty autorů komentuje Mirek kovářík,
známý i jako jeden z moderátor Dobrého
jitra.
Ve vysílání pro děti a mládež
má vedle již tradičních nedělních
pohádek a sobotních her své stálé
místo Domino. Vedle písniček, reportáží
a rozhovorů s dětmi i dospělými, povídek,
soutěží i tipů na strávení
volného času se stalo také organizátorem
různých akcí, jakými jsou například
Rozloučení s prázdninami na Strahově
nebo anketa Zlatý Ámos, v níž děti
nominují do soutěže svého oblíbeného
učitele.
Nejvýraznějším počinem v oblasti
popularizace vědy v ČRo byla nepochybně Expedice
Africká odyssea, která si zaslouží rozšířenější
komentář Zprávy. Myšlenka uskutečnit
tento (ve světovém měřítku
unikátní) experiment vznikla právě
na stanici Praha, jet se také stala jeho hlavním
organizátorem. Na přípravě a realizaci
projektu spolupracovala Ornitologická nadace W. Černého,
Národní muzeum Praha a Akademie věd ČR.
Podstatou projektu bylo bezprostředně sledovat za
pomoci nejmodernější satelitní techniky
podzimní tah ohrožených černých
čápů do afrických zimovišť.
Expedice přinesla nejen unikátní vědecké
poznatky, ale umožnila doslova milionům posluchačů
Českého rozhlasu sledovat prostřednictvím
přímých reportáží vedoucího
expedice, redaktora stanice Praha Miroslava Bobka, dobrodružnou
cestu skupiny ornitologů z Čech přes Německo,
Francii, Španělsko, Maroko a Mauritánii až
do povodí řeky Falémé na hranicích
Senegalu a Mali a později i do Čadu.
4.3. ČRo 3 - Vltava - 3. program Českého
rozhlasu
je stanicí náročného posluchače
s převážně kulturním programem.
Přes poměrně složitý vývoj,
změny ve vedení, ve vysílacích sítích
a proměnu vysílacího schématu zůstalo
zachováno její základní zaměření:
slovesné umělecké žánry, vážná
hudba a jazz, kulturní publicistika, vzdělávací
pořady a umělecký experiment.
Rok 1995 byl pro stanici ČRo 3 - Vltava obdobím
významnějších událostí
a změn. V důsledku vážné nemoci
doc. mgr. Josefa Henkeho byl řízením okruhu
pověřen jeho dosavadní zástupce mgr.
Oldřich Knitl. Od 1. 3. 1995 probíhal na stanici
reorganizace, jež měla za cíl dosáhnout
efektivnějšího využití fondu pracovních
sil a finančních prostředků. Na základě
analýzy činnosti všech redakcí a oddělení
došlo ke snížení počtu pracovníků
ze 114 k 1. 1. 1995 na 96 k 16. 1. 1996. Reorganizace také
reagovala na stav stanice a její postavení v celkovém
mediálním prostředí. Denní
poslechovost se totiž již druhý rok pohybovala
kolem 1%. týdenní nebo občasná poslechovost
v posledních letech podle průzkumů AISA/GfK
setrvale klesala z původních 15% v roce 1990 až
na 5% v roce 1995 (v týdenním dosahu). Jednou z
příčin poklesu byla bezpochyby náročnost
podstatné části programu, který má
naději oslovit jen určitou disponovanou menšinu.
Podobný osud ovšem po roce 1989 potkal i řadu
jiných kulturních institucí. Je třeba
zdůraznit i to, že podobně zaměřené
veřejnoprávní rozhlasové stanice v
západní Evropě mají poslechovost na
podobné úrovni.
Další uváděnou příčinou
poklesu počtu posluchačů ČRo 3 mohla
být také konkurence některých privátních
stanic, jež se ovšem převážně
nesou v jiném duchu a oslovují jinou posluchačskou
obec, než je tradiční posluchačská
základna Vltavy. Často uváděným
důvodem poklesu zájmu posluchačů o
stanici byla také jistá akademičnost programu.
Na druhé straně nelze opomenout, že většina
posluchačů této stanice odmítá
radikální inovaci a trvá na tradiční
formě programu. Po zveřejnění úryvku
z Výroční zprávy Rady ČRo za
rok 1994 v tisku, že totiž Vltava má minimální
poslechovost, se zvedla vlna protestů, z nichž část
bránila tradiční formou vysílání
Vltavy, část připouštěla tendence
k inovaci programu.
Vedení stanice se obrátilo na sociologa Ivana Gabala,
který na základě rozboru sociologických
dat a výsledků skupinových rozhovorů,
provedených agenturou GfK, vypracoval studii "Poslechovost
a posluchači rádia Vltava". Souběžně,
a to během celého prvního pololetí,
probíhalo detailní hodnocení pořadů
stanice, na němž se podíleli všichni programoví
pracovníci. Závěry Gabalovy studie i závěry
vyplývající z hodnocení programu se
promítly do nového vysílacího schématu,
které vstoupilo v platnost 2. října. Sledovalo
tyto cíle:
a) zachovat a rozšířit všeobecně
kulturní zaměření stanice;
b) změnit její formát tak, aby poskytovala
úplnější službu a lépe využívala
předností rozhlasového vysílání,
jako je zejména aktuálnost,pružnost a živý
styk s prostředím;
c) rozšířit podíl kulturní publicistiky
ve vysílání;
d) uspořádat program do přehledných
celků.
Po dílčích korekturách schematu vysílání
k 1. lednu 1996 Rada předpokládá, že
ČRo 3 bude v roce 1996 pokračovat směrem
k rozhlasové stanici, která má nezastupitelné
místo v kulturním životě země.
Před přelomem roku 1995/1996 stanici denně
sledovalo 1,4% populace, v průměru tedy 112 000
posluchačů. Týdenní dosah stanice
byl zmíněných 5% (400 000 posluchačů).
Srovnáme-li počet posluchačů s jinými
kulturními institucemi, je zřejmé, jakým
významným kulturním fenoménem tato
stanice je.
Vybrané pořady
Největší část programu zaujímal
vážná hudba. Před zavedením programové
změny bylo jí a publicistickým pořadům
o ní věnováno 55,5% vysílacího
času, po měně 51,7%. Redakce vážné
hudby uskutečnila šest koncertů k 250. výročí
úmrtí J. D. Zelenky, které byly vysílány
přímým přenosem a nabídnuty
do sítě EBU. Byla dokončena vysílána
nahrávka opery I. Hurníka Dáma a lupiči.
V oblasti prvovýroby uskutečnila redakce vážné
hudby vůbec první zdejší nahrávky
duchovních skladeb vynikajícího představitele
českého baroka J. D. Zelenky.Systematicky pokračovala
v natáčení gregoriánského chorálu
a historických varhan. Přenosy a záznamy
koncertů Pražského jara se uskutečnily
v rozsahu našich současných možností
tak, aby zachytily jeho dominanty. Jako každoročně,
také v roce 1995 se uskutečnily přenosy a
záznamy z rozhlasové soutěže a festivalu
Concertino Praga a Concerto Bohemia. Byla uvedena souborná
provedení velkých symfonických děl
G. Mahlera s R. Kubelíkem a A. Brucknera s E. Jochumem.
Na Prix Bohemia Radio 1995 získal v hudební kategorii
hlavní cenu L. Hurník za pořad Da capo. Ze
sítě EBU a z Metropolitní opery v New Yorku
bylo převzato 54 koncertů a operních představení,
do sítě naopak bylo nabídnuto 37 koncertů.
Představení Smetanovy Libuše z Národního
divadla převzalo 27 rozhlasových stanic.
Vedle vážné hudby patří ke komponovaným
hudebním pořadům této stanice i jazz
a samostatné pořady pro soudobou českou vážnou
hudbu. Nadále by měla být věnována
pozornost schematu ranních hudebních pořadů.
Literární pořady měly široké
žánrové spektrum od poezie a umělecké
prózy k literatuře faktu, esejistice, literární
vědě, estetice a filozofii. Těžiště
ovšem spočívalo ve vyváženém
uvádění současné i klasické,
české i světové literatury, a to především
formou četby na pokračování. Mezi
nejvýznamnější projekty roku patřilo
čtrnáctidílné nastudování
románu Anatola France Traktér U královny
Pedauky, dvacetidílná četba románu
Karla Schulze Kámen a bolest, vysílaná pod
názvem V Zahradách medicejských, a ukončení
mnohodílného cyklu Rudolfa Matyse Semper viva. Ke
zdařilým počinům literární
redakce náleželo i zahájení programové
řady věnované filozofii "Myslím,
tedy jsem".
V oblastech rozhlasové dramatiky a dokumentu přinesl
rok 1995 několik zajímavých inscenací
a pořadů. bylo to Henkeho nastudování
Raddatzovy polodokumentární hry Proces Ezry Pounda,
klasická Faryuaharova komedie galantní lest v režii
H. Kofránkové, původní malá
hra D. Fischerové Anděl a kniha rekordů,
nastudovaná opět H. Kofránkovou, Bertoliho
Slova jednoho dne v režii J. Červinky a série
drobných Camiho parodií Noc orgií v Nesleské
věži, které natočila režisérka
L. Engelová. Z dokumentárních a publicistických
pořadů upoutal pozornost Pechův Konec udavače,
který také reprezentoval Český rozhlas
na Prix Italia. Dále to byly pořady Spisovatel,
legionář, generál - Medek autora K. Texela,
Edvard Beneš známý, neznámý Z.
Kufnerové a série Letních přemítání
doc. ing. Jiřího Hermacha. Rada doufá, že
pokles prvovýroby literárních a dramatických
pořadů skončil a že brzy dojde k vzestupu.
Redakce rozhlasových her uspořádala také
soutěž pro mladé tvůrce do třiceti
let, nad kterou převzal záštitu předseda
Parlamentu. Byla obeslána čtyřiceti dvěma
pracemi a přivedla k rozhlasové práci několik
slibných mladých autorů. V souvislosti se
změnou vysílacího schématu a rozšířením
formátu stanice došlo k podstatnému personálnímu
posílení a přeměně redakce
kultury. Původní dvacetiminutová Kulturní
revue byla v zcela změněné a rozšířené
podobě integrována do moderovaného Studia
Vltava, které se vysílá každý
všední den a má svou víkendovou přílohu.
Mimořádnou programovou akcí byl listopadový
Měsíc francouzské kultury (pořádaný
ve spolupráci s Francouzským velvyslanectvím
v Praze), na jehož organizaci měla největší
podíl redaktorka B. Stárková. Vyvrcholil
mimořádně úspěšným
Dnem v pařížské kultuře, čtyřiadvacetihodinovým
vysíláním, které živě
a rozmanitě přiblížilo českým
posluchačům podobu francouzské metropole.
Rada věří, že tento počin se
stane počátkem nové tradice.
V listopadu 1995 začal vznikat posluchačský
Klub Vltava, který by měl být příležitostí
k bližším kontaktům mezi nejvěrnějšími
posluchači a tvůrčím týmem
stanice. Do konce roku se přihlásilo na tišíce
členů, uskutečnila se první setkání
a byl připraven první bulletin klubu. Vznik a činnost
klubu rada vysoce oceňuje.