(1) Právnická osoba se sídlem mimo území
České republiky, která je nadací podle
práva státu, na jehož území má
své sídlo (dále jen "zahraniční
nadace"), může na území České
republiky působit za stejných podmínek a
ve stejném rozsahu jako nadace vzniklé podle tohoto
zákona, neníli tímto zákonem
nebo zvláštním zákonem [Například
§ 17 zákona č. 219/1995 Sb., devizový
zákon] stanoveno jinak.
(2) Oprávnění zahraniční nadace
působit na území České republiky
vzniká dnem zápisu její organizační
složky zřízené na území
České republiky v rejstříku a zaniká
dnem výmazu organizační složky z rejstříku.
(3) Rejstříkový soud zapíše organizační
složku zahraniční nadace zřízenou
na území České republiky, jestliže
účel zahraniční nadace je v souladu
s § 1 odst. 1 tohoto zákona.
(4) Návrh na zápis organizační složky
zahraniční nadace podává zahraniční
nadace; k návrhu se přikládá statut
organizační složky,doklad o tom, že zahraniční
nadace byla zřízena jako právnická
osoba a že nadační jmění příslušející
organizační složce činí nejméně
200 000 Kč.
(5) Do rejstříku se zapisují údaje
uvedené v § 5 odst. 4 písm. a), c) a d), dále
adresa zahraniční složky na území
České republiky a jméno, příjmení,
rodné číslo, popřípadě
datum narození a trvalý pobyt na území
České republiky fyzické osoby oprávněné
jednat jménem zahraniční nadace ve věcech
týkajících se organizační složky.
(6) Pro zahraniční nadaci platí obdobně
§ 1 odst. 2, 3 a 5, § 2, § 4, § 7 odst. 3,
§ 7 odst. 4 písm. a) a c) a § 21 až 26 tohoto
zákona s tím, že nadací se podle těchto
ustanovení rozumí organizační složka
zahraniční nadace.
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,
ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona
č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona
č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/1990 Sb., zákona
č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb.,
zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991
Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č.
267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb. a zákona
č. 118/1995 Sb., se mění a doplňuje
takto:
1. § 20b až 20e, včetně nadpisu, se vypouštějí.
2. V § 476d odst. 1 se na konci připojují slova
"a kdy musí mít formu notářského
zápisu".
3. V § 477 odst. 2 se vypouští část
věty za středníkem.
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění zákona č.36/1967
Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č.49/1973
Sb., zákona č.20/1975 Sb., zákona č.133/1982
Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č.
328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona
č. 263/1992 Sb., zákona ČNR č. 24/1993
Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č.
117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona
č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona
č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a
zákona č. 238/1995 Sb., se doplňuje takto:
V § 9 odst. 2 se na konci písmena j) tečka
nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno
k/, které včetně poznámky pod čarou
č.1a/ zní:
"k/ v řízení o zrušení nadace
a její likvidaci, o jmenování likvidátora
nadace a o jmenování nových členů
správní rady nadace [§ 7 odst. 3 a 4, §
9 odst. 2 a § 16 zákona č. ../1996 Sb., o nadacích].
Zákon České národní rady č.
549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
zákona České národní rady č.
271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona
č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a
zákona č. 160/1995 Sb., se doplňuje takto:
V § 11 odst. 2 se na konci písmena j) tečka
nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno
k), které zní:
"k) nadace ve věcech rejstříku nadací.".
Zákon České národní rady č.
357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací
a dani z převodu nemovitostí, ve znění
zákona České národní rady č.
18/1993 Sb., zákona č. 322/1994 Sb., zákona
č. 42/1994 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona
č. 85/1994 Sb., zákona č. 113/1994 Sb. a
zákona č.248/1995 Sb. se doplňuje takto:
1. V § 19 odst. 1 se na konci písmena c) tečka
nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno
d), které včetně poznámky pod čarou
č. 2e/ zní:
"d) majetkového prospěchu na základě
smlouvy o výpůjčce [§ 659 a násl.
občanského zákoníku] do výše
20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka.
2. V § 20 odst. 4 se na konci písmena c) tečka
nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno
d), které zní:
"d) nadacemi, jakož i prostředků poskytnutých
nadacemi v souladu s účelem a podmínkami
stanovenými v nadační listině nebo
ve statutu nadace.".
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
ve znění zákona č. 117/1994 Sb. se
mění takto:
V § 9 odst. 1 písm. d) se za slovy "právní
subjektivitu" čárka nahrazuje spojkou "a"
a slova "a nadace" se vypouštějí.
V zákoně České národní
rady č. 102/1992 Sb., kterým se upravují
některé otázky související
s vydáním zákona č. 509/1991 Sb.,
kterým se mění, doplňuje a upravuje
občanský zákoník, se § 12 včetně
poznámky pod čarou č. 8/ vypouští.
(1) Nadace vzniklé podle dosavadních předpisů
se považují za nadace podle tohoto zákona,
jestliže statutární orgán nadace ve
lhůtě 12 měsíců ode dne účinnosti
tohoto zákona podá návrh na zápis
do rejstříku podle tohoto zákona, včetně
doložení stanovené minimální
výše nadačního jmění ke
dni podání návrhu, a přiloží
upravený statut nadace a výpis z rejstříku
trestů členů správní rady,
dozorčí rady, popřípadě revizora;
výpis z rejstříku trestů nesmí
být starší šesti měsíců.
Stejnopis návrhu na zápis do rejstříku
zašle statutární orgán nadace okresnímu
úřadu,a v hlavním městě Praze
obvodnímu úřadu, který nadaci registroval
(dále jen "okresní úřad").
(2) Statutární orgán nadace vzniklé
podle dosavadních předpisů může
rozhodnout o sloučení s jinou nadací vzniklou
podle dosavadních předpisů za podmínky,
že účel přejímající
nadace je shodný, popřípadě obdobný
účelu, pro který byla slučovaná
nadace zřízena. Pro sloučení platí
§ 7 odst. 1, § 7 odst. 2 písm. b) a § 8
odst. 2 až 5 obdobně s tím, že se podle
těchto ustanovení rozumí nadační
listinou statut nadace, rejstříkem seznam nadací
vedený okresními úřady a rejstříkovým
soudem okresní úřad, který registroval
slučovanou nadaci. Přejímající
nadace je po sloučení povinna postupovat podle odstavce
1, včetně dodržení lhůty tam
stanovené pro podání návrhu na zápis
do rejstříku podle tohoto zákona.
(3) Statutární orgán nadace ve lhůtě
12 měsíců ode dne účinnosti
tohoto zákona může místo podání
návrhu podle odstavce 1 nebo postupu podle odstavce 2 rozhodnout
o zrušení nadace a jejím vstupu do likvidace.
Po ukončení likvidace likvidátor oznámí
okresnímu úřadu zrušení nadace.
Pro vypořádání likvidačního
zůstatku platí ustanovení tohoto zákona
obdobně.
(4) Po marném uplynutí lhůty podle odstavce
1 nebo 3 anebo budeli návrh na zápis do rejstříku
zamítnut, soud na návrh okresního úřadu,
popřípadě i bez takového návrhu,
nadaci zruší a nařídí její
likvidaci.
(5) Do doby zápisu do rejstříku podle odstavce
1, popřípadě do doby zániku nadace
podle odstavce 2 až 4 se právní poměry
nadace vzniklé před účinností
tohoto zákona řídí dosavadními
předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak
(§ 34 odst. 2 a 34 odst. 3 poslední věta).
(1) Organizace s mezinárodním prvkem vyvíjející
činnost v České republice na základě
povolení podle zvláštního zákona
[Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách
činnosti organizací s mezinárodním
prvkem v Československé socialistické republice,
ve znění zákona č. 157/1989 Sb.],
které mají povahu zahraniční
nadace podle tohoto zákona, mohou podat ve lhůtě
do 12 měsíců ode dne účinnosti
tohoto zákona návrh na zápis do rejstříku
podle § 27 tohoto zákona, který doloží
doklady tam uvedenými. Stejnopis návrhu zašle
organizace s mezinárodním prvkem ministerstvu vnitra.
(2) Marným uplynutím lhůty podle odstavce
1 nebo zamítnutím návrhu na zápis
do rejstříku rejstříkovým soudem
povolení k vyvíjení činnosti v České
republice vydané organizaci s mezinárodním
prvkem podle zvláštního zákona [Zákon
č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti
organizací s mezinárodním prvkem v Československé
socialistické republice, ve znění zákona
č. 157/1989 Sb.] zaniká.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. listopadu 1996.
Důvodová zpráva
Nadace je v současné době upravena v občanském
zákoníku; jde však o úpravu obecnou
a kusou, jež předpokládala, že podrobnosti
týkající se nadace upraví zvláštní
zákon Federálního shromáždění.
Do zániku federace k přijetí tohoto zákona
však nedošlo.
Nedostatek podrobné úpravy je pociťován
jako právní vakuum, a to jak v samotné nadační
praxi, tak i v činnosti příslušných
státních orgánů. Jde zejména
o skutečnost, že v četných případech
jsou pod organizačněprávní formou
nadace registrovány subjekty, které vykazují
spíše znaky obchodních společností
anebo různých občanských sdružení,
jejichž účelem je sledovat zájmy podnikatelského
charakteru nebo zájmy pouze svých členů.
Současná úprava nestanoví totiž
jasné meze pro činnost nadací, zejména
pro jejich ekonomické aktivity, ani povinnosti směřující
k veřejné kontrole činnosti a hospodaření
nadací apod.
Účelem navržené úpravy je v prvé
řadě reagovat na tyto nedostatky.Zároveň
v souladu s potřebou politiky rozvoje tzv. neziskové
sféry návrh usiluje o průhlednost postavení
nadací a posílení důvěryhodnosti
nadační činnosti; podaříli
se to, lze očekávat růst hmotné podpory
občanů i soukromých právnických
osob nadacím a využití těchto prostředků
k naplnění obecně prospěšných
cílů.
Nadace je zvláštním druhem právnické osoby; její úprava je zaměřena na jedné straně na vymezení těchto zvláštností odlišujících ji od jiných organizačněprávních forem; na druhé straně tyto charakteristiky předurčují i principy její organizační výstavby a ostatních právních poměrů.
Zásadní specifikou nadace je to, že za nadaci
se prohlašuje sdružený majetek, který
má status právnické osoby. To znamená,
že nadace nemá členskou základnu a tudíž
při její existenci nepřetrvávají
zásadně žádné vazby, především
žádné vazby majetkové participace s
jejími zřizovateli. Tento znak odpovídá
obecné úpravě právnických osob
v občanském zákoníku a je konformní
s pojetím nadace v právu vyspělých
demokratických států.
Dalším znakem je skutečnost, že majetek,
aby byl prohlášen za nadaci, musí mít
stanovený účel, k němuž může
být nejen sdružen, ale i podle vůle zřizovatele,
resp. zůstavitele použit; konkrétní
účel musí být v souladu s obecně
prospěšnými cíli příkladmo
v návrhu uvedenými tak,aby plněním
tohoto účelu byl zároveň naplňován
i některý z obecně prospěšných
cílů.
K vlastnímu naplňování obecně
prospěšného cíle dochází
užitím prostředků poskytnutých
nadaci třetí osobou, nikoliv vlastní činností
nadace. Posláním nadace jako sdruženého
majetku není přímo obecně prospěšnou
činnost provozovat /což je typické například
pro obecně prospěšné společnosti,
popřípadě některá občanská
sdružení zájmového charakteru/, ale
prostřednictvím především finanční
podpory, na základě konkrétních projektů
v souladu s účelem, pro který je nadace zřízena,
ji umožnit, rozvíjet a jinak napomáhat její
realizaci.
Nadace je právnickou osobou soukromého práva.Zároveň
se jeví potřebné z hlediska účelového
použití nadačního jmění,
na jehož vytvoření participuje i veřejnost,
podřídit některé otázky zvýšené
veřejnoprávní regulaci, zejména pokud
jde o úpravu vzniku nadace, jejího hospodaření
včetně nakládání s nadačním
jměním a jiných ekonomických aktivit,
zveřejňování výsledků
hospodaření a o úpravu dalších
souvisejících otázek, jako je zrušení
nadace, její likvidace a zejména naložení
s likvidačním zůstatkem. Potřeba takové
úpravy některých otázek vyplývá
i z neexistence vazeb na zřizovatele, neboť jde o
otázky, které jsou jinak v kompetenci členské
základny jiných typů právnických
osob.
Návrh zákona o nadacích není a ani
nemůže být v rozporu s předpisy ES,
protože komunitární právo nemá
žádné předpisy upravující
obecně postavení nadací.
Navržená právní úprava si nevyžádá
zvýšení výdajů ze státního
rozpočtu. Dojde pouze k přesunu nákladů
spojených s registrací nadací z resortu ministerstva
vnitra do resortu ministerstva spravedlnosti; v rámci uvedených
kapitol jde o nepatrnou výši nákladů.
K § 1
V § l je vymezen pojem nadace třemi základními
znaky.
Za prvé, nadací je sdružení majetku,
které jako takové je prohlášeno za právnickou
osobu. Nadace nemá tudíž členskou základnu,
je právnickou osobou fundativního typu založenou
na majetkovém souboru na rozdíl od jiných
organizačněprávních forem, jako například
obchodních společností, občanských
sdružení apod.
Za druhé, jde o takové sdružení majetku,jehož
účelem je podpora obecně prospěšných
cílů; tyto cíle jsou rámcově
v zákoně vymezeny. Jakým způsobem
bude naplňován některý z těchto
obecně prospěšných cílů
vyplývá z účelu té které
nadace určeného zřizovatelem. Konkrétní
účel nadace musí být tudíž
v souladu s obecně prospěšným cílem;
zda tomu tak v daném případě je, záleží
na posouzení rejstříkového soudu.
Třetím charakteristickým znakem nadace je
to, že majetek k dosažení obecně prospěšného
cíle nevyužívá sama nadace, ale tohoto
cíle je dosahováno jeho užitím třetí
osobou. To znamená, že na rozdíl například
od obecně prospěšné společnosti
či občanského sdružení nadace
sama nevyvíjí v zásadě žádnou
ekonomickou aktivitu,byť i obecně prospěšnou;
její podstatou je akumulace majetku a jeho následné
obecně prospěšné rozdělování
určené účelem nadace, popřípadě
i stanovením okruhu možných uživatelů
/destinatářů/.
Majetkový substrát je při zřízení
nadace tvořen peněžitými či nepeněžitými
vklady zřizovatelů, resp. zůstavitele, jeli
nadace zřízena závětí. Během
existence nadace je doplňován prostředky
z externích zdrojů /zejména dary/, výnosy
z existujícího majetku /například
úroky, dividendy a jiné výnosy z cenných
papírů v majetku nadace, nájemné/,
popřípadě ziskem z vlastní zákonem
dovolené činnosti /příjmy z loterií,
tombol, veřejných sbírek apod./.
Celková hodnota souhrnu všech prostředků
nadace /"nadační jmění"/
musí jak při vzniku nadace, tak i po dobu existence
nadace si určitou výši zachovat. V opačném
případě by došlo k popření
podstaty nadace jako institucionalizovaného majetku, neboť
by ani nebylo co jako majetek "účelově
sdružovat"; kromě toho je nadace tradičně
spojována s trvalostí plnění účelu,
pro nějž byl majetek z vůle zřizovatelů
poskytnut. Z tohoto důvodu zákon jednak stanoví
minimální výši 200 000 Kč, kterou
musí nadační jmění při
zřízení a vzniku nadace dosáhnout,
a jednak zásadu, že po celou dobu existence nadace,
nesmí výše jejího nadačního
jmění klesnout pod tuto zákonem stanovenou
mez, a to na dobu delší než zákonem tolerované
šestiměsíční období, jež
poskytuje časový prostor především
k opatření si potřebných prostředků.
Pro nadace se zakotvuje zákaz podílet se na financování
politických stran nebo politických hnutí.
Důvodem tohoto zákazu je zamezit tomu, aby se nadace
staly zastřeným zdrojem financování
politických stran a hnutí a plnily tak funkci, která
jim nepřísluší. Tento zákaz však
neznamená, že se nadace nebudou moci podílet
například na akcích, které politické
strany a hnutí organizují a které jsou určeny
k dosažení obecně prospěšného
cíle (např. veřejné sbírky,
osvětové akce).
K § 2
Prostředky poskytnuté nadací mají své účelové určení stanovené v nadační listině, popřípadě rozvedené ve statutu nadace. Stejně tak jako nadace s nimi nemůže libovolně nakládat, je účel, popřípadě další podmínky jejich užití závazné i pro osobu, jíž se tyto prostředky poskytnou. Porušíli destinatář tyto podmínky, je povinen prostředky poskytnuté nadací v souladu s účelem, pro který byla nadace zřízena, vrátit, a neníli to možné nebo účelné, vrátit jejich odpovídající náhradu v penězích. K zabránění možné námitky destinatáře, že o podmínkách použití nebyl informován,stanoví zákon veřejnou přístupnost statutu nadace, v němž jsou potřebné údaje obsaženy.
Pokud nebudou prostředky použité v rozporu
s podmínkami dobrovolně vráceny, může
nadace nárok na jejich vrácení, popřípadě
nárok na odpovídající náhradu
uplatnit u soudu.
Povinnost destinatáře prokázat způsob
použití prostředků poskytnutých
nadací zajišťuje realizaci oprávnění
nadace v případě jejich zneužití
požadovat jejich vrácení; nadace tento údaj
potřebuje i pro vypracování výroční
zprávy.
Z logiky věci vyplývá, že zřizovatel
nezřizuje nadaci "pro sebe", neboť pokud
disponuje příslušnými prostředky,
může je využít přímo. Zákon
zakazuje poskytnout prostředky z nadačního
jmění zpět zřizovateli; kromě
jiného i proto, že připuštěním
této možnosti dochází, vzhledem k daňovému
zvýhodnění nadací týkajícímu
se jak prostředků do nadací plynoucích,
tak i prostředků nadací poskytovaných,
k obcházení předpisů o dani darovací,
dani dědické, popřípadě dani
z příjmu u zřizovatele. Z obdobných
důvodů se zakazuje poskytnout prostředky
nadace též členům orgánů
nadace, resp. revizorovi nadace.
K § 3
Úprava zřízení nadace odpovídá
obecným požadavkům zřízení
právnické osoby stanoveným v občanském
zákoníku, jakož i úpravě jednotlivých
organizačně právních forem; přitom
respektuje potřebné zvláštnosti typické
pro nadaci.
Zvláštní právní skutečností
zřízení nadace je závěť,
která musí splňovat na jedné straně
pouze některé obligatorní náležitosti
v zákoně stanovené obecně pro jiné
formy nadační listiny /vzhledem k možnému
delšímu časovému období od pořízení
závěti do úmrtí se například
nepožaduje, aby obligatorně bylo určeno konkrétní
personální složení orgánů
nadace/, na druhé straně musí být
v závěti určena konkrétní osoba,
která nahradí zůstavitele jako zřizovatele
nadace. Nejsouli uvedené obligatorní náležitosti
závěti dodrženy, prohlašuje zákon
v této části závěť za
neplatnou s tím, že s majetkem bude naloženo
podle příslušných ustanovení
dědického práva.
K § 4
Statut je základním vnitřním dokumentem
nadace, který řeší nejen otázky
organizačního charakteru /podrobnosti fungování
orgánů nadace/, ale i otázky, které
se zásadním způsobem dotýkají
vztahu nadace ke třetím osobám. Jde jednak
o potencionální destinatáře, neboť
stanoví podmínky pro použití a poskytnutí
prostředků z nadačního jmění
apod., jednak o veřejnost, neboť tím, že
statut je veřejně přístupný
/je součástí rejstříku nadací/,
může kdokoliv konfrontovat, zda faktická činnost
nadace je v souladu se stanovenými pravidly. Z tohoto důvodu
obsahuje statut nadace i údaje uváděné
v nadační listině, která veřejně
přístupná není.
Přijetí, jakož i změny statutu jsou
v působnosti statutárního orgánu nadace,
který nese odpovědnost za činnost nadace.
Statut musí první správní rada zpracovat
v době mezi zřízením nadace a podáním
návrhu na zápis nadace do rejstříku
nadací.
K § 5
Nadace jako právní subjekt vzniká v souladu
s obecnou úpravou občanského zákoníku
zápisem do rejstříku nadací, který
vede soud určený k vedení obchodního
rejstříku. Tato úprava je v souladu s koncepcí
úpravy vzniku obecně prospěšných
společností podle zvláštního
zákona.
Pro rejstřík nadací, jeho vedení,
jakož i pro řízení ve věcech
rejstříku platí příslušná
ustanovení obchodního zákoníku a občanského
soudního řádu.
Zvláštní ustanovení obsahuje zákon
pouze, pokud jde o obsah zápisu a doklady, jež je
třeba k návrhu na zápis přiložit.
K § 6
Toto ustanovení obsahuje nezbytnou úpravu jednatelského
oprávnění jménem nadace, která
je již zřízena, ale dosud jako právní
subjekt nevznikla, jakož i tzv.správu vkladů
zřizovatelů, resp. nakládání
s vklady v případě, že nadace není
rejstříkovým soudem zapsána a tudíž
nevznikne; úprava této materie je převzata
z obchodního zákoníku a přizpůsobena
organizačněprávní formě nadace.
K § 7
Shodně s úpravou jiných organizačněprávních
forem rozlišuje zákon mezi zrušením a
zánikem nadace výmazem z rejstříku
nadací.
Návrh na výmaz z rejstříku lze zásadně
podat až po provedeném vypořádání
majetkových poměrů nadace, tj. likvidaci.
Likvidace se nevyžaduje pouze ve dvou případech.
Za prvé, máli zanikající nadace
právního nástupce, tj. při sloučení,
a za druhé, nemáli nadace na základě
zjištění soudu v rámci konkursního
řízení žádný majetek.
Důvody zrušení nadace jsou obvyklé jako
u jiných právnických osob; zvláštností
je to, že není připuštěno dobrovolné
zrušení s likvidací, neboť platí
předpoklad vůle zřizovatele, zřizujeli
nadaci, aby trvale plnila svůj účel, pokud
jí k tomu postačuje nadační jmění.
Z obdobného důvodu se nepředpokládá
zrušení nadace uplynutím doby.
Zrušení nadace rozhodnutím soudu je sankčním
opatřením, nastanouli důvody určené
zákonem.
Do první skupiny patří důvod uvedený
v odstavci 3, tj. že z jakýchkoliv příčin
došlo k vyčerpání nadačního
jmění. Po zrušení nadace bude pravděpodobně
následovat konkursní řízení,
nebudeli zahájeno již dříve.
Do druhé skupiny patří důvody uvedené
v odstavci 4, k nimž se připojuje i druhá podmínka,
tj. že nadace ve lhůtě soudem stanovené
nezjedná nápravu, neboť jde o případy,
kdy náprava v dohledné době možná
je.Délka lhůty, jakož i způsob nápravy
musí být přiměřené a
odpovídat důvodu, pro který bylo zrušení
navrženo.
Závažné, popřípadě opakované
porušení zákona o nadacích, popřípadě
nadační listiny či statutu nadace /odstavec
4 písm. a)/bude spočívat nejčastěji
v porušení ustanovení o nadačním
jmění a nakládání s ním
/snížení nadačního jmění
pod zákonem stanovený limit, pokud nepůjde
o případ uvedený v odstavci 3, porušení
ustanovení o omezení majetkové účasti
na jiných právnických osobách, nepředložení
výroční zprávy apod./. Porušení
zákazu podnikat vystavuje nadaci případným
sankcím ze strany živnostenských úřadů,
tak i možnosti zrušení soudem.
K § 8
Možnost sloučení nadace s jinou nadací
je jediný případ zániku nadace s právním
nástupnictvím jiné nadace; možnost splynutí
či rozdělení se nepřipouští.
Rozhodnutí o sloučení patří
do působnosti statutárního orgánu
nadace.Zákon váže možnost přijetí
takového rozhodnutí na splnění několika
podmínek.
Za prvé, možnost sloučení není
vyloučena vůlí zřizovatele, popřípadě
zůstavitele vyjádřenou v nadační
listině.
Za druhé, sloučení se připouští
pouze tehdy, jestliže nadační jmění
nepostačuje k plnění účelu
nadace a nadace by tudíž mohla být zrušena
soudem (např. z důvodu nemožnosti plnění
účelu, pro který byla zřízena).
Za třetí, nadace, s níž se má
zanikající nadace sloučit, musí mít
alespoň obdobný účel; to znamená,
že prostředky nadačního jmění
slučované nadace budou zásadně použity
k témuž či obdobnému účelu.
Za čtvrté, před provedením vlastního
sloučení, musí být mezi slučovanou
a přejímající nadací uzavřena
smlouva o sloučení, jejímž účelem
je především zajistit účelové
užití prostředků slučované
nadace, například tím, že se přejímající
nadace zaváže odpovídajícím způsobem
upravit svůj statut.
Konečné posouzení splnění podmínek
vyžadovaných zákonem pro sloučení
přísluší rejstříkovému
soudu.
K § 9
Pro likvidaci nadace platí zásadně postup
stanovený pro likvidaci obchodních společností
v obchodním zákoníku s dvěma zásadními
odchylkami.
První odchylkou je, že obdobně jako u likvidace
obecně prospěšné společnosti
není cílem likvidace zpeněžení
veškerého majetku nadace, ale pouze toho /dle výběru
likvidátora/, který je nutný pro splnění
závazků nadace. Ostatní majetek bude ponechán
v dosavadní formě. Toto ustanovení je v souladu
s naplněním druhé zvláštnosti
likvidace nadace, a to se způsobem naložení
s likvidačním výtěžkem, tj. tím
majetkem, který zbyde po úhradě závazků
nadace.
Již v nadační listině může být určena nadace, na níž má být tento majetek převeden a neníli tomu tak, nabídne jej likvidátor nadaci účelem obdobné likvidované nadaci, aby tento majetek nebyl zcela odňat svému původnímu účelovému určení.
Pokud je nabídka bezvýsledná, ať proto,
že likvidátor nezjistí obdobně zaměřenou
nadaci nebo tato nadace nabídku odmítne, je dalším
možným nabyvatelem obec, v níž má
likvidovaná nadace sídlo, jinak stát. Zákon
přitom stanoví, že majetek likvidované
nadace, resp. likvidační zůstatek má
být použit pro obecně prospěšné
účely, aby byla respektována vůle
zřizovatelů, pokud jde o účelové
určení použití majetku jím vloženého
do likvidované nadace.
K § 10 až 16
Správní rada je statutárním orgánem
nadace, který spravuje nadační jmění.
Z tohoto titulu je oprávněna řídit
činnost nadace a rozhodovat o všech jejích
záležitostech. Tomu odpovídá i zákonem
stanovená výlučná působnost
správní rady, kterou nelze přenést
na případný jiný orgán nadace.
Zákon stanoví podmínky, za kterých
může fyzická osoba vykonávat funkci
člena správní rady. Kromě povinnosti
splnit podmínky obecné povahy způsobilost
k právním úkonům a bezúhonnost
zákon dále stanoví, že členy
správní rady nemohou být osoby, které
jsou k nadaci v pracovním poměru, kterým
jsou poskytovány prostředky k dosažení
účelu nadace nebo členům statutárního
orgánu nebo kontrolního orgánu právnické
osoby, pokud jsou prostředky poskytovány této
osobě. Cílem tohoto omezení je zamezit možnému
ovlivňování rozhodování správní
rady při správě nadačního jmění.
Jmenování prvních členů správní
rady je povinností zřizovatele, popřípadě
vykonavatele závěti (nedojdeli ke jmenování
členů správní rady přímo
v závěti, což není zákonem stanoveno
jako obligatorní náležitost závěti).
Noví členové správní rady jsou
voleni správní radou. Zákon dále stanoví
délku funkčního období a v návaznosti
na ni i způsob obměny členů správní
rady. Tato ustanovení mají subsidiární
povahu a použijí se pouze v případě,
že nadační listina nestanoví jinak.
Zřizovatel, popř. zůstavitel může
také určit, že někteří
členové správní rady budou v budoucnu
voleni na návrh jím konkrétně označených
právnických nebo fyzických osob; fyzické
osoby mohou být označeny i svou funkcí.
Zákon dále obsahuje základní ustanovení
o jednání správní rady a ustanovení
o zániku členství ve správní
radě.
Pamatováno je i na případy (v praxi jistě
ojedinělé), kdy v důsledku zániku
členství nezůstane ve správní
radě nadace žádný z členů
(tj. nadace nebude mít statutární orgán)
nebo ve správní radě zůstane pouze
jeden její člen, a z těchto důvodů
nebude možno dostát povinnosti uložené
zákonem a zvolit nové členy správní
rady. Jako odpovídající řešení
se navrhuje, aby v těchto případech jmenoval
nové členy správní rady soud.