Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

K § 17 až 20

Kontrolním orgánem nadace je dozorčí rada, popřípadě revizor. Dozorčí rada se povinně zřizuje v nadaci, jejíž nadační jmění při založení přesáhne 5 mil. Kč; při nižší výši tohoto jmění se namísto dozorčí rady zřizuje revizor. Tím však není vyloučeno, že i v těchto případech bude dozorčí rada ustavena, pokud tak stanoví nadační listina nebo statut nadace.

Zákon stanoví demonstrativním výčtem úkoly dozorčí rady (revizora) při kontrolní činnosti nadace a příslušná oprávnění s tím spojená. Tím se nevylučuje, aby další úkoly dozorčí rady (revizora) v souvislosti s kontrolou byly stanoveny nadační listinou nebo statutem, pokud ovšem nepatří do výlučné působnosti správní rady.

První členy dozorčí rady, resp. revizora musí jmenovat zřizovatel nadace, popř. vykonavatel závěti (nejsou­li jmenováni v závěti). Další členy dozorčí rady, resp. dalšího revizora již volí správní rada nadace. V ostatním pro dozorčí radu a členství v ní, resp. pro výkon funkce revizora platí obdobně v zákoně přímo citovaná ustanovení týkající se správní rady. Navíc se zakotvuje neslučitelnost funkce člena dozorčí rady (revizora) s funkcí člena správní rady anebo zástupce nadace.

K § 21 až 23

Způsob použití nadačního jmění upravuje zákon kogentně. Nadační jmění lze použít pouze v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině a ve statutu nadace k naplnění obecně prospěšného cíle a dále k úhradě nákladů souvisejících se správou nadace.

Dále zákon zakotvuje požadavek hospodárnosti nadace. Nadační jmění by nemělo být prohospodařeno na odměnách členům orgánů nadace, nepřiměřených sídlech, na dopravních prostředcích a pod. Za tím účelem musí nadační listina nebo statut obligatorně stanovit jedno z pravidel pro omezení nákladů souvisejících se správou nadace v zákoně uvedených. Pojem "náklady související se správou nadace" je v zákoně přímo definován, aby se zamezilo pochybnostem, které druhy položek lze do nákladů na správu nadace zahrnout. Pravidlo stanovené pro omezení nákladů na správu nadace nebude možno měnit minimálně po dobu 5 let od jeho stanovení, aby se zabránilo případnému zneužití. Rozhodnout o změně daného pravidla přísluší podle § 10 odst. 2 písm. a) zákona správní radě, a to změnou statutu nadace. Pokud při vzniku nadace bylo pravidlo pro omezení nákladů souvisejících se správou nadace stanoveno v nadační listině, půjde v případě jeho následné změny o jediný zákonem dovolený případ nesouladu nadační listiny se statutem.

V zájmu zabránění neoprávněným výhodám při nakládání s nadačním jměním zákon dále stanoví omezení pro členy orgánů nadace a některé další osoby, kteří při prodeji věcí nebo jiných majetkových hodnot a při pronájmu nemovitostí patřících do nadačního jmění nesmějí být kupujícími nebo nájemci.

Nadace nesmí vlastním jménem podnikat. Může se však účastnit na podnikání jiných osob, a to za zákonem stanovených podmínek. Blokace podnikatelských aktivit nadace má základ v účelovém určení nadačního jmění. Navrhuje se proto vyloučit provozování živnosti, popř. jiného podnikání svým jménem podle zvláštních předpisů. Z tohoto zákazu zákon připouští výjimky, které výslovně zmiňuje ­ pronájem nemovitostí, pořádání loterií, tombol, veřejných sbírek, kulturních, společenských, sportovních a vzdělávacích akcí. V zájmu ochrany nadačního jmění proti event. obchodním rizikům spjatým s majetkovou účastí nadace na podnikání jiných osob se v zákoně navrhuje i určité omezení těchto majetkových účastí. Povolenou majetkovou účastí v uvedeném smyslu se rozumí především držení cenných papírů, zejména akcií a obligací, držení obchodního podílu společníka společnosti s ručením omezeným a komandisty komanditní společnosti. Naopak se zakazuje účast ve veřejné obchodní společnosti, účast v komanditní společnosti v postavení komplementáře, jakož i obligačně vstoupit do postavení tichého společníka podnikatele. Ze stejného důvodu, tj. v maximální míře vyloučit riziko ztráty nadačního jmění, v zájmu maximálně možného použití nadačního jmění pro stanovený účel nadace, se vylučuje možnost zřizovat u nadačního jmění zástavní či jiné zajišťovací závazky.

K § 24

Na vedení účetnictví nadace se vztahuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a příslušné prováděcí předpisy. Souběžně navrhovanou novelizací zákona o účetnictví (viz část šestá) jsou nadace zařazeny mezi účetní jednotky, které účtují v soustavě podvojného účetnictví. Zakotvuje se rovněž povinnost, aby roční účetní závěrka nadace byla ověřována auditorem. Ne však vždy, ale pouze za ten kalendářní rok, v němž úhrn celkových nákladů a výnosů vykazovaných nadací podle účetních předpisů převýší 5 000 000 Kč.

K § 25 a 26

Nadace jsou povinny vypracovávat výroční zprávu o své činnosti a hospodaření, jejíž minimální rozsah stanoví zákon. Zákonná nejzazší lhůta pro vypracování výroční zprávy umožňuje vytvoření dostatečného časového prostoru pro to, aby účetní závěrka, která je jejím obsahem, mohla být ověřena auditorem. Nic nebrání tomu, aby správní radou nebo statutem byla určena pro vypracování zprávy lhůta kratší než do šesti měsíců po skončení hodnoceného období, kterým je zásadně kalendářní rok. Výjimkou je první výroční zpráva, kde hodnoceným obdobím bude v návaznosti na datum vzniku nadace doba kratší.

Povinně se zavádí volný přístup k výročním zprávám nadace, které budou uloženy u soudu, jenž nadaci zapsal do rejstříku nadací. Informace o činnosti a hospodaření nadací obsažené ve výročních zprávách může získat a využívat každý. Sloužit budou zejména tomu, kdo hodlá nadaci přispět.

K § 27

Zahraničním nadacím se zaručuje zásadně stejný režim jako nadacím vzniklým podle tohoto zákona se sídlem v České republice za podmínek, že zřídí organizační složku umístěnou na území České republiky, která bude zapsána v rejstříku nadací, a že účel zahraniční nadace je shodný s účelem stanoveným pro české nadace.

Ustanovení zákona týkající se především nadačního jmění včetně zákonem stanovené minimální hranice, způsobu jeho použití, stanovení kriteria hospodárnosti, vypracování výroční zprávy, jakož i veřejné kontroly platí i pro zahraniční nadace, resp. jejich organizační složku, jejímž prostřednictvím vyvíjejí činnost na území České republiky.

K § 28

Občanský zákoník v § 20e odst. 2 předpokládal, že úprava nadací v něm obsažená (§ 20b až 20e) bude podrobněji rozvedena zákonem. Vzhledem k rozsáhlosti materie a z důvodů celistvosti její úpravy se přistoupilo ke zpracování komplexní zákonné úpravy nadací, a proto je třeba příslušná ustanovení občanského zákoníku týkající se nadací zrušit. Dále se provádí dvě další drobné úpravy textu § 476d odst. 1 a § 477 odst. 2 občanského zákoníku související s přijetím zákona o nadacích.

K § 29

Stanoví se příslušnost krajského soudu pro řízení ve věcech zrušení nadace a následného jmenování likvidátora soudním rozhodnutím, tj. které je hmotněprávně upraveno v § 7 odst. 3 a 4, resp. v § 9 odst. 2 zákona o nadacích. Příslušnost krajského soudu je stanovena shodně jako při rozhodování o těchto záležitostech u obchodních společností a družstev (§ 9 odst. 4 písm. b) a h), resp. písm. c) občanského soudního řádu). Dále se stanoví i příslušnost krajského soudu pro řízení ve věci jmenování nových členů správní rady v případech uvedených v § 16 zákona o nadacích.

K § 30

V novele zákona ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje osvobodit nadace od soudních poplatků ve věcech týkajících se rejstříku nadací, tj. zápisů do něj. Navrhované osvobození je odůvodněno postavením nadací jako účelových sdružení majetku, který není určen k podnikání.

K § 31

S poukazem na postavení nadací jako účelového sdružení majetku určeného k užití pro dosažení obecně prospěšného cíle se jeví jako odpovídající zakotvit pro tento druh právnických osob určité daňové zvýhodnění oproti podnikatelských subjektům. Navrhované zvýhodnění se konkrétně týká daně dědické a darovací, od nichž mají být osvobozena bezúplatná nabytí majetku nadacemi, jakož i prostředků poskytnutých nadacemi v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu nadace. K naplnění tohoto záměru je nutno novelizovat zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Uvedená novelizace navazuje na daňová zvýhodnění, která mají nadace již podle platných předpisů; konkrétně jde o daň z pozemků, od níž jsou osvobozeny pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou sloužící nadacím, a o daň ze staveb, od níž jsou osvobozeny stavby sloužící nadacím.

Navrhovaná novela zákona č. 357/1992 Sb. obsahuje dále ustanovení o tom, že od daně darovací je osvobozeno nabytí majetkového prospěchu na základě smlouvy o výpůjčce do výše 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené podle § 659 a násl. občanského zákoníku vznikne vypůjčiteli právo užívat po dohodnutou dobu věc bezplatně. Tímto bezplatným užíváním věci vzniká majetkový prospěch, který je předmětem daně darovací. S ohledem na to, že u takto vzniklého majetkového prospěchu ve výši do 20 000 Kč bude daň darovací, přes administrativní náročnost spojenou s jejím vyměřováním, zpravidla minimální, navrhuje se pro tyto případy daňové osvobození. Toto osvobození má obecnou povahu a bude se týkat nejen nadací,ale například i případů, kdy stát zřizuje výpůjčku k pozemkům, které jsou v jeho vlastnictví, ve prospěch bytových družstev.

K § 32

V zájmu lepší přehlednosti a možnosti kontroly se navrhuje, aby nadace byly v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví zařazeny mezi účetní jednotky, které jsou povinny účtovat v soustavě podvojného účetnictví.

K § 33

V souvislosti s nově zaváděnou registrací nadací soudy je nutno ze zákona ČNR č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník vypustit § 12, v němž je založena dosavadní příslušnost k registraci nadací pro okresní úřady.

K § 34

V daném přechodném ustanovení je řešena situace nadací již existujících podle dosavadních předpisů. Ty nabývají statusu nadace podle tohoto zákona za podmínky, že v zákonem stanovené dvanáctiměsíční lhůtě splní požadavky na činnost nadace podle tohoto zákona a požádají o zápis do rejstříku nadací vedeného soudy. Ve stejné lhůtě může statutární orgán nadace rovněž rozhodnout o jejím zrušení, a to s následnou likvidací. Další možností, kterou nadace zřízené podle dosavadních předpisů mohou využít, je jejich sloučení za podmínek stanovených v odstavci 2. Dojde­li ke sloučení, stanoví se zároveň pro přejímající nadaci povinnost podat následně návrh na zápis do rejstříku nadací u rejstříkového soudu a dodržet přitom dvanáctiměsíční lhůtu ode dne účinnosti zákona. Po marném uplynutí stanovené roční lhůty anebo bude­li podaný návrh na zápis nadace do rejstříku nadací zamítnut, soud rozhodne o zrušení nadace a nařídí její likvidaci.

K § 35

Na území České republiky působí přibližně 15 zahraničních subjektů majících povahu zahraniční nadace podle tohoto zákona. Jejich činnost se opírá o povolení vydané ministerstvem vnitra podle § 3 odst. 1 zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v ČR. V daném přechodném ustanovení se umožňuje, aby se tyto zahraniční subjekty mohly podřadit pod režim zákona o nadacích, jehož součástí je i úprava právního režimu působení zahraničních nadací v České republice.

K § 36

Účinnost zákona je s ohledem na jeho aktuálnost navrhována na 1. listopad 1996.

V Praze dne 23. července 1996

I. Změna a doplnění zákona č. 40/1964 Sb.,občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

1. Vypouští se ustanovení § 20b až 20e včetně nadpisu:

(1) Fyzická nebo právnická osoba mohou jednotlivě nebo společně zřizovat nadace (fondy) k obecně prospěšným cílům, zejména za účelem rozvoje duchovních hodnot, ochrany lidských práv nebo jiných humanitárních cílů, k ochraně a tvorbě životního prostředí, zachování přírodních hodnot i ochraně kulturních památek.

(2) Fyzická osoba může nadaci zřídit i závětí.

(3) Nadace je právnickou osobou; vzniká registrací u příslušného státního orgánu.

Zřizovatel vydává statut nadace, který obsahuje zejména

a) název a sídlo nadace,

b) cíl, který bude nadací podporován,

c) zdroje nadace,

d) způsoby použití prostředků nadace a komu je lze poskytnout,

e) určení správce nadace a kdo ji zastupuje v právních

vztazích,

f) způsob majetkového vypořádání při zániku nadace.

Prostředky poskytnuté z nadace jsou účelově vázány a ten, komu byly poskytnuty, je povinen použít je podle stanovených podmínek; jinak může správce nadace požadovat jejich vrácení nebo náhradu.

(1) Na zrušení a zánik nadace se použije přiměřeně § 20a.

(2) Podrobnější úpravu o nadacích (fondech) stanoví zákon Federálního shromáždění.

2. V § 476d odst. 1 se na konci připojují slova vyznačená tučně:

(1) Zůstavitel může projevit svoji poslední vůli do notářského zápisu; zvláštní zákon stanoví, kdy úkon musí být učiněn před svědky a kdy musí mít formu notářského zápisu.

3. V § 477 odst. 2 se vypouští podtržená část věty za středníkem:

(2) Zůstavitel může závětí zřídit nadaci; závěť však musí obsahovat statut nadace (§ 20c).

II. Doplnění zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

V § 9 odst. 2 se doplňuje nové písmeno k) včetně poznámky pod čarou č. 1a vyznačené tučně:

(2) Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně

a) ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku a ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích,

b) o nárocích vycházejících z autorského zákona,

c) ve věcech původcovství k předmětům průmyslového vlastnictví, práva je přihlásit k ochraně, spolumajitelství a o nárocích z těchto věcí, popřípadě z porušení práv v těchto věcech,

d) ve sporech o vzájemné vypořádání dávky poskytnuté neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, mezi zaměstnavatelem a příjemcem této dávky podle právních předpisů o důchodovém pojištění a o sociálním zabezpečení,

e) ve sporech mezi příslušným orgánem nemocenského pojištění a zaměstnavatelem o náhradu škody vzniklé nesprávným postupem při provádění nemocenského pojištění,

f) ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky,

g) ve sporech o neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru podle § 18 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky,

h) ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do pravomoci soudů České republiky,

i) v řízení konkursním a vyrovnávacím, je­li úpadcem (dlužníkem) fyzická nebo právnická osoba, jež není zapsána v obchodním rejstříku, včetně sporů tímto řízením vyvolaných,

j) v řízení o určení, zda návrh na registraci politické strany nebo politického hnutí nemá nedostatky, které by bránily jejich registraci [§ 200d občanského soudního řádu],

k) v řízení o zrušení nadace a její likvidaci, o jmenování likvidátora nadace a o jmenování nových členů správní rady nadace [§ 7 odst. 3 a 4, § 9 odst. 2 a § 16 zákona č. ../1996 Sb., o nadacích].

III. Doplnění zákona České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

V § 11 odst. 2 se doplňuje nové písmeno k) vyznačené tučně:

(2) Od poplatku se osvobozují

a) Česká republika a státní fondy,

b) obce v případech, kdy spor se týká výkonu státní správy, který je na ně přenesen,

c) navrhovatel v řízení o určení výživného, nejde­li o vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí,

d) navrhovatel v řízení o náhradu škody na zdraví včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví,

e) navrhovatel v řízení o náhradu škody z pracovního úrazu a nemoci z povolání,

f) neprovdaná matka v řízení o příspěvek na výživu a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím,

g) navrhovatel v řízení o určení otcovství, s výjimkou navrhovatele v řízení o popření otcovství,

h) diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsou­li státními příslušníky cizích států, požívající podle mezinárodního práva [§ 116 občanského zákoníku] výsady a imunity, je­li zaručena vzájemnost a nejde­li o poplatné úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob,

ch) cizinec v řízení o přiznání statutu uprchlíka,

i) navrhovatel v řízení o vydání věci nebo uplatnění nároku podle zvláštních předpisů [Zejména zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. /1996 Sb., o nadacích] ,je­li v těchto předpisech zakotven nárok na osvobození,

j) navrhovatel, který uplatňuje nároky podle zákona o mimosoudních rehabilitacích,^4a)

k) nadace ve věcech rejstříku nadací.

IV. Doplnění zákona České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů

1. V § 19 odst. 1 se doplňuje nové písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. [§ 659 a násl. občanského zákoníku] vyznačené tučně:

(1) Od daně dědické a daně darovací je za podmínek dále uvedených osvobozeno nabytí

a) movitých věcí osobní potřeby u fyzických osob, pokud tyto věci po dobu jednoho roku před nabytím nebyly součástí obchodního majetku zůstavitele nebo dárce, jakož i podílů dědiců vyplácených z tohoto majetku a podílů odvozených z bezpodílového spoluvlastnictví manželů zaniklého v důsledku úmrtí jednoho z nich, pokud cena tohoto majetku nepřevyšuje u osob I. skupiny 1 000 000 Kč, u osob II. skupiny 60 000 Kč, u sob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části ceny movitých věcí nebo podílu na těchto věcech nabývaných každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky,

b) vkladů na účtech u bank a poboček zahraničních bank působících na území České republiky (s výjimkou vkladů na účtech zřízených pro podnikatelské účely), peněžních prostředků v české nebo cizí měně a cenných papírů v tuzemsku, jakož i podílů dědiců vyplácených z tohoto majetku a podílů odvozených z bezpodílového spoluvlastnictví manželů zaniklého v důsledku úmrtí jednoho z nich, pokud úhrnná částka všech těchto hodnot nepřevyšuje u osob I. skupiny 1 000 000 Kč, u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části movitého majetku nebo podílu na tomto majetku nabývaného každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky,

c) částky, které se podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením stávají předmětem dědictví,^2d)

d) majetkového prospěchu na základě smlouvy o výpůjčce [§ 659 a násl. občanského zákoníku] do výše 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka.

2. V § 20 odst. 4 se doplňuje nové písmeno d) vyznačené tučně:

(4) Od daně dědické a daně darovací jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku

a) určená na financování zařízení a humanitárních akcí v oblasti kultury, školství, vědy a vzdělání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, tělovýchovy, sportu, výchovy a ochrany dětí a mládeže a požární ochrany, pokud je majetek nabyt právnickými osobami, které byly zřízeny k zabezpečování těchto činností a které mají sídlo na území České republiky,

b) státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi,⁷⁾

c) obecně prospěšnými společnostmi určená na jejich činnost,

d) nadacemi, jakož i prostředků poskytnutých nadacemi v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu nadace.

V. Změna zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

V § 9 odst. 1 se v textu písmena d) podtržená slova vypouštějí:

(1) V soustavě jednoduchého účetnictví účtují

a) podnikatelé, o nichž tak stanoví zvláštní zákon [Zejména zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. /1996 Sb., o nadacích],

b) ostatní fyzické osoby uvedené v ustanovení § 1 odst. 1,

c) příspěvkové organizace, jejichž roční objem výdajového rozpočtu nepřesahuje 500 000 Kč,

d) občanská sdružení, jejich organizační složky a orgány, které mají právní subjektivitu a sdružení právnických osob

a nadace, pokud nepodnikají nebo pokud jejich příjmy nedosáhly v předchozím roce výše 3 000 000 Kč,

e) církve a náboženské společnosti, jejich orgány a církevní instituce, které mají právní subjektivitu, pokud nepodnikají nebo pokud nejsou příjemci dotací z příslušných státních rozpočtů.

VI. Změna zákona České národní rady č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník

Státním orgánem příslušným k registraci nadace [§ 20b občanského zákoníku] je okresní úřad, v jehož územním obvodu bude mít nadace sídlo.