Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(1) Pokutu ve výši od 10 000 do 300 000 Kč může příslušná obec, příslušný okresní úřad nebo inspekce uložit právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která:

a) při nakládání s nebezpečnými odpady porušila povinnosti vyplývající z právních předpisů upravujících nakládání s výrobky a látkami se stejnými nebezpečnými vlastnostmi (§ 3 odst. 2),

b) se zbavila odpadu způsobem, který je v rozporu s tímto zákonem nebo jinými právními předpisy (§ 3 odst. 5),

c) nevede ve stanoveném rozsahu evidenci odpadů a neplní ohlašovací povinnosti (§ 5 odst. 1 písm. g), § 6 odst. 1 písm. g), § 7 odst. 4 písm. d), § 8 odst. 2, § 20, § 21),

d) neumožní kontrolním orgánům výkon kontrolní činnost (§ 28),

e) nezveřejňuje druhy sbíraných nebo vykupovaných odpadů a podmínky jejich sběru a výkupů nebo neodebírá, případně nevykupuje zveřejněné druhy sbíraných nebo vykupovaných odpadů za stanovených podmínek (§ 6 odst. 1 písm. b) a c),

f) nezabezpečuje odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem ohrožujícím životní prostředí (§ 5 odst. 1 písm. f), § 6 odst. 1 písm. e), § 7 odst. 4 písm. b)),

g) nerespektuje zákonem stanovené požadavky na kvalitativní vlastnosti používaných obalů a úroveň nakládání s nimi (§ 18 odst. 2),

h) neoznačí obaly stanoveným způsobem (§ 19 odst. 2),

i) podniká s komunálním odpadem bez souhlasu příslušné obce (§ 9 odst. 3),

j) nesplní povinnost nabídnout odpad k využití (§ 5 odst. 1 písm. b)),

k) nekontroluje, zda odpad nemá nebezpečné vlastnosti (§ 4 odst. 3).

(2) Pokutu ve výši od 20 000 do 500 000 Kč může příslušný okresní úřad nebo inspekce uložit právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která

a) upravuje, využívá nebo zneškodňuje odpady v zařízeních, které k tomu nejsou určeny (§ 3 odst. 4),

b) vzniklé odpady netřídí, případně neshromažďuje utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií (§ 5 odst. 1 písm. a) a e), § 6 odst. 1 písm. a) a d)),

c) nevede evidenci osob, od kterých odebrala nebo vykoupila druhy odpadů stanovených vyhláškou, nebo neověřila jejich totožnost (§ 6 odst. 3),

d) nezveřejňuje seznamy druhů odpadů, k jejichž zneškodňování nebo úpravě je oprávněna (§ 7 odst. 4 písm. c)),

e) nevytváří finanční rezervu na sanaci, rekultivaci a zajištění péče o skládku po ukončení jejího provozu (§ 7 odst. 4 písm. h),§ 32 odst. 1),

f) neuvede na průvodní dokumentaci výrobku nebo na obalu, případně v návodu na použití nebo jinou vhodnou formou informace o způsobu využití nebo zneškodnění obalů a nespotřebovaných částí výrobků (§ 18 odst. 3),

g) nezajistí zpětný odběr obalu stanoveného nařízením vlády (§ 19 odst. 4),

h) neplní podmínky okresního úřadu pro péči o skládku po skončení jejího provozu (§ 33).

(3) Pokutu ve výši od 30 000 do 10 000 000 Kč uloží příslušný okresní úřad nebo inspekce právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která

a) nakládá s odpadem označeným v Katalogu odpadů jako odpad nebezpečný, jako s odpadem ostatním, aniž by měla osvědčení od pověřené osoby (§4 odst. 4), že odpad nemá nebezpečné vlastnosti, a prokáže-li se, že odpad nebezpečné vlastnosti má (§ 4 odst. 3),

b) nakládá s nebezpečným odpadem bez souhlasu příslušného okresního úřadu nebo v rozporu s ním (§ 5 odst. 5, § 6 odst. 1 písm. f)),

c) provozuje zařízení ke zneškodňování odpadů nebo k úpravě nebezpečných odpadů bez souhlasu příslušného okresního úřadu nebo v rozporu s ním (§ 7 odst. 1),

d) provozuje zařízení ke zneškodňování odpadů nebo k úpravě nebezpečných odpadů v rozporu se schváleným provozním řádem nebo neplní technické požadavky stanovené vyhláškou ministerstva (§ 7 odst. 2),

e) nezabezpečí zneškodnění odpadů na základě rozhodnutí příslušného okresního úřadu (§ 7 odst. 4 písm. e)),

f) nezabezpečí po ukončení provozu zařízení jeho sanaci, rekultivaci a následnou péči o toto zařízení (§ 7 odst. 4 písm. g)),

g) neplní podmínky stanovené tímto zákonem pro dovoz, vývoz a tranzitní přepravu odpadů (§ 11 až 16),

h) nakládá s nebezpečnými odpady podle § 3 odst. 3 bez udělené autorizace nebo v rozporu s ní nebo neplní stanovené povinnosti (§ 34 až § 37).

(4) Pokud se pokuta ukládá za porušení povinností podle odstavce 3 při nakládání s nebezpečnými odpady podle § 3 odst. 3, může být pokuta uložena až do výše 30 000 000 Kč.

(5) Obec může uložit právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání pokutu do 200 000 Kč, pokud na základě dohody podle § 9 odst. 5 neplní povinnosti stanovené obecně závaznou vyhláškou, upravující systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálních odpadů.

(1) Uložením pokuty podle § 39 nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů o náhradě škody.

(2) Pokutu lze uložit právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání do dvou let ode dne, kdy se o porušení povinnosti příslušný orgán státní správy dozvěděl, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(3) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti ohrožení životního prostředí, popřípadě k míře jeho poškození.

(4) Poruší-li právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání v době jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení pokuty podle tohoto zákona znovu stejnou povinnost, za níž byla pokuta uložena, může být uložena další pokuta až do výše dvojnásobku horní hranice sazby.

(1) Pokutu ukládá, vybírá a vymáhá orgán státní správy, který jako první zahájil řízení o jejím uložení; pokuty uložené inspekcí vymáhá příslušný finanční úřad. V případě, že bylo zahájeno řízení ve stejný den inspekcí, okresním úřadem nebo orgánem obce, provede řízení o uložení pokuty okresní úřad. V případech uvedených v § 26 odst. 1 písm. d) provedou řízení orgány obce. O zahájení řízení o uložení pokuty se inspekce, okresní úřad a orgány obce vzájemně informují. Při vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního předpisu [Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů].

(2) O odvolání proti rozhodnutí inspekce nebo okresního úřadu o uložení pokuty rozhoduje ministerstvo. O odvolání proti rozhodnutí orgánů obce rozhoduje okresní úřad.

(3) Pokuty uložené inspekcí jsou příjmem Státního fondu životního prostředí [Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění zákona ČNR č. 334/1992 Sb.].

(4) Pokuty uložené okresním úřadem jsou příjmem státního rozpočtu.

(5) Pokuty uložené orgány obce jsou příjmem rozpočtu obce.

(6) Uložením pokuty za porušení povinnosti vyplývajících z tohoto zákona nejsou dotčena příslušná ustanovení trestního zákona.

(1) Není-li výslovně stanoveno jinak, vztahují se na řízení podle tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)].

(1) Výrobci a dovozci zboží jsou povinni splnit povinnosti uvedené v tomto zákoně týkající se informací o způsobu využití nebo zneškodnění obalů nebo nespotřebovaných částí výrobků nejpozději do tří let od účinnosti tohoto zákona.

(2) Výrobci, dovozci a prodejci jsou povinni plnit povinnosti uvedené v tomto zákoně týkající se zpětného odběru použitých výrobků a obalů nejpozději do sedmi let od účinnosti tohoto zákona.

(3) Právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která dosud nakládá s nebezpečnými odpady podle zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 300/1995 Sb., a chce s nimi dále nakládat, je povinna nejdéle do 12-ti měsíců od účinnosti tohoto zákona získat autorizaci pro nakládání s nebezpečnými odpady podle tohoto zákona.

(4) Rozhodnutí vydaná podle § 4 zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 300/1995 Sb., a jeho prováděcích předpisů, pozbývají platnosti do dvou let po nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Řízení o pokutách zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů. Ostatní zahájená řízení se dokončí podle tohoto zákona.

Zrušují se:

1) zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 300/1995 Sb.,

2) zákon ČNR č. 311/1991 Sb., o státní správě v odpadovém hospodářství, ve znění pozdějších předpisů,

3) zákon ČNR č. 62/1992 Sb. o poplatcích za uložení odpadů, ve znění zákona č. 41/1995 Sb.,

4) nařízení vlády ČR č. 521/1991 Sb., o vedení evidence odpadů,

5) nařízení vlády ČR č. 513/1992 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady,

6) vyhláška MŽP ČR č. 401/1991 Sb., o programech odpadového hospodářství

7) Opatření FVŽP částka 69/1991 Sb., kterým se vyhlašuje Kategorizace a katalog odpadů.

Příloha č. 1 k zákonu č. .......

1) odpad z výroby nebo spotřeby dále blíže nespecifikovaný,

2) výrobky, které neodpovídají požadované jakosti,

3) výrobky s prošlou lhůtou spotřeby,

4) materiály rozlité, ztracené nebo jinou nehodou znehodnocené, včetně materiálů, zařízení apod., jež byly v důsledku nehody znečištěny,

5) materiály znečištěné či znehodnocené v důsledku plánovaných činností (např. odpad po čistících operacích, obalové materiály, kontejnery),

6) nepoužitelné součástky (např. vyřazené baterie, vyčerpané katalyzátory),

7) látky, které ztratily požadované vlastnosti (např. znečištěné kyseliny, znečištěná rozpouštědla, vyčerpané temperovací soli),

8) odpad z průmyslových procesů (např. strusky, destilační zbytky),

9) odpad z procesů snižujících znečištění (např. kaly ze skrubrů, prach z vysavačů, upotřebené filtry),

10) odpad z obrábění a tváření (např. třísky od soustružení, okuje z válcování),

11) odpad z těžby s výjimkou odpadu podle § 1 odst. 2 písm. b) zákona, a zpracování surovin (např. důlní odpad, kaly z těžby ropy),

12) znehodnocené materiály (např. oleje znečištěné polychlorovanými bifenyly),

13) jakékoli materiály, látky či výrobky, jejichž používání bylo zákonem zakázáno,

14) výrobky, pro které již vlastník nemá upotřebení (např. vyřazené předměty ze zemědělství, domácností, kanceláří, obchodů).

Příloha č. 2 k zákonu č. ........

1) výbušnost

2) hořlavost

3) oxidační schopnost

4) tepelná nestálost organických peroxidů

5) schopnost odpadů uvolňovat při styku se vzduchem nebo vodou jedovaté plyny

6) ekotoxicita

7) následná nebezpečnost

8) akutní toxicita

9) pozdní účinek

10) žíravost

11) infekčnost

12) radioaktivita

Příloha č. 3 k zákonu č. ......

I. Obecná část

Obor nakládání s odpady, druhotnými surovinami a obaly se vyvíjí jako samostatné, dynamicky se rozvíjející průmyslové odvětví s ročním obratem v řádu 10 až 15 mld. Kč. Téměř po pěti letech účinnosti zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech, je v nových ekonomických podmínkách předkládán návrh nového zákona o odpadech. Tento zákon nahradí zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, zákon ČNR č.311/1991 Sb., o státní správě v odpadovém hospodářství, ve znění zákona č. 466/1992 Sb., zákon ČNR č. 62/1992 Sb., o poplatcích za uložení odpadů, ve znění zákona č. 41/1995 Sb., a všechny prováděcí předpisy vydané jejich základě.

Důvody přípravy nového zákona lze shrnout takto:

- na základě zkušeností z praktické aplikace zákona je nutno některá ustanovení platné právní úpravy, která se osvědčila, upravit nebo doplnit,

- dynamický vývoj oboru nakládání s odpady v nových tržních podmínkách, které platná právní úprava nemohla respektovat a svým způsobem dnes brání podnikání s odpady a druhotnými surovinami jako svébytnému odvětví národního hospodářství, vyžaduje řadu zásadních změn zákona,

- přijetí ČR do OECD a příprava vstupu ČR do EU vyžaduje postupné kroky směřující k harmonizaci české legislativy i na úseku nakládání s odpady,

- platná právní úprava v oblasti nakládání s odpady je svým rozptýlením do řady právních předpisů nepřehledná.

Navrhovaná právní úprava směřuje ke zjednodušení a zvýšení transparentnosti legislativy upravujících tuto problematiku (hmotně právní úprava, státní správa, evidence apod.). Zákon o odpadech ve své nové podobě je dále iniciován Státní politikou životního prostředí, kterou vláda přijala dne 23. 8. 1995 a která nově formuluje základní přístup též k oblasti nakládání s odpady.

Cílem navrhované právní úpravy je zejména:

- prevence vzniku odpadů a snížení produkce odpadů,

- omezení rizik pro životní prostředí způsobených manipulací, zpracováním, užitím, zneškodňováním nebo ukládáním odpadů; nebezpečné odpady ukládat na skládky až po jejich úpravě zajišťující immobilizaci škodlivin,

- využití surovinového a energetického potenciálu odpadů a tím dosažení úspor primárních neobnovitelných zdrojů surovin a energie,

- omezení produkce odpadů z obalů, včetně omezení použití látek v obalové technice, představujících významná rizika pro životní prostředí,

- zavedení racionálního systému nakládání s odpady, podpora separovaného sběru, recyklace a regenerace odpadů a nezávadného zneškodňování nevyužitelného podílu odpadu,

- podpora zavádění efektivních a ekonomicky průchodných řešení recyklačních technologií,

- omezení objemu odpadů ukládaných na skládky,

- zvýšení účinnosti kontroly dodržování právních předpisů a pravidel hospodářské soutěže v nakládání a podnikání s odpady,

- vyhodnocení environmentálních rizik starých zátěží na životní prostředí z hlediska skládkového hospodářství a postupná asanace lokalit s reálnými riziky pro životní prostředí,

- zavedení systému autorizací pro nakládání s některými nebezpečnými odpady, které představují závažná rizika pro životní prostředí.

Návrh vychází ze zkušeností z dosavadní právní úpravy a reaguje na požadavky vyplývající pro Českou republiku z přijetí do OECD a přípravy vstupu do EU. Základní principy nové právní úpravy je možno charakterizovat následovně:

- původce odpadu se může odpadu zbavit pouze způsobem, který není v rozporu se zákonem,

- zneškodňovat odpady lze pouze v zařízeních k tomu určených,

- pro nakládání s nebezpečnými odpady se použijí též právní předpisy platné pro výrobky a látky se stejnými nebezpečnými vlastnostmi,

- původce je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich využití nebo zneškodnění, pokud toto zajišťuje sám, nebo do jejich předání k využití nebo zneškodnění právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající oprávněné k nakládání s odpady,

- provozovat zařízení ke zneškodňování odpadů lze jen se souhlasem orgánu státní správy obsahujícím i souhlas s provozním řádem tohoto nařízení,

- provozovatelé skládek jsou povinni zřídit a vést finanční rezervu na sanaci, rekultivaci a následnou péči o skládku po jejím uzavření,

- dovoz, vývoz a tranzitní přeprava odpadů jsou možné jen se souhlasem ministerstva, které stanoví podmínky, za kterých se uděluje; stanovené druhy odpadu jsou volně obchodovatelným zbožím, pokud jsou určeny k dalšímu využití,

- dovoz odpadů za účelem zneškodnění je zakázán; vývoz nebezpečných odpadů je povolen pouze do zemí EU a OECD a je vázán na souhlas přijímající země,

- výrobci, dovozci a prodejci jsou povinni uvádět na trh pouze výrobky a obaly, jejichž nespotřebované části nebo odpady z nich lze dále využít nebo zneškodnit způsobem, kdy vliv na životní prostředí nepřesahuje míru. stanovenou zvláštními předpisy,

- výrobci, dovozci a prodejci jsou povinni odebrat zpět vybrané druhy výrobků nebo obalů, stanovené nařízením vlády,

- výrobci a dovozci obalů musí respektovat požadavky stanovené pro používané obaly s ohledem na ochranu životního prostředí,

- obec může stanovit obecně závaznou vyhláškou systém sběru, svozu, třídění, využívání a zneškodňování komunálních odpadů vznikajících na jejím území,

- obec je povinna zajistit místo, kam mohou občané bezplatně ukládat vytříděné nebezpečné složky komunálního odpadu; na takto vymezená místa nemohou odkládat odpad právnické nebo fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost (tj. původci ve smyslu zákona),

- občan je povinen komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a zneškodnění, pokud tak stanoví obec vyhláškou, pokud neprokáže, že tento odpad využil nebo zneškodnil sám v souladu se zákonem,

- právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které nakládají s odpady, vedou průběžně evidenci odpadů podle druhů, množství a způsobu nakládání,

- působnost orgánů státní správy v odpadovém hospodářství se doplňuje o působnost celních orgánů při kontrole pohybu odpadů přes hranice státu,

- úhradu za svoz a zneškodnění komunálního odpadu stanoví obec, úhrada je příjmem obce,

- za ukládání odpadů na skládky se platí poplatky; za ukládání všech druhů odpadu se platí základní složka poplatku, která je příjmem obce na jejímž katastru leží skládka; za ukládání nebezpečného odpadu se platí riziková složka, která je příjmem Státního fondu životního prostředí; poplatky se v letech 1997 -2000 postupně zvyšují,

- za porušení zákona lze uložit pokutu; sazby pokut se pro jednotlivé skutkové podstaty diferencovaně zvyšují,

- nakládat s některými nebezpečnými odpady může právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání jen na základě autorizace; autorizaci uděluje ministerstvo na návrh okresního úřadu,

- není-li znám ten, kdo v rozporu se zákonem odpad odložil na nemovitosti, která k tomu není určena, přechází povinnost odpad zneškodnit na majitele nemovitosti, v případě, že majitel nemovitosti prokáže, že se tak stalo proti jeho vůli a nezákonnému uložení odpadu nemohl zabránit, uhradí účelně vynaložené náklady příslušný okresní úřad,

- účinnost ustanovení o obalech a obalových materiálech se stanoví nejpozději do 7 let od účinnosti zákona,

- provozovatelé skládek budou vytvářet rezervu na rekultivaci, sanaci a zajištění péče o skládku po skončení jejího provozu.

Návrh je v souladu se Směrnicí Rady EU 75/442/EHS ve znění Směrnicí Rady č.91/156/EHS, Rozhodnutím Komise EU č.94/3/EHS a s Basilejskou úmluvou.

Navrhovaná právní úprava nakládání s odpady se od stávající úpravy liší zejména v těchto základních bodech:

- zcela nově je řešena kategorizace odpadů. Vypouští se kategorie "zvláštní odpad", který se v praxi neosvědčil a stanovují se jako kategorie pouze odpady "nebezpečné", které mají nebezpečné vlastnosti, a "ostatní", které je nemají. Pro zařazení odpadů do kategorie "nebezpečné" jsou rozhodující jejich reálné nebezpečné vlastnosti stanovené zákonem stanoveným postupem,

- rozšiřují se základní pojmy (např. druhotná surovina, zneškodňování odpadů, skládka odpadů),

- upřesňují a doplňují se základní (všeobecné) povinnosti při nakládání s odpady,

- proti stávající úpravě jsou zpřesněny povinnosti k odpadům při přechodu vlastnických práv,

- je zrušen institut programu odpadového hospodářství a to na všech úrovních jako administrativně náročný, bez odpovídajícího efektu,

- ruší se souhlasy k přepravě nebezpečných odpadů, které se ukázaly v praxi nadbytečné a mimořádně administrativně náročné,

- zcela nově je v souladu s Basilejskou úmluvou a předpisy EU a OECD (Nařízením Rady EU EHS/259/93 a dále Rozhodnutí - Doporučení Rady OECD C(83)180/Final, C(86)64/Final, Rozhodnutí Rady OECD C(92)39/Final, C(94)152/ Final a C(94)153/Final) řešena problematika dovozu, vývozu a tranzitní přepravy odpadů,

- samostatně je řešeno nakládání s komunálním odpadem s výrazným posílením funkce obcí především ve vztahu k občanům,

- nově je zařazena úprava komplexního systému nakládání s obaly (ve shodě s předpisem EU),

- okruh orgánů státní správy v odpadovém hospodářství se rozšiřuje o celní orgány, které vykonávají působnost na úseku dovozu odpadů,

- poplatky za ukládání odpadů se výrazně zjednodušují a postupně zvyšují tak, aby se zvýšila konkurence schopnost způsobů nakládání s odpady, které jsou vůči životnímu prostředí šetrnější než samotné skládkování,

- nově se zákonem zavádí úhrada za svoz, třídění a zneškodnění komunálního odpadu, jejíž výši stanoví obec vyhláškou,

- nově se zavádí tzv. finanční rezerva skládky určená na její asanaci a rekultivaci po skončení životnosti skládky,

- nově se zavádí institut "autorizace" pro subjekty podnikající s některými nebezpečnými odpady; autorizace předpokládá zpřísnění státní regulace u cca 50 vyhláškou stanovených druhů nebezpečných odpadů, které představují mimořádná rizika pro životní prostředí,

- zpřísňují se sankce za závažné porušení zákona.

Návrh nového zákona o odpadech nově definuje odpad v souladu se Směrnicí Rady EU 75/442/EHS "o odpadech" ve znění doplňků Směrnice Rady 91/156/EHS, Rozhodnutí Komise EU 94/3/EHS ustavující seznam odpadů a dále s Basilejskou úmluvou (sdělení MZV č.100/1994 Sb.)

Nový katalog odpadů bude plně kompatibilní s Rozhodnutím Komise ES 94/3/ES, kterým se zavádí "Evropský katalog odpadů".

Nová úprava dovozů, vývozů a tranzitní přepravy odpadů, určených k přepracování respektuje požadavky Basilejské úmluvy a dále Směrnici Rady EU 84/631/ES o kontrole a dohledu nad pohybem nebezpečného odpadu přes hranice států uvnitř EU a návazných dokumentů 85/469/ES, 84/631/ES, 87/112/EHS, Rozhodnutí Rady EU 90/170/ES "o uznání rozhodnutí/doporučení OECD ke kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států" a Nařízení Rady EU ES/259/93 "o kontrole pohybu odpadů uvnitř, do a ze států EU". Dále respektuje požadavky dokumentů OECD C(83)180/Final, C(86)64/Final, C(88)90/Final, C(90)178/Final, C(92)39/Final, C(93)74/Final, C(94)152/Final, C(94)153/Final a C(94)154/Final týkajících se režimu pohybu odpadů přes hranice států a jeho kontroly. Přeprava nebezpečných odpadů je upravena s ohledem na Rozhodnutí Rady EU 94/55/ES "k aproximaci zákonných předpisů členských států vztahujících se k přepravě nebezpečného zboží po silnicích" .

Směrnice Rady EU 89/369/ES, 89/429/ES a 94/67/ES, týkající se spalování odpadů jsou respektovány prováděcími předpisy k zákonu 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, ve znění pozdějších předpisů. Režim nakládání s nebezpečnými odpady je přizpůsoben požadavkům Směrnic Rady EU 91/689/ES a 94/31/ES "o nebezpečném odpadu", Směrnice Rady ES 78/319/ES "o toxických a nebezpečných odpadech" a Směrnice Rady EU 76/403/ES "ke zneškodňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů".

Požadavky na výrobce a dovozce obalů a vybraných výrobků respektují základní požadavky Směrnice Rady EU 94/62/ES "k obalům a odpadům z obalů" a dále Směrnici Komise EU 93/86/ES, 91/157/ES "k bateriím a akumulátorům, obsahujícím nebezpečné látky" a Směrnice Rady 75/439/ES, 87/101/ES "ke zneškodňování odpadních olejů".

V prováděcích předpisech týkajících se podrobností evidence a ohlašování odpadů budou uplatněny požadavky Rozhodnutí Komise 94/774/ES "o standardních nákladových listech nebezpečných odpadů".

Splněním požadavků uvedených základních předpisů EU splní navrhovaná právní úprava nakládání s odpady požadavky, formulované Bílou knihou EU o přidružení. Požadavky dalších předpisů EU a OECD nebudou zahrnuty do právního předpisu, ale budou uplatněny formou exekutivních aktů nebo zpráv předkládaných vládou ČR apod.

Nakládání s odpady se stalo po roce 1990 oblastí intenzivního rozvoje tržních vztahů a ukázkou pozitivního podnikatelského rozvoje. Jenom v roce 1994 byly podle neúplných údajů ČSÚ vynaloženy na akce k využití a zneškodnění odpadu cca 4 mld. Kč. Celkové náklady spojené s nakládáním s odpady lze však pro celé národní hospodářství odhadnout zhruba ve trojnásobné výši.

Navrhované změny v právní úpravě nakládání s odpady nejen že tento trend ještě více posílí, ale povedou i k přímým ekonomickým úsporám. Tak například jen v oblasti ukládání popílku dojde ke snížení nákladů ve výši téměř 0,5 mld. Kč.

Na druhé straně je posílena ekonomická motivace původce odpadů k racionálnějšímu chování v této oblasti, zejména ke snižování objemu produkovaných odpadů, postupnému omezování skládkování jako nevhodné metody zneškodňování odpadů a vytvoření podmínek pro obce k zavádění tříděného sběru komunálního odpadu. Proto je posílena role poplatků za ukládání odpadů na skládky a náběhová křivka zvýšení sazeb je rozložena až do roku 2003, aby všechny zainteresované subjekty mohly včas a v potřebném předstihu na tento vývoj odpovídajícím způsobem reagovat. Je plně respektován princip ekonomické odpovědnosti za zatěžování životního prostředí a povinnost platit je plně přenesena na původce odpadů.