Organizovaný zločin
Také v r. 1995 platí, že území
ČR se stává cílovým objektem
aktivit organizací mezinárodního zločinu.
Na území ČR stále působí
skupiny, které pocházejí ze zemí bývalého
Sovětského svazu a bývalé Jugoslávie,
z Izraele, Bulharska, Albánie, Turecka, Řecka, Itálie,
Nigérie, arabských zemí a východní
Asie. Čeští občané v těchto
strukturách působí především
jako tzv. servisní skupiny (krycí firmy, navazování
kontaktů apod.).
Skupiny organizovaného zločinu vyvíjejí
jednak skryté, jednak zjevné kriminální
aktivity. Mezi skryté projevy patří finanční
machinace, daňové podvody, "praní špinavých
peněz" apod., jsou zaštítěny legálním
podnikáním a provázeny pokusy o korupci a
lobbismem. Zjevné projevy mají už jednoznačně
kriminální podobu, jde o vydírání,
vraždy, únosy, nelegální obchod se zbraněmi,
výbušninami a jadernými látkami, o obchod
s omamnými a psychotropními látkami a prekurzory,
o převaděčství, organizovanou prostituci
a obchod s kradenými vozy a starožitnostmi.
Do oblasti násilných trestných činů
patří vraždy (na objednávku) a vydírání
(mimosoudní vymáhání peněz
i racketeering) a je spojena se zločineckými strukturami
občanů států bývalého
Sovětského svazu (např. Ukrajinci, Arménci
apod.).
Zbraně a vojenský materiál jsou reexportovány
do "třetích zemí" na podkladě
udělených vývozních licencí
získaných na padělané doklady, zejména
EUC (doklad o konečném uživateli). Tento obchod,
který oproti r. 1994 značně vzrostl,
organizují opět zejména občané
států bývalého Sovětského
svazu. Také nabídka radioaktivních materiálů
pochází vesměs z bývalého Sovětského
svazu a na území ČR se dostává
přes SR.
Protože vývoj směřuje ke stále
vzrůstající odpovědnosti jednotlivých
států (po zrušení COCOM) za systém
národní kontroly obchodu se strategicky citlivými
materiály, má dodržování příslušných
mezinárodních dohod zásadní význam
pro mezinárodní důvěryhodnost ČR.
Do sféry obchodu s lidmi patří nelegální
migrace a organizovaná prostituce. S nelegální
migrací je spojeno především organizované
převaděčství. Česká
republika v tomto směru slouží jako země
tranzitní pro Západní Evropu i jako země
cílová. Vstup na území ČR pozemní
cestou jde především přes hranice se
SR, u asijských přistěhovalců pak
též leteckou linkou Moskva-Praha. Kromě českých
převaděčů působí i osoby
z bývalé Jugoslávie a z Bulharska, které
se specializují na balkánské a turecké
emigranty a Vietnamce, převádějící
vlastní i čínské migranty. V r. 1995
stoupl počet tamilských uprchlíků
ze Srí Lanky a občanů Afghánistánu.
Na organizování prostituce pro zahraničí
(Itálie, Německo, Francie, Nizozemí, Thajsko)
se podílejí české, nizozemské,
jugoslávské, kosovo-albánské, turecké
i slovenské skupiny.
Každý rok roste počet zajištěných
padělků platidel. V r. 1995 se potvrdily signály
z předchozího roku a v souvislosti s připravovanou
konvertibilitou Kč dochází ke zvýšenému
zájmu padělatelů a distributorů o
naši měnu. Zatímco v minulých letech
byly zjišťovány převážně
padělky USD a DEM, v r. 1995 se nejvíce vyskytovaly
padělané bankovky hodnoty 1 000,- Kč.
Krádeže a převozy vozidel jsou v rámci
organizovaného zločinu spojeny s pojišťovacími
podvody. ČR slouží jako tranzitní
země (pro balkánské státy a SNS),
jako zdroj pro krádeže i jako odbytiště.
Česká republika byla i v r. 1995 stále
více využívána nejen pro tranzit, ale
i jako odbytiště drog, především
heroinu. Heroin se do ČR pašuje hlavně přes
severní větev Balkánské cesty, tranzit
zajišťují občané Turecka, import
a distribuci, případně vývoz na Západ
(SRN, Švýcarsko), skupiny kosovských Albánců.
Na heroin se přeorientovávají arabské
skupiny i občané Arménie a Ukrajiny, Češi
jsou najímáni jako kurýři.
Přes letiště Praha-Ruzyně přepravují
kurýři z jihoamerických i evropských
zemí kokain. Ten může být také
v zásilkách ukrytých v legálních
zavazadlech po trase Caracas - Amsterodam - Praha nebo Bogotá
- Frankfurt-Praha.
Pašování hašiše a marihuany ze
severní Afriky, jihozápadní Asie a Blízkého
východu řídí a provádějí
arabské skupiny, které se v r. 1995 snažily
usadit na území ČR.
V r. 1995 bylo spácháno celkem 1 208 trestných
činů pod vlivem drog, což je o 325 tr.č.
více než v r. 1994.
V budoucnosti lze očekávat zvýšení
zájmu tzv. drogových turistů o nákup
drog ve státech střední a východní
Evropy, včetně ČR v důsledku dumpingové
ceny. Pravděpodobně se zvýší
role ČR jako tranzitního a depozitního
prostoru při pašování drog z východních
teritorií.
Ministerstvo vnitra v průběhu r. 1995 připravilo
"Koncepci postupu proti organizovanému zločinu",
kterou schválil ministr vnitra svým podpisem dne
14. 9. 1995. Program postupu Ministerstva vnitra a Policie ČR
lze stručně charakterizovat následujícími
body:
- snaha o řešení problému již
mimo území ČR,
- vybudování dobře kontrolované
hranice,
- systematická kontrola pobytu a podnikání
na území ČR,
- výstavba systému pro sběr a distribuci
informací o organizovaném zločinu a výstavba
analytického pracoviště,
- policejní monitorování aktivit organizovaného
zločinu,
- realizace případů organizovaného
zločinu,
- rozšiřování pravomocí a
zkvalitňování technických prostředků
Policie ČR při postupu proti organizovanému
zločinu,
- spolupráce Policie ČR a dalších
orgánů činných v trestním řízení
a ostatních státních subjektů, které
se podílejí na boji proti organizovanému
zločinu nebo jsou jím ohroženy,
- vazba na "ohrožené součásti
státu", tj. varování orgánů
státní správy, bank, osob atd.,
- využívání a prohlubování
meziresortní a mezinárodní spolupráce.
Vzhledem k nebezpečnosti fenoménu organizovaného
zločinu, jeho destruktivní činnosti i v oblasti
státní správy a k jeho přesahům
do oblasti společenského života, pokusilo se
Ministerstvo vnitra o vypracování jednotného
meziresortního programu postupu proti organizovanému
zločinu. Citovaná Koncepce postupu proti organizovanému
zločinu se stala podkladem pro jednání meziresortní
pracovní skupiny složené ze zástupců
19 resortů a významných státních
institucí a pro rozsáhlé připomínkové
řízení. Z těchto jednání
a s použitím připomínek všech zúčastněných
resortů, vznikl komplexní materiál "Problematika
organizovaného zločinu a účinného
postupu proti tomuto typu trestné činnosti",
který ministr vnitra předkládá vládě
ČR současně s touto Zprávou. Tento
materiál obsahuje celou problematiku organizovaného
zločinu a jsou v něm podrobně a konkrétně
rozebrány jednotlivé aktivity, legislativa i systém
opatření. Proto v této Zprávě
je celá tato problematika zmíněna jen stručně.
/viz Příloha č. 10/
Finanční machinace
Pracovníci služby policie pro odhalování
korupce a závažné hospodářské
trestné činnosti PČR (SPOK) upozorňují
v r. 1995, v souvislosti s finanční kriminalitou
na to, že se zvýšil počet cizích
státních příslušníků
i zahraničního finančního kapitálu,
který vstupuje do podnikání na území
ČR. V r. 1995 řešili příslušníci
SPOK celkem 42 případů z oblasti finanční
kriminality, z nichž nejvíce (34 případů)
bylo podvodů (§ 250 tr. zák.). V rámci
této finanční kriminality bylo např.
5 případů, kdy bez povolení ČNB
vznikly české podnikatelské subjekty, které
nezákonně (neoprávněné podnikání,
§ 118 tr. zák.) přijímaly vklady a následně
je investovaly. Podobně vznikaly bez povolení státních
orgánů (Ministerstvo financí) pojišťovny,
popř. občané ČR zprostředkovali
činnost zahraničních pojišťoven
na našem území, přičemž
plnění pojistných událostí
se řídilo zahraničními právními
normami.
V příštích letech lze očekávat
hlavně snahu o legalizaci finančních prostředků
z trestné činnosti formou reinvestic do ekonomických
odvětví, pokusy o korupci ve státní
správě a provádění rozsáhlých
finančních podvodů, které mohou mít
vliv na rozpočtové ztráty státu z
neplacených daní a odvodů.
V r. 1995 bylo službě policie pro odhalování
korupce a závažné hospodářské
trestné činnosti PČR přiděleno
navíc 18 tabulek (k 1. 1. 1995).
Vláda ČR přistoupila k podpisu a ratifikaci
Úmluvy o praní, vyhledávání,
zadržování a konfiskaci výnosů
ze zločinu (Štrasburská Úmluva z 8.
11. 1990).
V r. 1995 byl vypracován návrh zákona
o opatřeních proti legalizaci výnosů
z trestné činnosti. Legislativní i další
opatření jsou obsažena v citovaném materiálu
Ministerstva vnitra "Problematika organizovaného zločinu
a účinného postupu proti tomuto typu trestné
činnosti".
Rasové konflikty
V r. 1995 Policie ČR zasahovala zejména proti aktivitám
přívrženců hnutí skinheads,
kdy šlo především o útoky skinheads
na občany romského etnika, ale také na Vietnamce
či cizince tmavé pleti. Dále Policie ČR
registrovala konflikty mezi skinheads a anarchisty, neonacistické
projevy skinheads na koncertech, demonstracích apod., ale
i jejich napadení Romy.
Nejvýznamnější aktivity přívrženců
hnutí skinheads byly v Severomoravském, Východočeském
a zejména v Jihomoravském kraji, kde došlo
ke dvěma nejzávažnějším
případům (vražda P. Berkiho ze Žďáru
nad Sázavou a těžká újma na zdraví
způsobená J. Polákovi z Břeclavi).
Tyto závažné trestné činy jsou,
z obecného pohledu, stále ještě spíše
excesem a v žádném z krajů České
republiky nenabyly projevy extremismu, včetně rasových
konfliktů, masových projevů a nedošlo
k závažnému a policií nezvládnutelnému
narušení veřejného pořádku.
Ministerstvo vnitra předložilo vládě
ČR "Informaci o projevech extremistických postojů
v České republice", kterou vláda vzala
na vědomí usnesením č. 279 z 10. května
1995. Materiál byl projednán ve výboru petičním,
pro lidská práva a národnosti Parlamentu
ČR (7. 9. 1995) a v Branném a bezpečnostním
výboru (20. 10. 1995).
Na základě usnesení vlády ČR
č. 279 a úkolů v něm obsažených
přijali ministři vnitra i spravedlnosti řadu
opatření týkajících se zintenzívnění
sledování aktivit extremistických skupin.
Analýzu a zhodnocení přijatých opatření
předložili ministr vnitra a ministr spravedlnosti
dne 17. října 1995 vládě ČR
v "Informaci o opatřeních zajišťujících
účinnější postup při předcházení
postihu trestných činů a přestupků
motivovaných rasovou a národnostní nesnášenlivostí
nebo páchaných příznivci extremistických
skupin".
Ministr vnitra uvolnil ze své rezervy 140 tabulkových
míst, které byly rozděleny do krajů
a velkých měst a určeny pro pracovníky
zabývajícími se především
problematikou kriminality mládeže a extremistickými
projevy. S účinností od 1. 9. 1995 byl schválen
vládní návrh novelizace tr. zákona
jehož záměrem je přísněji
postihovat trestnou činnost motivovanou rasovou nebo národnostní
nesnášenlivostí.
Z uvedeného vyplývá, že vláda
ČR věnovala vývoji na české
extremistické scéně v r. 1995 zvýšenou
pozornost. Vyjádřila se k případům
závažných trestných činů
a iniciovala, aby ministr vnitra a ministr spravedlnosti přijali
zpřísněná opatření k
eliminaci rasově motivované trestné činnosti.
2.2. Bezpečnostní rizika, která mají
bezprostřední vliv na úroveň vědomí
občanů o ochraně jejich svobod, zdraví
a majetku
Občané se s kriminalitou, která je uváděna
v této kapitole, bezprostředně setkávají
a, jak již bylo několikrát uvedeno, podle dosahované
úrovně jejího řešení posuzují
celou práci Policie CR. V roce 1995 přibyly další
poznatky o vzájemné provázanosti zde uváděných
trestných činů s organizovanou kriminalitou,
někdy již přímo s mezinárodním
organizovaným zločinem.
Kriminalita některých skupin mládeže
Vláda ČR ve Zprávě o bezpečnostní
situaci na území ČR za rok 1994 stanovila
jako nové bezpečnostní riziko kriminalitu
některých skupin mládeže. Vycházela
přitom z analýzy bezpečnostní situace
za rok 1994, včetně extremistických projevů
a drogové scény.
V r. 1995 spáchala mládež (do 18 let)
celkem 31 072 (+3 012) trestných činů,
což je 19,48% ze všech objasněných
trestných činů.
Podíl mládeže celkem na struktuře pachatelů
(18,83%) zůstává ve srovnání
s r. 1994 v podstatě konstantní, zatímco
podíl mladistvých od 15 do 18 let nepatrně
klesl (-0,61%) a podíl dětí, které
se dopustily činu jinak trestného nepatrně
stoupá (+0,72%). Tak, jako v minulých letech,
i v roce 1995 stále roste brutalita a závažné
trestní jednání (ve Středočeském
kraji spáchali mladiství 3 vraždy). U kapesních
krádeží a u loupeží se objevují
prvky organizovaného jednání (Jihomoravský
kraj). Pachatelé z řad mládeže se stále
častěji rekrutují z uspořádaných
(nebo zdánlivě uspořádaných)
rodinných poměrů.
Zvláštní skupinu tvoří žáci
učňovských zařízení,
u nichž se ve větší míře
projevují negativní jevy jako je právě
kriminalita či inklinování k extremistickým
projevům.
V souvislosti s kriminalitou některých skupin mládeže
je třeba zmínit i trestnou činnost páchanou
na mládeži (např. ohrožování
mravní výchovy, podávání alkoholických
nápojů), která vytváří
kriminogenní zázemí pro vznik pozdější
trestné činnosti. V r. 1995 se zlepšovalo
vyhledávání této kriminality a tím
i její účinnější postih.
V budoucnosti lze očekávat rostoucí počet
trestných činů, které spáchá
drogově závislá mládež buď
pod vlivem drogy, nebo aby si opatřila prostředky
na její obstarání.
Opatření přijímaná v této
oblasti se zaměřují především
na prevenci a v r. 1995 byl kladen důraz na účinnější
spolupráci s mimoresortními orgány.
Meziresortní koordinační skupina pro harmonizaci
postupu jednotlivých subjektů při řešení
příčin a důsledků sociálně
patologických jevů u mládeže, která
vznikla při Ministerstvu práce a sociálních
věcí v r. 1994, se v r. 1995 sešla 4 krát
a k řešení vybraných problémů
byly ad hoc vytvářeny specializované týmy.
Komise se věnovala problému hlášení
trestné činnosti nezletilců, iniciovala vznik
léčebně výchovných ústavů
pro mládež (toxikomany) v rámci resortu Ministerstva
školství, projednávala útěky
svěřenců ze zařízení
pro výkon ústavní a ochranné výchovy,
otázku občanství, občanských
průkazů apod.
V I. polovině r. 1995 Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy vypracovalo resortní
program činností vztahujících se k
prevenci kriminality (na základě vládního
usnesení č. 341 z r. 1994). Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy vytvořilo
nabídku vzdělávacích kursů
v oblasti kriminality a drog pro ředitele školských
zařízení, pro okresní protidrogové
koordinátory a zpracovalo koncepci právní
a etické výchovy na základních školách.
Dále na základě citovaného vládního
usnesení byla projednána a zpracována koncepce
nových forem práce pedagogickopsychologického
poradenství ve vztahu k sociální prevenci
a prevenci kriminality. Díky této koncepci bude
posílena preventivní činnost poradenských
center spadajících do resortu Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy. Do r. 1995 bylo
zřízeno 20 středisek výchovné
péče a připravuje se zvyšování
počtu lůžek ve výchovných ústavech
i aplikace výsledků výzkumu "Příčiny
zvýšené útěkovosti z výchovných
ústavů".
Ministerstvo hospodářství v r. 1995 věnovalo
prostřednictvím Správy přípravy
učňů velkou pozornost prevenci negativních
jevů u učňovské mládeže.
Šlo zvláště o prevenci v oblasti drog
a kriminality mládeže, i o zajišťování
a postih negativních jevů v chování
mládeže.
Odbor prevence Ministerstva vnitra předložil do
vlády Zprávu o plnění úkolů
vyplývajících z "Programu sociální
prevence a prevence kriminality - aktuální stav
a východiska do r. 1996". V tomto materiálu
jsou podrobně rozebrána konkrétní
opatření a spolupráce týkající
se zejména kriminality některých skupin mladistvých
/viz také kapitola Rasové konflikty - 140 tabulkových
míst na kriminalitu mládeže/.
/viz Příloha č. 11/
Majetková kriminalita
Počet zjištěných trestných činů
spadajících do majetkové kriminality klesl
v r. 1995 o 3,78% (- 11 350 tr.č.), jejich podíl
na celkové struktuře kriminality činí
76,94%. Ke snížení došlo ve všech
kategoriích této trestné činnosti
a z hlediska teritoriálního ve všech krajích,
kromě Jihomoravského (+1 099 tr.č.) a Jihočeského
(+790 tr.č.).
Občany citlivě vnímaný počet
krádeží motorových vozidel sice
v r. 1995 klesl o 2,17% (-556 tr.č.) a snížila
se i výše způsobených škod (-528
000 tis. Kč), ale stoupá organizovanost těchto
krádeží s přesně stanovenou dělbou
práce a zvyšuje se počet podezření
z pojišťovacích podvodů, zejména
v Praze, v Severomoravském a v Severočeském
kraji.
Česká republika projevila zájem o zapojení
do projektu EUCARIS, který umožní propojení
registrů automobilů. V současné době
jsou do tohoto projektu zapojeny státy Beneluxu, SRN a
Velká Británie. V nejbližších měsících
roku 1996 bude připraveno Memorandum o připojení
České republiky, v rámci něhož
by holandská strana poskytla naší republice
základní technické prostředky na zprovoznění
projektu.
Občané jsou nejvíce postihováni tzv.
pouliční kriminalitou, do které spadají
kapesní krádeže, krádeže automobilů
a věcí z nich i některé projevy násilné
trestné činnosti (loupežná přepadení,
úmyslná ublížení na zdraví
apod.). Tato kriminalita má tradičně nízkou
objasněnost a vysokou latenci (např. u kapesních
krádeží), spadá do působnosti
služby pořádkové policie a opatření
k jejímu snižování je proto třeba
směrovat ke zvýšení počtu příslušníků
této služby i ke zlepšení jejího
vybavení.
V r. 1995 pokračovaly rozsáhlé bezpečnostní
akce zaměřené na kapesní krádeže,
krádeže aut apod., při kterých spolupracovaly
jednotlivé služby Policie ČR s městskou
policií. Tyto akce jsou typické zejména pro
hl. m. Prahu, která pouliční kriminalitou
trpí nejvíce a kde má tato kriminalita vyhraněné
prvky organizovanosti. (V Praze byl např. vytvořen
tým Drogy složený z policistů ze všech
krajů, který je zaměřen nejen na drogy,
ale na pouliční kriminalitu jako takovou.)
Pozitivní je pokles počtu krádeží
vloupáním (-10,56%), a to u obou rizikových,
veřejností nejvíce sledovaných kategorií
- krádeží vloupáním do bytů
(-5,86%) a do rekreačních objektů
(-14,75%). U obou těchto kategorií se zvýšila
v r. 1995 i objasněnost, u vloupání
do bytů na 28,30% (+3,50%) /v Jihočeském
kraji dokonce na 48,43%/, u rekreačních objektů
na 36,50% (+9,70%). Postižené byty jsou předem
vytypovány podle společenského postavení
majitelů a pachatelé, stejně jako u rekreačních
objektů, páchají tzv. sériovou trestnou
činnost.
Pokles této trestné činnosti zřejmě
způsobila i přijatá konkrétní
opatření v jednotlivých regionech zaměřená
jak na posílení hlídkových služeb,
tak na vytváření speciálních
pracovních týmů, i na použití
nových systémů nástrahové techniky.
Nemalou měrou se v poklesu obráží i
aktivita občanů při zajišťování
vlastní bezpečnosti.
Do oblasti majetkové kriminality spadá i trestná
činnost v oblasti kulturního dědictví,
která v r. 1995 klesla oproti r. 1994 o 24,50%, celkové
škody se však snížily jen o 5,30%. Odborníci
upozorňují na rostoucí latenci této
trestné činnosti na úseku nelegálních
archeologických výkopů, krádeží
archiválií a historických tisků z
archivů, knihoven apod., kde způsobené škody
činí řádově desítky
miliónů korun. Zvyšuje se podíl krádeží
na objednávku, které se vyznačují
vysokou profesionalitou a spojením s mezinárodním
nelegálním obchodem se starožitnostmi a s organizovaným
zločinem.
Ke snížení počtu trestných
činů došlo díky dobré spolupráci
resortů Ministerstva kultury, Ministerstva vnitra (Policie
ČR) a Ministerstva financí (Generální
ředitelství cel), která jsou zastoupena v
meziresortní komisi, která pracuje od r. 1993 a
zabývá se rozvojem integrovaného systému
ochrany movitého kulturního dědictví.
Společné aktivity zahrnují evidenci a předávání
informací, zabezpečení kulturních
objektů a jejich napojování na pulty centralizované
ochrany, kontrolu vývozu a legislativní aktivity.
Tato komise vypracovala zprávu o výsledku průzkumu
k dodržování zákona č. 71/1994
Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní
hodnoty, provedeného v r. 1995 a 1996 na vybraných
hraničních přechodech České
republiky. Projekt integrovaného systému ochrany
movitého kulturního dědictví předloží
Ministerstvo kultury vládě ČR v dubnu 1996.
/viz Příloha č. 12/
Hospodářská kriminalita
Po určité stagnaci v r. 1994 v r. 1995 významně
vzrostl počet trestných činů (na 25.431
tr.č.) spadajících do oblasti hospodářské
trestné činnosti, a to o 37,91% (+6 991 tr.č.)
s přiměřeně rostoucí objasněností
(89,28%, +3,82%). Jde o největší a jediný
významný vzrůst kriminality v r. 1995. Způsobené
škody dosáhly částky 13 836 000 tis.
Kč (průměrná škoda na 1 případ
je 544 tis. Kč) a jejich podíl na všech způsobených
škodách je 56,68%.
Protože pro hospodářskou kriminalitu je
typická vysoká latence, lze konstatovat, že
rostoucí počet zjištěných a objasněných
trestných činů koresponduje se zvýšeným
úsilím, aktivitou a rostoucí odborností
příslušných útvarů Policie
ČR. Toto tvrzení je možné doložit
i tím, že vysoký počet trestných
činů (10 968) byl vyhledán příslušníky
odboru hospodářské kriminality.
Největší podíl (44,62%) na hospodářské
kriminalitě mají trvale trestné činy
podvodu v hospodářské sféře
(§ 250 tr. zák.), jejichž škody ve
srovnání s r. 1994 výrazně vzrostly
(+48,30%). Zejména šlo o podvodné jednání
zahrnující vylákání zboží
s úmyslem je nezaplatit, o podvodné smlouvy a o
machinace s finančními prostředky. Stále
roste počet pojišťovacích podvodů
(osobní auta, vloupání), při nichž
vyšetřování komplikují vazby
pachatelů na pracovníky pojišťovny, případně
na soudní znalce a negativní roli sehrává
i to, že v některých případech
byla trestná činnost spáchána v cizině
ke škodě domácí pojišťovny
/viz též kapitola 2.1. Bezpečnostní
rizika, která bezprostředně souvisejí
se stabilitou politického systému - Organizovaný
zločin/.
Závažná je trestná činnost související
s kapitálovým trhem, kde podvody v r. 1995
spočívají v podvodných převodech
cenných papírů a kde může docházet
i ke zneužívání důvěrných
informací. Pachatelé podvodů na kapitálovém
trhu prokázali značné odborné znalosti
při využívání legislativních
mezer a svoji pozornost zaměřovali na drobné
investory, investiční fondy i na Fond národního
majetku.
Trestný čin krácení daně
se v r. 1995 podílel na všech zjištěných
trestných činech hospodářské
kriminality necelými 3% (2,99%, 762 tr.č.),
ale škody dosáhly 21,54% (2 980 400 tis. Kč)
a oproti r. 1994 vzrostly o 54,20%. V souvislosti s postupným
zaváděním a novelizací daňových
zákonů nedošlo v r. 1995 k poklesu daňových
úniků, ale naopak ke kvalifikovanějším
formám této trestné činnosti. Převládající
formou této kriminality je nadále krácení
daně z přidané hodnoty a machinace související
s lihovými nápoji a tabákovými nálepkami,
neodvádění plateb za sociální
a zdravotní pojištění. Příslušníci
SPOK řešili v souvislosti s daňovou kriminalitou
celkem 31 případů, většinou spáchaných
v souběhu s další trestnou činností
finančního charakteru (§250 tr. zák).
Do hospodářské kriminality spadají
i trestné činy spojené s nehmotnými
právy - ochranná známka, autorské
právo, video a audiokazety, počítačová
kriminalita (podíl pirátského softwaru v
ČR se odhaduje na cca 68%). Podle kriminologických
expertů může být počítačová
kriminalita přímá nebo nepřímá.
Do přímé počítačové
kriminality patří např. ilegální
výroba hardware, kopírující cizí
vzory a kopírování software, tedy počítačové
pirátství, dále krádeže strojového
času, počítačové sabotáže
(ničení a poškozování počítačů
a programů), neoprávněné získávání
informací z databází. Do nepřímé
počítačové kriminality lze zařadit
např. vkládání lživých
dat do počítačového systému,
měnění programů a výsledků
počítačového zpracování
dat. Skupiny organizovaného zločinu využívají
některé z uvedených forem při zahlazování
vlastní kriminality, při vytváření
podmínek pro praní špinavých peněz
apod.
Se závažnou hospodářskou trestnou činností
souvisí i řada informací vztahujících
se ke korupčnímu jednání některých
představitelů státní správy
na regionální i republikové úrovni.
Korupci využívá organizovaný zločin
pro vybudování pozic a následné ovládnutí
základních struktur státu. Příslušníci
SPOK řešili v r. 1995 23 závažných
případů korupčního jednání.
Tato kriminalita se stává vyhledávaným
zdrojem nelegálních příjmů
a vyskytuje se zpravidla v úzké souvislosti s
další závažnou hospodářskou
kriminalitou. Má vysokou latenci, protože postižení
občané ji nehlásí ze strachu před
hmotnými (domnívají se, že by již
nikdy nezískali požadované) i fyzickými
následky (organizovaný zločin sem vnáší
násilné praktiky až po vraždy).
Ministr vnitra zřídil zvláštní
tým k práci na problematice lehkých topných
olejů.
V r. 1995 bylo, díky spolupráci Policie ČR
a zaměstnanců Celní správy, zabráněno
celním a daňovým únikům v souvislosti
s pašováním cigaret za více než
250 000 tis. Kč.
Podrobnější analýza závažné
hospodářské trestné činnosti
i korupce, včetně legislativních opatření,
je opět podrobně rozebrána v citovaném
materiálu MV "Problematika organizovaného zločinu
a účinného postupu proti tomuto typu trestné
činnosti".
/viz Příloha č. 13/
Násilná kriminalita
V období let 1992 až 1994 počet trestných
činů násilné kriminality stále
zvolna; stoupal. V r. 1995 se tento počet (21 712
tr.č.) zvýšil oproti předchozímu
roku poněkud zřetelněji, o 7,61% (+1
535 tr.č.) a objasněnost dosáhla 78,58%
(+2,26%). V r. 1995 měli na růstu násilné
kriminality závažný podíl i migrující
kriminální živly ve spojení s migrujícími
cizinci.
Ve sledovaném roce zjistili policisté 277 vražd,
což je o 3,15% (-9 tr.č.) méně než
v r. 1994, jejich objasněnost dosáhla 86,30%.
Nejčastějším motivem vraždy
jsou stále osobní vztahy (115 tr.č.), ale
nejzávažnější jsou vraždy
podnikatelů s loupežným motivem (31 tr.č.),
převážně "vraždy na objednávku".
V r. 1995 se jako nový fenomén vyskytlo použití
trhavin. Vraždy páchali především
recidivisté (38,46%) a cizinci (10,12%), kteří
byli ve 23 případech také jejich oběťmi.
Počet loupeží (3 978 tr.č.) v r.
1995 nepatrně stoupl (+3,97%, +152 tr.č.), jejich
objasněnost zůstala konstantní, kolem 44%.
Nejčastějším trestným činem
je stále úmyslné ublížení
na zdraví, jehož počet (8 007 tr.č.)
sice v r. 1995 o proti r. 1994 stoupl (+714 tr.č.),
ale dostal se pod úroveň r. 1992 (-86 tr.č.).
Pod vlivem alkoholu bylo spácháno 25% těchto
trestných činů a se zbraní 8,38%.
Policie ČR vytváří k objasnění
závažné násilné trestné
činnosti specializované týmy, které
pracují na určitých případech
v daných teritoriích (např. vraždy v
Jihomoravském kraji, Severočeském kraji a
hl. m. Praze).
Se závažnou násilnou, ale i s majetkovou kriminalitou
a dokonce s organizovaným zločinem je spojen sociální
jev prostituce. Konkrétně je nejčastěji
spojována s trestným činem kuplířství,
jehož počet v r. 1995 vzrostl o 17,70% (+36 tr.č.),
tedy na 239 trestných činů, což svědčí
o důraznějším vyhledávání
Policií ČR. Tento trestný čin má
však vysokou latenci a jeho reálný počet
mnohonásobně překračuje počet
zjištěných trestných činů.
V r. 1995 pokračuje "zakrývání"
prostituce masážními salóny, night kluby,
saunami apod., které mohou krýt aktivity organizovaného
zločinu.
Také v r. 1995 se Policii ČR dařilo ve
spolupráci s územními státními
orgány, zejména v příhraničních
regionech Severočeského a Západočeského
kraje, účinněji potírat kriminalitu
spojenou s prostitucí i "vytlačovat" prostitutky
do předem vymezených oblastí. Ve vytypovaných
lokalitách se uskutečnilo několik bezpečnostních
akcí.
K řešení problému prostituce přispívá
i § 17 zák. č. 279/1995 Sb., podle kterého
mohou obce vyhláškou "stanovit, které
činnosti, jež by mohly narušit veřejný
pořádek v obci, lze vykonávat pouze na místech
a v čase vyhláškou určených,
nebo stanovit, že na některých veřejně
přístupných místech v obci jsou takové
činnosti zakázány".
/viz Příloha č. 14/
Bezpečnost silničního provozu
V r. 1995 došlo na území ČR ke 175
520 (+19 278) dopravním nehodám, při
kterých bylo 1 384 (-89) osob usmrceno, 6 298 (+66)
těžce a 30 866 (+1 276) lehce zraněno.
Oproti r. 1994 vzrostl tedy počet nehod o 12,30%, odhad
hmotných škod je o 14,40% (+6 14 300 tis. Kč)
vyšší než v r. 1994. Pod vlivem alkoholu
bylo způsobeno celkem 9 654 (5,70% všech nehod) nehod,
cizinci způsobili 8 333 (5,40%) nehod.
Závažnost dopravních nehod v ČR je stále
velmi vysoká a ve srovnání s vyspělými
zeměmi více než dvojnásobná (v
přepočtu na 1 mil. obyvatel je v ČR usmrceno
cca 150 lidí, v Norsku 65, ve Velké Británii
67, ve Švédsku 72 apod.).
Příznivě lze však hodnotit vývoj
nehodovosti dětí (počet usmrcených
dětí se snížil o 24%, o 18), na nějž
mohlo mít vliv i systematické výchovné
působení na školách.
Každý rok, tedy i v r. 1995, probíhají
na území ČR stovky dopravně bezpečnostních
akcí, v řadě případech organizované
společně několika okresy či kraji.
Opatření v oblasti bezpečnosti silničního
provozu patří do sféry prevence a jsou tedy
obsažena v citovaném materiálu Ministerstva
vnitra (Zpráva o plnění úkolů
vyplývajících z "Programu sociální
prevence a prevence kriminality - aktuální stav
a východiska do r. 1996").
Při Úřadu vlády ČR pracuje
od r. 1990 Rada vlády ČR pro bezpečnost silničního
provozu, která byla zřízena usnesením
vlády ČR č. 276 z 11. 10. 1990 a jejímž
předsedou je ministr vnitra a cleny jsou zástupci
Ministerstva dopravy, Ministerstva financí, Ministerstva
obrany, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy, Ministerstva
zdravotnictví, Ministerstva životního prostředí,
Policejního prezidia ČR a další odborníci
ze samosprávy, médií apod.
Ministerstvo dopravy předložilo tzv. překlenovací
zákon o technických podmínkách provozu
motorových vozidel na pozemních komunikacích,
který nabyl účinnosti dnem 1. července
1995, jako zákon č. 38/1995 Sb. K tomuto zákonu
byly vydány dvě prováděcí vyhlášky,
a to č. 102/1995 Sb., a č. 103/1995 Sb. /viz kapitola
3.2. Opatření v oblasti legislativy/.
Druhým tzv. překlenovacím zákonem
je zákon o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních
komunikacích, který předkládá
Ministerstvo vnitra a je v současné době
projednáván Parlamentem ČR /viz kapitola
3.2. Opatření v oblasti legislativy/.
/viz Příloha č. 15)
Ohrožení veřejného pořádku
a vandalismus
Právě tak, jako v r. 1994, ani v r. 1995 nebylo
hlášeno vážnější narušení
veřejného pořádku a většina
případných konfliktů probíhala
na úrovni přestupkového řízení.
Veřejný pořádek zpravidla vážně
narušují akce extremistických hnutí,
při kterých se jejich účastníci
v některých ojedinělých případech
dopouštějí vandalismu.
Zajišťování veřejného
pořádku spadá do činnosti služby
pořádkové policie PČR, která
ve spolupráci s městskou policií zajišťuje
klidný průběh kulturních, sportovních
a společenských akcí na území
ČR.
V r. 1995 byla zřízena na území
hl. m. Prahy stálá pořádková
jednotka.
/viz také kapitola 2.1. Bezpečnostní rizika,
která bezprostředně souvisejí se stabilitou
politického systému - Rasové konflikty a
kapitola 2.2. Bezpečnostní rizika, která
mají bezprostřední vliv na úroveň
vědomí občanů o ochraně jejich
svobod, zdraví a majetku - Kriminalita některých
skupin mládeže/.
3. Opatření v oblasti prevence a legislativy
a meziresortní spolupráce v r. 1995
3.1. Opatření v oblasti prevence
Platformou pro meziresortní spolupráci, koordinaci
pro iniciování preventivnvních činností
na úrovni ústředních orgánů
státní správy je Republikový výbor
pro prevenci kriminality, jehož předsedou je ministr
vnitra.
Republikový výbor pro prevenci kriminality se v
r. 1995 scházel v pravidelných měsíčních
intervalech. Na jeho zasedáních byly projednávány
úkoly, které pro jednotlivé resorty vyplynuly
z plnění Programu sociální prevence
a prevence kriminality, který byl vládou ČR
přijat usnesením č. 341 ze dne 15. července
1994. Další aktivity Republikového výboru
pro prevenci kriminality směřovaly k přípravě
projektů prevence kriminality na místní úrovni,
do oblasti mezinárodních kontaktů a spolupráce
a do oblasti informačně koordinační.
Z jeho podnětu byl vydán Katalog informací
prevence kriminality.
Preventivní záměry jednotlivých ministerstev
se uskutečňují v oblasti legislativní,
metodické, informační, výkonné
a vědeckovýzkumné. V roce 1995 byla hlavní
pozornost v celé oblasti prevence věnována
vytváření modelu prevence kriminality na
místní úrovni, zvyšování
počtu terénních sociálních
pracovníků a poměrně rozsáhlé
publikační činnosti.
3.2. Opatření v oblasti legislativy
V r. 1995 byla přijata následující
legislativní opatření k zabezpečení
úkolů v trestně bezpečnostní
oblasti:
1. Vládní návrh zákona o bezpečnosti
a plynulosti silničního provozu (překlenovací
úprava).
Na dobu do vydání definitivní právní
úpravy bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních
komunikacích (konec roku 1997) má tento zákon
garantovat, že pravidla provozu nebudou zpochybňována
pro nedostatek jejich zákonného základu.
Návrh projednává poslanecká sněmovna
(2. čtení).
2. Vládní návrh novel zákona o
pobytu cizinců a zákona o uprchlících
(azylového zákona).
Návrh zpřísňuje pobytový režim
cizinců. Cizinci s dlouhodobým pobytem musí
prokazovat, že trvá účel jejich pobytu.
Policie smí snímat otisky prstů cizincům
se zakázaným pobytem, smí požadovat
opis rejstříku trestů cizince při
povolování jeho pobytu atd. Návrh projednává
poslanecká sněmovna (2. čtení).
3. Návrh koncepce reformy správního řízení,
správního trestání a správního
soudnictví.
Návrh sleduje dva základní cíle -
zvýšení účinnosti výkonu
státní správy v oblastech správního
řízení, trestání a soudnictví
a garantování přezkoumatelnosti správních
rozhodnutí ve věcech práv osoby nezávislým
orgánem soudního typu po stránce skutkové
i právní. Návrh byl projednán vládou
v říjnu 1995, práce na návrhu pokračuje
pod vedením ÚLVS.
4. Poslanecká sněmovna přijala novely
trestního zákona, trestního řádu
a zákona o Policii České republiky a
zákona o Vojenské policii.
Novelizace umožňuje konat účinnější
opatření proti organizovanému zločinu
např. zavedením trestnosti "zločinného
spolčení", oprávněním
policie k nasazení tajného agenta, používání
předstíraného převodu věcí
atd.
5. Poslanecká sněmovna přijala zákon
o zbraních a střelivu (zákon č.
188/1995 Sb.). K přijetí směřuje obdobný
vládní návrh zákona o soukromých
bezpečnostních činnostech, který
je projednáván poslaneckou sněmovnou (3.
čtení).
Tyto zákony zavádějí přísné
podmínky pro ozbrojování se občanů
a povolování soukromého podnikání
v oblasti bezpečnosti osob a majetku včetně
dohledu nad ním. Mají zamezit rizikům ze
zneužití či selhání ozbrojených
osob a privátních bezpečnostních služeb.
6. Přijetí novely přestupkového
zákona (zák. č. 82/1995 Sb.), které
znamenalo především zjednodušení
řízení o přestupcích a uvolnění
policejních sil pro pořádkovou službu
na ulicích.
7. Návrh novely celního zákona vytváří
v rámci Celní správy ozbrojenou bezpečnostní
složku s významným dopadem na potírání
nejrůznějších forem podloudnictví.
V oblasti mezinárodně právní bylo
v r. 1995 sjednáno celkem 8 mezinárodních
smluv (z toho 3 prezidentské, 2 vládní
a 3 resortní, včetně prováděcích
dokumentů). Předpokládané uzavření
dalších plánovaných smluv nebylo realizováno,
protože se do konce r. 1995 buď nepovedlo ukončit
expertní jednání, anebo tato jednání
nebyla vůbec zahájena. Mimo plán byly sjednány
další 4 resortní smlouvy.
V různém stádiu rozpracovanosti se k 31.
12. 1995 nacházelo celkem 25 mezinárodních
smluv o policejní spolupráci a o otázkách
týkajících se pohraničního
styku.
3.3. Spolupráce při zajišťování
bezpečnostní situace
3.3.1. Součinnost v resortu Ministerstva vnitra a meziresortní
spolupráce
Bezpečnostní situaci na území ČR
je možné úspěšně ovlivňovat
jen dobře fungujícím systémem spolupráce
jak v resortu Ministerstva vnitra samotném, tak mezi příslušnými
resorty vlády ČR. V r. 1995 byla na dobré
úrovni spolupráce jednotlivých složek
Policie ČR, útvarů Ministerstva vnitra a
Policejního prezidia ČR, i služeb Policie ČR
s dalšími složkami činnými v trestním
řízení. Pro zajišťování
bezpečnostní situace v ČR je důležitá
i dobrá spolupráce Policie ČR s Vojenskou
policií, Ministerstvem financí - Generálním
ředitelstvím cel a s orgány státní
správy a samosprávy, která umožňuje
širokou realizaci bezpečnostních akcí.
Během r. 1995 se dále racionalizovala také
spolupráce Policie ČR s městskou a obecní
policií, zejména v některých okresech
a obcích, která vedla k zlepšení pocitu
bezpečnosti občanů na místní
úrovni.
V r. 1995 byla podepsána Rámcová smlouva
o spolupráci mezi Ministerstvem vnitra, Policií
ČR a BIS. Na základě této smlouvy
dochází k součinnosti při řešení
konkrétních technických problémů
a je poskytována vzájemná metodická
pomoc. V průběhu r. 1995 poskytla BIS Policii ČR
množství poznatků o trestné činnosti
vedoucích k objasnění řady případů.
Již na počátku této zprávy bylo
konstatováno, že v r. 1995 byly učiněny
další kroky k upevňování systému
meziresortní spolupráce, která přispívá
ke koncepčnímu řízení, ke koordinaci
legislativních aktivit a k odstraňování
nekoordinovaných postupů. Tato spolupráce
je realizována činností meziresortních
pracovních skupin, výborů, komisí
a rad, které se zaměřují na řešení
konkrétních bezpečnostních problémů.
Ve Zprávě o bezpečnostní situaci na
území ČR za rok 1994 byly podrobně
uvedeny významné meziresortní pracovní
orgány:
- Meziresortní skupina při Ministerstvu vnitra,
která se zabývá analýzou a řešením
pobytu cizinců na území ČR a podmínkami
jejich podnikání.
- Republikový výbor pro prevenci kriminality
při Ministerstvu vnitra.
- Koordinační skupina pro harmonizaci postupu
jednotlivých subjektů při řešení
příčin a důsledků sociálně
patologických jevů u mládeže při
Ministerstvu práce a sociálních věcí.
- Meziresortní protidrogová komise, která
byla od 1. 4. 1995 převedena z gesce Ministerstva vnitra
na Úřad vlády ČR, s Radou zástupců
resortů při Meziresortní protidrogové
komisi.
Již několik let při Úřadu vlády
ČR pracuje
- Rada vlády ČR pro bezpečnost silničního
provozu, zřízená usnesením vlády
ČR č. 276 z 11. 10. 1990.
Od r. 1993 pracuje
- Komise zabývající se rozvojem integrovaného
systému ochrany movitého kulturního dědictví
složená ze zástupců Ministerstva
kultury, Ministerstva financí a Ministerstva vnitra.
V r. 1995 vznikla:
- Pracovní skupina ke zpracování Koncepce
postupu proti organizovanému zločinu pod gescí
Ministerstva vnitra.
- Meziresortní komise zabývající
se kompatibilitou statistických systémů Ministerstva
vnitra a Ministerstva spravedlnosti, která vznikla při
Policejním prezidiu ČR a je složena ze zástupců
obou uvedených resortů.
- Pracovní komise pro přípravu rekodifikace
trestního práva působí při
Ministerstvu spravedlnosti a je složena ze zástupců
resortu Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra a Státního
zastupitelství.