3.3.2. Mezinárodní spolupráce
Pro řešení bezpečnostních problémů,
zejména těch, které jsou spojeny s nejzávažnějšími
bezpečnostními riziky jako je migrace či
organizovaný zločin a závažná
hospodářská kriminalita, je bezpodmínečně
nutná mezinárodní spolupráce.
Ta se v r. 1995 realizovala na různých úrovních
řízení (vládní, resortní,
regionální atd.) a týkala se vždy dvou
či více subjektů. Rozvoj zahraničních
styků byl do značné míry ovlivněn
dalším začleňováním CR
do politických, hospodářských i bezpečnostních
evropských integračních struktur.
V r. 1995 se zástupce ČR zúčastnil
dvou setkání rozšířené
Rady justice a vnitra, čímž byl zahájen
dialog v této oblasti mezi členskými státy
EU a přidruženými zeměmi. V řídícím
Výboru K4 Rady justice a vnitra pracují na některých
tématech (drogy, vzdělávání,
policie, organizovaný zločin) i experti Policie
ČR.
Experti Ministerstva vnitra ČR pracují v orgánech
Rady Evropy, ať už jde o Evropský výbor
pro migraci (CDMG), či Expertní výbor pro
otázky územního azylu, uprchlíků
a osob bez státní příslušnosti
(CAHAR).
V listopadu r. 1995 se Česká republika připojila
k Mezinárodní organizaci pro migraci. Z hlediska
migrační politiky je významné i podepsání
Ujednání mezi Ministerstvem vnitra ČR
a Mezinárodním centrem pro vývoj migračních
politik (ICMPD) o spolupráci při zamezování
nelegální migrace, běžná
spolupráce s UNHCR nebo dvou či vícestranné
dohody o zaměstnávání cizinců
garantované Ministerstvem práce a sociálních
věcí.
Podrobněji viz citovaný materiál Ministerstva
vnitra "Informace o situaci v oblasti migrace na území
ČR v r. 1995".
Mezi dvoustranné dohody patří např.
Smlouva mezi ČR a SRN o ulehčení pohraničního
odbavování v železniční, silniční
a vodní dopravě, Dohoda mezi vládou ČR
a SR o přechodu práv a povinností vyplývajících
z výkonu vojenské základní (náhradní)
služby ve Vojskách MV a ve Federálním
policejním sboru (FPS) a vojáků základní
(náhradní) službě povolaných
k plnění úkolů ve FPS a Sboru hradní
policie a Dohoda mezi MV ČR a MV SR o technické
spolupráci. Dále smlouvy mezi ČR a Polskou
republikou o malém pohraničním styku
a o společných státních hranicích
podepsané ministry vnitra obou států a Dohoda
o spolupráci mezi MV ČR a Maďarskou republikou.
V návaznosti na jednání ministrů vnitra
ČR a Maďarské republiky se zástupce
Ministerstva vnitra ČR zúčastnil v Budapešti
zahájení činnosti Mezinárodní
policejní akademie.
V oblasti vzdělávání spolupracovalo
Ministerstvo vnitra zejména se SRN, Holandskem, Kanadou
a Velkou Británií, a to jak pokud šlo o přípravu
instruktorů a učitelů SPŠ MV, tak o
odbornou přípravu policistů (modelové
situace, bloková výuka). Mezinárodní
spolupráce s Velkou Británií se uskutečňovala
i v oblasti personální politiky, zejména
zaváděním objektivních metod výběru
do řídících funkcí.
Intenzivní spolupráce probíhala i v oblasti
výměny informací mezi Policií ČR
a zahraničními partnery, která se opět
týkala zejména činnosti mezinárodních
zločineckých organizací. Zahraniční
partneři (především FBI, BKA a Scotland
Yard) poskytovali expertům Policie ČR metodickou
i odbornou pomoc při řešení konkrétních
případů v oblasti organizovaného zločinu
a závažné finanční kriminality.
Výměna informací probíhala v rámci
operativní spolupráce na společných
případech, prostřednictvím koordinačních
pracovišť na hranicích (nelegální
migrace, pašování a převoz kradených
vozidel), prostřednictvím styčných
důstojníků sídlících
v Praze a Vídni a stala se pro Policii ČR součástí
každodenní rutinní práce.
Česká republika bude pokračovat v jednání
o vyslání svých styčných důstojníků
zejména do Haagu (EUROPOL), Ruska, Ukrajiny, Itálie,
Turecka, Thajska.
4. Připravované aktivity v oblasti prevence a
legislativy pro rok 1996
4.1. Oblast prevence
Aktivity v oblasti prevence budou v r. 1996 zaměřeny
zejména na plnění následujících
úkolů:
Vypracovat Zprávu o plnění úkolů
vyplývajících z "Programu sociální
prevence a prevence kriminality - aktuální stav
a východiska do r. 1996". /Zpráva byla
projednána vládou ČR 21. února 1996./
Zajišťovat činnost sekretariátu Republikového
výboru pro prevenci kriminality, zejména:
- zabezpečovat přípravu a realizaci komplexních
součinnostních programů sociální
prevence a prevence kriminality,
- vytvořit mechanismus sdružování finančních
prostředků na programy sociální prevence,
prevence kriminality a prevence drogových závislostí
/předložit do vlády do konce srpna 1996/.
- vytvořit informační propojení mezi
resortními orgány zaměřenými
na prevenci sociálně patologických jevů
se zvláštním zřetelem na financování
těchto programů ze státního rozpočtu.
Zajišťovat činnost sekretariátu Koordinační
komise k problematice diváckého násilí
a nevhodného chování při sportovních
utkáních, zvláště při
fotbalových zápasech:
- iniciovat preventivní, výchovnou a informační
činnost k této problematice,
- zabezpečovat účast České
republiky na jednáních Stálého výboru
Rady Evropy.
Realizovat vnitroresortní koncepci prevence kriminality:
- zpracovat systém vynakládání účelově
vázaných finančních prostředků
ze státního rozpočtu přidělených
Ministerstvu vnitra na realizaci programu prevence kriminality,
- vytvořit koncepci mediální politiky v oblasti
prevence kriminality,
- vytvořit koncepci pro oblast situační prevence
v rámci Policie ČR,
- vytvořit a realizovat koncepci spolupráce s nevládními
organizacemi, soukromými a pojišťovacími
společnostmi,
- vytvořit koncepci pomoci obětem trestných
činů v rámci Policie ČR a podpory
těmto aktivitám nestátních subjektů.
V rámci odboru bezpečnosti silničního
provozu (BESIP):
- zpracovat Akční program bezpečnosti silničního
provozu, kterým bude konkretizován Systémový
program zvýšení bezpečnosti silničního
provozu,
- zahájit transformaci dětských dopravních
hřišť na centra pro děti a mládež
se zaměřením i do oblasti prevence kriminality
včetně primární protidrogové
prevence.
4.2. Oblast legislativy
V několika uplynulých letech bylo legislativní
úsilí zaměřeno k rychlému řešení
aktuálních potřeb a problémů
právní regulace v bezpečnostní oblasti
formou řady novel zákonů a formou tzv. překlenovací
úpravy (nouzová legislativa).
Nastávající období by se naopak
mělo vyznačovat legislativními pracemi, které
by směřovaly k uceleným úpravám
zákonů a k rekodifikacím v těchto
oblastech:
1. Nová právní úprava utajování
skutečností ve veřejném zájmu
a prověřování spolehlivosti osob pro
seznamování se s utajovanými skutečnostmi
odpovídající standardům ES/NATO.
2. Vytvoření legislativních předpokladů
pro převod správních činností
na úseku občanských průkazů,
cestovních dokladů a evidence obyvatel z policejní
na civilní státní správu a současná
modernizace právní úpravy v daných
úsecích.
3. Přepracování právní úpravy
cizineckého režimu a azylu s cílem zvýšení
kompatibility s právem ES a vytváření
efektivních prostředků k regulaci migrace
a k ochraně ČR před nebezpečnou imigrací.
4. Pokračování prací směřujících
k novému uspořádání správního
řízení, trestání a soudnictví.
5. Pokračování prací na definitivní
zákonné úpravě bezpečnosti
a plynulosti silničního provozu.
6. Výhledovým směrem legislativní
činnosti je uskutečnění změn
policejního práva ČR (zákon
o Policii ČR a zákon o obecní policii).
8. Návrh zákona o částečném
finančním odškodnění obětí
trestné činnosti.
9. Věcný záměr rekodifikace trestního
práva hmotného a procesního.
V oblasti mezinárodně právní se v
r. 1996 předpokládá sjednání
celkem 54 mezinárodních smluv. Z r. 1995
je převedeno 28 smluv a dalších 26 bylo zařazeno
na základě podnětů uplatněných
jednotlivými útvary Ministerstva vnitra a Policie
ČR. Předmětem expertních jednání
budou zejména otázky související se
smluvní úpravou předávání
a přebírání osob, malého pohraničního
styku, hraničních otázek a policejní
spolupráce.
5. Ekonomická a personální opatření
v Policii ČR
5.1. Ekonomická opatření
V r. 1995 byl zpracován minimální bezpečnostní
standard resortu, který je nutným předpokladem
k zabezpečení ochrany dat při realizaci dalších
projektů v oblasti informatiky a datové komunikace.
Zakoupena byla kvalitní technologie pro řešení
datové komunikační potřeby Policie
ČR k propojení počítačů.
V závěru r. 1995 rozhodlo vedení resortu
Ministerstva vnitra o vyčlenění výkonných
ekonomických subjektů (materiálový
odbor a odbor servisních služeb týlové
sekce) z ministerstva a o jejich začlenění
do struktury Policie ČR. Uvedené opatření
znamená významný přesun kompetencí
v oblasti materiálně technického zabezpečení
z ministerstva do řídící sféry
Policejního prezidia ČR.
Kromě finančních prostředků
na běžné zabezpečení činnosti
byly vyčleněny finanční prostředky
nad rámec rozpočtových prostředků
resortu na krytí tzv. vyjmenovaných plateb. Šlo
o zabezpečení letecké záchranné
služby a o ochranu kulturního dědictví
a kulturních památek.
Na úseku odměňování policistů
se v průběhu r. 1995 příznivě
projevil vliv úpravy tarifních platů, které
byly od 1. srpna 1995 zvýšeny o 10% na základě
nařízení vlády ČR č.
143/1995 Sb. Poskytnutí jednoho dalšího platu
policistům umožňuje § 12 nařízení
vlády č. 79/1994 Sb. (ve znění pozdějších
předpisů) a na stabilizaci policistů ve vybraných
specifických činnostech mělo vliv i poskytnutí
jednorázové peněžní náležitosti
podle nařízení vlády č. 73/1995
Sb. V r. 1995 dosáhl průměrný plat
policisty 14 367,- Kč měsíčně,
což je oproti r. 1994 zvýšení o 11,70%.
K 1. květnu 1996 bude realizováno rozhodnutí
vedení Ministerstva vnitra o vyčlenění
výkonných ekonomických subjektů z
Ministerstva vnitra do struktury Policie ČR.
/viz též Příloha č. 17/
5.2. Oblast personální
Cílem personální politiky je kvalitní
obsazení a správná struktura pracovních
míst i maximální snaha o celkovou stabilizaci
policejního sboru.
Personální stabilizaci policie dokládá
klesající počet policistů, kteří
odešli v letech 1993 až 1995: v roce 1993 odešlo
3 108 policistů, v r. 1994 2 916 a v r. 1995 2 279 policistů,
tedy o 21,84% méně než v r. 1994. Celková
naplněnost stavu policie se v r. 1995 zvýšila
o 891 policistů. Ke stabilizaci Policie ČR přispělo
i jmenování devíti nových ředitelů
okresních ředitelství PČR a jednoho
ředitele krajské správy PČR.
Ve sledovaném roce pokračovalo přijímání
nových policistů, přičemž
se díky zvýšenému zájmu i kvalitě
uchazečů nábor postupně změnil
ve výběr. Tento pozitivní vývoj
umožní další zpřísnění
kritérií výběru i další
zkvalitnění výuky na středních
policejních školách. Otevřena byla
nová střední policejní škola
(SPŠ) v Balkové s cílovou kapacitou cca 450
posluchačů a kapacita SPŠ v Jihlavě
se zvýšila na dvojnásobek (cca 300 posluchačů).
V roce 1995 byl dobudován systém odborné
praxe v rámci základní odborné přípravy,
který zajišťuje 10 školních policejních
středisek zřízených při krajských
správách Policie ČR. Rozšíření
kapacit SPŠ spolu s výukou podle nových učebních
osnov, které akcentují moderní interaktivní
metody výuky, přispělo ke zkvalitnění
přípravy policistů.
Také služební výcvik, který je
zaměřen především na zlepšení
připravenosti policistů pro výkon služby,
včetně přiměřeného použití
zbraní a donucovacích prostředků,
doznal v r. 1995 pozitivní posun. Zvýšila se
účast policistů na tomto výcviku a
proti minulým letům se zlepšilo i plnění
prověrkových testů (použití zbraně,
právnické znalosti apod.).
V roce 1995 byla experimentálně ověřována
metoda nového systému hodnocení pracovního
výkonu policistů ve vybraných odděleních
Policie ČR v Severočeském kraji. Tento nový
systém hodnocení by měl být v r. 1996
zaveden v celé Policii ČR.
/viz Příloha č. 16/
6. Priority základního zaměření
práce Policie ČR v r. 1996
Jedním ze základních úkolů
Policie ČR je vyhledávání a objasňování
trestné činnosti. Čím kvalifikovaněji
policie pracuje, tím více se projevuje její
preventivní působení - počet trestných
činů klesá a roste procento objasněnosti.
Vedle tohoto stěžejního úkolu byly na
základě analýzy hlavních aktuálních
problémů práce policie v minulých
letech stanoveny Priority základního zaměření
Policie ČR v r. 1995. Jedná se o dlouhodobé
úkoly (až na úkol č. 7) charakterizované
jednak snahou vedení Policie ČR a Ministerstva vnitra
o lepší přístup policistů k plnění
úkolů i k veřejnosti a jednak snahou zlepšit
technické vybavení Policie ČR jako celku.
Proto se priority stanovené vládou na r. 1995
týkaly jak konkrétního zaměření
práce Policie ČR, tak i přednostního
vybavování finančními a technickými
prostředky.
Plnění priorit v r. 1995 se příznivě
projevilo v kvalitě činnosti Policie ČR i
ve výsledcích její práce, podařilo
se stabilizovat růst počtu trestných činů
a zvýšit objasněnost.
Policejní prezidium ČR vypracovalo podrobnou
analýzu plnění priorit, která je přílohou
této zprávy.
/viz Příloha č. 17/
Při stanovení priorit na r. 1996 vycházelo
vedení Ministerstva vnitra a Policie ČR opět
z nutnosti řešit dlouhodobé zásadní
problémy, jako je pocit bezpečnosti občanů,
jednání policistů s nimi a výslednost
práce policie. Jedním ze základních
úkolů Policie ČR nadále zůstává
vyhledávání a objasňování
trestné činnosti.
Na základě analýzy práce policie z
r. 1995 potvrzuje vedení resortu i pro rok 1996 priority
z r. 1995 (kromě úkolu č. 7) a doplňuje
je o úkol č. 2 a 7.
Úkol č. 1
Zvýšit důvěru občanů v
Policii ČR a její image především:
a) vstřícným a adekvátním jednáním
policistů s poškozenými a veřejností
vůbec,
b) profesionálními zásahy a včasnými
příjezdy Policie ČR na místo činu,
c) vhodnou prezentací jejich úkolů a výsledků
činnosti zejména v hromadných sdělovacích
prostředcích.
Úkol č. 2
Zlepšit právní vědomí policistů
a zvýšit úroveň jejich psychické
odolnosti při výkonu služby.
Úkol č. 3
Důsledně postupovat proti nekázni v dopravě
a při zajišťování plynulosti a
bezpečnosti silničního provozu.
Úkol č. 4
Přednostně zabezpečovat útvary Policie
ČR podílející se na boji proti organizovanému
zločinu potřebnou technikou a naplňovat tyto
útvary speciálně vyškoleným personálem.
Úkol č. 5
Razantně postupovat proti veřejným projevům
rasové nesnášenlivosti a extremistickým
vystoupením.
Úkol č. 6
Zlepšit úroveň technického vybavení
v oblasti výpočetní techniky, informatiky
a datových přenosů.
Úkol č. 7
Podílet se na důsledném zabezpečení
veřejného klidu a pořádku při
volbách do zastupitelských orgánů.
7. Bezpečnostní rizika na rok 1996 - shrnutí
Vláda ČR na základě analýzy
bezpečnostní situace v r. 1995 stanovila tato bezpečnostní
rizika pro rok 1996.
7.1. Bezpečnostní rizika, která bezprostředně
souvisejí se stabilitou politického systému
Nevyhovující systém ochrany utajovaných
skutečností
Rychlá a zásadní změna systému
ochrany utajovaných skutečností je nezbytná
především z těchto důvodu:
a) začlenění ČR do NATO a západoevropských
bezpečnostních struktur,
b) zvyšujícího se počtu případů
úniku utajovaných skutečností,
c) zamezení získání utajovaných
skutečností cizími zpravodajskými
službami,
d) zamezení získání utajovaných
skutečností organizovanými zločineckými
skupinami. Vláda ČR v r. 1996 navrhne nový
zákon o ochraně utajovaných skutečností,
jehož záměr připravilo v r. 1995 Ministerstvo
vnitra.
Migrace (legální, nelegální)
V roce 1995 došlo k dalšímu zpomalení
migrační vlny způsobené politickými
změnami ve střední a východní
Evropě a ozbrojenými konflikty (bývalá
Jugoslávie a bývalý SSSR). ČR je migraci
neprodukující zemí, v porovnání
se státy EU je v současné době zemí
tranzitní. Postupně se však stává
imigračním státem. Negativními průvodními
jevy tohoto vývoje je především:
a) nelegální podnikání některých
legálně usazených cizinců,
b) zaměstnávání nelegálně
usazených cizinců,
c) kriminalita některých skupin cizinců.
Koncepce postupu vlády proti negativním průvodním
projevům migrace spočívá v přijímání
regulativních opatření a vychází
zejména z doporučení tzv. Budapešťské
skupiny a orgánů Evropské Unie a Rady Evropy.
Ministerstvo vnitra předkládá vládě
jedenkrát ročně Informaci o situaci v oblasti
migrace na území ČR. Vláda v roce
1995 předložila k projednání Poslanecké
sněmovně Parlamentu ČR novely zákona
o pobytu cizinců a zákona o uprchlících
(azylového zákona). Pokračovalo uzavírání
mezinárodních smluv o zaměstnávání
dohodnutého počtu cizinců.
V následujícím období bude nutno přijmout
tato opatření:
a) koncipovat vízovou politiku a praxi ČR se zřetelem
na vízovou politiku států Evropské
Unie,
b) předložit novou legislativní úpravu
podmínek pobytu, podnikání a zaměstnávání
cizinců a podmínek pro poskytování
azylu,
c) posílit ochranu zejména východní
státní hranice ČR
Organizovaný zločin (finanční machinace,
problematika drog)
Také v r. 1995 bylo území ČR místem
aktivit organizovaného zločinu, které ovlivňovaly
rizika s mezinárodním prvkem (oblast migrace, finančních
machinací, drog), ale i rizika, která bezprostředně
ohrožují občany (majetková, násilná
a zejména hospodářská kriminalita).
V rámci organizovaného zločinu ze své
latence vystupuje nejzřetelněji finanční
kriminalita, která by ve svých důsledcích
mohla ohrozit stabilitu finančního systému.
Území ČR slouží v současné
době již nejen pro tranzit, ale i jako odbytiště
drog.
V r. 1995 a počátkem r. 1996 došlo k významnému
posunu v postupu proti organizovanému zločinu. V
r. 1995 byla schválena významná legislativní
opatření (novela trestního zákona,
trestního řádu a zákona o Policii
ČR, byl vypracován návrh zákona o
některých opatřeních proti legalizaci
výnosů z trestné činnosti). V rámci
mezinárodní spolupráce vláda ČR
přistoupila k podpisu a ratifikaci Úmluvy o praní,
vyhledávání, zadržování
a konfiskaci výnosů ze zločinu (Štrasburská
Úmluva z 8. 11.1990). Počátkem roku 1996
byl také schválen zákon o některých
opatřeních proti legalizaci výnosů
z trestné činnosti. Současně s
touto zprávou se vláda ČR zabývá
i materiálem "Problematika organizovaného
zločinu a účinného postupu proti tomuto
typu trestné činnosti", který obsahuje
analýzu situace a systém opatření
k jejímu zvládnutí ve formě konkrétních
úkolů pro jednotlivé členy vlády.
Počátkem roku 1996 byly vypracovány nové
legislativní návrhy na řešení
nedovolené výroby, obchodu, distribuce a držení
drog a uvolněny finanční prostředky
určené na protidrogovou politiku.
Rasové konflikty
V roce 1995 došlo k zavedení jednotné policejní
evidence trestných činů a přestupků
motivovaných rasovou nebo národnostní nesnášenlivostí,
z níž bude možné získat informace
o vývoji v dané oblasti.
Vláda ČR iniciovala v r. 1995 přísná
opatření ke snížení tohoto druhu
trestné činnosti ("Informace o projevech
extremistických postojů v ČR"). Opatření,
která přijali ministři vnitra a spravedlnosti,
vedla k důslednějšímu a rychlejšímu
postihu uvedených trestných činů ("Informace
o opatřeních zajišťujících
účinnější postup při předcházení
a postihu trestných činů a přestupků
motivovaných rasovou a národnostní nesnášenlivostí
nebo páchaných příznivci extremistických
skupin"). S účinností od 1. 9. 1995
byl schválen vládní návrh novelizace
trestního zákona, jehož záměrem
je přísněji postihovat trestnou činnost
motivovanou rasovou nebo národnostní nesnášenlivostí.
V r. 1996 bude vláda ČR přijatá opatření
opět vyhodnocovat. Aktualizovanou "Informaci o trestných
činech a přestupcích motivovaných
rasovou a národnostní nesnášenlivostí
nebo páchaných příznivci extremistických
skupin" předloží Ministerstvo vnitra.
7.2. Bezpečnostní rizika, která mají
bezprostřední vliv na úroveň vědomí
občanů o ochraně jejich svobod, zdraví
a majetku.
Kriminalita některých skupin mládeže
Riziko vyplývající z kriminality mládeže
v ČR spočívá jednak v rostoucím
počtu spáchaných trestných činů
(okolo 20% všech spáchaných trestných
činů), zejména však v rostoucí
brutalitě a zvyšujícím se podílu
závažné kriminality.
Těžiště opatření k tomuto
riziku je v oblasti prevence. Je budován systém
meziresortní spolupráce v návaznosti na preventivní
opatření Policie ČR. V r. 1996 budou tato
preventivní opatření součástí
prevence kriminality na místní úrovni a vláda
ČR o nich bude informována ve Zprávě
o plnění programu sociální prevence
a prevence kriminality, kterou jí jedenkrát
ročně předkládá Ministerstvo
vnitra. Počátkem roku 1996 byly uvolněny
finanční prostředky na financování
programů prevence na místní úrovni.
Majetková kriminalita (krádeže a vykrádání
automobilů, pouliční kriminalita, krádeže
vloupáním do bytů a rekreačních
objektů)
V r. 1995 mírně klesl počet majetkových
trestných činů a snížil se i
podíl majetkové kriminality na kriminalitě
celkové. Vzrostla však specializovanost a organizovanost
pachatelů. Přestože počet krádeží
vloupáním do bytů a rekreačních
objektů klesá a počet krádeží
aut stagnuje, je nutno tuto kriminalitu stále považovat
za jedno z vážných ohrožení bezpečnosti
občanů. Problémem zůstává
růst krádeží věcí z
aut a tzv. pouliční kriminalita (např.
krádeže, kapesní krádeže, loupežná
přepadení, úmyslné ublížení
na zdraví apod.).
Policie ČR organizovala četné bezpečnostní
akce zaměřené na tato rizika a pokračovala
ve vytváření speciálních
týmů směrovaných ke konkrétním
problémům i do rizikových oblastí.
V r. 1996 se tento osvědčený model bude
dále specifikovat. Legislativní opatření
se v r. 1995 zaměřovala na uvolnění
policejních sil pro pořádkovou službu
(novela přestupkového zákona) i na rozšíření
pravomocí zaměstnanců Celní správy
(návrh novely celního zákona). Dále
byla navržena nová koncepce správního
řízení, trestání i soudnictví
a pokračovaly práce na rekodifikaci trestního
práva hmotného i procesního, jejíž
věcný záměr bude předložen
v r. 1996.
Hospodářská kriminalita (daňové
úniky, podvody, počítačová
kriminalita)
Hospodářská kriminalita zaznamenává
největší zvýšení počtu
odhalených trestných činů v rámci
celkové trestné činnosti což svědčí
o zmenšování latence hospodářské
kriminality a o větší aktivitě i rostoucí
odbornosti kriminalistů pracujících v této
oblasti.
V rámci hospodářské kriminality představují
stále nejzávažnější bezpečnostní
rizika daňové úniky a podvody (v obchodně
právní sféře). Právě
při této trestné činnosti dochází
k nejvyšším finančním škodám
a často ke spojení s organizovaným zločinem
(finanční machinace). Vláda ČR pro
rok 1996 zařazuje v rámci hospodářské
kriminality nové bezpečnostní riziko -
počítačovou kriminalitu, na kterou v
r. 1995 upozorňovala Policie ČR, odborná
místa i resort Ministerstva kultury.
Ve snaze o zvládání hospodářské
kriminality se projevila i vyšší meziresortní
spolupráce (Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti,
Ministerstvo financí) a legislativní úpravy,
které byly uváděny u bezpečnostních
rizik organizovaného zločinu jsou významné
i pro tuto oblast (zákon o některých opatřeních
proti legalizaci výnosů z trestné činnosti).
Násilná kriminalita
Celosvětový růst násilí se
projevuje i v ČR stálým zvyšováním
počtu násilných trestných činů.
V České republice, kde je počet vražd
podstatně nižší a stabilizovaný,
jde spíše o loupeže a zejména o trestný
čin úmyslného ublížení
na zdraví (viz pouliční kriminalita),
který svědčí o rostoucí brutalitě,
jako takový je obzvláště varující.
Policie ČR při zvládání násilné
kriminality vytváří specializované
týmy zaměřené na odhalování
a objasňování této trestné
činnosti a organizuje výše uváděné
bezpečnostní akce (viz. majetková kriminalita).
V r. 1996 se v této souvislosti bude zvyšovat působení
na občany (vyhýbání se rizikovým
místům, poskytování svědectví)
v rámci místních preventivních programů.
Bezpečnost silničního provozu
Dopravní nehodovost v r. 1995 opět vzrostla.
Policie ČR ročně pořádá
stovky dopravně bezpečnostních akcí
s různým zaměřením a v různých
teritoriích. V r. 1996 bude zesíleno preventivní
působení na děti a mládež, které
se osvědčilo už v r. 1995.
V r. 1995 byl vypracován návrh zákona
o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu
(překlenovací úprava) a v roce 1996 bude
předložen věcný záměr
zcela nové právní úpravy bezpečnosti
a plynulosti silničního provozu. Zároveň
dojde ke zvýšení dohledu nad dodržováním
dopravních předpisů (posílení
početních stavů služby dopravní
policie, častější provádění
dopravně bezpečnostních akcí, atd.).
Nová koncepce reformy správního řízení,
správního trestání a správního
soudnictví umožní zvýšení
efektivity postihu pachatelů dopravních přestupků,
což bude mít pozitivní dopad i na bezpečnost
silničního provozu.
Ohrožení veřejného pořádku
(vandalismus)
V roce 1995 nedošlo k závažnějšímu
hromadnému narušení veřejného
pořádku. Byly posíleny příslušné
policejní útvary a vydány interní
normy upravující postup policie při zabezpečování
ochrany veřejného pořádku v případech
jeho hromadného narušení. Preventivní
opatření jsou uvedeny v části 7.1.
- rasové konflikty.
8. Závěr
Bezpečnostní rizika stanovená pro rok 1995
zůstávají aktuální i v roce
1996. Navíc je připojeno nové bezpečnostní
riziko v rámci hospodářské trestné
činnosti - počítačová kriminalita.
Lze konstatovat, že bezpečnostní situace v
ČR byla v r. 1995 stabilizovaná a podstatně
se nelišila od bezpečnostní situace ve vyspělých
západoevropských zemích. Vláda přijímala
adekvátní opatření, která se
zakládala stoupající měrou na meziresortní
spolupráci a systémovém řešení
problémů.
Byla připravena zcela nová koncepce ochrany utajovaných
skutečností (věcný záměr
zákona o ochraně utajovaných skutečnosti).
V r. 1995 došlo zejména k významnému
posunu v řešení fenoménu organizovaného
zločinu a byly položeny základy meziresortního
postupu proti tomuto typu trestné činnosti. Byly
stanoveny zásady nové trestní politiky (vypracovány
věcné záměry nových trestních
kodexů a byla předložena nová koncepce
správního řízení a správního
trestání. Byla připravena nová politika
v oblasti migrace (vypracovány věcné záměry
zákona o pobytu cizinců a zákona o azylu).
V následujícím období bude hlavní
pozornost upřena na oblast prevence. Opatření
Policie ČR se budou zvýšenou měrou zaměřovat
na zvládání ataku bagatelní pouliční
kriminality a v souvislosti s ní na eliminaci základních
nejjednodušších vnějších projevů
kriminality (např. dopravní přestupky),
které mohou vyvolávat domnění,
že dodržování zákona není
důsledně vynucováno. Cílená
opatření (bezpečnostní akce, speciální
týmy, mzdové prostředky a technika) budou
směřovat zejména na území s
vysokou úrovní kriminality.
Pokud jde o mezinárodní spolupráci, vláda
ČR dbá důsledně na funkční
slučitelnost právní úpravy, organizačních
struktur a technických prostředků s NATO
a Evropské Unie. ČR se bude i nadále
velmi účinně zapojovat do mezinárodních
aktivit při řešení problematiky migrace
a organizovaného zločinu.