Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ministerstvo vnitra předkládá Zprávu o bezpečnostní situaci na území ČR v r. 1995 na základě plánu práce vlády ČR pro 1. pololetí 1996.

Zpráva byla zpracována Ministerstvem vnitra ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem obrany, Ministerstvem financí (včetně Generálního ředitelství cel), Ministerstvem kultury, Ministerstvem hospodářství, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem dopravy. Jmenovaní zástupci uvedených ministerstev připravili podklady, které se týkaly bezpečnostní situace v České republice z pohledu jednotlivých resortů.

Předkládaný materiál hodnotí bezpečnostní situaci na území ČR v r. 1995 (ve srovnání s rokem 1994), zejména z hlediska bezpečnostních rizik stanovených vládou ČR na tento rok. Cílem zprávy je zjistit, zda bezpečnostní rizika pro r. 1995 byla stanovena v souladu s nejdůležitějšími problémy, které se týkají vnitřního i vnějšího ohrožení České republiky i s těmi, které pociťuje jako nejzávaznější veřejnost a stanovit bezpečnostní rizika pro r. 1996.

Materiál je velmi obsáhlý a zahrnuje velké množství informací. Ve vlastním textu zprávy jsou uvedeny základní údaje, které jsou pak v přílohách doplněny dalšími podrobnostmi, konkrétními daty, případně grafy a tabulkami. Proto teprve obě části zprávy, textová a přílohová, dávají komplexní přehled o bezpečnostní situaci.

Ministr vnitra v 1. čtvrtletí 1996 předložil vládě ČR dva závažné materiály, které spadají do problematiky jíž se předkládaná zpráva zabývá. Především jde o "Zprávu o plnění programu sociální prevence a prevence kriminality - aktuální stav a východiska na rok 1996". Tento materiál popisuje konstituování systému prevence v ČR, hodnotí činnost Republikového výboru pro prevenci kriminality a stanovuje priority jednotlivých resortů v oblasti prevence na rok 1996. Dále jde o "Informaci o situaci v oblasti migrace v ČR v r. 1995", která zachycuje v základních rysech stav migrace v ČR a přehled aktivit vládních i nevládních organizací, které se legální i nelegální migrace týkají. Protože oba materiály vláda ČR již projednala, popisuje tato zpráva dotyčnou problematiku jen stručně.

Z předložené Zprávy o bezpečnostní situaci na území ČR v r. 1995 vyplývá, že bezpečnostní rizika pro r. 1995 byla vládou ČR stanovena správně, a že opatření k nim přijímaná, zejména v oblasti legislativy a práce Policie ČR, pomohla v r. 1995 stabilizovat kriminalitu a zkvalitnit policejní práci. Pro rok 1996 vláda ČR nově zařadila počítačovou kriminalitu mezi bezpečnostní rizika působící v rámci hospodářské kriminality. Ostatní rizika zůstávají v platnosti.

Úvod

1. Trestná činnost a dynamika jejího vývoje

1.1. Teritoriální rozdíly dynamice kriminality

1.2. Přestupky

1.3. Trestná činnost příslušníků Policie ČR, Armády ČR a zaměstnanců Celní správy

1.4. Pachatelé trestné činnosti

1.5. Oběti trestné činnosti

1.6. Problematika vyšetřování, trestního řízení a vězeňství

2. Bezpečnostní rizika a vývoj jednotlivých druhů trestné činnosti v r. 1995

2.1. Bezpečnostní rizika, která bezprostředně souvisejí se stabilitou politického systému

Ochrana informací

Migrace

Organizovaný zločin

Finanční machinace

Rasové konflikty

2.2. Bezpečnostní rizika, která mají bezprostřední vliv na úroveň vědomí občanů o ochraně jejich svobod, zdraví a majetku

Kriminalita některých skupin mládeže

Majetková kriminalita

Hospodářská kriminalita

Násilná kriminalita

Bezpečnost silničního provozu

Ohrožení veřejného pořádku a vandalismus

3. Opatření v oblasti prevence a legislativy a meziresortní spolupráce v r. 1995

3.1. Opatření v oblasti prevence

3.2. Opatření v oblasti legislativy

3.3. Spolupráce při zajišťování bezpečnostní situace

4. Připravované aktivity v oblasti prevence a legislativy pro rok 1996

4.1. Oblast prevence

4.2. Oblast legislativy

5. Ekonomická a personální opatření v Policii ČR

5.1. Ekonomická opatření

5.2. Oblast personální

6. Priority základního zaměření práce Policie ČR v r. 1996

7. Bezpečnostní rizika na rok 1996 - shrnutí

7.1. Bezpečnostní rizika, která bezprostředně souvisejí se stabilitou politického systému

7.2. Bezpečnostní rizika, která mají bezprostřední vliv na úroveň vědomí občanů o ochraně jejich svobod, zdraví a majetku

Závěr

Vláda ČR se zabývá každý rok stavem kriminality i bezpečnostní situací jako celku a pokládá pocit bezpečnosti občanů za důležitý sociální faktor. Ve své Zprávě o bezpečnostní situaci na území CR za rok 1994 stanovila i pro rok 1995 bezpečnostní rizika, která stimulují činnost bezpečnostních složek státu na omezení růstu těch druhů kriminality bezprostředně se dotýkající občanů a na řešení těch bezpečnostních problémů, které mohou ohrožovat demokracii a ekonomickou stabilitu státu.

Z analýzy bezpečnostní situace vyplývá, že v r. 1995 došlo ke stagnaci růstu trestné činnosti, ke zvýšení počtu policií objasněných trestných činů a že vládou sledovaná a přijímaná opatření byla ve zvýšené míře založena na meziresortní spolupráci, což znamená další posun ve směru k systémovému řešení závažných problémů. V neposlední řadě je třeba uvést, že rok 1995 je rokem stabilizace Policie ČR jako celku.

Z analýzy bezpečnostní situace dále vyplývá, že stejně jako v předchozích letech ani pro rok 1996 nelze z žádného vnějšího nebo vnitřního bezpečnostního rizika vyvodit bezprostřední ohrožení ČR a jejího obyvatelstva.

V roce 1995 byly učiněny další kroky ke stabilizování bezpečnostní situace v ČR a k upevňování systému legislativních, personálních, organizačních a preventivních opatření, který je vytvářen v meziresortní spolupráci.

Prohloubila se personální stabilizace Policie ČR, a to i v řídících funkcích, zkvalitněním výběru se zvýšila úroveň profesní přípravy policistů a zlepšila se kvalifikační struktura řídících pracovníků policie /viz kapitola 5.2. Oblast personální/.

1. Trestná činnost a dynamika jejího vývoje

Rok 1995 potvrdil zbrzdění růstu počtu zjištěných trestných činů, který kulminoval v roce 1993, a který ve sledovaném roce zůstal prakticky na úrovni roku 1994 (+0,86%, +3 203 tr. č.).

Roste počet objasněných trestných činů (+17,22%, +22 302 tr. č.) i procentní objasněnost (+5,64%), jejíž výše je stále jedním z hlavních ukazatelů účinnosti práce policie a jako taková je vnímána i veřejností. Je možné konstatovat, že dosažením 40,42% objasněnosti se v r. 1995 stávají výsledky práce Policie ČR srovnatelnými s prací policie vyspělých západoevropských států (v r. 1993 SRN 43,80%, Rakousko 46,80%). Průměrná objasněnost přitom stoupla ve všech sledovaných kategoriích trestné činnosti, nejvíce u hospodářské (+3,82%, na 89,28%) a u majetkové (+3,50%, na 26,37%).

V r. 1995 bylo dodatečně objasněno celkem 7 691 trestných činů, které byly spáchány v minulých letech a nebyly dosud uvedeny v žádné statistice objasněných trestných činů.

Výše zjištěných škod způsobených trestnou činností klesla oproti r. 1994 téměř o 19% (-5 723 609 tis. Kč), a to ve všech kategoriích závažné majetkové i v hospodářské trestné činnosti jako celku.

/viz Příloha č. 1/

V celkovém počtu trestných činů je zahrnut i počet trestných činů spáchaných na železnici, které sleduje služba železniční policie. Tento počet je součástí statistiky celkové kriminality v ČR, neodráží se však ve statistikách jednotlivých krajů, protože teritoriální rozdělení SŽP se nekryje s působností krajských správ Policie ČR. V r. 1995 se sice počet těchto trestných činů zvýšil na 7 006 (+9,83%), ale zároveň došlo k podstatnému zvýšení objasněnosti (+12,48%, na 36,84%). Dominující kriminalitou na železnici zůstávají i v r. 1995 krádeže součástí z barevných kovů, které mohou mít za následek ohrožení bezpečnosti a plynulosti železničního provozu.

/viz Příloha č. 2/

1.1. Teritoriální rozdíly v dynamice kriminality

Stabilizování trestné činnosti se s určitými odchylkami projevuje u všech krajských správ PČR. Některé kraje se počtem zjištěných trestných činů dostávají pod úroveň situace v r. 1992 - Západočeský (r. 1992 26 422 tr.č., r. 1995 24 769 tr.č.), Severočeský (r. 1992 51 615 tr.č., r. 1995 48 634 tr.č.) a Severomoravský (r. 1992 73 894 tr.č., r. 1995 67 793 tr.č.) kraj. Ve srovnání s r. 1994 se počet trestných činů poněkud snížil také ve Východočeském (-151 tr.č.) a Středočeském (-414 tr.č.) kraji. Nepatrně vzrostla kriminalita na území Správy hl. m. Prahy (+250 tr.č.), významněji v Jihočeském kraji (+1 672 tr.č.), kde je ovšem stále nejnižší v ČR, nejvíce pak v kraji Jihomoravském (+3 484 tr.č.).

Uvedená čísla potvrzují tendenci naznačenou již ve Zprávě za rok 1994, dynamikou trestné činnosti se nejvíce a nejméně zatížené kraje začínají navzájem přibližovat (nikoliv zatím v absolutních číslech). Vezmeme-li za základ r. 1993, kdy byl zaznamenán nejvyšší počet trestných činů, klesl tento počet v Severočeském kraji v r. 1995 o 7 239 tr.č. a v Severomoravském kraji dokonce o 13 457 tr.č., zatímco v Jihočeském kraji stoupl nápad o 656 tr.č. a v kraji Jihomoravském o 3 060 tr.č.

Pořadí krajů podle absolutní výše počtu zjištěných trestných činů zůstává v podstatě stejné jako v r. 1994 - na prvních dvou místech je Praha a Severomoravský kraj, na posledních jsou kraje Jihočeský a Západočeský. Objasněnost je stále nejvyšší ve Východočeském a Jihočeském kraji a nejnižší v Praze a v Severočeském kraji.

Jihomoravský kraj se v r. 1995, z hlediska výše nápadu (ve všech základních kategoriích trestné činnosti), i z hlediska výskytu závažné trestné činnosti a jejího napojení na organizovaný zločin, dostal jednoznačně mezi tři nejrizikovější kraje ČR a Severočeský kraj se posunuje na 4. místo. Protože kriminogenní faktory v Severočeském kraji trvají, je třeba snížení nápadu i zlepšení pocitu bezpečnosti občanů přičíst na vrub práci Policie ČR. Podobně lze hodnotit i kraj Severomoravský, kde došlo k největšímu snížení počtu trestných činů ve srovnání s rokem 1993, k druhému největšímu snížení (-500 tr.č.) oproti r. 1994 a zejména k největšímu zvýšení objasněnosti oproti r. 1993 (+10,47%).

V dříve nejzatíženějších oblastech dochází tedy k největšímu poklesu počtu trestných činů a zvyšování objasněnosti. Nejde jen o kraj Severočeský a Severomoravský, ale i o hl. m. Prahu, kde při stagnaci výše kriminality došlo k významnému zvýšení počtu objasněných trestných činů (+5 799 tr.č.) a tím i objasněnosti (+6,68%). Tento stav je výsledkem soustředěné pozornosti vedení Ministerstva vnitra i Policejního prezidia ČR zaměřené na tyto regiony a cílených opatření jak v oblasti organizační (rozmístění, bezpečnostní akce), tak personální (přeskupování příslušníků PČR do rizikových oblastí apod.). Díky tomuto soustředěnému tlaku však dochází k tzv. vytlačování kriminality (pachatelů) a jejímu přesunu do dosud klidnějších a tím i méně sledovaných regionů (Jihomoravský, Jihočeský).

/viz Příloha č. 3/

1.2. Přestupky

Snížení počtu protiprávního jednání bylo zaznamenáno i v oblasti přestupků, kdy např. příslušníci služby pořádkové policie zjistili v r. 1995 celkem 1 072 252 přestupků, což je o 3 500 méně než v r. 1994. Tím byly prakticky vyvráceny úvahy, které se objevily při novelizaci trestně právních předpisů v r. 1994 o tzv. umělém přesunu kriminality z oblasti trestných činů do oblasti přestupků, což se mělo projevit jejich nárůstem.

Nejvíce přestupků bylo zjištěno na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, a to 724 402 (+9 509), což je 67,56% všech přestupků zjištěných pořádkovou policií. Dále následují přestupky na úseku veřejného pořádku a občanského soužití, kterých bylo 161 939 (+6 258) a přestupky proti majetku (140 539), jejichž počet však stále klesá (-21 543). Zvyšují se i celkové částky vybrané pořádkovou a dopravní policií ČR v blokových pokutách.

Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, byl novelizován zákonem č. 82 z 18. dubna 1995 s účinností od 1. června 1995. Podstata novelizace spočívala především ve zjednodušení řízení o přestupcích /viz kapitola 3.2. Opatření v oblasti legislativy/.

/viz Příloha č. 4/

1.3. Trestná činnost příslušníků Policie ČR, Armády ČR a zaměstnanců Celní správy

Po růstu počtu trestných činů policistů v r. 1993 (376 tr.č.) nastal v r. 1994 pokles (355 tr.č.), který pokračoval i v r. 1995 na 321 (-9,60%) tr.č. Počet obviněných policistů se v r. 1995 dostal nepatrně pod úroveň r. 1992 (r. 1992 - 271, r. 1995 - 270). Vezmeme-li v úvahu zvýšení stavu policistů, klesla v r. 1995 jejich kriminalita dokonce pod úroveň r. 1989 (v r. 1989 na 1 000 policistů připadalo 8 tr.č., v r. 1995 7,1 tr.č.).

V r. 1995 se snížil počet trestných činů zneužívání pravomoci veřejného činitele (-39,40%, -54 tr.č.), který od r. 1993 klesl na polovinu. Rovněž klesl počet trestných činů krádeže (-12 tr.č., -30%). V r. 1995 nebyla zaznamenána žádná loupež spáchaná příslušníkem PČR (v r. 1994 4 tr.č.). Na druhé straně stoupl počet podvodů (+19 tr.č., + 126,70%), nedovoleného ozbrojování (+5 tr.č., +125%) a výtržnictví (+4 tr.č., +100%).

Na základě vyhodnocení činnosti Inspekce ministra vnitra byla v závěru roku 1995 přijata nová koncepce. Tato koncepce obrací pozornost především na závažnou trestnou činnost příslušníků PČR až po jejich případné vazby na organizovaný zločin. V souvislosti s tím byly ustaveny týmy specializované na jednotlivé problematiky trestné činnosti policistů a podpůrná skupina operativní kontroly pro potřeby dokumentace. Byly vytvořeny organizační a personální předpoklady k plnění tohoto základního záměru.

/viz Příloha č. 5/

V roce 1995 šetřila Vojenská policie celkem 5 618 případů podezření ze spáchání trestné činnosti a 3 669 protiprávních jednání. Stále roste počet trestných činů vojenských (+11,80%), jejichž podíl na celkové trestné činnosti vojáků činí 69%. Majetková kriminalita příslušníků Armády ČR se snížila o 14,60% (v r. 1994 stoupla o 7,50%) a její objasněnost stále stoupá, v r. 1995 na 64,50%. Roste i počet případů tzv. šikanování a drogové kriminality. Vzhledem k tomu, že se snižuje věková hranice osob závislých na návykových látkách, bude se pravděpodobně zvyšovat i podíl těchto osob na celkovém počtu nových odvedenců. Protiprávním jednáním byla Vojenské správě způsobena škoda za více než 38 900 tis. Kč (podle prvotních odhadů).

Vojenská policie pro podezření ze spáchání trestné činnosti prováděla v r. 1995 šetření proti 322 vojákům z povolání, z toho bylo 55,90% praporčíků a 44,10% důstojníků.

Rozkazem ministra obrany byla v r. 1995 vytvořena Komise pro prevenci sociálně patologických jevů, která je jeho poradním orgánem a předsedá jí náměstkyně ministra obrany pro sociální otázky.

V listopadu 1995 schválil ministr obrany Koncepci a program prevence sociálně patologických jevů v resortu obrany na léta 1995 - 1998.

Opatření Ministerstva obrany v oblasti prevence a účast v meziresortní komisi jsou obsazena ve Zprávě o plnění "Programu sociální prevence a prevence kriminality - aktuální stav a východiska do r. 1996", kterou projednala vláda ČR 21. února 1996.

/viz Příloha č. 5/

Podle údaj Ministerstva financí - Generálního ředitelství cel vzniklo v r. 1995 v oblasti Celní správy v 53 případech důvodné podezření ze spáchání trestného činu. z toho v 38 případech šlo o zneužití pravomoci veřejného činitele, ve 20 o přijímání úplatku a ve 4 případech o maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti (v některých případech šlo o souběh trestných činů).

Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel uvádí, že vznikne-li podezření na porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, okamžitě zruší se zaměstnancem pracovní poměr, aniž čeká na výsledek vyšetřování. Neexistuje však již zpětná vazba a nelze tedy přesně uvést kolik z těchto zaměstnanců bylo obviněno, případně odsouzeno. V r. 1995 bylo takto propuštěno 115(+5) zaměstnanců.

Návrh novely celního zákona, jejíž účinnost se předpokládá od 1. července 1996, mj. umožní celním orgánům, při splnění zákonných podmínek, používat operativně pátrací prostředky a operativní techniku a v souvislosti s novými kompetencemi navrhuje upřesnit a rozšířit další oprávnění celníků (např. sledování osob a věcí, vyhledávání, otevírání a zkoumání dopravovaných zásilek apod.). Celníci by měli být zařazeni do služebního poměru k Ministerstvu financí, který se bude řídit zákonem o služebním poměru příslušníků Policie ČR a Celní správa tedy bude moci postupovat v případech trestné činnosti v souladu s tímto zákonem /viz kapitola 3.2. Opatření v oblasti legislativy/.

/viz Příloha č. 5/

1.4. Pachatelé trestné činnosti

Recidivisté spáchali v r. 1995 58 262 trestných činů, což je o 11,40% (+6 658 tr.č.) více než v r. 1994, přičemž jejich podíl na struktuře pachatelů zůstal prakticky nezměněn (-0,49%) a je více méně konstantní ve všech krajích ČR. Recidivisté se více zapojovali do sériově páchané kriminality (vykrádání chat, bytů, železničních zásilek apod.) a nadále se specializovali na určité druhy trestné činnosti (např. kvalifikovaná majetková kriminalita). Objevují se i signály zapojení zvláště kvalifikovaných recidivistů do organizované kriminality, případně s prvky mezinárodního organizovaného zločinu (např. hospodářská trestná činnost).

Stále roste počet prvotrestaných pachatelů (podle soudních statistik tvořili téměř polovinu osob odsouzených v r. 1995), což klade zvýšené nároky na péči o vězně i na postpenitenciární péči.

V gesci Ministerstva práce a sociálních věcí byl vypracován a 5. 4. 1995 vládě ČR předložen materiál "Informace o kontinuální sociální práci s pachateli trestné činnosti", který definuje působení resortu Ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva spravedlnosti na pachatele trestné činnosti a určuje způsoby vzájemné spolupráce obou resortů. Materiál dále vymezuje konkrétní nástroje působení na pachatele ve vězení a postavení sociálního kurátora.

V r. 1995 proběhlo na úrovni krajů několik pracovních setkání sociálních kurátorů a kurátorů pro mládež s pracovníky Vězeňské služby.

/viz Příloha č. 6/

Od r. 1990 roste v ČR počet pachatelů - cizinců, poněkud však kolísá jejich procentní podíl na celkové kriminalitě. Pro oba údaje platí významné zvýšení v r. 1994, od kdy jsou mezi cizince započítáváni občané SR. V r. 1995 bylo v ČR trestně stíháno 7 167 (+366) cizích státních příslušníků, což je 6,24% všech trestně stíhaných osob.

V souvislosti s nelegální migrací roste nejen drobná majetková, případně násilná kriminalita v příhraničních okresech, ale objevuje se i organizovaná trestná činnost. cizinci, převedení převaděči nebo vrácení policií z jiného státu, pobývají na teritoriu příslušného regionu různě dlouhou dobu, často bez finančních prostředků a dokladů a páchají zde převážně majetkovou trestnou činnost. Tato kriminalita činí celkově téměř 50% všech trestných činů spáchaných cizinci. Závažný je růst počtu cizinci spáchaných trestných činů hospodářské kriminality, zejména podvodů.

/viz Příloha č. 6/

1.5. Oběti trestné činnosti

Otázky postavení a práv obětí trestného činu jsou v naší společnosti stále diskutovanějším tématem. Dosud jediným orgánem činným v trestním řízení, který sbírá statistické údaje o obětech trestné činnosti, je policie, ale i zde se evidují pouze tzv. objekty napadení, zejména v případě násilné a mravnostní kriminality. V r. 1995 se zvýšil počet takto evidovaných osob na 42 926 (+7,10%). Dílčí informace o obětech trestných činů je možné získat i z jiných státních a nestátních zdrojů (zdravotnická zařízení, Bílý kruh bezpečí apod.) a ze speciálních sociologických výzkumů.

V r. 1995 bylo učiněno několik důležitých kroků ke zlepšení vztahu policie k obětem i k lepšímu sociálnímu a legislativnímu řešení této problematiky /viz kapitola 5.3. Priority základního zaměření Policie ČR v r. 1995/.

Ministerstvo vnitra koncem r. 1995 vydalo materiál poskytující občanům základní informace o tom, jak se chovat v situaci, kdy se buď jako poškozený, svědek nebo oznamovatel setkávají s trestným činem. Brožura "S.O.S. Informace pro oznamovatele, poškozeného, svědka v trestním řízení", jejíž náklad byl 100.000 výtisků, by měla být od počátku roku 1996 k dispozici na každém útvaru Policie ČR, na úřadech vyšetřování a na odborech sociální péče okresních úřadů.

Ministerstvo vnitra v rámci grantového systému zadalo v r. 1996 grant Oběti trestné činnosti jako problém sociologického výzkumu a policejní praxe.

Ministerstvo spravedlnosti připravuje na I. pololetí roku 1996 do plánu hlavních úkolů vlády ČR návrh zákona o částečném finančním odškodnění obětí trestné činnosti. Jeho smyslem je poskytnutí účinné pomoci osobám, kterým byla způsobena závažná újma na zdraví v případech, kdy rychlou náhradu škody nelze v dohledné době dosáhnout na pachateli. Návrh by měl být plně srovnatelný se zákony, které přijala většina vyspělých evropských států ke splnění závazků vyplývajících z Evropské úmluvy o kompenzaci obětí násilných trestných činů sjednané ve Štrasburku 24.11.1983 /viz kapitola 4.2. Oblast legislativy/.

/viz Příloha č. 7/

1.6. Problematika vyšetřování, trestního řízení a vězeňství

Rok 1994 byl poznamenán zaváděním novely trestního řádu a zákona (vešla v účinnost od 1.1. 1994) do praxe všech orgánů činných v trestním řízení. Sjednocení výkladu některých právních institucí, spolu se zintenzívněným dozorem státního zastupitelství nad vyšetřováním, přispělo v r. 1995 ke zlepšení spolupráce mezi státními zástupci a vyšetřovateli. Byla též odstraněna většina problémů z r. 1994, které se vyskytly mezi vyšetřovateli a soudci působícími v přípravném řízení (např. jejich dosažitelnost v mimopracovní době). Některé problémy se však nepodařilo odstranit ani v r. 1995. Nenastal dosud žádoucí obrat ve směru odformalizování a zjednodušování přípravného trestního řízení. Soudy nadále trvají na provedení důkazů již v přípravném řízení v procesní formě a přípravné řízení stále více zatěžuje institut pokračování v trestném činu.

Na výsledcích práce úřadů vyšetřování PČR se však přesto pozitivně projevila relativní stabilizace zákonné úpravy i stabilizace kriminality v ČR. Oproti r. 1994 se o 17% snížila rozpracovanost a počet nevyřízených spisů na jednoho vyšetřovatele klesl z 15,1 v r. 1994 na 11,8 v r. 1995. Podíl věcí předaných státním zastupitelstvím do dvou měsíců vzrostl o 9,10% a poprvé od r. 1989 byl podíl vyšetřovacích spisů vrácených státním zástupcem nebo soudem k došetření nižší než 10% (přesně 9,60%, v r. 1994 12,10%).

Ve sledovaném období přetrvávaly personální problémy úřadů vyšetřování, stále se nepříznivě měnila kvalifikační a vzdělanostní struktura, protože kvalifikovaní a zkušení vyšetřovatelé odcházeli. Nezájem právníků o práci vyšetřovatele (kvalifikací pro vyšetřovatele je právnické vzdělání) je dán zejména její značnou odbornou a psychickou náročností i poměrně nízkým finančním ohodnocením, které hraje roli ve srovnání s vysoce lukrativním zaměstnáváním právníků mimo státní správu. Celou situaci zatím podstatně neovlivnilo ani zavedení bakalářského studia na Policejní akademii ČR.

Sekce personální práce a vzdělávání MV předložila v březnu 1996 zevrubnou analýzu personální situace a odměňování na úřadech vyšetřování PČR, ve které se posuzuje období od 1. 4. 1994 do 31. 10. 1995. Tato analýza obsahuje návrhy opatření, které se týkají zlepšení kvalifikační a vzdělanostní struktury vyšetřovatelů i výše jejich finančního ohodnocení.

Od 1. ledna 1995 byl zřízen Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, jehož pracovníci v průběhu r. 1995 převzali do vyšetřování 70 věcí a v 15 věcech sdělili obvinění celkem 29 osobám.

V r. 1995 soudy ČR pravomocně odsoudily 54 997 (+5,80%) osob, což představuje největší počet odsouzených v posledních 6 letech. Přestože soudy využívají procesních institutů zjednodušujících řízení (trestní příkaz, podmíněné zastavení trestního stíhání), průměrná rychlost trestního řízení (od nápadu věcí do právní moci rozsudku) se v r. 1995 mírně zhoršila - z 5,6 měsíce v r. 1994 na 5,9 měsíce v r. 1995. Toto zpomalení bylo způsobeno hlavně objemem zpracovávané agendy. Ve sledovaném roce soudy zpracovávaly téměř o 13 000 trestních věcí více než v r. 1994, čímž vzrostl k 31. 12. 1995 i počet trestních nedodělků o 5 000 věcí oproti předchozímu roku.

Ministerstvo spravedlnosti v r. 1996 zamýšlí posílit prověrkovou činnost zaměřenou na věci vazební, na nejstarší trestní nedodělky i na případy sledovaných okruhů kriminality, zejména motivovaných národnostní a rasovou nesnášenlivostí.

Skladba trestné činnosti i ukládaných trestů zůstala v podstatě stejná jako v r. 1994 a majetkové trestné činy zůstávají na prvním místě.

Dosud není možné učinit srovnání mezi údaji o počtu trestných činů, zjištěných pachatelů a odsouzených v jednom roce. K vytvoření kompatibility soudní a kriminalistické statistiky však již byly v r. 1995 vytvořeny první předpoklady.

V srpnu 1995 byla ustavena a začala pracovat meziresortní komise složená ze zástupců Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra, která se zabývá kompatibilitou statistických systémů obou resortů. K odstranění největších problémů by mělo přispět zavedení statistických informačních systémů v resortu Ministerstva spravedlnosti. Jednání komise vyprovokovala i další spolupráci zástupců obou resortů ke konkrétním problémům statistických výstupů (průběh a výsledky trestního řízení jednotlivých pachatelů, zejména údaje o pobytu pachatelů ve vězení, přerušení trestu, možné styky pachatelů během vazby apod.). Jednání komise i užších skupin pokračují v r. 1996.

K 31. 12.1995 bylo ve výkonu vazby 8 000 (-824) obviněných a ve výkonu trestu odnětí svobody 11 508 (+1 583) odsouzených, celkem tedy 19 508 (+755) vězňů. Měsíční přírůstek činil průměrně 130 osob. Přes vysokou naplněnost věznic ani v r. 1995 nedošlo k hromadným nepokojům a počet mimořádných událostí byl, ve srovnání se situací v zahraničí, relativně nízký. 32 vězňů uprchlo a 29 vězňům bylo v útěku zabráněno. Vězni napadli 45 příslušníků při výkonu služby a 48 příslušníků mimo službu.

Prozatím se nedaří v plné míře zajišťovat možnosti zaměstnávání vězňů, které se liší podle jednotlivých typů věznic. Zájmem vězeňské služby je zaměstnávat co nejvíce vězňů ve vlastních objektech.

Vězeňská služba podala návrh na zvýšení počtu tabulkových míst pro přímou práci s vězni. V rámci přidělených rozpočtových prostředků byla věnována pozornost technickým, signálním zabezpečovacím, spojovacím a dopravním prostředkům.

V r. 1995 byl zpracován a v současné době je projednáván Poslaneckou sněmovnou ČR návrh nového zákona o výkonu trestu odnětí svobody, který sleduje dosazení větší účinnosti výkonu trestu, odstranění zbytečných úkonů a širší zapojování obcí do zajišťování výkonu trestu /viz kapitola 3.2. Opatření v oblasti legislativy/.

V plánu vlády na I. pololetí 1996 je věcný záměr rekodifikace trestního práva hmotného a procesního, v němž by systematika trestů měla lépe odrážet hierarchii hodnot zakotvenou zejména v Listině základních práv a svobod, a který by měl obsahovat i účinnější systém tzv. alternativních trestů. Sleduje zejména zrychlení trestního procesu, odstranění zbytečné duplicity, posílení aktivity procesních stran a širší využití tzv. odklonů v trestním řízení jako formy rychlého a méně formálního vyřizování /viz kapitola 4.2. Oblast legislativy/.

/viz Příloha č. 8/

2. Bezpečnostní rizika a vývoj jednotlivých druhů trestné činnosti v r. 1995

Vláda ČR ve Zprávě o bezpečnostní situaci v ČR v r. 1994 stanovila bezpečnostní rizika pro rok 1995 a zároveň se zavázala, že se eliminaci nejzávažnějších z těchto rizik bude průběžně věnovat. Při přijímání všech opatření vláda ČR důsledně dbá na funkční slučitelnost právní úpravy, organizační struktury a standardizaci technických prostředků se státy zemí EU.

2.1. Bezpečnostní rizika, která bezprostředně souvisejí se stabilitou politického systému

Ochrana informací

Na návrh Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany vláda ČR určila pro rok 1995 nové bezpečnostní riziko - ochranu informací. Toto riziko je závažné jak z hlediska vnitřní bezpečnosti státu - ochrana státního tajemství a ochrana údajů v registracích státní správy a v informačním systému bezpečnostních složek, tak z hlediska mezinárodní spolupráce - ochrana informací předávaných státy i zahraničními podniky (obranný průmysl, špičkové technologie) apod.

Podle mezinárodních zvyklostí je podepsání bilaterálních bezpečnostních smluv se státy a organizacemi (NATO) podmíněno existencí Národního bezpečnostního úřadu, který odpovídá za oboustranné předávání státem chráněných informací, za jejich ochranu na svém teritoriu a za kontrolu této ochrany. Od 1. 4. 1995 vykonává Ministerstvo vnitra ČR též funkci Národního bezpečnostního úřadu. Tento úřad v průběhu r. 1995 doplnil seznamy skutečností tvořících předmět státního tajemství o informace poskytované ČR organizací NATO/PfP.

V roce 1995 vystupuje do popředí potřeba změn v systému ochrany utajovaných skutečností v resortu Ministerstva vnitra. Tato potřeba vyplývá ze snahy ČR o začlenění do západoevropských bezpečnostních struktur, která s sebou přináší i nutnost vypracovat systémy ochrany utajovaných skutečností kompatibilní s bezpečnostními standardy EU. Klíčovým problémem je vytvoření systému personální ochrany a vytvoření předpokladů, které by omezily rizika vyplývající ze selhání lidského faktoru.

Sekce ochrany utajovaných skutečností, archivní a spisové služby Ministerstva vnitra vypracovala "Zprávu o stavu ochrany utajovaných skutečností v oboru působnosti MV za rok 1995" Tento materiál je analýzou současného stavu a obsahuje i základní úkoly pro nejbližší budoucnost. V rámci obecně platné resortní úpravy bude v r. 1996 vypracováván funkční systém vnitřní kontrolní a preventivní činnosti na úrovni standardů EU.

V průběhu r. 1995 připravilo Ministerstvo vnitra legislativní záměr nového zákona o ochraně utajovaných skutečností, který zahrnuje otázky průmyslové bezpečnosti, zavedení prověrek a kontrol podniků a zabývá se mechanismy pro mezinárodní výměnu a ochranu utajovaných skutečností /viz kapitola 4.2. Oblast legislativy/. Rozsáhlé změny se předpokládají u označování stupňů utajení a u bezpečnostních prověrek osob. Záměr má na zřeteli funkční slučitelnost se západoevropskými státy a návaznost na radu dalších zákonů. Na jeho finální podobě závisí realizace závazků, které plynou z dohod o mezinárodní spolupráci v této oblasti. V r. 1996 jej ministr vnitra předloží vládě ČR.

Ministerstvo obrany se v r. 1996 zaměří především na růst profesionality příslušníků vojenského zpravodajství a na zvyšování úrovně zpravodajské a policejní ochrany resortu i na zkvalitnění informačního servisu pro ústavní orgány ČR v otázkách obrany a bezpečnosti.

Migrace

Nežádoucí migrace může negativně působit na vnitřní bezpečnostní situaci v ČR. Vzájemné propojení takové migrace s organizovaným zločinem pak tento dopad násobí a má vliv na úroveň závažné trestné činnosti a tím i na pocit bezpečnosti občanů.

Legální migrace

Přeshraniční pohyb osob se v r. 1995 (cca 282 231 tis. osob) oproti r. 1994 poněkud snížil (cca - 8 000 tis. osob). Z celkového počtu odbavených osob na hranicích bylo téměř 68% cizinců. Za posledních pět let se na území ČR zvýšil počet cizinců s trvalým a dlouhodobým pobytem přibližně 4,5 krát, přičemž největší meziroční nárůst byl právě mezi rokem 1994 a 1995 (cca 55 000 cizinců).

V průběhu r. 1995 dostalo povolení k trvalému pobytu 6 674 cizinců, zamítnuto bylo 384 žádostí (5,40%). Koncem r. 1995 žilo v ČR trvale nejvíce občanů Polska (31,30%). Nejvíce cizinců s trvalým pobytem je hlášeno v Severomoravském kraji. Nejvíce povolení k trvalému pobytu obdrželi občané SR (57%).

Výrazně roste počet cizinců s dlouhodobým pobytem v ČR a také poměr počtu cizinců s trvalým a dlouhodobým pobytem se v posledních letech změnil ve prospěch dlouhodobého pobytu (koncem r. 1995 75%). V r. 1995 dostalo povolení k dlouhodobému pobytu 75 493 cizinců, zamítnuto bylo 1 835 (2,40%) žádostí. Nejvíce povolení dostali občané SR (34%) a Ukrajiny (27,50%).

Institutu dočasného útočiště využívalo k 31. 12. 1995 celkem 1 284 osob, z nichž 644 bylo ubytováno v soukromí a 640 v humanitárních střediscích.

Riziko plynoucí z legální migrace zůstává především v oblasti podnikání některých legálně usedlých cizinců, kde může docházet i k propojování s aktivitami mezinárodního organizovaného zločinu.

V r. 1994 byla ustavena meziresortní komise, která měla zpracovat materiál k podnikání cizinců na území ČR a předložit jej k projednání vládě ČR. V r. 1995, při vlastním zpracování konečné verze materiálu, komise již jako celek nepracovala, ale dílčí otázky se řešily formou dvoustranných konzultací mezi příslušnými odbornými pracovišti resortů v komisi zastoupenými. V průběhu roku byl uvedený materiál dopracován a dne 8.8.1995 projednán na poradě ministrů vlády ČR.

Ministerstvo práce a sociálních věcí spolupracuje s orgány cizinecké a pohraniční policie ČR při vypracovávání a projednávání dvoustranných nebo mnohostranných mezinárodních smluv, na jejichž základě je v ČR zaměstnáván dohodnutý počet pracovníků druhého státu. V současné době jsou v platnosti mezivládní dohody se SRN (1991), Polskem (1992), Vietnamem (1994) a s Ukrajinou (1996).

Ministerstvo práce a sociálních věcí upravilo zaměstnávání cizinců v ČR resortními materiály:

- Metodický pokyn vrchního ředitele Správy služeb zaměstnanosti č. 5/1993.

- Správní ujednání mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a Ministerstvem práce a sociálních věcí SR ve Smlouvě o vzájemném zaměstnávání mezi ČR a SR. /viz též kapitola 3.2. Opatření v oblasti legislativy/

Nelegální migrace

S určitými výkyvy pokračuje pokles počtu nelegálních přechodů státních hranic, který začal počátkem r. 1994 v souvislosti s úpravou vízové politiky ČR vůči vybraným státům a následně i se stejnou úpravou ze strany SR. V r. 1995 bylo při pokusu o nelegální přechod státní hranice zadrženo 19 172 (-1 308) osob. Nejvíce osob bylo odhaleno při přechodu do SRN, zvyšuje se i počet nedovolených přechodů do Polska a počet cizinců, kteří do ČR vstupují ze SR.

Závažnou trestnou činnosti je převaděčství, které stále častěji zajišťují dokonale organizované skupiny, nezřídka s mezinárodním propojením. Tyto skupiny používají špičková zařízení k padělání a pozměňování dokladů (např. vstupních víz, povolení k pobytu a pracovní činnosti) a zisk jim přitom plyne jednak z vlastního převaděčství, jednak od legálních firem, které nelegální migranty zaměstnávají a od zločineckých organizací, pro které jsou migranti snadno využitelnými spolupracovníky (např. dealeři).

V rámci přeshraniční kriminality evidovalo ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie 206 (-83) případů pašování, nejvíce na hranicích s Polskem (76). Předmětem pašování byly nejčastěji cigarety a automobily.

Celní orgány předaly orgánům činným v trestním řízení celkem 361 (+118) případů pašování, jejichž předmětem bylo zboží v hodnotě cca 1 055 600 tis. Kč (+480 600 tis. Kč) a 302 případů předaly k vyřízení jiným státním orgánům (finančním a živnostenským úřadům).

Za porušování zákonů ČR byl v r. 1995 zakázán pobyt 8 211 (-3 581) cizincům. Oproti letům 1993 a 1994, kdy byl nejčastějším důvodem zákazu pobytu nedovolený přechod státních hranic, bylo nejčastějším důvodem v r. 1995 porušování pobytového režimu (42,50%).

Počet administrativně vyhoštěných cizinců v r. 1995 klesl na 297 (-66), počet soudně vyhoštěných cizinců naopak stoupl na 613 (+204).

V r. 1995 byl zpracován návrh nové dohody se SRN o spolupráci v boji proti trestné činnosti, který zahrnuje přímou součinnost jak na úrovni centrál, tak policejních sborů v příhraničních oblastech.

Ministerstvo vnitra předložilo 27. 3. 1996 vládě ČR Informaci o situaci v oblasti migrace v ČR v r. 1995, kde je problematika legální i nelegální migrace podrobně rozebrána.

Ministerstvo vnitra předložilo novelu zákona o pobytu cizinců a zákona o uprchlících, která obsahuje zpřísnění pobytového režimu cizinců a je v současné době projednávána sněmovnou Parlamentu ČR (1. čtení) /viz též kapitola 3.2. Opatření v oblasti legislativy/.

Migrační politika zahrnuje zejména mechanismy pro potírání nelegální migrace a obchodu s lidmi, vízovou politiku a praxi, regulativní mechanismy pro imigraci a ochranu trhu práce, mechanismy tykající se kontrol cizinců a vyhošťování cizinců, azylovou politiku, readmisní dohody, ochranu hranic a kontroly na hraničních přechodech, související právní úpravu vstupu a pobytu cizinců a azylu a respektování svobody pohybu a pobytu osob s návaznými dohodami o přeshraniční spolupráci. Vláda ČR věnuje všem otázkám migrace zvýšenou pozornost. Zabývá se potřebnou legislativou a na základě materiálu předkládaného ministrem vnitra (Informace o situaci v oblasti migrace v ČR v r. 1995) zadává úkoly příslušným ministrům.

/viz Příloha č. 9/