(pokračuje Pilip)
Situace ovšem je podle mne složitější a bylo by dobré, aby sněmovna o hlasovatelnosti nebo nehlasovatelnosti tohoto návrhu rozhodla sama hlasováním, protože § 9 sice v odst. 1 říká, že do působnosti prezidia patří několik věcí včetně vypracovat návrh rozpočtu a předkládat jej k projednání vládě, zároveň však v odst. 2 říká fond - podtrhuji fond - čili není tím řečeno, jestli prezidium, nebo výkonný výbor, co je myšleno pojmem fond, předkládá vládě k projednání návrh statutu, rozpočtu, ročních uzávěrek atd. Jsou tři věci, které tento právní výklad zpochybňují.
Za prvé fakt, že § 9 odst. 2 říká, že fond předkládá rozpočet, čili že to je sice působnost, ale předkládání že dělá fond, druhou věcí je, že zákon nepopisuje, jak nakládat s § 9 s oběma těmito odstavci v případě, že prezidium není usnášeníschopné, a třetí věc je, že nejde o návrh rozpočtu, ale o návrh změny rozpočtu, který v § 9 odst. 1 explicitně formulován není. Vidím tady minimálně tyto tři důvody, které činí výklad navrhující neprojednávatelnost tohoto bodu sporným, a doporučoval bych, aby zákonodárci zvážili tyto okolnosti a rozhodli hlasováním, jestli je možné jednat o tomto bodu, nebo není.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji. O slovo se nyní přihlásil pan místopředseda Karel Ledvinka.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se stejně jako legislativa parlamentu, že projednání ve vládě patří do působnosti prezidia fondu podle § 9 odst. 1, ale písmeno d. A v § 8 předmětného zákona je napsáno, že ze zákona vyplývá, že ve složení, které vzniklo odvoláním místopředsedy a 6 členů prezidia fondu, je stávající prezidium neusnášeníschopné. Domnívám se, že tento návrh projednávat nemůžeme. Nic nemám proti tomu, aby sněmovna rozhodla svým hlasováním o tom, že to projednávat nemůžeme, ale domnívám se, že do bodu bychom neměli vstupovat, protože se domnívám, že to je v rozporu se zákonem.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Dovolil jsem si vás odhlásit a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Musíme tedy hlasováním rozhodnout, jestli se budeme zabývat bodem č. 28 - návrhem změny rozpočtu Fondu národního majetku České republiky pro rok 1998.
Ptám se, kdo souhlasí s tím, aby se sněmovna zabývala tímto bodem, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování číslo 373. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že tento návrh nebyl přijat, protože pro hlasovalo 55 a proti bylo 75 poslanců.
Bod č. 28 tímto nebude projednáván.
Dovolte mi, abych podle schváleného programu nyní přistoupil k bodu
45.
Návrh poslanců Jana Grůzy a Hany Marvanové na vydání zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 376/ - třetí čtení
Zahajujeme třetí čtení tohoto návrhu. Ke stolku zpravodajů prosím zástupkyni navrhovatelů paní poslankyni Hanu Marvanovou a současně zpravodaje rozpočtového výboru pana kolegu Roberta Koláře.
Pozměňovací návrhy k předloženému návrhu zákona máte uvedeny ve sněmovním tisku 376/3. Prosím pana zpravodaje, aby spolu se mnou sledoval rozpravu, kterou tímto otevírám. Do rozpravy nemám žádné písemné přihlášky. Vidím pana kolegu Vrzala. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Ivan Vrzal: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, chtěl bych jenom upřesnit svůj pozměňovací návrh, který jsem přednesl v rozpravě, který se týká zvýšení hranice pro odpisování ze 20 na 40 variantně na 50 tisíc, a to v tom smyslu, aby se v případě, že by byl přijat, promítl do celého zákona, protože on se tam vyskytuje několikrát. Děkuji.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: To je na straně které, pane kolego?
Poslanec Ivan Vrzal: Je to na poslední straně.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Všichni slyšeli úpravu. Někdo další do diskuse? Pan ministr Ivan Pilip je přihlášen do rozpravy. Prosím, aby se ujal slova.
Ministr financí ČR Ivan Pilip: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, návrh o změně znění zákona byl doprovázen velkou řadou pozměňovacích návrhů, které mnohdy posunuly původní záměr předkladatele, který byl v jistém souladu s představami vlády nebo exekutivy, do výrazně jiných poloh.
Potom bych se vyjádřil aspoň k hlavním dvěma bodům, které považuji za nejproblematičtější, pokud by byly schváleny z hlediska celkového systému. Je to jednak návrh pana poslance Vrzáně, který se snaží definovat určitou podporu pojištění, což samo o sobě je myšlenka, která rozhodně do budoucna stojí za zvážení. Problémem ovšem je, že tak jak je v zákoně popsán, je to ztěží proveditelné a posouvalo by to systém jiným směrem. Považoval bych za velmi nedobré, kdyby tento návrh byl schválen.
Další návrh, který by měl velmi významný dopad do rozpočtu, je návrh pana poslance Tlustého k bodu 1 a 6 pod písm. G, kde také je snaha řešit problém neplatičů, ale tento návrh by celkově pozměnil logiku systému způsobem, kde by asi negativa převážila nad dobrým záměrem, aby se zvýšil tlak na neplatiče.
Nechci dlouze rozebírat důvody, které poukazují na nesystematičnost tohoto návrhu. Přečtu snad jenom jeden. "Poplatník, který v důsledku vykázaných závazků po stanovené lhůtě splatnosti bude nucen zvýšit základ daně o částku vykázaných závazků, v daňovém poznání vykáže také vyšší daňovou povinnost." Čili bude těžko mít zdroje na její úhradu, vznikne jiný daňový nedoplatek, který bude standardní cestou vymáhat finanční úřad. To bude stěží úspěšné. Myslím, že snahou odstranit jednu rovinu problému by se otevřela jiná, která by celkovou problematiku dále zkomplikovala.
To jsou dva hlavní body, na které bych rád poukázal jako na velmi problematické, pokud by byly schváleny. K dalším bodům se budou vyjadřovat předkladatel a zpravodajové s tím, že byla o nich vedena diskuse.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Ještě kolega Tlustý. Prosím.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, omlouvám se, že zneužívám postu předsedy klubu k tomuto vystoupení. Nicméně argumentaci, která je stále uváděna proti mému pozměňovacímu návrhu, a je to argumentace stará dva roky, která se týká neplatičů, považuji za neseriózní, protože problém, který má být řešen, je jeden z nejvýznamnějších problémů naší ekonomiky. Neplacení závazků se stalo nikoliv nešvarem, ale přímo formou podnikání. Vyřadit z nákladů podnikatele nezaplacenou fakturu jako neuskutečněný náklad, to není žádné nesystémové řešení. To je naopak řešení velmi systémové, protože pokud někdo něco nezaplatí, tak to nemohl být náklad. Technika, kterou je tento problém řešen, je naprosto korektní, systém nekomplikuje.
***