Poslanec Zdeněk Krampera: Děkuji, pane předsedo.
V úvodu svého vystoupení bych chtěl hlavně uvést vše na pravou míru, neboť v této chvíli nevystupuji jako předseda vyšetřovací komise, ale vystupuji za sebe, jako poslanec Parlamentu ČR. To aby bylo vše už v úvodu jasné.
Pane předsedo, dámy a pánové, v úvodu svého vystoupení si musím dovolit položit zásadní otázku, která mě provázela celých šest týdnů, kdy probíhalo vyšetřování této - podle mého názoru nesmírně společensky nebezpečné - tzv. olomoucké - podle mého názoru celostátní - kauzy prorůstání organizovaného zločinu do některých, a to velmi důležitých částí státní správy, Policie ČR, Inspekce Ministerstva vnitra, BIS, hospodářské kriminálky a Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, a to zvláště proto, že jde o elitní sbory Policie ČR i o některé sbory Ministerstva vnitra ČR, BIS.
Tato otázka se dá charakterizovat poměrně stručně a jednoduše, a to ve dvou rovinách.
Za prvé - tak jak je u nás obvyklé, a to i v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, strčit hlavu do písku, dělat, že nic nevidím a neslyším, vše založit, zpomalit a na závěr moudře pokývat hlavou a prohlásit, že se možná něco děje. Za takovýto postup a tzv. státotvornost bych byl zcela jednoznačně všemi orgány státní správy a celou politickou reprezentací velice chválen a jako moudrý člověk vyzdvihován.
Vybral jsem si ale možnost druhou, a to správnou. Tedy snažit se přijít, a to co nejrychleji, celému jádru tohoto velice nebezpečného problému na kloub. Vždyť zločin v obecné rovině a v našem případě zločin organizovaný rok od roku v ČR neustále zapouští pevné kořeny a neustále nabírá na intenzitě a nebezpečnosti. Celá tato tzv. olomoucká kauza nevznikla přes noc a je pouze výsledkem strašlivého nárůstu zločinu v ČR obecně. Její veliký rozsah a propojenost osob do dalších, velice nebezpečných, případů je zcela evidentní. Proto se budu snažit o další popis tohoto nebezpečí.
Filozofii tohoto nebezpečí lze popsat v obecné rovině jako propojení různých podnikatelů, již zmiňovaných některých odpadlíků z řad elitních orgánů Policie ČR...
Předseda PSP Miloš Zeman: (Zvoní.) Promiňte, pane poslanče, ale prosím živě diskutující poslance, aby opustili zasedací sál. Ruší nás. Pokračujte, prosím.
Poslanec Zdeněk Krampera: ...Inspekce Ministerstva vnitra a BIS, to vše za velké účasti kriminálního podsvětí a bohužel s tichým souhlasem vládnoucích politických kruhů. Bohužel musím konstatovat, jak jsem se při své práci v této komisi přesvědčil, i s tichým souhlasem některých politiků ČSSD.
V počátcích této kauzy patrně asi skutečně šlo o určité zakrývání či zvýhodňování nekalých podnikatelských aktivit a určitého oťukávání terénu všemi zúčastněnými stranami navzájem. Posléze celá situace začala nabývat na obrátkách a začalo se již jednat o organizované krádeže luxusních vozů, které byly prodány buď přímo do zahraničí, nebo za jejich vrácení původnímu majiteli byly vymáhány vysoké částky za tzv. navrácení.
Poté se ke všemu začaly přidávat a zdokonalovat další a další zločinné mechanismy. Všichni zcela jistě vědí, že město Olomouc je mezinárodní křižovatkou na tzv. balkánské drogové cestě a že v blízkosti Olomouce byla v minulých letech i mezinárodní konference bossů pašeráků drog. Proto se také celým vyšetřováním, a to téměř u všech vypovídajících, shodně tato tematika obchodu s drogami potvrzuje. Při mé návštěvě, a to ne jedné, v samotné Olomouci jsem se přesvědčil na vlastní oči, že skutečně ve městě Olomouc je možno lehké i tvrdé drogy nakupovat zcela veřejně a také zcela veřejně je konzumovat. Vzhledem ke specifické skladbě obyvatel města Olomouce, které je městem univerzitním, tedy plným mladých lidí, je tato situace dvojnásob nebezpečná.
Toto vše je všeobecně známé, ale pouze zarážející je to, že do dnešních dnů právě orgány státní správy, které jsou přímo zodpovědny, nevyvíjejí patřičnou iniciativu.
Další fenomén, který celým případem zcela jednoznačně prorůstá, je obrovská míra korupce, kterou potvrzují zcela všichni, kteří svou výpověď vyšetřovací komisi poskytli. Nejde o korupci v nějakých stokorunách či tisícikorunách, ale jde o korupci v mnohamilionových částkách. Právě do této korupce jsou jednotlivé strany tohoto konfliktu navzájem silně zataženy.
Další nebezpečný fenomén této kauzy je vydírání, různé formy psychologického a fyzického nátlaku, různá přepadení a tzv. záhadná úmrtí.
Další závažná podezření v této rozsáhlé trestné činnosti je i terorismus a ilegální obchod se zbraněmi. Je opět velice pozoruhodné, že do dnešního dne nejsou objasněny série bombových výbuchů v Olomouci a ve Zlíně. Při těchto teroristických akcích zahynuli dva lidé, přičemž zvláště v olomouckém případě šlo o zcela náhodného důchodce, který si nálož, umístěnou v krabici od džusu, která ležela vedle inkriminovaného automobilu, odnesl domů, kde došlo k výbuchu a následnému úmrtí. Podle mého názoru - a ne jenom mého - tyto akce měly odlákat pozornost Policie ČR od páchání organizovaného zločinu zcela jiným směrem. To se takto v podstatě podařilo.
Dále v celé této nebezpečné záležitosti se objevuje i obchod s výbušninami, padělanými dokumenty typu "Zemanův kufřík", padělanými dolary a dalšími státními ceninami.
Takto rozsáhlou činnost, která byla a je do dnešních dnů prováděna, může velmi těžko kdokoli dlouhodobě utajit. Zvláště když policisté speciálních útvarů pro odhalování organizovaného zločinu byli již téměř v některých případech u cíle svého pátrání. I samotní důstojníci těchto útvarů se snažili, a to neustále, služebním postupem informovat své nadřízené, tj. napřed v Ostravě, posléze v Praze, posléze Ministerstvo vnitra a prezidium Policie ČR včetně jejich nejvyšších představitelů. Je potom téměř nepochopitelné, až zarážející, že při takovéto velké závažnosti celého případu je namísto posílení těchto útvarů a podpory jejich pátrání vše zcela opačné a tým Olomouc, který ve svém pátrání došel až tak daleko, je na rozkaz ministra vnitra pana Rumla zrušen. Dokumentace předaná těmito vysokými policejními důstojníky je potom rozdělena na různá pracoviště Policie ČR a stává se tak absolutně nepřehlednou. Tím se stává z celé této obsáhlé kauzy několik desítek rozstrkaných samostatných kriminálních případů. Některé velice závažné a přísně tajné dokumenty, ke kterým dospěl při pátrání JUDr. mjr. Kolínský, by se měly snad nalézat na nejvyšších místech Policie ČR či Ministerstva vnitra. Zvláště pak tým mjr. Kolínského a mjr. Juřiny se ve své činnosti dopátral velice závažných zjištění, a to v návaznosti nejenom na město Olomouc, ale v podstatě i na organizování trestné činnosti mimo území ČR.
***