(pokračuje Krampera)
V průběhu svého krátkého působení se vyšetřovací komise setkala zejména ze strany Ministerstva vnitra a policie se vstřícným postojem projevujícím se v bezproblémovém zprošťování mlčenlivosti vyslýchaných policistů. Totéž bohužel nemůže říci o přístupu vedení Bezpečnostní a informační služby ČR ke zproštění mlčenlivosti svého bývalého příslušníka, který je jedním z významných aktérů olomoucké kauzy. Právní názor ředitele BIS ČR, že vzhledem k ukončení služebního poměru v BIS nemá vedení žádný titul opravňující ke zproštění mlčenlivosti svého bývalého příslušníka, doplněný navíc poznámkou, že dotyčný může z důvodu ukončení služebního poměru v BIS o věcech souvisejících s výkonem služby před vyšetřovací komisí vypovídat, je mylný a vyšetřovací komise jej považuje nejen za účelový, ale přímo za bezprecedentní.
Vyšetřovací komise i přes krátkost svého působení, což bylo způsobeno objektivními, všem dobře známými okolnostmi, na základě zkušeností zjištěných zákonem předepsaným způsobem konstatuje, že jakákoli bagatelizace ze strany kohokoli, zejména od těch, kteří o věci vědí pouze z doslechu či sdělovacích prostředků, tedy zprostředkovaně, není namístě.
Dosavadní avizovaná podezření týkající se krádeží aut, obchodu s drogami, vydírání apod. za účasti policistů, pracovníků BIS ČR, Inspekce Ministerstva vnitra ČR nejenže nebyla rozptýlena, ale právě naopak. I právě proto vyšetřovací komise jednoznačně kladně hodnotí vytvoření a působení vyšetřovacího týmu Olomouc, složeného z důvodu nestrannosti vesměs z policistů zařazených mimo olomoucký region. Vyšetřovací komisi však nejsou známy důvody naprosto nečekaného...
Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, že vás přerušuji. Kolegyně a kolegové, žádám všechny poslance, kteří interně diskutují v sále, aby tak nečinili, opustili sál a odebrali se do kuloárů. Pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Krampera: Vyšetřovací komisi však nejsou známy důvody naprosto nečekaného rozhodnutí vedení Ministerstva vnitra ČR, které prakticky ze dne na den tým Olomouc, jemuž podle svých vyjádření ve sdělovacích prostředcích plně důvěřovalo a na jehož zjištění spoléhalo, rozpustilo, a to právě v době, kdy vyšetřovací tým sdělil obvinění pracovníkům jeho inspekce a ve věci se začínal orientovat. O tom svědčí mimo jiné i vykonstruovaný pokus o diskreditaci vedoucího týmu Olomouc formou úplatku, konkrétně zaplacením zahraničního zájezdu. Přitom vyšetřovací komise na základě dosavadních zjištění vyjadřuje názor, že délka trvání a působení vyšetřovacího týmu Olomouc byla vzhledem ke složitosti případu dané účastí profesionálů, vytvářením záměrných dezinformací, vzájemného osočování apod. přiměřená, o čemž se členové komise i za krátkou dobu svého působení sami přesvědčili.
Z výše uvedených důvodů proto vyšetřovací komise dospěla k názoru, že tzv. olomoucká kauza není pouze jakési vyřizování účtů několika osob z řad podnikatelské sféry za účasti několika místních pracovníků státní správy, ale mnohem závažnější problém, dotýkající se mnohem širšího okruhu osob za aktivní účasti kriminálních živlů.
Závěrem lze konstatovat, že vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro objasnění vztahu organizovaného zločinu a státní správy v tzv. olomoucké kauze dospěla k názoru, že došlo k prorůstání zločinu do některých součástí Policie ČR, Inspekce Ministerstva vnitra ČR a BIS ČR.
Usnesení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro objasnění vztahu organizovaného zločinu a státní správy v tzv. olomoucké kauze ze dne 12. května 1998:
I. schvaluje zprávu o výsledku šetření podle přílohy,
II. na základě výsledku šetření konstatuje, že
1. tzv. olomoucká kauza je velmi závažný a společensky nebezpečný případ, který si zasluhuje nejvyšší pozornosti nejen orgánů činných v trestním řízení, ale i vlády ČR a Parlamentu ČR,
2. v daných časových možnostech nezjistila fakta potvrzující vztah organizovaného zločinu a státní správy v tzv. olomoucké kauze,
III. doporučuje obnovení činnosti vyšetřovací komise i v následujícím volebním období,
IV. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR přijmout následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
I. bere na vědomí zprávu o výsledku šetření vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro objasnění vztahu organizovaného zločinu a státní zprávy v tzv. olomoucké kauze,
II. bere na vědomí usnesení této vyšetřovací komise ze dne 12. 5. 1998,
III. souhlasí se zpřístupněním a poskytnutím podkladů vytvořených a shromážděných touto vyšetřovací komisí orgánům činným v trestním řízení, které se danou problematikou zabývají,
IV. doporučuje vládě ČR, aby
a) trestná činnost v tzv. olomoucké kauze byla vyšetřována komplexně týmem, který má k dispozici podklady o všech jednotlivých případech,
b) zvážila legislativní změny související s vytvořením orgánu či orgánů, které by vyšetřovaly případnou trestnou činnost ozbrojených sborů, policie, armády, BIS, případně dalších.
Pane předsedo, toť v tuto chvíli vše.
Předseda PSP Miloš Zeman: Velice vám děkuji pane poslanče. Konstatuji, že návrhu usnesení jsme v rámci přednesení vaší zprávy vyslechli.
Než otevřu rozpravu, konstatuji, že pan poslanec Nájemník má náhradní kartu č. 1, pan poslanec Sehoř má náhradní kartu č. 2.
Nyní otevírám rozpravu k tomuto bodu. Konstatuji, že písemnou přihlášku jsem do této chvíle neobdržel. Ptám se tedy, kdo si přeje vystoupit. Vidím pana poslance Kramperu, nemusíte mi podávat přihlášku, pane poslanče, máte slovo. Ujměte se slova jako první a zatím jediný přihlášený.
***