(pokračuje Vrcha)
Podle vyjádření by se údajně dostavili policisté na shromáždění, až kdyby se něco vážného stalo, tedy na zavolání. To však by bylo mnohdy pozdě. Dle mého názoru preventivní opatření na shromážděních, kde je několik stovek či tisíce občanů, je nezbytné.
Ptám se vás, pane ministře, zda víte o nějakém sdělení, že policisté nesmějí zajišťovat bezpečnost a ochranu občanů a také poslanců, když o to požádají. Předkládám vám fotokopii, kde se zástupce ředitele podepsal.
Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Prosím nyní o slovo pana ministra vnitra Cyrila Svobodu.
Ministr vnitra ČR Cyril Svoboda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, toto vidím poprvé, podívám se na to, o co tady šlo v tomto případě ve Žďáru nad Sázavou.
Samozřejmě, kdyby došlo k jakémukoliv narušení pořádku, policie zakročí, což je smyslem ochrany, aby policie zakročila tam, kde je narušení veřejného pořádku. Tam, kde není narušení veřejného pořádku, policie nemusí zakročovat. Nicméně o žádném pokynu, o kterém jste se, pane poslanče, zmiňoval, nevím nic. Věc prověřím, ale určitě nebyl dán žádný pokyn, aby se nezasahovalo tehdy, když dochází k útokům příslušníků nějakého etnika. Velmi bych se divil, kdyby něco takového bylo vydáno. Vidím to od vás teď poprvé.
Myslím si, že smyslem k udržení pořádku je zakročit tehdy, když dojde k narušení veřejného pořádku. To je smyslem fungování policie. Nevím, jak bychom to potom v tomto státě zvládali. To by mohl říci každý, abych nechal sloužit policistu před jeho domem, nebo abych nechal policistu, aby stál u jeho automobilu jako prevence, kdyby došlo ke krádeži nebo vloupání. Policie nastupuje tehdy, když dochází k porušení práva. Nejsme v policejním státě. Podívám se na to, co to v tomto konkrétním případě bylo. Děkuji.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Přeje si pan kolega kontrolní otázku? Nepřeje.
Desátý v pořadí je kolega Kapoun Miroslav, který interpeluje pana ministra dopravy Petra Moose ve věci ekonomiky Českých drah. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Kapoun: Děkuji. Pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, chtěl bych se vás, pane ministře, zeptat na věc, která se týká dotací do železniční osobní dopravy. Při schvalování zákona o rozpočtu České republiky je schvalovaná také dotace do osobní dopravy. Nechci, abyste vysvětloval, že je to málo. Ministerstvo dopravy a spojů konečně ani více nepožadovalo. Chci se vás zeptat na něco jiného, co s dotacemi souvisí.
Podle jakého zákona, nařízení vlády nebo nějaké vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů mohou České dráhy dovybírat další peníze od obcí na pokrytí dopravní obslužnosti, která není v zákoně o drahách vůbec definována. Proč musejí doplácet ti nejpotřebnější v příhraničních tratích a na tratích v nejméně obydlených oblastech.
Zpráva nezávislého kontrolního úřadu říká doslova: "Hospodářský výsledek osobní dopravy není účetně sledován, účetní evidence neumožňuje přímý odpočet nákladů." Konec citace.
Jak tedy České dráhy vykazují dodatečné dotace, které si vynutí na obcích pohrůžkou zrušení spoje. Otázka by zněla asi takto: Budete vy sám tyto vyděračské a nezákonné praktiky Českých drah dále tolerovat? Musím dodat, že tolerování se všude v civilizovaném světě považuje určitým způsobem za souhlas.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Prosím pana ministra Moose o slovo.
Ministr dopravy a spojů ČR Petr Moos: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane poslanče, chtěl bych zdůraznit, že naše ministerstvo nastoupilo po lednu tohoto roku cestu podpory železniční dopravy a vůbec veřejné hromadné dopravy a je tady otázka, jak rozpočítávat dotace, jak vůbec v železnici rozklíčovat nároky na dotace tak, aby tady byla spravedlivá dělba mezi železnicí a ostatními druhy dopravy.
Máte úplně pravdu v tom, že nemůže operátor vydírat zákazníka tehdy, je-li monopolním dodavatelem služeb. To, co jste uvedl jako příklad, je věc, kterou nehodlám podporovat po dobu svého působení a i v budoucnu se budu snažit zasazovat o to, aby tady byl k dispozici pro uživatele této služby regulátor, tj. úřad nebo takové těleso legislativně dobře položené do této služby, u kterého by obec nebo vůbec zákazník měl zastání.
Železniční doprava - stejně jako jiné síťové služby - může zneužít svého monopolního postavení a skutečně tam, kde obce velmi závisí na dopravní obslužnosti zprostředkované železnicí, tak se mohou uchýlit nebo může uchýlit - říkám slůvko může v takovém smyslu slova - že je třeba učinit vše pro to, aby tomu zákonné prostředky, regulativa zamezila.
Zabývali jsme se několik týdnů při diskusích tím, jak rozpočítávat v rozpočtových prostředcích dotace tak, aby železnice, ať už to jsou České dráhy, nebo jiný operátor na železniční trati, dostaly spravedlivý podíl dotací na podporu veřejné dopravy. Velmi jsme zvažovali, jestli to má být spočítáno na vlakokilometry nebo místokilometry, nebo jestli to má být vztaženo k nákladům. Jak to udělat? Velmi těžce neseme skutečnost, že České dráhy - a přišel na to Nejvyšší kontrolní úřad - nemají dostatečně dobře rozklíčované náklady mezi nákladní a osobní dopravou. Jde o to, aby byly v oprávněné výši.
Postupně nacházíme model přepočítáváním a analýzou skutečných nákladů, které jsou spojeny s osobní dopravou, a při odpočtu těch parciálních nákladů, které vyplývají z provozu nákladní dopravy, se k čistým číslům dopracováváme, ale musím říci, že tyto výpočty jsou prováděny vlastně poprvé. Vy sám osobně, pane poslanče, jste po takovýchto čistých výpočtech, po takovémto rozklíčování volal. My se k němu vlastně dopracováváme teprve teď. Velmi to potřebujeme při diskusích o případných pronájmech obcím, pokud o to obce budou stát. Někde se může zdát, že by České dráhy měly tendenci vydírat obce. Buď si pronajmete trať, anebo se trať nebude provozovat. To ne. Služba ze zákona musí být zajištěna.
***