(pokračuje Pilip)
Jistě víte, že v posledních měsících např. Jižní Korea čerpala velmi významné částky v řádu vyšším než 10 miliard dolarů v zájmu stabilizace své měny a obnovy stability ekonomiky. Takže členství v této instituci je určitou účastí v mezinárodním ekonomickém společenství, je určitou pojistkou pro Českou republiku v případě vážnějších ekonomických problémů. A samozřejmě kromě toho lze čerpat některé prostředky v rámci standardních programů. To je k části dotazu, co to České republice přinese.
Druhá část dotazu zněla, co to znamená bezprostředně pro rozpočet. Pro rozpočet ČR bude otázka zodpovězena ve chvíli, kdy bude definitivně odsouhlasen mechanismus, protože teprve minulý měsíc Ministerstvo financí obdrželo od Mezinárodního měnového fondu podrobné pokyny o zvyšování kvóty a o možných postupech úhrady jejího navýšení.
Tady je třeba říci, že v podstatě vklad je vkladem, čili to není platba. To není jednorázový výdaj. To je prostě vklad, který je u této banky uložen, jako kdyby např. občan nebo firma vložili podíl do nějaké jiné společnosti, čili není to to samé, jako kdyby peníze byly jednorázově utraceny ve formě třeba nějaké zahraniční pomoci. Dopad na rozpočet je spíše zprostředkovaný v tom, že kdyby peníze neměl rozpočet fyzicky k dispozici, tak je nutné je nějakým způsobem získat, někdy i za cenu nějakých doprovodných finančních nákladů, ale potom jsou u Mezinárodního měnového fondu uloženy a jsou součástí státních finančních aktiv. Nicméně přesný mechanismus zatím odsouhlasen nebyl, na základě analýzy pokynů nebo doporučení Mezinárodního měnového fondu ve spolupráci s národní bankou připraví Ministerstvo financí návrh pro vládu, jakým způsobem technicky toto připravit. Jakmile toto bude učiněno, bude o tom jednat vláda a také po následném odsouhlasení parlamentem, protože i to je v tomto případě legislativní mechanismus, by splátka byla realizována a předpokládáme, že by to bylo někdy před uplynutím konečného termínu, což je únor příštího roku.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Přeje si pan kolega položit doplňující otázku? Přeje, takže opět kolega Recman.
Poslanec Svatomír Recman: Pane ministře, jestli jsem správně pochopil, vláda na svém zasedání 29. ledna akceptovala toto navýšení a doporučila guvernérovi České národní banky, aby v Mezinárodním měnovém fondu hlasoval pro toto navýšení.
Chci se zeptat, jestli tímto navýšením se nějak změní podíl České republiky v Mezinárodním měnovém fondu, nebo jestli tento podíl zůstane zachován, protože z tohoto pohledu jsem pochopil, že se nic oproti minulosti nezmění, že z toho nějakou potenciální výhodu nebudeme mít, že to je spíše určitá rezerva do budoucnosti.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Ivan Pilip: Jak jsem říkal už v první odpovědi, kvóty se vždy přehodnocují, zpravidla po pěti letech, i s ohledem na ekonomickou sílu dané země. Toto zvýšení, je-li nižší než průměrné, bude znamenat ale skutečně minimální, relativní pokles členské kvóty České republiky, ale vzhledem k mechanismům rozhodování Mezinárodního měnového fondu to neznamená žádný posun pozice ČR v této instituci.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Osmý v pořadí je kolega Petr Zajíc, který interpeluje ministra zemědělství Josefa Luxe ve věci privatizace Státního rybářství Třeboň. Kolega Zajíc má tedy slovo.
Poslanec Petr Zajíc: Pane ministře, v poslední době se znovu dostává v zemědělské veřejnosti do ostré kritiky zmanipulovaná privatizace Státního rybářství Třeboň v jižních Čechách.
V televizním pořadu "Nedej se" celou akci zpochybňoval a vytáčel se z ní pan Ježek, tehdejší předseda Fondu národního majetku, ale i pan Burda, váš náměstek. Přitom zásadní dokumenty podepisoval právě i váš bývalý náměstek. K celému případu zaujal postoj i Nejvyšší kontrolní úřad s tím, že došlo k nezákonné privatizaci.
Pane ministře, o těchto krocích jste určitě věděl. Mohl byste vysvětlit, k jakým chybám a manipulacím v celém případu došlo? Jak byly napraveny a kdo konkrétně nese za podvody při privatizaci odpovědnost? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Prosím o slovo pana ministra Josefa Luxe.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane poslanče, tento privatizační projekt na Státní rybářství Třeboň byl předložen 16. září 1991 a byl schválen 3. prosince téhož roku, tj. 1991, v meziresortní privatizační komisi za předsednictví pana ing. Tlustého, náměstka mého předchůdce a krátkodobě i mého náměstka. Tento projekt podepsal 8. dubna pan Tomáš Ježek a tím toto rybářství bylo zprivatizováno. Celý tento spor již má několik kapitol a já se je pokusím velmi stručně zrekapitulovat.
Dne 30. října roku 1991 byla interpelace pana poslance Květa na ministry Dejmala, Kubáta a Ježka a vysvětlující odpovědi ministrů byly Poslaneckou sněmovnou přijaty.
V roce 1992 Ministerstvo státní kontroly šetřilo správnost privatizace a pozastavilo zápis majetku do katastru. Dne 20. září 1993 nově vzniklý Nejvyšší kontrolní úřad případ přezkoumal a zápis do katastru nemovitostí uvolnil.
Dále se Ministerstvo pro správu národního majetku 22. května 1995 obrátilo na nejvyššího státního zástupce v Brně s požadavkem, aby státní zastupitelství, v případě, že se ztotožní s právním názorem NKÚ, zvážilo podání žaloby podle § 42 zákona o státním zastupitelství k napadnutí vkladu majetku, který neměl být privatizován. Státní zastupitelství tento případ odložilo. Minulý rok mě interpeloval v této věci pan Hofhanzl. K mé odpovědi nepodal žádné námitky. Tolik historie této kauzy.
Chtěl bych jen říci k věcnému problému. Věcný problém je v tom, že tato privatizace proběhla před nabytím účinnosti zákona 114 o ochraně přírody a krajiny, tzn., tento zákon o ochraně přírody a krajiny byl schválen později, než byla tato vlastní privatizace, a není možné zpětně brát účinnost zákona jako takového.
Jinak s věcnými výhradami, co se týče vodní plochy atd., se věcně ztotožňuji, nicméně právní stav je takový, o jakém jsem hovořil.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji, pane ministře. Přeje si pan kolega položit kontrolní otázku? Nepřeje.
Další, devátý v pořadí pan poslanec Vrcha Oldřich interpeluje ministra vnitra Cyrila Svobodu - pan ministr vnitra dorazil - ve věci odmítnutí zajištění bezpečnosti Policií České republiky. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Oldřich Vrcha: Pane ministře, vzhledem k narůstající trestné činnosti cikánského etnika, anarchistů apod. jsem požádal mj. také Okresní ředitelství Policie České republiky ve Žďáře nad Sázavou o zajištění ochrany a bezpečnosti na předem oznámených veřejných shromážděních. Zástupce ředitele pan major Zvoleník, pokud jsem se nepřeslechl, to komentoval: "V případě narušení veřejného pořádku bude Policie České republiky Okresního ředitelství Žďár nad Sázavou v místě zakročovat. Ochrana v místě mítinku nebude prováděna."
Jak je ze zápisu patrno, okresní ředitelství Policie České republiky obdržela od nadřízeného orgánu sdělení, aby neposkytovala ochranu občanům v případě útoku některých etnik.
***