(pokračuje Nehera)
18. května, tj. příští týden v pondělí, se koná shromáždění v dalších rizikových městech, jako je Opava, Krnov či Bruntál. Zakročí Policie ČR včas při možných provokacích, nebo na popud z Hradu dostane příkaz opět nezasahovat, tak jak se to již stalo v několika případech?
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Prosím pana ministra, aby se ujal slova.
Ministr vnitra Cyril Svoboda: Vážený pane předsedající, vážený poslanče, paní poslankyně, páni poslanci, nejprve než odpovím, si myslím, že by bylo třeba upřesnit to, co bylo řečeno. Pan poslanec řekl, že se prokázalo, že útoky byly objednané. Myslím, že to se neprokázalo, že to je zatím tvrzení.
Pokud jde o opatření, myslím, že právě to, co se stalo v Novém Boru, je důkazem toho, jak se má postupovat, totiž že policie zasáhla okamžitě, profesionálně, a totéž se stalo i v jiných případech. Nevidím tedy důvod, že by se měla dělat extra speciální opatření, protože právě Nový Bor byl ukázkou toho, že Městská policie i Policie ČR, vyšetřovatelé, státní zástupci i soudci plnili své povinnosti velmi rychle a tak, jak jim ukládá trestní řád.
Pokud se týče dalších mítinků, já jen ocením, když dostanu seznam mítinků, které organizuje vaše politická strana 18. května a v dalších dnech. Předám je policii a policie se bude chovat standardním způsobem, tak jak se chová při těchto příležitostech. Podle mého názoru tady není žádná zvláštní obava, že by mohlo dojít k nějakým násilným incidentům. Nikdy ovšem nemůžeme vyloučit - a to je třeba znovu zdůraznit, jak jsem to řekl ve své odpovědi na interpelaci - nějakou slovní nadávku nebo útok tohoto typu, možná nějaké strkání apod. To jsou faktory, které nelze předem vůbec předvídat, protože to se může stát kdykoliv a kdekoliv.
Myslím, že by bylo špatné, kdybychom občany fyzicky oddělovali od představitelů našich politických stran, aby mezi nimi nebyl možný žádný fyzický kontakt, protože já si myslím, že naším zájmem - je to určitě zájmem vaší politické strany - je být co nejblíže občanovi, být mu i fyzicky blízko, abyste mu mohli sdělit, co máte na srdci, co je vaším politickým programem. Kdyby vás kordon policie odděloval od občanů, myslím, že by to ani vaše politická strana nechtěla.
Máte-li zájem, rád předám okamžitě Policii ČR seznam vašich mítinků, abychom věděli přesně, v kolik hodin a kde se konají, aby s tím policie počítala. Myslím, že se bude chovat stejně profesionálně jako dosud.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Přeje si pan kolega položit doplňující otázku? Přeje. Opět tedy pan kolega Nehera.
Poslanec Jindřich Nehera: Pane ministře, nemáte pravdu v tom, že policie zasahuje včas. Například ve Velké Bystřici jsme na vás s kolegou Loukotou podali písemnou interpelaci, kterou vás informujeme, že i na žádost poslanců Policie ČR nezasáhla, dokonce se stavěla na stranu útočníků. Nechápu také vaše odpolední vyjádření, že stačí, když se včas zajistí pachatel. Pro vás to možná bude dostačující, ale pro toho, kdo bude mrtvý, to nebude nic platné.
O nějakém oddělování od občanů tady nebyla řeč. My nechceme, aby nás policie dělila od občanů, ale od útočících cikánů.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Přeje si pan ministr reagovat? Nepřeje.
Sedmým vylosovaným poslancem je pan kolega Svatomír Recman. Interpeluje pana ministra financí Pilipa ve věci zvýšení členské kvóty České republiky v Mezinárodním měnovém fondu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, pane ministře, ve sdělovacích prostředcích proběhla informace, že členská kvóta ČR v Mezinárodním měnovém fondu by se měla zvýšit o 229,7 mil. SDR, tzn. zvláštních speciálních práv čerpání. Tato částka odpovídá zhruba částce 307,5 mil. amerických dolarů a toto zvýšení představuje pro Českou republiku téměř 39 % proti současné kvótě. Tato současná kvóta činí 589,6 mil. zvláštních čerpání a v přepočtu na americké dolary představuje 789,3 mil. amerických dolarů. Po započtení tohoto zvýšení dosáhne členská kvóta téměř 1,97 mld amerických dolarů. Při současném kursu koruny k americkému dolaru, který je přes 32 Kč, to představuje částku přesahující 35 mld Kč.
Jsem si vědom toho, že zvýšení těchto členských kvót v průměru o 45 % navrhla koncem loňského roku, tzn. koncem roku 1997, jedenáctá všeobecná revize členských kvót Mezinárodního měnového fondu. Z publikované informace jsem vyrozuměl, že se zatím jedná pouze o návrh. Chtěl bych se vás proto, pane ministře, zeptat, co z toho vyplývá pro Českou republiku, jestli to bude mít kladný efekt např. v čerpání pomoci, nebo se to projeví jen zvýšením této členské kvóty.
Za druhé se chci zeptat, jaký to bude mít dopad do státního rozpočtu a kdy se s tímto zvýšením počítá. Všichni víme, že v návrhu rozpočtu České republiky na rok 1998 se se zvýšením této částky nepočítalo.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Prosím pana ministra financí o odpověď.
Ministr financí ČR Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, vážených 23 přítomných poslanců, rád bych potvrdil dotaz, který přednesl pan poslanec Recman, tu část, kde se odvolával na veřejné informace. Informace jsou takové, jak je uváděl, to znamená, že tento návrh byl doporučen v rámci jedenácté všeobecné revize. Mohu potvrdit i částky, které uváděl, mohu potvrdit, že zvýšení členských kvót bylo schváleno v průměru o 45 %, a protože je to podle síly v jednotlivých zemích, tak naše zvýšení je nižší než zvýšení průměrné. Jak pan poslanec říkal, jde zhruba o 39 %.
Zvýšení bylo navrženo Mezinárodním měnovým fondem s tím, že je to návrh, pro který musí hlasovat jednotliví guvernéři za jednotlivé země. V tomto případě vláda jednala o tomto návrhu a souhlasila na základě jednání z 29. ledna, aby náš guvernér pro tuto rezoluci hlasoval.
Je třeba říci, že zvýšení základního jmění fondu je v zájmu toho, aby fond měl větší operační prostor pro různé operace, které souvisí s dnešní větší globalizací ekonomiky a finančního trhu. Česká republika sice v tuto chvíli žádnou pomoc přijímat neplánuje, nemá žádné záměry využívat nějaké půjčky nebo něčeho podobného, ale jak je vám jistě známo, začlenění do Mezinárodního měnového fondu znamená možnost, aby Česká republika v případě potřeby tuto možnost čerpala a aby nějaký způsob spolupráce s Mezinárodním měnovým fondem pro ni byl přínosem třeba v podobě poskytnutí překlenovacích úvěrů v případě možných ekonomických problémů apod.
***