(pokračuje Kapoun)
Pokud by však takovýto zákaz reklam měl být uvalen z důvodů, které jste vznesl původně, musel by se vztahovat na veškeré reklamy podél dálnic a silnic, tedy i na ty, které jsou umístěny na mostních objektech v ochranném pásmu i vně ochranného pásma, neboť tyto obří reklamní panely, instalované za 100 metrů hranici ochranného pásma, se vzhledem ke své velikosti jeví v měřítku k dálnici stejně, jako by byly v jejím těsném sousedství. A protože v těchto skupinách je mnoho reklam řádně povolených, u nichž zpravidla není termín vypršení smlouvy, jako je tomu u reklam na dálničních pozemcích, firmy provozující takovéto reklamy by i přes přechodné ustanovení utrpěly znatelné ztráty.
Dovolte mi, abych vám, pane ministře, položil jednu otázku. Pokud by byl nyní schválen zákon, který by způsobil, že byste v roce 2005 přišel o pozemek a o svůj dům bez nároku na náhradu, považoval byste to za správné a zákonné? Pochopitelně že ne, neboť by byla omezena vaše práva soukromého vlastnictví, byť až někdy v budoucnosti. Totéž platí pro případný budoucí zákaz reklam, který by ovlivnil ty, které disponují povolením platným i pro období po uplynutí přechodného ustanovení, neboť tato povolení, stejně tak jako související reklamní poutače, rovněž představují soukromé vlastnictví. Stát by tedy i tak musel nahradit ztráty poškozeným firmám v hodnotě související s právy a majetkem, který by jim byl odebrán, a výše takovýchto náhrad by byla výrazná i po roce 2005. Dle mně dostupných informací by se tato částka - vycházeje z běžných mezinárodních metod pro oceňování - blížila 1 mld. korun. Pokud by zákon tyto náhrady neumožňoval, byl by protiústavně a jednoznačně proti demokratickým principům, na kterých je naše republika založena.
Za čtvrté - z principu je naší povinností chránit ty, kteří respektují zákony, proti těm, kteří je obcházejí. Pokud to není nezbytné, neměli bychom tyto typy problémů řešit zákazem práv těch, kteří jednají v souladu se zákonem.
Řešit problém černých reklam tím, že zakážu všechny reklamy, je ve skutečnosti proti právu těch, kteří jednali řádně.
Závěrem ještě jednu důležitou poznámku. V souvislosti s touto interpelací jsem měl příležitost na toto téma pohovořit s vaším náměstkem ing. Formanem, který se mnou sdílel stejný nebo obdobný názor v tom, že zákaz reklam by odstranění těch černých nevyřešil, pouze by způsobil, že za nepovolené by pak byly považovány veškeré reklamy.
Vaše argumenty pro zákaz si však poněkud protiřečí. Říkáte, že vám současné znění zákona neposkytuje dostatečné pravomoci k odstraňování černých reklam, avšak nějak patrně předpokládáte, že by vám umožnilo černé reklamy účinněji odstranit, kdyby byly všechny zakázané. Aby toto tvrzení mohlo být pravdivé, a použiji-li opět váš argument týkající se slabin ve formulaci § 35 odst. 1, muselo by rovněž dojít ke změně zákona, která by vašemu ministerstvu umožnila černé reklamy účinně odstraňovat. Pokud máte v plánu změnit znění zákona tak, aby poskytoval více pravomocí silničnímu správnímu úřadu k odstraňování černých reklam, proč jste se tedy ve své odpovědi nezaměřil pouze tímto směrem?
Pokud však se změnou poskytující vám větší pravomoci počítáte a spoléháte pouze na stavební úřady, které by měly namísto Ministerstva dopravy a spojů černé reklamy odstranit, jaký je v tom pak rozdíl, jsou-li nepovolené reklamy všechny, nebo jen některé? Navíc váš argument o tom, že za současného stavu je velmi složité určovat, zda reklama je povolena, či nikoli, je rovněž slabou výmluvou, neboť tato otázka je snadno řešitelná. Vaše ministerstvo by mělo disponovat přesným seznamem všech povolených reklam, takže veškeré ostatní reklamy, které na tomto seznamu nejsou, jsou nepovolené. Stručně řečeno, zákaz reklam není odpověď na řešení vzniklého problému, který je navíc řešitelný jednodušším způsobem.
Nyní bych se tedy vrátil k samé podstatě mé interpelace, odstraňování nepovolených reklam podél dálnic silničním správním úřadem při využití stávajícího zákona.
Stále říkáte, že současná právní úprava zákona vám nedává dostatečné pravomoci k odstraňování nepovolených reklam, avšak tento argument opíráte o jednoznačně nelogický výklad ustanovení zákona. Váš celý argument se opírá o skutečnost, že pojem "zdroje rušení provozu", obsažený v první větě § 35 odst. 1, není obsažen ve větě následující, která dává silničnímu správnímu úřadu pravomoc problém napravit. Nejsem sám, kdo s tímto výkladem nesouhlasí a kdo vám řekne, že pojem "zdroj ohrožení" užitý v následující větě je souhrnným pojmem pro oba v úvodu vyjmenované pojmy, tedy "zdroje ohrožení komunikace" a "zdroje rušení provozu na nich". Váš výklad odporuje zdravému rozumu a je proti záměru, který by tento paragraf měl plnit. Mé tvrzení ve svém komentáři k zákonu dokládá i JUDr. Fastr, který se jakožto zástupce legislativního oddělení vašeho ministerstva podílel na tvorbě tohoto zákona. Cituji: "Jde o rozsáhlou pravomoc silničního správního úřadu, který navíc není územně nijak omezen, takže ji lze použít i vůči ´zdrojům ohrožení´ za hranicemi silničního ochranného pásma nebo uvnitř zastavěného území."
Z toho vyplývá, že zákon poskytuje silničnímu správnímu úřadu dostatečnou podporu pro řešení takového problému. Je však zajímavé pozorovat, jak se výklad zákona z úst zástupců legislativního oddělení mění s vývojem situace, kdy je potřeba na základě tohoto zákona jednat.
Vaše odpověď dále obsahuje jakési svévolné vysvětlení, jak určovat, které reklamy lze považovat za zdroje ohrožení přesto, že zákon žádnou takovou definici neobsahuje. Na druhou stranu skutečnost, že reklamy nejsou schvalovány z hlediska bezpečnosti silničního provozu Ministerstvem vnitra, by měla být dostatečným vodítkem pro to, že jsou brány jako zdroje ohrožení provozu na dálnicích. V opačném případě by Ministerstvo vnitra České republiky zcela jistě pro tyto reklamy vydávalo souhlasné stanovisko.
Navrhujete mi dokonce, abych vyvolal v dané věci soudní řízení, s odvoláním na skutečnost, že toto je jediná cesta, jak určit rozsah pravomocí, jaké zákon ministerstvu poskytuje. Bylo by velmi nešťastné, aby pokaždé, když vznikne takový problém a je vyžadována aktivita ze strany státu, bylo zapotřebí proti státu nejprve vyvolat soudní řízení, aby takto jednoznačný problém mohl být napraven.
Výklad zákona v moderní demokratické společnosti by měl vycházet z jeho logické podstaty a ze záměru, který má přinést společnosti. Jednoznačně dle tohoto principu, stejně jako z interpelace obsažené v citovaném komentáři k zákonu, ministerstvo dostatečné pravomoci k zákroku proti této nezákonné činnosti podle mne má. Právo je na vaší straně a jde pouze o vykonání toho, co vykonáno být má. Navíc lze říci, že je poněkud rozporuplné, aby se na jedné straně vaše ministerstvo obávalo využít svých pravomocí plynoucích ze současné právní úpravy kvůli možným soudním sporům, které by dotčené firmy provozující černé reklamy mohly vyvolat, ale na straně druhé, aby podporovalo zákaz reklam, který zcela nepochybně povede k soudním sporům proti státu, avšak to už bude vyvoláno firmami, které zákon respektují.
Ve vaší odpovědi rovněž obhajujete, že není třeba prověřovat, zda vaši úředníci nijak neprofitují z dané situace. K tomu bych snad jen podotkl, že znakem korupce může být i nečinnost umožňující beztrestné rozvíjení takové nelegální činnosti, pokud se však nejedná o neschopnost. Kolik vaši úředníci z vlastní iniciativy učinili pro nápravu stavu předtím, než byla tato otázka otevřena?
Rád bych navrhl, abyste se osobně zaměřil na tuto problematiku, a věřím, že snadno naleznete cestu k vyřešení tohoto problému, a to i v rámci pravomocí v současnosti vám daných, aniž byste přesouval povinnost řešit tuto problematiku na vaše zástupce či na jiné státní instituce, aniž byste byl nucen vyvolávat zbytečné a iracionální kroky.
Zároveň se mi nelíbí - a trochu to napovídá o práci vašeho ministerstva - že obě předchozí odpovědi jsou více než z poloviny naprosto totožné. Protože očekávám, že pan ministr nemá bobříka mlčení, určitě se k věci vyjádří a já navrhnu usnesení po jeho vyjádření.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kapounovi a ptám se, zdali se někdo další hlásí do rozpravy. Hlásí se pan ministr Moos, kterému uděluji slovo.
Ministr dopravy a spojů ČR Petr Moos: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, slyšel jsem potlesk po vystoupení pana poslance Kapouna. Mám za to, že to má vyjádřit vážnost tohoto problému - billboardy podél dálnic a silnic.
***