Středa 13. května 1998

 

(pokračuje Kužílek) 

Pak existuje nějaký třeba střední model, francouzský, ovšem poměrně byrokratický, kde je jakási centrální komise, která je takovým řekněme ombudsmanovským principem v zemi pro tuto oblast, a občan, který je nespokojený, se může obrátit na tuto komisi. Ta vydá určité doporučení, tato doporučení nejsou právně závazná, nicméně mají takovou váhu, že v naprosté většině případů jim úřady vyhoví, a teprve když nevyhoví, může se občan obracet k soudu a opírat třeba i o stanovisko této komise.

Potom by existoval způsob třeba podle našeho správního řádu, kdy se vůči názoru toho konkrétního úřadu odvolávám k jeho nadřízenému úřadu, třeba k ministerstvu, vůči nějakému úřadu.

My jsme mezi tím hledali nějakou podobu, která by splnila několik charakteristik, aby byla jednak svižná, jednoduchá, jednak aby poměrně rychle se občan dostal k soudu. Nakonec nám z toho vyšlo to, čemu pan profesor Jičínský i jiní říkají, že to připomíná horizontální variantu, to znamená, že se dotazuji v nějakém úřadu, ten úředník, pracovník mi nevyhoví, já se odvolám jenom v tom úřadu k jeho nadřízenému, k tomu, kdo je tím statutárním orgánem, a pakliže ani ten mi nevyhoví, tak už se obracím k soudu. Čili jsem chtěl jenom říci, že to není nějaká bezmyšlenkovitá konstrukce, že má za sebou nějaké důvody. Ale znovu podtrhnu to, že na některé aspekty je tolik právních názorů, že se domnívám, že se zákon má dostat dál do života.

K ochraně před nečinností - oba víme o tom problému, že tam zatím existuje. Pan profesor navrhne návrh, myslím že i někteří kolegové k tomu navrhnou návrh. Já budu velmi rád, když ty návrhy zaznějí a když budou přijaty. Jsme na tom víceméně rámcově dohodnuti.

Hrazení nákladů - tam si dovolím trochu nesouhlasit s tím, že je nezbytně nutné aby v celé veřejné správě - použiji tento široký pojem "veřejné správě" - bylo všechno jednotné. Ono to na druhé straně přináší velkou těžkopádnost a nucení různých zcela odlišných typů organizací a orgánů k tomu, aby se chovaly podle mustru, který se třeba pro ně vůbec nehodí. Dále bych se odkázal na to, že kdybychom přijali původně navržený poplatkový systém, tak bychom - pokud já vím - byli unikátem. Ve všech ostatních úpravách, které znám, je hrazení nákladů formou uhrazení přímo vzniklých nákladů.

Dále jsem dostal také dopis náměstka ministra financí, kde s podrobnou právní argumentací dovozuje, že z teorie poplatkového práva vychází, že by byly poplatky nevhodně použity pro tento účel, a doporučuje, aby bylo v tomto zákoně použito přímé hrazení nákladů. Koneckonců se domnívám, pane profesore, že nic nebrání vládě, aby vydala nařízení pro oblast veřejné správy, pro kterou se rozhodne a pro kterou může vydávat nařízení, kterým tuto věc nějakým způsobem sjednotí. Na těch povinných subjektech, které budou mimo dosah takového nařízení, už bude, aby se přirozeně v běhu života tomu přizpůsobily. Myslím si, že to je cesta, která se otevírá jako docela schůdná.

Nyní k § 17, to znamená, jak se tento návrh vypořádává s mlčenlivostí v jiných zákonech. Existují skutečně dvě skupiny právníků. Jedni tvrdí to, druzí ono. To, co pan profesor Jičínský asi chce navrhnout, je vlastně to, co jsem měli původně v tomto návrhu. Pod tlakem jiné skupiny jsme od toho návrhu přešli k takovému řekněme výčtovému pojetí toho problému, tzn. sadě 30 přímých jednovětých novel dotčených zákonů, takže znovu bych podtrhl to, že pro mě nejde o nic jiného než o signál, že je na politické vůli, aby se tento problém rozsekl a udělal krok dál.

Jinak to, co říkal pan profesor Jičínský o zákonu o státní službě, že už tady dávno měl být a řešit sankční problémy, zcela podepisuji a souhlasím s tím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji kolegovi Kužílkovi. Dámy a pánové, nyní bych vám - abych respektoval včerejší rozhodnutí Sněmovny - navrhl následující postup: Ukončili jsme obecnou rozpravu. Já bych navrhoval v tomto okamžiku přerušit projednávání tohoto bodu, požádat kolegu Koláře, aby přistoupil k mikrofonu a navrhl nám postup, který se týká volby místopředsedy a členů prezidia Fondu národního majetku ČR. Je námitek proti tomuto postupu? Není tomu tak.

/Pokračování v projednávání bodu 8 viz turn 53./

V tomto okamžiku děkuji kolegům Kužílkovi a Matulkovi a prosím pana kolegu Roberta Koláře, aby se ujal slova.

 

Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych uvedl bod

 

66.
Návrh na volbu místopředsedy a členů prezidia Fondu národního majetku ČR

 

Dne 17. dubna 1998 svým usnesením č. 772 odvolala Poslanecká sněmovna z funkce místopředsedy prezidia Fondu národního majetku ČR Josefa Holuba a z funkce členů prezidia FNM Terezii Hrnčířovou, Václava Slavíčka, Pavla Kysilku, Miroslava Havla a Jaromíra Kadlece. K dnešnímu dni je členem prezidia Čestmír Čejka, který byl zvolen 9. 7. 1993, jemuž končí volební období dne 8. 7. 1998, a ministr financí, který je ze zákona předsedou prezidia. Kromě toho připomínám, že jedno další místo člena prezidia je již dlouhodobě neobsazené. Proto bychom dnes měli zvolit místopředsedu a šest členů prezidia.

Vláda předložila volební komisi návrhy do 30. dubna 1998. Volba podle zákona může být konána 10 dní od předložení návrhu, a proto nic nebrání tomu, aby se volba dnes uskutečnila.

Vládou byli navrženi tito kandidáti: na funkci místopředsedy prezidia Richard Chvojka, na funkci členů prezidia Pavel Brychta, Erik Geuss, Terezie Hrnčířová, Pavel Rybníček, Jiří Stehlík a Libor Svoboda. Citovaný zákon v § 7 stanoví, že volba se provádí tajným hlasováním. Proto budou pro toto hlasování vydávány dva hlasovací lístky, a to jeden pro volbu místopředsedy prezidia, další pro volbu členů prezidia. Tajná volba je technicky připravena a může být bezprostředně zahájena. Na výdej hlasovacích lístků navrhuji dobu 15 minut.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Kolářovi a otevírám rozpravu k předneseným návrhům, do které se přihlásil jako první pan kolega Brožík.

 

Poslanec František Brožík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych dal procedurální návrh, abychom přerušili projednávání tohoto bodu a aby volební komise nebo vláda předložila sněmovně písemně seznam kandidátů s jejich krátkým životopisem, zastáváním funkcí apod. Bez toho není možné okamžitě rozhodnout ve volbě o tak důležitých funkcích na 5 let. Děkuji. (Potlesk v části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Brožíkovi. Tato moudrá sněmovna ovšem včera rozhodla, že do tohoto bodu vkráčíme právě teď. Chci jenom na to upozornit. My jsme splnili usnesení sněmovny v tom smyslu, že jsme zahájili tento bod. Já se vám přiznám, že nemám informaci a nemám v podkladech, zda ve chvíli, kdy vláda předložila návrhy, dostaly informaci jmennou nebo nějak doplněnou jednotlivé poslanecké kluby.

O slovo se hlásí v tomto okamžiku pan kolega Robert Kolář. Prosím, máte slovo, pane kolego.

 

Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, chtěl bych k tomu návrhu pouze sdělit tolik, že vláda podala návrhy. Tyto návrhy obdržely poslanecké kluby. Pokud by Poslanecká sněmovna tento bod přerušila, upozorňuji pouze na to, že není v kompetenci volební komise, aby něco takového vytvořila. Museli bychom zřejmě požádat vládu, aby informace, které požaduje pan kolega Brožík, dodala vláda volební komisi, a volební komise následně by je předložila Poslanecké sněmovně.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Prosím o drobné strpení, abychom si ujasnili některé technické záležitosti.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP