(pokračuje Exner)
Tuto změnu potom promítnout do celého zákona. Týká se to např. bodu 9 § 10 odst. 1, bodu 12 § 12 odst. 2, bodu 50 § 31 odst. 2 atd.
Tento pozměňovací návrh se týká i textu, který navrhl ústavně právní výbor v bodech 3 a 6, a také tam by byla vynechána stejná slova, pokud by se o tomto návrhu hlasovalo. Je to tedy pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu ústavně právního výboru, pokud nebude přijat návrh poslance Václava Franka.
Druhý pozměňovací návrh se týká rovněž čl. 1 a navrhuje se zařadit nový bod 38 a ostatní přečíslovat. Tento bod by zněl následovně:
V § 26 odst. 2 zní:
"Volební strana může na kandidátní listině uvést nejvýše o jednu třetinu více kandidátů, než kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva. Jsou-li pro volby do zastupitelstva v obci vytvořeny volební obvody, může volební strana na kandidátní listině pro každý volební obvod uvést nejvýše o jednu třetinu více kandidátů, než kolik členů tohoto zastupitelstva má být v tomto volebním obvodu voleno. V obou případech se počet kandidátů na kandidátních listinách zaokrouhluje na celé číslo nahoru."
Zdůvodnění tohoto návrhu: Zajišťuje se jím možnost existence náhradníků i pro případ, že je jen jedna kandidátka. Dosud např. u nejmenších pětičlenných zastupitelstev jsou nutné nové volby při odchodu jediného člena zastupitelstva.
Návrhem se také zlepšují možnosti volebních stran, pokud jde o náhradníky obecně. Navržený text vyhovuje i současnému znění § 36 odst. 4, kde se jedná o sčítání hlasů.
Počet obcí, ve kterých je jen jedna kandidátka, je poměrně vysoký, zvláště u velmi malých obcí. Jestliže nejsou náhradníci a jestliže klesne počet členů zastupitelstva pod nejnižší přípustný počet, není jiná možnost než organizovat nové volby. Umožnění náhradníků na kandidátce by znamenalo, že takové nové volby, které jsou velmi drahé a navíc určitou dobu obec žije v prozatímním stavu, že k takovéto situaci by nedošlo.
Nyní mi dovolte přednést pozměňovací návrh týkající se čl. III. Článek III se týká zákona o obcích, obecní zřízení.
Navrhuji dosavadní text článku III označit jako bod 2 a vložit nový bod 1. Týká se § 28 odst. 1, kde se uvádí stanovení počtu členů zastupitelstva. Navrhuji dvě varianty. Konkrétně varianta první.
Věta třetí zní: Počet členů zastupitelstva se stanoví tak, aby měla obec, město nebo městská část do 500 obyvatel 5 až 25 členů zastupitelstva, od 501 do 3000 obyvatel 7 až 45 členů zastupitelstva, od 3001 do 10 000 obyvatel 11 až 75 členů zastupitelstva, od 10 001 do 50 000 obyvatel 5 až 105 členů zastupitelstva, od 50 001 do 150 000 obyvatel 25 až 135 členů zastupitelstva a od 150 001 obyvatel 35 až 155 členů zastupitelstva.
V případě, že by nebyla přijata tato varianta, navrhuji ještě variantu druhou. V této variantě by věta třetí zněla: Počet členů zastupitelstva se stanoví tak, aby měla obec, město nebo městská část do 500 obyvatel 5 až 15 členů zastupitelstva, od 501 do 3000 obyvatel 7 až 30 členů zastupitelstva, od 3001 do 10 000 obyvatel 11 až 50 členů zastupitelstva, od 10 001 do 50 000 obyvatel 15 až 70 členů zastupitelstva, od 50 0001 do 150 000 obyvatel 25 až 90 členů zastupitelstva a od 150 001 obyvatel 35 až 110 členů zastupitelstva.
Zdůvodnění obou variant návrhu:
Dosavadní maximální počty členů zastupitelstva jsou nízké, často nelze dobře obsadit všechny potřebné funkce v obci. Přímé rozhodování občanů je třeba posílit tím, že se počet členů zastupitelstva, kde je k tomu možnost, zvýší, a to i v souladu s tradicemi v České republice. Obce, kde pro takové zvýšení počtu členů zastupitelstva nejsou podmínky, mohou využít spodní meze, která se nemění a je na dosavadní výši. Možnosti obcí, kde jsou podmínky a i potřeba zvýšit počet členů zastupitelstva, se naopak zlepšují a podle místní situace mohou obce samy posoudit optimální počet.
Chci ještě na doplnění uvést, že v roce 1990 a následně při změně zákona před volbami v roce 1994 jsme snížili počty členů zastupitelstev v obcích nejdříve zhruba na jednu polovinu a potom až zhruba na jednu třetinu proti minulému stavu. V některých obcích je situace taková, že došlo k dalšímu zkrácení komisí a počtu členů komisí. Protože byly prakticky všude zrušeny občanské výbory nebo podobné občanské iniciativy, snížil se počet občanů, kteří se podílejí na vykonávání rozhodování obce buď přímo, nebo prostřednictvím poradního hlasu, v mnoha případech na méně než jednu pětinu.
Setkal jsem se mnohokrát s tím, že by byla potřeba, aby počet členů zastupitelstev tam, kde pro to jsou podmínky, se zvýšil. To také obsahuje tento návrh.
Stanovisko, že by to případně znamenalo zdražení práce zastupitelstev, neobstojí, protože zastupitelstva v optimálním případě schůzují jednou měsíčně a náklady na toto schůzování jsou nevysoké, ostatní funkce jsou vykonávány bezplatně, a pokud jsou uvolnění funkcionáři, např. členové rady, starosta apod., potom se jich toto zvýšení počtu netýká.
Na druhé straně počet úředníků v obecních a městských úřadech se podstatně zvýšil a náklady jsou z tohoto hlediska minimální a představují jen nepatrný podíl nákladů, které celkově utrácí obec.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Prosím, aby se slova ujal pan kolega Procházka.
Poslanec Vladimír Procházka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych ve smyslu toho, co jsem řekl v obecné rozpravě, předložil následující komplexní pozměňovací návrh.
***