(pokračuje Filip
Pokusím se tady tabulkovým způsobem říci, jaký je přístup pro stanovení nákladů, pokud bychom tento zákon zavedli, a tím bych také nesouhlasil s tím, aby postup, který je naznačen v důvodové zprávě, byl realizován.
Pokud jde o 95 pracovníků, přidržím se jich a mzdy ve 27 milionech bych snížil na 12 milionů, certifikační úřad ze 77 na 90 milionů. U ÚSI z 5 milionů odhadu na půl milionu, na výstavbu v certifikačním úřadu 2 miliony korun. Archivy. Pokud bych se měl vyjádřit, tak odhad je předimenzován o 18,5 milionu. U materiálně technického zabezpečení archivům přeji celých 128 milionů. Zároveň jsem přesvědčen, že částka, která je plánovaná pro BIS, pro další ústřední orgány, okresní úřady, statutární města, vojenské obranné zpravodajství, by se dala snížit cca od 50 do 20 % požadovaných nákladů. To znamená, že pokud bych celé toto vyjádření vzal jako vážné, tak návrh, který je nám předkládán, počítá cca se 373 miliony korun, a já jsem přesvědčen, že na to stačí tak 262 milionů korun. Jde nejen o odhad mzdových nákladů, ale i o náklady související s nájmem, službami a dalšími platbami, které závisí např. na dislokaci těchto útvarů a zařízení.
Z hrubých odhadů, tak jak jsem je uvedl, je patrné, že zavedení zákona v letošním roce bude dvakrát nákladnější, než uvádí důvodová zpráva, a ta kalkuluje celkem asi s 301 miliony korun, jestli jsem se dobře dopočítal. Jsem ale přesvědčen, že to, jak je to zaváděno, jakým způsobem je hodnocena současná činnost, že je to špatně připraveno a není to vhodné k realizaci.
Pokud jde o další část zákona a prováděcích vyhlášek, je třeba říci, že v podrobné rozpravě budu muset uvádět to, co se mi nelíbí, protože u jednotlivých paragrafů lze postřehnout určitou povrchnost, a tady musím říci, že ve výboru pro obranu se část věcí podařilo vyřešit, ale ne všechny. Myslím, že je potřeba se tím ještě zabývat. Nekoresponduje to potom se samotnou dikcí zákona. Například osoba určená pro stupeň utajení PT, zavedení její oznamovací povinnosti v případě soukromých cest, posudky Ministerstva vnitra, zpravodajské služby, ale zvláštní seznamy v soukromém sektoru, které se zavádějí apod. Musím říci, že bych se dopracoval až k jakési teorii bludného kruhu, která vyplynula z toho, kam směrujeme zákon, a dovolte mi říci, že tady se podřídila legislativa jakési účelovosti, a ta směřuje nikoliv ke skutečné ochraně zájmů občanů České republiky, ale k posílení pravomoci Ministerstva vnitra a zároveň jeho nenahraditelnosti v některých věcech.
Pokud jde o samotné paragrafované znění, budu hovořit dále v podrobné rozpravě. Z tohoto důvodu mi dovolte, vzhledem k tomu, že si nemyslím, že by hrozilo nebezpečí z prodloužení...
Předseda PSP Miloš Zeman: Kolegové, pane poslanče Tyle, prosím znovu o klid. Nerušte svého kolegu i nás, kteří ho napjatě posloucháme. Pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vím, že napjatě mě neposlouchá téměř nikdo kromě pana ministra vnitra a zpravodaje, protože toho se to nesmírně dotýká, ale budu poměrně stručný ve svém závěru. Nechám si to na podrobnou rozpravu.
Nezlobte se, ale vzhledem k tomu, co jsem říkal, i k tomu, co je ještě nedopracováno, navrhuji, aby ve druhém čtení tento návrh zákona o ochraně utajovaných skutečností byl zamítnut v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny po skončení obecné rozpravy. Pokud by tento návrh nebyl sněmovnou přijat, navrhuji, aby se vrátil výborům k novému projednání. Jsem přesvědčen o tom, že skutečně do dubna 1999 máme prostor pro to, abychom vytvořili kvalitní zákon a ne zákon, s kterým budeme bojovat fakticky vynucenými novelizacemi stejným způsobem, jako jsme před chvílí projednávali zákon o loteriích a jiných podobných hrách. Děkuji vám.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji, pane poslanče. Měl jsem téměř pocit, že slyším oslavnou řeč na člověka, kterou končíte návrhem na popravu tohoto člověka, ale možná, že jsem vás špatně pochopil. Slovo má pan poslanec Klas, připraví se paní poslankyně Kupčová.
Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedo, já jsem nemohl nějak vést k odpovědnosti pana ministra vnitra, protože přišel opravdu k rozpracované věci a nemůže odpovídat za naivní návrhy, které minulá vláda do tohoto zákona zapracovala a co musel alespoň zčásti výbor pro obranu změnit.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Myslím si, že nyní je nám všechno jasné, takže prosím pana poslance Klase a připraví se paní poslankyně Kupčová.
Poslanec Jan Klas: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, v úvodu mi dovolte v rámci obecné rozpravy reagovat na některá vyjádření pana ministra.
Za prvé souhlasím s tím - a bylo to zde několikrát řečeno - že je nutné si uvědomit, že zákon o ochraně utajovaných skutečností je rozhodující normou pro náš bezproblémový vstup do Severoatlantické aliance. Za druhé návrh předložený Ministerstvem vnitra České republiky je bohužel podáván v době, kdy je do tohoto resortu začleněn úřad pro zahraniční styky a informace neboli laicky řečeno česká rozvědka, kdy v tomto resortu působí Policie České republiky, v jejímž rámci operuje celá řada služeb operativního charakteru, a kdy se dokonce na stránkách posledních vydání novin objevují úvahy pana ministra o začlenění Bezpečnostní informační služby do resortu Ministerstva vnitra neboli české kontrarozvědky. Tím chci naznačit, vážené kolegyně, kolegové, že takováto koncentrace moci, jak to nazývám já, je skutečně velice nebezpečná, a proto mi dovolte, abych prosazoval v této sněmovně, a prosím vás o to, aby národní bezpečnostní úřad, který bude pracovat se stejně choulostivými informacemi stejně jako oddělení, které vydává lustrace na Ministerstvu vnitra, stejně jako je úřad pana Oldřicha Černého, který jsem tu jmenoval, atd., aby byl skutečně mimo tento resort, aby byl samostatný.
Většina zemí NATO má tento úřad ustanoven jako samostatný. Například Německo má tento úřad pod ministrem vnitra, ale ostatní země nikoliv. Je úplně jedno, jak jsem pochopil z diskuse s ředitelem bezpečnostního úřadu NATO panem Galantem, pod koho tento úřad bude zavěšen. Pro ně je velice důležité, aby v členských státech NATO měli partnera, s kterým mohou tyto úřady v těchto zemích komunikovat. To znamená vůbec tu není nutné zavěšovat tento úřad pod ministra vnitra.
***