(pokračuje Grégr)
2. Neakceptovatelným bezpečnostním rizikem je
a) činnost proti zájmům České republiky,
b) zahraniční vazby, které by mohly způsobit újmu zahraničněpolitickým nebo bezpečnostním zájmům České republiky,
c) personální nestabilita v manažerských a statutárních funkcích."
§ 58 se vypouští.
Vzhledem k tomu, že ustavení bodu 17 spolu souvisí a vzájemně se podmiňují, je nutné o nich nechat hlasovat současně.
§ 59 odst. 1 zní: "(1) Splnění podmínek podle § 55 pro vydání potvrzení se ověřuje bezpečnostní prověrkou organizace."
V § 59 se slova "bezpečnostní projekt" ...
Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane poslanče, znovu pěkně prosím své vážené kolegy, aby pokud chtějí nahlas v tomto sále diskutovat, aby tak nečinili. Pane poslanče, kdybyste dramaticky občas klesal a stoupal hlasem, možná, že by značně vzrostla atraktivita.
Poslanec Miroslav Grégr: Až budu přednášet, pane předsedo, báseň, budu zdvihat a klesat hlasem. Tady přednáším pouze suchou literu zákona.
Takže děkuji a pokračuji:
V § 59 se slova "bezpečnostní projekt" nahrazují slovy "projekt ochrany utajovaných skutečností".
V § 60 se slova "bezpečnostní politika" nahrazují slovy "politiku ochrany utajovaných skutečností".
V 61 odst. 1 písm. k) zní: "k) písemné zprávy auditora o ověření účetní závěrky za poslední tři roky, pokud byly zpracovány".
§ 61 odst. 1 písm. l) zní: "l) přehled uzavřených státních zakázek".
Vlastní text § 83 zní takto: ustanovení § 21 písm. c) včetně poznámek 4 a 4a zní: "c) Seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, pokud jsou osobou určenou ze zákona", tam je odkaz na poznámku pod čarou 4, "nebo předloží-li osvědčení pro příslušný stupeň utajení těchto skutečností, vydané podle zvláštního zákona". Potom za čtvrté pod čarou "§ 43 odst. 1 zákona č. ...../1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů" a odkaz na 4a) "zákon č. ...../1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů".
Prosím vás, některé věci, které jsem tady četl, byly i slovně shodné s usnesením hospodářského výboru, ale pouze vypuštěním jednoho paragrafu se muselo to přečíst znovu, protože byly o jeden paragraf posunuty směrem nahoru.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Grégrovi a otevírám obecnou rozpravu, abych vám sdělil, že se mně do ní písemně nikdo nepřihlásil. Táži se proto, zda se někdo hlásí z pléna. Je tomu tak. Slovo má pan poslanec Payne, poté si píšu pana poslance Nečase.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji, pane předsedo. Já jsem měl písemnou přihlášku napsanou a nestačil jsem ji ještě odevzdat, za což se omlouvám.
Chtěl bych navrhnout vypuštění víceméně legislativní zkratky, a sice je to v § 2 odst. 8, kde je zaváděn termín organizace. Tímto termínem organizace se má označovat právnická nebo fyzická osoba, která podniká podle zvláštního zákona. Problém je v tom, že termín organizace, který pochází ve své podobě původem ze socialistického právního řádu, označuje doposud podle našich rozpočtových pravidel organizace rozpočtové nebo příspěvkové. A zde může docházet k záměně, protože organizace rozpočtové a příspěvkové jsou svým způsobem protikladem podnikajících právnických nebo fyzických osob. Z toho důvodu se mi zdá, že vlastně tato legislativní zkratka je zavádějící v tom smyslu, že termín organizace je rezervován pro instituce naprosto jiného charakteru, než které podnikají právě podle citovaných podnikatelských zákonů.
Z toho důvodu doporučuji, aby za prvé tedy na tomto místě v § 2 odst. 8 byla nahrazena slova "organizací je právnická osoba", aby byl tento legislativní termín nahrazen "podnikající osoba je právnická osoba nebo fyzická osoba", a dále text zůstává nezměněn. A nadále v celém textu zákona aby slovo "organizací", které je aplikací této legislativní zkratky, bylo vždy nahrazeno slovy "podnikající osoba".
Myslím si, že to povede k zpřehlednění našeho právního řádu. Měli bychom skutečně dbáti daleko více na to, že právní termíny budou konkordační, to znamená, že ve všech místech našeho právního řádu mají tentýž smysl, že se nebude stávat, že v jednom zákoně totéž slovo znamená pravý protiklad toho co v jiném zákoně.
To je jeden můj návrh. Měl jsem ještě několik dalších návrhů, ale zdá se, že ty jsou již obsaženy v návrhu výboru pro obranu a bezpečnost. Takže prozatím děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Paynovi. Uděluji slovo panu poslanci Nečasovi a připraví se pan poslanec Kužílek. Pro nově příchozí sděluji, že probíhá obecná rozprava.
Poslanec Petr Nečas: Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi, abych na základě vystoupení pana ministra řekl několik slov v obecné rozpravě k tomuto zákonu. Všichni se zřejmě shodujeme v tom, že tento zákon je velmi důležitý, že je potřeba ho mít formulovaný velmi precizně nejenom proto, že v mnoha ohledech může ovlivnit postoj k ČR i postoje k jednotlivých státním institucím, ale především proto, že tento zákon v mnoha ohledech zasahuje do života občanů, může ovlivnit jejich životy, může ovlivnit jejich profesionální a profesní kariéry. Z tohoto důvodu, domnívám se, je třeba skutečně vážně s tímto zákonem pracovat.
Výbor pro obranu a bezpečnost tento zákon začal projednávat a zabývat se jím ještě v době, kdy byl vlastně v Ministerstvu vnitra teprve vypracováván, čili naprosto v zárodečném stadiu, protože jsme si byli právě vědomi důležitosti těchto dvou rovin, tzn. z hlediska jejich významu pro ČR a významu ochrany občana a jeho práv. Pan ministr tady velice správně identifikoval ty tři hlavní roviny, kde jsme se rozešli s názorem Ministerstva vnitra a potažmo s názorem vlády, tzn. postavením a organizačním jakémsi začlenění Národního bezpečnostního úřadu v okruhu osob, které nepodléhají bezpečnostní prověrce. Velice závažná odchylka je také v otázce ochrany občana a jeho práv a v otázce jakýchsi odvolacích správních řízení.
Výbor tyto věci diskutoval velmi podrobně a musím velice ocenit, že tento problém nebyl drtivou většinou poslanců a zástupců drtivé většiny parlamentních stran nějak politizován a byl brán skutečně čistě z těchto dvou hledisek, tzn. prospět zájmu ČR a prospět ochraně občanů a jejich osobnosti. Došlo zde k poměrně velice široké shodě, to bych chtěl zvláště vyzdvihnout. Domnívám se, že názor, který zaujal výbor pro obranu a bezpečnost, ve kterém dospěl k závěru, že Národní bezpečnostní úřad by měl mít postavení ústředního orgánu státní správy, který není součástí žádného resortu, žádného ministerstva, že tento názor je správný.
V prvé řadě bych chtěl zdůraznit, že zde existuje návaznost na některé paragrafy, které včlenil do tohoto zákona výbor pro obranu a bezpečnost, tzn. především otázka odvolacího řízení, které má zajistit určitou ochranu práv občanů. Z tohoto důvodu se nám jevilo jako velmi vhodné, aby získal tento úřad postavení v podstatě jakéhosi nezávislého ústředního orgánu státní správy, protože - znovu opakuji - jde o ochranu občanů a jejich práv. Dalším velmi důležitým důvodem je i praktická rovina. V oblasti utajovaných skutečností ochrany informací je resort Ministerstva vnitra pouze jedním z resortů a je dokonce otázkou, zda z hlediska množství, objemu a intenzity těchto utajovaných skutečností a jejich ochrany je to vůbec resort, kde dochází k nějakému razantně vyššímu objemu těchto informací než u některých jiných resortů.
***