(Schůze opět zahájena v 17.12 hodin.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Vážené kolegyně, vážení kolegové, přestávka uplynula, prosím, abyste laskavě zaujali svá místa v jednací síni. Přeje si někdo, abych vás odhlásil? Přeje. Odhlašuji vás tedy a prosím, abyste se znovu zaregistrovali svými hlasovacími kartami.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme znovu hlasovat o návrhu zákona sněmovní tisk 293 (bod 4. schváleného pořadu). Doufám, že všichni vědí, o čem hlasujeme, a že tedy nemusím návrh zákona opakovat.
Zahájil jsem hlasování. Kdo souhlasí s tímto zákonem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto zákonu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 38 se pro návrh zákon vyslovilo 92 ze 186 a proti bylo 94. Návrh zákona tedy nebyl přijat. Tím jsem ukončil projednávání tohoto bodu.
Nyní se plynule vracím k bodu
5.
Vládní návrh zákona o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 381/ - druhé čtení
Prosím pana ministra Cyrila Svobodu, aby byl tak laskav, ujal se slova a odůvodnil z pověření vlády předložený návrh zákona. (Hluk v sále.) Shromáždění prosím, aby se uklidnilo, případně aby někteří opustili zasedací síň.
Ministr vnitra Cyril Svoboda: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, návrh zákona o ochraně utajovaných skutečností, který nyní projednáváte, představuje, jak jsem již uvedl v prvním čtení tohoto návrhu, určitý mezník v právní úpravě ochrany utajovaných skutečností. Mezník, jehož základem je nový přístup k vymezení utajovaných skutečností a stanovení podmínek, za nichž se lze s utajovanými skutečnostmi seznamovat, včetně podmínek pro prověřování fyzických i právnických osob. Bez této úpravy také nebude možné, aby Česká republika byla příjemcem skutečností utajovaných v zájmu organizace Severoatlantické smlouvy.
S koncepcí návrhu zákona o ochraně utajovaných skutečností a jeho obsahem jsem Poslaneckou sněmovnu seznámil již při jeho prvém čtení. Nepovažuji proto za potřebné opět se k nim vyjadřovat.
Dovolte mi však, abych se vyjádřil k návrhům změn, které doporučují provést v návrhu zákona výbor pro obranu a bezpečnost a hospodářský výbor, které návrh zákona v rámci druhého čtení projednaly. Výbor pro obranu a bezpečnost projednal celý návrh zákona velice podrobně a zapracoval navrhované změny přímo do návrhu zákona. Hospodářský výbor přijal k návrhu zákona usnesení, ve kterém formuluje své pozměňovací návrhy k tomuto zákonu.
Zřejmě nejvýznamnější změnou, kterou doporučují oba výbory a která zásadním způsobem mění koncepci vládního návrhu zákona, je výkon státní správy v oblasti ochrany utajovaných skutečností.
Vládní návrh zákona předpokládá, že tuto státní správu bude vykonávat Ministerstvo vnitra, přičemž vlastní působnost bude v rámci Ministerstva vnitra zajišťovat jeho útvar označený Národní bezpečnostní úřad.
Usnesení obou výborů Poslanecké sněmovny doporučují, aby státní správu v oblasti ochrany utajovaných skutečností vykonával samostatný ústřední správní úřad s názvem Národní bezpečnostní úřad, který bude nově zřízen tímto zákonem. Ředitel tohoto úřadu bude přímo podřízen vládě.
Vláda s touto změnou nesouhlasí, neboť nepovažuje za vhodné měnit osvědčenou koncepci, kdy je výkon státní správy v oblasti ochrany utajovaných skutečností svěřen Ministerstvu vnitra. Naopak, s ohledem na nové pojetí právní úpravy, zejména z důvodu citlivosti bezpečnostních prověrek, považuje vláda za nutné, aby odpovědnost za plnění úkolů v oblasti ochrany utajovaných skutečností měl přímo určitý člen vlády. Přijetí této varianty výkonu státní správy umožní plynulé zahájení a zvládnutí úkolů vymezených novým zákonem, jasnější vztahy s Poslaneckou sněmovnou a jejími výbory při kontrole činnosti vlády a v neposlední řadě bude tato varianta výrazně levnější.
Vstřícně k Poslanecké sněmovně vláda považuje za přijatelné řešení i vytvoření Národního bezpečnostního úřadu jako úřadu státu určeného k plnění úkolů v oblasti utajovaných skutečností, kdy pouze ředitel tohoto úřadu bude podřízen ministru vnitra. Tuto variantu zvažoval jako vhodnou při projednávání návrhu zákona i výbor pro obranu a bezpečnost.
Další významnou změnou je návrh výboru pro obranu a bezpečnost na vypuštění soudců, přísedících a obhájců z okruhu osob, u kterých se neprovádí bezpečnostní prověrka. Také touto změnou vláda nesouhlasí.
Vypuštění soudců z okruhu osob, které nepodléhají bezpečnostní prověrce, znamená vytvoření nového kvalifikačního předpokladu pro výkon funkce soudce. S ohledem na ústavní zásadu, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, je třeba v případě přijetí této změny očekávat i ztížení plnění úkolů soudů. Dále vláda při zařazování soudců do okruhu osob, které nepodléhají bezpečnostní prověrce, přihlédla i ke skutečnosti, že soudcem, ale i přísedícím může být ustanoven pouze občan České republiky, který je bezúhonný a jehož zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude soudcovskou funkci řádně vykonávat, tedy osoba svým způsobem již prověřená. Vláda při svém rozhodování neopomenula ani skutečnost, že případná trestněprávní odpovědnost soudce za porušení ustanovení zákona o ochraně utajovaných skutečností, není dotčena.
Při zařazení přísedících do okruhu osob, které nepodléhají bezpečnostní prověrce, vláda přihlédla k již zmíněným předpokladům, které občan zvolený do této funkce musí splňovat, a také ke skutečnosti, že stanovení podmínky pro vedení bezpečnostní prověrky by mohla zásadním způsobem ovlivnit výběr těchto občanů, resp. jejich zájem vykonávat tuto funkci, která je nezbytným předpokladem např. pro realizaci trestního řízení.
***