Úterý 14. dubna 1998

(pokračuje Zaorálek) 

Pokusím se ještě jednou vysvětlit, o co nám šlo.

Situace je taková, že jsme stále v zemi, v níž je malá prestiž armády, žijeme v zemi, která moc nevěří na svoji obranyschopnost, a já jsem přitom přesvědčen, že obrana země je v prvé řadě o vůli a ochotě k odhodlání obránců, o ochotě se bránit. My bychom měli říci - a pořád to nebylo řečeno - a nejen politici, ale i širší veřejnost by měla říci: Ano, tomu se chceme bránit, ano, tomu, že chceme armádu. Vždyť přece to nejhorší, co může být - a to je opravdový Kocourkov - je armáda, která nemá dostatek prostředků na to, aby vůbec mohla fungovat. Byl bych raději, kdybychom si řekli: Armádu ne, totiž armádu máme, nemáme dost zájmů ji zajistit tak, aby k něčemu byla. Piloti, kteří nelétají a potom padají, to je asi tak to nejabsurdnější, co může být.

"Ano", které měla říci veřejnost, by bylo ano právě tomu, že navzdory švejkovské minulosti, navzdory nízké prestiži armády, dnes začínáme novou etapu. Dnes zkrátka říkáme: Vydáváme se tímto směrem, protože do budoucna chceme svou obranu zajistit. Budeme se všichni snažit, aby rostla prestiž armády, aby armáda k něčemu byla, aby měla smysl. Jestliže si řekneme, že má smysl prostě v tom, co tady chceme financovat, v tom, co tady chceme vytvářet. Proto jsem přesvědčen, a pořád si to myslím, že referendum by bylo nástrojem toho, aby celá společnost se mohla přihlásit k tomuto rozhodnutí, aby lidé na sebe vzali toto rozhodnutí, aby bylo zřejmé - a z diskuse by to vyplynulo - že tento krok znamená závazek a znamená určitou povinnost a že ji na sebe neberou jenom politici, ale že ji na sebe berou i občané, protože pro ně budou také platit důsledky tohoto rozhodnutí.

Mne mrzí, že i když budeme schopni schválit přistoupení k Washingtonské smlouvě, tak tuto povinnost povalíme před sebou. Že nadále budeme muset bojovat o to, aby lidé do integrované Evropy postupovali s námi. Chápu, že někteří moji kolegové budou mít problém dnes nebo zítra zvednout ruku pro přistoupení k Washingtonské smlouvě, protože si řeknou: Jaký smysl tam má vstupovat, když jsme nebyli schopni získat toto rozhodné ano. Aby toto "ano" jsme slyšeli od lidí a věděli, že je máme za sebou. Jsem si jist, že pro budoucí českou zahraniční politiku se bez takového "ano" neobejdeme. Nemyslím teď konkrétně referendum. Myslím tím obecně to, aby se tu zasypala vzdálenost, která mezi veřejností a politikou je, protože v případě toho dalšího velkého kroku, který se týká Evropské unie, nás čeká pravděpodobně ještě obtížnější práce v tom, aby politici v tom jednou nezůstali sami.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Zaorálkovi. Vidím houf faktických poznámek, takže v pořadí, jak jsem je viděla. Pan poslanec Vymětal, pan poslanec Vacek, pan poslanec Ransdorf.

 

Poslanec Karel Vymětal: Děkuji, paní předsedkyně. Dámy a pánové, souhlasím s kolegou Zaorálkem, že jestliže vstoupíme do NATO, tak asi nebude hrozit konflikt s Německem. Bodejť by hrozil, když našim vojákům bude velet německý generál. To se nepodařilo ani Hitlerovi.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pan poslanec Vacek faktická poznámka.

 

Poslanec Miroslav Vacek: Paní předsedající, já bych prosil, kdyby pana Zaorálka jste vyrozuměla o následujícím. Chci prohlásit, že Československá lidová armáda nikdy jaderné zbraně nevlastnila. (Smích v sále.)

To se můžete smát, jak chcete. Byli po mně jiní lidé a chtěl bych vám připomenout, že za pana ministra Baudyše byly prováděny kontroly - ale to ať vám zodpovídá pan ministr Baudyš, anebo možná po něm přišel pan poslanec Holáň dělat ministra - a prověřovaly sklady, kde by bylo možné, aby byly rozmístěny, a pamatuji se příliš dobře, že pan Baudyš prohlásil, že se nedá prokázat rozmístění zbraní na území Československa. Zavolejte pana Baudyše, ať vám to řekne.

Jinak pan Zaorálek je vysokoškolsky vzdělaný člověk a jistě četl, že už od 50. let v Grónsku - jestli se nemýlím, patří Dánsku - byly bez vědomí lidí, a byli s tím seznámeni asi tři funkcionáři, rozmístěny jaderné zbraně proti tehdejšímu Sovětskému svazu. Jaderné zbraně se nacházely na jiných teritoriích. Říkejme upřímně, co a jak bylo. Kdo byl založen dříve. (Pískot v sále.)

Můžete pískat. Já jsem na to z vojny zvyklý. Píská se teď všude, co byste nemohli pískat, když mluvím já.

Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Faktická poznámka pan poslanec Ransdorf.

 

Poslanec Miloslav Ransdorf: V průběhu diskuse chci říci za svou osobu, že mi nevadí ostrý názorový střet s kultivovanou argumentací typu poslance Payna. Vůbec ne. Naopak to vítám, protože to je diskuse, která je věcná a propracovaná. Ale co mi vadí, je obojakost. To vyčítám právě kolegům ze sociální demokracie a osobně panu kolegovi Zaorálkovi. Chtěl bych na tuto adresu jenom ocitovat slova z Bible: "Buďte horcí, buďte studení, ale nebuďte vlažní."

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: S faktickou poznámkou pan poslanec Hofhanzl.

 

Poslanec Čestmír Hofhanzl: Paní předsedající, dámy a pánové, současná diskuse mi potvrdila, že se lhát nemá.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní řádně přihlášený pan poslanec Krejsa, připraví se pan poslanec Vik.

 

Poslanec Josef Krejsa: Paní předsedající, dámy a pánové, SPR-RSČ kategoricky odmítá vstup České republiky do mocenské struktury NATO. Proč? Protože jsme stranou čistě národní. Našim hlavním úkolem a politickým cílem je povznesení našeho národa na tu úroveň v Evropě i ve světě, která mu po právu, jeho vysoké kulturní vyspělosti náleží. Zásadou je a zůstane. My nejsme až ti poslední v řadě. Za první republiky, ke které se hrdě hlásíme, jsme patřili mezi deset průmyslově nejvyspělejších států světa. Na to před vstupem do NATO nezapomínejme.

Je snad mimo jakoukoliv diskusi, že o osudu naší země a našeho národa může rozhodnout jenom národ sám a nikdo jiný, tím méně někdo z ciziny. Poručníkování jsme si užili více než dost. Jsme suverénní národ a totéž chceme prohlásit jednou o naší zemi. V žádném případě nehodláme trpět, aby o tom, co máme dělat a jak to máme dělat, rozhodovali namyšlení byrokrati v Bruselu, kteří nemají ani páru o tom, co jsme a jaká je naše tradice. V minulých 40 letech nám bohatě stačili plukovníci z Moskvy. O německé oficíry z generálního štábu NATO věru nestojíme.

Naše čistě národní a životní zájmy lze dost dobře ohlídat jak bez NATO, tak bez jakéhokoliv dalšího paktu. My republikáni klademe suverenitu naší země rozhodně na první místo. Jsme si velmi dobře vědomi toho, že právě vstup do těchto nadnárodních a úzce zájmových organizací by naši suverenitu dost podstatným způsobem omezil. Jako stát střední velikosti bychom nutně podléhali státům větším, a tím i mocnějším. Proto zcela jednoznačně odmítáme tento rozplizlý "new age", který slouží jen jedné mocenské skupině a všechny ostatní potlačuje.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP