Pátek 17. dubna 1998

 

(pokračuje Hojdar) 

Jestliže se v rozpočtu dočteme, že se neuvažuje s jejich privatizací ani v očekávaných příjmech a výdajích pro rok 1998 - jedná se o privatizaci strategických společností - a výjimku tvoří pouze očekávaný příjem z privatizace akcií společnosti Investiční a Poštovní banka a Nová huť, a.s., tak potom se musíme ptát, z čeho vycházejí další čísla. Osobně se domnívám, že takto složený rozpočet, jaký je tady, pokud by byl předložen i v nejmenší obci místnímu zastupitelstvu a toto místní zastupitelstvo bude vědět, že tento rozpočet bude úplně o něčem jiném v tomto roce, tak ho nemůže přijmout, ale musí říci jejich starostovi, který tam je, aby ho přepracoval tak, aby odpovídal skutečnosti.

Právě na základě těchto věcí bych zde chtěl dát návrh, aby nebyl tento rozpočet schválen a aby byl přepracován v rámci toho, co vláda chce v transformačních krocích udělat. To je záležitost, která se týká rozpočtu na rok 1998.

Druhou záležitostí je jednání o transformačních krocích vlády. Vláda ve svém programovém prohlášení i ústy svých ministrů opakovaně deklarovala, že je pro změnu politického stylu, že je pro otevřenost, že je pro komunikaci a dialog. Úvodem chci zopakovat slova kolegy Grosse, kterými poslanecký klub sociální demokracie podpořil tuto vládu, že poslanecký klub chce přispět k tomu, aby se vyřčená slova stávala něčím, co je bráno jako závazek, a něco, když je porušeno, znamená určité společenské zavržení. Ano, vyslovili jsme vládě důvěru s tím, že má Poslanecké sněmovně do osmi týdnů předložit harmonogram transformačních kroků privatizace a do té doby nepřijme rozhodnutí v oblasti privatizace strategických podniků a bank. Sociální demokracie však ústy svého předsedy na jednání sněmovny i pro sdělovací prostředky jednoznačně deklarovala, že tato vláda nemá mandát vydávat nezvratná privatizační rozhodnutí strategických podniků.

Sociální demokracie nikdy příliš nesouhlasila s programovým prohlášením této vlády a s obsazením některých ministerstev. Této vládě jsme vyjádřili důvěru, protože jsme chtěli učinit pozitivní krok k předčasným volbám. Bohužel vláda premiéra Tošovského tohoto vstřícného gesta zneužila a různými slovními hříčkami se nás snaží přesvědčit, že slib drží. Já si troufám tvrdit, že nejen že ho nedrží, ale že občas vědomě a účelově lže.

Chci se v tomto projevu držet pouze věcných argumentů a doslovných citací, protože vůbec nechci vzbudit dojem, že zde budu pronášet nějaké osobní subjektivní domněnky. Současná vláda, zejména pak ministr Mlynář, si libuje v hledání únikových cestiček ze slibů, které vláda dala, a proto se budu snažit používat pouze doslovné citáty výroků členů vlády tak, abych mu nedal příležitost projevit jeho bezpochyby velký žurnalistický talent.

Ve vystoupení premiéra Tošovského 28. 1. ve sněmovně při žádosti o vyslovení důvěry jsem nalezl zmínku o potřebě v pokračování privatizace s tím, že vláda bude klást důraz na její průhlednost a o svých privatizačních aktivitách je připravena průběžně informovat Poslaneckou sněmovnu i veřejnost. Privatizace strategických podniků, resp. dolů, ve vládním prohlášení ani v úvodním vystoupení premiéra ve sněmovně 28. 1. není obsažena. Poprvé se dotkl premiér Tošovský ve svém závěrečném slově v Poslanecké sněmovně, kdy ovšem neřekl, že by je tato vláda chtěla zprivatizovat, nýbrž že má zájem, aby proces jejich privatizace probíhal maximálně transparentním způsobem, neboť se jedná o velké hodnoty, ke kterým je třeba přistupovat s maximální péčí. K tomu pak vysvětlil. A teď cituji: "Navíc čistě z technického hlediska je evidentní, že vzhledem k omezenému časovému mandátu této vlády a náročnosti daného úkolu bude mít prostor vláda nejvýše pro přípravu privatizačních rozhodnutí. Jejich finalizace připadne na vládu, která vzejde z předčasných voleb."

Pan ministr Pilip dne 28. 1. řekl: "Nynější vláda, která má asi pětiměsíční trvání do předčasných voleb v červnu, může udělat některé kroky v privatizaci malých i velkých podniků. Vláda však vykoná jen přípravnou práci a konečné kroky přijme vláda vzešlá z předčasných voleb."

Pan ministr Kühnl dne 2. 2. v Hospodářských novinách zdůraznil, že na rozdíl od strategie Klausovy vlády při privatizaci strategických podniků se již ale nemůže soustřeďovat výrazně na rychlost privatizace.

Pan předseda Fondu národního majetku Češka dne 17. 2. pro deník Právo řekl, že vzhledem k politické situaci by přípravy na privatizaci Sokolovské uhelné stejně jako v případě obdobných strategických podniků v celé republice byly pozastaveny. Že se k tomu zavázala současná vláda poslancům, kteří jí dali na základě tohoto důvěru.

Předseda Fondu národního majetku pan Roman Češka však již 25. 2. pro ČTK uvedl, že pro Fond národního majetku je letos prioritou doprivatizace podniků, kde stát nedrží více než 50 % akcií. Mezi nimi uvedl i strategické uhelné a distribuční společnosti. V návrhu rozpočtu Fondu národního majetku na rok 1998, předloženém sněmovně vládou premiéra Tošovského, však privatizaci těchto firem vylučuje.

V této souvislosti chci uvést následující skutečnost, která je hodná zaznamenání. Vláda 29. 1., tedy den poté, co jí byla vyslovena důvěra, rozhodla o navýšení limitu pro odkup ztrátových pohledávek institucí, jako je Konsolidační banka, Česká finanční či Fond národního majetku. V této souvislosti Hospodářské noviny 30. 1. upozornily na mimořádně napjatý rozpočet právě Fondu národního majetku a zdůraznily, že pokud se odloží privatizace strategických společností, dostane se Fond národního majetku podobně jako v roce 1996, kdy skončil schodkem 7 miliard korun, i letos do minusu. Na rozdíl od roku 1996 však již jeho deficit ve výši zhruba 3 miliard korun nebude možné vyrovnat z přebytku minulých let.

Poslanecký klub ČSSD je přesvědčen, že vláda předložila sněmovně harmonogram privatizačních kroků, který je v rozporu se slibem, který jí zaručil vyslovení důvěry, tj., že tato vláda nepřijme žádná nezvratná privatizační rozhodnutí u strategických podniků. Proto sociální demokracie zásadně odmítá, že by tato vláda ještě do voleb měla rozhodnout o privatizaci společností Česká pojišťovna, Sokolovská uhelná, Severočeské doly, Mostecká uhelná a Paramo Pardubice a dále o bankách, jako je Česká obchodní banka, Komerční banka a Česká spořitelna.

Na základě tohoto přesvědčení předkládám Poslanecké sněmovně návrh na usnesení Poslanecké sněmovny, které zní:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky projednala a posoudila harmonogram transformačních kroků privatizace, předložený vládou České republiky na základě usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 628 z 19. schůze konané dne 28. ledna 1998. Poslanecká sněmovna považuje předložený harmonogram za neslučitelný se slibem, který vláda dala sněmovně při hlasování o vyjádření důvěry vládě v lednu letošního roku. Poslanecká sněmovna se domnívá, že pro realizaci navržených privatizačních kroků nebyly doposud vytvořeny odpovídající podmínky, a proto žádá vládu České republiky, aby před vyhlášením výběrových řízení projednala a předložila Poslanecké sněmovně ke schválení následující dokumenty.

Návrh dlouhodobé energetické politiky České republiky, analýzu potenciálních rizik z prodeje státních podílů důlních společností a návrh eliminace těchto rizik, předpokládané přínosy pro stát z privatizace státních podílů v jednotlivých akciových společnostech, analýzu potenciálních rizik z privatizace bank s ohledem na chování budoucích vlastníků ve vztahu k restrukturalizaci českého průmyslu a návrh eliminace těchto rizik.

Do projednání těchto dokumentů Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky vyběrová řízení nevypisovat.

Většina těchto dokumentů je zásadní pro další rozvoj české ekonomiky a pro svoji životaschopnost vyžadují dlouhodobou platnost, kterou lze zaručit pouze s jejím přijetím širokým spektrem politických stran. Poslanecká sněmovna České republiky je přesvědčena, že vláda je připravena plnit své prohlášení o změně způsobu dialogu a bude se usnesením řídit."

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, já bych se vás ráda zeptala, ke kterému ze tří projednávaných bodů váš návrh usnesení směřuje.

 

Poslanec Josef Hojdar: Je to k bodu 47.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, tento bod není projednáván. Nyní jsou projednávány body 40, body 88 a bod 4. Bod 47 v tuto chvíli není projednáván. Prosím, vypořádejte se nějak s touto skutečností.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP