Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(pokračuje Buzková) 

Zahájím nyní projednávání bodu č. 40 - "Roční účetní závěrka a výroční zpráva Fondu národního majetku ČR za rok 1996". A zeptám se pana ministra financí, zda si přeje ke každému z těchto bodů, které mají mít společnou rozpravu, vystoupit zvlášť anebo zda i úvodní slovo pojme dohromady.

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Dohromady.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Dobře, zahajuji projednávání bodů

a přerušeného bodu

Prosím, aby s odůvodněním těchto tří bodů vystoupil ministr financí pan Ivan Pilip a poté prosím také zpravodaje k těmto třem bodům, aby sledovali rozpravu, popř. zaujali místo u stolku zpravodajů. K bodu 40 je to pan poslanec Jan Grůza, k bodu 88 také pan poslanec Jan Grůza a k přerušenému bodu 4 je to pan poslanec Josef Hojdar jako navrhovatel.

Pan ministr financí má slovo.

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Děkuji vám paní předsedající. Paní poslankyně a páni poslanci, dovolte mi, abych tyto tři body shrnul do určitého úvodního slova, nicméně pokusím se přece jenom řadit projednávání časově a začnu především roční účetní závěrkou a výroční zprávou FNM ČR za rok 1996.

Tuto závěrku předkládá vláda, tak jako každý rok, k projednání v souladu se zákonem č. 171/1991.

K hodnocení roku 1996 je třeba říci, že byl charakteristický určitým zlomem v činnosti FNM, který spočíval ve skutečnosti, že FNM ukončoval měsíčně privatizaci více jednotek, než obdržel od Ministerstva financí k realizaci. Výsledkem tím pádem byla určitá snižující se rozpracovanost realizace projektů a značilo to také začátek tendence ukončování procesu nebo v určitém slova smyslu zpomalování v České republice.

Dokladem této tendence bylo, že v průběhu roku převzal FNM k realizaci 1883 privatizovaných jednotek s účetní hodnotou majetku zhruba 11,7 mld. Kč, ač zprivatizoval mnohem více, konkrétně 2537 jednotek s účetní hodnotou majetku téměř dvojnásobnou, a sice 21,8 mld. Kč.

Významnou část objemu realizace činila privatizace zdravotnických zařízení, kde bylo zejména formou přímého prodeje předem určeným nabyvatelům a dále pak formou bezúplatných převodů zprivatizováno celkem 1466 jednotek v účetní hodnotě více než 3 mld. Kč.

V průběhu roku 1996 bylo pokračováno v užití všech standardních privatizačních metod, došlo však už k určitému poklesu významnosti přímých prodejů a zejména k definitivnímu poklesu dražeb, které byly charakteristické spíše pro první léta privatizace, a to tak, že dokonce bylo možno v rámci FNM zrušit oddělení, které dražby organizovalo.

Významnou činností, kterou FNM v r. 1996 zajišťoval, byl výkon akcionářských práv vyplývajících z majetkové účasti FNM v akciových společnostech, a to zejména u tzv. strategických společností, které mají zvláštní význam pro ekonomiku ČR.

Při této činnosti FNM úzce spolupracoval zejména se zakladatelskými resorty, tj. obzvláště Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo dopravy, a pokud jde o výkon vlastnických práv v bankách, pak s Ministerstvem financí a s Českou národní bankou.

Doprovodným jevem, který vyplýval z běžné činnosti FNM, bylo pokračování vymáhání pohledávek u dlužníků, kteří nesplatili včas stanovenou kupní cenu.

I v roce 1996 pokračovala tendence snižování objemu těchto dluhů - rád bych to zdůraznil zejména v souvislosti s diskusí o celkové úrovni práce FNM - a také díky přijatým preventivním opatřením před uzavíráním kupních smluv se objem pohledávek po lhůtě splatnosti dále snížil z 5,8 mld. Kč na začátku r. 1996 na 4,9 mld. Kč na konci r. 1996.

Narůstající tendenci měla naproti tomu agenda soudních sporů, která vzrostla ve srovnání s rokem předcházejícím zhruba o třetinu, a to celkem na 1267 žalob. Celkem bylo dosud ukončeno pouze 20 % vedených soudních sporů, což však z větší části nebo z podstatné části lze stěží připočítat práci vedení FNM, ale spíše celkovému stavu a tempu projednávání soudních sporů v ČR vůbec.

Významnou agendou náročnou zejména na použití prostředků FNM bylo poskytování ekologických náhrad k odstranění nebo zmírnění nejzávažnějších ekologických škod na privatizovaném majetku. FNM tady postupoval podle usnesení vlády, která již rozhodla v 273 případech.

Zároveň je třeba říci, že dochází k neustálému nárůstu těchto výdajů a v r. 1996 se již blížily jedné miliardě korun.

Rozpočet FNM byl v položkách týkajících se zajištění vlastní činnosti FNM jakožto instituce vyčerpán na 93,8 %. Náklady na realizaci privatizačních projektů, které jsou rozpočtovány samostatně, byly sice překročeny proti Poslaneckou sněmovnou schválené roční částce o 15,4 %, ale vzhledem k tomu, že je umožňován převod nevyčerpaných prostředků z předchozího roku, je toto překročení pouze důvodným užitím části nevyčerpaných prostředků z r. 1995.

Účetní závěrka byla také přezkoumána auditorskou firmou vybranou dozorčí radou FNM na základě veřejného výběrového řízení, která neshledala v účetnictví FNM žádné závažnější nedostatky. Tomu odpovídá také výrok auditora: bez výhrad.

Vláda ČR projednala účetní závěrku a výroční zprávu FNM na schůzi 2. července 1997 a doporučila ji schválit. Musím bohužel zároveň poznamenat, že od té doby došlo k určitým technickým prodlevám předání do parlamentu a stejně tak k určitému posunu v samotných termínech projednávání zde, a proto také toto velmi pozdní datum projednávání této zprávy.

Vážené dámy a pánové, určité zkušenosti z hospodaření FNM v r. 1996 i z průběhu r. 1997 také ovlivnily návrh rozpočtu FNM na r. 1998, který je vám rovněž předkládán, tak jako každý rok, Fondem národního majetku v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 171.

Materiál charakterizuje základní východiska představovaná hlavními úkoly FNM pro r. 1998, ze kterých bylo vycházeno v návrhu výše položek vlastního rozpočtu pro zajištění činnosti aparátu FNM. Návrh specifikuje předpokládaný objem prací v rozhodujících oblastech činnosti FNM, zejména vlastní realizaci privatizačních projektů, i jistý přesun kapacit k zajišťování narůstajících agend bezprostředně z privatizace vyplývajících, zejména vymáhání pohledávek po lhůtě splatnosti, vedení soudních sporů, zajišťování ekologických náhrad.

Přestože již dojde k očekávanému snižování pracovníků v realizačních sekcích, tedy těch, kteří provádějí privatizaci samu, způsobuje nutnost kapacitního posílení zmíněných agend, tj. souvisejících s dobíháním privatizace, že celkový průměrný počet pracovníků fondu se sníží pouze o 15, konkrétně to znamená z 298 na 283 pracovníků.

Zároveň bych rád podtrhl, že i v přístupu k hospodaření FNM zvolilo prezidium jednoznačné požadavky na obdobnou tendenci vývoje mzdových prostředků, jako je v celé rozpočtové sféře, a že tedy nominální navýšení objemu mzdových prostředků je nulové.

***