(pokračuje Wagner)
Místopředseda vlády, předseda lidové strany 30 %. Předseda sněmovny, předseda sociální demokracie 15 %. Vy jste rozhodli jinak. Hrozně rád bych věděl ve všech případech - ostatních se ptát nemohu, tak se ptám vás - kde berete jistotu, že vámi schválené procento je přesně to, na co stát bude mít peníze, aby nahradil těm, kteří by klesli pod schopnost důstojného přežití, a kde berete jistotu, že jich nebude tolik, že to vůbec nebude únosné.
Domnívám se, že nejcennější devizou této země je schopnost jakousi společenskou smlouvou udržet v napjaté situaci sociální smír. Vaše rozhodnutí považuji za ohrožení sociálního smíru. Je mně úplně jedno, jestli navrhuje někdo 43 nebo 15 nebo stanovuje jinak, ten poslední to neví též a je jen populističtější, protože méně vypadá, že je to hezčí a příjemnější, ale všechno je špatně.
Vy mě, pane premiére, nemůžete podezírat, že jsem proti deregulacím. Dohodli jsme se v roce 1996 v létě, že by bylo nejlepší je uskutečnit najednou a hned, aby trauma skončilo. Ale bohužel to není jen na přání z logiky makroekonomické, ale je to především z logiky sociální situace. Rád bych...
Předseda PSP Miloš Zeman: Pane poslanče, uplynul vám čas. Jednací řád dává dvě minuty na každou otázku. Prosím pana předsedu vlády, aby se ujal odpovědi.
Předseda vlády ČR Josef Tošovský: Vážený pane poslanče, možná bych se nejprve zastavil u slůvka "deregulace" jenom pro vyjasnění věci. Spíše než o deregulaci jde v tomto případě o postupné dosažení reálné a nedotované ceny toho či onoho a dosažení správné úrovně cenových tarifů pro jednotlivé kategorie odběratelů. Řekl bych, že tady máme co do činění s dluhem minulosti. Určitě si pamatujete, jako předseda rozpočtového výboru, že do první poloviny roku 1996 se v deregulacích udělalo strašně málo, potom přišla naše schůzka, kde jsme zvažovali, jestli metoda skoková, jednorázového skoku, anebo jestli postupného dorovnávání je správnější. Zvítězila nakonec metoda postupného dorovnávání.
Řekl bych, že vždy bude na zvážení otázka rychlosti a rozsahu cenových deregulací. Tady je tolik variant, že každý z nás na to může mít svůj názor. Faktem ale je, na kterém se určitě shodneme, že tím, že nedochází k cenové nápravě, tak dochází k něčemu jinému: neracionálním investičním rozhodnutím. Mohu začít přímotopy atd. Dále dochází k plýtvání zdroji, které by mohly být využity někde jinde. Dochází například k neracionální spotřebě energií. Čili otázka nápravy cen je mimo pochybnosti a jde jenom o rychlost a dávkování, tedy rozsah toho, a pochopitelně o řešení důsledků. Čili o zpevnění sociální sítě tak, aby to bylo akceptovatelné, aby občané i s nižšími příjmy a důchody mohli důstojně žít při větších cenových pohybech.
Vláda si byla vědoma tohoto faktu. Proto sociální stránku zohlednila velice důsledně. Od 1.7. dojde k valorizaci důchodů. Již nyní dochází k valorizaci životního minima a na životní minimum je potom navázána řada dalších sociálních dávek a podpor a dochází také ke zvýšení příspěvku na bydlení. Sociální síť je mnohem hustší a myslím si, že by mělo být schůdné toto zvýšení cen absorbovat.
Tím netvrdím, že tady žádný dopad nebude. Bude, bude bolestný, ale obávám se, že musí být. Jde jenom o to, v jakém čase ho uděláme.
Dalším problémem, který s tím souvisí, je vytvoření institucionálních předpokladů pro to, aby chování těchto monopolů, většinou přirozených monopolů - mluvím zejména o elektrické energii a plynu - nebylo zneužíváno. I tím se vláda vážně zabývala a připravuje kroky, které by eliminovaly toto nebezpečí.
Pokud jde o otázku, zda na sociální kompenzace vláda bude mít. Ve státním rozpočtu na letošní rok se nepočítá s valorizací důchodů. Přesto jsme provedli nové ocenění možných příjmů státního rozpočtu a výdajů a teď nám vychází v této době, že by rozpočet, který je od začátku roku víceméně stále v přebytku - a předpokládám, že by tak měl zůstat v prvním pololetí letošního roku i ve druhém pololetí, a tedy i za celý rok - by nemusel přejít do deficitu. Myslím, že prostředky na zpevnění sociální sítě máme.
Pokud jde o otázku ohrožení sociálního smíru, to je to balancování, hledání, kde je práh sociální únosnosti tohoto zvyšování cen. Naopak se domnívám, že tento práh nebyl překročen, a domnívám se, že pro budoucnost jsme udělali dobrý a významný krok.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Táži se pana poslance Wagnera, zda si přeje položit doplňující otázku.
Poslanec Jozef Wagner: Z logiky sociálního smíru nesouhlasím. To by mě přesvědčila pouze přesná čísla o postižených a náhradách. Z logiky makroekonomické prosím o odpověď na otázku, zda se nedělá druhý krok před prvním. Nejdříve je třeba učinit "anglisovskou" operaci a deregulovat ceny hmotného investičního majetku společností, abychom po prvních deregulacích, až zliberalizujeme odpisové základny, nederegulovali znovu. Proto považuji toto řešení za špatné a dokonce bych si dovolil použít termín, který je ve vážné debatě nevhodný: řešení je neodborné, je diletantské, protože se neřeší podstata problému. Ceny nejsou jen problém monopolu, ale především nákladů. V nákladech mají zhruba jednu čtvrtinu hodnoty odpisů, kterou by tam mít měly. Skutečný zisk není reálný. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Prosím pana premiéra, pokud chce reagovat, aby tak učinil.
Předseda vlády ČR Josef Tošovský: Především bych chtěl říci, pane poslanče, že jste hovořil, jestli neděláme špatný makroekonomický krok, a potom jste hovořil spíše o mikroekonomických aspektech. Makroekonomické aspekty nápravy cen mají vliv na hospodářskou aktivitu i na event. míru inflace, na dovoz, platební bilanci apod.
K vašemu odmítavému stanovisku bych ale řekl následující. Cítím víc a víc neochotu některých politiků a politických stran zakousnout se do kyselého jablka a mít snahu přerušovat, a pokud možno zastavovat transformační proces z důvodů předvolebních. Myslím si, že tento luxus si nemůžeme dovolit. Jestliže máme vizi vstoupit do sjednocené Evropy, zejména do Evropské unie, a vyrovnávat se s konkurenčním prostředím, které tam je a které je silné a ve kterém, pokud nebudeme připraveni, budou naše podniky mít obrovské problémy, budou bankrotovat, budeme mít nezaměstnanost, nebudeme mít sociální smír, o kterém jste hovořil, tak odkládání těchto nepopulárních kroků, zejména - jak říkám - z důvodů předvolebních, se mi zdá neracionální a špatné.
***