(pokračuje Orgoníková)
Pak bychom měli hlasovat o zkrácení lhůty k projednání zákona o 20 dnů, což navrhl pan poslanec Zvěřina.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Dámy a pánové, hlasovat začneme v 11.22 hodin. Odhlásil jsem vás a prosím o novou registraci.
V hlasování pořadové číslo 161 rozhodneme o návrhu na zamítnutí této předlohy. Hlasování jsem zahájil a táži se, kdo je pro. Děkuji. Kdo je proti?
Tento návrh byl přijat, protože se pro něj vyslovilo 83 a proti 57 poslanců.
Děkuji navrhovatelům, děkuji paní zpravodajce.
O slovo se přihlásil pan poslanec Pavel Maixner se žádostí o zařazení nového bodu. Uděluji mu slovo.
Poslanec Pavel Maixner: Vážený pane předsedající, vážení hosté, dámy a pánové, vlivem zhoršující se situace mezi komunikací mezi odbory a vládou navrhuji zařazení nového bodu na pořad dnešního pléna schůze Poslanecké sněmovny, který zní "Pozastavení organizační změny na středním článku řízení divize obchodně-provozní na Českých drahách".
Dovolte mi krátké odůvodnění. Nesystémové a nekoncepční kroky vedení Českých drah začaly realizace v době, kdy vláda České republiky vyslovila souhlas se zavedením principu reformy Českých drah na železnici, v době, kdy Ministerstvo dopravy a spojů předložilo návrh, kdy od 1.1.1999 vznikl státní podnik České dráhy, v době kdy není stanovena dopravní politika státu, tolik Klausova vláda. Vláda premiéra Tošovského v rozporu se svým uvedeným prohlášením nechala běžet nesmyslnou reorganizaci a zatím pracuje na kosmetických úpravách zmíněných dokumentů, které zdědila po Klausově vládě.
Uvedená reorganizační změna může vyvolat řadu zásadních změn v reorganizaci podniků co do velikosti, rozsahu a organizace řízení. Již v současné době dochází k zhoršení spolupráce podniků s regionálními orgány. Stejné potíže lze předpokládat i v případě privatizace regionálních tratí. Snížení počtu řídicích míst na úrovni OPŘ zcela opomíjí uvažování budoucího státoprávního uspořádání, to je vznik vyšších územně samosprávných celků a při této příležitosti i uvažovaný tok finančních prostředků určených jako dotace na dopravu. Nebyla prokázána nefunkčnost stávajících devíti OPŘ, navíc k redukci počtu OPŘ se přistoupilo bez jakýchkoliv ekonomických analýz. Není známo, kolik bude stát realizace organizační změny a jaký ekonomický efekt tato změna přinese. V krátkodobém horizontu 2 až 3 let finanční prostředky vynaložené na daňovou reorganizační změnu vysoce převýší úspory vyplývající ze snížení počtu zaměstnanců. Bývalý ministr dopravy Říman zde na půdě parlamentu uvedl pár čísel, ale zejména v oblasti nákladovosti buď vědomě lhal, nebo mu vedení Českých drah dalo špatné údaje.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, prosím o klid. Pane poslanče, vás zároveň žádám, abyste přiměřeným způsobem argumentoval pro zařazení nového bodu a přiměřeně jej odůvodnil.
Poslanec Pavel Maixner: Samozřejmě, jedná se o nový bod a já ho chci alespoň částečně odůvodnit. Úspory 449 zaměstnanců bylo možno docílit i v rámci 9 OPŘ, a to přerozdělením kompetencí po linii řídicí, generální ředitelství Českých drah, divize, OPŘ a výkonná jednotka. To už mohl generální ředitel Sosna udělat dávno, dokonce už jako ředitel devíti divizí. V budoucnu České dráhy budou nuceny provést reorganizaci dispečerského řízení z důvodu zvýšení rychlosti vlaků na koridorech a zavedení vývozových jednotek s výkonnými skříněmi. Teprve pak se zřejmě změní počet článků středního stupně řízení.
To, co ale provedl generální ředitel Sosna, nemá nic společného s tímto vývojem. Právě naopak se jedná o návrat zpět o několik desetiletí. Proč asi? V předchozích letech dobudované informační systémy a vydaná výpočetní technika na zrušení OPŘ přichází touto reorganizací vniveč. Finanční náročnost na obnovení těchto vazeb na nových OPŘ je nesmírná. Podnik České dráhy však v současné době stěží soustřeďuje finanční prostředky na výplatu mezd, prostředky chybí na vybavení nových pracovišť, z tohoto důvodu pracovní podmínky nových pracovníků na nových řídicích centrech jsou mnohem více náročné.
Materiály, které vedení Českých drah předložilo při projednávání organizační změny s odbory, nereagovaly, co se bude dít se zaměstnanci zrušených OPŘ v rámci pracovně provozních vztahů. Nebylo předloženo opatření ke zmírnění důsledků uvolňování zaměstnanců. Dámy a pánové, můžete namítnout, proč taková péče o České dráhy a o jejich zaměstnance. V jiných resortech je přece ještě horší stav, ale chci podotknout, že kategorie THP a některých řídicích změn, které se dotýkají reorganizace na převedení na centrum v Praze, zaměstnává ve velkém počtu i důchodce a likvidované ředitelství se plýtvá pracovníky, potenciálem, který České dráhy investovaly do mladých zaměstnanců na řídicích centrech.
***