(pokračuje Mašek)
To ale záležitost neřeší, respektive řeší špatně.
V zákoně § 4 odst. 4 se říká, že tam, kde jiné právní předpisy mluví o manželství nebo manželech, použijí se ustanovení na registrované partnerství obdobně, nestanoví-li zákon jinak. Je třeba říci, že pojmy manželství, manžel, manželka se vyskytují v desítkách našich právních norem. Vyskytují se ve stovkách právních ustanovení a tento zákon prostě a jednoduše ta ustanovení přebírá a nehledí na to, že například výklad toho "obdobně" bude v některých případech velmi složitý.
Například otázka toho, zda druhý partner bude pobírat důchod vdovský nebo vdovecký, není jednoznačně řešitelná. Bude to podle role, kterou v tom svazku hraje, anebo podle pohlaví? Upozorňuji na to, že důchod vdovecký a vdovský se tradičně liší a i dnes, kdy jsme zavedli důchod vdovecký, podmínky nároku na něj jsou jiné než u důchodu vdovského.
Čili toto řešení, které bylo přijato navrhovateli, je založeno na některých chybných předpokladech a může mít také za následek nechtěné nepříjemné a nepředvídatelné následky. Jaké jsou ty chybné předpoklady - alespoň ty základní?
První chybný předpoklad tu například zmiňoval poslanec Matulka. Spočívá v tom, že jde o jakési právo. Že ty věci, které jsou poskytovány manželům z titulu toho, že uzavřeli tento svazek, že jsou právem. To prostě tak není. Tyto věci nejsou práva, jsou to vesměs - s výjimkou toho, kdy se jedná o povinnosti, o tom ještě budu hovořit - výhody, tedy privilegia, a nikoli práva ve smyslu lidských práv. Tedy tvrdit, jak to tvrdil pan poslanec Matulka, že my vlastně diskriminujeme homosexuální páry nebo homosexuální jedince tím, že aby oni mohli nabýt svých práv, je nutíme do heterosexuálních, tedy pro ně nepřirozených svazků, to je naprosto nesmyslná argumentace. Je asi podobná argumentaci, která by tvrdila, že tím, že stát poskytuje některé výhody třeba zdravotně postiženým, že tím nutí zdravé lidi, aby se oslepovali, připravovali o končetiny apod., aby dosáhli těchto svých tzv. práv. Nejde prostě o práva, jde vesměs o výhody spojené s institucí manželství a s tím, jaký má tato instituce tradičně společenský, kulturní a náboženský obsah. To se uznává sice v důvodové zprávě, ale ten zákon s tím prostě v souladu není. To je jedna věc.
Druhý chybný předpoklad je, že manželství je smlouva mezi dvěma lidmi. Manželství prostě není historicky ani jinak smlouvou mezi dvěma lidmi, manželství je smlouva mezi těmi dvěma lidmi, kteří ho uzavírají, a mezi společností - přinejmenším -, tradičně samozřejmě mezi nimi a Bohem. Z toho také vyplývá jiné postavení manželství než u lidí, kteří spolu nejsou sezdáni. Čili i tento předpoklad je po mém soudu chybný.
Jaké důsledky může mít přijetí tohoto návrhu zákona?
Jednak jde o to, že dojde ke zvýhodnění homosexuálních svazků. Já se přiznám, že nevím proč. Tady se hovoří pořád o homosexuálních párech, ale ten zákon mluví o párech stejného pohlaví bez ohledu na to, zda ti lidé spolu mají sexuální nebo vůbec nějaký erotický vztah. Já nevím, proč jestliže já mohu uzavřít takový svazek řekněme se svým prastrýcem, se kterým žiji osaměle, proč ho nemohu uzavřít se svou pratetou, žiji-li s ní. Námitka, že při páru různého pohlaví si mohu svoji pratetu vzít, mohu s ní uzavřít manželství, je námitka nesprávná. To je právě příklad toho, že já bych byl nucen učinit něco proti svému svědomí, popř. proti své víře, abych získal nějaké výhody. Čili tady se domnívám, že je ta chyba, že ten zákon je svázán s tím, že jde o svazek partnerů pouze stejného pohlaví.
Dochází také k tomu, že tento svazek, který má výhody manželství v mnoha ohledech, není svázán se stejnými povinnostmi. Manželství i při uzavření, i při rozvodu, je omezeno mnoha věcmi. Například manželé, když uzavírají manželství, musejí být informováni o svém zdravotním stavu, musejí znát své charakterové vlastnosti, ze zákona také si mají být věrni. Nic takového u registrovaného partnerství vůbec není a to je trošku podivné, když mluvíme a argumentujeme např. omezením infekce HIV - domnívám se. Podobně je tomu s rozvodem.
Čili tento svazek umožňuje z toho důvodu, že nemá taková omezení, která se vztahují na manželství, velmi snadné zneužití v mnoha oblastech. O některých už tady hovořili kolegové, já připomínám např. možnost pro cizozemce snadno nabývat nemovitosti v ČR - mimo jiné. Ale je jich k nalezení samozřejmě více a přiznám se, že sám nejsem schopen ani je všechny nalézt, protože jsem se nezabýval tímto návrhem a touto otázkou tak dlouho jako zřejmě navrhovatelé, ale pokud bych se tím déle zabýval, jistě bych se věnoval všem těm důsledkům, které to může mít.
Jsou tu tedy nepředvídatelné možnosti zneužití.
Další důsledky, které to může mít.
Z tohoto zákona, který hovoří o tom, že právní důsledky jsou stejné jako u manželství a že to neplatí, pouze pokud jde o úpravu ve vztahu k nezletilým dětem, z toho naprosto nevyplývá, že to nebude mít důsledky pro nezletilé děti jednoho z těch partnerů. Ti partneři totiž biologicky mohou mít děti s druhým pohlavím a také je mívají. A v případě uzavření tohoto svazku a získání manželských výhod to samozřejmě může mít dopad na nezletilé děti - v oblasti dědění, v oblasti vyplácení výživného, například, apod.
Dalším nebezpečným důsledkem po mém soudu může být dopad tohoto svazku na tradiční instituci rodiny a na ty výhody, které jí společnost ještě poskytuje. Domnívám se, že v dnešní době krize rodiny, kdy výhody, které jsou poskytovány státem, jsou po mém soudu nedostatečné k tomu, aby k rozpadu rodiny dále nedocházelo, je velmi nebezpečné to, že vytvoříme takovýto podobný stav, který event. může být široce zneužíván, a pak už nikdo nevrátí věc do té podoby, která byla před registrovaným partnerstvím. Ale může se ukázat, že díky zneužívání těch výhod se budou muset tyto výhody zrušit, a to pro všechny, tedy i pro manžele. Pak by to mělo výrazný dopad i do manželství.
Tedy závěr. Jak jsem řekl na začátku - jde o příklad toho, že dobré úmysly jsou prosazovány nevhodnými prostředky. Jde o typický případ sociálního inženýrství, které je prováděno bez ohledu na tradici a má nepředvídatelné dopady na společnost a na tradiční instituce, o které se společnost opírá. A proto vám navrhuji návrh zákona zamítnout. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme paní kolegyně Bartošková. Není tady, takže ztrácí pořadí. Slova se ujme pan kolega Payne, připraví se paní kolegyně Šojdrová.
Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, trochu mě mrzí, že v tomto parlamentu jsme si zvykli, že se nevede skutečná rozprava. Pak není divu, že nedokážeme zvládat krizové situace, protože demokratická parlamentní rozprava je právě ten vynález, který má stabilizovat stát, a bohužel tady se rozprava dlouhodobě nevede, a dokonce mám takový pocit, že vedení sněmovny si ani nepřeje, aby se rozprava vedla, a že pokud někdy je nějaké téma, které stojí za rozpravu, tak ho odloží na večerní hodiny, aby se o tom nedověděla ani veřejnost, aby tady bylo pokud možno co neméně kolegů a aby se rozprava nevedla. To mě docela mrzí.
***