(pokračuje Payne)
Protože z žádného našeho jiného zákona to zatím nevyplývá, tak bych navrhoval, abychom doplnili k čl. 9 odst. 4 ve znění výboru pro obranu a bezpečnost, ústavně právního výboru a zahraničního výboru, který by zněl:
"Při nebezpečí z prodlení rozhoduje o obraně státu předseda vlády."
Toto znění by umožňovalo operativní rozhodnutí s tím, že Bezpečnostní rada státu se sejde, až bude mít možnost se sejít, a v rámci ne zcela přesně stanovených pravomocí učiní kroky, které bude považovat za přijatelné a vhodné. Jde ale o to, aby v alianci věděli velmi přesně, na jaké telefonní číslo mají zavolat - když to teď říkám velmi názorně a zkresleně - s kým mají jednat o tom, že se během následujících tří minut provedou určité operace.
Přecházím k čl. 10, a sice k ustanovení o tom, že volební období lze zákonem prodloužit nejdéle o šest měsíců. Zde je trochu problém. Zkusme si představit situaci, že Poslanecká sněmovna je rozpuštěna, existuje pouze Senát, a potom vlastně Senát vydává zákon o prodloužení nebo neprodloužení volebního období Poslanecké sněmovny, která v té době vlastně už neexistuje, a známe ustanovení ústavy o tom, v jakých lhůtách předem musí prezident vyhlašovat volby.
Připadá mi, že tento systém je velmi neoperativní. Dovedu si také představit situaci, že ani Senát nebude usnášeníschopný, a pak se dostáváme do situace, která je ústavně už velmi nedefinovaná, a nevíme, co dělat. Za této situace se domnívám, že by bylo mnohem schůdnější, kdyby se volební období neprodlužovalo zákonem, ale kdyby ho mohl prodloužit prezident, protože prezident vyhlašuje volby. V krizových situacích je lépe, když odpovědnost nese jedna osoba, než aby byla odpovědnost kolektivně rozptýlena s tím, že se nikdo k odpovědnosti potom nehlásí.
Z tohoto důvodu se domnívám, že by bylo možno slova "lze zákonem" nahradit slovy "může prezident" lhůty prodloužit nejdéle do šesti měsíců. Asi nebudu podezírán z toho, že bych chtěl přisuzovat nějaké přílišné pravomoci prezidentovi, ani nechci zavádět prezidentský systém, ale jsem si vědom toho, že v kritických situacích je potřeba posilovat exekutivní prvky a namísto kolektivního rozhodování preferovat rozhodování individuální. Věřím, že tady žádný prezident, ani současný, ani budoucí, nebude mít zájem nějakým způsobem poškodit stát a nebude svévolně oddalovat volby v případě, že by se volby mohly konat. Platí to navíc pro nouzový stav a pro tyto definované stavy, tzn. v nekrizové situaci prezident nemá takovou pravomoc, nejsme-li ve válečném stavu, nejsme-li ve stavu ohrožení, prezident nemůže tímto způsobem nějak manipulovat volby.
Tento pozměňovací návrh vznáším opět ke všem návrhům kromě výboru petičního.
Poslední pozměňovací návrh se týká čl. 12, a sice vyhlášení zákona v hromadných sdělovacích prostředcích. Zamyslím se nad tím, co jsou to hromadné sdělovací prostředky a jestli je to termín, který si přejeme mít v našem ústavním pořádku. To, že nějaký právní termín zafixujeme v ústavním zákonu, znamená, že ho vlastně fixujeme na dlouhou dobu. Přiznávám se, že tato vazba "hromadné sdělovací prostředky" mně poněkud připomíná určitá klišé, která se používala v dobách minulých desetiletích a nejsem si jist, jestli nám náš jazykový konsenzus se nebude vyvíjet jiným směrem.
Nechtěl bych teď definovat, co jsou to hromadné sdělovací prostředky a co tím přesně myslíme, ale navrhuji, abychom slova "v hromadných sdělovacích prostředcích" ve všech čtyřech verzích nahradili slovy "přiměřeným způsobem". Co je přiměřený způsob, je na úvaze vlády, jestli to bude internetem, rozhlasem, televizí. Co všechno se považuje za hromadné sdělovací prostředky, nevím. Vzpomeňme, že bývaly doby, že válka se vyhlašovala plakátováním. Připadá mi, že vazba "přiměřeným způsobem" dává jakési pole působnosti přizpůsobit se aktuálnímu stavu sdělovacích prostředků, jaké v té době budou.
To jsou všechny mé návrhy. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Kladívko, připraví se pan kolega Škromach.
Poslanec Tomáš Kladívko: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, na rozdíl od kolegy Payna moje pozměňovací návrhy k návrhu ústavního zákona o bezpečnosti České republiky budou spočívat především v legislativně technických úpravách a gramatických úpravách.
Dovoluji si navrhnout v čl. 2 usnesení ústavně právního výboru v odst. 1 slova "vnitřní bezpečnost a pořádek" nahradit slovy "vnitřní pořádek a bezpečnost".
Stejnou úpravu navrhuji provést i v čl. 5 odst. 1.
Moje odůvodnění pro toto je, že text bude po této úpravě ve shodě s úpravou, kterou již běžně používáme např. v zákoně ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, a v zákoně o policii. Samozřejmě tuto legislativně technickou úpravu doporučuji provést rovněž v příslušných ustanoveních textu usnesení výboru pro obranu a bezpečnost, zahraničního výboru a petičního výboru.
Další oblast pozměňovacích návrhů se týká gramatické úpravy.
Doporučuji v čl. 5 usnesení výboru pro obranu a bezpečnost a ústavně právního výboru v odst. 2 za slova "prodlení" doplnit čárku, v čl. 7 usnesení petičního výboru v odst. 4 slovo "dříve" pro nadbytečnost vypustit a v čl. 8 usnesení zahraničního výboru v odst. 2 slovo "zákon" nahradit slovy "návrh zákona".
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Škromach.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážená nepřítomná vládo, vážené dámy a pánové, můj návrh je vlastně ke všem návrhům, které vyšly z výborů. Je to pozměňující návrh k čl. 5, kde se doplňuje nový odst. 2, který zní:
"Nouzový stav nemůže být vyhlášen z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů, jakož i z důvodu uplatňování ostatních práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod, vyplývajících z mezinárodních smluv."
Stávající odstavce čl. 5 se přečíslují.
V případě, že nebude přijat tento můj návrh, pak navrhuji toto znění: v čl. 5 se navrhuje nový odst. 2, který zní:
"Nouzový stav nemůže být vyhlášen z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů."
Stávající odstavce čl. 5 se přečíslují.
Zdůvodnění: Projednávaným zákonem se navrhuje, aby vláda, příp. předseda vlády měli pravomoci vyhlásit v případě živelných pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií a nehod nouzový stav. Tuto pravomoc má mít vláda i v případě jiného nebezpečí. Z hlediska legislativního je třeba akceptovat tuto dikci, protože nikdo nedokáže přesně definovat všechny možné situace, které mohou v budoucnu nastat. Je však třeba při přípravě tohoto zákona učinit vše, aby jeho ustanovení nebylo možno kýmkoliv zneužít a aby při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod bylo šetřeno jejich podstaty a smyslu s tím, že tato omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.
Čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
Za nezbytné proto považujeme doplnění čl. 5 o navržený text, který negativně vymezuje situace, které nelze považovat ani vykládat jako jiné nebezpečí.
***