(pokračuje Grégr)
Podíl podnikatelské sféry na činnost CzechTrade. Zajištění vzájemného uznávání certifikací. Zjednodušení a urychlení přístupu exportérů k vývozním licencím. Zaměření státní podpory účasti na veletrzích a výstavách na výrobce zboží, nikoliv na výstavní agentury. Založení výročních prestižních cen pro úspěšné exportéry zboží a služeb podle oborů a velikosti firem a další.
Jsem pevně přesvědčen, že skutečně efektivní proexportní politiku našim podnikům vytvoříme tehdy, až Poslanecká sněmovna bude požadovat od vlády České republiky, aby na základě nového zhodnocení hospodářské situace České republiky zpracovala hospodářskou politiku jako strategický záměr respektující národní zájmy a stanovující pořadí vládních priorit, zpracovala koncepci vývoje daní do roku 2000, bez níž nemohou podniky plánovat rozvoj, a systém proexportních daňových úlev, zpracovala hlubší objektivní rozbor příčin současné velmi nepříznivé obchodní a platební situace včetně analýzy vývoje exportní výkonnosti České republiky v posledním desetiletí, s porovnáním exportní výkonnosti srovnatelných ekonomik a s porovnáním přístupu jiných zemí k proexportním opatřením, zpracovala systém získávání zahraničních investic do české ekonomiky orientovaných tak, aby v delším časovém období napomohly výrazně zvýšit český export.
Dále uložila ministru průmyslu a obchodu navrhnout harmonogram konkrétních proexportních opatření včetně způsobu finančního zajištění ve státním rozpočtu roku 2000 respektující zmíněné návrhy a předložila výsledky postupu na těchto úkolech k průběžné kontrole a projednání v Poslanecké sněmovně ještě do předčasných voleb.
Předkládal jsem návrhy širšího pojetí proexportní politiky už za vlády Václava Klause, ale tehdy jejich přijetí bránila bariéra ideologické předpojatosti vlády. Pokládám způsob, jak se postaví současná vláda k problému exportní politiky, za zkušební kámen toho, zda je ochotna více naslouchat hlasům z praxe, ze Svazu průmyslu a Hospodářské komory, nebo zda opět zvítězí politika nad ekonomikou. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Grégrovi. Uděluji slovo panu poslanci Grulichovi. Jako posledně přihlášená se připraví paní poslankyně Bartošková.
Poslanec Václav Grulich: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové.
Předseda PSP Miloš Zeman: Prosím tentokrát levé křídlo sněmovny, aby zachovalo vážný až úctyhodný klid. Pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Václav Grulich: Děkuji, pane předsedo. Chtěl bych v úvodu konstatovat, že cíle proexportní politiky, jak je zde dnes formuloval pan ministr Kühnl, jsou nesporným pokrokem v pojetí této záležitosti vládou České republiky. Zažili jsme období téměř osmi roků, kdy nad pojmem proexportní politika se opovržlivě zvedalo obočí a byla kladena otázka, co to je, s tím, že je to záležitost managementů, podniků a tržních vztahů. V souvislosti s tím samozřejmě došlo k podcenění celé této záležitosti, a nebýt hrozivě vzrůstajícího schodku obchodní bilance, asi bychom se potáceli v této záležitosti dosud.
V materiálu, který nám byl předložen, je věnována jen malá kapitola problému, který ovšem zdaleka tak malý není, pro vytváření příznivého pole pro naši exportní politiku.
V celém minulém období došlo k devastaci tzv. obchodních nebo obchodně-ekonomických úseků na našich zastupitelstvech v zahraničí. Kdykoli jsme poukazovali v minulém volebním období na tuto záležitost, byli jsme odmítáni nejen představiteli vlády, ale i mnohými z těch poslanců, kteří ještě dnes sedí s námi v těchto lavicích. Bývalý ministr zahraničí, byť vzděláním ekonom, zcela podcenil tuto záležitost a choval se k ní nevšímavě.
Dlouhodobá politika Ministerstva průmyslu a obchodu, která vycházela z teorie pana Dlouhého, že velké podniky je potřeba rozdělit na menší části a ty že mezi sebou vytvoří konkurenční prostředí, a tím budou pracovat efektivněji, se ukázala samozřejmě jako totální nesmysl, protože rozbitím těchto podniků došlo k oslabení jejich konkurenceschopnosti, došlo k prodražování výroby a samozřejmě k oslabování možnosti exportu.
Každý podnik, který chce provádět exportní politiku, potřebuje určité prostředky a určitou sílu, aby mohl provozovat svůj marketing, svoji marketingovou politiku. Slabý výrobní podnik na to nemá ani síly, ani personál.
Jestliže jsme zcela rozbili obchodně-ekonomické úseky na našich ambasádách, jestliže nám tam zůstává po jednom člověku - v krajním případě po dvou lidech, ale to jsou vzácné výjimky - je evidentní, že tito lidé nemohou zajistit to, co naše vývozní podniky potřebují, a to je tok informací. To je takový zdroj informací, který by jim pomohl orientovat se v celé situaci a pomohl by jim se zaměřit nejen na výrobu, ale samozřejmě na procesy exportu.
Jestliže bývalý ministr Dlouhý zaměňoval vytváření tohoto toku informací tím, že začal v konci svého funkčního období provádět jakési spanilé jízdy vybraných skupin podnikatelů, pak možná z těchto zájezdů plynul užitek v tom, že třeba byl zajištěn určitý tok financí pro některou politickou stranu nebo někam jinam, ale skutečný smysl a význam tyto spanilé jízdy samozřejmě neměly žádný. Jestliže totiž podnikatel nepřijíždí do připraveného pole, jestliže předem nemá přesně orientované informace, jestli na základě těchto informací a svého vývozního podnikatelského nebo investičně-exportního záměru nemá za sebou garanci státu nebo silné banky, pak s ním není ochoten v podnikatelském poli v cílové zemi nikdo jednat a také s ním nikdo nejednal a nejedná.
Hovořím tedy o tom, co je v tomto materiálu na stránce a jednom malém odstavečku, kde vláda tuto tristní situaci konstatuje. A to už je samo o sobě potěšitelné, že konečně došlo k navázání vztahů mezi ministerstvy, která obě se na zodpovědnosti za zabezpečení tohoto toku informací podílejí, a to je Ministerstvo zahraničí a Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Vláda zde ukládá určité úkoly těmto ministerstvům. Ještě se k nim vrátím. Ve zprávě je ovšem odstavec, který já pokládám za pouhé mlžení. Jestliže totiž se zde říká, že v zájmu podpory vývozu se každoročně uskutečňují aktivy s pracovníky ekonomicko-obchodních úseků zastupitelských úřadů, kde je hodnocena, vyhodnocena atd., je to skutečně pouhé mlžení.
Vážené kolegyně a vážení kolegové, doporučuji vám, kdykoliv máte možnost vycestovat do zahraničí a dostanete se na naši ambasádu, zkuste zavést debatu s pracovníky těchto obchodně-ekonomických úseků. Zjistíte na vlastní oči, jak tristní je stav, takže podobné aktivy, které mohou být pouze o ničem, protože nevycházejí naprosto z žádných zadaných reálných úkolů, jejich sledování a vyhodnocování, jsou pro kočku a samozřejmě nemají žádný smysl. Pokládám takový odstaveček ve zprávě za skutečné mlžení, jak jsem ho klasifikoval.
***