Poslanec Milan Loukota: Otázka vysvětlující: Je dle vašeho názoru důležitější všestranně se starat s ostatními ministry o vstup České republiky do NATO či Evropské unie než poctivě řídit svůj resort?
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji, pane poslanče.
Ministryně spravedlnosti ČR Vlasta Parkanová: Také velmi děkuji. Pane poslanče, ujišťuji vás o tom, že v této větě nemá být spojka "nebo" tj. spojka vylučovací, protože ty činnosti, které ve větě popisujete, jsou skutečně ve vzájemném souladu. Ujišťuji vás, že se ze všech sil snažím poctivě řídit svůj resort a současně společně se svými kolegy ve vládě usiluji o to, abychom v budoucích letech vstoupili do těchto evropských struktur. Nikterak si nemyslím, že by tato dvě úsilí byla ve vzájemné kontrapozici a že by jedno vylučovalo druhé.
A nyní k vašim otázkám. jak jistě víte, na soudech pracují dvě kategorie pracovníků z hlediska odměňování. Jedni z nich jsou odměňováni na základě zákona, druhá kategorie na základě vládního nařízení.
Pokud jde o soudce, tam jsou plat a další náležitosti spojené s funkcí soudu upraveny samostatně, a to v 3. části zákona 236/1995 Sb., tj. zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, a to ve znění pozdějších předpisů. Plat soudce se určuje stejným způsobem jako uvedeným představitelům, a to výpočtem z platové základny. Ta je shodná pro všechny subjekty, jejich platové a další náležitosti se řídí za pomoci platového koeficientu a výše tohoto koeficientu záleží na délce započtené praxe a jiných započitatelných dob. Ta výše kromě toho závisí na druhu soudu, u kterého soudce svoji funkci vykonává, a na konkrétní funkci, kterou soudce zastává v rámci funkční struktury konkrétního soudu. Platový koeficient se u soudců, ať už vykonávají svou funkci u okresního, anebo krajského, popř. krajského obchodního a vrchního soudu, zvyšuje periodicky po získání potřebného počtu let započtené praxe a to zvyšování probíhá nejvýše devětkrát. Časový interval mezi jednotlivými platovými stupni s výjimkou délky započtené doby potřebné pro postup z 1. do 2. stupně - tam činí pět let -, jinak je to doba jednotná a je stanovena délkou tří let.
Pokud jde o průměrný plat soudců okresních soudů, v r. 1997 činil 43556 Kč, a průměrný plat soudců krajských, krajských obchodních, vrchních soudů a Nejvyššího soudu činil 55665 Kč.
Nyní bych přešla ke druhé kategorii, to je ta kategorie, kterou jste měl na mysli. Pokud se jedná o odborný a administrativní aparát soudů, tam jsou platové poměry zaměstnanců upraveny nařízením vlády č. 253/1992 Sb. Je to nařízení o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy a některých dalších orgánů a obcí ve znění pozdějších předpisů. Platový systém v tomto případě tvoří čtyři složky. Každá z nich plní svou specifickou stimulační funkci. Jednak jde o platový tarif, ten je stanovený ve stupních pro každou z platových tříd a vyjadřuje složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce. Za další je to osobní příplatek, kterým se oceňují osobní schopnosti pro výkon práce a dlouhodobá nadstandardní výkonnost zaměstnanců. Za třetí jsou to příplatky, které vyjadřují specifický charakter práce, a za poslední jsou to odměny. Ty jsou uplatňovány mimořádně anebo za zcela zvláštní plnění významného pracovního úkolu. Rozhodující podíl z celkového platu zaměstnanců tvoří nárokové složky.
A teď k úrovni platů zaměstnanců v r. 1997: Průměrný plat zaměstnanců odborného a administrativního aparátu okresních soudů, činil 9661 Kč, a průměrný plat zaměstnanců krajských, krajských obchodních, vrchních soudů a Nejvyššího soudu činil 10134 Kč.
Pokud jde o průměrný plat justičních čekatelů, ten byl 9712 Kč, a pokud jde o plat zaměstnanců pomocného a obslužného aparátu, tam je průměr 6474 Kč.
Je skutečností, že jsme soudním úředníkům v rámci letošního rozpočtu rozepsali platy tak, že v důsledku tohoto rozpisu ve srovnání s loňským rokem dochází k jejich snížení. Zmrazení mzdových prostředků pro letošní rok na úroveň státního rozpočtu 1997 po balíčcích ve skutečnosti znamenalo obecně nominální snížení úrovně platů ve státní správě a právě s výjimkou těch, kteří mají výši platu garantovanou zákonem. Jinými slovy, náš problém, o kterém vy jste se také, pane poslanče, zmínil, je problém velmi podobný např. problému, s kterým se potýká resort školství.
My se snažíme proto hledat řešení. Disproporce, které vznikají v důsledku zařazování do vyšších platových tříd v důsledku toho, že jsou stanovováni vyšší soudní úředníci, v důsledku toho, že postupují po určitém počtu odpracovaných let, nebo proto, že si doplňují kvalifikaci, tak to je problém, který nebyl zohledněn ve stávajícím rozpočtu a my jej musíme řešit v pracovním pořádku společně s Ministerstvem financí.
Vzniklá situace je v současné době zanalyzována a my víme přesně, kde a v jaké míře došlo k rozdílu, a zpracováváme konkrétní návrhy postupu řešení, které hodláme naplnit jak v rámci kapitoly státního rozpočtu, která se týká Ministerstva spravedlnosti, tak ve spolupráci s Ministerstvem financí.
Opatření, která připravujeme, by neměla vést ke snížení platů soudních úředníků, vyjma jednoho důvodu, a tím je nekvalitně odvedená práce. Rizikem fluktuace jsou ohroženy spíše kategorie pracovníků, kteří mají odpracován menší počet služebních let, případně ti velmi mladí absolventi škol. Naopak ti služebně starší, erudovaní soudní úředníci jsou motivováni k tomu, aby zůstali. Pokud nezůstávají, není to problém obecný, je to problém, který je charakteristický spíše regionálně. Např. situace zde v Praze, kde je velmi nízká nezaměstnanost a velmi mnoho jiných pracovních příležitostí, které jsou z mnoha důvodů atraktivnější, to je situace, která není typická pro území celé České republiky.
Samozřejmě je tu ještě jeden problém a ten také není typický jen pro tento okruh, a ten se týká těch pracovníků, kteří v rámci státní správy získají kvalifikaci, mnohé se naučí a potom dostanou mnohem zajímavější nabídky např. z advokátních nebo notářských kanceláří.
***