(pokračuje Černý)
Já se chci omluvit za své ministerstvo za to, že nesplnilo původně avizovaný termín. Nicméně doufám, že sněmovna pochopí i určitou složitost a novost tohoto problému.
Na závěr chci říci, že i přes to, že tento zákon nebude ještě v platnosti pro tuto turistickou sezonu, řada cestovních kanceláří reagovala ve svých produktech na situaci, která vznikla v loňské sezoně, a své produkty už pojistily nebo jinak zaručují svým klientům eventuální návrat vložených prostředků.
Chci však také ubezpečit, že i Ministerstvo pro místní rozvoj si vzalo z uplynulé sezony poučení a že ve spolupráci s Ministerstvem financí a Ministerstvem zahraničních věcí připravuje pro novou sezonu určitá opatření, která by měla přispět k tomu, aby bylo pružněji reagováno zejména v oblasti repatriace českých turistů, pokud by zůstali v zahraničí.
Co se týká druhé otázky, skutečně podle statistik z minulého roku došlo po letech poměrně trvalého růstu zisků nebo tržeb z cestovního ruchu v uplynulém roce k výraznějšímu poklesu, který byl na jedné straně určitě způsoben přírodní katastrofou, protože zahraniční turisté velmi neradi jezdí do oblastí, které mají takovéto problémy. Na druhé straně samozřejmě i tím, že nebylo oblasti cestovního ruchu věnováno tolik pozornosti, kolik by si zasloužila, a já nemohu nic jiného než konstatovat, že v uplynulých letech byl turistický ruch ponecháván spíše svému osudu, spíše se o něm soudilo, že si poradí sám. Musím konstatovat, že stejně tak jako jakékoli jiné průmyslové odvětví, i turistický ruch potřebuje své investice, potřebuje propagaci v zahraničí, potřebuje aktivní politiku, tak abychom přilákali zahraničního turistu, který má samozřejmě na výběr spoustu jiných možností.
V současné době chceme zpracovat novou koncepci české centrály cestovního ruchu. Chceme rozšířit nabídku produktů. Chceme dostat zahraničního turistu nejenom do těch tradičních lokalit, jako je Praha, ale chceme ho dostat i do regionů. To znamená, že budeme pracovat i na tom, aby Česká republika dokázala nabídnout regionální produkty, regionální programy. Já osobně bych byl velmi rád, kdyby se nám podařilo v tomto roce prodloužit průměrnou délku pobytu zahraničních turistů alespoň o jeden den, protože by to byl velmi výrazný přísun devizových prostředků pro české hospodářství.
Jsem si vědom, že cestovní ruch skutečně potřebuje investice, ale že to je na druhou stranu i odvětví, které je velmi perspektivní, odvětví služeb, které dokáže zabezpečit mnoho nových pracovních příležitostí. U mě na ministerstvu je mu věnována v současnosti zvýšená pozornost.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji, pane ministře. Přeje si paní poslankyně položit doplňující otázku? Prosím, máte slovo.
Poslankyně Vlasta Štěpová: Jen krátkou poznámku. Původní zákon měl vlastně jenom chránit klienty, když vyjedou, aby se dostali také zpátky. Zajímalo by mě, jak nová verze zákona chrání nebo podporuje incomming. Míním tím například obsluhu venkovské turistiky, informačních středisek, průvodcovských služeb, Horské služby atd.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Pan ministr.
Ministr pro místní rozvoj ČR Jan Černý: Já musím skutečně konstatovat, že nový zákon se zabývá pouze tou částí, která byla vyvolána společenskou poptávkou, to znamená výjezdovou turistikou, a v současnosti se samozřejmě pracuje na komplexní právní úpravě, která by měla řešit celou oblast incommingu, kterou já ostatně považuji za důležitější než to, co budeme teď předkládat. Protože incomming - to je náš export, zatímco výjezdová turistika je vlastně import služeb. Počítáme samozřejmě s tím, momentálně jednáme s cestovními kancelářemi tak, abychom dokázali dobře legislativně ošetřit všechny oblasti, o kterých jste mluvila, protože je jasné, že díky absenci legislativní normy nám v těchto oblastech uniká spousta finančních prostředků. Díky tomu, že to není upraveno, mohou cizí cestovní kanceláře tady provádět jakékoli služby bez toho, že bychom my jako Česká republika z těchto služeb měli patřičný finanční přínos.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Dalším vylosovaným poslancem k interpelacím je pan kolega Zajíc Petr. Interpeluje pana ministra Luxe Josefa ve věci privatizace Státního rybářství Třeboň. Prosím, pane poslanče, máte slovo. (Hlas: Není přítomen.) Pan poslanec Zajíc není, takže tato interpelace se nekoná. Pátý v pořadí je pan kolega Smetana Martin. Interpelace směřuje na pana ministra Lobkowicze Michala ve věci NATO. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Smetana: Vážený pane ministře, v případě, že Česká republika vstoupí do Severoatlantické aliance, může z ní zase někdy vystoupit? Co když se tak svobodně rozhodnou občané v referendu, které by se případně konalo v době členství naší země v NATO? Ptám se hlavně z důvodu, že tato otázka nebyla dosud jasně vysvětlena. Na jedné straně slýcháváme, že z NATO vystoupit lze, na druhé straně veřejnoprávní televize tvrdí, že vystoupit z NATO v žádném případě nelze. Mohl byste tuto diskusi konečně ukončit jasným ano či ne? Třináctý článek Severoatlantické smlouvy říká, že po 20 letech platnosti může kterákoli smluvní strana od smlouvy odstoupit rok poté, co podá vládě Spojených států amerických zprávu o vypovězení smlouvy. Toto usnesení však může být vykládáno také tak, že těch 20 let nezačalo běžet 24. srpnem 1949, kdy Severoatlantická smlouva vstoupila v platnost, ale pro daný stát teprve v den, kdy smlouva se stala účinná pro něj. Mohl byste tuto pasáž objasnit a uvést na pravou míru? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Prosím pana ministra, aby se ujal slova.
Ministr obrany ČR Michal Lobkowicz: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, pan poslanec mě mimo jiné požádal o to, abych ukončil debatu na téma možného vystoupení ze Severoatlantické aliance. Já se obávám, že toto není v silách ani ministra obrany, že tu debatu ukončit nemohu a že nemohu vyloučit, že bude pokračovat i po této mé odpovědi. Nicméně bych rád alespoň stručně odpověděl na otázky, které byly položeny.
Ty otázky byly v zásadě dvojí. Jedna otázka byla, zda lze vystoupit ze Severoatlantické aliance, druhá otázka byla, co by se stalo, kdyby např. občané v referendu případně takto rozhodli a Česká republika by z aliance vystoupila. Pan poslanec citoval čl. 13 Washingtonské smlouvy. Já bych chtěl k tomu ještě doplnit, že ten mezinárodněprávní stav je takový, že od platné vícestranné mezinárodní smlouvy lze odstoupit na základě shody všech smluvních stran nebo prostřednictvím výpovědi, pokud ji tato smlouva předpovídá. Severoatlantická smlouva, jak správně řekl pan poslanec, ve svém čl. 13 umožňuje, aby po 20 letech platnosti smlouvy kterákoli smluvní strana odstoupila od smlouvy rok poté, co podá vládě Spojených států amerických jakožto depozitáři smlouvy zprávu o vypovězení smlouvy.
***